Vedení Prahy připravilo šest desítek kroků, které chce v letech 2023 až 2025 uskutečnit při přechodu na takzvanou cirkulární ekonomiku. Oběhové hospodářství vychází z principu opakovaného využívání surovin, čímž se snižuje množství odpadů. Projekty jsou rozděleny do sedmi oblastí, mimo jiné stavebnictví, nakládání s vodou nebo využití odpadu. Vyplývá to z dokumentu, který schválili radní. Strategie města vychází ze schváleného klimatického plánu do roku 2030, podle kterého chce Praha snížit emise skleníkových plynů o 45 procent do roku 2030 a o 100 procent do roku 2050. Více ZDE

Letošní rok bude s padesátiprocentní pravděpodobností nejteplejším v dějinách a rok 2024 bude nejspíš ještě teplejší. Vyplývá to u nově zveřejněných závěrů amerických vědců působících ve vládních institucích. Americké vědce znepokojuje zejména teplota na povrchu oceánů. Podle údajů NOAA během posledních čtyř měsíců vždy padl nový rekord. Více ZDE

Bezpečnost a změny klimatu spolu úzce souvisí. Armády po celém světě se s dopady oteplování planety potýkají denně. Může jít například o větší poruchovost techniky kvůli extrémním teplotám či o častější zapojování vojáků do pomoci při živelních pohromách. NATO si problém uvědomuje a v posledních dvou letech hledá způsoby, jak ozbrojené síly členských států jednak ozelenit a zároveň připravit na nelehkou budoucnost. Více ZDE

Od spuštění separační linky na provoze TSR Czech Republic s.r.o. v Ostravě uplynulo již 5 let. O záměrech projektu spolufinancovaného z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a jejich naplnění jsme si popovídali s technickým manažerem společnosti, panem Pavlem Švelchem.

Můžete nám přiblížit, jak funguje technologie třídicí linky? Pro jaké materiály je určena?

Třídící linka je určená pro odpady vzniklé při zpracování kovových odpadů a kovových materiálů. Jde vlastně o technologický odpad. To znamená, že se jedná o technologii, která je schopna dotřídit a zhodnotit to, co bylo dříve jednoduše určeno k likvidaci. Dnes z tohoto odpadu umíme získat maximum a předat ho k recyklaci.

Tento technologický odpad je po vstupu do třídící linky nejprve rozdělen podle velikosti. K tomu se používají různá síta. Dle velikosti rozdělený materiál se následně roztřídí na jednotlivé komodity, které lze ještě recyklovat a na bezcenný odpad, který je nutné skládkovat. K roztřídění na komodity se používají magnetické separátory různého druhu.

Co je přínosem linky a jakým způsobem se pracovalo s kovovým odpadem a obsaženými nečistotami před její výstavbou?

Přínosem je již zmíněné roztřídění odpadu na jednotlivé komodity v celém rozsahu velikosti odpadu, které lze dále recyklovat, a na zbytkový odpad, který končí na skládce. Dalším přínosem je velká čistota vyseparovaného materiálu, který je pro další recyklaci výrazně výtěžnější.

Dříve se z technologického odpadu mechanicky oddělil větší materiál, který se opticky zkontroloval a manuálně vytřídily nekovové odpady. Zbytek se již likvidoval na skládku.

Zavedením této technologie se tedy zásadním způsobem zefektivnilo dotřiďování materiálu a redukovalo množství odpadu určeného ke skládkování.

Nakolik je tato technologie v ČR výjimečná?

Neznám všechny společnosti v našem oboru, ale s ohledem na množství zákazníků z různých koutů naší republiky, kteří nám tento odpad předávají ke zpracování, si troufnu tvrdit, že moc konkurentů, kteří by uměli tak dobře zhodnotit tento druh opadu, není. Použil jsem slovo zhodnotit, protože v konečném důsledku jde i o finanční zhodnocení. V tomto provedení linky se tedy jedná o unikátní technologii.

Jaké pozitivní dopady má provozování separační linky na životní prostředí?

V roce 2022 prošlo linkou 12.390 t materiálu. Z toho jsme „zachránili“ celých 6880 t železa a barevných kovů vstupujících znovu do recyklačního procesu. Zbylých 5510 t „čistého odpadu“ jsme předali na skládku. Přímé vyčíslení pozitivních dopadů na životní prostředí nemáme, nicméně díky separaci kovových materiálů jsme v řádu desítek procent snížili množství odpadu končícího na skládce. Recipročně tomu jsme zvýšili recyklaci kovů a tak snížili zatížení životního prostředí těžbou kovových rud a tedy i snížili zátěž naší planety následkem emisí CO2.

Naplnil provoz třídicí linky stanovená očekávání?

Troufnu si říci, že provoz třídící linky předčil očekávání! Díky nasbíraným zkušenostem během provozu jsme linku ještě zdokonalili, čímž se nám podařilo zvýšit objem zpracovaného materiálu, zlepšit kvalitu výstupních komodit a ještě o něco snížit množství odpadu, který je skládkován. To vše mi zachování stejných provozních nákladů.

O společnosti TSR

TSR Czech Republic s.r.o. je předním zpracovatelem kovového odpadu v ČR. Provozuje síť 38 provozoven včetně dceřiných společností Ritschny kovošrot a sběrné suroviny, PV Recyklace s.r.o. a Barko s.r.o., na kterých vykupuje železný odpad a barevné kovy a předává je po vlastním zpracování k recyklaci a opětovnému „přetavení“ v nové výrobky.

Dceřiná společnost Metal Services and Solutions s.r.o. zajišťuje od svého vzniku v roce 2018 opravu recyklačních strojů provozovaných TSR CZ a TSR Slovakia a nabízí služby oprav a výstavby nových agregátů i dalším domácím a zahraničním společnostem působícím v oboru recyklace kovového odpadu.

Obrázky: Linka

Obrázky: Vstupní materiál

Informace o projektu:

Už ve třinácti evropských zemích aktuálně funguje zálohování nápojových obalů, mezi něž patří plastové PET lahve a plechovky. Zavedení systému v Česku si přitom za svůj cíl stanovilo i tuzemské Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které chce v ideálním případě novinku spustit již v roce 2025. Díky tomu by se mělo každý rok zrecyklovat až 2,5 miliardy kusů nápojových obalů, což má představovat významné zlepšení oproti současnému stavu. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí poskytuje finanční podporu prostřednictvím celé řady programů, a to jak národních, tak evropských. Všechny tyto programy vycházejí z cílů mezinárodních i národních politik v oblasti udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí v rámci EU. Z těchto programů, které se týkají zařízení s integrovaným povolením a zahrnují uplatňování nejlepších dostupných technik, inovativních technologií a dodržování emisních limitů, jsou zejména relevantní Operační program Životní prostředí (OPŽP) a Modernizační fond. Programy jsou administrativně spravovány Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) a lze využít rovněž programů Ministerstva průmyslu a obchodu. Více ZDE

Znečištění ovzduší přispívá k nárůstu antibiotické rezistence, která celosvětově představuje významnou hrozbu pro lidské zdraví. Napsal to list The Guardian s odkazem na globální studii, která pracovala s údaji z více než stovky zemí nasbíranými za dvě desetiletí. Více ZDE

Snad žádný jiný projekt nepřitahuje tolik negativní pozornosti jako zařízení na energetické využití odpadu – zkráceně ZEVO. V posledních pěti letech úspěšně prošly prvním sítem, tedy posouzením dopadu na životní prostředí, jen tři projekty. Avšak ani v jejich případě není jejich realizace dodnes jistá. Dalších pět dodnes na kladné stanovisko úřadů v řízení EIA čeká. Více ZDE

Dobrovolní potápěči objevili v roce 2019 v moři u řeckého ostrova Andros hromady odpadu. Nyní dokončili mapování této podmořské skládky a zjistili, že její rozloha činí 15,7 hektaru, je tedy velká zhruba jako čtyři pražská Václavská náměstí vedle sebe. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k hospodaření s uhlíkem v průmyslu – zachycování, využití a ukládání uhlíku. Zachycování, využití a ukládání uhlíku hraje důležitou úlohu, pokud chceme do roku 2050 dosáhnout v EU uhlíkové neutrality. Nabízí totiž možnost dekarbonizace u těch odvětví, která lze jen obtížně dekarbonizovat, a může pomoci s pohlcováním uhlíku z průmyslové výroby. Účelem iniciativy je posoudit: jakou úlohu mohou tyto technologie sehrát při dekarbonizaci ekonomiky EU do roku 2030, 2040 a 2050, jaká opatření budou potřebná k optimalizaci jejich potenciálu, včetně zavádění infrastruktury pro přepravu a skladování CO2 v celé Unii.

Dokument ke stažení:

EU 95_23 EK Zachycování, využití a ukládání uhlíku

Kdo dělá něco, co má pocit, že je užitečné, tak tomu dneska říká udržitelné, poukazuje Vladimír Kočí na zaklínání se udržitelností za účelem zvýšení atraktivity všemožných produktů a služeb. Jako příklad takového greenwashingu uvádí hejt, který se snesl na festival Colours of Ostrava kvůli používání jednorázových kelímků. „Aby opakovaně používaný kelímek měl smysl environmentálně, musíte zajistit, že se použije víc než 10x,“ upozorňuje vedoucí ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT v Praze a podotýká, že to je ve vítkovickém areálu, kde jsou pouze dva přívody vody, nereálné. Kelímky by se musely vozit k mytí do Brna a zpět, což by znamenalo větší ekologickou zátěž než jejich recyklace. Více ZDE

Soutěž Adapterra Awards hledá nejlepší příklady adaptací na změnu klimatu jako sucho, vedro nebo přívalové deště a shromažďuje je v inspirativní databázi. Díky tomu se tyto příklady dobré praxe mohou realizovat i na dalších místech v České republice. Více ZDE

TUL pomůže uvést do provozu unikátní pyrolýzní linku, jež umí stoprocentně využít plastový a další odpad a přeměnit jej na další suroviny, které lze znovu využít. Surovina získaná z těchto odpadů přispěje k větší udržitelnosti výroby v automobilovém, zdravotnickém nebo oděvním průmyslu. Součinnost se společností KD Chemiko a Asociací na podporu pyrolýzy stvrdila na TUL smlouva o spolupráci. Více ZDE

Většina obcí a měst v Plzeňském kraji využívá při placení za svoz komunálního odpadu paušální systém, kdy všichni občané platí stejný poplatek. Zvýšené finanční požadavky svozových firem, ale i zákonný požadavek na větší míru třídění motivuje obce a města přejít na jiný systém. Nově budou někde lidé platit jen za odpad, který vyprodukují. Na nový systém přecházejí například Blovice na Plzeňsku. Více ZDE