Podle § 59 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, mají obce povinnost určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, jedlých olejů a tuků a od 1. ledna 2025 rovněž textilu. Odbor cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí vydal tento metodický návod pro upřesnění postupu pro splnění povinnosti obcí.

Dokument ke stažení:

Metodický návod (PDF, 153 kB)

V národním leteckém průmyslu se každoročně spotřebuje přibližně 22 miliard galonů leteckého paliva, které vyprodukuje přibližně 1 miliardu tun oxidu uhličitého, což představuje 3 % světových emisí oxidu uhličitého. Z tohoto důvodu se výzkumní pracovníci i politici dívají na letectví jako na odvětví, které nabízí mnoho příležitostí ke snížení emisí. Více ZDE

Kudy teče voda do řek a potoků? Začal monitoring vodních toků, hledají se výpusti i překážky

V Česku se naplno rozběhla takzvaná pasportizace vybraných potoků a řek. Vodohospodáři spolu s ochránci přírody teď přímo v terénu mapují na 26 000 kilometrů vodních toků. Do mobilní aplikace se kromě stavu potoků zapisují třeba konkrétní překážky nebo výpusti, které by mohly být zdrojem znečištění přírody. Více ZDE

Chytré popelnice. Samy hlásí, že jsou plné. Jenže to Pirátům drhne

Pražská firma řešící moderní technologie, která spadá do gesce Pirátů, utratila více než 23 milionů korun za „chytré popelnice“, které samy hlásí, že jsou plné. Ani taková vysoká částka utracená z kapes daňových poplatníků ovšem nevede k tomu, že by informace ze speciálního systému byly ke svozu odpadu využívány. Systém totiž drhne. Čidla prý selhávají a hlásí plný kontejner i v případě, že obsahuje jediný kousek zaseklého odpadu. Více ZDE

USA chtějí zvýšit výrobu energie z větrných elektráren

Spojené státy se domnívají, že do roku 2030 bude větrná energie produkovat 20 procent elektřiny v zemi. Stejné množství nyní vyrábějí jaderné elektrárny. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnilo americké ministerstvo energetiky. Výzkumná práce zkoumala technické možnosti rozšíření větrných elektráren v zemi. Více ZDE

Třídění komunálního odpadu v obcích se podle posledních dostupných dat zlepšuje. Tři nejlepší kraje třídí přibližně polovinu veškerého papíru, skla, kovů, plastů, biologického odpadu, dřeva, textilu, který vyprodukují domácnosti a malé firmy. Ukazují to data za rok 2022, které Ministerstva životního prostředí zveřejňuje v souvislosti s plněním třídících cílů obcí podle zákona o odpadech.

„Krajům i obcím se daří lépe třídit a díky tomu skončilo v roce 2022 na skládkách nejméně komunálního odpadu za posledních deset let. Míra třídění stoupla mezi ročně úplně ve všech krajích a potvrzuje se tak fakt, že se začíná dařit odklon odpadů od skládek. Ve třídění i recyklaci materiálů ale musíme přidat, i protože pro obce bude v roce 2025 závazný cíl 60 % vytřídění odpadu produkovaného domácnostmi,“ komentuje data ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: “Ministerstvo životního prostředí proto z Operačního programu Životní prostředí podporuje všechny druhy aktivit, díky kterým se vyhneme tomu nejhoršímu možnému způsobu nákladní s odpady, tedy jejich uložení pod zem. Ať už jde o výstavbu nebo modernizaci třídicích odpadových linek, sběrné dvory, zlepšení sběru a svozu odpadů nebo re-use centra, kde můžete odevzdat věci, které ještě někomu poslouží. Podporujeme i systémy vratných obalů a nádobí nebo domácí kompostéry na zahrady.“

Podle dosažených výsledků plnění cíle třídění v jednotlivých krajích se na prvních čtyřech pozicích umístily kraje Olomoucký (50,90 %), Pardubický (50,61 %), Kraj Vysočina (49,56 %) a Moravskoslezský kraj (48,25 %). Naopak nejméně se využitelné komunální odpady třídily v Praze (30,03 %), v Ústeckém kraji (31,21 %). Přibližně stejných výsledků dosáhly kraje Liberecký (37,14 %) a Karlovarský (37,38 %).

Úspěšně třídila v roce 2022 i některá velká města jako například Pardubice (54,10 %), Olomouc (53,63 %) a Ostrava (53,05 %). Při pohledu na velikost sídel dosahují nejlepších výsledků středně velké obce, tedy zejména obce od 5000 do 10 000 obyvatel, a to přes 48 %. Nejhůře jsou na tom velká města nad 100 000 obyvatel, která dosahují míry třídění okolo 36 %.

Data potvrzují, že mezi lety 2021–2022 vzrostla úroveň třídění ve všech krajích ČR. Obce v České republice mají ze zákona povinnost dosáhnout cílů třídění recyklovatelné složky komunálního odpadu v roce 2025 a následujících letech ve výši 60 %. V roce 2030 a následujících letech 65 % a v kalendářním roce 2035 i následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

Dokument ke stažení:

Třídění komunálních v krajích 2022 (PDF, 96 kB )

Komise schválila ve středu 17. dubna změnu pracovního programu Horizon Europe na roky 2023–2024, což zvýší rozpočet na rok 2024 o téměř 1,4 miliardy eur. Investice zahrnuje podporu misí EU s cílem řešit výzvy jako klimatická neutralita měst, a nebo iniciativu New European Bauhaus. Nová opatření také zahrnují balíček experimentálních akcí na podporu otevřenosti programu a podporu mladých výzkumníků. Komise navýšila rozpočet programu Horizon Europe na rok 2024 o téměř 1,4 miliardy eur. Tato změna zahrnuje podporu misí EU, včetně iniciativy New European Bauhaus, a balíček experimentálních akcí na podporu otevřenosti programu a kariér mladých výzkumníků.

Stromy ve městech a obcích by měly získat větší ochranu. Stát chce, aby lidé, firmy a instituce místo pokácených dřevin zasazovali nové. Pokud to nebude možné, mají nově platit poplatek. Úřad to navrhuje v rámci chystané změny zákona o ochraně přírody a krajiny. Více ZDE

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje rozsáhlé sektorové šetření v oblasti nakládání s odpady. V průběhu následujících dvou let získá informace od všech relevantních subjektů působících v tomto sektoru a vyhodnotí je z hlediska fungování hospodářské soutěže na těchto trzích.

Odpadové hospodářství prochází v současné době zásadními změnami, zejména v souvislosti s přechodem k ekologické a udržitelné ekonomice. Z tohoto důvodu je podstatné, aby v odvětví probíhala účinná hospodářská soutěž, díky níž budou soutěžitelé v tomto odvětví fungovat efektivněji a s nižšími náklady pro spotřebitele.

Úřad vybral uvedenou oblast jako předmět sektorového šetření jednak kvůli tomu, že se zde v posledních letech zabýval opakovanými podněty a dále z důvodu chystaných zásadních změn právní úpravy. V přípravě je jednak zavedení zálohového systém na PET lahve a kovové obaly na nápoje a rovněž změna pravidel skládkování spalitelného komunálního odpadu, k níž má dojít v roce 2030. Obě tyto změny budou mít zásadní dopad do sféry hospodářské soutěže. Z těchto důvodů se Úřad rozhodl daný sektor podrobně prověřit.

V rámci šetření bude sledováno a vyhodnoceno desetileté období od roku 2013 do roku 2023, a to v oblastech svozu, třídění, spalování a skládkování odpadů, se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.

V první fázi šetření Úřad provede analýzu aktuálních plánů odpadového hospodářství krajů a dále osloví krajské úřady s žádostí o informace. Dále zmapuje fungování jednotlivých trhů, identifikuje subjekty působící ve výše uvedených oblastech a vyžádá si od nich informace. Půjde zejména o veřejné zadavatele, svozové společnosti, provozovatele skládek a třídících linek, spalovny, zařízení energetického využití odpadů a sdružení subjektů působících v této oblasti. Podrobně se bude analyzovat právní úprava dopadající na odpadový sektor, to vše se zaměřením na soutěžní aspekty.

V další fázi bude provedena analýza získaných dat a dojde k jejich porovnání s daty Českého statistického úřadu a dalších zdrojů. Jestliže v mezidobí dojde k přijetí novely zákona o obalech zavádějící v ČR zálohový systém na PET lahve a kovové obaly na nápoje, zaměří se Úřad na postavení nově vzniklého operátora a případně i další aspekty s touto problematikou související.

Cílem šetření je zmapovat trh, jeho strukturu a úroveň hospodářské soutěže, identifkovat případné dysfunkce trhu, zformulovat doporučení pro řešení soutěžních problémů (na legislativní či nelegislativní bázi) a pro posílení soutěže na šetřených trzích, s přihlédnutím k doporučením adresovatelným veřejným zadavatelům (zejména městům a obcím), popř. spotřebitelům.

Patrně největší kriminální kauza ve Středočeském kraji za poslední roky s přesahem do ekologie a financí nabírá ještě větších rozměrů. Policie odhaduje náklady na sanaci azbestem zamořeného území v Milovicích na 1,5 miliardy korun. Konkrétní viníky ale nemá. Více ZDE

Počínaje dneškem žijí obyvatelé České republiky na ekologický dluh. Takzvaný Světový den překročení vypočítává mezinárodní organizace Global Footprint Network již od roku 2006. Pro tuzemsko připadá na 18. dubna, což je o 6 dní pozdější termín než v loňském roce. Globální den překročení (Earth Overshoot Day) pak připadá na 25. července.

Den překročení je ukazatelem toho, jak velká za námi zůstává stopa na planetě. Toto datum se dá oddálit snížením dopadu na životní prostředí, a to nejen v oblasti průmyslu, stavitelství a zemědělství, ale také dopravy a výroby. Poptávka lidstva po přírodních zdrojích již nyní převyšuje limity a možnosti naší planety. Konkrétně Česká republika by při současné produkci potřebovala podle výpočtu na letošní rok přírodní zdroje 3,38 planet, v celosvětovém kontextu se číslo snižuje na 1,76.

„Nemůžeme žít na dluh. Tedy ani na ekologický dluh. Už v dubnu jsme spotřebovali tolik přírodních zdrojů, co nám mělo vystačit na celý rok. S touto rychlostí spotřeby by nám nestačily ani tři planety Země. Proto se musíme snažit dluh zmenšovat. Můžeme tomu pomoci tím, že budeme například zateplovat své domy a snižovat tak jejich energetickou náročnost, můžeme vyměnit starý kotel za šetrnější způsob vytápění, využívat zelenou elektřinu třeba ze solárních panelů nebo více recyklovat a zaměřit se na opětovné využívání materiálů i vody. Zároveň bychom měli spojit síly v podpoře biodiverzity a ochraně vody i půdy, a hlavně v obnově naší přírody. Na tom také na ministerstvu intenzivně pracujeme. Věřím, že nejen díky tomuto se nám podaří den, od kterého žijeme na dluh, zase o něco oddálit,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Globální den překročení nastane podle výpočtů o osm dní dříve než v loňském roce. Současné tempo zapříčiní, že den, od kterého žijeme na ekologický dluh, přijde každý rok o něco dříve. Abychom toto datum oddálili, je důležité snížit ekologickou stopu a zaměřit se na efektivnější využívání omezených zdrojů, které máme k dispozici. Počítá se každý malý krok a začít se dá například změnou ve stravování nebo nákupním chování.

„Dnešní datum je především vodítkem k zamyšlení. Pro jednotlivce při zvažování individuálního chováni a skutečných potřeb, pro vlády pak zejména jako memento nutnosti reálných environmentálních reforem, které zároveň řeší všechny tři planetární krize: klima, biodiverzitu i znečištění,“ dodal náměstek ministra životního prostředí Jiří Lehejček (Piráti).

Datum Globálního dne překročení se každý rok počítá vydělením světové biokapacity, tedy množstvím zdrojů, které Země v daném roce vytvoří, a světovou ekologickou stopou (spotřebou přírodních zdrojů v daném roce). Výsledek se pak vynásobí počtem dní daného roku.

Dne 12. dubna 2024 Rada EU schválila znění revize směrnice o průmyslových emisích (IED) a nového nařízení o portálu průmyslových emisích (IEP). Dalším krokem je podepsání revize IED a následně vyhlášení v Úředním věstníku EU. V platnost vstoupí dvacátým dnem po vyhlášení. Po tomto datu budou mít členské státy EU až 22 měsíců na to, aby ustanovení směrnice začlenily do svých vnitrostátních právních předpisů. Co se týče IEP, po vyhlášení v Úředním věstníku EU se stane závazným a přímo použitelným ve všech členských státech od roku 2028. Více informací poskytne tisková zpráva zveřejněná na webových stránkách Rady EU ZDE.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se společností Consulteco, s.r.o. bude dne 16. 5. 2024 pořádat jednodenní seminář k aktuálním tématům a novinkám v oblasti chemické legislativy. Seminář se bude konat 16. května 2024 od 9.30 do 15.45 hodin v budově Ministerstva průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1. Seminář je určen pro společnosti, které při své činnosti nakládají s chemickými látkami samotnými nebo obsaženými ve směsích nebo v předmětech.

Účastníci získají následující informace:

• novinky v oblasti nařízení REACH a CLP (přehled změn nařízení, revize nařízení CLP, mikroplasty)

• SVHC látky a jejich regulace (PFAS, siloxany, chrom VI, olovo, zpomalovače hoření) – povinnosti a návrhy

• endokrinní disruptory

• obecné informace a novinky k biocidům

• vyhledávání informací – nová databáze ECHA CHEM

• oznamování do databází PCN a CHLAP

• dovozy látek a směsí ze třetích zemí a povinnosti s tím spojené

• dotazy a diskuze

Účast na semináři je zdarma.

Zájemci se mohou zaregistrovat vyplněním přihlášky nejpozději do 10. 5. 2024 do 12 hodin.

Až do 31. května se mohou české firmy ucházet o finanční i odbornou podporu z programu Up2Circ na posílení principů cirkulární ekonomiky ve firmě. Konkrétně se může jednat o prodloužení životnosti produktu, jeho design, recyklaci a třeba i transformaci na byznysový model sdílené ekonomiky. Celkem se v této výzvě rozdělí mezi firmy 1,2 milionu eur. O granty mohou žádat firmy ze všech zemí Evropské unie, v České republice má program na starosti inovační agentura JIC. Více ZDE

Stejně jako oblast dodávky energií, tak i oblast svozu a odstraňování odpadů se přesouvá z okrajových služeb facility managementu k těm důležitějším. Důvodem jsou nejen rychle rostoucí ceny, ale zejména fenomén ESG, který tak nějak postupně mění priority vnímání celého oboru. To způsobuje narůstající globální důraz na udržitelnost a odpovědnost v oblasti životního prostředí. Korporace se stávají klíčovými aktéry v úsilí o snižování negativních dopadů na planetu a společnost. V tomto textu se zaměříme na souvislosti a trendy v oblasti nakládání s odpady, vazbu na ESG a strategie předcházení vzniku odpadů jako složky komplexního facility managementu. Více ZDE

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal za pravdu švýcarským seniorkám žalujícím svůj stát kvůli nedostatečné ochraně klimatu. Uznal jejich argumenty, že trpí nadměrnými horky a že švýcarská vláda dělá málo pro snížení globální teploty. „Evropská unie je lídrem v ochraně klimatu,“ řekl pro Český rozhlas Plus ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). V pořadu Pro a proti diskutoval společně s aktivistou Jakubem Zamouřilem. Více ZDE

Obnova evropské přírody bude muset počkat. Evropským parlamentem sice už prošla finální podoba nařízení, ale chybí souhlas Rady Evropské unie. Ten byl považován za formalitu, jenže hlasování, ke kterému mělo dojít koncem března, se prozatím kvůli nedostatečné podpoře odkládá. Kdy se odehraje nové hlasování, zatím není vzhledem k blížícím se červnovým evropským volbám jasné. Pro ochránce přírody je to každopádně nešťastná zpráva, jelikož čas je podstatným aspektem plnění cílů rezoluce – čím později bude přijata, tím složitější obnova přírody nejspíš bude. Více ZDE

Předkládaný návrh zákona představuje poměrně rozsáhlou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která v sobě shrnuje zásadní změny ve dvou hlavních oblastech – v oblasti ochrany dřevin a v oblasti druhové, zejména zvláštní druhové ochrany. Obě tyto problematiky jsou řešeny relativně nezávisle na sobě a představují svébytná témata, nicméně s ohledem na nutnost jejich vzájemné koordinace a potřebě harmonizace úprav prováděných především v kompetenčních a přestupkových ustanoveních jsou řešeny společným legislativním materiálem s cílem vyvarovat se kolizí vznikajících při souběžném projednávání více novel téhož právního předpisu. 

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová-zpráva

• Platné-znění

• RIA-č-1

• RIA-č-2

• Rozdílová-tabulka

Po změně nařízení o klasifikaci, označování a balení (nařízení CLP) mohou společnosti do svých dokumentací v IUCLID již od konce dubna uvádět informace o nových třídách nebezpečnosti. Nové třídy nebezpečnosti pro klasifikaci, označování a balení látek a směsí budou zahrnuty do softwaru IUCLID od 29. dubna 2024.

Jedná se o:

• endokrinní disruptory pro lidské zdraví (ED HH) nebo životní prostředí (ED ENV);

• perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT); vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB)

• perzistentní, mobilní a toxické (PMT); vysoce perzistentní a vysoce mobilní (vPvM).

Společnosti mohou začít uvádět informace týkající se těchto nebezpečí při předkládání dokumentací podle nařízení CLP, REACH a o biocidních přípravcích.

Pro látky a směsi platí různá přechodná období. Po jejich uplynutí musí společnosti při předkládání informací agentuře ECHA uvést, jak je látka nebo směs klasifikována z hlediska nových tříd nebezpečnosti.

V současné době nedochází ke změnám při kontrole úplnosti registrací v souvislosti s novými třídami nebezpečnosti, avšak asistent pro validaci IUCLID bude upozorňovat, aby tyto údaje byly zadávány, pokud budou k dispozici. ECHA rovněž aktualizuje příručky pro přípravu dokumentace s radami ohledně nových polí v IUCLID.

Na podzim 2024 bude rozšířena databáze chemických látek ECHA CHEM o přepracovaný seznam klasifikací a označení s novými třídami nebezpečnosti. K dispozici budou také pokyny k novým třídám nebezpečnosti.

Další informace:

• IUCLID
• Nové třídy nebezpečnosti včetně přehledu přechodných období
• Webinář 16. 5. 2024 ke změnám v IUCLID
• Příručky (manuály)