Lepší monitorování chemických znečišťujících látek, patogenů a antimikrobiální rezistence. Výrobci léčiv a kosmetiky a členské státy budou muset financovat náklady na dodatečné zpracování mikropolutantů a v neposlední řadě lepší opětovné využívání vyčištěných městských odpadních vod, aby se zabránilo nedostatku vody aneb poslanci EP ve středu schválili nová pravidla EU pro odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod.

Parlament přijal 481 hlasy (79 bylo proti a 26 hlasy se zdrželo hlasování) předběžnou dohodu uzavřenou s Radou v lednu 2024 o revizi norem EU pro vodní hospodářství a čištění městských odpadních vod s cílem lépe chránit veřejné zdraví a životní prostředí.

Do roku 2035 budou městské odpadní vody před vypouštěním do životního prostředí procházet sekundárním čištěním (tj. odstraňováním biologicky rozložitelných organických látek), a to ve všech aglomeracích s populačním ekvivalentem (tj. standardní měrná jednotka popisující průměrné znečištění vypouštěné jednou osobou za den) 1 000 nebo více.

Do roku 2039 bude terciární čištění (tj. odstraňování dusíku a fosforu) aplikováno ve všech čistírnách odpadních vod s populačním ekvivalentem 150 000 a více a do roku 2045 v čistírnách s populačním ekvivalentem 10 000 a více.

Dodatečné čištění odstraňující široké spektrum mikropolutantů („kvartérní čištění“) bude do roku 2045 povinné pro všechny čistírny s populačním ekvivalentem nad 150 000 (a nad 10 000 na základě posouzení rizik).

Detailně budou monitorovány parametry veřejného zdraví (např. známé viry a nově se objevující patogeny), chemické znečišťující látky, včetně tzv. „věčných chemikálií“ (per- a polyfluorované alkylové sloučeniny), mikroplasty a antimikrobiální rezistence.

Aby se pokryly náklady na kvartérní čištění (odstraňování mikropolutantů z městských odpadních vod), směrnice zavádí rozšířenou odpovědnost výrobce pro humánní léčivé přípravky a kosmetické přípravky. Nejméně 80 % nákladů budou hradit výrobci, zbytek pokryje vnitrostátní financování.

Členské státy budou mít povinnost podporovat opětovné využívání vyčištěných odpadních vod ze všech městských čistíren odpadních vod tam, kde je to vhodné, zejména v oblastech s nedostatkem vody.

Prohlášení zpravodaje

Zpravodaj Nils Torvalds (Renew, FI) uvedl: „Tento právní předpis významně zlepší normy pro hospodaření s vodou a čištění odpadních vod v Evropě, zejména díky novým pravidlům pro odstraňování mikropolutantů pocházejících z léků a výrobků osobní hygieny. Dbáme na to, aby dopad pravidel na dostupnost léků nebyl nepřiměřený a aby škodlivé chemické látky, jako jsou věčné chemikálie, byly monitorovány a v budoucnu s nimi bylo lépe nakládalo.“

Další postup

Aby dohoda vstoupila v platnost, musí ji nyní formálně schválit také Rada.

Souvislosti

V říjnu 2022 Komise předložila návrh na přezkum směrnice o čištění městských odpadních vod, který ji uvádí do souladu s politickými cíli EU v oblasti klimatu, oběhového hospodářství a snižování znečištění. Tato legislativa je jednou z klíčových iniciativ v rámci akčního plánu EU pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy.

Byznys s odpady je obrovský, neprůhledný, točí se v něm neuvěřitelné miliardy. Při lobbingu kolem nastavování pravidel hry je až zarážející nepoměr v síle a vlivu velkých korporátních gigantů a na druhé straně roztříštěné samosprávy a málo efektivní státní správy. Dobře to bylo vidět při prodloužení konec skládkování odpadu z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030. Reálně nemáme dostatečné ponětí o tom, co se vlastně s odpady v Česku děje, co přesně a kolik se toho na skládky vozí, jestli sanační práce skutečně probíhají, nemluvě o pravidelných zahořeních skládek. Nefunguje vynucování regulace, digitalizace postupuje velmi pomalu evidentně záměrně, takže skutečná čísla a objemy lze kontrolovat jen velmi obtížně. Že v roce 2024 nevíme, kolik kamiónů na skládky přijede a kolik tam čeho přivezou, je úplně absurdní, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka. Více ZDE

Pokud teploty do konce roku neklesnou, může se změna klimatu posunout do neprobádaného území, řekl serveru BBC News přední vědec Gavin Schmidt, který vede Goddardův institut pro kosmický výzkum při americké vesmírné agentuře NASA. Jeho varování přichází poté, co se ukázalo, že letošní březen byl dosud nejteplejší v historii měření, čímž se série měsíčních teplotních rekordů prodloužila na desátý v řadě. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Antarktida se otepluje třikrát rychleji, tání přinese celosvětově nevratné změny, varuje klimatolog

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) dnes vydal několik přelomových rozhodnutí ve svých prvních případech týkajících se změny klimatu. Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy je nutnost řešit klimatickou krizi a chránit jí ohrožená lidská práva čím dál tím naléhavější. Rozhodnutí Evropského soudu ovlivní i probíhající řízení v první české klimatické žalobě, kterou v roce 2021 podal spolek Klimatická žaloba spolu s několika dalšími žalobci proti české vládě a ministerstvům.

Evropský soud pro lidská práva potvrdil, že nedostatečná aktivita státu v ochraně klimatu může porušovat základní lidská práva a svobody jeho občanů a občanek. V případě švýcarských seniorek proti Švýcarsku podle Soudu konkrétně došlo k porušení jejich práva na respektování soukromého a rodinného života (čl. 8 Úmluvy), které v pojetí soudu zahrnuje i právo na příznivé životní prostředí, a práva na spravedlivý proces (čl. 6 Úmluvy). Švýcarsko se porušení dopustilo tím, že nepřijalo dostatečná opatření pro snižování emisí skleníkových plynů a neplnilo vlastní cíle. Z porušení práva na spravedlivý proces navíc vyplývá, že se soudy nesmí lidskoprávním otázkám v souvislosti se změnou klimatu vyhýbat. Soud tím potvrdil celosvětový trend klimatických soudních rozhodnutí.

David Chytil, člen rady spolku Klimatická žaloba, říká: “Dnešní rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva je skvělou zprávou pro ochranu klimatu v Evropě. Státy musí výrazně zvýšit své úsilí zabránit změně klimatu a chránit tak naše lidská práva. Opatření v oblasti klimatu jsou zákonnou povinností a vlády musí dostát slibům jednat v souladu s vědeckými poznatky, Česko nevyjímaje. Rozhodnutí Evropského soudu je potvrzením snahy občanů v mnoha evropských zemí i komunit po celém světě. To platí i pro českou klimatickou žalobu.”

Rozhodnutí Evropského soudu je vysoce relevantní i pro Česko a první českou klimatickou žalobu. Nejvyšší správní soud, který nyní posuzuje kasační stížnost spolku Klimatická žaloba ČR, řízení přerušil do doby, než ESLP rozhodne. Spolek očekává, že soud bude nyní v řízení pokračovat a zohlední závěry Evropského soudu, který má v oblasti ochrany lidských práv velkou autoritu a již v minulosti přispěl k vyšší ochraně environmentálních práv.

Jakub Zamouřil, člen rady spolku Klimatická žaloba, řekl: “Dnešní rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ukázal, že české soudy nepostupovaly správně při dosavadním rozhodování ohledně naší žaloby. České soudy totiž nedostatečně řešili lidskoprávní otázky a pouze posuzovaly, jestli Česko plní své nedostatečné procentuální cíle. Dostatečně rychlé snižování emisí skleníkových plynů je přitom evidentně nutné pro ochranu základních lidských práv českých občanů. Pokud se Nejvyšší správní soud v případu naší žaloby nepřikloní k rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, obrátíme se na Ústavní soud.”

Rozhodnutí Evropského soudu nemohlo být vydáno v příhodnější chvíli - evropské vlády musí do června zveřejnit své klimatické plány do roku 2030. OSN nedávno varovala, že vlády po celém světě zaostávají v plnění svých závazků zabránit nebezpečné změně klimatu. Evropský soud ve svém rozsudku také zmínil, že současné globální snahy o mitigaci změny klimatu zatím nejsou dostatečné k naplnění cíle Pařížské dohody.

Ve chvíli, kdy v Česku probíhá aktualizace strategických dokumentů, vyslal Evropský soud jasný signál pro český stát, aby dbal svých závazků z Pařížské dohody a naplnil lidskoprávní závazky vůči obyvatelstvu Česka.

Soud zamítl zbylé dva případy francouzského občana proti Francii a mladých Portugalců proti 32 evropským státům z procesních důvodů, které soudní spor Klimatické žaloby ČR s českými ministerstvy nijak neovlivní. Francouzský žalobce se již odstěhoval z Francie, zatímco portugalští žalobci žalovali příliš států, aniž by se nejdřív obrátili na vnitrostátní soudy a nebyli proto oprávněni k podání stížnosti u ESLP. Na přelomovém rozhodnutí proti Švýcarsku to nic nemění.

Rozhodnutí Evropského soudu dávají naději pro udržitelnější budoucnost a příznivější klima pro budoucí generace. Evropský soud pro lidská práva potvrdil, že je lidskoprávní autoritou globálního významu a očekáváme, že budou české soudy jeho příkladu následovat. Otálet by ale neměla ani česká vláda a ministerstva.

Tisková zpráva spolku Klimatická žaloba ČR

Materiál aktualizuje finanční strategii implementace nitrátové směrnice v ČR. Jedná se o vyčíslení finančních investičních a neinvestičních nákladů spojených s naplňováním směrnice v oblasti zamezení znečištění vodních zdrojů dusičnany ze zemědělské produkce. Základním požadavkem nitrátové směrnice je vymezit zranitelné oblasti dusičnany, které představují území odvodňovaná do povrchových a podzemních vod znečištěných nebo ohrožených dusičnany ze zemědělských zdrojů. Dalším požadavkem je vytvořit Zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, které představují souhrn obecných požadavků, jak hospodařit, aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování veškerých vod dusičnany.

Dokument ke stažení:

Předkládací-zpráva

Výbory RAC a SEAC přijaly více než 20 stanovisek k žádostem společností o povolení použití látek obsahujících šestimocný chrom, přičemž většina z nich se týkala použití v leteckém a obranném průmyslu.

Výbor RAC schválil 24 a výbor SEAC schválil 25 návrhů stanovisek k žádostem o povolení a zprávy o přezkumu látek obsahujících šestimocný chrom, které se většinou týkají použití v leteckém a obranném průmyslu. Návrhy stanovisek budou nyní zaslány žadatelům k připomínkám a formálně budou přijaty koncem tohoto roku. Kromě toho výbory RAC i SEAC přijaly dvě konečná stanoviska k žádostem o povolení pro použití oxidu chromového v tvrdém chromu a funkčním chromování.

Během diskusí o návrhu na omezení per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS) se výbory RAC a SEAC zabývaly riziky spojenými s PFAS a možným dopadem návrhu na lyžařské vosky, kosmetiku a další spotřebitelské směsi. Výbor RAC se zabýval nebezpečností PFAS, včetně odhadu potenciálně uvolněných objemů. Výbor SEAC zvažoval obecný přístup k hodnocení různých socioekonomických prvků návrhu. Výbory také obdržely přehled témat plánovaných k projednání na červnovém a zářijovém zasedání.

Výbor RAC uzavřel dvě žádosti Evropské komise o přezkoumání stanovisek k harmonizované klasifikaci a označování tří lithiových solí. RAC potvrdil své dřívější stanovisko, v němž doporučil klasifikaci těchto sloučenin z hlediska reprodukční toxicity (jako látky, které mohou poškodit plodnost a nenarozené dítě) a z hlediska účinků na kojení nebo prostřednictvím kojení (jako látky, které mohou poškodit kojené děti). Methylmethakrylát (MMA) doporučil výbor RAC klasifikovat jako respirační senzibilizátor (látka, která může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže).

Další výsledky březnových zasedání:

• výbor SEAC přijal aktualizovaný přístup k doporučování období přezkumu ve stanoviscích k žádostem o povolení. Tento dokument bude brzy zveřejněn na internetových stránkách agentury ECHA

• výbor RAC přijal stanoviska k 19 návrhům harmonizované klasifikaci a označování.

Další informace:

• Příloha ke zprávě

• Další kroky k návrhu na omezení PFAS

• Řízení o omezení

• Žádosti o povolení

• Harmonizovaná klasifikace a označování (CLH)

„Spolufinancování z Evropských fondů dělá veřejné zakázky udržitelné téměř výhradně skrze finanční podporu a ne skrze nastavování cílů. Jakmile se finanční podpora sníží nebo skončí, zadavatelé se vrací do ‚starých kolejí‘ k neudržitelným zakázkám,“ shrnuje ekonom Vítězslav Titl. Jeho výzkum inspiroval i finský zákon o veřejných zakázkách. Více ZDE



 

Cena mědi se momentálně nachází na čtrnáctiměsíčních maximech. Analytici navíc říkají, že cena tohoto červeného kovu by se měla zvyšovat i dál. V průmyslu má obrovské využití a přispívá k tomu i postupný přechod na obnovitelné zdroje. Více ZDE

Rázný krok proti nekonečnému přílivu laciného, ale problematického oblečení se chystají učinit ve Francii. Návrh průlomového zákona počítá mimo jiné se sankcemi ve výši až 10 eur (přes 250 Kč) za kus oblečení či naprostým zákazem reklamy pro výrobce takzvané ultrarychlé módy. Novelu v polovině března jednomyslně schválil francouzský parlament, nyní se jí zabývá tamní Senát. Více ZDE

Čtěte také:

Francie chce omezit dominanci čínských výrobců solárních panelů

České životní prostředí zůstává jedním z nejhorších v EU. Mohou za to hlavně vysoké emise, velká produkce odpadů a neochota recyklovat. Podle posledních dat zemře kvůli znečištěnému ovzduší ročně v přepočtu 81 ze 100 tisíc Čechů. Z analýzy dat Indexu prosperity vyplynulo, že Česko v EU zaujímá šestou nejhorší pozici v žebříčku kvality životního prostředí. Více ZDE

Zhodnotit stav odpadového hospodářství v jednom z pražských obchodních domů, to si kladla za cíl akce, kterou uspořádalo obchodní centrum na Černém mostě. Zaměstnanci Institutu cirkulární ekonomiky tak rozebrali zhruba 300 kilo směsných odpadů, aby zjistili, co do černých nádob v obchodním centru vyhazují nejen zákazníci, ale také samotní obchodníci. Celé přebírání zachytily Novinky i s kamerou. Více ZDE

Víte o připravovaných změnách v legislativě upravující oblast chemických látek a směsí?  Máte přehled, které povinnosti musíte stihnout do konce roku 2024? Jaké změny přinese novelizace nařízení ES č. 1272/2008 CLP? Jaké dokumenty musíte mít připraveny při dovozu chemikálií ze zemí mimo EU? Víte o změnách týkajících se webového rozhraní agentury ECHA?  Nevíte o připravovaných změnách a jejich dopadech na vaše podnikání nebo si nejste úplně jistí? Přijďte se dozvědět více a buďte tak připraveni na budoucí vývoj plnění legislativních povinností.

Odpovědi na tyto a mnohé další otázky se dozvíte na našem kurzu Chemické legislativy pro průmysl a obchod. Kolektiv zkušených lektorů se problematikou chemických látek, směsí, detergentů aj. zabývá ve své profesní praxi již řadu let, což je pro vás zárukou kvality a profesionálního přístupu.

Souhrnný přehled přednášek kurzu

• Aktuality v legislativě chemických látek a směsí (příloha VI CLP, příloha XIV a XVII REACH)

• Návrh revize nařízení ES č. 1272/2008 – CLP

• Jak postupovat při dovozu chemických látek a směsí ze zemí mimo EU

• Oznamování C&L při dovozu látek – změna aplikace REACH-IT

• Kontroly ČIŽP v oblasti chemických látek a směsí

• Oznamování do databáze PCN – konec přechodného období 1. 1. 2025 pro nebezpečné směsi se blíží (UFI kódy, nový formát IUCLID)

• Látky omezované v průmyslovém použití nebo uvedení na trh (různé regulované seznamy, dodavatelsko-odběratelská komunikace)

• Chemikálie jako zdravotnický prostředek

• Databáze ECHA CHEM - nový způsob vyhledávání informací na ECHA

• Návrh změny nařízení o detergentech, co nás čeká?

• Navrhovaná směrnice o omezení „EKO" tvrzení na výrobcích

• Zpracování „povinné dokumentace" – tvorba provozně manipulačních řádů pro chemickou laboratoř, sklad s chemikáliemi, pracoviště s chemikáliemi

Kurz je možné zařadit do rámce vzdělávání odborně způsobilých osob podle nařízení REACH.

Termín konání:

22. – 23. 5. 2024 Brno, hotel Vista

Kompletní časový harmonogram kurzu a další informace naleznete: www.chemeleoni.cz

Těšíme se na setkání s Vámi                             

za společnost CHEMELEONI s.r.o.

Ing. Martina Dobšáková, Ing. Tomáš Králik

Vzrušená atmosféra provázela dnešní veřejné projednání dokumentace pro posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) k plánovanému rozšíření čáslavské skládky. Účastníci téměř zaplnili sál hotelu Grand, někteří přerušovali řečníky výkřiky a pískotem. V publiku se objevily transparenty s hesly jako "Skládce stop, smrdí nonstop!", "Skládku? Radši základku!" nebo "My jsme tady doma!". Část hesel odpůrci umístili i na pódium. Více ZDE

Pražští radní schválili přípravu stavby Energocentra, které bude zpracovávat odpadní teplo z Ústřední čistírny odpadních vod Praha na Císařském ostrově. Prvním krokem bude zajištění dokumentace pro územní rozhodnutí. Energocentrum by mohlo v první etapě dodat celkem přibližně 1 660 000 GJ tepla ročně a zásobovat jím více než 41 tisíc domácností. V provozu by mohlo být do roku 2030.

Hlavní město hledá alternativní, čisté zdroje energie. „Energetická bezpečnost a jistota zajištění zdrojů a soběstačnost jsou naší prioritou. Dlouho jsme v Praze nevyužívali potenciálu vody, odpadní vody přitékající na čistírnu mají díky významné spotřebě teplé užitkové vody relativně vysokou teplotu. A tyto vyčištěné odpadní vody mají významný potenciál být zdrojem tepelné energie využitelné především ve vytápění. Jejich využití může významně přispět ke snížení závislosti na zemním plynu a ke snižování uhlíkové stopy teplárenských soustav v hlavním městě Praze. A výmluvné je myslím i množství domácností a Pražanů, které Energocentrum bude zásobovat – ve finále půjde skoro o sto tisíc lidí,“ říká pražský primátor Bohuslav Svoboda.

Prvním krokem schválené investiční akce je zajištění dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR), posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), včetně související inženýrské činnosti a příprava návrhu žádosti o dotační podporu. Vypracována bude studie proveditelnosti napojení Energocentra na páteřní infrastrukturu zásobování teplem na území Prahy včetně oblasti Bubny-Zátory.

„Energocentrum považuji za jeden z nejdůležitějších projektů pražského klimatického plánu, protože může velkému množství Pražanů ušetřit potenciální náklady na vytápění svých domácností. Podobná centra fungují s úspěchem už desítky let v Dánsku nebo ve Švédsku a není důvod, aby tomu tak nebylo i u nás. Jsem ráda, že se projekt posouvá vpřed,“ říká Jana Komrsková, náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí a klimatického plánu.

„Projekt Energocentra dokáže zajistit teplo pro stávající obyvatele například v oblasti Veleslavína, ale i pro nové obyvatele v plánovaných čtvrtích, jako jsou Bubny-Zátory. Energocentrum využije relativně vysoké teploty odpadních vod, které do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově přitékají, a jež po vyčištění mají i v chladnějších měsících teplotu kolem 15 °C. Za pomoci soustavy tepelných čerpadel o výkonu až 2 x 90 MW se teplota zvýší až na 110 °C a budeme ji schopni dodávat do systému centrálního zásobování teplem. Pražská vodohospodářská společnost nyní zahájila projektovou přípravu stavby, s předpokládaným zahájením realizace v roce 2028,“ říká Michal Hroza, pražský radní pro oblast infrastruktury.

Předběžnými výpočty bylo stanoveno, že tepelná kapacita jedné vodní linky je schopna zabezpečit teplem oblast Juliska – Veleslavín a kapacita druhé vodní linky připravovanou oblast Bubny – Zátory a případně i blízké navazující oblasti.

V případě úplného vystrojení bude Energocentrum schopno do každé zásobované oblasti dodat přibližně 830 000 GJ tepla ročně, celkem tedy cca 1 660 000 GJ tepla ročně. Takové množství je schopno v každé zásobované oblasti pokrýt teplem přibližně 41 500 domácností se zhruba 100 tisíci obyvatel, celkem tedy pro obě uvažované etapy zásobovaného z tohoto zdroje přibližně 83 000 domácností se zhruba 200 tisíci obyvatel.

„Projekt energocentra je unikátním řešením využití potenciálu zbytkového tepla, které máme akumulováno v odpadních vodách čistírenské infrastruktury. Jde tak o využití tepla, které se v současné chvíli jinak dále nevyužívá a zároveň bude mít Praha svůj vlastní velký ekologický zdroj tepla. V danou chvíli je Praha totiž primárně zásobena uhelnou teplárnou z Mělníku. Zapadá tak do celkové strategie teplárenství, kterou hlavní město Praha v současné chvíli zpracovává. S ohledem na evropské trendy na zachování a rozšiřování centrálních zásobovacích soustav teplem a jejich nutnou ekologizaci, jde tak jednoznačně o krok správným směrem, i s ohledem na nově schválené předpisy v oblasti požadavků na nízkoemisní budovy a jejich nutnost být připojen na nízkoemisní teplo. Díky možnosti využití tohoto odpadního tepla a jeho připojením do centrální zásobovací soustavy tak budou moci nové budovy snadno plnit legislativní požadavky,“ říká Jan Chabr, předseda Výboru pro energetiku Zastupitelstva hl. m. Prahy.

Předpokládá se, že Energocentrum přispěje k významné úspoře zemního plynu (až o 14,6 milionu m3/rok, resp. 29,2 milionu m3/rok) a odpovídajícímu snížení uhlíkové stopy z vytápění.  Využití nízkopotenciálního odpadního tepla z ÚČOV je také jedním z prioritních opatření uvedených v Klimatickém plánu hlavního města Prahy do roku 2030.

Recyklace baterií používaných v elektromobilech je dlouhodobě velkým tématem, kterému se věnují i automobilky. Renault má v plánu stát se první evropskou automobilkou, která by vzácné kovy z baterií recyklovala ve velkém a rovnou je používala k výrobě nových baterií. Více ZDE

OSN: Miliony lidí hladoví, ale denně se na světě vyhodí asi miliarda porcí jídla - Každý den se na světě vyhodí více než miliarda porcí jídla, vyplývá podle deníku The Guardian z dnes zveřejněné zprávy OSN, která každoročně vypracovává takzvaný Index plýtvání jídlem. Na světě přitom podle posledních dat z roku 2022 hladoví asi 783 milionů lidí, uvádí také zpráva. Nazmar přichází asi pětina jídla, přičemž někdy je na vině rozhazovačnost nebo špatné plánování, jindy nedostatečný přístup k lednicím, mrazákům nebo jiným způsobům skladování. Vyhazování jídla se týká jak bohatých, tak chudých zemí. Největší část vyhozeného jídla, asi 60 procent, jde na vrub domácnostem. Více ZDE

Část Lomu ČSA na Mostecku se má stát národní přírodní památkou - Část území hnědouhelného Lomu ČSA na Mostecku, který čeká ukončení těžby uhlí a následná rekultivace, se má stát národní přírodní památkou, patnáctou v Ústeckém kraji. Vláda vyslechla informaci o návrhu ministerstva životního prostředí včetně návrhu plánu péče. S koncem dolování uhlí v lomu ČSA se počítá na přelomu let 2025 a 2026. Část území se ponechá přírodě, bude tam vodní plocha a část bude využita energeticky. Více ZDE