Státní fond životního prostředí České republiky vydal aktualizovanou verzi pokynu pro hodnocení podniku v obtížích (PvO), která vstoupila v platnost dne 23. července 2024. Tato verze přináší několik klíčových změn v metodice hodnocení podniků, které čerpají prostředky z různých programů administrovaných SFŽP ČR a jsou povinni k hodnocení PvO.

Hlavní změnou v této verzi je zapracování výstupů Analýzy rizik (Analýza), což umožňuje efektivnější hodnocení projektů a omezuje hodnocení pouze na ty subjekty, kde je riziko naplnění kritérií podniku v obtížích vyšší. V pokynu jsou uvedeny konkrétní kategorie žadatelů a jejich relevantnost k vyhodnocení podniku v obtížích právě na základě výstupu Analýzy.

Například veřejné subjekty, jako jsou obce, města nebo státní podniky, nebudou již nadále hodnoceny, zatímco podnikatelské subjekty budou hodnoceny vždy, kdy to příslušná nařízení Evropské komise (EK) vyžadují. Efektivněji je ale přistupováno k vyhodnocení ekonomických skupin žadatele anebo k vyhodnocení organizací neziskového charakteru.

Je však důležité upozornit, že podle relevantních předpisů Evropské komise není možné poskytnout podporu podniku v obtížích. Skutečnost, že žadatel nebude v rámci kritérií hodnocení podniku v obtížích zkoumán, nevylučuje, že externí kontrola v budoucnu může dospět k závěru, že žadatel/příjemce v době hodnocení podnikem v obtížích byl. V takovém případě by žadatel/příjemce musel vrátit již získané prostředky. Proto žadatelům, na které se hodnocení podniku v obtížích na základě příslušných nařízení EK vztahuje, důrazně doporučujeme, aby pečlivě zvážili, zda kritéria podniku v obtížích nenaplňují, i když kontrola ze strany Fondu neproběhne.

Dokument ke stažení:

Pokyny SFŽP ČR pro hodnocení podniku v obtížích

Ministerstvo životního prostředí předkládá do meziresortního připomínkového řízení návrh novely vyhlášky č. 243/2023 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech. Návrh novely se týká výhradně zneškodňování regulovaných látek nebo výrobků, které je obsahují, a realizuje pouze jednu změnu v bodu 5 přílohy č. 4 této vyhlášky. Jedná se o technickou úpravu limitů hmotnostních toků dávkovaných regulovaných látek.

Dokument ke stažení:

• 164_24_Materiál
• 164_24_Důvodová-zpráva
• 164_24_Platné-znění

Ministerstvo životního prostředí spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) zahájilo proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Ta má za cíl zajistit ucelenou ochranu unikátních přírodních a krajinných hodnot tohoto významného regionu. Území se svojí rozlohou 1200 km2 bude největší CHKO v České republice.

„Krušné hory jsou mimořádným fenoménem. Svou velikostí, historií a hlavně výjimečnou přírodou. A tu je potřeba chránit. Jsou zde například rozsáhlé mokřady a rašeliniště chráněné Ramsarskou úmluvou, ale i přesto celé velké pohoří zůstává jediným v ČR, které není plošně chráněno, což by se nyní mělo změnit. Je zde zčásti evropská ochrana, ta celoplošná státní dosud chyběla. CHKO Krušné hory by měla být se svou rozlohou přes dva kraje největší v České republice,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: „Jsem rád, že má CHKO podporu obcí nejen v centrální části území. Tyto obce v červenci oficiálně vyhlášení podpořily poté, co se podařilo dojednat shodu.“

Krušné hory jsou už řadu let vytipovány jako území, jehož příroda a krajina by si vyhlášení chráněnou krajinnou oblastí zasloužily. Budoucí CHKO Krušné hory by měla především chránit zachovanou krajinu s rozsáhlými celky rašelinišť, přírodě blízkých lesů na svazích hor a mozaikou lesů, luk a pastvin a zástavby na náhorní plošinách. Vyhlášení CHKO přispěje nejen k lepší péči o přírodu, ale i ke zjednodušení a zefektivnění státní správy v ochraně přírody a krajiny, kdy by nově namísto 11 orgánů ochrany přírody měl pečovat pouze jeden – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

„Naším dlouhodobým cílem je chránit a pečovat o přírodní a krajinné hodnoty, unikátní v národním i mezinárodním měřítku. Vyhlášení CHKO Krušné hory je krokem k zajištění udržitelné péče o tento výjimečný region. Nově tak bude chráněný typický krajinný ráz Krušných hor zahrnující pramenící a protékající vodní toky, lesy s vysokou druhovou pestrostí, stejně jako bohaté horské a podhorské louky, pastviny, rašeliniště, mokřady a vzácné druhy rostlin, hub a živočichů, včetně významných ptačích oblastí,“ komentuje ministr Hladík.

Území CHKO je navrženo ve velikosti zhruba 1 200 km2 a táhne se od obce Kraslice na západě až po obec Petrovice u Ústí nad Labem na východě. Bude se členit do čtyř zón odstupňovaných podle stupně ochrany. Hranice CHKO vycházejí z vymezení geomorfologického celku Krušné hory a potřeby zahrnout cenné přírodní biotopy a kulturně-historickou krajinu, která dodává území charakteristický ráz.

„Návrh na vyhlášení nové chráněné krajinné oblasti, stejně jako každá jiná změna, přirozeně vzbuzuje různé otázky či obavy. Řadu z nich se již během stovky jednání podařilo vysvětlit, návrh jsme průběžně upravovali podle připomínek obcí a v jednáních budeme samozřejmě pokračovat. Víme, že místní obyvatelé mají Krušné hory rádi, záleží jim na tom, jak budou vypadat v budoucnu. Právě proto se snažíme domluvit na přístupu, který zajistí trvale udržitelné využívání hor pro lidi, kteří tady žijí, kteří je navštěvují a kteří v nich hospodaří," upřesňuje ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.

„Vyhlášení Chráněné krajinné oblasti podporujeme, protože to pomůže udržitelnému rozvoji regionu a vnímáme, že to bude benefitem nejen pro návštěvníky Krušných hor, ale pomůže to i samotným obcím v budoucí chráněné krajinné oblasti,“ říká hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Stejně k záměru vyhlásit Chráněnou krajinnou oblast Krušné hory přistupují i zástupci Ústeckého kraje. „Jsme kraj, který byl sužovaný ekologickými problémy po celá desetiletí minulého století, proto jsme rádi, že se lesy u nás daly do pořádku a je zde dnes opravdu unikátní příroda. To je i důvod, proč vítáme vyhlášení CHKO Krušné hory. Samozřejmě za předpokladu, že to bude v konsensu s rozvojem obcí, k čemuž také došlo a za to Ministerstvu životního prostředí děkujeme,“ zmiňuje také 1. náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jiří Kulhánek.

Myšlenka na vyhlášení CHKO Krušné hory je stará již desítky let. V roce 2009 se úkol prověřit účelnost vyhlášení objevil ve vládou schválené Aktualizaci Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR. Od roku 2018 se myšlenka vyhlášení nové CHKO začala konkrétněji formovat v odborných kruzích a na krajských samosprávách. S nástupem přípravy evropské soustavy chráněných území Natura 2000 proběhla v Krušných horách celoplošná revize přírodních hodnot formou biotopového mapování a výsledky jen potvrdily výjimečnost přírodní oblasti. Výsledná podoba vymezení hranic navrhované CHKO Krušné hory, předkládaná AOPK ČR, vychází z dohod s obcemi v regionu.

Nyní budou mít obce, kraje a vlastníci nemovitostí 90denní lhůtu pro podávání námitek. Námitky by měly být zpracovány do konce roku 2025. Následně se připraví všechny nezbytné materiály, jako nařízení vlády o vyhlášení CHKO, hodnocení dopadu regulace (RIA) a vyhláška Ministerstva životního prostředí o vymezení zón CHKO. Vyhlášení CHKO Krušné hory se předběžně očekává v polovině roku 2026.

Evropský parlament schválil směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) neboli CS3D (dále jen „CS3D“)[1]. Směrnice CS3D stanoví pravidla pro chování velkých korporací s ohledem na dodržování lidských práv při jejich činnosti, včetně výroby, zaměstnávání a subdodavatelských řetězců. Více ZDE

Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) se každoročně téměř 22,9 milionu lidí setká s pracovními úrazy způsobenými teplem a téměř 19 tisíc z nich v důsledku toho zemře. S chronickými problémy s ledvinami žije 26,2 milionu lidí, protože při práci nedostatečně pijí. Největší podíl eviduje organizace v Africe, kde je nadměrnému teplu při práci občas vystaveno 90,2 % lidí. Následují arabské země s podílem 83,6 %. Celkově je nadměrnému teplu vystaveno 2,4 miliardy lidí na celém světě.

Podle údajů NASA byl loňský červenec globálně nejteplejším měsícem od roku 1880, ostatně jako celý rok 2023. Asi na tom globálním oteplování něco bude. Podle reportu Mezivládního panelu pro změnu klimatu bychom měli do roku 2030 snížit roční emise CO₂ o 22 miliard tun, tedy skoro polovinu. Potom nám snad zůstane rozumná šance, že se vyhneme drastickým dopadům klimatické změny. Jaké jsou základní nástroje boje s ní? Jak nás státy motivují, abychom snížili svou uhlíkovou stopu? A nešlo by skleníkové plyny z atmosféry prostě odsát? Více ZDE

Vláda plánuje, že do konce desetiletí na českém území vzniknou tisíce megawattů nového výkonu solárních a větrných elektráren. Dokonce chce jejich výstavbu usnadnit vytyčením tzv. akceleračních zón. Jenže vedení některých krajů to vidí jinak a výstavbu ekologických zdrojů energie komplikuje či rovnou blokuje. Dlouhodobě tak činí Kraj Vysočina a nově už i Ústecký kraj. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Nizozemsko loni vyrobilo téměř polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů - Nizozemsko v roce 2023 vyrobilo 48 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. způsoben nárůstem výroby ve větrných elektrárnách, ale také v solárních elektrárnách. Země se tím posouvá od svého tradičně fosilně založeného energetického mixu k nízkoemisním zdrojům. Informoval o tom Nizozemský statistický úřad. Více ZDE

AI má čím dál větší hlad. Energetické nároky rostou - Nároky umělé inteligence v energetické rovině jsou ve srovnání se staršími systémy výrazně vyšší. A s tím, jak se tato technologie šíří stále více do různých oborů, se zvyšuje i spotřeba celého tohoto sektoru. Více ZDE

V roce 2015 jsme se jako lidstvo právě v Paříži zavázali, že nepřekročíme oteplení planety od 1,5 °C oproti předindustriálnímu průměru. Zdá se, že v letech 2023 a 24, které jsou nejteplejší v historii měření, tuto bezpečnou hranici oteplení překračujeme. Pařížští pořadatelé Letních olympijských her stejně jako Mezinárodní olympijský výbor se chce vyhnout cynismu a nenabízí jen chléb a hry. Olympijské hry mají být tentokrát udržitelné. Je to vůbec možné? Více ZDE

Praha společně s Pražskou vodohospodářskou společností (PVS) připravuje projekt osvětového vodárenského centra Hydropolis. Má vzniknout v prostorách bývalé Vinohradské vodárny v Praze 10. Centrum bude sloužit veřejnosti a jeho cílem bude informovat o významu a technologiích vodního hospodářství. Více ZDE

 

Zálohové systémy na PET lahve a plechovky jsou už dnes v Evropě standardem a zálohující evropské země potvrzují, že právě systém záloh je funkčním řešením pro opakovanou recyklaci nápojových obalů. Vyzkoušet si, jak jednoduché je vrátit zálohované PET lahve a plechovky mohou Češi v 16 evropských zemích během letních dovolených. Pomůže jim v tom interaktivní mapa Iniciativy pro zálohování, ve které si cestovatelé najdou potřebné informace přehledně a na jednom místě.

Vracet zálohované nápojové obaly mohou Češi v oblíbených dovolenkových destinacích jako je Chorvatsko, Malta, pobaltské státy či Skandinávie, zálohuje však i sousední Slovensko a Německo a od letošního roku jsou nápojové obaly se zálohou nově také v Irsku, Maďarsku a Rumunsku. Ve většině zemí se zálohují PET lahve od 0,1l do 3l a plechovky, v některých také skleněné lahve. „Zálohovanou petku a plechovku lidé jednoduše poznají, protože každý zálohovaný obal je označený výší zálohy a ve většině zemí také logem zálohování. Na Slovensku tak například na obalu najdou označení 15 centů a Z v recyklačním kroužku, v Irsku výši zálohy a ikonku lahve R v kroužku,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Ani pro Čechy nebude vracení zálohovaných lahví úplnou novinkou, protože už desítky let vrací skleněné pivní lahve, kterých se zpět díky tomu vrací až 98 %. Při koupi nápoje spotřebitel zaplatí zálohu, kterou dostane zpět, pokud obal vrátí do sběrného místa. Ve většině zálohujících zemích v Evropě je běžná záloha do čtyř korun. „Nejnižší zálohu ve výši zhruba 1,75 Kč mají v Chorvatsku, k zemím na opačném konci spektra se se 3,75 Kč řadí Irsko a Finsko, úplně nejvyšší zálohu kolem 6,3 Kč mají v Německu,“ říká Kristýna Havligerová a dodává: „Při vracení je potřeba myslet na jedno důležité pravidlo. Nápojový obal musí být vždy vrácen v té zemi, ve které byl produkt zakoupen.“ Všechny praktické informace o pravidlech zálohování v evropských zemí, včetně specifikace míst, ve kterých lze nápojové obaly vrátit, naleznou Češi nově v přehledné interaktivní mapě, kterou vytvořila Iniciativa pro zálohování.

Češi zavedení systému záloh dlouhodobě podporují, v červnovém průzkumu Ipsos se pro vyjádřily tři čtvrtiny populace. Lidé si uvědomují, že díky zálohování mohou přispět k ochraně životního prostředí. Dobře nastavený zálohový systém je totiž klíčem k tomu, aby z použité lahve vznikla nová lahev a z plechovky nová plechovka. Tím lze zabránit plýtvání přírodními zdroji a snížit spotřebu energie i uhlíkovou stopu těchto obalů. Záloha pomáhá také snížit množství odhozených nápojových obalů na veřejných prostranstvích a v přírodě.

Spustit zálohový systém plánují v roce 2025 dvě nové země: Polsko a Rakousko, a rozšíří tak zálohující evropskou rodinu na 18 členů. Hned několik dalších zemí, včetně oblíbených destinací jako jsou Řecko, Turecko, Kypr nebo Portugalsko, systémy záloh připravují. Díky návrhu zákona o zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky, o kterém by měla v dohledné době rozhodovat vláda, bychom mohli první zálohovanou PET lahev nebo plechovku vrátit a dostat za ni zpět zálohu v roce 2026 i my v Česku.

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.
 

Emise skleníkových plynů nejsou tím největším problémem lodní dopravy, mnohem horší jsou emise oxidu síry a dusíku nebo prachových částic, řekl v rozhovoru s ČTK Jan Freidinger z organizace Greenpeace ČR. Uvedl, že 90 procent světového obchodu využívá lodní dopravu a podle predikcí bude podíl této přepravy narůstat. Mimo emise mají lodě negativní dopady na mořské ekosystémy a živočichy. Více ZDE

Ještě před rokem to byly PET lahve vyhozené do moře, dneska je z nich zmenšená kopie Eiffelovy věže na Olympijském festivalu u jezera Most. Na její výrobu se spotřebovalo přes 800 tisíc zrecyklovaných lahví. Zpracovat je pro 3D tisk ovšem není jednoduché. Experti z českého start-upu ale vymysleli technologii, díky které se tento „oceánský plast“ přeměnil na vlákno pro speciálně upravenou 3D tiskárnu. Více ZDE

Ambiciózní plán, který ne zcela naplnil potenciál. Cesta k vybudování rodinného domu zůstává i po digitalizaci stavebního řízení zdlouhavá. Nový stavební zákon, jenž začal platit začátkem měsíce, má přitom celý proces stavebního řízení zjednodušit. Více ZDE

Na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku získala ve čtvrtek 18. 7. 2024 předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dostatečný počet hlasů pro pokračování ve funkci. Před samotným hlasováním europoslancům představila program, který chce ve svém druhém funkčním období prosazovat. Jeho středobodem má být udržitelná prosperita a konkurenceschopnost. Více ZDE

Každých šedesát sekund skončí ve světových oceánech množství plastových odpadů, odpovídající plně naloženému nákladnímu autu. Kudy přesně se ta znečišťující masa dál ubírá, kterými proudy je unášena a kde nakonec zakotví? Odpovědi pro Středozemí přináší španělská studie. Více ZDE

Vzhledem k vyšší chybovosti v žádostech o podporu nových komunálních fotovoltaických elektráren SFŽP upozorňuje žadatele na nutnost dodržování zásad zadávání veřejných zakázek. Upozornění se týká zejména projektů, kdy jsou součástí podpory vynucené investice do renovací konstrukcí střech nebo do modernizace elektroinstalace v budovách s nově instalovanou FVE.

Pokud je nutná oprava střechy či elektroinstalace, tvoří instalace FVE a vynucená oprava střechy (elektroinstalace) jeden funkční celek, kde hlavním předmětem je instalace FVE. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky pak musí být stanovena součtem hodnot zakázky na stavební práce (opravu střechy) a zakázky na dodávky (instalaci FVE). Pro volbu druhu zadávacího řízení jsou pak určující limity pro veřejnou zakázku na dodávky, neboť instalace FVE je hlavním předmětem.

Žadatelé tak mohou:

• Zadávat dvě samostatné veřejné zakázky – jednu na stavební práce (opravu střechy) a druhou na dodávky (instalaci FVE), vždy v režimu podle součtu obou předpokládaných hodnot a finančních limitů pro zakázku na dodávky (může se tedy např. stát, že ačkoliv by se jednalo o dvě veřejné zakázky malého rozsahu, bude nutné obě veřejné zakázky zadávat v režimu podlimitní veřejné zakázky).

• Zadávat jednu veřejnou zakázku – v režimu odpovídajícímu součtu obou předpokládaných hodnot a finančním limitům pro zakázku na dodávky. Veřejnou zakázku doporučujeme rozdělit na dvě části – opravu střechy a instalaci FVE, s možností podat samostatné nabídky na jednotlivé části.

Toto platí i pro modernizaci elektroinstalace v budovách s nově instalovanými FVE.

Mohlo by vás zajímat:

• Unikátní elektrárna bez dotací: Na ploše o velikosti 7 fotbalových hřišť vzniká obří projekt v Pardubickém kraji

• Vídeň zavádí povinnost fotovoltaiky na budovy a hodlá navýšit solární cíl na 800 MWp