Ve světě rychleobrátkového sortimentu pro děti se v Česku začínají objevovat nové koncepty založeny na principu cirkularity. Obdobně funguje nová online platforma Hraj si zas, založená na osobní vizi Kateřiny Klancové. Nabízí zcela nový přístup k udržitelnému rodičovství a zároveň se angažuje v ochraně životního prostředí. Více ZDE

Radnice ve Žďáru nad Sázavou chce ukázat lidem, kolik odpadu zůstává odloženo u popelnic a kontejnerů. Jde o kartony, elektrospotřebiče i nábytek. Odpadky sebrané za tento měsíc nechá 1. září navést na náměstí, čímž zahájí dlouhodobou osvětovou kampaň. Uklízení tohoto nepořádku ročně stojí 400 000 korun, které by se daly využít lépe. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh prováděcího nařízení k postupu schvalování a certifikace inovativních technologií pro snižování emisí CO2 z osobních a dodávkových automobilů. V souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2019/631 stanoví Komise postup pro schvalování inovativních technologií jako ekologických inovací.

Dokument ke stažení:

EU 102_23 EK Návrh prováděcího nařízení – Ares(2023)5758741

Předcházení vzniku odpadů není žádnou novinkou. Jakýkoli bazar je vlastně reuse centrem. Přesto se tato zkratka nejvíce ujala při identifikaci služby měst a obcí, které jejím prostřednictvím předchází vzniku odpadů a také ulehčují peněženkám občanů. Oproti bazarům totiž předměty nevykupují a předání realizují jen s minimálním manipulačním poplatkem. Na vybudování reuse center mají zároveň obce možnost získat nemalé dotace, přičemž ty dokáží pokrýt i náklady na pořízení softwarového i hardwarového vybavení. Informační systém ENVITA s modulem ReUse doslova trivializuje evidenci opětovně použitelných předmětů, tedy evidenci jejich příjmu a výdeje, a to za pomoci obyčejného mobilního telefonu nebo tabletu s připojením na internet. Na pozadí této evidence dochází k automatickému ovládání viditelnosti předmětů na propagační webové stránce, čímž se daří významně zrychlovat koloběh předmětů a míru zájmu o ně. Více ZDE

Přes virtuální tržiště potravin od místních výrobců, které spustil loni na podzim Jihočeský kraj s agrární komorou, se prodalo zboží za šest milionů Kč. Berou ho školní jídelny i dětské domovy.  Cílem je zajistit lokální a čerstvé výrobky a podpořit místní zemědělce. Více ZDE

Stékají se zde dvě nejmohutnější řeky – Morava a Dyje. Kolem dokola je říční krajina lužních lesů a louky s mohutnými solitérními duby. To vše obklopené sítí slepých ramen a tůní. Zvláštnost tohoto území dlouhá léta nutí odborníky i politiky přemýšlet, zda mu nedat větší ochranu. Po dlouhých diskuzích je tomu osud nakloněn. Ministerstvo životního prostředí zahájilo proces, díky kterému by se Soutok měl zanedlouho stát chráněnou krajinnou oblastí. Více ZDE

Další informace:

• Více na soutok.nature.cz.
• Interaktivní mapa.
• Časté dotazy.
• Návrh bližších ochranných podmínek.
• Návrh záměru na vyhlášení.
• Oblasti Soutoku Moravy a Dyje je věnováno celé číslo časopisu Ochrana přírody.

Ve Sbírce předpisů ČR vyšla Vyhláška č. 256/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. září 2023. 

Cílem vyhlášky je především dokončit transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (dále jen „směrnice 2020/2184“), která v plném rozsahu nahrazuje směrnici Rady 98/83/ES. V této souvislosti dochází k úpravě rozsahu úplných a krácených rozborů surové vody na základě výsledků posouzení rizik, zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů. Současně jsou zohledněny také výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě, zpracovaného podle nové vyhlášky č. 50/2023 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, která nabyla účinnosti dnem 1. března 2023. 

Vyhláška dále upravuje na základě směrnice 2020/2184 informační povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele. Jedná se především o rozsah informací zveřejňovaných provozovatelem vodovodu nebo kanalizace na jeho internetových stránkách, nebo rozsah konkrétních údajů o vodném nebo stočném, které musí být pravidelně předávány vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatelem, odběratelům. Text vyhlášky ZDE

 

ECHA podpoří Evropskou komisi při identifikaci látek vzbuzujících obavy, které se nacházejí v bateriích nebo se používají při jejich výrobě a dále připraví návrhy na omezení látek v bateriích.

V souvislosti s modernizací regulačního rámce EU pro baterie byla ECHA pověřena, aby spolupracovala s Evropskou komisí na vypracování zprávy Komise o látkách vzbuzujících obavy, které se nacházejí v bateriích nebo se používají při jejich výrobě a které mají negativní dopad na lidské zdraví, životní prostředí nebo recyklace bezpečných a vysoce kvalitních surovin. Cílem je zajistit, aby baterie na trhu EHP byly udržitelnější po celou dobu svého životního cyklu.

Ve zprávě, která by měla být předložena do 31. 12. 2027, budou identifikovány látky a budou zvážena následná opatření, například případná omezení v celé EU. Očekává se, že ECHA zahájí práci na této zprávě v roce 2024.

Komise může agenturu ECHA rovněž požádat, aby připravila návrhy na omezení škodlivých látek v bateriích a odpadních bateriích. ECHA prostřednictvím svých výborů pro hodnocení rizik a socioekonomickou analýzu poskytne stanovisko k účinnosti návrhu na omezení při řízení rizika a jeho dopadu na společnost.

Dne 17. srpna 2023 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích, o změně směrnice 2008/98/ES a nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES.

Další informace:

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích
• Porozumění nařízení o bateriích
• Evropský parlament: Zajištění, aby byly baterie udržitelnější, trvanlivější a výkonnější - zpráva 14. 6. 2023

Lidé ročně vyprodukují asi 4,4 miliardy tun betonu. Při tomto procesu se spotřebuje asi 8 miliard tun písku, což částečně vedlo v posledních letech k akutnímu nedostatku této stavební komodity. Současně za stejné období vyprodukujeme asi 10 miliard kilogramů použité kávové sedliny. A právě kávovou sedlinu objevil tým výzkumníků z australské RMIT University jako náhradu křemene při výrobě betonu, která ve správném poměru poskytuje výrazně pevnější chemické spojení než samotný písek. Více ZDE

Ve čtvrtek 24. srpna zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) první mapy znečištění ovzduší nad Severní Amerikou, získané pomocí dat z nového satelitního přístroje TEMPO (Tropospheric Emissions: Monitoring of Pollution). První mapy znečištění, které NASA z této mise zveřejnila, ukazují koncentrace plynného oxidu dusičitého pocházejícího ze znečištění v okolí měst a hlavních dopravních tepen. TEMPO měří sluneční světlo odražené a rozptýlené od zemského povrchu, mraků a atmosféry. Plyny v atmosféře absorbují sluneční světlo a výsledná spektra se pak používají k určení koncentrací několika plynů v ovzduší, včetně zmíněného oxidu dusičitého. Více ZDE

„Proč jsme to nevěděli dřív? ptají se obyvatelé Ukrajiny, když pochopí, jak nebezpečný azbest je,“ pokračuje Denys Pavlovskij. Ukrajina totiž výrobky z azbestu používala ještě dlouho poté, co se prokázalo, že azbest způsobuje rakovinu a další nemoci. Zákaz výroby azbestu a prodeje nových výrobků se podařilo prosadit teprve loni. O tom, proč to tak dlouho trvalo a proč je to důležité zrovna během války, jsme si povídali s odborníkem UNDP na azbest Denysem Pavlovským. Více ZDE

Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1068 se v části A přílohy I nařízení (EU) 2019/1021 doplňuje nová položka perfluorhexansulfonová kyselina (PFHxS), její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS (Úřední věstník 8. srpna 2023).

Nařízením (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách („nařízení o POP“) se provádějí závazky Unie podle Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách.

Nařízením Komise (EU) 2023/1068 se v části A přílohy I nařízení o POP doplňuje položka kyselina perfluorohexansulfonová (PFHxS) její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS. Byla stanovena povolená koncentrace PFHxS nebo jakékoli z jejích solí v látkách, směsích nebo předmětech na 0,025 mg/kg a pro jednotlivé sloučeniny příbuzné PFHxS nebo kombinaci těchto sloučenin koncentrace 1 mg/kg. Při použití v hasicích pěnách byla stanovena koncentrace 0,1 mg/kg s tím, že tuto výjimku Komise přezkoumá a posoudí do 28. 8. 2026.

Nařízení vstoupí v platnost koncem srpna 2023.

PFHxS patří do skupiny perfluorovaných látek (PFAS), je velmi perzistentní a velmi bioakumulativní a vyskytuje se v životním prostředí po celém světě. Používá se například při úpravě textilií proti skvrnám a jako odpuzovač vody. Zařazení PFHxS do Stockholmské úmluvy o POP navrhlo Norsko, aby se zabránilo jejímu používání jako náhrady za látku PFOA, která je v EU zakázána od července 2020.

Další informace

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1608

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1608 [ENG]

Evropská komise přijala pravidla upravující provádění mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) během přechodného období, které potrvá od 1. října letošního roku do konce roku 2025. V prováděcím nařízení se podrobně popisují přechodné oznamovací povinnosti dovozců zboží podléhajícího CBAM v EU a také přechodná metodika pro výpočet emisí obsažených v tomto zboží, které se uvolňují během výrobního procesu. Během přechodného období uplatňování mechanismu budou muset obchodníci pouze podávat zprávy o emisích obsažených v jimi dováženém zboží, které podléhá CBAM, ale nebudou platit žádné finanční vyrovnání. Podniky tak budou mít dost času na to, aby se předvídatelným způsobem připravily, a zároveň bude možné do roku 2026 ještě doladit konečnou metodiku. Véce ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo dne 16. srpna 2023 zahájení aktivity s názvem "Obnovitelné zdroje energie – vtláčení biometanu – výzva I." v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Cílem této výzvy je podpořit rozvoj výroby biometanu a snižování závislosti na dovážených fosilních palivech, bezpečnosti dodávek, vyšší energetické soběstačnosti a snižování emisí skleníkových plynů. Více ZDE