Ve Sbírce předpisů ČR vyšlo jednak Nařízení vlády č. 241/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů a dále vyhláška č. 243/2023 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k tepelným čerpadlům – akční plán rychlejšího zavádění v celé EU. Využívání účinných tepelných čerpadel v budovách, průmyslu a místních tepelných sítích má klíčový význam pro snížení emisí skleníkových plynů a dosažení cílů Zelené dohody a plánu REPowerEU. Akční plán dynamizace trhu s tepelnými čerpadly a jejich rychlejšího zavádění stanoví čtyři oblasti činnosti: partnerství mezi Komisí, zeměmi EU a daným odvětvím (včetně výzkumu a inovací), komunikace se všemi zájmovými skupinami a partnerství v oblasti dovedností v zájmu zavádění tepelných čerpadel,     právní předpisy (ekodesign a označování energetickými štítky) a dostupné financování.

Dále Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k požadavkům na označování kuchyňských spotřebičů energetickými štítky. Cílem této konkrétní iniciativy je přezkoumat požadavky na uvádění spotřeby energie na energetických štítcích či opravitelnost u kuchyňských spotřebičů, včetně trub, varných desek a sporákových odsavačů par. Tato konzultace se týká souvisejících iniciativ zaměřených na ekodesign a energetické štítkování.

Dokument ke stažení:

EU 93_23 EK Tepelná čerpadla

EU 94_23 EK Ekodesign kuchyňských spotřebičů

Veřejná konzultace k Vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu proběhla ve dnech od 15. května 2023 do 4. června 2023 pomocí strukturovaného online dotazníku. Dotazník obsahoval celkem šest otázek. Celkově bylo získáno a hodnoceno 164 odpovědí od respondentů. Níže je dostupné vyhodnocení této veřejné konzultace. Dále MPO zveřejnilo Zprávu o pokroku v oblasti plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti v ČR Zpráva poskytuje základní údaje o spotřebě energie za rok předcházející uplynulému roku, přehled legislativních opatření, pokrok v renovaci budov ústředních vládních institucí dle čl. 5 a úspory energie dosažené v rámci alternativních politických opatření dle čl. 7b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti (dále jen „směrnice o energetické účinnosti“).

Dokument ke stažení:

Vyhodnocení veřejné konzultace k Vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu [pdf, 445 kB]

11. zpráva o pokroku plnění cílů energetické účinnosti v ČR (2023) [pdf, 509 kB]

Nabídka kolekcí s tématikou Barbie se stala módním trendem, a dokonce i startupy se přidávají k této růžové vlně. Brandy nabízejí limitované edice s motivem Barbie a značky oblečení jako Gap, Aldo, Forever 21, Primark, Hot Topic a ZARA se dokonce zapojili do spolupráce připravované k uvedení filmu na plátna. Jedním z hlavních problémů spojených s fast fashion je nízká kvalita oděvů a jejich krátká životnost. Kvůli aktuálním módním trendům, které se rychle mění, jsou tyto kousky oblečení brzy považovány za zastaralé a vyřazené. Tímto způsobem končí většina kusů na skládkách. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Analýza problematiky textilníci odpadů v ČR

Jak uvádí jedna z předních energetických konzultačních společností působících v Evropě, Rystad Energy, Evropa má na skladě ve fotovoltaických panelech pocházejících z Číny přibližně 40 GWp. Skladové zásoby panelů o tomto výkonu mají dle Rystadu hodnotu okolo 7 mld. EUR a Evropě by vystačily k pokrytí všech nových instalací zprovozněných v loňském roce. Zásoby se přitom mají dle predikce dále podstatně navýšit, což může ohrozit plány EU v oblasti soběstačnosti ve vlastní produkci panelů. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Bude to hit, nebo propadák? Švýcarsko-čínská gravitační baterie vstoupila do první fáze provozu

Evropská komise se chce zasadit o větší ochranu půdy. V červenci předložila návrh na novou směrnici, podle níž by členské státy měly navrhnout řešení, jak do roku 2050 ozdravit půdní bloky. V současnosti je podle komise v EU poškozeno 60 až 70 procent půd, v Česku se míra poškození odhaduje na 44 procent. Ministerstva životního prostředí a zemědělství nyní pracují na tom, jak se k návrhu komise postaví. Více ZDE

Elektrárna Opatovice předložila přepracovanou dokumentaci vlivů záměru výstavby velké spalovny komunálního odpadu na životní prostředí (EIA). Původní dokumentaci ministerstvo životního prostředí na jaře vrátilo, výhrady k podkladům měli hygienici, okolní města a obce a spolky. Elektrárna chce spalovnu postavit ve svém areálu, technické parametry nezměnila a vypořádala všechny připomínky, uvedla v informačním systému EIA. Více ZDE

Solární elektrárny se po otřesech na trhu s energiemi staly vyhledávanou a dostupnou alternativou, která je šetrnější k životnímu prostředí. S jejich rozšířením ale zároveň vyvstává otázka nad jejich osudem poté, co doslouží. Nově vznikající společnosti teď hledají pro vysloužilé solární panely ekologické využití. Některé se podaří opravit, jiné slouží třeba jako zdroj skla k pískování. Více ZDE

Věděli jste, že od letošního roku všechny silnice v majetku Pardubického kraje po opravě obsahují minimálně 15% recyklované směsi. To znamená, že z povrchu původní silnice se na opravu použije část kameniva a asfaltu. Důvody jsou prosté. Jedná se o ekologické řešení, při kterém se využije alespoň část původní vozovky pro tvorbu nové. Dalším faktorem je, že se využije kamenivo, které se nemusí těžit v lomech. Posledním benefitem je ekonomická stránka věci. Více ZDE

Litoměřice zkouší recyklovat posypový štěrk, potřebný stroj našly v Německu

S myšlenkou ušetřit finance i ekologickou zátěž se technické služby Litoměřic pustily do zkoušky recyklace posypového štěrku, kterým v zimě ošetřují silnice. Novou metodu vyzkoušely pomocí speciálního separačního stroje zapůjčeného z Německa. Více ZDE

Dotační program Oprav dům po babičce je podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše špatně nastavenou sólo akcí ministra životního prostředí, o které by ještě měla vláda debatovat. Mohou se podmínky dotací ještě změnit? Nebude to staré lidi nutit, aby převedli své domy na děti a vnoučata? A nevydělají na celém programu nejvíce bohatí, kteří si díky dotaci opraví chaty a chalupy? Tomáš Pancíř se zeptal ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL).

Předsedkyně Evropské komise společně se svým protějškem, filipínským prezidentem, 31. července zahájili iniciativu Team Europe v oblasti zelené ekonomiky v rámci Global Gateway. Celková výše příspěvku této iniciativě je 466 milionů eur a má za cíl vytvořit alternativní model vedený průmyslem k současnému přístupu k nakládání s plastovým odpadem, který povede k udržitelnějším hodnotovým řetězcům v oblasti plastů a ke snížení množství plastového odpadu a odpadu v mořích. Tento projekt bude také představen na fóru Global Gateway v Bruselu ve dnech 25.-26. října 2023.

Bolševník velkolepý i pajasan žláznatý patří mezi 88 invazních nepůvodních druhů z unijního seznamu. Pro tyto široce rozšířené druhy zpracovávají členské státy tzv. zásady regulace. Pro Česko se jimi stanovují hlavně prioritní typy míst a druhy metod na zásahy proti invazním druhům. Ministerstvo životního prostředí nyní zveřejňuje Zásady regulace pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima) a bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) v ČR, jsou to první dva z plánovaných 20 druhů.

„Dostal se do první desítky Evropu zamořujících invazních druhů, které se podepisují na ztrátě její druhové rozmanitosti. Poté, co se někde objeví první kvetoucí rostlina bolševníku velkolepého, zjara jsou kolem ní desítky malých semenáčků. Ty pak znemožní růst dalším druhům. Je dominantní i vzrůstem, dorůstá několika metrů. Kromě jeho negativního dopadu na biodiverzitu způsobuje bolševník velkolepý zdravotní rizika. Obsahuje toxické látky, které mohou u citlivých osob způsobit popáleniny až třetího stupně. V České republice se proto snažíme o jeho úplné vymýcení,“ představuje účinky tohoto vlajkového druhu pro problematiku invazních druhů ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zcela zásadní je u tohoto druhu zamezit kvetení, resp. dozrání nové várky semen a její šíření dále do krajiny.

Druhý druh, pajasan žláznatý se dnes řadí mezi vysoce invazní nepůvodní druhy Evropy i Severní Ameriky. Dokáže likvidovat přírodní ekosystémy, obsazuje přírodně cenná území, ničí i lidské aktivity, narušuje stavby a dopravní infrastrukturu. I tento druh má nezanedbatelné zdravotní dopady – způsobuje např. záněty kůže. Cílem ČR je tento invazní nepůvodní druh také vymýtit.

V případě provádění zásahů vůči invazním nepůvodním druhům je zapojení vlastníků, resp. nájemců a uživatelů pozemků (včetně zvláštních užívacích práv, jako je právo myslivosti či rybářství) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody krajiny, vztaženo k "běžné péči" o pozemky v rozsahu, v němž je taková opatření schopen provádět a lze je spravedlivě požadovat. Co se rozumí "běžnou péčí" se liší dle druhu a způsobu využití pozemku, ale i podle charakteru hospodařícího subjektu, povinností a oprávnění, kterými disponuje atp. Kupříkladu státní organizace zajišťující správu pozemků nebo obecní a městské organizace pečující o zeleň disponují zpravidla potřebnou technikou nebo oprávněními k profesionálnímu použití prostředků na ochranu rostlin (nebo subjekty s takovým oprávněním pro běžnou péči o pozemky zasmluvňují) a v jejich případě tedy bude rozsah opatření realizovaných v rámci "běžné péče" odlišný (vyšší) oproti jednotlivým fyzickým osobám.

„Bližší podmínky uplatňování zásad regulace budou v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny stanovovány na regionální úrovni místně příslušnými orgány ochrany přírody. To znamená, že je budou vydávat krajské úřady, správy národních parků, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nebo újezdní úřady, a to formou opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy pak budou aplikovat priority určené zásadami na celostátní úrovni a specifikovat konkrétní lokality či území, tedy konkrétně kde a případně kdy se má se systematickou regulací či eradikací v daném regionu začít.“ Představuje navazující krok orgánů ochrany přírody vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny MŽP Michal Servus.

K realizaci zásahů vůči invazním nepůvodním druhům lze využít dotačních programů MŽP, konkrétně Operačního programu Životní prostředí 2021-27 prostřednictvím aktivity 1.6.1.3 a národních programů Program péče o krajinu a Program obnovy přirozených funkcí krajiny, více zde.

Zásady regulace pro bolšeník velkolepý (PDF, 1 MB) (Heracleum mantegazzianum) v ČR. Více o bolševníku velkolepém: zde.

Zásady regulace pro pajasan žláznatý (PDF, 3 MB) (Ailanthus altissima) v ČR. Více o pajasanu žláznatém: zde.

Schválené zásady regulace pro jednotlivé druhy budou postupně publikovány na webu MŽP webu MŽP.

Lidstvo dnešním dnem spotřebovalo veškeré přírodní zdroje, které Země stačí obnovit za jeden rok, a žije na ekologický dluh. Uvádí to americký think-tank Global Footprint Network (GFN), který na základě údajů OSN každoročně vydává zprávu o dni, kdy lidé překročí kapacitu Země. Podle iniciativy je lidstvo v ekologickém deficitu už od počátku 70. let. Více ZDE

Vyhazovat plasty do žlutého kontejneru se Češi naučili skvěle. V třídění odpadu je Česko skokanem roku, celkově ale s úrovní životního prostředí zaostává za většinou unijních států. Ukazuje to Index prosperity a finančního zdraví, který sestavuje analytický portál Evropa v datech ve spolupráci s Českou spořitelnou. Studie vychází z veřejně dostupných dat a porovnává evropské státy v deseti různých oblastech, které souvisejí s prosperitou země a kvalitou života jejích obyvatel. V kategorii Stav životního prostředí stojí na špičce tohoto žebříčku Švédsko, Portugalsko a Francie, nejhorší je naopak situace v Řecku, v Lucembursku a na Kypru. Česko se z evropské sedmadvacítky umístilo na 22. místě. V meziročním srovnání se sice jedná o mírné zlepšení, přesto ale Česko zůstává jedním z největších znečišťovatelů Evropy. Více ZDE