V roce 2022 podle národních účtů zrychlilo tempo meziročního růstu produkce stavebnictví na 15,65 % (v běžných cenách). Hrubá přidaná hodnota se ve stavebnictví po mírném snížení v roce 2020 dostala v roce 2021 do růstových hodnot a v roce 2022 dosáhla rychlejšího roce 2022 v nové výstavbě zaměřovaly, stejně jako rok předtím, nejvíce na výstavbu budov tří nebo vícebytových, kam mířilo až 18,7 % z celkové hodnoty stavebních prací. Druhou nejvyšší položkou ve stavebních pracích byly budovy pro průmysl.

V zaměstnanosti připadalo na sekci stavebnictví 417 tis. osob včetně podnikatelů, když v roce 2022 stoupla zaměstnanost o téměř 14 tisíc osob. Na celkovém počtu zaměstnaných osob v ekonomice to představuje 7,7 %.

Z měsíčního statistického výkazu stavebnictví vyplývá, že stavební produkce vykázala zpomalení růstu o 0,1 proc. bod a zaznamenala ve stálých cenách meziroční růst o 2,6 %, který byl ovlivněn růstem produkce pozemního i inženýrského stavitelství.

V roce 2022 došlo k poklesu počtu stavebních povolení, když jich bylo vydáno 86 049. Poklesem počtu povolených staveb byly zasaženy všechny druhy staveb, tj. bytové, nebytové a rovněž povolení k dopravním inženýrským stavbám.  

Hodnota zakázek celkem podle stavu ke konci období dále rostla, ale pomalejším tempem. Meziročně hodnota stavebních zakázek stoupla o 8,6 % na 244,9 mld. Kč, když růst táhly hlavně veřejné zakázky.

V roce 2022 společnosti provedly stavební práce v hodnotě 681,9 miliard Kč, což představuje meziroční růst o 17,4 % (v běžných cenách). Stavební práce v tuzemsku byly vyšší meziročně ve všech kategoriích, když rychleji rostly práce na nové výstavbě, kde nejrychleji rostly práce na výstavbě nebytových výrobních budov a potom na bytových budovách.

Podle klasifikace CZ-CC se stavební práce "S" v tuzemsku v roce 2022 v nové výstavbě zaměřovaly, stejně jako rok předtím, nejvíce na výstavbu budov tří nebo vícebytových, kam mířilo až 18,7 % z celkové hodnoty stavebních prací. Druhou nejvyšší položkou ve stavebních pracích byly budovy pro průmysl.

Dokument je rozdělen do 3 základních částí, které by měly poskytnout čtenáři ucelený pohled na sektor stavebnictví.

• První kapitola popisuje postavení stavebnictví v ekonomice na základě dat z národních účtů, v členění na 2místné CZ-NACE.

• Druhá kapitola zahrnuje vývoj situace ve stavebnictví s orientací na rok 2022 na bázi dalších statistik ČSÚ a Eurostatu.

• Třetí kapitola seznamuje s informacemi o veřejných zakázkách na stavební práce a poskytuje pohled na zakázky z několika pohledů.

Mohlo by vás zajímat:

Úřad začne od ledna povolovat velké stavby podle nového stavebního zákona

Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, se v posledních 40 letech významně snižovala půdní vlhkost, půda tedy vysychala. Naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti dlouhodobě a významně zvyšovala. Mezi regiony nejvíce postižené stále intenzivnějším suchem patří rovníková Afrika, velká část jižní Ameriky, středozápad USA a pás od východní Evropy až po východní Asii, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Hana Šprtová. Česko patří do té části Evropy, kde je vysušování půdy rychlejší. Více ZDE

Poplatky za svoz komunálního odpadu je třeba převést na konkrétní spotřebitele, nikoliv ho nechat na rozpočtu obcí. Současný poplatek za svoz totiž neodpovídá nákladům, které na ně samotná obec vynaloží. K zefektivnění systému recyklace by měly přispět zálohovací poplatky za PET lahve, plechovky a později také za textil, které je součástí projednávané novely zákona. Více ZDE

V souvislosti se změnou zákona o ochraně přírody a krajiny již ČESKÉ INSPEKCI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (ČIŽP) NEBUDOU PŘÍSLUŠET ŽÁDNÉ KONTROLNÍ KOMPETENCE VE VZTAHU K FYZICKÝM OSOBÁM NEPODNIKAJÍCÍM. Tuto kompetenci budou mít nadále pouze obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady a ostatní orgány ochrany přírody. Datum účinnosti této změny je 1. 1. 2024. Každý se nadále může na ČIŽP obracet ve všech situacích, kdy existuje podezření na poškozování přírody a krajiny. Avšak podněty, u kterých bude zřejmé, že odpovědnou osobou je fyzická osoba nepodnikající, ČIŽP bez dalšího postoupí příslušnému orgánu. Více ZDE

V Česku budou moci do budoucna vznikat energetické komunity, které budou moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím distribuční sítě. Bude také možné sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. Příslušnou novelu energetického zákona, přezdívanou Lex OZE II, podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Novinka má mimo jiné omezit závislost na fosilních palivech. Více ZDE

Vysloužilá elektrozařízení, zejména ta, která končí na skládkách, představují vážný ekologický problém. A v budoucnu se situace může razantně zhoršit, pokud již dnes neučiníme opatření. Ke snížení produkce elektroopadu můžeme přispět každý svým osobním dílem, účinnou pomocí jsou však také legislativní opatření. Jaké nařízení, směrnice a zákony související s tématem odpadní elektroniky přinesl rok 2023?

Elektroodpad se v současné době řadí mezi vůbec nejrychleji rostoucí kategorie odpadu na světě. Podle předpovědí založených na datech ze zprávy The Global E-Waste Monitor, kterou ve spolupráci s dalšími organizacemi vydává Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR), by jeho roční světová produkce mohla v roce 2030 dosáhnout až k 75 milionům tun. Oproti roku 2014, kdy se globální produkce odpadních elektrozařízení začala sledovat, se jedná o téměř dvojnásobné množství. Pokud toto tempo vydrží, v roce 2050 by na Zemi mohlo přibýt neuvěřitelných 110 milionů tun vysloužilé elektroniky.

Tsunami elektroodpadu je proto nutné se rezolutně postavit. Pomáhá nejen osvěta veřejnosti, ale i nová nařízení a zákony, jejichž cílem je buď snížení elektroodpadu, nebo eliminace škodlivých dopadů vyhozených elektrozařízení na přírodu či lidské zdraví. Jaká nová legislativa týkající se elektroodpadu přibyla v roce 2023?

Končí zářivky s nebezpečnou rtutí i energií plýtvající halogenky

Když v roce 2009 vstoupilo v platnost nařízení o konci žárovek s wolframovým vláknem, zvedla se vlna nevole, která má své dozvuky dodnes. Postupné omezování světelných zdrojů však pokračuje dál a během roku 2023 se konec výroby a importu dotknul celé řady i poměrně hojně používaných typů svítidel, jako jsou například lineární zářivky T5 a T8. Společně s nimi „končí“ třeba také halogenové žárovky G9, G4 a GY6.35.

Ve všech případech ukončení výroby a importu různých typů svítidel hraje hlavní roli ekologie. Wolframové a halogenové žárovky jsou málo efektivní a spotřebovávají zbytečně mnoho elektřiny, zde tudíž jde o hledisko šetření s energiemi. Se zářivkami se pak pojí především rizika pro přírodní prostředí a lidské zdraví, protože obsahují rtuť a toxické luminofory.

„Právě pro obsah nebezpečných látek spadají zářivky do režimu takzvaného zpětného odběru. Když doslouží, mají správně putovat do speciálních sběrných nádob a k recyklaci. Bohužel, dle dostupných dat se správně a ekologicky vysloužilých světelných zdrojů zbavuje jen asi polovina tuzemských spotřebitelů,“ uvádí Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém, která je jedním z kolektivních systémů zajišťujících sběr odpadních elektrozařízení působících v České republice.

Univerzální nabíječka může ušetřit až 11 tisíc tun elektroodpadu ročně

V červenci 2023 odsouhlasila česká vláda návrh Evropské komise pro zavedení jednotného nabíjecího konektoru pro chytré mobilní telefony a další osobní elektroniku. Univerzálním napájecím portem se stanou kabely a konektory s koncovkou USB-C. Do 28. prosince 2024 s nimi musejí být kompatibilní například všechny mobilní telefony, tablety, digitální fotoaparáty, sluchátka, přenosné reproduktory, klávesnice, myši, ruční videoherní konzole a další drobnější elektronika. Do konce dubna 2026 pak také notebooky.

Myšlenka univerzálního napájecí portu cílí jednoznačně na omezení elektroodpadu. Podle dat Evropského parlamentu z roku 2022 se v Evropě ročně vyhodí asi 11 tisíc tun starých nabíječek. „Z celkového množství odpadních elektrozařízení vygenerovaných zeměmi sedmadvacítky to sice představuje jen malý zlomek, jde však o důležitý krok, který může výrobcům elektroniky ukázat, že nehospodárnost nebude nadále tolerována,“ komentuje téma Petr Kubernát.

Nové nařízení o bateriích pomůže šetřit cenné přírodní zdroje

V červenci 2023 přijala Rada Evropské unie nové nařízení o bateriích, které zavádí pravidla pro celý životní cyklus baterií, od jejich designu přes výrobu až po opětovné využití a nakládání s těmi použitými. Nová legislativa nahradila směrnici z roku 2006 a zavádí například přísnější cíle pro sběr odpadních přenosných baterií nebo povinné minimální úrovně recyklovaného obsahu u průmyslových baterií, SLI baterií a baterií elektrických vozidel. „Znamená to, že podle nových pravidel bude muset být v nových bateriích znovu použito minimálně 16 procent kobaltu, 85 procent olova, 6 procent lithia a 6 procent niklu,“ popisuje Tomáš Pešek ze společnosti REMA Battery, která se v České republice stará o sběr a recyklaci odpadních baterií a akumulátorů.

Významným bodem nové legislativy jsou rovněž cíle pro využití lithia z odpadních baterií. V příštích letech se totiž očekává strmý nárůst produkce lithiových baterií. Podle společnosti Allied Market Research by měl v roce 2032 trh s Li-ion akumulátory dosáhnout hodnoty asi 189 miliard USD – pro srovnání, v roce 2022 byla hodnota tohoto trhu odhadnuta na zhruba 46 miliard USD. Zvýšená spotřeba lithiových baterií s sebou samozřejmě přinese i rostoucí produkci odpadních baterií. „Do roku 2027 by mělo být z odpadních baterií využito 50 procent lithia a do konce roku 2031 celkem 80 procent. Pokud se toho podaří dosáhnout, bude to znamenat výrazné ušetření cenných přírodních zdrojů,“ komentuje Tomáš Pešek z REMA Battery.

O společnosti REMA Systém

Hlavními aktivitami společnosti REMA Systém jsou služby zabezpečující zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení, jde například o pračky, lednice, televizory, počítače, tiskárny, mobilní telefony a další přístroje. Ve spolupráci se společností REMA Battery navíc umožňuje i zpětný odběr odpadních baterií a akumulátorů.

Svým klientům REMA nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pomoc a jednoduché vyřešení starostí s nepotřebnými či vysloužilými elektrospotřebiči. V oblasti ochrany životního prostředí REMA působí od roku 2005, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrozařízení.

Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.

V Česku by měly do budoucna vznikat energetické komunity, které budou moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím distribuční sítě. Bude také možné sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. Příslušnou novelu energetického zákona, přezdívanou Lex OZE II, schválil Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vydalo prosincové číslo Věstníku. Desátá částka v tomto roce obsahuje: Sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP o autorizovaných osobách (úplný seznam k 15. 12. 2023) ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů a dále Metodiky samostatného oddělení bezpečnosti a krizového řízení „Metodika hodnocení plochy zeleně, její druhové skladby a hodnocení stavu ve městech s cílem snížení dopadů meteorologických extrémů“ a „Hodnocení městského klimatu, zvláště tepelného ostrova (a postupy a opatření pro omezení negativních dopadů meteorologických extrémů na obyvatele a životní prostředí)“. Aktuální číslo Věstníku naleznete zde.

Elektrárny Opatovice zaznamenaly důležitý úspěch ve snaze získat povolení k stavbě velké spalovny komunálních odpadů ve východních Čechách. Nezávislý posudek ministerstvu životního prostředí nyní doporučil, aby stavbu podpořil, více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

O komunální odpad bude boj, na Mělnicku se rojí záměry spaloven

Celková produkce odpadů dosáhla v Česku v roce 2022 hodnoty 39,2 milionu tun, meziročně poklesla o zhruba 0,3 %. Komunálního odpadu bylo vyprodukováno 5,4 milionu tun, tedy o 1,3 % více než v roce předešlém.

Z množství celkové produkce odpadů tvořily 60,9 % odpady minerální, tedy stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Druhou největší měrou se na vyprodukovaných odpadech podílel kovový odpad (13,4 %), následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem s podílem 7 %. Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (51,1 %), odpadních plastů (22,7 %), skleněného odpadu (11,2 %) a odpadu ze dřeva (9,8 %). Zbývající část nekovového odpadu obsahoval pryžový odpad, textilní odpad a odpad obsahující polychlorované bifenyly (PCB), spadající do kategorie nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady tvořily celkově necelá 4 % vyprodukovaného odpadu. V absolutním vyjádření to bylo 1,56 milionu tun a oproti roku 2021 se jednalo o více než 10% pokles.

Při pohledu na krajské srovnání produkce odpadů bylo v roce 2022 nejvíce odpadů vytvořeno ve Středočeském kraji (5,3 mil. tun), nejméně pak v Karlovarském kraji (0,6 mil. tun). Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kilogramy odpadu na jednoho obyvatele. Celorepublikový průměr činil 3 643 kg na jednoho obyvatele. Nebezpečných odpadů bylo v tuzemsku na jednoho obyvatele v roce 2022 vyprodukováno 145 kg. Nejvíce v Moravskoslezském kraji, a to 284 kg na obyvatele. Nejméně nebezpečného odpadu bylo vytvořeno v Praze, a to 67 kg na obyvatele.

Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 3,9 milionu tun z obcí, respektive od občanů, kterým sběr odpadu obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu. Z celkového množství komunálních odpadů tvořily směsné odpady 59,1 %, nekovové odpady 16,1 % a odpady živočišného a rostlinného původu 15,8 %. Největší část nekovových odpadů pak tvořil s podílem 45,5 % odpad z papíru a lepenky, 22,9 % zaujímaly odpadní plasty a 19,1 % skleněný odpad. Minoritními složkami nekovových komunálních odpadů pak byly odpady ze dřeva s 8 % a textilní odpad s 4,5 %. Nebezpečných komunálních odpadů bylo vytvořeno 9 242 tun, přičemž v meziročním srovnání se jedná o pokles o 12,3 %.

Oproti roku 2021 kleslo množství importovaného odpadu o 3,4 %. Z Česka bylo vyvezeno téměř 3,4 mil. tun odpadu, přičemž více než 70 % tvořil kovový odpad.

Podrobné informace přináší nová publikace Produkce, využití a odstranění odpadů - 2022.

Dne 18. prosince 2023 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/2749 ze dne 11. prosince 2023, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro jatka a průmysl zpracovávající vedlejší produkty živočišného původu a/nebo jedlé vedlejší produkty.

Dokument ke stažení:

OJ L_202302749 CS TXT.pdf (1.09 MB)

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci k systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) – aktualizace pravidel pro přidělování bezplatných povolenek. Jako součást balíčku „Fit for 55“ došlo k revizi směrnice ETS, aby byla v souladu s novým cílem EU stanoveným v evropském právním rámci pro klima, jímž je snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 (ve srovnání s úrovněmi z roku 1990). V návaznosti na tuto revizi musí Evropská komise aktualizovat několik regulačních aktů pro provádění systému ETS. Cílem této iniciativy je aktualizovat pravidla pro přidělování bezplatných povolenek.

Dokument ke stažení:

EU 1_24 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2023)8322586

EU 1_24 EK Příloha

Země Evropské unie a europoslanci se shodli na nové emisní normě, oznámil Evropský parlament. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy, mimo jiné české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií. Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu. Více ZDE

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se včera zúčastnil zasedání Rady EU pro životního prostředí. Hlavním tématem Rady byla nová politika EU v oblasti snižování odpadů z obalů, kde se členským státům po zhruba rok trvajícím vyjednávání podařilo přijmout společnou pozici. Ministři dále diskutovali o připravovaném právním rámci pro monitorování půdy a o novém návrhu k monitoringu evropských lesů.

Ministři životního prostředí se shodli na obecném přístupu k nařízení o obalech a obalových odpadech, nadcházející belgické předsednictví tak získalo mandát k zahájení tzv. trialogů s Evropským parlamentem. České republice se díky aktivnímu přístupu Ministerstva životního prostředí podařilo do obecného přístupu promítnout řadu priorit a úprav, což našemu státu umožnilo podpořit obecný přístup.

„Cílem našeho úsilí je předcházet vzniku obalových odpadů, podporovat vysoce kvalitní recyklaci a vytvářet trh s druhotnými surovinami,” uvedl ministr životního prostředí Hladík s tím, že nové nařízení má také zlepšit informovanost spotřebitelů a vytvořit nové obchodní příležitosti.

Nařízení přináší celou řadu novinek, mimo jiné zákaz některých obalových formátů, omezení volného prostoru v obalech, povinný recyklovaný obsah v řadě typů obalů, povinné cíle pro opakované použití pro řadu typů obalů, cíle pro omezení obalového odpadu na úrovni členských zemí, povinnou plnou recyklovatelnost, kompostovatelnost obalů a další.

Dalším bodem programu byla politická rozprava o směrnici o monitorování a odolnosti půdy. „Degradace půd je celoevropským problémem a bohužel se nevyhýbá ani České republice, kde je až 44 % půd nezdravých. Vítám proto návrh směrnice o monitorování a odolnosti půdy, jehož cílem je tento stav zlepšit. Ačkoliv Česká republika již stav půdy sleduje, tento monitoring se netýká všech druhů půd,“ uvedl ministr Hladík s tím, že však není přesvědčen, že je skutečně nezbytné sledovat na všech půdách stejný výčet deskriptorů, jak navrhuje předložený text. „Vhodnější a méně nákladné by podle mě bylo adaptovat výčet deskriptorů na konkrétní typ půdy nebo na způsob jejího využití,“ doplnil.

Česká republika také na jednání vyjádřila silnou podporu tomu, aby se návrh více věnoval problematice záborů půdy, které mají významný vliv na ekosystémové služby, jež půda poskytuje. „Návrh vůbec neřeší zábory půd, což je pro nás velmi důležité,” uvedl ministr Hladík. ČR by rovněž uvítala, aby návrh více akcentoval princip „znečišťovatel platí“. Zároveň je třeba zdůraznit řešení erozí půdy, ať už vodní eroze, větrné či posklizňové. Vyjednávání budou nyní pokračovat, přičemž společná pozice Rady by mohla být přijata v červnu 2024.

Evropská komise dále ministrům představila nový návrh nařízení o rámci pro monitorování odolnosti evropských lesů, ke kterému následně proběhla první výměna názorů. „Udržitelné obhospodařování lesů je pro nás důležitým tématem, a to i s ohledem na plnění cílů přijatých v prosinci 2022 v rámci Globálního rámce pro ochranu biodiverzity,“ zdůraznil ministr Hladík. Přestože Česká republika obecně souhlasí s cíli návrhu, považuje za důležité, aby systém monitoringu nepřinášel neúměrnou finanční a administrativní zátěž a aby byly maximálně využity existující národní systémy. Bude také třeba vyjasnit řadu nejasností, které návrh Komise obsahuje. Další diskuze by měla probíhat v rámci Rady pro zemědělství, kde bude za ČR vyjednávat Ministerstvo zemědělství.

Španělské předsednictví také informovalo ministry a ministryně o aktuálním stavu vyjednávání s Evropským parlamentem o legislativě zaměřující se na kvalitu ovzduší a na certifikaci pohlcování uhlíku. Zástupci členských zemí projednali výsledky nedávných významných mezinárodních zasedání, včetně nedávno skončené klimatické konference COP 28, které se ministr Hladík osobně zúčastnil.

Součástí programu ministra životního prostředí byly také bilaterální jednání s Portugalskem a Polskem.

Související:

Packaging and packaging waste: Council adopts its negotiating position on new rules for more sustainable packaging in the EU

Nápojové firmy tak musí nakupovat recyklovaný materiál ze zahraničních zdrojů. Přesto Plzeňský Prazdroj dokázal v tuzemsku navýšit podíl recyklovaného hliníku v plechovkách již na 60 % a u značky Pilsner Urquell dokonce na 75 %. Další výraznější růst podílu recyklátu, který by pomohl snížit uhlíkovou stopu plechovek, ale brzdí právě nízká míra recyklace použitých plechovek. Čerstvá zkušenost ze Slovenska přitom ukazuje, že zálohování plechovek dovoluje velmi rychle a efektivně přeměnit vysbírané obaly na nové. Díky tomu jsou všechny plechovky, které nyní Prazdroj prodává na Slovensku, již ze tří čtvrtin vyrobeny z recyklovaného hliníku, čímž snížil jejich uhlíkovou stopu oproti plechovkám na českém trhu o polovinu. Více ZDE

EK před dvěma týdny vydala Prováděcí rozhodnutí Komise, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet, ověřování a předkládání údajů o obsahu recyklovaného plastu v plastových nápojových lahvích na jedno použití. Zde se EK zavázala, že do 31. března 2024 navrhne změnu tohoto rozhodnutí a zohlední i recyklovaný plast pocházející z dalších druhů recyklace definovaných v čl. 3 bodě 17 směrnice 2008/98/ES.