Jak daleko od pozemních komunikací se dostávají nejrůznější chemické látky, které produkují projíždějící auta? To je otázka, na kterou dokážou odpovědět třeba pracovníci Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, kteří dlouhodobý monitoring tohoto typu provádí. Systematicky, už od 90. let, se zkoumají vzorky mechů, které zachytávají vzdušné depozice látek. Zkoumají se i místa na Šumavě, třeba podél jedné silnice na východě Prášilska. „Dosah u plynných znečištění je padesát i sto metrů od komunikace. Hodně záleží na terénu, jestli je stoupající nebo klesající, jestli je tam nějaká bariéra, speciálně jestli jsou tam cyklostezky souběžně s komunikací, tak tam se drží znečištění a dokonce mech je nejvíce znečištěný právě v koridoru pro cyklisty,“ popisuje geobotanik Ivan Suchara. Více ZDE

Ve světě a zejména v Evropě se mnohapodlažní budovy ze dřeva, od bytových domů přes kancelářské objekty až po vzdělávací zařízení, staví čím dál více a stávají se ekologickým a udržitelným trendem. V České republice však legislativa aktuálně nepovoluje stavět ze dřeva budovy vyšší než čtyři podlaží, resp. 12 metrů požární výšky. Protože větší využívání dřeva má, vedle jeho dalších výhod, významný pozitivní vliv při dekarbonizaci stavebnictví, řada firem v Česku má zájem realizovat dřevostavby v širším měřítku. Z iniciativy společností UBM Development Czechia a Prodesi/Domesi a za účasti zástupců bank, developerů a architektů se uskutečnilo pracovní setkání, na kterém vznikla odborná Platforma pro udržitelné stavebnictví ze dřeva. Jejím cílem je vyvolat širší diskusi o přínosech dřevostaveb pro dekarbonizaci stavebnictví a změnit stávající českou legislativu tak, aby ze dřeva jako stavebního materiálu mohly vznikat i vyšší budovy než čtyřpodlažní. Více ZDE

Svatba pro mnoho lidí představuje jednu z nejdůležitějších životních událostí. Předchází jí měsíce a roky příprav, ale často také stojí mnoho peněz a zbytečného materiálu. Návrhářka Hana Prchalová se svou značkou TO.GET.HER dokazuje, že svatební šaty mohou být krásné a praktické, a přitom nezatěžovat životní prostředí. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s agenturou CzechInvest vyhlásilo výzvu z Národního plánu obnovy, v rámci které podpoří inovativní podnikání start-upů a nových firem v České republice. A to prostřednictvím regionálních inovačních center, které mají nejlepší znalosti o inovačním potenciálu firem v regionu a jsou schopny takovýmto firmám zajistit bezprostřední pomoc. Žádosti o podporu začne resort přijímat 1. srpna 2023.

„Pro konkurenceschopnost České republiky je klíčové, abychom podpořili nové projekty s vysokou přidanou hodnotou a udrželi krok s ostatními zeměmi. Chceme vytvářet podmínky, které podpoří vyšší počet založených startupů a zvýší jejich šanci na úspěch,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Tento program umožní začínajícím start-upům konzultovat jejich podnikatelské nápady, vytvořit reálný business plán a začít s reálným podnikáním. Inovativním firmám s krátkou podnikatelskou minulostí pak pomůže rozvíjet jejich podnikatelskou činnost a případně i pomůže s nalezením vhodného investora.“
Program nabízí balíčky poradenských, konzultačních a mentoringových služeb odborníků z regionu, včetně ověření obchodních plánů k posunutí dobrého podnikatelského záměru do jeho realizační fáze.

„Přímé zapojení center z regionu, které mají zmapován inovační potenciál ve svém kraji a setkávají se s dobrými nápady na rozběh podnikatelské činnosti, a které by napomohly spojení těch, co mají dobrou myšlenku a nevědí, jak ji realizovat, s těmi, co vědí, jak na to, by zároveň znamenalo odbyrokratizování počáteční fáze podnikání, které začínající podnikatele mnohdy trápí a někdy i odrazuje,“ dodává generální ředitel agentury CzechInvest Petr Očko.

V Národním plánu obnovy je vyčleněno 150 miliónů korun, tato částka umožní podpořit v režimu de minimis (dovolující maximální výši dotace) na 500 začínajících inovativních firem. Ty se budou obracet přímo na inovační centra ve svém regionu, která zařídí vše potřebné.

Podrobné informace k výzvě jsou na webu MPO a také na www.planobnovycr.cz.

Molo by vás zajímat:

MŽP: V krajích odstartovala další vlna kotlíkových dotací pro seniory a nízkopříjmové domácnosti

Víte, jaká je oblíbená česká destinace pro bioodpad z domácností? Skládky a spalovny! Ano, podle průzkumů se totiž kuchyňské bioodpady většinou vyhazují do popelnic se směsným odpadem, i když tam už dávno nepatří. Dokonce tento druh odpadu zabírá v průměru až třetinu obsahu černé popelnice. Vyhazujeme naše organické poklady do popelnice, místo abychom je využili pro výrobu energie či obohacení orné půdy. Ale proč? Co nám brání ve využití bioodpadu jakožto zdroje? Do hledání odpovědí a řešení pro občany i obce se pustili členové Českého cirkulárního hotspotu. Svítá bioodpadu v Česku na lepší časy? Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

V sídlištních kontejnerech je přes 60 % nevytříděného odpadu

Ministerstvo životního prostředí vrátilo k přepracování dokumentaci vlivů těžby manganu na odkalištích u Chvaletic a Trnávky na Pardubicku na životní prostředí (EIA). Požádala o to i sama těžební společnost Mangan Chvaletice, aby mohla dopracovat akustickou studii. Více ZDE

Aliance pro podporu recyklace (APPR), nezisková organizace zaměřená na posílení a rozšíření udržitelných recyklačních praxí, oznamuje zahájení svých oficiálních aktivit ke dni 16. června 2023. Za vznikem stojí Obalový institut Syba a Česko-slovenská iniciativa ECR.

Inaugurační setkání, které se uskutečnilo 15.6.2023, proběhlo se zástupci projektového týmu APPR a ambasadorů organizace. Toto klíčové setkání poskytlo příležitost k diskusi, výměně nápadů a sdílení osvědčených postupů. Cílem bylo vytvořit solidní základnu pro budoucí práci, která bude směřovat k prosazování a šíření recyklace na národní i mezinárodní úrovni. Obalového odpadu stále přibývá. Jedno řešení spočívá v cirkulární ekonomice, recyklaci obalů.

"Náš tým je plný energie a připraven nastoupit do této výzvy. Věříme, že Aliance pro podporu recyklace bude představovat klíčovou sílu v prosazování změn v našem přístupu k recyklaci a přispěje k ochraně naší planety pro budoucí generace. Využití recyklátů v obalech má mezinárodní význam. Aliance je o spolupráci v rámci celého dodavatelského řetězce, o inspiraci, o sdílení know-how. Toto vše směřuje ke společnému cíli. Udržitelnému dodavatelskému řetězci," říká Iva Werbynská, zakladatelka a generální ředitelka APPR a Obalového institutu Syba.

APPR má za cíl nejen zvýšit povědomí o důležitosti recyklace, ale také podpořit výzkum a vývoj v oblasti recyklace a navázat partnerství s organizacemi se stejným cílem. S touto vizí je naše organizace připravena začít svou cestu a těšíme se na pozitivní dopad, který může mít na naše společnosti a životní prostředí.

„Obaly reprezentují cca 20–30 % uhlíkové stopy výrobků. Sdílení zkušeností a spolupráce v rámci celého dodavatelského řetězce může pomoci k dosahování cílů firem na cestě k vyšší udržitelnosti. Důležitá je rovněž podpora GS1 Czech Republic v oblasti identifikace obalů a sdílení obalových dat na základě standardů GS1,“ vysvětluje Tomáš Martoch, Senior Manager ECR ve společnosti GS1 Czech Republic. Koordinaci aktivit ECR zajišťuje GS1 Czech Republic.

„Tesco má cíl uvádět výrobky vlastní značky pouze v recyklovatelných obalech k roku 2025. Alianci pro podporu recyklace vnímáme jako unikátní možnost, kde téma recyklovatelnosti a snižování dopadů z obalů diskutovat s výrobci a konkurenty. Oproti jiným platformám, které občas diskutují recyklovatelnost obalů, tak zde je unikátní, že se základ opírá o vědecky zpracovaný Packaging Design for Recycling, Tento manuál je zpracovaný technologicky neutrálně a zaobírá se širokou škálou různých obalových formátů a materiálů. Manuál by měl říkat, co je dobrý standard a proto rádi budeme nacházet shodu napříč výrobci a obchodníky, aby v následném krok k vyšší recyklaci mohly přispět další články v řetězci, jako jsou odpadářské společnosti a recyklátoři.“ říká Jaroslav Vodáček, CE lead packaging manager z Tesco Stores.

“Pouze obaly designované tak, aby byly co nejvhodnější k efektivní recyklaci, mohou být skutečně cirkulární. My v Danone jsme přesvědčeni o tom, že je nezbytné začít s cirkulární transformací co nejdříve, a do takové systémové změny je nezbytné zapojit co nejvíce partnerů. Proto vnímáme členství v Alianci pro podporu recyklace jako další důležitý krok v dosažení skutečné udržitelnosti obalů, které uvádíme na český trh.” říká Ivan Holub, Sustainability Lead CEE z Danone.

O Alianci pro podporu recyklace

Aliance pro podporu recyklace je nezisková organizace se sídlem v České republice, která se zaměřuje na podporu a rozšiřování recyklačních postupů na domácí i mezinárodní úrovni. Jejím hlavním cílem je posílit povědomí o důležitosti recyklace, podpořit výzkum a vývoj v této oblasti a vytvářet partnerství s dalšími organizacemi, které sdílejí tento cíl. Další informace o aktivitách APPR a nadcházejících událostech naleznete na našem webu: www.alianceprorecyklaci.cz.

Cílem tohoto nařízení je v náležitých a nákladově efektivních případech usnadnit zavádění opětovného využívání vody, a pro ty členské státy, které si přejí nebo potřebují opětovně využívat vodu, tak vytvořit rámec, který jim to umožní. Opětovné využívání vody představuje pro mnoho členských států slibnou možnost, avšak jen malá část z nich tuto praxi v současnosti provádí a přijala v tomto ohledu vnitrostátní právní předpisy nebo normy. Toto nařízení by mělo být dostatečně flexibilní, aby umožňovalo pokračovat v praxi opětovného využívání vody a zároveň zajistilo, aby tato pravidla mohly uplatňovat další členské státy, pokud se rozhodnou tuto praxi zavést později. Každé rozhodnutí neprovádět opětovné využívání vody by mělo být řádně odůvodněno na základě kritérií stanovených v tomto nařízení a mělo by být pravidelně přezkoumáváno. Text ZDE

Podzemní voda poskytuje pitnou vodu pro lidi a dobytek a pomáhá zavlažovat plodiny, když je málo deště. Nový výzkum však ukazuje, že nepřetržitá těžba podzemní vody po více než deset let posunula osu, kolem které se naše planeta otáčí, což způsobilo, že se otáčí na východ rychlostí 1,7 palce (4,3 centimetru) za rok. Více ZDE

Rada hl. m. Prahy na pondělním zasedání schválila smlouvy na zajištění provozu devíti sběrných dvorů. Sběrné dvory bude pro hlavní město provozovat společnost Pražské služby, a.s., v režimu inhouse. Díky tomu mohou Pražané od 1. července bezplatně odkládat komunální odpad na celkem 20 sběrných dvorech. Zvýší se také počet Reuse pointů, nově jich bude k dispozici sedm.

„Naším cílem je zajištění provozu dostatečně velké sítě sběrných dvorů se srovnatelným standardem na celém území města. Dosud bylo v Praze provozováno 19 sběrných dvorů, deset z nich soukromými firmami. Tímto rozhodnutím rady se počet sběrných dvorů rozšíří o další a spolu s otevřeným výběrovým řízením, které nyní procesuje odbor ochrany prostředí, se zatím konečný počet sběrných dvorů v Praze zvýší na 20. Sběrné dvory jsou pro zpracování komunálního odpadu stěžejní, kromě jiného jsou nástrojem pro eliminaci výskytu černých skládek. Již v dubnu jsme jejich služby rozšířili také o zpětný odběr pneumatik,“ říká předkladatelka návrhu náměstkyně primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.

Dalším krokem je postupné rozšiřování sběrných dvorů o tzv. Reuse pointy, kam mohou lidé odkládat funkční použitelné věci pro potřeby ostatních. „Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Díky Reuse pointům dochází k odklonu funkčních věcí zcela mimo odpadový systém. Nyní bude takových míst nově o dvě více, tedy celkových sedm,“ doplňuje Jana Komrsková.

Od 1. července 2023 bude městská akciová společnost Pražské služby provozovat sběrný dvůr v Praze 22 – Uhříněvsi, v Praze 12 – Modřanech, v Praze 5 – Košířích, v Praze 9 – Vysočanech, v Praze 21 – Běchovicích, v Praze 6 – Bubenči, v Praze 5 – Jinonicích, v Praze 15 – Dolních Měcholupech a v Praze 4 – Záběhlicích.

Společnost Pražské služby, a.s., splňuje podmínky stanovené́ v § 11 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a je připravena v rámci vertikální spolupráce zajišťovat provoz sběrných dvorů na území hlavního města Prahy.

V Praze se uskuteční výzkum, který odhalí, kolik se vyhazuje jídla v domácnostech a ve vybraných typech příspěvkových organizací - konkrétně ve školách, domovech pro seniory a v nemocnicích. Organizace Zachraň jídlo, Mendelova univerzita v Brně, výzkumná organizace INESAN a GREEN Solution budou v příštích dvou letech měřit množství potravinového odpadu v Praze a připraví doporučení pro veřejnou správu, jak mu předcházet. Spolehlivých dat o plýtvání potravinami není v České republice mnoho, proto se projekt Prague Food Waste zaměří na detailní rozbor potravinového odpadu.

“Česká republika musí každý rok vykazovat data o tom, kolik zde vzniká potravinového odpadu, ta se reportují Evropské komisi. Díky projektu Prague Food Waste získáme přesnější data o tom, co nejčastěji končí v koši a proč. Navrhneme také opatření, které plýtvání do budoucna zmírní,” uvádí Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo.

Na rozbor potravinového odpadu z domácností se zaměří vědci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s firmou GREEN Solution. “Podle studií se domácnosti podílejí na produkci potravinového odpadu největší měrou. Svezeme směsný komunální odpad z pěti různých lokalit v Praze a ručně ho roztřídíme. V minulosti jsme takto postupovali v Brně a zjistili jsme, že v sídlištní zástavbě vzniká 53,6 kg vyplýtvaných poživatelných potravin na osobu a rok. Měření proběhne v různých ročních obdobích a díky rozhovorům v domácnostech zjistíme, jaké jsou kritické momenty pro vyhazování a jak spotřebitele motivovat, aby plýtvání omezili,” dodává Lucie Veselá z PEF MENDELU.

Ze zahraničních studií vyplývá, že také sektory škol, nemocnic a sociálních služeb, které provozují hromadné stravování, jsou z hlediska produkce potravinového odpadu rizikové a je zde potenciálně prostor pro úsporu. Zachraň jídlo proto uskuteční měření ve 4 jídelnách základních škol, 4 sociálních službách (domovech pro seniory) a 2 nemocničních zařízeních v Praze. Využije metodiku, která vznikla v rámci projektu Redukce plýtvání potravinami ve veřejném stravování. Podle ní se měří množství potravinového odpadu v kuchyni, ve výdeji a po konzumaci strávníky. Cílem je také identifikovat množství zbylých nevydaných pokrmů vhodných pro konzumaci lidmi. Hloubkové rozhovory se zaměstnanci stravovacích zařízení a vyhodnocení dat z měření v příspěvkových organizací provede společnost INESAN.

Projekt se uskuteční díky grantové podpoře Technologické agentury ČR z programu Prostředí pro život, který je zaměřený na výzkum ve veřejném zájmu. Výstupy z projektu proto budou sloužit především veřejné správě (státu, krajům, obcím nebo městským částem). Mimo jiné se v rámci projektu uskuteční 4 workshopy se stakeholdery, vznikne manuál pro aktéry odpadového hospodářství s cílem podpořit prevenci plýtvání potravinami a konference "From Plate To Waste", která poskytne prostor pro spolupráci mezi akademickou, veřejnou a komerční sférou.

Cílem projektu Prague Food Waste, který se uskuteční mezi červnem 2023 a květnem 2025 je:

• Přispět k udržitelnému nakládání s potravinami s důrazem na minimalizaci negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí, zvýšit efektivitu potravinového systému, snížit náklady.

• Získat spolehlivá data o objemu a struktuře potravinového odpadu. Provést jednak analýzu potravinového odpadu, ale i identifikovat příčiny plýtvání.

• Poskytnout veřejné správě manuál efektivního způsobu prevence vzniku potravinového odpadu v domácnostech a v hromadném stravování příspěvkových organizací.

• Doporučit změny nařízení a účinné komunikační nástroje k prevenci vzniku potravinového odpadu.

Národní rozvojová banka (NRB) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravily pro malé a střední podniky úvěrový program na podporu jejich dalšího rozvoje, který zároveň přispěje k plnění klimatických cílů a zelené transformaci. Více ZDE

Německá televize ZDF zveřejnila filmový dokument s názvem „Špinavé obchody s německým odpadem", který se týká i České republiky. Česká inspekce životního prostředí se výraznou měrou podílela na informacích, které v dokumentu použil dokumentarista Marius Münstermann. Jedná se o nelegální byznys s odpady, a to například na principu nově vytvořené dokumentace, tedy obyčejného „zápisu na papír“, kterým se německý odpad stává českým a následně tak může končit na českých (případně polských) skládkách. Dokument se zabývá mj. českou firmou Ekoselect, kterou v minulosti nejednou šetřila ČIŽP. Dokument ZDF je k dispozici ke shlédnutí ZDE (Návod na nastavení českých titulků).

Dokumentaristi upozorňují i na legislativní nedostatek naší a dalších středo či východoevropských zemí. Na zákaz skládkování komunálního odpadu (od roku 2005) na území Německa – ten lze v zásadě pouze spalovat či jinak energeticky využívat. V České republice se skládkovat stále může, stejně tak je ekonomicky výhodné dovážet odpad k energetickému využití. Proto také hledají někteří podnikatelé cesty, jak se odpadu zbavit v zahraničí a tím ušetřit obrovské sumy peněz, které by jinak museli na likvidaci vynaložit a které už zaplatili původci tohoto komunálního odpadu. „To je také jedno z velice důležitých témat, kterému se na inspekci věnujeme a chci v nejbližší budoucnosti nadále řešit,“ uvádí ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček a dodává, že se nejedná jen o změnu legislativy v oblasti možností skládkování, ale i samotných přestupků, které svým obsahem v mnoha případech dávno přesahují význam přestupku jako takového. „Tresty za velice závažné skutky, které musíme hodnotit jako přestupky, jsou tak naprosto marginální a s ohledem na zisk z nelegální činnosti přímo směšné,“ upozorňuje ředitel Bejček. „Jedná se o sofistikovanou a organizovanou kriminální aktivitu, kterou je nutné řešit ve vzájemné spolupráci s orgány činnými v trestním řízení, obdobně jako je tomu v řadě jiných zemí EU. I zde je však potřeba otevřít debatu o tom, jaké tresty reálně pachatelům za přečiny hrozí.“

Nelegální přeshraniční obchod a nakládání s odpady v posledních letech narůstá, ČIŽP zaznamenala opakovaný nelegální dovoz materiálově nevyužitelných odpadů, zejména charakteru plastů či výmětů z třídění, bez příslušného souhlasu Ministerstva životního prostředí a tedy v rozporu s příslušným evropským nařízením o přepravě odpadů. ČIŽP společně s Celní správou, policií a MŽP řeší desítky případů porušení zákona ročně. Nejčastěji se jedná o přepravu odpadu bez potřebných dokladů nebo s doklady vyplněnými chybně, kdy odpad neodpovídá deklarovanému odpadu uvedenému v předložených dokladech, v nichž nejsou pravdivé údaje o způsobu zpracování, případně nemá příjemce v ČR oprávnění dovážený odpad přijmout. Opakovaně se v těchto případech setkáváme s tím, že nejsou respektovány standardy pro kvalitu odpadu určeného pro dovoz a rovněž není respektována podmínka využitelnosti odpadů v zařízeních příjemce. Odpady jsou často ve skutečnosti určeny k pouhému skládkování či spálení ve spalovně komunálního odpadu, což je v rozporu s národní legislativou a takový dovoz do České republiky by nemohl být povolen. Česká republika se v případech nedovolených přeshraničních přeprav odpadů snaží prostřednictvím Ministerstva životního prostředí vyjednat zpětvzetí odpadů do země jejich odeslání.

Lokality nelegálního nakládání s odpady se monitorují poměrně těžce a nezřídka vzbudí pozornost až ve chvíli, kdy množství nelegálně uloženého odpadu přesáhne stovky či tisíce tun, popř. odpady „mizí“ na skládkách odpadů či v jiných zařízeních (např. rekultivace). Případy posledních let se řešily především v Ústeckém, Karlovarském, Středočeském, Moravskoslezském, Libereckém, Královéhradeckém či Jihočeském kraji. V některých případech pachatelé odpady prostě zanechávají na lokalitách, většinou jsou ale předávány a převáženy mezi společnostmi v ČR ke konečné likvidaci (odpad je pak uložen v oprávněných zařízeních, kdy však koneční příjemci odpad přijímají již jako „odpad“ českého původu).

Konkrétní příklady dalších „odpadových kauz“

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh směrnice přijaté Komisí k zdůvodňování tvrzení o environmentální výkonnosti výrobků a podniků. V rámci této iniciativy budou muset firmy zdůvodnit svá tvrzení o tzv. environmentální stopě svých výrobků/služeb, a to pomocí standardních metod jejich kvantifikace. Účelem je zajistit, aby tato tvrzení byla spolehlivá, srovnatelná a ověřitelná v celé EU a zabránilo se tak tzv. lakování nazeleno (společnosti vytvářejí falešný dojem o dopadu jejich činností na životní prostředí).To by mělo pomoci kupujícím a investorům činit ekologičtější rozhodnutí a zvýšit důvěru spotřebitelů v ekoznačky a informace o dopadu výrobku na životní prostředí.

Dokument ke stažení:

EU 73_23 EK Návrh směrnice COM(2023)166