Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM

Aktuální číslo: DATA A ČÍSLA V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

 

ALPLA slaví 70 let: Od průkopníků plastů k lídrům udržitelnosti
Redakce OF

Politici, zbystřete! Češi jasně říkají, že životní prostředí je základ spokojeného života
Redakce OF

Záchrana knih jako cirkulární byznys. A proč ne?
Redakce OF

Také nevíte, která CO2 kalkulačka je ta správná? EFRAG přináší odpověď
Redakce OF

Reporting firemního dopadu: Když fakta dávají smysl
Laura Mitroliosová

Legislativní hrátky se složením kapalných náplní do elektronických cigaret
Aneta Nezmeškalová a Sabina Fraňková

Cihly z plastu a betonu: Kanadská odpověď na přebytek odpadu i nedostatek bydlení
Redakce OF

Zatímco Rumunsko zahajuje boj proti odpadu z jednorázových tiskových kazet, v Česku se dál hromadí
Pavel Hrdlička

Data a čísla o odpadech – kolik jich skutečně potřebujeme?
Eva Horáková

Cirkulární ekonomika v ČR: Překážkový běh pro vytrvalé
Radek Hořeňovský

Zachrání nás recyklace před vlastním elektroodpadem?
Redakce OF

Životní prostředí Evropy: Trendy, hrozby a inspirace z Česka
Redakce OF

Česko v environmentálním zrcadle: Méně emisí, více obalů a rekordní déšť
Redakce OF

Souvislosti plastového znečištění: Kdo produkuje, kdo znečišťuje, kdo trpí a co uniká do oceánů?
Redakce OF

Jak se Čechům dýchalo v roce 2024?
Redakce OF

Od skládek k elektřině: Jak odpad začal vyrábět energii
Redakce OF

Jak Česko krotilo vodu v roce 2024?
Redakce OF

Ekologický potenciál přírodní gumy
Miloš Beran

Budoucnost ochrany přírody: Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny
Ondřej Vild, Ondřej Veselý, Dalibor Dostál, Daniel Vejchar a Jakub Lev

Výzkum environmentálně relevantních mikroplastů pomocí technik laserové spektroskopie
Pavlína Modlitbová

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Prosinec    
9.12. Dopady novely legislativy ochrany ovzduší na provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší
9.12. iKURZ: Obecní systémy a sběr dat a podkladů pro hlášení o obecním systému - metodika správného vedení evidence pro ohlašování za rok 2025
Leden    
6.1.  ESG report: praktický pohled v kontextu podnikové ekologie a ISO 14001
Následné termíny: 15.11.
8.1. Obecní systémy a sběr dat a podkladů pro hlášení o obecním systému - metodika správného vedení evidence pro ohlašování za rok 2025
13.1. iKURZ: Teorie, praxe a příklady vedení průběžné evidence odpadů pro snadné ohlašování za rok 2025 - zaměřeno na provozovatele zařízení pro nakládání s odpady
13.1. ISPOP a aktuální ohlašovací povinnosti v oblasti vodního a odpadového hospodářství a ochrany ovzduší
15.1. ISPOP - hlášení za rok 2025
19.1. ISPOP 2026: Změny v ohlašování - aplikace ISPOP, IRZ, SPE, odpady, obaly, voda...
Následné termíny: 21. 1., 9. 2.
20.1. Jak zvládnout ohlašování odpadů za rok 2025 z IS ENVITA do ISPOP
Opakování: 21.01., 03.02., 04.02., 05.02., 10.02., 11.02., 12.02.2026
21.1. Konference Chemická legislativa 2026
22.1. NOVINKY V LEGISLATIVĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ISPOP 2026
Následné termíny: 27.1.
22.1. iKURZ: Hlášení o odpadech za rok 2025 do ISPOP z webových formulářů - zaměřeno na původce odpadů
Následné termíny: 19.02., 26.02.2026
26.1. Evidence a ohlašování odpadů a zařízení, ISPOP, aktuální změny legislativy odpadů
Následné termíny: 4.2., 2.12.
29.1. Vodárenská biologie 2026
Únor    
10.2. Podnikový ekolog (2denní kurz)
Následné termíny: 18. - 19. 3., 23. - 24. 4., 13. - 14. 5., 17. - 18. 5., 27. - 28. 7., 14. - 15. 9., 8. - 9. 10., 14. - 15. 10., 3. - 4. 12.
12.2. OVZDUŠÍ: povinnosti, změny legislativy, ISPOP, hlášení SPE a poplatky, IRZ
Následné termíny: 11.3.
Březen    
3.3. iKURZ: Integrovaný registr znečišťování – IRZ - vznik ohlašovací povinnosti za r. 2025
12.3. Legislativa životního prostředí v kostce
Následné termíny: 16. 4., 10. 6., 7. 10., 25. 11.
13.3. Ekologická újma: hodnocení rizik po změnách legislativy + Prevence závažných havárií: posouzení objektu + hlášení do IRZ
Následné termíny: 12.11.
17.3. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
Následné termíny: 18.03., 26.5., 27.05.
24.3. iKURZ: Kovové odpady v roce 2026 - legislativa, praxe a nejčastější chyby z ročních hlášení
26.3. Chemické látky na pracovištích a ve skladech: nakládání, bezpečnost, ochrana zdraví
Duben    
1.4. iKURZ: Nakládání s asfalty – vyhláška č. 283/2023 Sb.
13.4. ADR PRO "NE"DOPRAVCE: Běžný podnik a jeho povinnosti k ADR, školení zúčastněných osob
14.4. iKURZ: Ekolog a BOZP a jejich součinnost při plnění požadavků legislativy ochrany životního prostředí v roce 2026
15.4. Environmentální management podle ISO 14001 + Audit systému managementu podle ISO 19011 
Následné termíny: 9.11
20.4.  SDO: Stavební a demoliční odpady v praxi po novelách odpadové legislativy
Následné termíny: 23.11.
21.4. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum pro rok 2026 - seminář pro všechny, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
22.4. iKURZ: Změny v povinnostech při nakládání s odpady ze zdravotnických a jim podobných zařízení v roce 2026
22.4. Odpadová legislativa pro běžnou praxi
Následné termíny: 14.11. 
24.4. iKURZ: Stavební a demoliční odpady a nakládání s nimi pro původce i provozovatele zařízení
Květen    
12.5. Vzdělávání pracovníků měřících skupin - novela zákona č. 42/2025 Sb.
13.5. iKURZ: Povinnosti při nakládání s chemickými látkami a směsmi (CHLaS)
14.5. iKURZ: Nakládání s autovraky v roce 2026 - povinnosti pro provozovatele zařízení pro sběr a zpracování vozidel s ukončenou životností
19.5. iKURZ: Práce s modulem PIO/ ZPO v IS ENVITA ve vazbě na požadavky legislativy
19.5. Optimalizace odpadových toků: moderní přístup k nakládání s odpady
20.5. Podrobný podnikový ekolog (5-denní kurz)
Následné termíny: 9. 9. - 24. 9.
23.5. Změny v legislativě životního prostředí: novinky v podnikové ekologii 2026
Následné termíny: 11. 6., 2. 11.
25.5 Nové nařízení EU 2025/40 o obalech a povinnosti ze zákona 477/2001 Sb. o obalech
27.5. Nařízení EUDR krok za krokem: jak připravit firmu na nové požadavky EU
Červen    
2.6. iKURZ: Modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
10.6. iKURZ: Práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
15.6. Konference pro praxi: Průmyslová ekologie 2026
Září    
22.9. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Následné termíny: 23.09., 24.11., 25.11., 26.11.
Listopad    
11.11. ADR: Povinné školení osob podílejících se na přepravě

 

  

 

Novinky

16.01.2024 17:54

Průměrné emise oxidu uhličitého u nových aut v ČR loni klesly jen o jeden gram na 137 g/km

Průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) u nových osobních vozidel na českém trhu loni klesly o jeden gram na 137 g/km. Je to zhruba o 27 gramů více, než byl před rokem průměr EU. Důvodem pomalého poklesu průměrných emisí je obliba vozů SUV, které loni získaly podíl 45 procent, a naopak pokles zájmu o menší vozy. Vyplývá to z údajů Centra dopravního výzkumu. Pod průměrnou hranici 137 g/km se loni dostalo 11 značek. Lídrem mezi nejregistrovanějšími značkami v České republice v oblasti průměrných emisí CO2 byl Citroën se 119 g/km, následoval Peugeot 122 g/km a Opel 123 g/km. Renault, který meziročně zvýšil průměrné emise CO2 o čtyři gramy na 127 g/km, klesl z prvního místa na pátou příčku. Více ZDE

16.01.2024 17:35

Evropský parlament schvaluje přísná pravidla pro snížení emisí F-plynů a látek poškozujících ozonovou vrstvu

V úterý 16. ledna Evropský parlament podpořil nová pravidla, která mají výrazně snížit emise fluorovaných plynů (F-plynů) a látek poškozujících ozonovou vrstvu. S ohledem na ambice Evropské unie v oblasti klimatických cílů a Evropské zelené dohody bylo schváleno úplné vyřazení fluorovaných uhlovodíků do roku 2050 a přechod na ekologická řešení. Tato opatření, která jsou v souladu s mezinárodními dohodami, zakazují uvádět na trh EU produkty obsahující F-plyny a stanoví konkrétní termíny pro vyřazení F-plynů v odvětvích, kde je možné přejít na alternativy. Zároveň byla schválena dohoda o minimalizaci emisí látek poškozujících ozonovou vrstvu, která zahrnuje opatření na znovuzískání a recyklaci těchto látek při renovacích a stanovuje přísné výjimky pro jejich specifické použití. Po schválení v plénu bude nyní nutné, aby Rada formálně potvrdila texty před zveřejněním v Úředním věstníku EU.

16.01.2024 17:00

Svátky klidu, pohody a nepořádku. Češi přes Vánoce zakopávali o odpadky u kontejnerů.

Odpadky v ulicích potrápily přes svátky většinu Čechů. Ukázal to letošní průzkum Iniciativy pro zálohování. Během Vánoc se s přeplněnými žlutými kontejnery setkaly tři čtvrtiny Čechů a 70 % z nich si stěžovalo i na nepořádek v okolí. Připravovaný zálohový systém na PET lahve a plechovky uvolní místo v kontejnerech na třídění a zajistí tak i čisté ulice a životní prostředí. Potvrzuje to i zkušenost ze Slovenska.

Podle statistik se v prosinci vyprodukuje zhruba o 30 %  více odpadu než v jiných měsících. „Přetékající kontejnery a nepořádek kolem nich jsou bohužel v Česku s koncem roku neodmyslitelně spojené. Dle průzkumu trápí více než 70 % Čechů. Jsou důkazem, že i odpad spojený s vánočními oslavami Češi pilně třídí do žlutých kontejnerů. Ty se však během svátků rychle plní a systém není schopen tento nápor zvládnout. Lidé pak marně hledají další kontejnery v okolí, kam obaly odložit,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

„Díky připravovanému systému záloh omezíme množství pohozených obalů nejen ve veřejném prostoru a v přírodě, ale i v samotných žlutých kontejnerech na třídění, kde se uvolní místo pro jiný plastový odpad. Podle dostupných propočtů se zapojením PET lahví do zálohového systému uvolní zhruba třetina objemu žlutých kontejnerů, které dnes bohužel často bývají na hranicích svých kapacit,“ vysvětluje Havligerová.

Přetékající kontejnery jsou v ČR dlouhodobý problém

Přeplněné kontejnery na třídění a nepořádek kolem nich jsou v tuzemsku dlouhodobým problémem, na který lidé opakovaně upozorňují. Už v červenci 2022 to v průzkumu  uvedlo téměř 75 % Čechů, že alespoň jednou měsíčně narazí na přetékající kontejner na třídění. Dva z pěti Čechů se pak dokonce minimálně jednou týdně potýkají s odpadem v okolí kontejnerů.
Aktuálně navrhovaný zálohový systém ale bude nápomocný i s kapacitami popelnic komunálního odpadu. Právě tam totiž dnes často končí plechovky, kterých se vytřídí jen zhruba třetina. „Češi jsou jedničky ve třídění, ale to platí bohužel jen u PET lahví. Stávající systém s plechovkami téměř nepracuje, a to i přesto, že hliník je cenným materiálem s možností prakticky nekonečné recyklace. Zásadním problémem u obou materiálů je ale především fakt, že ani pečlivé vytřídění ještě neznamená recyklaci,“ doplňuje Havligerová.

Slovenským kontejnerům zálohy odlehčily

Jak výrazný vliv má zavedení zálohové systému na nápojové obaly na dostatečné místo v kontejnerech a popelnicích ukazují i data ze Slovenska, kde systém již třetím rokem úspěšně funguje. Podle analýz  společnosti NATUR-PACK tvořily před spuštěním zálohování PET lahve v kontejnerech v průměru 30,4 % objemu kontejnerů, v minulém roce už to bylo jen 2,38 % objemu. Celkově tak jde o pokles o více než 92 %. Největší hodnoty poklesu zaznamenaly analýzy u nápojových plechovek, kde se ztratilo více než 97,5 % objemu.

Průzkum byl proveden v lednu 2024 na reprezentativním vzorku 1016 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

 

Zdroje a odkazy:

 

 


 

14.01.2024 11:55

Čekal se průlom v módním průmyslu. Bundy nebo kabelky z mikrobiální celulózy se ale zatím moc neosvědčily

Bakterie z biologického odpadu mikrobiologové naučili produkovat celulózu. Z ní nechali vyrobit oblečení, třeba bundy nebo kabelky. Na širší uplatnění ve výrobě textilu to ale zatím nevypadá. Postup od vývoje k výrobě ve velkém by se protáhl třeba na 15 let. Více ZDE

14.01.2024 11:43

Export elektřiny z Česka se loni snížil, přesto byl čtvrtý největší v EU

Česko loni vyvezlo devět terawatthodin elektřiny. Bylo tak čtvrtým největším exportérem v Evropské unii, vyplývá z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Množství vyváženého proudu však klesá, oproti roku 2022 poklesl objem zhruba o třetinu. Analytici předpokládají, že podíl exportu bude kvůli útlumu uhlí dál klesat. Více ZDE

13.01.2024 10:49

Kotel bude, ale menší. Politici řeší, jak nepřijít o miliardy, firma podá žalobu

Necelé tři měsíce uplynuly od chvíle, kdy brněnští zastupitelé z vládnoucí koalice zařízli v tajném hlasování takřka sedm let připravovanou stavbu nového kotle na odpad v městské spalovně, a už se rýsuje další otočka v jejich postoji. Politici vymýšlí, jak kvůli kontroverznímu zrušení nepřijít o obří dotaci. Více ZDE
 

13.01.2024 10:45

Ekocidu je těžké trestat, její důsledky však přesahují hranice států, upozorňuje odbornice na klimatické právo

Mezinárodní právo zatím netrestá zločiny proti životnímu prostředí. Již ale existují snahy o změnu, a to například ukotvením pojmu ekocida do Římského statutu, tedy do smlouvy, kterou byl zřízen Mezinárodní trestní soud (MTS). Bylo by tak možné stíhat jedince, kteří mají na svědomí zvlášť těžké zločiny proti životnímu prostředí. Ekocidou se nyní zabývá i právní vědkyně Hana Müllerová se svým týmem z Ústavu státu a práva AV ČR. Více ZDE

12.01.2024 16:27

Návrh zálohového systému v novele obalového zákona pomůže ČR k přechodu na cirkulární ekonomiku

Systém záloh na PET lahve a plechovky navržený v novele obalového zákona je dobrou zprávou pro cirkulární ekonomiku v Česku. Staví na zkušenostech ze zavedených evropských systémů záloh a inspiroval se tím, co už jinde dobře funguje. Je přesto přirozené, že se v meziresortním připomínkování sešlo mnoho připomínek. Ty odrážejí dlouhodobou debatu mezi zainteresovanými stranami i dílčími zájmy jednotlivých aktérů. Přesto, že se v řízení objevilo mnoho postřehů, které navrhovaný systém pomohou vylepšit, velká část je však postavena na dezinformacích.

„Meziresortní připomínkové řízení je důležitou součástí legislativního procesu, protože díky němu lze navrženou legislativu v mnoha směrech vylepšit. Takové připomínky se sešly také v ukončeném připomínkování obalového zákona. Nicméně nás mrzí, že velká část připomínek je postavena na dezinformacích,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Současný systém třídění nesplní cíle

Nepravdivou informací je například skutečnost, že ČR již dnes plní cíle EU v oblasti sběru PET lahví. Současný systém není schopen vysbírat 90 % PET lahví. Navíc sesbírá pouze 26 % nápojových plechovek s tím, že žádné nemíří do nových nápojových obalů. Pro sběr plechovek si tak Česko muselo u Evropské komise vyjednat výjimku, protože stanoveného cíle 50% sběru v roce 2025 nemá šanci dosáhnout. Systémy záloh jsou jednoznačně jedinou cestou, jak vysbírat 90 % obalů k recyklaci, a především jak uzavřít materiálovou smyčku – vyrábět z petek nové petky a z plechovek nové plechovky.

Zdražení nápojů nehrozí

Stejně tak není pravdivé tvrzení, že dojde ke zdražení celé řady výrobků. „Prezentované odhady finančních dopadů v řádu stovek korun na občana nejsou podloženy žádnými studiemi. Zavedení zálohování nebude mít na spotřebitele jiný dopad než zaplacení zálohy a nutnost vrátit obal v prodejně, aby zálohu dostal zpět. Výrobci nápojů nechtějí přenášet náklady za vznik a fungování zálohového systému na spotřebitele, efektivně nastavený systém toto nezpůsobí,“ vysvětluje Havligerová. Ke zvýšení spotřebitelských cen v souvislosti se zavedením zálohování nedošlo ani v jiných evropských zemích.

Dopad na rozpočty obcí a měst bude podle MŽP pozitivní

Zavádějící je také tvrzení, že obce přijdou o příjem z prodeje PET lahví. „Prodej lahví ve skutečnosti tvoří příjem třídících linek. V rozpočtech obcí se tak přechod na systém záloh v nejlepším případě projeví v podobě slevy za jejich vytřídění. Podle veřejně dostupných propočtů MŽP naopak zavedení zálohového systému přinese samosprávám příjem navíc v podobě velkorysých kompenzací,“ uvádí Havligerová.

Digitální platby nezajistí cirkularitu obalů

V připomínkách také zaznívá opomenutí tzv. digitálních záloh. „Digitálním vylepšením se nebráníme, nicméně je potřeba inspirovat se tím, co jinde dobře funguje. Digitální zálohy nejsou nikde ozkoušené. Několik malých testů vybraných částí těchto systémů již napříč Evropou proběhlo, žádný však nepotvrdil funkčnost této myšlenky,“ říká manažerka Iniciativy pro zálohování. Například v Belgii je plánují testovat pouze ve velmi malém rozsahu (vzorek 100 000 obalů, což je množství obalů, které se v Česku prodají zhruba za 20 minut), a navíc testují pouze spotřebitelskou část. Digitální zálohy nezajistí dosažení recyklačních cílů, protože obaly budou stále součástí netransparentního systému třídění, v které velká část obalů končí na skládce či ve spalovně. Nepomohou s litteringem a hrozí u nich velké riziko podvodů. Velká část spotřebitelů po nákupu nápoje a zaplacení zálohy již nejspíše zálohu nezíská zpátky, protože si ji předtím nechá vyplatit někdo jiný. Je u nich potřeba využívat chytré telefony, které v ČR nemá každý a pro některé části populace tak budou nedostupné. Budou mít navíc negativní dopad na cenu nápojů, s ohledem na to, že je nutné na každý obal natisknout unikátní kód. Odhaduje se, že to může současné výrobní linky zpomalit na polovinu, některé až na třetinu, navíc pro některé typy obalů technologie ani nejsou k dispozici.

Snížení uhlíkové stopy potvrzují studie

Kritici zavedení systému také tvrdí, že zavedení systému navýší uhlíkovou stopu těchto obalů. Pravda je však zcela opačná. VŠCHT vypracovala studii nakládání s nápojovými obaly v celém životním cyklu, včetně dopravy. Data jasně ukazují, že zálohový systém oproti současnému systému třídění umí snížit dopady na životní prostředí až o 28 %. „Pozitivní vliv recyklace obalů dopady dopravy mnohonásobně převáží. Automaty v prodejnách totiž umí obaly po přijetí stlačit, ty tak cestují slisované mnohem efektivněji, než ze žlutých kontejnerů a převáží tak mnohem méně vzduchu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová.

Nesplníme cíle SUP

V připomínkách také zaznívá možná změna některých cílů díky diskutovanému návrhu evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu. To stále není schválené a je otázka, zda k tomu vůbec dojde. „Stále tu máme směrnici o jednorázových plastech a 90% míry sběru do roku 2029, které bez ohledu na výsledek těchto debat musíme dosáhnout. My chceme především změnit současný neefektivní systém třídění, v kterém je recyklace plastu pouze 42 %. Chceme, aby cenný materiál nekončil na skládkách, ale aby byl opakovaně využíván do nových lahví. A navíc, jde nám tady pouze o plnění nějakých cílů na nezbytné minimum nebo chceme žít v čistší krajině bez odpadků, aniž bychom plýtvali materiálem, který následně vyhodíme na skládky?“ ptá se Havligerová.

„Takovýchto zavádějících informací je v připomínkách mnoho. Je ale především potřeba připomenout, že Česká republika potřebuje konečně začít skutečně recyklovat odpad, který vytváří. Potřebuje skončit s praxí, kdy většina nápojových obalů končí na skládce či ve spalovnách bez dalšího využití. Zálohový systém funguje již v 15 evropských zemích a je jedinou cestou, jak dosáhnout 90% sběru použitých obalů. Navíc umožní, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. A dodává: „Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. To přispívá k materiálové bezpečnosti a výrobcům snižuje riziko nedostatku obalů, které například během pandemie, z důvodu narušených dodavatelských řetězců, nebylo neobvyklé.“

Podle Iniciativy pro zálohování návrh zákona staví na zkušenostech ze zavedených evropských systémů záloh a inspiroval se tím, co už jinde dobře funguje. Navržené parametry zaručí systém, který je přívětivý ke spotřebitelům a poskytne jim širokou a dobře dostupnou sběrnou síť pro vrácení zálohovaných obalů. Díky zálohovému systému bude ČR schopno do několika let vysbírat a recyklovat minimálně 90 % plastových lahví a plechovek uvedených na trh. Podle návrhu tak má Česko šanci mít řešení, které splňuje základní předpoklady dobře fungujícího systému záloh na PET lahve a plechovky, jako je tomu už nyní například ve Skandinávii, Pobaltí, na Slovensku nebo nově od letošního ledna i v Maďarsku. Systém bude tak, jak je běžné i v dalších evropských zemí, fungovat na neziskovém principu. A především musí systém plnit svůj základní účel, a to je zajištění cirkularity nápojových obalů.

 

11.01.2024 19:39

Letadla přepravují stovky tun textilií. Vzdušná móda je postrachem planety

Nedávno se začalo hovořit o novém pojmu, takzvaném faster fashion, který má ještě větší dopad na naši planetu. Na fenomén upozornila už na sklonku minulého roku švýcarská nevládní organizace Public Eye na základě vlastní investigace. Podle jejích zjištění módní giganty, jako je Shein a Zara, pro rychlejší transport textilu po světě využívají letadla. Na palubě místo pasažérů cestuje zhruba sto tun textilií, aby byla přeprava zboží rychlejší a zisk vyšší. Právě tento způsob dopravy může v módním průmyslu zapříčinit vznik ještě více emisí než kdy dříve. Více ZDE

11.01.2024 13:37

Soláry skoro dohnaly v instalovaném výkonu v Česku jádro. Skutečná produkce je výrazně nižší

Výkon tuzemských fotovoltaických elektráren roste, loni se zvýšil skoro o jeden gigawatt. Je to zdaleka nejvíc od solárního boomu, který v Česku odstartoval před deseti lety. Nejčastější jsou instalace na střechách domácností. Výkonem tři a půl gigawattu se česká fotovoltaika sice přibližuje jaderným elektrárnám, celková spotřeba je však desetkrát nižší. I kvůli tomu, že zdroj energie funguje jen část dne. Více ZDE

 

Mohlo by vás zajímat:
Česko politicky zaspalo v investování do obnovitelných zdrojů. Teď doháníme zbytek Evropy, myslí si ředitel Solární asociace
 

 

11.01.2024 10:08

Unikátní metoda přiblíží, jak se v zemědělství ukládají mikro a nanoplasty

Do hledáčku světových lídrů se v posledních letech stále častěji dostávají mikro a nanoplasty. Podle dat OSN najdeme jen v mořích přes 50 bilionů částic mikroplastů, což je 500krát více, než kolik je hvězd v naší galaxii. Zatímco ve vodách jsou mikroplasty zmapované podrobně, v jiných oblastech přesnější data chybí. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se proto ve spolupráci s kolegy z Akademie věd ČR rozhodli popsat, jak se plastové částice šíří v zemědělství.

Studie Světového fondu na ochranu přírody uvádí, že člověk pozře za týden zhruba pět gramů mikroplastů. To je množství odpovídající například jedné platební kartě. „Vědci po celém světě si kladou otázku, co takové množství plastů udělá v těle. Z předchozích výzkumů víme, že většina mikroplastů se vyloučí. Velké otazníky ovšem zůstávají u nanoplastů, které se mohou dostávat do krve a objeveny byly i v mateřském mléce nebo mozku,“ popsal Pavel Horký z Ústavu výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU, který od loňského roku vede výzkum zaměřený na monitoring cirkulace mikroplastů v zemědělské produkci.

Cílem jeho vědeckého týmu je vyvinout detekční platformu, prostřednictvím které by bylo možné analyzovat výskyt mikro a nanoplastů v potravní pyramidě – tedy v půdě, v plodinách pěstovaných na poli, v mase či orgánech hospodářských zvířat a do budoucna i v lidském těle. „Kolegové z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v současnosti pracují na vývoji mikrofluidního čipu. Využíváme metodu Ramanovy spektroskopie s optickou pinzetou, která umožňuje jak zachycení, tak analýzu mikroplastů,“ vysvětlil Horký.

Projekt začal loni na jaře, aktuálně odborníci analyzují první vzorky. Výzkum mají rozdělený na několik částí. „Unikátnost našeho projektu spočívá především v jeho komplexnosti. Zaměřujeme se na rostlinnou i živočišnou výrobu, ale také na zemědělskou půdu,“ řekl Horký. Letos budou vědci cíleně krmit mikroplasty drůbeži a budou sledovat, jak se částice transportují v rámci jednotlivých orgánů, částí těla, svalů a krve zvířat. „U nás je dělána spousta experimentů na laboratorních potkanech nebo myších, větším živočichům se ale nevěnuje pozornost. Právě proto se chceme posunout směrem k hospodářským zvířatům, protože z našeho pohledu je zde velký potenciál být unikátní.“

Vedle experimentů se zvířaty čeká výzkumníky také nádobový pokus ve sklenících. Mikroplasty budou vědci aplikovat do půdy, kam následně vysadí nejčastěji pěstované plodiny – například kukuřici nebo pšenici. Také v tomto případě budou sledovat, jak se z půdy dostávají plasty do různých částí rostlin.

Dílčím cílem projektu je pak zmapování výskytu mikroplastů v zemědělské půdě poblíž skládek komunálního odpadu. Výsledky z této části výzkumu by vědci měli mít už v letošním roce. Právě spolupráce s praxí je pro projekt klíčová. „V poslední fázi výzkumu budeme monitorovat mikro a nanoplasty přímo na vybraných farmách v Česku. Zaměřit se chceme na region Jižní Moravy a Vysočiny,“ přiblížil Horký.

Výsledný analytický nástroj chtějí odborníci nabídnout komerční sféře. „Stejně jako v současnosti kontrolujeme obsah mykotoxinů nebo antibiotik, možná do budoucna budeme sledovat i zastoupení mikroplastů – například v rámci ekologického hospodaření. Nabízí se ale využití i mimo zemědělství. Uplatnění by metoda mohla najít rovněž ve státní správě. Samozřejmě přemýšlíme také nad využitím v humánní oblasti u lidských tkání,“ zamyslel se vědec.

Mikroplasty se do přírody dostávají dvojí cestou. Takzvané primární mikroplasty se v prostředí vyskytují rovnou v podobě malých částeček. Více než třetina těchto částic pochází z praní syntetického oblečení, dalších téměř třicet procent mikroplastů se tvoří při sjíždění pneumatik. Vedle toho vznikají sekundární mikroplasty rozpadem větších kusů plastových produktů, jako jsou tašky nebo lahve.

Společný projekt vědců z MENDELU a AV ČR zaměřený na monitoring mikro a nanoplastů potrvá do roku 2025. Podpořený byl Technologickou agenturou ČR v rámci programu Prostředí pro život.

10.01.2024 19:57

Jak promění globální změny klimatu globální obchod?

Panamskému průplavu hrozí vážné problémy, pokud se nedokáže přizpůsobit změnám klimatu. Infrastrukturu, která spojuje Tichý a Atlantický oceán, ohrožuje především pokles srážek, protože používá pro své plavební komory vodu ze sladkovodních nádrží. Kvůli suchu musel provozovatel omezit pohyb lodí v kanálu, což se zřejmě promítne do jeho hospodaření. Záznam pořadu (od 21 minuty) ZDE

 

 

Mohlo by vás zajímat:

Česko politicky zaspalo v investování do obnovitelných zdrojů. Teď doháníme zbytek Evropy, myslí si ředitel Solární asociace

10.01.2024 08:46

V litru balené vody je stokrát více částic plastu, než se čekalo

Mnoho lidí se přeorientovalo na konzumaci balené vody kvůli tvrzením, že voda z kohoutku je kontaminovaná mikroplasty. Nová studie však zjistila, že plastové lahve s balenou vodou obsahují více potenciálně toxických částic než voda z vodovodu. Průměrný litr zkoumané balené vody obsahuje téměř čtvrt milionu částic mikroplastů a nanoplastů. Informovala o tom agentura AP. Více ZDE

09.01.2024 18:32

Nové nařízení Komise (EU) 2024/197 mění přílohu VI nařízení CLP

Bylo zveřejněno nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/197, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP). Nařízení vstoupí v platnost koncem ledna 2024.

Nové nařízení mění přílohu VI nařízení CLP tj. seznam harmonizovaných klasifikací, do kterého se vkládá 28 nových položek. Dále bylo aktualizováno 24 položek např. sirovodík, oxid siřičitý, benzylalkohol, resorcinol a triethylamin. Byla také změněna stávající klasifikace toxicity olověného prášku pro vodní prostředí (multiplikační faktor) a zavedena odlišná klasifikace toxicity pro vodní prostředí pro celistvé olovo kvůli jeho nižší rozpustnosti ve vodě ve srovnání s olověným práškem.

Dodržování nových harmonizovaných klasifikací bude pro látky a směsi požadováno od 1. září 2025, lze jej však použít i před tímto termínem.

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/197

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/197[EN]

 

09.01.2024 18:14

Miliardový byznys budoucnosti: Čína chce ovládnout recyklaci baterií do elektromobilů

Rychlý růst produkce elektromobilů přináší také problémy. Doposud automobilky řeší především jednu komplikaci: kde vzít dostatek baterií? Poptávka po akumulátorech má už na konci tohoto desetiletí dosáhnout (měřeno kapacitou) zhruba pěti terawatthodin ročně. Spolu s tím, jak první modely aut na baterie dosluhují, je ale stále důležitější také další otázka, a sice co s vysloužilými bateriemi. Pokud se naplní predikce růstu elektromobility, už v příští dekádě bude potřeba ekologicky zlikvidovat na sto milionů akumulátorů z elektroaut. Ve světě se tak rozbíhá závod o dominanci v oblasti jejich recyklace. Soutěž o světový primát ve výrobě baterií už vyhrála Čína. V soupeření o největšího výrobce elektromobilů má nakročeno více než slibně. A nyní Peking hlásí, že svět dobude i ve zpracování nepotřebných baterií. Více ZDE

09.01.2024 17:42

Praha podepíše memorandum o spolupráci v oblasti nakládání s bioodpadem v metropoli

Rada hl. m. Prahy na svém pondělním jednání schválila uzavření Memoranda o spolupráci v oblasti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v hl. m. Praze, které hlavní město podepíše se společnostmi Pražské služby, a.s., Pražská vodohospodářská společnost, a.s. a Pražské vodovody a kanalizace, a.s. Smyslem dokumentu je stanovit podmínky vzájemné spolupráce při vytvoření projektu komplexního systému sběrů a zpracování biologicky rozložitelných odpadů produkovaných na území Prahy.

„V současné době v Praze běží pilotní projekt svozu kuchyňského odpadu, který je zaměřen jen na několik městských částí na kraji metropole. Výhledově ale uvažujeme, že tuto službu nabídneme všem Pražanům a je to také náš závazek vycházející z pražského klimatického plánu. Z toho důvodu je pro nás klíčové, že do budoucna budeme vědět, kam tento hodnotný odpad budeme svážet a jak ho budeme zpracovávat,” říká náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.

„Praha otevírá novou kapitolu v nakládání s bioodpady. Uzavřením Memoranda položíme základ pro efektivnější a udržitelnější systém sběru a zpracování bioodpadu. Naším cílem je využít nejmodernější technologie a integrovat do toho procesu Ústřední čistírnu odpadních vod. Tento krok není jen o odpadech, je to naše vize udržitelné Prahy pro příští generace,“ uvádí Michal Hroza, pražský radní pro oblast infrastruktury.

V zájmu hlavního města je nastavit efektivní systém svozu bioodpadu, který by zohledňoval existenci dvou tzv. koncových zařízení, kterými jsou bioplynová stanice Chrást a jednotka na úpravu bioplynu, který vzniká při čištění odpadních vod v Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV) na Císařském ostrově. Zároveň budou do systému zařazeny další nově vybudovaná zařízení na zpracování bioodpadu.

Z tohoto důvodu dnes pražští radní schválili uzavření Memoranda o spolupráci hlavního města a městských společností Pražské služby, a.s., Pražská vodohospodářská společnost, a.s. a Pražské vodovody a kanalizace, a.s. pro budoucí zpracování koncepce systému svozu a dalšího nakládání s bioodpadem v Praze.

Účelem memoranda uzavíraného na dobu neurčitou je upravit podmínky vzájemné budoucí spolupráce při vytvoření projektu komplexního systému sběrů a zpracování biologicky rozložitelných odpadů produkovaných na území hlavního města, případně přilehlých obcí či svazků obcí. Za tímto účelem bude zřízena pracovní skupina, která bude specifikovat podobu budoucího projektu, a také projektový tým, který bude pověřen plněním úkolů k dosažení předmětu budoucí spolupráce.

Tento tým připraví podklady pro získání potřebných povolení k výstavbě dalších zařízení na zpracování bioodpadu, které budou součástí komplexního systému nakládání s bioodpadem a také zadá ověření možností spolufinancování z dotačních programů. Dále připraví podklady pro zadání zpracování studie efektivního způsobu nastavení podmínek svozu a dalšího nakládání s bioodpadem na území metropole se zohledněním možností efektivního využití uvažovaných koncových zařízení, kterými jsou především bioplynové stanice a ÚČOV.

Praze jsou zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech stanoveny cíle pro zajištění míry třídění a recyklaci využitelných složek komunálního odpadu, které bude nezbytné v období let 2025 až 2035 splnit. Podmínkou úspěšného naplnění těchto limitů je v příštím období významně zvýšit míru třídění a využívání zejména biologicky rozložitelných odpadů jak rostlinného, tak i živočišného původu, a to z domácností i od provozovatelů hotelů, restaurací nebo jídelen. Právě v tomto ohledu je v rámci odpadového hospodářství spatřován největší potenciál pro zvýšení efektivity sběru bioodpadu, včetně zajištění dalšího nakládání s ním.

Bioplynová stanice Chrást ve Středočeském kraji byla prostřednictvím společnosti Pražské služby, a.s. pořízena zejména z důvodu zajištění provozní jistoty a krytí budoucích potřeb města souvisejících s plánovaným zavedením účinného systému sběru bioodpadu v Praze a potřeb souvisejících zejména se zajištěním nezbytných zpracovatelských kapacit zařízení, které bude schopné tyto bioodpady zpracovávat. V současnosti je stanice v kontinuálním provozu v režimu zemědělské bioplynové stanice a v blízké budoucnosti je v plánu toto zařízení přestavět na komunální odpadovou bioplynovou stanici.

V červnu 2023 byla uvedena do zkušebního provozu také jednotka na úpravu bioplynu, který vzniká při čištění odpadních vod v Ústřední čistírně odpadních vod na Císařském ostrově. Zařízení je primárně určené k výrobě biometanu, který je dále využitelný v běžné plynové distribuční soustavě. Plyn bude možné po získání potřebné certifikace využívat k pohonu vozidel v majetku městských společností. Projekt pro hlavní město zajistila Pražská vodohospodářská společnost a.s. ve spolupráci s Pražskými vodovody a kanalizacemi, a.s. a Pražskou plynárenskou, a.s.

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE