Dotační program Oprav dům po babičce je podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše špatně nastavenou sólo akcí ministra životního prostředí, o které by ještě měla vláda debatovat. Mohou se podmínky dotací ještě změnit? Nebude to staré lidi nutit, aby převedli své domy na děti a vnoučata? A nevydělají na celém programu nejvíce bohatí, kteří si díky dotaci opraví chaty a chalupy? Tomáš Pancíř se zeptal ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL).

Předsedkyně Evropské komise společně se svým protějškem, filipínským prezidentem, 31. července zahájili iniciativu Team Europe v oblasti zelené ekonomiky v rámci Global Gateway. Celková výše příspěvku této iniciativě je 466 milionů eur a má za cíl vytvořit alternativní model vedený průmyslem k současnému přístupu k nakládání s plastovým odpadem, který povede k udržitelnějším hodnotovým řetězcům v oblasti plastů a ke snížení množství plastového odpadu a odpadu v mořích. Tento projekt bude také představen na fóru Global Gateway v Bruselu ve dnech 25.-26. října 2023.

Bolševník velkolepý i pajasan žláznatý patří mezi 88 invazních nepůvodních druhů z unijního seznamu. Pro tyto široce rozšířené druhy zpracovávají členské státy tzv. zásady regulace. Pro Česko se jimi stanovují hlavně prioritní typy míst a druhy metod na zásahy proti invazním druhům. Ministerstvo životního prostředí nyní zveřejňuje Zásady regulace pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima) a bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) v ČR, jsou to první dva z plánovaných 20 druhů.

„Dostal se do první desítky Evropu zamořujících invazních druhů, které se podepisují na ztrátě její druhové rozmanitosti. Poté, co se někde objeví první kvetoucí rostlina bolševníku velkolepého, zjara jsou kolem ní desítky malých semenáčků. Ty pak znemožní růst dalším druhům. Je dominantní i vzrůstem, dorůstá několika metrů. Kromě jeho negativního dopadu na biodiverzitu způsobuje bolševník velkolepý zdravotní rizika. Obsahuje toxické látky, které mohou u citlivých osob způsobit popáleniny až třetího stupně. V České republice se proto snažíme o jeho úplné vymýcení,“ představuje účinky tohoto vlajkového druhu pro problematiku invazních druhů ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zcela zásadní je u tohoto druhu zamezit kvetení, resp. dozrání nové várky semen a její šíření dále do krajiny.

Druhý druh, pajasan žláznatý se dnes řadí mezi vysoce invazní nepůvodní druhy Evropy i Severní Ameriky. Dokáže likvidovat přírodní ekosystémy, obsazuje přírodně cenná území, ničí i lidské aktivity, narušuje stavby a dopravní infrastrukturu. I tento druh má nezanedbatelné zdravotní dopady – způsobuje např. záněty kůže. Cílem ČR je tento invazní nepůvodní druh také vymýtit.

V případě provádění zásahů vůči invazním nepůvodním druhům je zapojení vlastníků, resp. nájemců a uživatelů pozemků (včetně zvláštních užívacích práv, jako je právo myslivosti či rybářství) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody krajiny, vztaženo k "běžné péči" o pozemky v rozsahu, v němž je taková opatření schopen provádět a lze je spravedlivě požadovat. Co se rozumí "běžnou péčí" se liší dle druhu a způsobu využití pozemku, ale i podle charakteru hospodařícího subjektu, povinností a oprávnění, kterými disponuje atp. Kupříkladu státní organizace zajišťující správu pozemků nebo obecní a městské organizace pečující o zeleň disponují zpravidla potřebnou technikou nebo oprávněními k profesionálnímu použití prostředků na ochranu rostlin (nebo subjekty s takovým oprávněním pro běžnou péči o pozemky zasmluvňují) a v jejich případě tedy bude rozsah opatření realizovaných v rámci "běžné péče" odlišný (vyšší) oproti jednotlivým fyzickým osobám.

„Bližší podmínky uplatňování zásad regulace budou v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny stanovovány na regionální úrovni místně příslušnými orgány ochrany přírody. To znamená, že je budou vydávat krajské úřady, správy národních parků, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nebo újezdní úřady, a to formou opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy pak budou aplikovat priority určené zásadami na celostátní úrovni a specifikovat konkrétní lokality či území, tedy konkrétně kde a případně kdy se má se systematickou regulací či eradikací v daném regionu začít.“ Představuje navazující krok orgánů ochrany přírody vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny MŽP Michal Servus.

K realizaci zásahů vůči invazním nepůvodním druhům lze využít dotačních programů MŽP, konkrétně Operačního programu Životní prostředí 2021-27 prostřednictvím aktivity 1.6.1.3 a národních programů Program péče o krajinu a Program obnovy přirozených funkcí krajiny, více zde.

Zásady regulace pro bolšeník velkolepý (PDF, 1 MB) (Heracleum mantegazzianum) v ČR. Více o bolševníku velkolepém: zde.

Zásady regulace pro pajasan žláznatý (PDF, 3 MB) (Ailanthus altissima) v ČR. Více o pajasanu žláznatém: zde.

Schválené zásady regulace pro jednotlivé druhy budou postupně publikovány na webu MŽP webu MŽP.

Lidstvo dnešním dnem spotřebovalo veškeré přírodní zdroje, které Země stačí obnovit za jeden rok, a žije na ekologický dluh. Uvádí to americký think-tank Global Footprint Network (GFN), který na základě údajů OSN každoročně vydává zprávu o dni, kdy lidé překročí kapacitu Země. Podle iniciativy je lidstvo v ekologickém deficitu už od počátku 70. let. Více ZDE

Vyhazovat plasty do žlutého kontejneru se Češi naučili skvěle. V třídění odpadu je Česko skokanem roku, celkově ale s úrovní životního prostředí zaostává za většinou unijních států. Ukazuje to Index prosperity a finančního zdraví, který sestavuje analytický portál Evropa v datech ve spolupráci s Českou spořitelnou. Studie vychází z veřejně dostupných dat a porovnává evropské státy v deseti různých oblastech, které souvisejí s prosperitou země a kvalitou života jejích obyvatel. V kategorii Stav životního prostředí stojí na špičce tohoto žebříčku Švédsko, Portugalsko a Francie, nejhorší je naopak situace v Řecku, v Lucembursku a na Kypru. Česko se z evropské sedmadvacítky umístilo na 22. místě. V meziročním srovnání se sice jedná o mírné zlepšení, přesto ale Česko zůstává jedním z největších znečišťovatelů Evropy. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh prováděcího nařízení k aktualizaci pravidel pro monitorování a vykazování emisí a dále návrh nařízení v přenesené pravomoci k aktualizaci předpisů upravujících dražbu emisních povolenek. Jako součást balíčku „Fit for 55“ došlo k revizi směrnice ETS, aby byla v souladu s novým cílem EU stanoveným v evropském právním rámci pro klima, jímž je snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 (ve srovnání s úrovněmi z roku 1990). V návaznosti na tuto revizi musí Evropská komise aktualizovat několik regulačních aktů pro provádění systému ETS. Cílem této iniciativy je aktualizovat pravidla pro monitorování a vykazování emisí.

Dokument ke stažení:

• EU 89_23 EK Návrh prováděcího nařízení – Ares(2023)5183559

• EU 90_23 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2023)5241866

• EU 90_23 EK Příloha 1

• EU 90_23 EK Příloha 2

• EU 90_23 EK Příloha 3

• EU 90_23 EK Příloha 4

Dne 1. června 2023 došlo k zásadnímu kroku v oblasti evropského patentového práva. K tomuto dni zahájil činnost Jednotný patentový soud (United Patent Court, UPC) a zároveň byl spuštěn celý systém jednotné patentové ochrany (UPP), když začala platit Dohoda o jednotném patentovém soudu. Spuštění systému jednotného patentu má podnikům zjednodušit a usnadnit ochranu jejich inovací v Evropě a rovněž zhodnotit jejich duševní vlastnictví. Jednotný patentový systém posílí inovace a konkurenceschopnost EU a dotvoří jednotný trh s patenty. Zpočátku se bude vztahovat na 17 členských států, které představují přibližně 80 % HDP EU. V budoucnu se do něj mohou zapojit další členské země. Více ZDE

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ocenil, že prezident Petr Pavel má k ochraně klimatu diametrálně jiný přístup než předchozí dvě hlavy státu Miloš Zeman a Václav Klaus. Řekl to dnes po jednání s Pavlem na Hradě. Při více než hodinové schůzce řešili ochranu klimatu, přírody a krajiny, energetiku, dotační tituly nebo oběhové hospodářství.

"Jsem především rád, že pan prezident Pavel má k ochraně klimatu zásadně a diametrálně jiný přístup než předchozí dva prezidenti. Že ho téma nejen aktivně zajímá, ale že zdůrazňuje otázku prezentace, vysvětlování, popularizace tématu," poznamenal Hladík.

Klaus je dlouhá léta známý například tím, že popírá globální oteplování a podíl lidské činnosti na něm. Zeman zase mimo jiné v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu hovořil o zeleném fanatismu.

Pavlova mluvčí Markéta Řeháková České televizi řekla, že nejvíce otázek prezident měl k dotačnímu programu Oprav dům po babičce. Ten ministerstvo představilo v polovině července, kritizuje jej opozice i část koaličních partnerů. Program nabízí lidem až milion korun ve formě zálohy na zateplení a rekonstrukci starších domů.

Pavel podle Řehákové apeloval na lepší vysvětlení podmínek čerpání dotací, resort by se na tuto agendu měl podle hlavy státu více zaměřit. "Zdůraznil, že by si představoval, pokud se lidé rozhodnou k opravám svých domů, aby jim tento krok nebyl komplikován tím, že mají problémy se získáním stavebního povolení," uvedla mluvčí.

Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že s ním dotační program nebyl konzultován a že vnímá sporné body, které jsou nyní veřejně kritizovány. Proti zacílení programu se vyjádřila i TOP 09, na dotaci by podle nich měli dosáhnout jen potřební. S programem, na který by mělo jít 40 miliard korun z Modernizačního fondu, není spokojený ani ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Hladík by měl na koaličním jednání program představit v celém kontextu. Program, který spadá pod Novou zelenou úsporám, se má spustit v září.

Pavel se podle ministra dále zajímal o to, v jakém stavu je vyhlašování Národního parku (NP) Křivoklátsko a Chráněných krajinných oblastí (CHKO) Soutok a Krušné hory. Podle Hladíka se na podzim prezident sejde se zástupci státní ochrany přírody a krajiny v Lánské oboře.

V případě NP Křivoklátsko se nyní podle ministra vypořádávají poslední připomínky a námitky, legislativní proces by měl začít na podzim. CHKO Krušné hory je podle ministra ve fázi informování a diskuse především s místními samosprávami.

Hodnotili společně i dotační programy určené na úsporu energií v domácnostech. "Pan prezident zmínil, že je to velmi dobře nastaveno a provázáno, že právě úspory energií jsou dobře. Teď je jenom potřeba vysvětlovat ty věci, protože byly zřejmě ne úplně pochopeny, což se teda velmi intenzivně snažím teď to vysvětlovat a dál budu samozřejmě vysvětlovat a informovat o těchto záležitostech," řekl Hladík.

Podle ministra je potřeba snížit výdaje na energie ze dvou důvodů. Prvním je to, aby lidé ušetřili, druhým dosažení klimatických cílů Česka. V domácnostech se spotřebovává více než jedna třetina energií.

Pavel a Hladík hovořili také o využívání Fondu spravedlivé transformace na pomoc uhelným regionům, urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie nebo oběhovém hospodářství. Prezident se také zajímal o problematiku zálohování například plastů či plechovek, dodal Hladík.

Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) budou povinné pro společnosti, které jsou podle směrnice o účetnictví povinny vykazovat určité informace o udržitelnosti. Směrnice o účetnictví ve znění směrnice CSRD z roku 2022 vyžaduje používání společných standardů a snaží se zajistit, aby společnosti v celé EU podávaly srovnatelné a spolehlivé informace o udržitelnosti. Otázky a odpovědi ZDE / ESFR standardy ZDE (Pro inspiraci: Platforma Reportyudrzitelnosti.cz aktuálně obsahuje sto reportů udržitelnosti neboli ESG reportů)

V pondělí 5. června 2023 vyšly ve Sbírce zákonů velká věcná novela nového stavebního zákona (152/2023 Sb.),zákon o jednotném environmentálním stanovisku (148/2023 Sb.) a doprovodný zákon (149/2023 Sb.). Na výsledné podobě reformy stavebního práva se shodly všechny politické strany v Parlamentu, a nabyde tak účinnosti od 1. 1. 2024 pro vyhrazené stavby a od 1. 7. 2024 pro všechny ostatní stavby a jako celek. Novela je však v řadě ohledů krokem zpět. Více ZDE

Vzhledem k navyšující se výrobě elektromobilů a stacionárních uložišť lze v Evropě očekávat strmě rostoucí poptávku po recyklaci lithium-iontových baterií. V současné době dochází k intenzivnímu budování nových recyklačních kapacit v Evropě. Dle analýzy německé výzkumné instituce Frauhofer budou do roku 2025 zprovozněny recyklační linky pro lithium-iontové baterie o celkové kapacitě 400 000 tun ročně. Taková kapacita by měla být dostačující pro celkové objemy vyřazených baterií. Více ZDE

Příslušníci generace Z prohlašují, že chtějí nakupovat udržitelněji, takže není překvapením, že zisky velkých hráčů jako Boohoo, Pretty Little Thing či ASOS klesají. Na druhou stranu řetězce jako H&M nebo Zara zaznamenávají rostoucí zisky, což v kombinaci se vzestupem superrychlých módních gigantů, jako je Shein (a jeho nedávný virální výlet s influencery) naznačuje, že touha po levném, trendy oblečení, jehož drtivá většina končí na skládkách, stále přetrvává. Francouzská studie z roku 2022 ukázala, že zatímco 35 % lidí tvrdí, že vyhazuje své oblečení, protože je již opotřebované, 26 % respondentů uvedlo, že se svého oblečení zbavují proto, že se jim prostě již nehodí. A 30 % tvrdí, že vyhazují věci proto, že je již nudí. Tím pádem ani životnost není primárním problémem. Skutečně rychlé módě zvoní hrana? Více ZDE

Francouzské obchody přestanou od srpna povinně vydávat zákazníkům při nákupu běžného zboží účtenky. Počítá s tím ustanovení nového zákona o cirkulární ekonomice, píše deník Le Monde. Novinku Francouzi vítají, většina z nich však tvrdí, že bude i nadále potvrzení požadovat. Obchodníci budou muset účtenku vystavit v papírovém či elektronickém formátu pouze na žádost zákazníka. Více ZDE

 

Teplota vody v českých rybnících s klimatickou změnou roste, přispívá ke zhoršené kvalitě vody a komplikuje tradiční chov ryb. Do budoucna se očekává strmý nárůst počtu dnů s povrchovou teplotou vody nad 29 stupňů, kvůli čemuž rychle ubývá rozpuštěného kyslíku ve vodě. Mezi lety 1961 až 1980 se přitom v Česku dny s touto a vyšší teplotou vůbec nevyskytovaly. Nyní je takových dní několik ročně a podle vědeckých modelů jich koncem století může být téměř 30. Vyplývá to ze studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Více ZDE

Vědci LDF MENDELU našli využití pro čistírenský kal, vedlejší nevyhnutelný produkt vznikající při procesu čištění odpadních vod. Smícháním stabilizovaného kalu spolu s dalšími odpadními surovinami, glaukonitem a biouhlem, získali substrát využitelný v lesnictví a arboristice. Novinka má i environmentální přesah. Je vyrobena z lokálních surovin a ve zmíněných oborech může alespoň částečně nahradit rašelinu dováženou z pobaltských zemí. Prototypy jsou již zajištěny užitnými vzory a certifikovanou metodikou, která shrnuje proces, jímž musí odpadní kal projít před přimícháním do substrátu.

V lesnictví substrát najde využití na záhonových plochách v lesních školkách i v lesních porostech starých maximálně deset let formou bodové revitalizace, což je položení substrátu na půdní povrch kolem kmene stromku. Využití najde především na plochách, kde mají stromy, hlavně vlivem lidské činnosti, ztížené podmínky k životu. „Může se jednat o různé rekultivace, například lomů, nebo místa, kde mají stromy z nějakého důvodu zničenou vrstvu humusu. Dodáním organominerální hmoty zlepšíme jejich vitalitu a prospívání na lokalitách, které jsou extrémní půdně i klimaticky,“ popsal využití substrátu v lesnictví Aleš Kučera z Ústavu geologie a pedologie.

V arboristice se počítá s využitím substrátu při úpravě prokořenitelného prostoru u stojících stromů a také při výsadbě nových stromů. „Stromy ve městě jsou vystaveny extrémnímu množství chemie, půda je často zhutnělá, alkalická nebo je kořenový systém těchto stromů mělký. Arboristé v těchto případech používají techniky, při nichž částečně vymění zeminu, například odfoukáním v určité zóně kořenového systému takzvaným pneumatickým rýčem. Dojde tak k prokypření půdy a dosypání nového substrátu napomáhá k hlubšímu zakořenění,“ přiblížila arboristické využití substrátu Valerie Vranová z Ústavu geologie a pedologie.

V oblasti výsadby nových stromů se tým zaměřil na substráty obsahující velké množství kamení, takzvané strukturální substráty. „Tyto substráty mají v městské zástavbě nezastupitelné místo. Tím, že vytvoříme substrát hodně kamenitý, učiníme ho odolným vůči zhutnění. Výplň mezi kameny by mělo tvořit živné médium, v našem případě substrát na bázi kalu,“ doplnila Vranová.

Zgranulovaný substrát tvoří tři primární odpadní komponenty: stabilizovaný a zkompostovaný kal, biouhel – zuhelnatělá organická hmota, která v půdě vydrží v nezměněné podobě i stovky let, a glaukonit – jílový minerál, který je přirozeně přítomný v glaukonitických pískovcích a který se z nich po vytěžení vypírá. Substrát je doplněný o drcenou kůru, dřevovlákno a další příměsi, které obsahují i jiné substráty.

Důležitou fází v procesu výroby substrátu je ověření jeho bezrizikovosti. Aplikaci předchází série analýz, které prověří jeho chemickou nezávadnost a obsah rostlinami využitelných živin. „Po ověření bezrizikovosti jsme substrát ve více poměrových variantách aplikovali na pokusnou arboristickou plochu, kterou jsme k tomuto účelu ve spolupráci s arboristickou firmou CVVMZI s.r.o. založili. Jde o první a zatím jedinou pokusnou arboristickou plochu v Česku. V případě lesnictví výzkum probíhá v lesních školkách Školního lesního podniku Křtiny a několika dalších školkařských pokusných plochách. Už teď je patrné, že stromy po aplikaci substrátu obohaceného o odpadní komponenty prosperují. Dlouhodobé účinky, například jak se v substrátu rozvíjí kořeny, jaký je tloušťkový či výškový přírůst stromů a další parametry, budeme dále studovat,“ uzavřel Kučera.

Podpora větrné obnovitelné energie ze strany státu je velmi nízká. Příkladem je obec Jindřichovice pod Smrkem, která na své vlastní náklady pořídila dvě větrné elektrárny. Jejich pozitivní dopady pociťuje jak obecní kasa, tak místní obyvatelé. Dokument dále předkládá mýty o větrné energii a upozorňuje na chybnou roli státu v regulaci a podpoře obnovitelných zdrojů energie. Více ZDE