V úředním věstníku Evropské unie vyšla 12. prosince 2024 nová směrnice 2024/3019 o čištění městských odpadních vod. Aktualizuje a zpřísňuje předchozí předpisy s cílem zlepšit kvalitu vod a ochranu životního prostředí v členských státech.

Mezi klíčové změny patří:

• Zmenšení velikosti aglomerace. Nově je povinnost zajistit odvádění a čištění městských odpadních vod stanovena pro aglomerace s populačním ekvivalentem (PE) 1000 a vyšším, oproti předchozí hodnotě 2000 a vyšší.

• Zavedení čtvrtého stupně čištění. Směrnice ustanovuje povinnost pro vybrané aglomerace o velikosti 10 000 PE a všechny ČOV o velikosti 150 000 PE a vyšší zajištění odstranění vybraných mikropolutantů, jako jsou farmaceutické látky a kosmetické přípravky. Náklady na tuto modernizaci budou částečně hrazeny příslušnými průmyslovými odvětvími.

• Energetická účinnost a využití obnovitelných zdrojů. Čistírny odpadních vod o velikosti 10 000 PE a vyšší budou povinny provádět pravidelné energetické audity a podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, jako je bioplyn nebo solární energie, s cílem dosáhnout energetické neutrality do roku 2045.

Implementace těchto opatření povede ke zvýšení nákladů na provoz čistíren odpadních vod, což se pravděpodobně promítne do cen vodného a stočného pro koncové uživatele. Plné znění směrnice 2024/3019 je dostupné na oficiálních stránkách EUR-Lex: EUR-Lex

Zdroj: SOVAK ČR

Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje tzv. zelené politiky a snižování emisí v ČR. Plán počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných 18 procent na 30 procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Nezahrnuje zatím naopak kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu, které chystá EU. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu Kč. Dokument vyžaduje EU. Česko mělo, stejně jako dalších 12 zemí EU, se schvalováním plánu zpoždění, Evropská komise kvůli tomu s ČR v listopadu zahájila řízení pro porušení unijního práva, takzvaný infringement.

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí v Odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice Ministerstva průmyslu a obchodu připravilo Souhrnnou energetickou bilanci státu v metodice Eurostatu za léta 2010–2023. Tato bilance byla připravena na základě dat zasílaných do Eurostatu prostřednictvím ročních mezinárodních energetických dotazníků sestavených z dat Ministerstva průmyslu a obchodu a Českého statistického úřadu a upravena především pro potřeby tvorby Národního energeticko-klimatického plánu a pro potřeby dalších státní institucí tak, aby byla zajištěna co největší vypovídací schopnost prezentovaných dat a jejich časová konzistentnost.

Publikace obsahuje zjednodušené souhrnné energetické bilance za jednotlivé roky 2010–2023, časové řady za roky 2013–2023 podle paliv, časové řady za roky 2013–2023 – primární zdroje/konečná spotřeba a porovnání Indikátorů Evropa 2020–2030 a hodnot souhrnné energetické bilance.

Interaktivní datová příloha obsahuje podrobná data a umožňuje volit různé parametry (např. jednotky, druhy paliv, konkrétní odvětví, atd.) a podle nich provádět výběry a přepočty.

Dokument ke stažení:

• Souhrnná energetická bilance státu v metodice Eurostatu za léta 2010–2023 [pdf, 4452 kB]

• Souhrnná energetická bilance státu v metodice Eurostatu za léta 2010–2023 [xlsx, 1243 kB]

Výnosy z prodeje emisních povolenek bude možné do budoucna použít výhradně na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Nyní musí být takto využita jen polovina výnosů. Změnu přinese v návaznosti na unijní směrnice novela, kterou ve středu schválil Senát. Předlohu, která by mohla nabýt účinnosti začátkem příštího roku, ještě dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Více ZDE

Rada EU schválila závěry podporující rozvoj geotermální energie, obnovitelného zdroje využívajícího přírodní teplo ze zemského nitra. Geotermální energie může zajistit stabilní a dostupné vytápění, chlazení i nepřetržitou dodávku elektřiny, čímž přispívá k dekarbonizaci budov a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu.

Rada vyzývá členské státy a Komisi k vytvoření akčního plánu pro urychlení rozvoje tohoto zdroje, včetně snazšího přístupu k financování, rychlejšího povolovacího procesu, rekvalifikace pracovníků a podpory využití bývalých fosilních zařízení pro geotermální projekty.

Cílem je posílit odolnost energetické sítě, zajistit energetickou suverenitu EU a přispět k přechodu na bezemisní ekonomiku. V roce 2021 geotermální energie tvořila pouze 2,8 % obnovitelných zdrojů v EU. Potenciál tohoto zdroje zůstává nevyužitý, ale díky novým opatřením se očekává jeho rozmach.

 

V listopadu se konalo 10. pokračování mezinárodní konference Počítáme s vodou. Podtitulek konference tentokrát zněl Modro-zelená infrastruktura a kvalita vody. Za 10 let je vidět velký posun ve vnímání problematiky dešťové vody, která se z odborných témat stala běžnou součástí projektů a je vnímána i veřejností. Více ZDE

Nápojových plechovek Češi vytřídí do popelnic na kovy zhruba jen čtvrtinu. PET láhví naopak v kontejnerech končí většina. Ani takto vytříděné láhve se ale nakonec často stejně nezrecyklují. Nového využití se podle dat společností EKO-KOM a rPET InWaste dočká asi jen 37 procent plastu z PET láhví, podle jiných údajů je to až polovina. Mnoho evropských zemí proto přistupuje k zálohování nápojových obalů. Ve Švédsku takový systém funguje už 40 let. Více ZDE

Evropský parlament (EP) dnes definitivně schválil odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy. Dohodu o odkladu musí ještě formálně potvrdit členské státy a do konce roku 2024 musí být zveřejněna ve věstníku EU. Více ZDE

Vláda se po půl roce vrací k Národnímu klimaticko-energetickému plánu. Je dobře, že nová verze plánu zmírňuje závazky v rozvoji obnovitelných zdrojů a odchodu od fosilních paliv? Neodsouvá vláda změny, které se české energetice stejně nevyhnou? „Působením vlády jsem zklamán, promrhali jsme čtyři roky. Mluvilo se o tom, že se udělá nová Státní energetická koncepce a výsledek je, že jsme se dozvěděli, že nebude schválena,“ hodnotí investor a energetický expert Michal Šnobr. Více ZDE

Nejen plast, papír a sklo. Od příštího roku musí Česko povinně třídit i textil. „Po obcích se chce vyčlenit jedno místo a zajistit svoz. To se dalo soutěžit roky dopředu,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí ministerstva David Surý. „Na tolik vytříděného textilu ale není zpracovatelská kapacita,“ namítá Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseka. Více ZDE

Vláda se na středečním jednání po půl roce vrátí k národnímu klimaticko-energetickému plánu. Aktualizovaný dokument počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě z 18 procent na 30 procent do roku 2030 či s ukončením spalování uhlí nejpozději do roku 2033. Z materiálu naopak oproti dřívější verzi vypadla část o systému emisních povolenek na paliva, což by zdražilo benzin. Více ZDE

Česká republika bude v EU usilovat o odklad a úpravu nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle současných plánů by systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov, měl platit od roku 2027. Česká vláda bude chtít odklad využít k úpravě systému s cílem zajistit silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií, uvedl premiér Petr Fiala. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou výzvu pro Ústecký kraj z Operačního programu Spravedlivá transformace, kde je k dispozici 800 milionů korun. Ty mají tomuto tzv. uhelnému regionu pomoci navýšit výzkumné kapacity vědeckých pracovišť, zlepšit jejich vybavení a podmínky pro práci a podpořit vědecké projekty zaměřené na nízkoemisní energetiku i cirkularitu. Jde o součást podpory, která se zaměřuje na zmírnění negativních dopadů odklonu od uhlí a na rozvoj lidí a jejich dovedností. Program Spravedlivá transformace má za cíl pomoci regionům a lidem zvládnout přechod na klimaticky neutrální hospodářství do roku 2050. Dokumenty k výzvě Podpora výzkumu a vývoje v Ústeckém kraji

Česká republika bude muset zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky. Bez něj totiž nesplní cíle vyplývající z evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu (tzv. PPWR). Dnešní schválení dokumentu Evropskou radou¹ je posledním krokem v legislativním procesu. Z nařízení vyplývá, že pokud členská země v roce 2026 nedosáhne 80% míry sběru PET lahví a plechovek, musí nejpozději v roce 2029 zavést zálohový systém. Česká republika s mírou sběru pod 30 % u plechovek a 75 % u PET lahví ve stávajícím systému tyto podmínky nesplní. Novela obalového zákona, které nyní čeká v prvním čtení na schválení Poslaneckou sněmovnou, přitom povinnosti plynoucí z nařízení zajistí.

Nařízení stanovuje povinnost zavést systém záloh, pokud členské země nesplní povinnou míru sběru 80 % jak u PET lahví, tak u plechovek v roce 2026. Zároveň musí prokázat jasný plán, jak v roce 2030 dosáhnou míru sběru 90 %. Česká republika jednoznačně povinnou míru sběru nesplní u plechovek, jak již potvrdila také autorizovaná obalová společnost EKO KOM², a s vysokou pravděpodobností ani u plastových lahví. Jejich třídění už roky stagnuje kolem 75 %.

„Nové nařízení o obalech zpřísňuje cíle sběru pro členské státy, nově totiž zavádí cíl pro nápojové plechovky, a zároveň navyšuje cíl sběru plastových lahví od roku 2026. Nově zavedené zálohové systémy navíc musí splňovat stanovené minimální standardy. Rámec systému pro Česko, navržený v návrhu novely obalového zákona, který schválila vláda a nyní je na projednání v Poslanecké sněmovně, je s nimi v souladu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Zálohový systém na PET lahve a plechovky je řešením neutěšené situace recyklace nápojových obalů. Nevyžaduje přitom žádné příspěvky ani dotace z veřejných zdrojů, protože plně využívá hodnoty vysbíraného materiálu, jehož prodej pomáhá financovat provoz a který v současném systému třídění leží ladem na skládce, v přírodě nebo končí ve spalovně. „Zálohování nápojových obalů oproti současnému systému třídění umožní vrátit k opětovnému použití téměř veškeré nápojové obaly. Lidé navíc budou mít jistotu, jak se s materiálem dále nakládá. Z navrácené PET lahve vznikne opět nová petka a z plechovky zase plechovka,“ říká Havligerová.

Většina Evropy je již na tyto změny připravena nebo se na ně připravuje. Zálohuje více než polovina obyvatel Evropy celkem v 16 zemích. V lednu 2025 se přidá Polsko a Rakousko. Z dalších zemí zálohování připravují například v Řecku, Portugalsku, ve Velké Británii a nově také ve Španělsku.

První návrh Nařízení o obalech a obalovém odpadu představila Evropská komise v listopadu 2022. Dokument schválil již předchozí Evropský parlament 24. dubna 2024. Text nařízení následně procházel kontrolou formálních náležitostí. 25. listopadu 2024 projednal upravený text Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu. Nařízení bylo následně zveřejněno v plénu Evropského parlamentu, čímž došlo k jeho formálnímu schválení. Posledním krokem bylo dnešní schválení návrhu Evropskou radou. Nařízení bude účinné 18 měsíců od vstupu do platnosti.

Zdroje:

[1]  https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2024/12/16/sustainable-packaging-council-signs-off-on-new-rules-for-less-waste-and-more-re-use-in-the-eu/

[2] https://www.ekokom.cz/reakce-aos-na-predpokladane-zavedeni-zalohovani-napojovych-obalu/

Kristýna Havligerová, Iniciativa pro zálohování

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

Množství recyklovaného skla v Česku klesá. Loni ho v zelených a bílých kontejnerech skončilo o šest a půl tisíce tuny méně než rok předtím. To, že lidé již tento materiál tolik netřídí, dopadá třeba na sklárnu v Kyjově na Hodonínsku. Podíl recyklovaného skla je menší a to použité tak musí nakupovat v cizině, což se promítá do ceny nových lahví. I proto chtějí odpadové společnosti lidi ke třídění víc motivovat. Více ZDE

Od příštího roku bude dotační podpora pro solární elektrárny nižší. Domácnosti proto zahltily instalační firmy s žádostmi o fotovoltaiky ještě za výhodnějších podmínek. Miliardy z Nové zelené úsporám Standard jsou už pryč. Více ZDE