Předložený návrh reaguje na požadavky směrnice CER (směrnice EP a Rady (EU) 2022/2557 o odolnosti kritických subjektů), a vyjímá problematiku kritické infrastruktury z krizového zákona a předkládá nový samostatný zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury, ve kterém jsou zapracovány jak požadavky směrnice CER, tak i zkušenosti z dosavadní aplikační praxe krizového zákona v oblasti ochrany kritické infrastruktury. Součástí novelizačního balíku je také komplexní revize krizového zákona, kde je reagováno na konkrétní poznatky z posledních velkých krizových stavů (COVID, migrační vlna či tornádo). Stávající systém opatření ukládaných v rámci krizových stavů se ukazuje v některých ohledech jako zastaralý a nedostatečně schopný reagovat na moderní či zcela nepředvídatelné události a hrozby, včetně řešení situací, které následují po skončení bezprostředního dopadu dané krizové situace.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová zpráva
• Platné znění
• Příloha
• RIA
• Rozdílová tabulka
• Srovnávací tabulka

Ke klíčovým důvodům Aktualizace Koncepce zavádění metody BIM v ČR náleží rozšíření konceptu BIM z původního zaměření na informační modelování staveb (Building Information Modelling) na širší oblast managementu informací o stavbách (Building Information Management), včetně jejich souvislostí a vazeb v rámci vystavěného prostředí.

Koncepce BIM poskytuje stavebnictví jasně formulovanou strategii rozvoje a digitalizace procesů tak, aby na ně mohly navázat subjekty podílející se na digitalizaci navazujících agend veřejné správy. Standardizace tvorby, správy a výměny informací o stavbách během celého životního cyklu urychlí a zkvalitní postup přípravy, provádění, užívání a provozování staveb a uspoří související náklady. Koncepce BIM stanovuje cíle a navazující opatření potřebné pro běžné a efektivní využívání managementu informací o stavbách v České republice. Platná východiska Koncepce lze shrnout v následujících bodech:

• strategický význam stavebnictví pro hospodářství České republiky,
• omezená digitalizace odvětví se stagnující mírou produktivity práce,
• systémové nedostatky v procesu výstavby vedoucí k nižší efektivitě vynaložených veřejných financí a vyššímu finančnímu riziku kvůli možným nepředvídatelným překročením výdajů,
• opožděné dodávky staveb veřejné infrastruktury a dodatečné změny dokumentace staveb,
• efektivita BIM pro naplnění principů udržitelné výstavby v celém životním cyklu stavby,
• význam BIM pro stavebnictví srovnatelný s digitalizací průmyslu,
• efektivnější výstavba a správa staveb,
• posun od fragmentace procesů v životním cyklu staveb ke spolupráci,
• omezení lidských chyb během přípravy a provádění stavby, které ve svém důsledku vedou k překročení plánovaných nákladů na stavbu,
• zvýšení transparentnosti využívání veřejných finančních prostředků,
• nezbytnost užší spolupráce všech zúčastněných stran spojené se vzájemnou důvěrou.

• Materiál
• Důvodová zpráva
• Platné znění
• Příloha
• RIA
• Rozdílová tabulka
• Srovnávací tabulka

Odpovědnost architektů nikdy nebyla tak zásadní jako dnes. Čelíme klimatické krizi, přírodním katastrofám a nepředvídatelným událostem. Téměř 40 % globálních emisí uhlíků způsobuje stavebnictví. Máme omezené množství času, peněz i zdrojů. Proto je nezbytné hledat nové a udržitelné způsoby, jak vytvářet architekturu, která reflektuje potřeby společnosti, využívá dostupné materiály a reaguje na místní komunitu, ekonomiku i životní prostředí. Architekturu, která je etická, odpovědná a dbá na naši budoucnost.

Výstava A Lot With Little v pražském CAMPu. která potrvá do 3. března. představuje práci architektů z celého světa, kteří se zabývají udržitelným řešením v oblasti bydlení, vzdělávání, transformace budov a pomoci při živelních a jiných pohromách. Nabízí projekty se sociálním rozměrem, které mají pozitivní dopad nejen na životní prostředí, ale i místní komunitu. Architekti, jejichž tvorba je zde vystavena, při své práci využívají participaci a nebojí se odvážných, ale cenově dostupných řešení. Nedostatek finančních zdrojů totiž vyvažují svou kreativitou.

Škála projektů je pozoruhodně různorodá: sociální bydlení na předměstí Barcelony, venkovské školy v peruánské Amazonii, dětské rehabilitační centrum v paraguayském Asunciónu, nouzová obydlí pro bangladéšské bezzemky, ale i škola architektury v Nantes od laureátů Pritzkerovy ceny Lacaton & Vassal nebo technologický kampus na břehu jezera Turkana v Keni od Kéré Architecture. Jednotlivé projekty sledují diváci prostřednictvím multikanálové filmové instalace. Filmové záběry zachycující realizace v běžném provozu doprovázejí rozhovory se samotnými architekty.

Širokoúhlá projekce zve na neobyčejnou cestu kolem různorodého, komplexního světa. Návštěvníci proplouvají rozdílnými zeměpisnými, kulturními, sociálními i ekonomickými kontexty a objevují problémy, s nimiž se potýká současná architektura.

Udržitelnost je výrazný trend ve všech oblastech ekonomiky, ostatně s ohledem na životní prostředí bude i čím dál více potřeba. Stoprocentní využití přírodních materiálů a jejich recyklace můžou obrovsky přispět ke snížení nejen uhlíkové stopy. Málokdo si ale umí představit, jak přesně se udržitelnosti dá dosáhnout třeba ve výrobě nábytku. Nově se to ve výjimečně všestranném a kreativním provedení budou učit studenti na Lesnicko-dřevařské fakultě Mendelovy univerzity, která otevírá studijní program Biomateriály. První studenti na něj nastoupí od příštího akademického roku. Více ZDE

V roce 2022 činil objem komunálního odpadu vyprodukovaného na osobu v EU 513 kg, což bylo o 19 kg na osobu méně než v roce 2021 (532 kg) a o 46 kg více než v roce 1995 (467 kg). Množství vyprodukovaného komunálního odpadu se značně lišilo mezi jednotlivými členskými státy EU. V roce 2022 největší množství komunálního odpadu vyprodukovali občané Rakouska (827 kg na osobu), Dánska (787 kg) a Lucemburska (720 kg). Nejméně odpadu bylo vyprodukováno v Rumunsku (301 kg), Polsku (364 kg) a Estonsku (373 kg). Pokud jde o recyklaci, EU zaznamenala průměr 249 kg na osobu, což je pokles oproti průměru 264 kg na osobu v roce 2021. Více ZDE

Na jedné z nejdůležitějších globálních obchodních cest to v posledních měsících značně drhne. V Panamském průplavu není už od loňského podzimu dostatek vody, musí omezovat provoz a jeho vlastníka to stojí stovky milionů dolarů. Země kolem Panamy vycítily příležitost a nabízejí alternativy lukrativního spojení Pacifiku s Atlantikem. Ve hře jsou nové železnice napříč Latinskou Amerikou, futuristický vlak maglev, ale i zbrusu nový průplav. Více ZDE

Rada hl. m. Prahy na svém pondělním jednání schválila uzavření Smlouvy o spolupráci s Pražskou vodohospodářskou společností a.s. ohledně vybudování Nátokového labyrintu - levý břeh, který je další etapou projektu celkové přestavby a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) na Císařském ostrově. Společnost na základě této dohody zajistí kompletní realizaci tohoto záměru, konkrétně veškerou inženýrskou činnost a také technický dozor.

„Uzavíráme smlouvu na Nátokový labyrint na levém břehu Vltavy v Ústřední čistírně odpadních vod na Císařském ostrově. Pro život v moderní metropoli jsou tyto stavby nutné, ačkoliv nejsou na první pohled vidět. Předpokládaný termín začátku realizace je do jednoho roku od podpisu a odhadovaná doba stavby pak bude následně 34 měsíců,“ říká radní hl. m. Prahy pro oblast infrastruktury Michal Hroza.

Tento záměr schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy svým usnesením 14. prosince 2023. Kromě toho už loni v srpnu pověřili pražští radní Pražskou vodohospodářskou společnost a.s. uskutečněním etapy nazvané Stávající vodní linka, která je také součástí dlouhodobého projektu celkové přestavby a rozšíření ÚČOV. Vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se výstavba obou etap uskutečnila v souběhu a s ohledem na prostorovou stísněnost Císařského ostrova, musí být zajištěna jejich koordinace.

Proto dnes Rada hl. m. Prahy pověřila na základě Smlouvy o spolupráci Pražskou vodohospodářskou společnost a.s., aby zajistila výstavbu také aktuální etapy Nátokový labyrint - levý břeh. Konkrétně by měla společnost zajistit veškerou inženýrskou činnost, včetně zajištění výběrového řízení na zhotovitele díla nebo činností spojených s prováděním stavby, a dále také technický dozor.

Hlavní přiváděcí kmenové stoky B a D, které na ÚČOV přivádějí odpadní vody z levého břehu Vltavy, jsou umístěny vertikálně níže než hlavní kolektor stok ACK. Odpadní vody z kmenových stok B a D se tak v současné době čerpají čerpací stanicí spodního horizontu, která je umístěna na prostorově omezeném Císařském ostrově.

Aktuální investiční akce tak umožní vybudovat novou šnekovou čerpací stanici BD, kterou budou odpadní vody z kmenových stok B a D čerpány přímo na hrubé předčištění stok ACK před nátokem na hlavní čerpací stanici ÚČOV. Zároveň se také zvýší zhruba o 50 % hydraulický nátok, který je v současné době limitován hydraulickou kapacitou shybky BD.

O rozvoji spalovny chce mít Brno s ohledem na dotaci jasno do konce června

Rozvoj brněnské spalovny je stále ve fázi prověřování variant. Jasno musí být do konce června, pokud chce město čerpat schválenou dotaci na stavbu třetího kotle z ministerstva životního prostředí. Na více informací čekají také zástupci jihomoravských obcí, odkud se odpad v Brně zpracovává. Bez rozšíření spalovny se obávají až dvojnásobného zdražení svozu odpadu. Více ZDE

Víte, co spojuje odolnost, estetiku a ochranu měst před záplavami? Dláždice! Ale ne obyčejné. Mluvíme o revolučním materiálu, který přináší zelenou budoucnost do našich ulic a domů - dláždice vyrobené z keramického odpadu. Na metru čtverečním této dlažby se přitom schází třicet kilo nikým nechtěného a nevyužívaného keramického odpadu, a přibližně třiapadesát kilogramů emisního uhlíku. Ve zužitkovaném odpadu a materiálu, který nemusel být vyroben – protože už existoval. Každá YiBrick je vyrobena z 90 % z recyklovaného keramického odpadu. Je propustná a jeví se být řešením pro dláždění zastavěných ploch. Chodníků, parkovišť, stezek. Více ZDE
 

Způsob stravování lidí a výroby potravin způsobuje téměř 70 procent úbytku biologické rozmanitosti na celém světě a vytváří 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF). Organizace proto na představila doporučení pro zdravější a udržitelné stravování ve střední Evropě. Při vytváření stravovacích doporučení vycházela WWF z původně britského programu Livewell. Upravila ho ale tak, aby odpovídal středoevropským nutričním, geografickým, kulturním a tržním podmínkám. Model udržitelné stravy má za cíl ukázat, jak mohou změny stravovacích návyků přispět k dosažení závazků Pařížské dohody do roku 2030 a zároveň byl v souladu s národními nutričními doporučení. Více ZDE

Dokument ke stažení:

Zpráva ke stažení

Shrnutí

Předkládaný materiál Aktualizace Politiky ochrany klimatu v ČR je předkládán na základě úkolu vyplývajícího z usnesení vlády ČR ze dne 22. března 2017 č. 207 a Programového prohlášení vlády ČR. Návrh Aktualizace Politiky by měl nahradit aktuálně platnou Politiku ochrany klimatu v ČR přijatou v roce 2017, která je v současnosti již v mnoha ohledech neaktuální. Politika představuje koncepci vlády ČR, která určuje základní cíle a strategii ČR v oblasti ochrany klimatu v dlouhodobém horizontu.

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Evropská unie je odhodlána dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí CO2. I když hlavní část tohoto úsilí bude pocházet ze snížení současných úrovní emisí v nadcházejících letech, budeme rovněž potřebovat technologie, které CO2 zachycují nebo jej odstraňují přímo z atmosféry a poté jej skladují nebo využívají. Tyto technologie se zaměří na odvětví, v nichž je snížení emisí obzvláště obtížné nebo nákladné, jako jsou například emise z výroby cementu nebo energie z odpadů. Komise proto dnes přijala sdělení o průmyslovém hospodaření s uhlíkem, v němž jsou uvedeny podrobnosti o tom, jak by tyto technologie mohly přispět ke snížení emisí o 90 % do roku 2040 a k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

V aktu o průmyslu pro nulové čisté emise Komise navrhla, aby EU doroku2030 vybudovala nejméně 50 milionů tun skladovací kapacity CO2 ročně.  Na základě posouzení dopadů doporučeného cíle EU v oblasti klimatu pro rok 2040 se bude muset tento údaj do roku 2040 zvýšit na přibližně 280 milionů tun. Sdělení o průmyslovém hospodaření s uhlíkem stanoví komplexní politický přístup k dosažení těchto cílů.

Evropský přístup k průmyslovému hospodaření s uhlíkem

Dnešní sdělení stanoví soubor opatření, která je třeba přijmout na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, aby bylo možné tyto technologie a infrastrukturu nezbytnou k vytvoření jednotného trhu s CO2 v Evropě v nadcházejících desetiletích. Komise zahájí přípravné práce na možném budoucím regulačním balíčku pro přepravu a ukládání CO2, který by se zabýval otázkami, jako je struktura trhu a nákladů, přístup třetích stran,normy kvality CO2 nebo investiční pobídky pro novou infrastrukturu. Společné výzkumné středisko Komise (JRC) dnes zveřejnilo zprávu o budoucí dopravní síti CO2 pro Evropu a souvisejících investičních potřebách.

Komise rovněž posoudí objemy CO2, které je třeba odstranit přímo z atmosféry (průmyslové pohlcování uhlíku), aby byly splněny ambice EU v oblasti snižování emisí do roku 2040 a 2050, a posoudí celkové cíle a politická opatření k jejich dosažení. To bude zahrnovat posouzení toho, jak by bylo možné započítávat pohlcování a trvalé ukládání v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (ETS).

S cílem pomoci rozšířit trh se zachycováním a trvalýmukládáním emisí CO2 vypracuje Komise pokyny pro postupy povolování projektů a zřídí atlas potenciálních úložišť. Ve spolupráci s členskými státy Komise rovněž vypracuje agregační nástroj pro sladění dodavatelů CO2 s provozovateli přepravy a skladování a odběrateli CO2. Cílem Komise je vytvořit jasný rámec pro započítávání emisí uhlíku pro využívání zachyceného CO2 jako zdroje, který by odrážel přínosy využívání CO2jako zdroje v průmyslových procesech pro klima. To pomůže podpořit využívání udržitelného uhlíku v průmyslových odvětvích.

Vytvoření příznivého podnikatelského prostředí prohodnotový řetězec CO2 v EU

Aby projekty průmyslového hospodaření s uhlíkem probíhaly v praxi, Komise dnes stanoví řadu horizontálních opatření, která by mohla vytvořit atraktivnější prostředí pro investice.

• Investice a financování: EU a členské státy by měly dále podporovat projekty průmyslového hospodaření s uhlíkem v rámci programů energetické infrastruktury EU a mohly by zvážit významné projekty společného evropského zájmu. Komise posoudí, zda některéprojekty zachycování CO2 již mohou být podpořeny tržními mechanismy financování, jako jsou konkurenční aukce jako služba v rámci Inovačního fondu.
• Výzkum, inovace a informovanost veřejnosti: Komise zváží posílení financování výzkumu a inovací v oblasti průmyslových projektů v oblasti hospodaření s uhlíkem prostřednictvím stávajících nástrojů, zejména programu Horizont Evropa a Inovačního fondu. Komise bude rovněž podporovat vytvoření platformy pro sdílení znalostí pro projekty zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCUS). Komise bude úzce spolupracovat s členskými státy a zvyšovat povědomí veřejnosti o těchto technologiích, mimo jiné zdůrazněním jejich přínosů a diskusí o možných přínosech pro místní komunity.
• Mezinárodní spolupráce: Komise urychlí spolupráci s mezinárodními partnery v oblasti průmyslového hospodaření s uhlíkem, zejména pokud jde o harmonizaci podávání zpráv a započítávání činností v oblasti hospodaření s uhlíkem, a zajistí, aby mezinárodní rámce pro stanovování cen uhlíku zohledňovaly pohlcování uhlíku s cílem řešit emise v odvětvích, která lze obtížně snížit.

Pozadí

Průmyslové hospodaření s uhlíkem označuje soubor technologií zaměřených na zachycování nebo odstraňování CO2 přímo z atmosféry, přepravu a trvalé ukládání nebo používání CO 2. Komise již poskytuje regulační rámec pro bezpečnou přepravu a ukládání CO2 prostřednictvím směrnice 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého (směrnice o CCS). Zachycování a využívání uhlíku (CCU) upravuje směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která podporuje obnovitelná paliva nebiologického původu a mimo jiné paliva vyrobená ze zachyceného CO2.

Kromě toho systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) stanoví cenu za emise CO2 a od roku 2013 motivuje k zachycování CO2 pro trvalé ukládání. Pomáhá rovněž financovat projekty průmyslového hospodaření s uhlíkem prostřednictvím Inovačního fondu, který již od roku 2027 podporuje zachycování 10 milionůtun CO2 ročně za účelem trvalého ukládání. V roce 2022 přijala Komise návrh celounijního dobrovolného rámce pro certifikaci pohlcování uhlíku. To podpoří zejména inovativní průmyslové technologie pohlcování uhlíku, jako je bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku (BioCCS) nebo přímé zachycování a ukládání uhlíku ve vzduchu (DACCS).

Dnešní strategie navazuje na otevřenou veřejnou konzultaci, která proběhla v roce 2023, a navazuje na úsilí, které již bylo v této oblasti vyvinuto v rámci fóra CCUS, jakož i několika členskými státy. V současné době 20 členských států zahrnulo průmyslová řešení pro hospodaření s uhlíkem do svých návrhů vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

Pro více informací

Otázky a odpovědi

Informativní přehled

Sdělení o průmyslovém hospodaření s uhlíkem

Tisková zpráva o cíli v oblasti klimatu do roku 2040

Sdělení o cíli v oblasti klimatu do roku 2040

Zachycování, ukládání a využívání uhlíku

Zachycování, využívání a ukládání uhlíku

Komise dnes zveřejnila podrobné posouzení dopadů týkající se možných způsobů, jak dosáhnout dohodnutého cíle dosáhnout klimatické neutrality Evropské unie do roku 2050. Na základě tohoto posouzení dopadů Komise doporučuje snížit do roku 2040 čisté emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 a zahájit diskusi se všemi zúčastněnými stranami; příští Komise předloží legislativní návrh po volbách do Evropského parlamentu a dohodne se s Evropským parlamentem a členskými státy v souladu s požadavky právního rámce EU pro klima. Toto doporučení je v souladu s doporučením Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu (ESABCC) a se závazky EU v rámci Pařížské dohody.

Dnešní sdělení rovněž stanoví řadu základních politických podmínek, které jsou nezbytné pro dosažení 90 % cíle. Zahrnují plné provedení dohodnutého rámce do roku 2030, zajištění konkurenceschopnosti evropského průmyslu, větší zaměření na spravedlivou transformaci, která nikoho neopomíjí, rovné podmínky s mezinárodními partnery a strategický dialog o rámci pro období po roce 2030, a to i s průmyslem a zemědělským odvětvím. Výsledek konference COP28 v Dubaji ukazuje, že zbytek světa postupuje stejným směrem. EU stojí v čele mezinárodních opatření v oblasti klimatu a měla by pokračovat v cestě a vytvářet příležitosti pro evropský průmysl, aby prosperoval na nových světových trzích s čistými technologiemi.

Předvídatelnost a udržitelnost pro naše hospodářství a společnost

Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 pomůže evropskému průmyslu, investorům, občanům a vládám činit v tomto desetiletí rozhodnutí, která EU udrží cestu ke splnění jejího cíle klimatické neutrality do roku 2050. Vyšle důležité signály, jak účinně investovat a plánovat v dlouhodobějším horizontu a minimalizovat rizika uvízlých aktiv. Díky tomuto výhledovému plánování je možné utvářet prosperující, konkurenceschopnou a spravedlivou společnost, dekarbonizovat průmysl a energetické systémy EU a zajistit, aby Evropa byla hlavní destinací pro investice se stabilními pracovními místy, která obstojí i v budoucnu.

Posílí rovněž odolnost Evropy vůči budoucím krizím, a zejména posílí energetickou nezávislost EU na dovozu fosilních paliv, který v roce 2022 představoval více než 4 % HDP, neboť jsme čelili důsledkům útočné války Ruska proti Ukrajině. Náklady a dopady změny klimatu na člověka jsou stále větší a viditelné. Jen za posledních pět let se hospodářské škody související s klimatem v Evropě odhadují na 170 miliard EUR. Komise ve svém posouzení dopadů dospěla k závěru, že i podle konzervativních odhadů by vyšší globální oteplování v důsledku nečinnosti mohlo do konce století snížit HDP EU přibližně o 7 %.

Stanovení podmínek pro dosažení doporučeného cíle

Dosažení 90 % snížení emisí do roku 2040 bude vyžadovat splnění řady základních podmínek. Výchozím bodem je plné provedení stávajících právních předpisů ke snížení emisí do roku 2030 alespoň o 55 %. Probíhající aktualizace návrhů vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu je klíčovým prvkem při sledování pokroku a Komise spolupracuje s členskými státy, průmyslem a sociálními partnery s cílem usnadnit nezbytná opatření.

Zelená dohoda se nyní musí stát dohodou o dekarbonizaci průmyslu, která bude vycházet ze stávajících silných stránek průmyslu, jako je větrná energie, vodní energie a elektrolyzéry, a bude i nadále zvyšovat domácí výrobní kapacitu v odvětvích růstu, jako jsou baterie, elektrická vozidla, tepelná čerpadla, solární fotovoltaika, CCU/CCS, bioplyn a biometan a oběhové hospodářství. Stanovení cen uhlíku a přístup k financování mají rovněž zásadní význam pro plnění cílů v oblasti snižování emisí ze strany evropského průmyslu. Komise zřídí zvláštní pracovní skupinu pro vypracování globálního přístupu ke stanovování cen uhlíku a trhům s uhlíkem. Evropa bude rovněž muset mobilizovat správnou kombinaci investic soukromého a veřejného sektoru, aby naše hospodářství bylo udržitelné a konkurenceschopné. V nadcházejících letech bude v úzké spolupráci s členskými státy zapotřebí evropský přístup k financování.

Vzdušnost, solidarita a sociální politiky musí zůstat jádrem transformace. Opatření v oblasti klimatu musí být přínosem pro všechny v naší společnosti a politiky v oblasti klimatu musí zohledňovat ty, kteří jsou nejzranitelnější nebo čelí největším výzvám při přizpůsobování se změně klimatu. Příkladem takových politik jsou Sociální fond pro klimatická opatření a Fond pro spravedlivou transformaci, které již v tomto desetiletí pomohou občanům, regionům, podnikům a pracovníkům.

Otevřený dialog se všemi zúčastněnými stranami je v neposlední řadě klíčovým předpokladem pro uskutečnění přechodu na čistou energii. Komise již zahájila formální dialogy se zúčastněnými stranami z odvětví průmyslu a zemědělství a nadcházející měsíce politické diskuse v Evropě jsou důležitou příležitostí k zajištění zapojení veřejnosti do dalších kroků a politických rozhodnutí. Měl by být posílen strukturovaný dialog se sociálními partnery, aby se zajistil jejich přínos se zaměřením na zaměstnanost, mobilitu, kvalitu pracovních míst, investice do rekvalifikace a prohlubování dovedností. Tato probíhající informační činnost pomůže příští Komisi předložit legislativní návrhy politického rámce pro období po roce 2030, který spravedlivým a nákladově efektivním způsobem splní cíl pro rok 2040. Tempo dekarbonizace bude záviset na dostupnosti technologií, které přinášejí bezuhlíková řešení, a také na účinném využívání zdrojů v oběhovém hospodářství.

Předpokládáse, že odvětví energetiky brzy po roce 2040 dosáhne plné dekarbonizace na základě všech energetických řešení s nulovými a nízkými emisemi uhlíku, včetně obnovitelných zdrojů energie, jaderné energie, energetické účinnosti, skladování, zachycování a ukládání CO2, zachycování a ukládání uhlíku, pohlcování uhlíku, geotermálních a vodních zdrojů. Průmyslová aliance pro malé modulární reaktory, která byla dnes zahájena, je nejnovější iniciativou na posílení konkurenceschopnosti průmyslu a zajištění silného dodavatelského řetězce EU a kvalifikované pracovní síly. Důležitým přínosem tohoto úsilí je nižší závislost na fosilních palivech díky 80 % poklesu jejich spotřeby energie v letech 2021 až 2040. Politický rámec pro období po roce 2030 bude příležitostí k dalšímu rozvoji těchto politik a k jejich doplnění sociálními a průmyslovými politikami s cílem zajistit hladký přechod od fosilních paliv.

Očekává se, že odvětví dopravy dekarbonizuje kombinací technologických řešení a stanovování cen uhlíku. Díky správným politikám a podpoře může zemědělství rovněž hrát úlohu při transformaci a zároveň zajistit dostatečnou produkci potravin v Evropě, zajistit spravedlivé příjmy a poskytovat další životně důležité služby, jako je posílení schopnosti půdy a lesů ukládat více uhlíku. Pro úspěch v této oblasti a pro rozvoj udržitelných postupů a obchodních modelů má zásadní význam celostní dialog s širším potravinovým průmyslem, a to i mimo bránu zemědělských podniků.

EU bude i nadále rozvíjet správné rámcové podmínky pro přilákání investic a výroby. Úspěšná klimatická transformace by měla jít ruku v ruce s posílenou konkurenceschopností průmyslu, zejména v odvětvích čistých technologií. Budoucí podpůrný rámec pro dekarbonizaci průmyslu by měl vycházet ze stávajícího průmyslového plánu Zelené dohody pro Evropu. Veřejné investice by měly být dobře zacíleny pomocí správné kombinace grantů, půjček, vlastního kapitálu, záruk, poradenských služeb a další veřejné podpory. Stanovování cen uhlíku by mělo i nadále hrát důležitou úlohu při pobídkách k investicím do čistých technologií a vytváření příjmů pro výdaje na opatření v oblasti klimatu a sociální podporu transformace.

Dosažení doporučeného 90 % cíle bude vyžadovat snížení emisí i pohlcování uhlíku. To bude vyžadovat zavádění technologií zachycování a ukládání uhlíku, jakož i využívání zachyceného uhlíku v průmyslu. Strategie EU pro průmyslové hospodaření s uhlíkem podpoří rozvoj dodavatelských řetězců CO2 a požadované dopravní infrastruktury pro CO2. Zachycování uhlíku by mělo být zaměřeno na obtížně odstraňující odvětví, v nichž jsou alternativy méně ekonomicky životaschopné. K vytváření negativních emisí po roce 2050 bude rovněž zapotřebí pohlcování uhlíku.

Pozadí

Historicky vysoké zrychlení narušení klimatu v roce 2023 vedlo k tomu, že globální oteplování dosáhlo 1,48 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a teploty oceánů a ztráty ledu v Antarktidě se výrazně zhoršily. Teplota povrchového vzduchu se v Evropě ještě výrazněji zvýšila, přičemž poslední pětiletý průměr činil 2,2 °C oproti období před průmyslovou revolucí. Předpokládá se, že přírodní požáry, záplavy, sucha a vlny veder se zvýší a snížení emisí a posílení adaptačních opatření je jediným způsobem, jak zabránit nejhorším důsledkům změny klimatu a chránit životy, zdraví, hospodářství a ekosystémy.

Evropský právní rámec pro klima, který vstoupil v platnost v červenci 2021, zakotvuje v právních předpisech závazek EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a průběžný cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. EU od té doby přijala legislativní balíček nazvaný „Fit for 55“, který umožní splnění cílů pro rok 2030. Právní rámec pro klima rovněž vyžaduje, aby Evropská komise navrhla cíl v oblasti klimatu pro rok 2040 do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení Pařížské dohody, které se uskutečnilo v prosinci 2023. Jakmile bude v rámci příští Komise přijat klimatický cíl pro rok 2040, bude tento cíl tvořit základ pro nový vnitrostátně stanovený příspěvek EU v rámci Pařížské dohody, který musí být v roce 2025 oznámen UNFCCC.

Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 přinese nejen jasné hospodářské výhody plynoucí z nižších rizik extrémních povětrnostních jevů a souvisejících ztrát, ale také s několika vedlejšími přínosy, včetně lepší kvality ovzduší a souvisejících zdravotních přínosů, snížené závislosti na dovážených fosilních palivech a přínosů pro biologickou rozmanitost. Změna klimatu způsobuje častější a závažnější extrémní povětrnostní jevy, které vedou k významným a rostoucím sociálním dopadům a hospodářským škodám. Tyto hospodářské ztráty výrazně převažují nad náklady na opatření v oblasti klimatu.

Pro více informací

Sdělení o doporučeném cíli snížení emisí do roku 2040

Posouzení dopadů

Otázky a odpovědi

Informativní přehled

Internetové stránky – Cíl v oblasti klimatu do roku 2040

Zelená dohoda pro Evropu

Ministerstvo životního prostředí připravilo aktualizaci základního dokumentu, který určuje cíle a strategii v ochraně klimatu. Aktualizovaná Politika ochrany klimatu v ČR (POK) přináší plán, který povede k zásadnímu omezení skleníkových plynů a dlouhodobě ke klimatické neutralitě do roku 2050. Ode dneška se k dokumentu mohou vyjadřovat ostatní resorty a odborová sdružení v rámci meziresortního připomínkového řízení.

„Změna klimatu není nic abstraktního, ale naše každodenní realita, kterou žijeme. Od roku 1961 se u nás průměrná teplota zvýšila o více než dva stupně. Nejviditelnější problém máme se suchem, které prohlubují jak teplejší zimy beze sněhu, tak vyšší teploty s čím dál častějšími tropickými dny v létě. To všechno má i své jasné dopady, na lesy decimované kůrovcem, na zemědělství nebo na zdraví lidí v přehřátých městech. Proto musí stát přijít s jasnými a předvídatelnými pravidly pro snižování emisí, které představuje Politika ochrany klimatu,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zásadním cílem České republiky je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990 díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie, úsporám energie a útlumu fosilní energetiky, včetně úplného ukončení těžby a spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. Pro úspěšnou modernizaci je klíčová ochrana domácností ohrožených chudobou, zejména rodin seniorů. Proto jsou zásadní investice do renovací domů, které přinesou snížení nejen energetické náročnosti, ale především nákladů domácností na energie. Pro nejohroženější skupiny bude možné využívat i přímé kompenzace ze Sociálního klimatického fondu.

Nově do POK zahrnujeme rovněž cíl dosažení klimatické neutrality České republiky do roku 2050. Použitý modelový scénář přitom dosahuje na snížení emisí o přibližně 95 % oproti roku 1990 a zbývající emise bude potřeba vykompenzovat zvýšeným ukládáním uhlíku v půdě a lesích nebo jejich zachytáváním v průmyslu a energetice.

Více slunce a větru a nižší spotřeba

Hlavní nástrojem je rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) a zvyšování energetické účinnosti. Tedy navýšit podíl OZE na konečné spotřebě energie na nejméně 30 % a snížit konečnou spotřebu energie ze současných 1064 PJ na 846 PJ, tedy přibližně o 20 %.

To v praxi znamená především hlubokou modernizaci české energetiky. Vedle rozvoje jaderné energetiky jde zejména o obnovitelné zdroje, kterých by mělo přibýt nejméně 8 GW instalovaného výkonu solárních a 1,2 GW instalovaného výkonu větrných elektráren do roku 2030. Do roku 2050 by oproti současnosti mělo vzniknout nově instalovaných 26 GW solárních zdrojů a 5,5 GWe větrných zdrojů.

Pro potřeby řídit výkon vyroste také kapacita nových plynových elektráren, tepláren a také akumulace energie. Proměnu čeká zejména teplárenství. Kromě dočasného nahrazení uhlí zemním plynem jde především o celkovou efektivitu služeb, včetně úspor energie, využití obnovitelného a odpadního tepla v kombinaci s velkými tepelnými čerpadly a využití místních obnovitelných paliv jako je udržitelná biomasa nebo využití předtříděného odpadu, který není možné využít materiálově.

Druhou stranou mince je zvyšování energetické účinnosti ve všech odvětvích ekonomiky. Především razantní snižování spotřeby energií v sektoru budov díky renovacím, zateplování nebo efektivnějšímu vytápění, které lidem přinese podstatné finanční úspory. Aby Česko bylo do budoucna konkurenceschopné, musí dojít k významným energetickým úsporám také v sektoru průmyslu, včetně lepšího využívání odpadního tepla z průmyslových podniků.

Snížení spotřeby se také významně dotkne dopravy, která je mimořádně závislá na spotřebě dovážených fosilních paliv. Úspory se kromě přechodu na čistší druhy pohonů týkají i přesunu dopravy na železnici jak v nákladní, tak v osobní dopravě a dalšího posilování veřejné dopravy. Vedle modernizace železniční infrastruktury bude potřeba rozvíjet také síť dobíjecích bodů a plnících stanic na nízkoemisní paliva.

Snižování emisí v průmyslu i v budovách

Konkrétní cíle dekarbonizace se týkají jak velké energetiky, průmyslu a letecké dopravy, tak postupně i ostatních oblastí ekonomiky. Cíle pro snižování se vztahují k úrovni roku 2005, kdy byl v Evropské unii spuštěn systém obchodování s emisními povolenkami.

Pro velkou energetiku, průmysl a letectví (tedy firmy, které jsou dnes součástí obchodování s povolenkami v systému EU ETS) odhadujeme na základě modelového scénáře snížení emisí do roku 2030 o 68 % do roku 2030.

Pro snižování v sektoru budov, pozemní dopravy, zemědělství, odpadů a části průmyslu a energetiky, tedy odvětví mimo EU ETS, odhadujeme do roku 2030 snížení emisí o 32 %.

Zvláštní cíle se týkají oblasti využívání půdy a lesnictví. V roce 2030 by ČR měla dosáhnout ukládání uhlíku (tedy záporných emisí) ve výši -1,2 milionů tun CO2. Přitom současná úroveň je kvůli kůrovcové kalamitě naopak kladná (v roce 2022 +3,3 milionů tun CO2).

Investice do zelené modernizace

„Zelená modernizace si vyžádá zásadní investice. Do roku 2030 odhadujeme náklady dekarbonizace a adaptačních opatření na úrovni 1000–1500 miliard korun nad úroveň běžného investičního cyklu do obnovy průmyslu, energetiky nebo budov. Vyšší náklady představují zejména investice do renovační vlny v budovách, která domácnostem sníží náklady na energie, modernizaci dopravy a dopravní infrastruktury i náklady modernizace energetické infrastruktury. Právě s těmito náklady nám navíc pomůžou peníze z evropských zdrojů, především z emisních povolenek a dalších nástrojů, jako je Národní plán obnovy nebo budoucí Sociální klimatický fond,“ vypočítává ministr Hladík.

Investiční vlna spojená s dekarbonizací přinese benefity zejména v odvětví stavebnictví, ve zpracovatelském průmyslu a službách. Díky zvýšené poptávce poroste také zaměstnanost především u malých a středních firem. Z hlediska domácností, zejména těch ohrožených energetickou chudobou, je nejdůležitější postupná renovace domů a modernizace způsobu vytápění i výroby elektřiny. Díky tomu dokáží domácnosti snížit své náklady na energie. Do roku 2030 dosáhnou předpokládané investiční náklady renovací 560 mld. Kč, veřejná podpora je zhruba z poloviny pokryje.

Dokument ke stažení - Aktualizace Politiky ochrany klimatu v ČR:

Materiál

Předkládací zpráva

Zelená transformace Evropy včetně Česka je a bude drahá, ukazují unijní propočty i cenovky opatření. Pokud ji ale nepodnikneme, bude nás to stát ještě víc, a čím víc ji urychlíme, tím víc ušetříme, dodává nová mezinárodní studie Investice do budoucnosti. Přichází ve chvíli, kdy se Evropská komise chystá oznámit nový dílčí cíl na cestě k takzvané klimatické neutralitě v půlce století. Více ZDE

V České republice bylo loni postaveno pět nových větrných elektráren s výkonem 13,3 megawattu (MW), takové zdroje vznikly poprvé od roku 2019. Celkově se počet větrných elektráren v ČR zvýšil na 345 s celkovým výkonem 352 MW. Vyplývá to z údajů Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Česko v rozvoji větrné energetiky výrazně zaostává za některými okolními státy, podíl větru na celkově spotřebě nyní činí kolem jednoho procenta. Celkový instalovaný výkon odpovídá asi třetině výkonu největší české uhelné elektrárny v Počeradech. Největší větrná elektrárna v ČR byla loni postavena v Jívové na Olomoucku, další vznikly na Svitavsku, Karlovarsku, Bruntálsku a na Opavsku. Některé zdroje ovšem budou postupně plně připojovány do sítě až letos. Výstavba větrných elektráren v Česku často naráží na odpor obyvatel obcí. Řadu zamýšlených projektů v předchozích letech zastavily právě protesty místních obyvatel. Zástupci oboru si dlouhodobě stěžují také na komplikace v povolovacích procesech.

Již brzy získají české firmy možnost kvantifikovat míru cirkularity ve svém podniku. Hodnocení míry cirkularity je v Česku novinkou, která ale může přispět k lepšímu nakládání se zdroji a efektivnějšímu využití surovin napříč ekonomikou. Firmy, které certifikovaným auditem Ministerstva průmyslu a obchodu projdou, budou moci využívat data z auditu do svých ESG reportů či je dále poskytovat svým obchodním partnerům. Výzkumné práce na přípravě metodiky budou probíhat po celý rok 2024 a na její tvorbě se bude podílet 11 expertů na cirkulární ekonomiku z 8 organizací, to vše pod koordinací poradenské společnosti CIRA Advisory. Finální metodika cirkulárního auditu bude zveřejněna začátkem roku 2025.

“Cirkulární ekonomika je konkrétním nástrojem, který firmám pomůže naplnit cíle ze strategií udržitelnosti - jejím principem je co nejefektivnější nakládání se zdroji, což vede  ke snížení nákladů a negativních dopadů na životní prostředí. Mnoho firem ale pojem cirkulární ekonomika nezná, a proto ani neznají možnosti, které jim cirkularita otevírá. Certifikovaný audit od Ministerstva průmyslu a obchodu jim k tomu zajisté dopomůže,” říká o přínosech auditu Laura Mitroliosová, CEO poradenské společnosti CIRA Advisory a hlavní řešitelka projektu.

Cirkulární audit nebude pro firmy povinný. Jde o dobrovolnou aktivitu, kterou mohou firmy využít pro svůj další rozvoj, zvýšení konkurenceschopnosti, nebo pro poskytování nezávisle ověřených dat v rámci hodnotového řetězce. “V rámci projektu připravujeme dvě metodiky - jedna bude sloužit pro firmy a jejich účely, druhá metodika potom pomůže veřejným institucím, které vypisují dotační příležitosti, aby je realizovaly na základě toho, co firmy aktuálně opravdu potřebují,” dodává Petr Majer z inovačního centra BIC Brno, hlavní analytik projektu.

Cirkulární audit má největší přínos pro malé a střední výrobní podniky, které pracují s materiály. Tyto podniky mají největší potenciál najít ve svém provozu úspory díky cirkularitě. Audit je ale vhodný také pro další sektory, stejně jako pro velké firmy. “Je pro nás důležité, aby audit pojal moderní definici cirkulární ekonomiky - nejde zde pouze o odpadové hospodářství, ale také o ekodesign, inovativnost, efektivní nakládání s materiály a mnoho dalšího.
Výstup z auditu bude takový návod pro zaměstnance firmy, kteří se zabývají provozem nebo pro externí poradenské agentury, které budou firmám pomáhat s vytvořením auditu,” říká Laura Mitroliosová.

Na tvorbě metodiky se kromě CIRA Advisory a BIC Brno podílejí také přední experti s mnohaletými zkušenostmi na cirkulární ekonomiku a udržitelnost v Česku a na Slovensku. Pro první zájemce bude audit k dispozici v průběhu prvního kvartálu roku 2025. „Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje cirkulární audit firmám finančně podpořit z prostředků Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, v rámci kterého jsou podporovány realizace konkrétních cirkulárních opatření. Cílem je udržení a zvýšení konkurenceschopnosti zejména malých a středních podniků“, říká Marian Piecha, vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu.

O CIRA Advisory
CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnost zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií. Jejím cílem je pomoci firmám a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy, je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategii jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu.