V roce 2016 se pracovní skupina pro antropocén při IUGS shodla na tom, že antropocén je samostatnou geologickou epochou a začal v roce 1950, kdy došlo k dramatickému nárůstu lidské aktivity ovlivňující planetu. Často jsou tyto plasty promísené s přírodním materiálem. Někdy jde ale o „kameny“ tvořené takřka výhradně plastem. První plastiglomeráty byly popsány na havajské pláži Kamilo Beach, kde se organické zbytky a písek slily s plastovými odpadky roztavenými teplem táboráků. V tomto případě se plastiglomeráty tvoří přímo přičiněním člověka. Na ostrůvku Trindade tomu však je jinak. Více ZDE

Poslanecká sněmovna definitivně schválila klíčovou novelu nového stavebního zákona, která zajistí rychlé, jednoduché a transparentní stavební řízení pod zásadou „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“. Podporu pro něj se podařilo vyjednat napříč politickými kluby. Jindy u takto důležitých zákonů rozhádaná Poslanecká sněmovna přijala novelu jednomyslně.

Garanční Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj před 3. čtením schválil novelu hlasy všech přítomných poslanců. V Poslanecké sněmovně se pro ni vyjádřilo 161 hlasujících a zákon získal podporu napříč všemi politickými stranami. „Jsem rád, že se mi podařilo nalézt shodu s kolegy z koalice i opozice, s kterými jsme intenzivně spolupracovali v rámci pracovních skupin a na jednáních o kompromisech. Výsledek hlasování proto považuji za velký úspěch. Věřím, že novela povede ke stabilizaci a zkvalitnění celého sektoru stavebnictví, neboť se stavební zákon konečně stane pevnou právní normou a dlouhodobou jistotou pro projektanty, stavebníky i stavební úřady,” řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Poslanecká sněmovna přijetím novely nového stavebního zákona učinila zásadní krok, který zajistí zlepšení stavebního prostředí v České republice. Přináší jen jedno řízení o povolení a jedno řízení o odvolání s pevně nastavenými lhůtami. Žádné stavební řízení se tak už nebude zbytečně protahovat, protože stavební úřady budou muset rozhodnout v pevně stanovených lhůtách. Pro stavbu rodinného domu bude možné stavební povolení získat už za 30 dní, u složitějších staveb typu elektráren a dálnic do 120 dní.

O nových stavbách se i nadále bude rozhodovat v místech, kde vznikají. Novela zachovává stavební úřady ve městech a obcích, protože místní úředníci rozumí podmínkám v území, jsou jim známy všechny souvislosti a specifika a jejich rozhodování bude rychlé a efektivní. Celý proces povolování stavby bude transparentní a rychlý i díky digitalizaci. Není možné nadále zůstávat v minulém století, kdy se vše řešilo prostřednictvím papírů a front na úřadech.

Novela pomůže také při boji s energetickou krizí a přispěje k adaptaci na změnu klimatu. Do volného režimu se dostane více energetických staveb, proto bude výrazně jednodušší pořídit si solární panely nebo novou elektrárnu využívající obnovitelné zdroje energie. Přirozenou součástí veřejného prostoru se stane zelená infrastruktura, kdy budou mít samosprávy možnost jednodušeji realizovat zelené plochy, jako jsou parky, veřejná zeleň nebo vodní plochy.

Tato novela byla intenzivně konzultována jak s profesními komorami a svazy, tak se zástupci samospráv, jejichž náměty a připomínky byly do návrhu zapracovány. Poslaneckou sněmovnou schválená legislativa plní cíle, ke kterým se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Novela by měla vstoupit v plnou účinnost 1. července 2024, pro vyhrazené stavby, například dálnice nebo elektrárny, bude účinná již 1. ledna 2024.

Co zůstává k řešení? “V oblasti územního plánování jsme se zavázali k úpravě postavení samospráv, které však musí být předmětem diskusí všech zainteresovaných stran. Na jejich základě Ministerstvo pro místní rozvoj připraví k této oblasti samostatnou novelu,” uvedl na závěr Ivan Bartoš.

 

Ve čtvrtek 23.března vydala EU zprávu, kde vysvětluje dopad skleníkových plynů na změnu klimatu, popisuje druhy těchto plynů a následně i kroky pro snížení emisí. Nejznámějším skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), ale i jiné plyny, přítomné v menším množství v atmosféře, mohou mít větší oteplovací účinek. Dle plánu EU do roku 2030 by měl klesnout obsah těchto plynů o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990 a EU by měla do roku 2050 dosáhnout čistých nulových emisí .Pro dosažení nulových emisí přijímá EU širokou škálu opatření napříč různými sektory. Jedná se např. o: snížení emisí v dopravě, stanovení pravidel pro úsporu energie a investice do obnovitelných zdrojů, zabránění přemístění průmyslových odvětví produkujících skleníkové plyny mimo EU ve snaze vyhnout se přísnějším normám, posílení prvního velkého trhu s uhlíkem na světě – evropského systému obchodování s emisemi, stanovení redukčních cílů pro každou zemi EU a rozšíření lesů a dalších oblastí zachycujících uhlík.

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí v Odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice Ministerstva průmyslu a obchodu připravilo informaci o energetické dovozní závislosti České republiky v rozmezí let 2010–2021.

Celková energetická dovozní závislost České republiky v posledním desetiletí měla rostoucí trend. Z hodnoty 28,8 % v roce 2011 vzrostla na hodnotu 40,2 % v roce 2021. Ve srovnání se zeměmi EU 27 patří Česká republika mezi země s nízkou energetickou dovozní závislostí.

Česká republika je charakteristická poměrně vysokou energetickou dovozní závislostí na Rusku, která v roce 2021 dosáhla hodnoty 25,4 %. Dovozní závislost pevných fosilních paliv postupně vzrostla z hodnoty -11,3 % v roce 2011 na hodnotu 14,2 % v roce 2021. Česká republika je téměř výhradně závislá na dovozu zemního plynu a surové ropy. Ukazatel dovozní závislosti u těchto komodit se pohyboval okolo hodnoty 100 % s meziročními výkyvy způsobenými změnou stavu zásob. Dovozní závislost v roce 2021 pro zemní plyn činila 92,1 %, pro surovou ropu 96,2 %.

Významné změny v diverzifikaci zdrojů v průběhu roku 2022 související s válkou na Ukrajině bude možné souhrnně vyhodnotit až ke konci roku 2023.

Dokument ke stažení:

Energetická dovozní závislost České republiky [pdf, 1803 kB]

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravilo novelu vodního zákona, která představuje komplexní legislativní řešení havárií na vodách. Návrh na základě zkušeností z praxe nově definuje, kdo má v případě havárie co dělat a zvyšuje sankce za způsobení havárie. Mimo jiné zavádí kontinuální měření vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje registr všech výpustí odpadních vod do vodních toků. Návrh novely je v aktuálně v meziresortním připomínkovém řízení, na vládu ho chce resort předložit na konci dubna.

„Ochrana vody a jejích zdrojů nejen v kontextu změny klimatu je neoddiskutovatelným národním zájmem. Naše vláda se to snaží maximálně ošetřit, nejen třeba ústavní ochranou vody, ale i závazkem programového prohlášení o zavedení online monitoringu vody vypouštěné z průmyslových provozů do řek u výustí významných znečišťovatelů. Tam, kde potenciálně hrozí havárie velkého rozsahu. Právě havarijní vodní novelou tento průlom v prevenci vzniku havárií nastavujeme," říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Likvidace havárií na řekách řeší v první řadě HZS

Stávající vodní zákon ani zákon o integrovaném záchranném systému nestanovují přesný postup řešení významných havárií. Havarijní novela vodního zákona proto legislativně ukotvuje současný faktický stav – Hasičský záchranný sbor ČR je do zásahu při havárii téměř vždy zapojen a často je na místě jako první. Novela se zaměřuje především na zlepšení koordinace zasahujících orgánů, urychlení spolupráce při zásahu, minimalizaci dopadů škodlivých následků havárií. Zároveň napravuje dosavadní nejasnosti, zejména ve vyjasnění kompetencí všech složek, podílejících se na řešení havárií, a to i v případě havárií přesahujících území několika obcí nebo krajů.

Pětkrát vyšší pokuty

„Výše pokut za nedovolené vypouštění odpadních vod s nebezpečnými látkami dnes nejsou nastaveny tak, aby provozovatelé byli maximálně obezřetní. Sankce tak nemůžou fungovat dostatečně preventivně. Zvyšujeme je proto pětinásobně, z maximální výše 10 milionů korun na 50, zejména pro podniky a provozovny, u nichž je pravděpodobnost vzniku závažného přestupku daleko vyšší než u jednotlivců,“ komentuje ministr Hladík.

Kontinuální monitoring pro významné znečišťovatele

„Pokud se do povrchových vod vypouští odpadní vody s obsahem zvláště nebezpečných látek jako například kyanidů, je nezbytné i kvůli prevenci, aby takové vypouštění bylo pod kontrolou. Žádná legislativa v oblasti ochrany vod doposud nezavedla provádění kontinuálního monitoringu pro vybrané znečišťovatele jako povinnost. Díky novele budou znečišťovatelé povinni zavést tento typ měření,“ vysvětluje ministr Hladík. Podle odborného odhadu se tato povinnost dotkne na 100–200 znečišťovatelů v Česku. Náklady na pořízení monitorovacího zařízení ve výši zhruba dvou až tří milionů korun i jeho provoz (ročně zhruba 0,2 - 0,3 mil. Kč) ponesou znečišťovatelé. Kontinuální monitoring bude znamenat významný posun pro dohled nad stavem vypouštěných odpadních vod a identifikaci potenciálních havárií.

Digitální registr výpustí

Novela nově zavádí evidenci a digitalizaci všech výpustí. Vznikne tak nový Registr výpustí odpadních vod, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových, a to s povolením i bez něj. V takovém případě jde často o výpusti nezdokumentovaných, zastaralých, a především mnohdy rizikových kanalizačních systémů, kudy mohou odtékat nebezpečné látky. Za fungujícího Registru výpustí bude v případě vzniku havárie snazší identifikovat místo, kudy mohlo dojít k vniku závadných látek, které havárii způsobily, resp. identifikovat případného viníka.

MŽP počítá s tím, že v první fázi zprovoznění Registru budou evidovány výpusti na významných vodních tocích. Jedná se o zhruba 16 tisíc kilometrů toků, kdy správu těchto toků vykonávají státní podniky Povodí. V budoucnosti by mělo dojít k rozšířením této evidence i na drobné vodní toky. Definitivní forma Registru, jeho spravování a čas, kdy vznikne, budou ještě diskutovány mezi MŽP a Ministerstvem zemědělství na základě výstupu z pilotního projektu.

MŽP spolu s Ministerstvem zemědělství zkušebně monitorují výpusti v úseku Labe

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM a Povodí Labe již realizuje pilotní projekt na monitoring výpustí odpadních vod do řek, konktrétně jde o úsek řeky Labe. V současnosti je hotové terénní mapování výpustí a dalších objektů ve úseku Labe mezi Mělníkem a Brandýsem nad Labem o délce 34,6 kilometrů.

„Podařilo se nám do sledované části Labe zahrnout všechny výpusti potenciálních zdrojů znečištění povrchových vod,“ uvádí ředitel VÚV TGM Tomáš Fojtík. V tuto chvíli se zpracovávají data z průzkumu. Výsledky projektu MŽP plánuje představit během května. Následná analýza veškerých dostupných evidencí a jejich využitelnosti poslouží jako model pro tvorbu celorepublikového informačního systému Registru výpustí.

Změny, které novela přináší v kostce:

• zavádí povinnost kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod pro významné znečišťovatele

• zavádí evidenci a digitalizaci všech výpustí do vod povrchových

• zřízení samostatného Registru výpustí odpadních vod v rámci informačního systému veřejné správy

• zpřesňuje pojem havárie

• upřesňuje ohlašovací povinnosti při havárii

• staví najisto, že řízení záchranných a likvidačních prací při havárii přísluší Hasičskému záchrannému sboru ČR

• rozlišuje šetření příčin havárie a likvidaci jejích následků (tj. řízení prací při jejím zneškodňování)

• upřesňuje mechanismus poskytování peněžních prostředků ze zvláštního účtu kraje

• jasně vymezuje příslušnost krajských úřadů k řešení havárií, které přesahují hranice správního obvodu obce či jednoho kraje

• znovuzavádí možnost schvalování provozních řádů u vybraných vodních děl vodoprávními úřady

• zvyšuje sankce za nedovolené vypouštění odpadních vod s nebezpečnými látkami

Komise navrhuje společná kritéria proti lakování nazeleno a zavádějícím environmentálním tvrzením. Podle dnešního návrhu budou mít spotřebitelé jasnější informace, větší jistotu, že když se něco prodává jako ekologické, bude to opravdu ekologické, a kvalitnější informace pro výběr výrobků a služeb šetrných k životnímu prostředí. Prospěch budou mít i podniky, protože ty, které se skutečně snaží zlepšit udržitelnost svých výrobků, budou snadněji rozpoznány a odměněny spotřebiteli a budou moci zvýšit svůj prodej – místo toho, aby čelili nekalé konkurenci. Tímto způsobem návrh pomůže vytvořit rovné podmínky, pokud jde o informace o vlivu výrobků na životní prostředí. Více v tiskové zprávě ZDE

„Je to příručka k přežití lidstva.“ Tak okomentoval šestou hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu generální tajemník OSN António Guterres. Co se v ní píše? A máme ještě čas zachránit život na planetě? Filip Titlbach si do Studia N pozval šéfa OSN v Česku Michala Brožu. Záznam rozhovoru ZDE

Do lékáren se loni vrátilo téměř osm set tun nepoužitých nebo expirovaných léčiv. To je o dvanáct procent více než v roce 2021. Stát za likvidaci tohoto nebezpečného odpadu loni zaplatil přes 38 milionů korun. Vyplývá to z dat, které České televizi poskytly jednotlivé kraje. Podle mluvčí České lékárnické komory Michaely Bažantové stojí za nárůstem vrácených léčiv stoupající odpovědnost lidí vůči životnímu prostředí. Více ZDE

Planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí. Tvrdí to Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), která dnes byla zveřejněna. Podle jejích tvůrců jde zatím o nejrozsáhlejší zprávu o stavu globálního klimatu. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci. Zprávu podpořily všechny členské země včetně České republiky. Více ZDE

Související:

Fatalismus nesdílím. Lidstvo má pořád ještě možnosti, co s klimatickou změnou dělat, říká k hodnotící zprávě OSN klimatolog

V návaznosti na komplexní rekodifikaci stavebního práva byly v rámci zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, zavedeny do českého právního řádu komplexní změny v zákoně č. 76/2002 Sb., integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Účelem změn je v souladu s obecnějším cílem rekodifikace stavebního práva zrychlení a zjednodušení řízení k vydání integrovaných povolení.

Dokument ke stažení:

2022_03_17 Metodika SZ (PUB).pdf (212.32 kb)

Se zvýšením cen energií přišel boom solárních elektráren. Mnozí majitelé rodinných domů si v posledních měsících pár panelů pořídili na střechy svých domů i garáží. I přes určité vstupní náklady může taková elektrárna přispět k energetické nezávislosti a z dlouhodobého hlediska ušetří i nějaké náklady na provoz domácnosti. S širším využíváním se solární technologie navíc stává dostupnější a pro instalaci panelů začíná dávat smysl i využití složitějších míst pro umístění. Od loňského roku v České republice první plovoucí fotovoltaickou elektrárnu s výkonem 22 kWp testuje i ČEZ. Nachází se na horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice. Více ZDE

Výbor pro životní prostředí vyzval ministra životního prostředí, ministra financí, a ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP), aby v rámci zákonných lhůt maximálně urychlili přípravu všech kroků směřujících k sanaci skládky nebezpečného odpadu u obce Nelahozeves na Mělnicku. Členové výboru přijali toto usnesení po projednání petice občanů obce, kteří požadují neodkladnou sanaci této skládky. Podle místostarosty Nelahozevsi Zdeňka Schneidera (Pro Nelahozeves) se obec potýká s ekologickou havárií, ČIŽP naopak situaci nazývá starou ekologickou zátěží.

Chemikálie z bývalého podniku Kaučuk byly na skládku poblíž Nelahozevsi navezeny před rokem 1989, jednalo se pravděpodobně o více než 20.000 sudů. Na konci 80. let byl odpad zahrnut zeminou a osázen keři. Likvidaci by měl zajistit stát. Podle Mělnického deníku klesl v roce 2019 počet sudů na 16 000. "Sdružení firem Aquatest a Rumpold, které vyhrálo státní výběrové řízení na likvidaci skládky, zahrnuté místo částečně odkrylo a část sudů odvezlo," uvedl server a přidal vyjádření Schneidera, podle kterého bylo 7000 sudů převezeno k Litvínovu na skládku Celio.

Sanace skládky u Nelahozevsi dodnes nebyla dokončena, což má podle Schneidera dopad na životní prostředí, jelikož zbylé sudy znečišťují spodní vodu. "Skládka zůstala před více jak dvěma roky nezajištěná," řekl Schneider na schůzi výboru a dodal, že ekologická situace v obci je kvůli skládce horší než havárie na řece Bečvě z roku 2020. Odvolal se na analýzu, kterou si obec nechala na vlastní náklady vypracovat.

Podle vedoucího oddělení sanace a zástupce ředitele odboru environmentálních rizik a ekologických škod Richarda Přibyla z ministerstva životního prostředí neeviduje resort radikální zhoršení stavu v oblasti skládky. S tím souhlasí i vedoucí oddělení ochrany vody Robin Náse z oblastního inspektorátu ČIŽP Praha. Podle něj není možné vyhlásit havarijní stav, situace se musí řešit jako stará ekologická zátěž.

Pouze Austrálie, Estonsko, Finsko, Grenada, Island a Nový Zéland splnily vloni kritéria Světové zdravotnické organizace pro kvalitu ovzduší, podle společnosti IQAir, která sleduje kvalitu ovzduší.  Sedm území v Tichomoří a Karibiku také splnilo prahovou hodnotu, která vyžaduje průměrnou úroveň znečištění ovzduší 5 mikrogramů na metr krychlový nebo méně. Studie se zaměřila na jemné částice neboli PM2,5, které pocházejí z fosilních paliv, prachových bouří a požárů. Ty jsou spojeny s řadou respiračních onemocnění. Více ZDE

O zálohování plastových lahví a nápojových plechovek se diskutuje již roky. Nyní ministerstvo životního prostředí začalo změnu chystat, místo speciální normy chce novelu zákona o obalech. Systém funguje například již přes rok na Slovensku. Blíží se také povinnost vyrábět tyto lahve zčásti z recyklovaného materiálu. I proto řada výrobců stojí o zálohování, aby cíle nové regulace splnila. Některé obce se však obávají o současný systém třídění odpadu. Více ZDE