Dvacátého dubna vstoupil na český trh Czech & Slovak Sustainability Summit, který se zařadil po bok již zavedených akcí v oblasti udržitelnosti, ovšem s ambicí přinést více transparentnosti, ověřitelnosti a praktičnosti. „Naším cílem bylo vytvořit platformu pro co největší počet manažerů udržitelnosti z České republiky a Slovenska, aby se mohli sejít, vzájemně inspirovat a diskutovat způsoby spolupráce při prosazování společné agendy udržitelnosti. Tento cíl se podařilo bezezbytku naplnit,“ řekl Jeffrey Osterroth, jednatel společnosti ATOZ Group, která akci pořádala.

O tom, že tento přístup si získal příznivce především z řad „susmanů“ (sustainability manažerů), svědčí fakt, že prvního ročníku se zúčastnilo 351 odborných návštěvníků a návštěvnic. Programová ředitelka summitu Kateřina Osterrothová doplnila: „Nečekali jsme takový zájem hned první ročník. Vysoká návštěvnost svědčí o tom, že firmy se o udržitelnost nejen zajímají, ale především že jsou schopny a ochotny sdílet příklady nejlepší praxe s ostatními.“

Prof. Vladimír Kočí, vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha, vystupuje jako odborný garant a předseda vědecké rady summitu. K akci dodává: „Pokud chceme věci opravdu měnit k lepšímu, s reálnými a měřitelnými výsledky, je třeba, aby spolupracovaly věda a byznys. Pro tento záměr byl – a bude – Sustainability Summit vynikající platformou.“

Věda a byznys musí hledat ověřená řešení

V úvodní diskusi dvou odborníků vystoupili prof. Tomáš Cajthaml (ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK) a Ondřej Beneš (technický a obchodní ředitel VODA ČR ve společnosti Veolia Česká republika), moderoval prof. Vladimír Kočí. Téma znělo Věda a byznys – partneři, nebo protivníci v udržitelnosti? Oba přednášející se už v úvodu shodli na tom, že bez spolupráce to nepůjde, i když Tomáš Cajthaml poznamenal, že stále existuje názor, že kdo se zabývá udržitelností, je nepřítelem firem. „Tak to není, protože my všichni využíváme firemní produkty. Musí se ale dokonale popsat systém, jak probíhá znečištění,“ konstatoval a uvedl konkrétní příklad, kdy na trhu existují desítky tisíc chemických látek, a přitom toxikologicky je dobře prozkoumaných jen několik set. Ondřej Beneš potvrdil, že o spolupráci s vědci má byznys velký zájem. Zmínil proces odstraňování farmaceutických látek v čistírnách odpadních vod. Podle něj je lepší než eliminovat znečištění až na „konci trubky“ znát cesty, jak se polutanty dostávají do vody a pak do životního prostředí. Tyto okolnosti může zmapovat právě věda.

Tomáš Cajthaml upozornil, že naše přemýšlení v kontextu udržitelnosti je dvacet let za západním světem. V některých zemích jako třeba Dánsko se prakticky neskládkuje už mnoho let, zatímco Česko si vícekrát vyjednalo odložení této povinnosti a nyní je stanovena až na rok 2030. Ondřej Beneš mluvil mj. o tiktokizaci společnosti, kdy lidé přestávají číst, a i pro velmi důležitý obsah, který souvisí s udržitelností, je třeba „super krátký článek“.

Jak nastartovat udržitelnou firmu

Následovaly čtyři prezentace z oblasti udržitelnosti. O evropských standardech reportingu udržitelnosti hovořil David Janků (Frank Bold Advisory). V úvodu připomněl, co znamená ESG. Tedy jde o environmentální, sociální a „governance“ informace ohledně: a) skutečných a potenciálních dopadů ve vlastní činnosti a odběratelsko-dodavatelském řetězci; b) rizik a příležitosti pro firmu (změna klimatu, energetická krize, …); c) opatření, plánů a cílů. Hlavními nástroji jsou Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR); Nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (taxonomie EU); Směrnice o reportování o udržitelnosti (CSRD); Směrnice o náležité péči („due diligence”) v oblasti udržitelnosti (CSDD).

Linda Zeilina (International Sustainable Finance Center) si hned v názvu své prezentace položila otázku: „Vzestup udržitelného financování. Mnoho povyku pro nic nebo změna hry?“ Konstatovala, že idea investic, které se neohlížejí pouze na bezprostřední zisk, není vůbec otázkou posledních let. Počátky lze dohledat až do 17. století, v druhé polovině 20. století pak roste zájem o „etické“ investice, které zohledňují např. protiválečné myšlenky nebo ideje spojené s ochranou lidských nebo sociálních práv. Od devadesátých let v souvislosti s klimatickými summity v Riu de Janeiru nebo v Kjótu se pozornost stále více stáčí k environmentálním otázkám. Tento vývoj pak akceleroval díky Pařížské dohodě o ochraně klimatu, taxonomii EU, SFDR či CSRD.

Martin Ander (Svaz moderní energetiky) se zaměřil na téma udržitelnosti v době energetické krize. V úvodu nechal promítnout graf, který pravděpodobně vejde do dějin české energetiky a jenž symbolizoval raketový nárůst sazby za 1 MWh elektřiny v průběhu roku 2022. V září se vyšplhala (asi aby se to dobře pamatovalo) až k částce 1000 eur. Tento nástup znamenal budíček pro odběratele – velké i malé – elektrické energie. A byl to alarm ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Najednou se i z dřívějších kritiků fotovoltaiky nebo tepelných čerpadel jako nerentabilních zdrojů energie stali zapřisáhlí příznivci, protože ceny energie posunuly „přes noc“ návratnost investice do úplně jiné dimenze. I zde ale platí, že nejlepší energie je ta nevyrobená/nespotřebovaná, potom teprve stojí za to připravovat nové zdroje. „Nemá smysl budovat obrovské zdroje na plýtvavou spotřebu,“ dodal Martin Ander.

Následovala prezentace Terezy Kubicové (CzechInvest), která se zaměřila na technologickou inkubaci a podporu start-upů. Zatímco v úvodu se Ondřej Beneš a Tomáš Cajthaml bavili o tom, jak může spolupracovat věda a byznys, přednášející vnesla další prvek – totiž jak smysluplně spolupracovat se státem. „Cílem Technologické inkubace je najít a podpořit 250 inovativních technologických start-upů a rozvíjet start-upový ekosystém v České republice v progresivních sektorech,“ vysvětlila Tereza Kubicová. Součástí je také tzv. Ecotech hub.

Udržitelnost jako výhoda

Dále vystoupil Peter Sattler (Horváth & Partners), který hovořil na téma Jak zvítězit díky udržitelnosti v době četných krizí. Na úvod připomněl ty největší – covid-19, recese, energetická krize, demografické změny, válka na Ukrajině, pokles biodiverzity, inflace či konflikt na Taiwanu. Uvedl, že za posledních padesát let se významně změnila role korporací – od zaměření výhradně na zisk k orientaci na účel. Ilustrují to např. následující citáty. Prof. Milton Friedman (University of Chicago) v roce 1970 řekl: „Podnikatelská sféra má jedinou společenskou odpovědnost – využívat své zdroje a vykonávat činnosti, které mají zvýšit její zisky.“ Prof. Colin Mayer (Oxford Saïd Business School) v roce 2022 pronesl: „Účelem podnikání je poskytovat výnosná řešení problémů naší společnosti, nikoliv profitovat z výroby problémů.“ Podnikající subjekty současnosti tak podle Petera Sattlera přijímají a řeší udržitelnost přímo ve svých strategiích. A říká: „Udržitelnost není altruistická, ale je pro firmy pákou růstu a ziskovosti.“

Následovala velká panelová diskuse s řediteli firem na téma Role CEO v udržitelné strategii firmy, které se účastnili Alessandro Pasquale (Mattoni 1873), Jan Chovanec (Malfini), Jaroslava Rezlerová (ManpowerGroup), Katarína Navrátilová (Tesco Stores Česká republika), Ivo Benda (Greiner Packaging Slušovice), Martin Baláž (Prologis) a Beata Hlavčáková (Deloitte Advisory) v roli moderátorky. Ta se hned v úvodu zeptala, zda firmy účastníků debaty již nastoupily náročnou cestu udržitelnosti a mají k tomu nějakou strategii. Všichni se shodli na tom, že plány postupně realizují. Alessandro Pasquale mj. uvedl, že pro něj to není otázka strategie, ale práva na existenci: „Když nebudeme udržitelní, tak nebudeme existovat.“ Jan Chovanec v debatě uvedl, že cíle udržitelnosti a financí nejsou v rozporu a navázal tak na předřečníka s přitakáním tezi: „Udržitelnost nemá žádná rizika, je to příležitost. Když je ve firmě zažitá, lidé generují nápady, které jsou zelené.“ Podle Kataríny Navrátilové je ve firmě potřeba pěstovat takovou kulturu, aby záležitosti spojené s ESG nebyly zavedené pouze na papíře.

Martin Baláž upozornil, že vše zelené nemusí být tak „růžové“: „Spotřeba elektrické energie se v následujících dvaceti letech zešestinásobí. Výroba z obnovitelných zdrojů nebude levná, bude třeba ji zaplatit. Náklady dlouhodobě poklesnou, ale vstupní investice budou veliké.“ Jaroslava Rezlerová se podělila s čerstvou zkušeností ohledně ESG screeningu od jednoho zákazníka v automotive, který souvisí s německým zákonem o dodavatelských řetězcích: „Byli jsme proskenováni a měli jsme výsledek 70 procent, ale ne 90 procent. Mysleli jsme si, že budeme lepší.“ Ivo Benda dále uvedl: „Směrem k zákazníkům dělá náš výrobek asi jen pět procent uhlíkové stopy celého výrobku. Abychom snížili uhlíkovou stopu v celém řetězci, musíme více spolupracovat s našimi dodavateli.“

Udržitelné „best practices“ v centru pozornosti

Velká část odpoledního programu patřila prezentaci 12 nejlepších projektů a případových studií (z 36 zaslaných), které byly oceněny vědeckou radou summitu vedenou prof. Vladimírem Kočím. Vybraný vzorek projektů představuje skutečný průřez aktivitami udržitelnosti v České republice a na Slovensku – od velkých firem po malé, z různých sektorů a z obou zemí. Navzdory své rozmanitosti mají jedno společné: všechny měly prokázaný pozitivní dopad na životní prostředí nebo společnost a všechny jsou podloženy pevnými daty a jasnými důkazy. Níže publikujeme název projektu a firmy, stručnou charakteristiku a jméno přednášejícího či přednášející.

• Udržitelnější varianta flexibilních fólií pro samolepicí etikety (Avery Dennison Praha)

Global MDO je udržitelnější, přizpůsobitelná samolepicí fólie navržená tak, aby zlepšila značení napříč všemi typy aplikací, od potravin až po domácí a osobní péči. Moderní materiály podporují čistou recyklaci plastových obalů, zvyšují dostupnost recyklátu a optimalizují náklady v celém dodavatelském řetězci.

David Hloušek

• Jak vytvořit svět bez odpadu v potravinářství (Biopekárna Zemanka)

Vizí Biopekárny Zemanka je svět, ve kterém se podniká s úctou k přírodním zdrojům, lidem a zároveň ekonomicky úspěšně. K takovému světu patří minimalizace odpadu, a proto firma rozvíjí dva projekty s těmito cíli: bezobalový prodej a cirkulární pečení. Záměrem je minimalizace tvorby odpadu v obalových materiálech a v jídle.

Jan Zeman

• První plovoucí fotovoltaická elektrárna na horní nádrži přečerpávací elektrárny (ČEZ)

Kromě klasických elektráren provozuje společnost ČEZ i tři přečerpávací a na jedné z nich – ve Štěchovicích – testuje plovoucí fotovoltaiku. Do provozu byla uvedena v lednu 2022, původní výkon 21,6 kWp byl na podzim zvýšen na 87 kWp a letos na jaře byla „plovoučka“ připojena do distribuční sítě a dodává bezemisní elektřinu.

Vojtěch Spilka

• Elektromobilita v nákladní dopravě (Dachser Czech Republic)

Projekt logistické společnosti Dachser Czech Republic řeší lokálně bezemisní zásobování centra Prahy a Hradce Králové. Od února 2021 spustil distribuci paletových zásilek e-cargokolem. V rámci projektu využívá Dachser nákladní elektrokola a rozvozové vozidlo na elektrický pohon a dosahuje snížení uhlíkové stopy v centru obou měst při zachování spolehlivosti doručování. Projekt je nyní těsně před napojením na lokálně bezemisní pravidelnou linku sběrné služby mezi pobočkami Hradec Králové a Kladno.

Jan Pihar

• Udržitelnost a tepelná čerpadla (Daikin Airconditioning Central Europe – Czech Republic)

Použitá chladiva tepelných čerpadel představují součást oběhového hospodářství, protože po ukončení životnosti čerpadel se dají znovu využít. Za přispění EU vznikla mezinárodní online burza Retradeables, jejímž cílem je co nejméně použitých F-plynů likvidovat a co nejvíce recyklovat. Program „L∞P by Daikin“ podporuje zpětný odběr chladiv ze zařízení s ukončenou životností, která se po recyklaci znovu využívají v nových výrobcích.

 Marek Braniš

• Prevenční program pro odolnější krajinu (Kooperativa pojišťovna, Pábení)

Cílem programu je zvyšovat odolnost krajiny proti záplavám pomocí krajinných opatření blízkých přírodě, a tím přispívat k adaptaci krajiny na změnu klimatu. Vybraným obcím nabízí Kooperativa úhradu studie proveditelnosti od spolku Voda, lidé, krajina, jejímž výstupem je přehled možných přírodě blízkých opatření v krajině, která snižují riziko záplavy.

Milan Medek, Marek Mencl

• Redukce plastů jako krok k udržitelnějším obalům (Lidl Česká republika)

V roce 2018 se Lidl Česká republika zavázal k tomu, že do roku 2025 sníží množství plastů v obalech vlastních značek v porovnání s rokem 2017 o 20 %. Daný závazek byl splněn již koncem roku 2022 a změny se projevily u celé řady výrobků – ať už se jedná o zmenšování obalů, ztenčování fólií nebo o úplné odstraňování plastů. Řetězec se zavázal také k tomu, že do roku 2025 budou obaly privátních značek obsahovat 25 % recyklovaných plastů. Jejich podíl v sortimentu nyní tvoří 18 %.

Eliška Froschová Stehlíková, Tomáš Myler

• Využití vodíku pro manipulaci s materiálem (Linde Material Handling Česká republika)

Studie na téma využití vodíku pro manipulaci s materiálem se zabývá tématy emisí, druhy pohonů a inovační technologií vodíku. Pro každé z paliv jsou spočítány faktory emisí CO, CO₂ a NO_x a cen (elektrická energie, plyn, nafta a vodík). Společnost Linde Material Handling vsadila na tuto technologii a začala si vyrábět vlastní palivové články.

Jiří Ulbrich, Jáchym Jarník

• Projekt záchrany vody v závodě Hamé Babice (Orkla Foods Česko a Slovensko)

Projekt v jednom ze závodů Orkla (Hamé Babice) řeší stabilizaci čerpání a úpravu vody na požadované parametry vyhovující technologiím, využití tepelného potenciálu těchto vod a následné znovuvyužití pro potřeby sterilace, kdy nakonec nebylo ani zapotřebí chladicích věží. Společně s FVE na nové budově druhé vodárny je energetická potřeba rekuperace z hlediska vody neutrální.

Tomáš Proksa

• Ekologická prodejna Skuteč (Penny Market)

Penny ve Skutči je prvním celodřevěným obchodem tohoto typu v ČR, při jehož stavbě byly využity CLT dřevo, BSH nosníky a dřevěné fasády ThermoWood. Prodejna je současně vybavena úspornou technologií chlazení a klimatizace EasyCool s ekologickým chladivem. O snížení spotřeby energií se od jara 2023 postará rovněž střešní FVE, další redukci spotřeby zajišťují LED světla pro externí i interní osvětlení.

Václav Šíma

• Pro Chmel – umělá inteligence na chmelnici (Plzeňský Prazdroj)

Na šesti chmelnicích na Žatecku byly umístěny senzory, jež sledují klimatické podmínky, teplotu a vlhkost půdy a růst chmelnice zvenčí, ale i chmelové „EKG“, které pomocí průtoku živin hlídá zdraví i míru stresu rostlin zevnitř. Sesbíraná data, satelitní snímky a historické údaje jsou analyzovány pomocí umělé inteligence. Výstupem projektu bude mobilní aplikace, která pěstitelům poradí, jak zacházet s vodou a dalšími zdroji efektivněji.

Ivan Tučník

• Recyklácia zozbieraných PET fliaš a plechoviek do nových obalov (Správca zálohového systému)

Slovenský zálohový systém vysoko presiahol zákonom stanovený cieľ pre mieru návratnosti už v úvodnom roku fungovania. Spoločným úsilím sa Slovákom podarilo vyzbierať viac ako 820 miliónov zálohovaných obalov, pričom na trh bolo uvedených približne 1,1 miliardy. Zálohový systém na Slovensku tak dosiahol mieru návratnosti 71 %. Pred spustením zálohového systému sa do obehu vracalo triedeným zberom iba 60 % plastových fliaš.

Marián Áč

Složení vědecké rady

Ve vědecké radě zasedli kromě předsedy rady prof. Vladimíra Kočího i tito odborníci:

• prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D., Ústav pro životní prostředí PřF UK;
• prof. Ing. Jan Vymazal, CSc, Katedra aplikované ekologie, Česká zemědělská univerzita v Praze;
• doc. Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT;
• Mgr. Vojtěch Kotecký, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy;
• Ing. Jan Pivoňka, Ph.D., Ústav konzervace potravin VŠCHT v Praze;
• Ing. Tatiana Trecáková, Ph.D., Ústav udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT v Praze;
• RNDr. Petra Innemanová, Ph.D., Ústav pro životní prostředí PřF UK;
• Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy;
• Mgr. Alexander Ač, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR;
• Anna Pasková, M.A., Ministerstvo životního prostředí ČR;
• Mgr. Daniel Hájek, Ministerstvo životního prostředí ČR.

Závěr odborného programu patřil panelové diskusi nazvané Příležitosti a překážky na cestě k udržitelnosti. Vystoupili Martina Šilhánová (Nestlé), Soňa Hykyšová (Letiště Praha), Zdeněk Suchitra (Smurfit Kappa), Matúš Púll (Česká spořitelna), Pavel Sovička (Panattoni) a Vladimír Kočí (VŠCHT), panel moderoval Čestmír Strakatý. Prof. Vladimír Kočí v úvodu připomněl, že z hlediska udržitelnosti byl důležitý vstup bank. Podle něj se dříve pouze mluvilo o tom, že si na udržitelnost a ekologii musíme vydělat, ale právě se zásadami úvěrování, které respektují principy ESG, se vše urychlilo pozitivním směrem. Pavel Sovička, zástupce průmyslového developera, upozornil, že i když to tak nevypadá, sklady tvoří jen malý zlomek nové výstavby. Většina připadá na rezidentní nebo průmyslové objekty. Uvedl také, že by se dalo více stavět z udržitelných a obnovitelných materiálů, např. dřeva, ale podle něj je v Česku silná betonová lobby, která si svou argumentací získává zákonodárce. Martina Šilhánová řekla, že spotřebitelé Nestlé se zajímají o poměrně úzkou oblast celé problematiky udržitelnosti, která „frčí v médiích“, tedy obal. Přitom z hlediska celého supply chainu největší uhlíkovou stopu generuje získávání samotných surovin. Podle průzkumů firmy je však jen minimum spotřebitelů ochotných zaplatit si více třeba za udržitelnější obal. Během diskuse se probíraly také offsety, chování korporací i spotřebitelů či konkrétní udržitelné tipy.

Po ukončení konference přišlo na slavnostní ocenění nejlepších projektů. Dvanáct zástupců v odpolední části prezentovaných projektů si převzalo trofeje a diplomy Hvězda udržitelnosti neboli Sustainability Star 2023 na galavečeru, který moderoval Čestmír Strakatý. V rámci ceremoniálu byly vyzdvihnuty také tři projekty, které u odborné poroty získaly nejvíce bodů:

1. Elektromobilita v nákladní dopravě od společnosti Dachser Czech Republic;
2. První plovoucí fotovoltaická elektrárna na horní nádrži přečerpávací elektrárny od společnosti ČEZ;
3. Projekt záchrany vody v závodě Hamé Babice od společnosti Orkla Foods Česko a Slovensko.

Podrobnosti o 12 vítězných projektech naleznete na www.sustainabilitystar.cz.

Bohatý doprovodný program

Cílem summitu bylo představit co největší počet úspěšných udržitelných projektů. Protože se do programu konference nevešlo všech 36 nominovaných projektů, organizátoři zařadili programovou část, která je běžná na vědeckých kongresech: Galerii posterů. Po celý den zde byly vystaveny plakáty s podrobnými informacemi o projektech. Během přestávek na kávu a oběd mohli účastníci diskutovat s autory projektů.

Doprovodnou část programu představovala Vědecká kavárna (Science Café). Odborná přednášková sekce se zaměřila na novinky, výzkum a vývoj v oblasti oběhového hospodářství, udržitelnosti a surovinové a energetické bezpečnosti. Cílem platformy bylo poskytnout prostor pro sdílení nových informací nebo výsledků z výzkumu, které by mohly být realizovány v praxi. Prezentace, které jste mohli slyšet ve Vědecké kavárně, najdete zde: www.sustainabilitysummit.cz/vedecka-kavarna.

Následovala Udržitelná hospoda, tedy příjemné a neformální zakončení dne s dobrým jídlem, pitím a zábavou. Perfektní atmosféra vhodná pro networking. K ochutnání bylo veganské a vegetariánské jídlo od společnosti Perfect Catering by Filip Sajler, do pozdních hodin obsluhoval Chytrý výčep od Pilsner Urquell či bylo možné prochutnat udržitelná vína od gravitačního vinařství Vilavin. Večerem provázela hudební kapela Sambal Band, která hraje především rock a blues, ale v závěru ukázala, že jí není cizí ani „devadesátkový“ grunge s repertoárem kapely Nirvana.

Zase za rok, ale v Cubexu

Po úspěšné premiéře Czech & Slovak Sustainability Summitu plánují organizátoři další ročník. Už v tuto chvíli jsou známy první novinky: akce se uskuteční 25. dubna 2024 a přestěhuje se do pražského centra Cubex, které je jednou z nejudržitelnějších budov v zemi a držitelem platinového certifikátu LEED. „Je také mnohem větší, což nám umožní rozšířit konferenční část summitu bez toho, že bychom museli omezit neméně důležitý networkingový rozměr,“ vysvětlil Jeffrey Osterroth. Registrace na Czech & Slovak Sustainability Summit 2024 bude spuštěna v lednu příštího roku. Pokud chtějí zájemci sledovat průběh příprav druhého ročníku, mohou se registrovat k odběru summitového newsletteru nebo sledovat profil skupiny ATOZ na sociálních sítích LinkedIn nebo Facebook.

Více o akci Czech & Slovak Sustainability Summit 2023 včetně fotogalerie, galerie posterů, propagačního videa ze summitu a mnohem víc naleznete na:

www.sustainabilitysummit.cz/o-akci/historie/sustainability-summit-2023/

Dvacátého dubna vstoupil na český trh Czech & Slovak Sustainability Summit, který se zařadil po bok již zavedených akcí v oblasti udržitelnosti, ovšem s ambicí přinést více transparentnosti, ověřitelnosti a praktičnosti. „Naším cílem bylo vytvořit platformu pro co největší počet manažerů udržitelnosti z České republiky a Slovenska, aby se mohli sejít, vzájemně inspirovat a diskutovat způsoby spolupráce při prosazování společné agendy udržitelnosti. Tento cíl se podařilo bezezbytku naplnit,“ řekl Jeffrey Osterroth, jednatel společnosti ATOZ Group, která akci pořádala.

O tom, že tento přístup si získal příznivce především z řad „susmanů“ (sustainability manažerů), svědčí fakt, že prvního ročníku se zúčastnilo 351 odborných návštěvníků a návštěvnic. Programová ředitelka summitu Kateřina Osterrothová doplnila: „Nečekali jsme takový zájem hned první ročník. Vysoká návštěvnost svědčí o tom, že firmy se o udržitelnost nejen zajímají, ale především že jsou schopny a ochotny sdílet příklady nejlepší praxe s ostatními.“

Prof. Vladimír Kočí, vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha, vystupuje jako odborný garant a předseda vědecké rady summitu. K akci dodává: „Pokud chceme věci opravdu měnit k lepšímu, s reálnými a měřitelnými výsledky, je třeba, aby spolupracovaly věda a byznys. Pro tento záměr byl – a bude – Sustainability Summit vynikající platformou.“

Věda a byznys musí hledat ověřená řešení

V úvodní diskusi dvou odborníků vystoupili prof. Tomáš Cajthaml (ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK) a Ondřej Beneš (technický a obchodní ředitel VODA ČR ve společnosti Veolia Česká republika), moderoval prof. Vladimír Kočí. Téma znělo Věda a byznys – partneři, nebo protivníci v udržitelnosti? Oba přednášející se už v úvodu shodli na tom, že bez spolupráce to nepůjde, i když Tomáš Cajthaml poznamenal, že stále existuje názor, že kdo se zabývá udržitelností, je nepřítelem firem. „Tak to není, protože my všichni využíváme firemní produkty. Musí se ale dokonale popsat systém, jak probíhá znečištění,“ konstatoval a uvedl konkrétní příklad, kdy na trhu existují desítky tisíc chemických látek, a přitom toxikologicky je dobře prozkoumaných jen několik set. Ondřej Beneš potvrdil, že o spolupráci s vědci má byznys velký zájem. Zmínil proces odstraňování farmaceutických látek v čistírnách odpadních vod. Podle něj je lepší než eliminovat znečištění až na „konci trubky“ znát cesty, jak se polutanty dostávají do vody a pak do životního prostředí. Tyto okolnosti může zmapovat právě věda.

Tomáš Cajthaml upozornil, že naše přemýšlení v kontextu udržitelnosti je dvacet let za západním světem. V některých zemích jako třeba Dánsko se prakticky neskládkuje už mnoho let, zatímco Česko si vícekrát vyjednalo odložení této povinnosti a nyní je stanovena až na rok 2030. Ondřej Beneš mluvil mj. o tiktokizaci společnosti, kdy lidé přestávají číst, a i pro velmi důležitý obsah, který souvisí s udržitelností, je třeba „super krátký článek“.

Jak nastartovat udržitelnou firmu

Následovaly čtyři prezentace z oblasti udržitelnosti. O evropských standardech reportingu udržitelnosti hovořil David Janků (Frank Bold Advisory). V úvodu připomněl, co znamená ESG. Tedy jde o environmentální, sociální a „governance“ informace ohledně: a) skutečných a potenciálních dopadů ve vlastní činnosti a odběratelsko-dodavatelském řetězci; b) rizik a příležitosti pro firmu (změna klimatu, energetická krize, …); c) opatření, plánů a cílů. Hlavními nástroji jsou Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR); Nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (taxonomie EU); Směrnice o reportování o udržitelnosti (CSRD); Směrnice o náležité péči („due diligence”) v oblasti udržitelnosti (CSDD).

Linda Zeilina (International Sustainable Finance Center) si hned v názvu své prezentace položila otázku: „Vzestup udržitelného financování. Mnoho povyku pro nic nebo změna hry?“ Konstatovala, že idea investic, které se neohlížejí pouze na bezprostřední zisk, není vůbec otázkou posledních let. Počátky lze dohledat až do 17. století, v druhé polovině 20. století pak roste zájem o „etické“ investice, které zohledňují např. protiválečné myšlenky nebo ideje spojené s ochranou lidských nebo sociálních práv. Od devadesátých let v souvislosti s klimatickými summity v Riu de Janeiru nebo v Kjótu se pozornost stále více stáčí k environmentálním otázkám. Tento vývoj pak akceleroval díky Pařížské dohodě o ochraně klimatu, taxonomii EU, SFDR či CSRD.

Martin Ander (Svaz moderní energetiky) se zaměřil na téma udržitelnosti v době energetické krize. V úvodu nechal promítnout graf, který pravděpodobně vejde do dějin české energetiky a jenž symbolizoval raketový nárůst sazby za 1 MWh elektřiny v průběhu roku 2022. V září se vyšplhala (asi aby se to dobře pamatovalo) až k částce 1000 eur. Tento nástup znamenal budíček pro odběratele – velké i malé – elektrické energie. A byl to alarm ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Najednou se i z dřívějších kritiků fotovoltaiky nebo tepelných čerpadel jako nerentabilních zdrojů energie stali zapřisáhlí příznivci, protože ceny energie posunuly „přes noc“ návratnost investice do úplně jiné dimenze. I zde ale platí, že nejlepší energie je ta nevyrobená/nespotřebovaná, potom teprve stojí za to připravovat nové zdroje. „Nemá smysl budovat obrovské zdroje na plýtvavou spotřebu,“ dodal Martin Ander.

Následovala prezentace Terezy Kubicové (CzechInvest), která se zaměřila na technologickou inkubaci a podporu start-upů. Zatímco v úvodu se Ondřej Beneš a Tomáš Cajthaml bavili o tom, jak může spolupracovat věda a byznys, přednášející vnesla další prvek – totiž jak smysluplně spolupracovat se státem. „Cílem Technologické inkubace je najít a podpořit 250 inovativních technologických start-upů a rozvíjet start-upový ekosystém v České republice v progresivních sektorech,“ vysvětlila Tereza Kubicová. Součástí je také tzv. Ecotech hub.

Udržitelnost jako výhoda

Dále vystoupil Peter Sattler (Horváth & Partners), který hovořil na téma Jak zvítězit díky udržitelnosti v době četných krizí. Na úvod připomněl ty největší – covid-19, recese, energetická krize, demografické změny, válka na Ukrajině, pokles biodiverzity, inflace či konflikt na Taiwanu. Uvedl, že za posledních padesát let se významně změnila role korporací – od zaměření výhradně na zisk k orientaci na účel. Ilustrují to např. následující citáty. Prof. Milton Friedman (University of Chicago) v roce 1970 řekl: „Podnikatelská sféra má jedinou společenskou odpovědnost – využívat své zdroje a vykonávat činnosti, které mají zvýšit její zisky.“ Prof. Colin Mayer (Oxford Saïd Business School) v roce 2022 pronesl: „Účelem podnikání je poskytovat výnosná řešení problémů naší společnosti, nikoliv profitovat z výroby problémů.“ Podnikající subjekty současnosti tak podle Petera Sattlera přijímají a řeší udržitelnost přímo ve svých strategiích. A říká: „Udržitelnost není altruistická, ale je pro firmy pákou růstu a ziskovosti.“

Následovala velká panelová diskuse s řediteli firem na téma Role CEO v udržitelné strategii firmy, které se účastnili Alessandro Pasquale (Mattoni 1873), Jan Chovanec (Malfini), Jaroslava Rezlerová (ManpowerGroup), Katarína Navrátilová (Tesco Stores Česká republika), Ivo Benda (Greiner Packaging Slušovice), Martin Baláž (Prologis) a Beata Hlavčáková (Deloitte Advisory) v roli moderátorky. Ta se hned v úvodu zeptala, zda firmy účastníků debaty již nastoupily náročnou cestu udržitelnosti a mají k tomu nějakou strategii. Všichni se shodli na tom, že plány postupně realizují. Alessandro Pasquale mj. uvedl, že pro něj to není otázka strategie, ale práva na existenci: „Když nebudeme udržitelní, tak nebudeme existovat.“ Jan Chovanec v debatě uvedl, že cíle udržitelnosti a financí nejsou v rozporu a navázal tak na předřečníka s přitakáním tezi: „Udržitelnost nemá žádná rizika, je to příležitost. Když je ve firmě zažitá, lidé generují nápady, které jsou zelené.“ Podle Kataríny Navrátilové je ve firmě potřeba pěstovat takovou kulturu, aby záležitosti spojené s ESG nebyly zavedené pouze na papíře.

Martin Baláž upozornil, že vše zelené nemusí být tak „růžové“: „Spotřeba elektrické energie se v následujících dvaceti letech zešestinásobí. Výroba z obnovitelných zdrojů nebude levná, bude třeba ji zaplatit. Náklady dlouhodobě poklesnou, ale vstupní investice budou veliké.“ Jaroslava Rezlerová se podělila s čerstvou zkušeností ohledně ESG screeningu od jednoho zákazníka v automotive, který souvisí s německým zákonem o dodavatelských řetězcích: „Byli jsme proskenováni a měli jsme výsledek 70 procent, ale ne 90 procent. Mysleli jsme si, že budeme lepší.“ Ivo Benda dále uvedl: „Směrem k zákazníkům dělá náš výrobek asi jen pět procent uhlíkové stopy celého výrobku. Abychom snížili uhlíkovou stopu v celém řetězci, musíme více spolupracovat s našimi dodavateli.“

Udržitelné „best practices“ v centru pozornosti

Velká část odpoledního programu patřila prezentaci 12 nejlepších projektů a případových studií (z 36 zaslaných), které byly oceněny vědeckou radou summitu vedenou prof. Vladimírem Kočím. Vybraný vzorek projektů představuje skutečný průřez aktivitami udržitelnosti v České republice a na Slovensku – od velkých firem po malé, z různých sektorů a z obou zemí. Navzdory své rozmanitosti mají jedno společné: všechny měly prokázaný pozitivní dopad na životní prostředí nebo společnost a všechny jsou podloženy pevnými daty a jasnými důkazy. Níže publikujeme název projektu a firmy, stručnou charakteristiku a jméno přednášejícího či přednášející.

• Udržitelnější varianta flexibilních fólií pro samolepicí etikety (Avery Dennison Praha)

Global MDO je udržitelnější, přizpůsobitelná samolepicí fólie navržená tak, aby zlepšila značení napříč všemi typy aplikací, od potravin až po domácí a osobní péči. Moderní materiály podporují čistou recyklaci plastových obalů, zvyšují dostupnost recyklátu a optimalizují náklady v celém dodavatelském řetězci.

David Hloušek

• Jak vytvořit svět bez odpadu v potravinářství (Biopekárna Zemanka)

Vizí Biopekárny Zemanka je svět, ve kterém se podniká s úctou k přírodním zdrojům, lidem a zároveň ekonomicky úspěšně. K takovému světu patří minimalizace odpadu, a proto firma rozvíjí dva projekty s těmito cíli: bezobalový prodej a cirkulární pečení. Záměrem je minimalizace tvorby odpadu v obalových materiálech a v jídle.

Jan Zeman

• První plovoucí fotovoltaická elektrárna na horní nádrži přečerpávací elektrárny (ČEZ)

Kromě klasických elektráren provozuje společnost ČEZ i tři přečerpávací a na jedné z nich – ve Štěchovicích – testuje plovoucí fotovoltaiku. Do provozu byla uvedena v lednu 2022, původní výkon 21,6 kWp byl na podzim zvýšen na 87 kWp a letos na jaře byla „plovoučka“ připojena do distribuční sítě a dodává bezemisní elektřinu.

Vojtěch Spilka

• Elektromobilita v nákladní dopravě (Dachser Czech Republic)

Projekt logistické společnosti Dachser Czech Republic řeší lokálně bezemisní zásobování centra Prahy a Hradce Králové. Od února 2021 spustil distribuci paletových zásilek e-cargokolem. V rámci projektu využívá Dachser nákladní elektrokola a rozvozové vozidlo na elektrický pohon a dosahuje snížení uhlíkové stopy v centru obou měst při zachování spolehlivosti doručování. Projekt je nyní těsně před napojením na lokálně bezemisní pravidelnou linku sběrné služby mezi pobočkami Hradec Králové a Kladno.

Jan Pihar

• Udržitelnost a tepelná čerpadla (Daikin Airconditioning Central Europe – Czech Republic)

Použitá chladiva tepelných čerpadel představují součást oběhového hospodářství, protože po ukončení životnosti čerpadel se dají znovu využít. Za přispění EU vznikla mezinárodní online burza Retradeables, jejímž cílem je co nejméně použitých F-plynů likvidovat a co nejvíce recyklovat. Program „L∞P by Daikin“ podporuje zpětný odběr chladiv ze zařízení s ukončenou životností, která se po recyklaci znovu využívají v nových výrobcích.

 Marek Braniš

• Prevenční program pro odolnější krajinu (Kooperativa pojišťovna, Pábení)

Cílem programu je zvyšovat odolnost krajiny proti záplavám pomocí krajinných opatření blízkých přírodě, a tím přispívat k adaptaci krajiny na změnu klimatu. Vybraným obcím nabízí Kooperativa úhradu studie proveditelnosti od spolku Voda, lidé, krajina, jejímž výstupem je přehled možných přírodě blízkých opatření v krajině, která snižují riziko záplavy.

Milan Medek, Marek Mencl

• Redukce plastů jako krok k udržitelnějším obalům (Lidl Česká republika)

V roce 2018 se Lidl Česká republika zavázal k tomu, že do roku 2025 sníží množství plastů v obalech vlastních značek v porovnání s rokem 2017 o 20 %. Daný závazek byl splněn již koncem roku 2022 a změny se projevily u celé řady výrobků – ať už se jedná o zmenšování obalů, ztenčování fólií nebo o úplné odstraňování plastů. Řetězec se zavázal také k tomu, že do roku 2025 budou obaly privátních značek obsahovat 25 % recyklovaných plastů. Jejich podíl v sortimentu nyní tvoří 18 %.

Eliška Froschová Stehlíková, Tomáš Myler

• Využití vodíku pro manipulaci s materiálem (Linde Material Handling Česká republika)

Studie na téma využití vodíku pro manipulaci s materiálem se zabývá tématy emisí, druhy pohonů a inovační technologií vodíku. Pro každé z paliv jsou spočítány faktory emisí CO, CO₂ a NO_x a cen (elektrická energie, plyn, nafta a vodík). Společnost Linde Material Handling vsadila na tuto technologii a začala si vyrábět vlastní palivové články.

Jiří Ulbrich, Jáchym Jarník

• Projekt záchrany vody v závodě Hamé Babice (Orkla Foods Česko a Slovensko)

Projekt v jednom ze závodů Orkla (Hamé Babice) řeší stabilizaci čerpání a úpravu vody na požadované parametry vyhovující technologiím, využití tepelného potenciálu těchto vod a následné znovuvyužití pro potřeby sterilace, kdy nakonec nebylo ani zapotřebí chladicích věží. Společně s FVE na nové budově druhé vodárny je energetická potřeba rekuperace z hlediska vody neutrální.

Tomáš Proksa

• Ekologická prodejna Skuteč (Penny Market)

Penny ve Skutči je prvním celodřevěným obchodem tohoto typu v ČR, při jehož stavbě byly využity CLT dřevo, BSH nosníky a dřevěné fasády ThermoWood. Prodejna je současně vybavena úspornou technologií chlazení a klimatizace EasyCool s ekologickým chladivem. O snížení spotřeby energií se od jara 2023 postará rovněž střešní FVE, další redukci spotřeby zajišťují LED světla pro externí i interní osvětlení.

Václav Šíma

• Pro Chmel – umělá inteligence na chmelnici (Plzeňský Prazdroj)

Na šesti chmelnicích na Žatecku byly umístěny senzory, jež sledují klimatické podmínky, teplotu a vlhkost půdy a růst chmelnice zvenčí, ale i chmelové „EKG“, které pomocí průtoku živin hlídá zdraví i míru stresu rostlin zevnitř. Sesbíraná data, satelitní snímky a historické údaje jsou analyzovány pomocí umělé inteligence. Výstupem projektu bude mobilní aplikace, která pěstitelům poradí, jak zacházet s vodou a dalšími zdroji efektivněji.

Ivan Tučník

• Recyklácia zozbieraných PET fliaš a plechoviek do nových obalov (Správca zálohového systému)

Slovenský zálohový systém vysoko presiahol zákonom stanovený cieľ pre mieru návratnosti už v úvodnom roku fungovania. Spoločným úsilím sa Slovákom podarilo vyzbierať viac ako 820 miliónov zálohovaných obalov, pričom na trh bolo uvedených približne 1,1 miliardy. Zálohový systém na Slovensku tak dosiahol mieru návratnosti 71 %. Pred spustením zálohového systému sa do obehu vracalo triedeným zberom iba 60 % plastových fliaš.

Marián Áč

Složení vědecké rady

Ve vědecké radě zasedli kromě předsedy rady prof. Vladimíra Kočího i tito odborníci:

• prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D., Ústav pro životní prostředí PřF UK;
• prof. Ing. Jan Vymazal, CSc, Katedra aplikované ekologie, Česká zemědělská univerzita v Praze;
• doc. Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT;
• Mgr. Vojtěch Kotecký, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy;
• Ing. Jan Pivoňka, Ph.D., Ústav konzervace potravin VŠCHT v Praze;
• Ing. Tatiana Trecáková, Ph.D., Ústav udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT v Praze;
• RNDr. Petra Innemanová, Ph.D., Ústav pro životní prostředí PřF UK;
• Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy;
• Mgr. Alexander Ač, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR;
• Anna Pasková, M.A., Ministerstvo životního prostředí ČR;
• Mgr. Daniel Hájek, Ministerstvo životního prostředí ČR.

Závěr odborného programu patřil panelové diskusi nazvané Příležitosti a překážky na cestě k udržitelnosti. Vystoupili Martina Šilhánová (Nestlé), Soňa Hykyšová (Letiště Praha), Zdeněk Suchitra (Smurfit Kappa), Matúš Púll (Česká spořitelna), Pavel Sovička (Panattoni) a Vladimír Kočí (VŠCHT), panel moderoval Čestmír Strakatý. Prof. Vladimír Kočí v úvodu připomněl, že z hlediska udržitelnosti byl důležitý vstup bank. Podle něj se dříve pouze mluvilo o tom, že si na udržitelnost a ekologii musíme vydělat, ale právě se zásadami úvěrování, které respektují principy ESG, se vše urychlilo pozitivním směrem. Pavel Sovička, zástupce průmyslového developera, upozornil, že i když to tak nevypadá, sklady tvoří jen malý zlomek nové výstavby. Většina připadá na rezidentní nebo průmyslové objekty. Uvedl také, že by se dalo více stavět z udržitelných a obnovitelných materiálů, např. dřeva, ale podle něj je v Česku silná betonová lobby, která si svou argumentací získává zákonodárce. Martina Šilhánová řekla, že spotřebitelé Nestlé se zajímají o poměrně úzkou oblast celé problematiky udržitelnosti, která „frčí v médiích“, tedy obal. Přitom z hlediska celého supply chainu největší uhlíkovou stopu generuje získávání samotných surovin. Podle průzkumů firmy je však jen minimum spotřebitelů ochotných zaplatit si více třeba za udržitelnější obal. Během diskuse se probíraly také offsety, chování korporací i spotřebitelů či konkrétní udržitelné tipy.

Po ukončení konference přišlo na slavnostní ocenění nejlepších projektů. Dvanáct zástupců v odpolední části prezentovaných projektů si převzalo trofeje a diplomy Hvězda udržitelnosti neboli Sustainability Star 2023 na galavečeru, který moderoval Čestmír Strakatý. V rámci ceremoniálu byly vyzdvihnuty také tři projekty, které u odborné poroty získaly nejvíce bodů:

1. Elektromobilita v nákladní dopravě od společnosti Dachser Czech Republic;
2. První plovoucí fotovoltaická elektrárna na horní nádrži přečerpávací elektrárny od společnosti ČEZ;
3. Projekt záchrany vody v závodě Hamé Babice od společnosti Orkla Foods Česko a Slovensko.

Podrobnosti o 12 vítězných projektech naleznete na www.sustainabilitystar.cz.

Bohatý doprovodný program

Cílem summitu bylo představit co největší počet úspěšných udržitelných projektů. Protože se do programu konference nevešlo všech 36 nominovaných projektů, organizátoři zařadili programovou část, která je běžná na vědeckých kongresech: Galerii posterů. Po celý den zde byly vystaveny plakáty s podrobnými informacemi o projektech. Během přestávek na kávu a oběd mohli účastníci diskutovat s autory projektů.

Doprovodnou část programu představovala Vědecká kavárna (Science Café). Odborná přednášková sekce se zaměřila na novinky, výzkum a vývoj v oblasti oběhového hospodářství, udržitelnosti a surovinové a energetické bezpečnosti. Cílem platformy bylo poskytnout prostor pro sdílení nových informací nebo výsledků z výzkumu, které by mohly být realizovány v praxi. Prezentace, které jste mohli slyšet ve Vědecké kavárně, najdete zde: www.sustainabilitysummit.cz/vedecka-kavarna.

Následovala Udržitelná hospoda, tedy příjemné a neformální zakončení dne s dobrým jídlem, pitím a zábavou. Perfektní atmosféra vhodná pro networking. K ochutnání bylo veganské a vegetariánské jídlo od společnosti Perfect Catering by Filip Sajler, do pozdních hodin obsluhoval Chytrý výčep od Pilsner Urquell či bylo možné prochutnat udržitelná vína od gravitačního vinařství Vilavin. Večerem provázela hudební kapela Sambal Band, která hraje především rock a blues, ale v závěru ukázala, že jí není cizí ani „devadesátkový“ grunge s repertoárem kapely Nirvana.

Zase za rok, ale v Cubexu

Po úspěšné premiéře Czech & Slovak Sustainability Summitu plánují organizátoři další ročník. Už v tuto chvíli jsou známy první novinky: akce se uskuteční 25. dubna 2024 a přestěhuje se do pražského centra Cubex, které je jednou z nejudržitelnějších budov v zemi a držitelem platinového certifikátu LEED. „Je také mnohem větší, což nám umožní rozšířit konferenční část summitu bez toho, že bychom museli omezit neméně důležitý networkingový rozměr,“ vysvětlil Jeffrey Osterroth. Registrace na Czech & Slovak Sustainability Summit 2024 bude spuštěna v lednu příštího roku. Pokud chtějí zájemci sledovat průběh příprav druhého ročníku, mohou se registrovat k odběru summitového newsletteru nebo sledovat profil skupiny ATOZ na sociálních sítích LinkedIn nebo Facebook.

Více o akci Czech & Slovak Sustainability Summit 2023 včetně fotogalerie, galerie posterů, propagačního videa ze summitu a mnohem víc naleznete na:

www.sustainabilitysummit.cz/o-akci/historie/sustainability-summit-2023/

Čína byla vždy velmocí a posouvá hranice všeho. Nyní čínští inženýři představují dosud nevídané věci i ve stavitelství. Díky zavedení nových technologií a inovacím jsou schopni rychleji stavět vysoce kvalitní budovy, které mají nejen dlouhou životnost, ale jsou také úsporné a architektonicky skvostné a ekologicky šetrné. Tento překvapivě zajímavý dřevěný most vznikl v čínské oblasti plné historických rybářských vesniček. Spojuje jednotlivé oblasti vodních systémů a slouží kulturně-ekologickému centru, které se snaží zachovat tradiční způsob využití místní krajiny pro další generace. Více ZDE

Kyanidy vypouštěné v odpadech by měly být pod větší kontrolou. Ve středu vláda projedná změnu seznamu znečišťujících látek, které musejí firmy nahlašovat do veřejného registru. Návrh počítá se snížením ohlašovacího prahu pro přenos kyanidů v odpadech z dosavadních 500 kilogramů na 50 kilogramů za rok. Snížení minima pro ohlašovací povinnost žádaly ekologické organizace v souvislosti s havárii na řece Bečvě v roce 2020, po které zahynuly desítky tun ryb. K otravě řeky podle organizace Arnika stačí několik desítek kilogramů kyanidů. Ke snížení prahu vyzvaly ministerstvo také příslušné sněmovní a senátní výbory. Více ZDE

V části jižní Francie bude zakázán prodej zahradních bazénů kvůli zhoršujícímu se nedostatku vody, informoval server BBC News. Francouzský ministr pro životní prostředí Christophe Béchu uvedl, že v departementu Pyrénées-Orientales, který sousedí se španělským Katalánskem, bude od 10. května oficiálně vyhlášen „krizový“ stav sucha. Od stejného data začne platit zákaz mytí aut, zalévání zahrad i napouštění bazénů. Více ZDE

Stejně jako závrty na zemi, lépe řečeno pod zemí, i ty mořské kypí životem a poskytují vědcům náhled do minulosti naší planety. Překvapivý objev další modré díry badatele nesmírně nadchnul. Je zároveň oknem do vesmíru, protože poskytuje vodítka k možnému životu na planetách. Více ZDE

Obecně je cílem novely změnit platnou právní úpravu tak, aby co nejlépe odpovídala aktuálním potřebám v oblasti ochrany ovzduší. Dále je cílem revize platné legislativy v návaznosti na možnosti vylepšení identifikované v Národním programu snižování emisí ČR (opatření ED4). Realizací opatření uložených v tomto programu by mělo být dosaženo snížení úrovně znečištění a znečišťování ovzduší a také zvýšení funkčnosti, efektivnosti a flexibility státní správy v oblasti ochrany ovzduší. Novela rovněž cílí na naplňování Programového prohlášení vlády, konkrétně části týkající se oblasti ochrany životního prostředí. V neposlední řadě je dílčí součástí novelizace též re-transponování některých právních předpisů EU, u kterých byly ze strany Evropské komise v minulosti identifikovány nedostatky v transpozici.

Dokument ke stažení:

• 72_23_Materiál

• 72_23_Důvodová zpráva

• 72_23_Platné znění

• 72_23_RIA

• 72_23_Srovnávací tabulky

• 72_23_Rozdílová tabulka

Průmyslovým subjektům v energeticky náročných odvětvích chce ministerstvo životního prostředí za loňský rok vyplatit kompenzace ve výši 1,64 miliardy korun. Peníze jsou určeny podnikům za účelem předejít takzvanému úniku uhlíku. Úřad návrh nařízení vlády vložil do meziresortního připomínkového řízení. Více ZDE

Navrhovaná legislativa:

Návrh nařízení vlády o stanovení výše prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, za rok 2022

Cirkularita v módním průmyslu je na vzestupu. Ukazuje to alespoň report, který každoročně vydává jeden z největších amerických second handů ThredUP. Podle něj kroky spotřebitelů stále častěji vedou nejprve právě do obchodů s módou z druhé ruky. Do cirkulárního segmentu vstupují ve větší míře také velké značky a objevuje se tak více možností, kde udržitelnější oblečení nakoupit. Loni globální trh se secondhandovou módou vyrostl na hodnotu 177 miliard dolarů, v přepočtu 3,7 bilionu korun. Více ZDE

Dva roky po zahájení projektu bylo na konci dubna 2023 v hornorakouském Gampernu uvedeno do provozu první skladování vodíku v podzemním porézním zásobníku na světě. Oznámila to společnost RAG Austria, která je iniciátorem projektu a technologickým lídrem. Toto geologické úložiště bude v budoucnu schopno přeměnit přebytky solární energie z letní sezóny z přibližně 1 000 rodinných domů na vodík a sezónně jej skladovat. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Vědci našli v Africe 2 miliardy let starý obrovský jaderný reaktor. Jeho vznik je velkou záhadou

Více než polovina Čechů si nedokáže představit zálohu na nápojové obaly vyšší než 4 Kč, přičemž téměř dvě třetiny z nich vnímají 3 nebo 4 Kč jako dostatečně motivující pro to, aby obal po vypití nápoje vrátili zpátky do sběrného místa. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Iniciativy pro zálohování, který byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Na dobře zvolené výši zálohy záleží i proto, že pro téměř polovinu populace je důležitá celková cena nápoje včetně zálohy. Vysoká záloha by podle dotázaných mohla snížit jejich motivaci a ovlivnit tak jejich nákupní chování. Jako sběrné místo pro vracení zálohovaných PET lahví a plechovek Češi jednoznačně preferují obchody s potravinami.

Záloha, která motivuje, ale neodradí

Nastavení parametrů zálohového systému na PET lahve a plechovky musí být vstřícné především pro české spotřebitele. „Ze zahraniční zkušenosti víme, že pro dobře fungující systém je důležitá nejen možnost vracet zálohované obaly tam, kde je lidé nakoupili, ale také citlivé nastavení výše zálohy. Ta musí být dostatečně vysoká, aby motivovala k vracení nápojových obalů, ale ne až příliš vysoká, aby spotřebitele naopak neodradila od nákupu nápoje. Zajímalo nás, jak to vnímají čeští spotřebitelé. Jako rozumně vysokou určili Češi zálohu ve výši 3 nebo 4 Kč. Ta totiž vykazuje nejlepší poměr ochoty ji akceptovat při nákupu v kombinací s ochotou obal po použití vrátit,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahu Iniciativy pro zálohování.

Záloha do čtyř korun je běžná také ve většině jiných zálohujících zemích v Evropě. Nejnižší zálohu ve výši zhruba 1,65 Kč mají v Chorvatsku, 2,12 Kč Švédové, v závěsu jsou se zhruba 2,35 Kč pobaltské státy a Finsko.

Výše zálohy může být ošemetná také z pohledu celkové ceny nápoje. Může totiž v očích spotřebitele cenu nápoje výrazně navýšit. „Pro 48 % Čechů je při nákupu zásadní celková cena nápoje. Nastavení příliš vysoké zálohy by tak mohlo snížit jejich ochotu nápoj koupit. Na druhou stranu 40 % dotázaných si uvědomuje, že zálohu získá zpět a rozhodující roli pro ně hraje pouze cena nápoje,“ uvádí Kristýna Havligerová.

Vracet chci tam, kde nakupuji

Jasno mají Češi také v tom, kam chtějí nosit použité nápojové obaly. Výsledky potvrzují, že je chtějí vracet během svého běžného nákupu a nemají v plánu s použitými lahvemi či plechovkami nikam speciálně jezdit. Podle průzkumu jako ideální místo pro vracení zálohovaných PET lahví a plechovek považují respondenti obchody s potravinami. Více než osm z deseti Čechů chce vracet v supermarketech, tři čtvrtiny v hypermarketech a téměř 50 % v menších obchodech s potravinami. Přes 30 % respondentů by ocenilo také možnost obal vrátit v místních večerkách, které mají v blízkosti svého bydliště. Část spotřebitelů by chtěla mít možnost vrátit použitou lahev také na benzince. Sběrné dvory, obecné úřady a další typy sběrných míst pro Čechy nejsou atraktivní, a to dokonce ani v obcích do 1000 obyvatel, v nichž často vlastní obchod nemají a musí pro nákup jezdit jinam.

Češi zavedení systému záloh dlouhodobě podporují. Oceňují na něm především ochranu životního prostředí, snížení množství odpadu a jeho výskytu v přírodě či v ulicích, opakované využití suroviny a také finanční motivaci k ekologičtějšímu chování.

Průzkum byl proveden na reprezentativním vzorku 1100 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Na základě zpracování a interpretace družicových dat Landsat byla Laboratoří dálkového průzkumu CENIA vytvořena aplikace zobrazující mapu teplot povrchu odpovídající oblasti pokryté jednou scénou družicového snímku. Jedná se o území části středních, severních a východních Čech, kde je patrný vývoj teplot od jara až do léta s ohledem na vegetační fázi plodin na polích i jejich sklizeň. Aplikace předkládá i teplotní situaci uvnitř měst. Teplotní mapa je součástí webu Laboratoře na https://dpz.cenia.cz/teploty. Detailní vysvětlení k zobrazovaným informacím je uvedeno v rámci aplikace.

Dne 3. května Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) publikovala nový produkt, kterým je Evropský atlas životního prostředí a zdraví (European environment and health atlas). Atlas široké veřejnosti v interaktivní formě poskytne informace o kvalitě ovzduší v zájmové lokalitě, hluku, množství zeleně nebo kvalitě míst určených ke koupání. Atlas je rovněž navázán i na různorodé evropské cíle v oblasti životního prostředí. Samotný Atlas najdete ZDE.