Pájecí slitiny (zejména tzv. pájky) s obsahem olova větším než 0,3 % hmotnosti lze prodávat pouze profesionálním uživatelům, tedy fyzickým osobám podnikajícím, které tuto skutečnost musí při nákupu také prokázat. Omezení prodeje platí od 1. března 2018 na základě evropského nařízení 1907/2006 (tzv. REACH), dle něhož je zakázáno pájecí slitiny uvádět na trh a prodávat široké veřejnosti (spotřebiteli). 

Informace o nabízeném výrobku u prodejce musí být dále doplněny větou „Pouze pro profesionální uživatele“. Dle dosavadních zjištění České inspekce životního prostředí tato nařízení někteří prodejci nedodržují a pájecí slitinu s obsahem olova je u nich možné zakoupit bez jakéhokoli omezení.

Během podzimu 2023 prověřili inspektoři celkem třicet sedm subjektů, z nichž osmnáct porušilo svoji povinnost a umožnilo nákup pájecí slitiny spotřebiteli. Další desítky kontrol budou následovat, o jejich výsledcích bude ČIŽP informovat na svém webu. Prodejci, který umožní nákup pájecích slitin s obsahem olova běžnému spotřebiteli, hrozí dle zákona peněžitý trest až do výše pěti milionů korun.

Použití olova, těžkého toxického kovu, je vzhledem k jeho negativním dopadům na zdraví člověka i životní prostředí, omezováno. Na pozoru by se měly mít zejména těhotné ženy, jelikož olovo může poškodit plod v těle matky.

Evropský parlament definitivně schválil směrnici, která zavádí lepší označování produktů a výrobků a zakazuje klamavá tvrzení o jejich ekologických vlastnostech.

Směrnice, kterou dnes poslanci přijali 593 hlasy (21 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování), si klade za cíl chránit spotřebitele před klamavými marketingovými praktikami a pomoci jim lépe se rozhodovat při nakupování. Některé problematické marketingové metody, které spočívají v tzv. lakování nazeleno a také v předčasném zastarávání výrobků, budou díky ní zařazeny na seznam zakázaných obchodních praktik.

Přesnější a věrohodnější reklama

Nový předpis zakazuje uvádět na produktech a výrobcích obecná environmentální tvrzení jako „ekologicky šetrný“, „přírodní“, „biologicky rozložitelný“, „klimaticky neutrální“ nebo „eko“, pokud nebudou doložená. Etikety by tak měly být srozumitelnější a věrohodnější.

Regulované budou i nejrůznější rozšířené značky udržitelnosti, které jsou pro spotřebitele matoucí, neboť se nezakládají na srovnatelných datech. V budoucnu budou proto v EU povoleny pouze značky udržitelnosti vycházející z oficiálních systémů certifikace nebo zavedené veřejnými orgány.

Zakázáno bude i tvrzení, že určitý výrobek nebo produkt má menší, případně nulový nebo dokonce pozitivní dopad na životní prostředí, pokud je toto tvrzení založeno pouze na kompenzaci emisí skleníkových plynů.

Trvanlivost výrobků

Dalším důležitým záměrem nové směrnice je přimět jak výrobce, tak spotřebitele, aby se více zajímali o trvanlivost výrobků. Informace o záruce by tak do budoucna měly být viditelnější a vznikne nová, jednotná etiketa zřetelně označující zboží s prodlouženou zárukou.

Nepodložené údaje týkající se trvanlivosti (např. že pračka vydrží 5 000 pracích cyklů, aniž by to byla za běžných podmínek pravda), výzvy k výměně spotřebního zboží dříve, než je nezbytně nutné (např. u náplní do tiskáren), a tvrzení, že zboží je opravitelné, když tomu tak ve skutečnosti není, budou také zakázané.

Další postup

Směrnice nyní musí být ještě formálně schválena Radou. Poté bude vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie a členské státy budou mít 24 měsíců na její provedení ve vnitrostátním právu.

Souvislosti

Nová směrnice má doplňovat směrnici o environmentálních tvrzeních, kterou momentálně projednávají parlamentní výbory. Návrh směrnice o environmentálních tvrzeních je konkrétnější a podmínky používání environmentálních tvrzení v ní budou podrobně rozpracovány.

Cena lithia klesla v loňském roce o celých 80 procent a vrátila se na úroveň poloviny roku 2021, tedy před vypuknutím energetické krize. Je to dobrá i špatná zpráva. Na jedné straně lze očekávat pokles cen lithium-iontových baterií a tedy zřejmě i elektrických aut, na druhé straně jsou v ohrožení některé z projektů na těžbu lithia po celém světě. Více ZDE

Firmy budou moci vyřazovat emisní povolenky za emise, které vypustily do ovzduší v předchozím roce, až k 30. září a nikoli k 30. dubnu jako dosud. Jde současně o termín, do kdy musí firmy příslušné množství povolenek nakoupit. Firmy tak budou moci jejich nákup rozložit do delšího období. Cena povolenek je jedním z faktorů, které se promítají do cen energií. Posun termínu o pět měsíců dnes ve zrychleném režimu již v prvním čtení schválila Sněmovna. Příslušnou novelu zákona nyní musí ještě projednat Senát. Více ZDE

Průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) u nových osobních vozidel na českém trhu loni klesly o jeden gram na 137 g/km. Je to zhruba o 27 gramů více, než byl před rokem průměr EU. Důvodem pomalého poklesu průměrných emisí je obliba vozů SUV, které loni získaly podíl 45 procent, a naopak pokles zájmu o menší vozy. Vyplývá to z údajů Centra dopravního výzkumu. Pod průměrnou hranici 137 g/km se loni dostalo 11 značek. Lídrem mezi nejregistrovanějšími značkami v České republice v oblasti průměrných emisí CO2 byl Citroën se 119 g/km, následoval Peugeot 122 g/km a Opel 123 g/km. Renault, který meziročně zvýšil průměrné emise CO2 o čtyři gramy na 127 g/km, klesl z prvního místa na pátou příčku. Více ZDE

V úterý 16. ledna Evropský parlament podpořil nová pravidla, která mají výrazně snížit emise fluorovaných plynů (F-plynů) a látek poškozujících ozonovou vrstvu. S ohledem na ambice Evropské unie v oblasti klimatických cílů a Evropské zelené dohody bylo schváleno úplné vyřazení fluorovaných uhlovodíků do roku 2050 a přechod na ekologická řešení. Tato opatření, která jsou v souladu s mezinárodními dohodami, zakazují uvádět na trh EU produkty obsahující F-plyny a stanoví konkrétní termíny pro vyřazení F-plynů v odvětvích, kde je možné přejít na alternativy. Zároveň byla schválena dohoda o minimalizaci emisí látek poškozujících ozonovou vrstvu, která zahrnuje opatření na znovuzískání a recyklaci těchto látek při renovacích a stanovuje přísné výjimky pro jejich specifické použití. Po schválení v plénu bude nyní nutné, aby Rada formálně potvrdila texty před zveřejněním v Úředním věstníku EU.

Odpadky v ulicích potrápily přes svátky většinu Čechů. Ukázal to letošní průzkum Iniciativy pro zálohování. Během Vánoc se s přeplněnými žlutými kontejnery setkaly tři čtvrtiny Čechů a 70 % z nich si stěžovalo i na nepořádek v okolí. Připravovaný zálohový systém na PET lahve a plechovky uvolní místo v kontejnerech na třídění a zajistí tak i čisté ulice a životní prostředí. Potvrzuje to i zkušenost ze Slovenska.

Podle statistik se v prosinci vyprodukuje zhruba o 30 %  více odpadu než v jiných měsících. „Přetékající kontejnery a nepořádek kolem nich jsou bohužel v Česku s koncem roku neodmyslitelně spojené. Dle průzkumu trápí více než 70 % Čechů. Jsou důkazem, že i odpad spojený s vánočními oslavami Češi pilně třídí do žlutých kontejnerů. Ty se však během svátků rychle plní a systém není schopen tento nápor zvládnout. Lidé pak marně hledají další kontejnery v okolí, kam obaly odložit,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

„Díky připravovanému systému záloh omezíme množství pohozených obalů nejen ve veřejném prostoru a v přírodě, ale i v samotných žlutých kontejnerech na třídění, kde se uvolní místo pro jiný plastový odpad. Podle dostupných propočtů se zapojením PET lahví do zálohového systému uvolní zhruba třetina objemu žlutých kontejnerů, které dnes bohužel často bývají na hranicích svých kapacit,“ vysvětluje Havligerová.

Přetékající kontejnery jsou v ČR dlouhodobý problém

Přeplněné kontejnery na třídění a nepořádek kolem nich jsou v tuzemsku dlouhodobým problémem, na který lidé opakovaně upozorňují. Už v červenci 2022 to v průzkumu  uvedlo téměř 75 % Čechů, že alespoň jednou měsíčně narazí na přetékající kontejner na třídění. Dva z pěti Čechů se pak dokonce minimálně jednou týdně potýkají s odpadem v okolí kontejnerů.
Aktuálně navrhovaný zálohový systém ale bude nápomocný i s kapacitami popelnic komunálního odpadu. Právě tam totiž dnes často končí plechovky, kterých se vytřídí jen zhruba třetina. „Češi jsou jedničky ve třídění, ale to platí bohužel jen u PET lahví. Stávající systém s plechovkami téměř nepracuje, a to i přesto, že hliník je cenným materiálem s možností prakticky nekonečné recyklace. Zásadním problémem u obou materiálů je ale především fakt, že ani pečlivé vytřídění ještě neznamená recyklaci,“ doplňuje Havligerová.

Slovenským kontejnerům zálohy odlehčily

Jak výrazný vliv má zavedení zálohové systému na nápojové obaly na dostatečné místo v kontejnerech a popelnicích ukazují i data ze Slovenska, kde systém již třetím rokem úspěšně funguje. Podle analýz  společnosti NATUR-PACK tvořily před spuštěním zálohování PET lahve v kontejnerech v průměru 30,4 % objemu kontejnerů, v minulém roce už to bylo jen 2,38 % objemu. Celkově tak jde o pokles o více než 92 %. Největší hodnoty poklesu zaznamenaly analýzy u nápojových plechovek, kde se ztratilo více než 97,5 % objemu.

Průzkum byl proveden v lednu 2024 na reprezentativním vzorku 1016 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Zdroje a odkazy:

• https://www.samosebou.cz/2018/02/16/globalni-scitani-odpadu/
• Průzkum byl proveden v červenci 2022 na reprezentativním vzorku 1050 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
• https://www.naturpack.sk/novinky/analyzy-v-roku-2023-potvrdili-klesajuce-zastupenie-zalohovanych-obalov-v-triedenom-zbere/

Bakterie z biologického odpadu mikrobiologové naučili produkovat celulózu. Z ní nechali vyrobit oblečení, třeba bundy nebo kabelky. Na širší uplatnění ve výrobě textilu to ale zatím nevypadá. Postup od vývoje k výrobě ve velkém by se protáhl třeba na 15 let. Více ZDE

Česko loni vyvezlo devět terawatthodin elektřiny. Bylo tak čtvrtým největším exportérem v Evropské unii, vyplývá z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Množství vyváženého proudu však klesá, oproti roku 2022 poklesl objem zhruba o třetinu. Analytici předpokládají, že podíl exportu bude kvůli útlumu uhlí dál klesat. Více ZDE

Necelé tři měsíce uplynuly od chvíle, kdy brněnští zastupitelé z vládnoucí koalice zařízli v tajném hlasování takřka sedm let připravovanou stavbu nového kotle na odpad v městské spalovně, a už se rýsuje další otočka v jejich postoji. Politici vymýšlí, jak kvůli kontroverznímu zrušení nepřijít o obří dotaci. Více ZDE
 

Mezinárodní právo zatím netrestá zločiny proti životnímu prostředí. Již ale existují snahy o změnu, a to například ukotvením pojmu ekocida do Římského statutu, tedy do smlouvy, kterou byl zřízen Mezinárodní trestní soud (MTS). Bylo by tak možné stíhat jedince, kteří mají na svědomí zvlášť těžké zločiny proti životnímu prostředí. Ekocidou se nyní zabývá i právní vědkyně Hana Müllerová se svým týmem z Ústavu státu a práva AV ČR. Více ZDE

Systém záloh na PET lahve a plechovky navržený v novele obalového zákona je dobrou zprávou pro cirkulární ekonomiku v Česku. Staví na zkušenostech ze zavedených evropských systémů záloh a inspiroval se tím, co už jinde dobře funguje. Je přesto přirozené, že se v meziresortním připomínkování sešlo mnoho připomínek. Ty odrážejí dlouhodobou debatu mezi zainteresovanými stranami i dílčími zájmy jednotlivých aktérů. Přesto, že se v řízení objevilo mnoho postřehů, které navrhovaný systém pomohou vylepšit, velká část je však postavena na dezinformacích.

„Meziresortní připomínkové řízení je důležitou součástí legislativního procesu, protože díky němu lze navrženou legislativu v mnoha směrech vylepšit. Takové připomínky se sešly také v ukončeném připomínkování obalového zákona. Nicméně nás mrzí, že velká část připomínek je postavena na dezinformacích,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Současný systém třídění nesplní cíle

Nepravdivou informací je například skutečnost, že ČR již dnes plní cíle EU v oblasti sběru PET lahví. Současný systém není schopen vysbírat 90 % PET lahví. Navíc sesbírá pouze 26 % nápojových plechovek s tím, že žádné nemíří do nových nápojových obalů. Pro sběr plechovek si tak Česko muselo u Evropské komise vyjednat výjimku, protože stanoveného cíle 50% sběru v roce 2025 nemá šanci dosáhnout. Systémy záloh jsou jednoznačně jedinou cestou, jak vysbírat 90 % obalů k recyklaci, a především jak uzavřít materiálovou smyčku – vyrábět z petek nové petky a z plechovek nové plechovky.

Zdražení nápojů nehrozí

Stejně tak není pravdivé tvrzení, že dojde ke zdražení celé řady výrobků. „Prezentované odhady finančních dopadů v řádu stovek korun na občana nejsou podloženy žádnými studiemi. Zavedení zálohování nebude mít na spotřebitele jiný dopad než zaplacení zálohy a nutnost vrátit obal v prodejně, aby zálohu dostal zpět. Výrobci nápojů nechtějí přenášet náklady za vznik a fungování zálohového systému na spotřebitele, efektivně nastavený systém toto nezpůsobí,“ vysvětluje Havligerová. Ke zvýšení spotřebitelských cen v souvislosti se zavedením zálohování nedošlo ani v jiných evropských zemích.

Dopad na rozpočty obcí a měst bude podle MŽP pozitivní

Zavádějící je také tvrzení, že obce přijdou o příjem z prodeje PET lahví. „Prodej lahví ve skutečnosti tvoří příjem třídících linek. V rozpočtech obcí se tak přechod na systém záloh v nejlepším případě projeví v podobě slevy za jejich vytřídění. Podle veřejně dostupných propočtů MŽP naopak zavedení zálohového systému přinese samosprávám příjem navíc v podobě velkorysých kompenzací,“ uvádí Havligerová.

Digitální platby nezajistí cirkularitu obalů

V připomínkách také zaznívá opomenutí tzv. digitálních záloh. „Digitálním vylepšením se nebráníme, nicméně je potřeba inspirovat se tím, co jinde dobře funguje. Digitální zálohy nejsou nikde ozkoušené. Několik malých testů vybraných částí těchto systémů již napříč Evropou proběhlo, žádný však nepotvrdil funkčnost této myšlenky,“ říká manažerka Iniciativy pro zálohování. Například v Belgii je plánují testovat pouze ve velmi malém rozsahu (vzorek 100 000 obalů, což je množství obalů, které se v Česku prodají zhruba za 20 minut), a navíc testují pouze spotřebitelskou část. Digitální zálohy nezajistí dosažení recyklačních cílů, protože obaly budou stále součástí netransparentního systému třídění, v které velká část obalů končí na skládce či ve spalovně. Nepomohou s litteringem a hrozí u nich velké riziko podvodů. Velká část spotřebitelů po nákupu nápoje a zaplacení zálohy již nejspíše zálohu nezíská zpátky, protože si ji předtím nechá vyplatit někdo jiný. Je u nich potřeba využívat chytré telefony, které v ČR nemá každý a pro některé části populace tak budou nedostupné. Budou mít navíc negativní dopad na cenu nápojů, s ohledem na to, že je nutné na každý obal natisknout unikátní kód. Odhaduje se, že to může současné výrobní linky zpomalit na polovinu, některé až na třetinu, navíc pro některé typy obalů technologie ani nejsou k dispozici.

Snížení uhlíkové stopy potvrzují studie

Kritici zavedení systému také tvrdí, že zavedení systému navýší uhlíkovou stopu těchto obalů. Pravda je však zcela opačná. VŠCHT vypracovala studii nakládání s nápojovými obaly v celém životním cyklu, včetně dopravy. Data jasně ukazují, že zálohový systém oproti současnému systému třídění umí snížit dopady na životní prostředí až o 28 %. „Pozitivní vliv recyklace obalů dopady dopravy mnohonásobně převáží. Automaty v prodejnách totiž umí obaly po přijetí stlačit, ty tak cestují slisované mnohem efektivněji, než ze žlutých kontejnerů a převáží tak mnohem méně vzduchu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová.

Nesplníme cíle SUP

V připomínkách také zaznívá možná změna některých cílů díky diskutovanému návrhu evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu. To stále není schválené a je otázka, zda k tomu vůbec dojde. „Stále tu máme směrnici o jednorázových plastech a 90% míry sběru do roku 2029, které bez ohledu na výsledek těchto debat musíme dosáhnout. My chceme především změnit současný neefektivní systém třídění, v kterém je recyklace plastu pouze 42 %. Chceme, aby cenný materiál nekončil na skládkách, ale aby byl opakovaně využíván do nových lahví. A navíc, jde nám tady pouze o plnění nějakých cílů na nezbytné minimum nebo chceme žít v čistší krajině bez odpadků, aniž bychom plýtvali materiálem, který následně vyhodíme na skládky?“ ptá se Havligerová.

„Takovýchto zavádějících informací je v připomínkách mnoho. Je ale především potřeba připomenout, že Česká republika potřebuje konečně začít skutečně recyklovat odpad, který vytváří. Potřebuje skončit s praxí, kdy většina nápojových obalů končí na skládce či ve spalovnách bez dalšího využití. Zálohový systém funguje již v 15 evropských zemích a je jedinou cestou, jak dosáhnout 90% sběru použitých obalů. Navíc umožní, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. A dodává: „Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. To přispívá k materiálové bezpečnosti a výrobcům snižuje riziko nedostatku obalů, které například během pandemie, z důvodu narušených dodavatelských řetězců, nebylo neobvyklé.“

Podle Iniciativy pro zálohování návrh zákona staví na zkušenostech ze zavedených evropských systémů záloh a inspiroval se tím, co už jinde dobře funguje. Navržené parametry zaručí systém, který je přívětivý ke spotřebitelům a poskytne jim širokou a dobře dostupnou sběrnou síť pro vrácení zálohovaných obalů. Díky zálohovému systému bude ČR schopno do několika let vysbírat a recyklovat minimálně 90 % plastových lahví a plechovek uvedených na trh. Podle návrhu tak má Česko šanci mít řešení, které splňuje základní předpoklady dobře fungujícího systému záloh na PET lahve a plechovky, jako je tomu už nyní například ve Skandinávii, Pobaltí, na Slovensku nebo nově od letošního ledna i v Maďarsku. Systém bude tak, jak je běžné i v dalších evropských zemí, fungovat na neziskovém principu. A především musí systém plnit svůj základní účel, a to je zajištění cirkularity nápojových obalů.

 

Nedávno se začalo hovořit o novém pojmu, takzvaném faster fashion, který má ještě větší dopad na naši planetu. Na fenomén upozornila už na sklonku minulého roku švýcarská nevládní organizace Public Eye na základě vlastní investigace. Podle jejích zjištění módní giganty, jako je Shein a Zara, pro rychlejší transport textilu po světě využívají letadla. Na palubě místo pasažérů cestuje zhruba sto tun textilií, aby byla přeprava zboží rychlejší a zisk vyšší. Právě tento způsob dopravy může v módním průmyslu zapříčinit vznik ještě více emisí než kdy dříve. Více ZDE

Výkon tuzemských fotovoltaických elektráren roste, loni se zvýšil skoro o jeden gigawatt. Je to zdaleka nejvíc od solárního boomu, který v Česku odstartoval před deseti lety. Nejčastější jsou instalace na střechách domácností. Výkonem tři a půl gigawattu se česká fotovoltaika sice přibližuje jaderným elektrárnám, celková spotřeba je však desetkrát nižší. I kvůli tomu, že zdroj energie funguje jen část dne. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:
Česko politicky zaspalo v investování do obnovitelných zdrojů. Teď doháníme zbytek Evropy, myslí si ředitel Solární asociace
 

Do hledáčku světových lídrů se v posledních letech stále častěji dostávají mikro a nanoplasty. Podle dat OSN najdeme jen v mořích přes 50 bilionů částic mikroplastů, což je 500krát více, než kolik je hvězd v naší galaxii. Zatímco ve vodách jsou mikroplasty zmapované podrobně, v jiných oblastech přesnější data chybí. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se proto ve spolupráci s kolegy z Akademie věd ČR rozhodli popsat, jak se plastové částice šíří v zemědělství.

Studie Světového fondu na ochranu přírody uvádí, že člověk pozře za týden zhruba pět gramů mikroplastů. To je množství odpovídající například jedné platební kartě. „Vědci po celém světě si kladou otázku, co takové množství plastů udělá v těle. Z předchozích výzkumů víme, že většina mikroplastů se vyloučí. Velké otazníky ovšem zůstávají u nanoplastů, které se mohou dostávat do krve a objeveny byly i v mateřském mléce nebo mozku,“ popsal Pavel Horký z Ústavu výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU, který od loňského roku vede výzkum zaměřený na monitoring cirkulace mikroplastů v zemědělské produkci.

Cílem jeho vědeckého týmu je vyvinout detekční platformu, prostřednictvím které by bylo možné analyzovat výskyt mikro a nanoplastů v potravní pyramidě – tedy v půdě, v plodinách pěstovaných na poli, v mase či orgánech hospodářských zvířat a do budoucna i v lidském těle. „Kolegové z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v současnosti pracují na vývoji mikrofluidního čipu. Využíváme metodu Ramanovy spektroskopie s optickou pinzetou, která umožňuje jak zachycení, tak analýzu mikroplastů,“ vysvětlil Horký.

Projekt začal loni na jaře, aktuálně odborníci analyzují první vzorky. Výzkum mají rozdělený na několik částí. „Unikátnost našeho projektu spočívá především v jeho komplexnosti. Zaměřujeme se na rostlinnou i živočišnou výrobu, ale také na zemědělskou půdu,“ řekl Horký. Letos budou vědci cíleně krmit mikroplasty drůbeži a budou sledovat, jak se částice transportují v rámci jednotlivých orgánů, částí těla, svalů a krve zvířat. „U nás je dělána spousta experimentů na laboratorních potkanech nebo myších, větším živočichům se ale nevěnuje pozornost. Právě proto se chceme posunout směrem k hospodářským zvířatům, protože z našeho pohledu je zde velký potenciál být unikátní.“

Vedle experimentů se zvířaty čeká výzkumníky také nádobový pokus ve sklenících. Mikroplasty budou vědci aplikovat do půdy, kam následně vysadí nejčastěji pěstované plodiny – například kukuřici nebo pšenici. Také v tomto případě budou sledovat, jak se z půdy dostávají plasty do různých částí rostlin.

Dílčím cílem projektu je pak zmapování výskytu mikroplastů v zemědělské půdě poblíž skládek komunálního odpadu. Výsledky z této části výzkumu by vědci měli mít už v letošním roce. Právě spolupráce s praxí je pro projekt klíčová. „V poslední fázi výzkumu budeme monitorovat mikro a nanoplasty přímo na vybraných farmách v Česku. Zaměřit se chceme na region Jižní Moravy a Vysočiny,“ přiblížil Horký.

Výsledný analytický nástroj chtějí odborníci nabídnout komerční sféře. „Stejně jako v současnosti kontrolujeme obsah mykotoxinů nebo antibiotik, možná do budoucna budeme sledovat i zastoupení mikroplastů – například v rámci ekologického hospodaření. Nabízí se ale využití i mimo zemědělství. Uplatnění by metoda mohla najít rovněž ve státní správě. Samozřejmě přemýšlíme také nad využitím v humánní oblasti u lidských tkání,“ zamyslel se vědec.

Mikroplasty se do přírody dostávají dvojí cestou. Takzvané primární mikroplasty se v prostředí vyskytují rovnou v podobě malých částeček. Více než třetina těchto částic pochází z praní syntetického oblečení, dalších téměř třicet procent mikroplastů se tvoří při sjíždění pneumatik. Vedle toho vznikají sekundární mikroplasty rozpadem větších kusů plastových produktů, jako jsou tašky nebo lahve.

Společný projekt vědců z MENDELU a AV ČR zaměřený na monitoring mikro a nanoplastů potrvá do roku 2025. Podpořený byl Technologickou agenturou ČR v rámci programu Prostředí pro život.

Panamskému průplavu hrozí vážné problémy, pokud se nedokáže přizpůsobit změnám klimatu. Infrastrukturu, která spojuje Tichý a Atlantický oceán, ohrožuje především pokles srážek, protože používá pro své plavební komory vodu ze sladkovodních nádrží. Kvůli suchu musel provozovatel omezit pohyb lodí v kanálu, což se zřejmě promítne do jeho hospodaření. Záznam pořadu (od 21 minuty) ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Česko politicky zaspalo v investování do obnovitelných zdrojů. Teď doháníme zbytek Evropy, myslí si ředitel Solární asociace