
Miliardy korun odvádí každoročně český stát Evropské unii jako poplatek za nízkou míru recyklace plastového odpadu. Podle auditorského reportu[1] EU totiž dosáhla míra recyklace plastových obalů v ČR například v roce 2021 pouze 45 %, Česko tak odvede za tento rok částku ve výši 1,5 mld. Kč a za rok 2022 1,3 mld. Kč. Odhady pro další roky jsou ještě vyšší, podle nich stát EU odvede 2,2 mld. Kč za rok 2023 a 2,1 mld. Kč za rok 2024. Přitom potenciál pro recyklaci, především některých druhů plastů, je mnohem větší. V případě nápojových obalů pomůže zálohový systém, jehož zavedení včera schválila Vláda ČR, který celkové množství k výpočtu pokuty sníží zhruba o 20 % přesměrováním PET lahví do nového systému. Podle propočtů Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) bychom tak ušetřili zhruba půl miliardy korun[2].
Tzv. daň z plastů (plastic levy), kterou platí členské státy, zavedla roce 2021 Evropská unie s cílem snížit množství odpadu a pomoci financovat rozpočty EU. Jedná se o poplatek za nerecyklovaný plastový obalový odpad, který členské státy odvádějí do EU, a to ve výši 0,80 EUR na každý kilogram nerecyklovaného plastového obalového odpadu. Podle výpočtů ministerstva životního prostředí uhradí český stál ročně miliardy korun.
|
Platba do rozpočtu EU podle objemu nerecyklovaných plastových obalů (v Kč)[3]
|
|
Výpočet pro 2021
|
1,5 mld. Kč
|
|
Výpočet pro 2022
|
1,3 mld. Kč
|
|
Odhad pro 2023
|
2,2 mld. Kč
|
|
Odhad pro 2024
|
2,1 mld Kč
|
Česká republika má však podle auditorů potenciál zvýšit recyklaci plastového odpadu. Vláda by měla zvážit zavedení nových politik a opatření, která by podpořila recyklaci. Funkčním řešením, které zavádí jiné státy EU, je zavedení systému záloh, který umí zajistit recyklaci alespoň části plastového obalu, a to nápojových obalů v míře minimálně 90 %. „Zálohový systém zajistí vysokou míru sběru obalů k recyklaci, a především jako jediný umí uzavřít materiálovou smyčku, tedy to, že se z petky stane opět petka a z plechovky plechovka. Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů, přírodu i ulice zbaví odhozených nápojových obalů,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Přesměrování PET lahví do zálohového systému navíc sníží množství pro výpočet pokuty až o 20 %. Podle analýzy INCIEN uspoří Česká republika 500 mil. Kč každý rok tím, že nebude muset odvádět pokutu za nerecyklované PET lahve.
Zálohování je řešením i podle společnosti Eko-kom
Společnost EKO-KOM, která v České republice provozuje třídící systém, v září zaslala obcím jasné stanovisko[4] k projednávanému obalovému zákonu, který má v Česku zavést zálohování PET lahví a plechovek. Podle ní bude muset ČR zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky, protože nebude schopna splnit postupový cíl tříděného sběru nápojových plechovek ve výši 80 % pro rok 2026, neboť s takovým cílem koncepce rozvoje třídění ČR nepočítala a nemá pro jeho dosažení v horizontu necelých dvou let připraveny podmínky.
Společnost Eko-kom jasně potvrdila, že bude obcím kompenzovat případné ztráty spojené se zavedením záloh, protože své platby obcím a třídičkám upraví. Dopad pro obce tak bude neutrální. Společně s kompenzací 15 % z nevrácených záloh bude podle Eko-komu dopad na obecní rozpočty ve výsledku spíše pozitivní. Ve své zprávě také Eko-kom uvedl na pravou míru nepravdivé informace o výjimce na cíle hliníkových obalů, která se na procentu sběru hliníkových plechovek nevztahuje.
Výdělek pro města a obce
Skutečnost, že obce nyní na vysbíraném materiálu nevydělávají, a naopak že každá vysbíraná lahev pro ně představuje náklad, potvrzují i studie. Podle analýzy[5] INCIEN obce ročně na zavedení zálohového systému vydělají 120,7 milionu Kč, a to i kdyby inkasovaly částky z prodeje materiálu, což se ve skutečnosti neděje. Na jedné straně sice přijdou o tržby za prodej materiálu, to ale vyvažuje vyváží příspěvek z nevybraných záloh a úspora spojená s úbytkem objemu směsného odpad. Na prodeji materiálu podle společnosti INCIEN nyní vydělává akorát odpadový sektor. „Podle dat z průzkumu ministerstva životního prostředí si 82 % měst a obcí odpady sama neřeší a má podepsanou generální smlouvu s odpadovou společností. Příjmy z vytříděných materiálů tak plynou odpadové firmě. Obec tak může maximálně doufat, že jí odpadová společnost o tyto příjmy částečně sníží ostatní náklad na odpadové hospodářství,“ říká Petr Novotný, seniorní expert INCIEN.
Kristýna Havligerová, iciativa pro zálohování