Z výpočtů Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) vyplývá, že kvůli neefektivitě současného systému nakládání s hliníkovými plechovkami na nápoje Česká republika každý rok zbytečně přichází o 11 100 tun hliníku v přibližné tržní hodnotě čtvrt miliardy korun. Navíc plechovky a PET lahve končící ve směsném odpadu zvedají obcím náklady na odpadové hospodářství. Pomocí zálohového systému by obce ušetřily výsyp až 600 tisíc kontejnerů na směsný odpad a cestu přibližně 30 tisíc popelářských aut za rok v hodnotě desítek milionů korun.

„Blíží se termín 15. března, do kterého se MŽP chce vypořádat s připomínkami k návrhu novely zákona o odpadech. Aktuální vzrušená debata kolem legislativy akcentuje téměř výhradně téma třídění a recyklace PET lahví, přestože nedílnou součástí jsou také hliníkové nápojové plechovky. Ty přitom v Česku vytřídíme jen asi 3 z 10. Každý rok tak přicházíme o obrovské množství materiálu, který je vhodné opakovaně recyklovat. Místo toho končí ve spalovnách, na skládkách a stále častěji také jako součást odhozeného nepořádku v ulicích, parcích a podél cest,“ popisuje Lutfia Volfová, mluvčí Zálohujme.cz. 

INCIEN, jako jedna ze zakládajících organizací iniciativy Zálohujme.cz, pravidelně řeší téma zálohování přímo s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a do debaty přináší ověřená data a zkušenosti z terénu.

Zmařený materiál za půl miliardy každý rok

Podle expertních odhadů* se v ČR vyrobí a na trh dostane 820 mil. ks nápojových plechovek ročně, tj. 15 000 tun hliníku každý rok. Vysbírá a zrecykluje se pouhých 26 %. Nevytříděno tedy zůstává 74 %, to je v přepočtu 606,8 mil. ks plechovek, 11 100 tun hliníku ročně, které skončí z velké většiny na skládkách. “Když budeme uvažovat hodnotu nevyužitého hliníku (280 milionů Kč) a aktuální tržní hodnotu emisí spojených s výrobou takového množství hliníku (220 milionů Kč)**, způsobená škoda může být ročně okolo 500 mil. Kč, které za současného systému doslova zahrabeme pod zem. Díky zálohování nápojových obalů bychom v ČR měli zpětně odebrat přes 90 % plechovek udaných na trh, čímž zachráníme hodnotný materiál, ušetříme zhruba 100 000 tun** emisí a splníme recyklační cíle,” uvádí expert INCIEN, Petr Novotný, který je zároveň autorem úvodního výpočtu.

Desítky milionů úspor za svoz komunálního odpadu

Nevytříděné plechovky a PET lahve končí většinou v černých popelnicích se směsným odpadem. Málokdo si uvědomuje, jak velký objem v těchto popelnicích zabírají a jak tím zvedají obcím náklady na odpadové hospodářství. Při průměrném objemu nápojové plechovky 0,4 l a jejím 25% sešlápnutí zabírají plechovky v SKO objem 182 040 m3, to je pro představu 165 500 plných kontejnerů s objemem 1100 l. Když k tomu přičteme 27 % PET lahví, které se také nedaří vysbírat a končí ve směsném odpadu, je to při průměrném objemu PET lahve 1,3 litru a 25% sešlápnutí dokonce 473 850 m3 objemu, tedy 430 800 kontejnerů s objemem 1100 l plně naplněných PET lahvemi. “Se zavedením zálohování by obce ušetřily výsyp většiny z téměř 600 tis. kontejnerů na směsný odpad a cestu přibližně 30 tis. popelářských aut za rok. Jen vlivem uvolnění místa v kontejnerech na SKO tudíž může dojít k úspoře v řádech desítek milionů korun ročně,” uzavírá Novotný z INCIEN.

Tento předpoklad zazněl také na parlamentním semináři k zálohování 1. 2. 2024 - podle Anny Larson z organizace Reloop může odebráním vzduchu z nesešlápnutých PET a plechových obalů v odpadu uhlíková stopa a náklady na svoz klesnout až o 30 % oproti dnešní situaci. Další dopad v podobném rozsahu předpokládá vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT, prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. MBA.: "Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky přináší snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Zálohový systém umí zajistit snížení dopadu těchto obalů na životní prostředí až o 28 procent," řekl pro ČTK.

ZDROJE:

*Údaje o množství nápojových obalů a míře zpětného odběru PET lahví (73 %) a plechovek (26 %) pochází z dat MŽP a z důvodové zprávy k novele zákona o obalech

** Při výpočtu emisí a jejich hodnoty vycházíme z toho, že recyklace hliníku je spojena s 1 tunou CO2 ekv. na 1 tunu hliníku, kdežto výroba nového hliníku je spojena cca s 10 tunami CO2. Recyklací se tak ušetří z každé tuny hliníku 9 tun CO2 oproti výrobě z primárních surovin. Hodnota povolenky na 1 tunu CO2 se na rok 2024 odhaduje na 90 EUR.

Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) je nevládní nezisková organizace, která od roku 2015 aktivně podporuje a prosazuje principy cirkulární ekonomiky. Jeho vizí je prosperující společnost, která šetrně a efektivně využívá přírodní zdroje. INCIEN disponuje vlastním výzkumným týmem realizujícím unikátní studie a projekty s mezinárodním přesahem. Jako tvůrce Českého cirkulárního Hotspotu sdružuje největší českou komunitu pro podporu cirkulární ekonomiky zahrnující téměř 80 členů z komerční, neziskové i akademické sféry. INCIEN dále spolupracuje s řadou subjektů jak ze soukromého, tak veřejného sektoru, aktivně přispívá k monitorování a optimalizaci cirkulárních opatření v praxi a podporuje implementaci udržitelných řešení na celostátní úrovni. Více na www.incien.org.

Iniciativa akceleruje celospolečenskou debatu o zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku.  Motivací je zlepšit sběr nápojových PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující recyklaci „z lahve do lahve“. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství. Více na: www.zalohujme.cz. 

Zakládající členové: Mattoni 1873, Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT); Členové: Rodinný pivovar BERNARD, a.s., Sodovkárna Kolín, Tradiční pivovar v Rakovníku, a. s., KRAKONOŠ, spol. s r.o., Žatecký pivovar, spol. s r.o., DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, DUP – družstvo – pivovar Poutník, WTS-J, a.s., Jarošovský pivovar, AGS Trade, s.r.o. (Secco+), Great Expectations, s.r.o., Trash Hero Czech Republic, z.s., Rádio Impuls, RunCzech, Nadace Partnerství, Chaloupky, z.s., Divadlo Aqualung, FO4EST, z.s.,  Klub Českých Turistů – Oblast Karlovarský Kraj

Růst cen energií vede čistírny odpadních vod k posilování své energetické soběstačnosti. Některé společnosti situaci řeší například vybudováním fotovoltaické elektrárny v blízkosti svých provozů. Alternativní způsob zisku energie aktuálně testují vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci se zaměřili na společnou fermentaci odpadních kalů a gastroodpadu, při které získávají bioplyn.

Jen v roce 2020 se v Česku vyprodukovalo více než 970 tisíc tun gastroodpadu. Některé obce se odpad z jídelen a restaurací snaží kompostovat. Proces zpracování tohoto typu odpadu má ale svá specifika. „Složení gastroodpadu se každý den mění v závislosti na tom, jaké pokrmy zrovna restaurace uvaří. Jídlo také obsahuje bílkoviny a různá koření, které mohou proces fermentace výrazně ovlivnit,“ přiblížil výzkumník Pavel Suchý z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU.

Vědci se proto rozhodli gastroodpad zkombinovat s čistírenskými kaly, které vznikají při čištění odpadní vody v množství několika set tisíc tun ročně. „Obsah látek v gastroodpadu je velice proměnlivý, je proto vhodné tento odpad využívat spíše v procesu kofermentace s jiným materiálem, který během zpracování udržuje stabilitu,“ popsal Suchý.

Kombinace s čistírenským kalem byla zvolená s ohledem na čistírny odpadních vod, které už teď kaly ke zvýšení energetické soběstačnosti využívají. Jejich spojení s gastroodpadem ale umožní získat více energie. „Odpad z restaurací je bohatý na lipidy a sacharidy, které jsou v procesu fermentace nejvhodnějším substrátem pro tvorbu bioplynu. Předpokládáme, že jeho přidáním k odpadním kalům dokážeme navýšit energetickou soběstačnost čistíren odpadních vod až na 70 až 80 procent,“ usoudil Suchý. Aktuálně přitom čistírny získávají z kalů zhruba polovinu potřebné energie.

Výhodou společné fermentace čistírenských kalů a gastroodpadu je také to, že pro zpracování obou typů těchto odpadů je potřeba mít speciální oprávnění. „V obou případech se jedná o práci s potenciálně infekčním biologickým odpadem. V odpadu se mohou vyskytovat mimo jiné různé bakterie – například salmonela nebo Escherichia coli. Výhodou je, že čistírenské bioplynové stanice už toto speciální oprávnění a potřebné technologie mají,“ vysvětlil Suchý. Společné zpracování zbytků z restaurací a odpadních kalů by tak legislativně nemělo být problém.

Aktuálně vědci spolupracují s firmou, která sváží odpad z restaurací a jídelen v Brně. „V laboratoři budeme testovat různé poměry odpadního kalu a gastroodpadu. Budeme zkoušet také různé teploty při procesu anaerobní fermentace, abychom zjistili, které podmínky jsou pro produkci bioplynu – konkrétně biometanu – nejvhodnější,“ řekl Suchý.

Zájem praxe o nové technologie v oblasti zpracování odpadů je podle Suchého velký. Výsledky nového výzkumu budou vědci znát na konci letošního roku.

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) připravilo dílčí statistickou zprávu o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) zaměřenou na podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie. Podíl hrubé konečné spotřeby energie z OZE na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR činil v roce 2022 podle mezinárodní metodiky výpočtu EUROSTAT – SHARES 18,2 %. Na spotřebě elektřiny se OZE podílely 15,5 %, na spotřebě v dopravě 7,2 % a na konečné spotřebě při vytápění 25,8 %.

Dokument ke stažení:

Podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie 2010–2022 [pdf, 1600 kB]

Ve světě se loni poprvé prodalo více než deset milionů elektromobilů, což znamená meziroční nárůst o čtvrtinu. Z toho 9,97 milionu prodaných elektrických aut připadá na 20 nejvyspělejších zemí. Prodeje vozů se spalovacími motory se přitom zvýšily jen o pět procent. Vyplývá to z aktuální studie PwC Electric Vehicle Sales Review, kterou má ČTK k dispozici. V Česku se loni prodej aut se spalovacím motorem zvýšil o 14 procent na 215.000 vozů, zatímco prodej elektromobilů vzrostl o 71 procent na 6640 vozidel. Více ZDE

Čeští vědci hledají cestu, jak by zemědělci mohli ukládat do půdy výrazně více uhlíku než nyní. Výzkumy ukázaly, že při rozkladu organických zbytků se neobohacuje uhlíkem tak, jak si zemědělci dlouhodobě mysleli. Zároveň vědci předpokládají, že by zemědělci mohli na ukládání uhlíku vydělávat, protože Evropská unie se chystá vyplácet peníze těm, kteří se budou podílet na snižování uhlíkové stopy, řekl ČTK bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Miroslav Trnka. Více ZDE

Lepší a rychlejší komunikace se žadateli a příjemci o prostředky z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).  Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo nový web na adrese www.optak.cz, kde najdou nejen podnikatelé potřebné informace.

„OP TAK je jedním z klíčových programů financovaných z prostředků Evropské unie, v rámci kterého podporujeme zejména malé a střední podniky, ale i velké firmy z oblasti energetiky, digitalizace nebo vědy a výzkumu. Abychom zájemcům o podporu pomohli se ve výzvách z tohoto programu co nejlépe vyzvat, připravili jsme pro ně přehledný web, kde najdou veškeré informace. Věřím, že nový portál www.optak.cz  žadatelé ocení,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Web obsahuje aktuální výzvy, jednoduchý filtr dle priorit a typu podpory a základní přehled každé výzvy s přímým odkazem na systém ISKP2021+ pro podání žádosti. Uživatelé najdou mimo jiné informace, které je krok po kroku provedou cestou od sepsání podnikatelského záměru až po realizaci projektu.

„Chceme podnikatelům co nejvíce usnadnit práci, proto jim nabízíme také filtr, do kterého stačí zadat základní kritéria. Podle nich žadatel zjistí, jakou podporu ze strukturálních fondů může čerpat,“ říká vrchní ředitel fondů Evropské unie Marian Piecha s tím, že pokud podporu žadatel nenajde, pak se přes portál Ministerstva průmyslu a obchodu www.podporapodniku.cz dozví o možnostech získání evropských i státních dotací spravovaných napříč celou státní správou.

Na webu jsou dále upoutávky na akce, stručné blogové články, čtvrtletník „tak“ a publikace týkající se implementace evropských fondů. Cílem je zpřístupnit informace co nejširšímu okruhu zájemců. Přihlásit se také lze k odběru online newsletteru.

Kromě dotací se webová stránka zaměřuje i na finanční nástroje. Již nyní se připravuje upgrade pro roční kalendář událostí, který poskytne přehled o plánovaných akcích, seminářích, workshopech a konferencích pořádaných MPO a Agenturou pro podnikání a inovace.

Dne 4.3. Evropský parlament a Rada dosáhly prozatímní dohody o přepracovaných pravidlech pro snížení, opětovné použití a recyklaci obalů, zvýšení bezpečnosti a posílení oběhového hospodářství. Nová opatření mají za cíl učinit obaly používané v EU bezpečnějšími a udržitelnějšími tím, že požadují recyklovatelnost všech obalů, minimalizují přítomnost škodlivých látek, omezují zbytečné obaly, podporují příjem recyklovaného obsahu a zlepšují sběr a recyklaci. Více v tiskové zprávě ZDE

1. března začal sběr nominací do dalšího ročníku prestižní Environmentální Ceny Josefa Vavrouška. Tu každoročně uděluje Nadace Partnerství osobnostem nebo skupinám, které mění životní prostředí v Česku k lepšímu. Podávat nominace nebo obnovit ty neproměněné z předchozích ročníků lze celý měsíc na webu www.cenajosefavavrouska.cz. Vítězové si převezmou finanční odměnu a skleněnou uměleckou plastiku 6. června na slavnostním vyhlášení v Senátu, které proběhne pod záštitou ministra životního prostředí.

„Znáte srdcaře, kteří pomáhají chránit přírodu a zlepšovat životní prostředí? Co zachraňují vzácná území i druhy, pomáhají vracet vodu do krajiny, učí obce šetřit energiemi, zakládají cirkulární podnikání nebo umí nadchnout k udržitelnosti vrstevníky na sítích? Přesně tyto osobnosti hledáme. Pomozte nám ocenit jejich práci a nominujte je. Nominaci lze také jednoduše obnovit, pokud již někdo danou osobnost navrhnul v minulosti,“ vyzývá Lucie Smolková z Nadace Partnerství.

Návrhy na ocenění může podávat kdokoliv, letos se hraje hned o čtveřici cen: Za Dlouhodobý přínos pro životní prostředí, za Výjimečný počin v posledních několika letech nebo o cenu Ekozásek Nadace Partnerství pro nadějné talenty do 26 let.

Novinkou je i Cena ministra životního prostředí za komunikaci a vzdělávání v environmentální oblasti, která vzejde z osobností nominovaných napříč dvěma hlavními kategoriemi. „V dnešní době není potřeba jen chránit a obnovovat přírodu, ale zejména být propagátory. Těmi, kteří dokážou mluvit, inspirovat ostatní, povzbudit a ukazovat vlastní cestu. A také být těmi, kteří vzdělávají a přichází s neustálým rozšiřováním zájmu o ochranu přírody jak u mladé generace, tak široké vrstvy společnosti bez rozdílu vzdělání, klasifikace nebo životního či profesního zaměření,“ říká s úsměvem ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a pokračuje: “Byl bych rád, kdyby se všichni talentovaní, ti, co umí nadchnout lidi pro environmentální témata, ve zkratce a s lehkostí umí vystihnout jejich podstatu a komunikace o nich je pro ně přirozenou a srdeční záležitostí, stali celebritami našeho každodenního života. Právě díky nim si naše společnost mnohem snadněji a rychleji přivlastní principy udržitelného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí. Už teď se těším na nominované.“

O laureátech rozhodnou porotci, mezi kterými letos přibyla nová zvučná jména jako zakladatelka Institutu Cirkulární Ekonomiky Soňa Klepek Jonášová, která podotýká: „Cenu Josefa Vavrouška vnímám jako silný odkaz, který nám v dnešní rychlé době pomáhá odhalovat skutečné a často neviditelné příběhy osobního hrdinství v péči o svět kolem nás.“

Porotu pro kategorii Ekozásek Nadace Partnerství, která posledních 5 let oceňuje nejmladší generaci environmentálních nadějí, letos zformovala influencerka Natálie Pažická, podnikatel, investor a radní Jihomoravského kraje Jiří Hlavenka, Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Karlovy univerzity nebo facilitátorka neformálního vzdělávání Klára Berg z NaZemi.

„Je obdivuhodné, jak si mladí lidé již ve svém věku dokáží uvědomit, jak důležité je být aktivním občanem. Pokud jde o otázky životního prostředí, mnoho lidí jen mávne rukou a řekne, že sami nic nezmění. A právě tito mladí lidé dokazují, že to není pravda: že každý z nás může něco změnit. A to je třeba jednoznačně ocenit,“ vzkazuje Natálie Pažická, porotkyně ceny Ekozásek, ekologická aktivistka a influencerka.

Josef Vavroušek byl první federální ministr životního prostředí, environmentalista, publicista, horolezec a pedagog. Je považován za ekologického vizionáře a průkopníka trvale udržitelného života. Ocenění jeho jménem je udělováno již od roku 1996: rok po jeho předčasném úmrtí; letos by oslavil 80 let. Jeho odkaz dnes spolu s rodinou Vavrouškových rozvíjí Nadace Partnerství. Mezi laureáty ceny se řadí celkem 52 osobností z Česka i zahraničí. Vloni ji převzal ředitel společnosti Fakta o klimatu Ondřej Přibyla, publicista a tvář pořadu Nedej se! Pavel Bezouška či student Ondřej Žák.

Osobnosti, které dýchají pro zdravé životní prostředí a ochranu přírody, může nominovat široká veřejnost do 31. března 2024 ZDE.

Dne 5. června 2023 vstoupily v platnost zákon č. 152/2003 Sb., zákon č. 148/2023 Sb. a zákon č. 149/2023 Sb. Jedná se o novelizační předpisy, navázané na rekodifikaci stavebního práva. Změnám v oblasti integrované prevence, které byly zavedeny zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, se v důsledku výše uvedeného odsouvá účinnost na 1. ledna 2024. V případě změn týkajících se vazby zákona o integrované prevenci na stavební zákon a souvisejících změn zvláštních právních předpisů ve věci nahrazovaných správních aktů se uplatní přechodné období, a tyto změny jsou tedy plně aplikovatelné až od 1. července 2024 (podrobnosti v kapitole 3.2). Dříve vydanou metodiku čj. MZP/2023/710/1025 ze dne 17. března 2023 bylo tedy nutné aktualizovat a je nahrazena tímto dokumentem.

Dokument ke stažení:

2024_02_29 Metodika SZ (aktualizace)_FIN.pdf

Celosvětové emise oxidu uhličitého (CO2) související s energetikou loni stouply na nový rekord. Částečně k tomu přispělo zvýšené využívání fosilních paliv v zemích, kde sucho omezilo výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách. Celkově emise z energetiky stouply o 410 milionů tun, tedy 1,1 procenta, na 37,4 miliardy tun. Tempo růstu však zpomalilo z 1,3 procenta v předchozím roce. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Více ZDE

Komise 27. února navrhla novou strategii, která má za cíl zajistit EU vedoucí průmyslové postavení v oblasti pokročilých materiálů, a tím posílit dlouhodobou konkrenceschopnost. Zajištění tohoto vedoucího postavení je důležité především pro souběžnou ekologickou a digitální transformaci. Sdělení předkládá konkrétní, např. investiční, kroky v oblasti výzkumu a inovací v EU. Předpokládá se, že poptávka po pokročilých materiálech, například v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů, baterií, budov s nulovými emisemi, polovodičů, léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, družic, nosných raket, letadel nebo jiných aplikací dvojího užití a obranného vybavení, se v nadcházejících letech výrazně zvýší.

Evropský parlament schválil ve středu 28. února aktualizovaná pravidla a kontrolní opatření pro přepravu odpadu v EU. Poslanci podpořili dohodu s Radou, která má za cíl chránit životní prostředí a lidské zdraví, přispět k oběhovému hospodářství a cílům nulového znečištění. Přísnější podmínky platí zejména pro vývoz plastového odpadu mimo OECD a přepravu odpadu k likvidaci do jiných zemí EU. Zároveň se zavádí opatření pro lepší digitální výměnu informací a spolupráci v prevenci nelegálních zásilek.

Co přináší nové nařízení o přepravě odpadů? Pravidla pro vývoz odpadu z EU do třetích zemí budou přísnější. Vývoz plastového odpadu do zemí mimo OECD bude zakázán do dvou a půl roku po vstupu nařízení v platnost, zatímco vývoz do zemí OECD bude podléhat přísnějším podmínkám. Ve vztahu k vývozu odpadů do třetích zemí budou zařízení pro nakládání s odpady v zemích, do kterých budou přepravovány odpady z EU, nově podléhat auditům. Tyto audity mají prokázat environmentálně šetrné nakládání s odpady v daném zařízení.

Po závěrečném hlasování na plenárním zasedání EP bude nyní muset Rada před zveřejněním v Úředním věstníku EU text také formálně schválit. Očekává se, že by mohlo nové nařízení být v Oficiálním věstníku publikováno v květnu nebo červnu 2024.

Přijatý text je zde - https://lnkd.in/gK3zr5iW

Aktuální informace Eurostatu o vývozu odpadů za rok 2022 jsou dostupné zde - https://lnkd.in/eZ-KyiMX

Zdroj: linkedin/Jan Maršák, Ředitel Odboru cirkulární ekonomiky a odpadů (MŽP)

Na dně Severního moře by mohlo vzniknout úložiště oxidu uhličitého. Kromě Norska o tom nyní uvažuje například i německá vláda. Skleníkový plyn by se zachytil z ovzduší a ukládal se do podzemí, což by napomohlo ke zpomalení klimatických změn. Zatímco ale návrh podporují hospodářské kruhy, klimatické spolky protestují, že se moře promění v plynovou skládku. Více ZDE

V minulém roce předal EKOLAMP ke zpracování 4952 tun elektroodpadu: 602 tun světelných zdrojů a také 4350 tun malých a velkých elektrozařízení. Kolem 90 % recyklovaného materiálu bylo znovu využito. Elektroodpad je jednou z nejrychleji se rozvíjejících kategorií odpadu a jeho efektivní recyklace je klíčová pro ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj.

Domácnosti a firmy v loňském roce odevzdaly k recyklaci 602 tun světelných zdrojů, vyplývá z výsledků sběru kolektivního systému EKOLAMP. „To představuje zhruba 4,7 milionu různých typů zářivek, výbojek a žárovek,“ shrnuje Zuzana Adamcová, zástupkyně společnosti EKOLAMP, která zajišťuje zpětný odběr a recyklaci použitých elektrozařízení.

Kromě světelných zdrojů firma loni sebrala také 4350 tun malých a velkých elektrozařízení. Celkem tedy loni EKOLAMP předal k recyklaci 4952 tun elektroodpadu. „To odpovídá váze zhruba 825 slonů afrických,“ dodává Zuzana Adamcová.

„S rezervou se nám tak daří plnit zákonem stanovený 65% cíl sběru, který se vztahuje k průměrnému ročnímu  množství prodaných elektrozařízení za poslední tři roky. Díky recyklaci se opětovně využilo kolem 90 % materiálů získaných ze světelných zdrojů a ostatních elektrozařízení,“ komentuje loňské výsledky Zuzana Adamcová.

Sesbírané světelné zdroje by spojily Prahu s Barcelonou nebo Dublinem

Byť EKOLAMP nyní sbírá různé druhy elektroodpadu, stále je jedničkou v segmentu světelných zdrojů a svítidel. Pokud bychom loni sebrané světelné zdroje, tedy kompaktní a lineární zářivky, LED žárovky či výbojky, spojili za sebe, vzniklý řetěz by spojil Prahu s Barcelonou nebo Dublinem.

„Takové množství zářivek odhadem obsahuje 23 kg toxické rtuti, která by teoreticky mohla ve volné přírodě znečistit vodu v objemu 74 Máchových jezer nebo 1,7 slapské přehrady. Proto, a také kvůli jejich křehkosti, je důležité vysloužilé světelné zdroje nevyhazovat do směsného odpadu, ale do speciální sběrné nádoby, která je navržena pro jejich bezpečné skladování,“ vysvětluje Zuzana Adamcová. Odebraná rtuť se během recyklace chemicky stabilizuje a ukládá do speciálního úložiště nebezpečného odpadu.

Elektroodpadu každoročně přibývá

Elektroodpad je jednou z nejrychleji rostoucích kategorií odpadů, a do budoucna ho bude ještě více přibývat. Správné nakládání s elektroodpadem je proto zásadní nejen pro ochranu životního prostředí a lidského zdraví, ale hlavně pro efektivní využití cenných surovinových zdrojů, kterých naopak ubývá.

Většina elektroodpadu kromě znovu využitelných surovin obsahuje i potenciálně škodlivé látky, které při nesprávném zacházení mohou způsobit znečištění ovzduší, kontaminaci půdy či podzemních vod těžkými kovy.

„Proto je třeba přistupovat k recyklaci elektroodpadu s mimořádnou péčí, která zahrnuje specifické metody sběru a recyklace v závislosti na typu odpadu. Prostřednictvím ekologicky odpovědného sběru, systematického odvozu a zodpovědného zpracování vysloužilých elektrozařízení nejen chráníme zdraví lidí a životní prostředí, ale také přispíváme k udržitelnému rozvoji naší planety,“ uzavírá Zuzana Adamcová, zástupkyně společnosti EKOLAMP.

Společnost EKOLAMP je neziskový kolektivní systém pro zpětný odběr elektrozařízení. Zdarma poskytuje služby sběru a recyklace jak firmám a institucím, tak i běžným občanům. Kolektivní systém EKOLAMP sdružuje výrobce a dovozce elektrozařízení, za které plní jejich zákonné povinnosti týkající se sběru elektroodpadu. Za tímto účelem buduje po celé České republice širokou síť sběrných míst a zajišťuje sběr a svoz použitých elektrozařízení a jejich zpracování včetně následného využití materiálu a odstranění zbytkových odpadů. Více informací na www.ekolamp.cz.

Mexické hlavní město se už dlouho potýká s nedostatkem vody. Teď ale hrozí, že části města budou do léta úplně na suchu a zásoby vody dojdou. Upozorňují na to vědci z Mexické národní autonomní univerzity. Někteří politici s tím ale nesouhlasí a ze strašení takzvaným „Dnem nula“ obviňují opozici. Příčin nedostatku vody je víc a změny klimatu to jen umocňují. Mexiko má za sebou léta, kdy bylo málo srážek. Vodovodní síť je někde ještě poničená zemětřesením a trubky jsou zastaralé, místy starší jak 100 let. Více ZDE

S rostoucím tlakem na firmy, aby začlenily environmentální, sociální a governance (ESG) faktory do svého fungování, se zvyšuje i poptávka po kvalifikovaných ESG specialistech. Těch je však na trhu stále nedostatek. Česká poradenská společnost CIRA Advisory (CIRAA) proto přichází s novou službou ESG manažer na míru, která má tento problém vyřešit. Služba nabízí firmám flexibilní a cenově dostupné řešení pro zajištění odborné podpory a implementace ESG managementu do firemních procesů.

Rok 2024 je prvním rokem, kdy povinnost nefinančního reportingu dle ESRS standardů spadá na první větší vlnu českých firem. Tlak ze strany investorů, regulátorů i zákazníků se zvyšuje a firmy, které nebudou ESG brát vážně, riskují ztrátu reputace i konkurenceschopnosti. Dle globálního průzkumu Manpower ve 41 zemích světa má až 44 % firem stanovené ESG plány či strategie. Pouze 6 % z nich ale uvádí, že mají pro dosažení cílů ty správné zaměstnance. Tento trend se ukazuje i v Česku - dle průzkumu Asociace malých a středních podniků se až pětina podniků, které mají mezi 50-249 zaměstnanci, už setkává s požadavky odběratelů na informace či závazky v oblasti udržitelnosti a dalších 36 % očekává, že podobné požadavky je brzy čekají.  

“V Česku zatím není dostatek ESG specialistů a manažerů, které firmy potřebují. Od klientů slýchávám, že ESG manažera či specialistu hledají i několik měsíců, případně si agendu ESG přibírají stávající zaměstnanci ke své hlavní činnosti. Často jsou agendou ESG pověření průmysloví ekologové nebo odpadoví hospodáři. Musíme si však uvědomit, že ESG není jen o dopadu na životní prostředí, ale i o dalších tématech souvisejících se sociálním pilířem a vedením společnosti. Agenda ESG manažera je tedy velmi široká, musíte chápat základní byznys model firmy, rozumět ESRS standardům, procesnímu managementu a stejně tak být dobrý projektový manažer. Pro firmy je tedy velmi těžké definovat si požadavky na ESG pracovní pozice. Neví, zda hledají spíše analyticky orientovaného člověka, jehož primární prací bude reporting dat, nebo chtějí raději marketéra, který sběr dat outsourcuje a bude se více zabývat firemní kulturou a prezentací firmy ve spojení s tématy udržitelnosti. V rámci změny procesů ve firmě často dochází i k nastavování nových strategických kroků, a to vyžaduje opět jiný profil ESG experta a týmu,” přibližuje zkušenost z českého trhu s hledáním správných ESG zaměstnanců Laura Mitroliosová, CEO poradenské společnosti CIRA Advisory.

Absenci ESG specialistů či manažerů chce řešit nová služba CIRA Advisory, tzv. manažer na míru, který dokáže flexibilně a dle požadavků naplnit potřeby firmy. Tento ESG manažer do firmy vstoupí na časově omezené období a ve firmě pomůže definovat, co vůbec od ESG očekávat, jak se na ESG připravit a jak má vypadat interní ESG tým či specialista. Pokud už firma zaměstnance pro ESG má, manažer na míru tomuto zaměstnanci pomáhá s jeho nelehkou agendou a mentoruje jej k nastavení ESG procesů do firmy.

“Výhodou této služby je, že firmám dokážeme nabídnout širokou škálu aktivit. Identifikujeme aktuální stav z pohledu ESG, nadefinujeme procesní plán, připravíme ESG report nebo strategii a nastavíme komunikaci dovnitř firmy, ale i ven. Díky kombinované expertíze tak dokážeme zastoupit pozici analytika, projektového manažera i marketéra.  V první řadě jsme ale průvodcem ESG transformace firmy a jsme pro firmu strategickým partnerem,” dodává Mitroliosová.

ESG manažer na míru pomůže firmám vykrýt kritické období a ušetřit peníze

Služba je vhodná pro firmy všech typů a velikostí, které s ESG začínají pracovat. Firmy díky službě ESG manažera na míru mohou získat externí posilu pro období reportingu, nastavení veškerých procesů nebo mentora pro interního ESG manažera či ESG tým.

Služba firmám navíc výrazně ušetří finance. Zaměstnanec na plný úvazek, který by stejně musel využít služby externích agentur pro dílčí činnosti, stojí firmu kolem 800 tisíc ročně. ESG manažer na míru zhodnotí situaci až o 60 % levněji a navržené řešení firmě často dlouhodobě ušetří čas i rozpočet. “U mnohých firem pro ESG ani nevzniká zcela nová pozice, jednotlivé kompetence totiž může zastoupit stávající zaměstnanec. Zde pak navrhujeme zvýšení jeho odborných znalostí a mentoring tak, aby firma plnila veškeré legislativní požadavky a z ESG vytěžila maximum pro svůj strategický rozvoj,” dodává Mitroliosová.

CIRAA službu nabízí od začátku března 2024. Společnost má zkušenosti se strategickým poradenstvím v oblasti ESG pro společnosti jako E.ON ČR, Ton a.s., Direct Family, Severotisk s.r.o. a další. Dlouhodobě se zasazuje také o odborné vzdělávání v tématech udržitelnosti, provozuje Cirkulární akademii, která má záštitu Ministerstva životního prostředí i Ministerstva průmyslu a obchodu. Aktuálně pro MPO vytváří také metodiky Cirkulárního auditu I. a II., vydala několik manuálů na komunikaci bez greenwashingu ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a její představitelé jsou dlouholetými členy hodnotících komisí soutěží jako Ceny SDGs, Top odpovědná firma nebo ESG žebříček od Ekonomu.

O CIRAA
CIRA Advisory je poradenská, konzultační a vzdělávací společnost, která se zaměřuje na oblast cirkulární ekonomiky, udržitelnosti a ESG, a to napříč všemi segmenty hospodářství. Máme skoro 10 let zkušeností s tématem cirkulární ekonomiky, které nyní prakticky převádíme do projektů s českými firmami a institucemi. Naším cílem je, aby ekonomická produkce šla ruku v ruce s tempem naší planety, životního prostředí a sociálními aspekty společnosti. Hlavními tématy našich projektů jsou ESG strategie a reporting, cirkulární ekonomika, analýza udržitelnosti, komunikace udržitelnosti a prevence greenwashingu.