In 2021, the EU’s circular material use rate (referred to as the circularity rate; the share of used material resources which came from recycled waste materials) reached 11.7%. This means that almost 12% of material resources used in the EU came from recycled waste materials. Více ZDE

Zástupci více než 160 států světa se v Montrealu dohodli na přelomovém plánu pro ochranu biodiverzity do roku 2030. Díky dnes přijatému Globálnímu rámci významně vzroste podíl chráněných území na souši i na moři, vznikne robustní zdroj financování ochrany živé přírody a postupně se sníží množství používaných pesticidů.

„České předsednictví má na svém konci být na co hrdé. Podařilo se nám vyjednat ambiciózní dohodu, o kterou Evropská unie celou dobu bojovala. Klíčové je, že finální text obsahuje jasně definované a měřitelné cíle, a především systém monitoringu, díky kterému dokážeme měřit skutečný pokrok,“ vysvětluje Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro vyjednávání v oblasti biodiverzity.

Globální rámec pro biologickou rozmanitost vytváří sytém, který přinese rekordní sumu na ochranu biodiverzity na celém světě. Z dnešních zhruba 100 miliard USD se suma zvýší až na 200 miliard USD ročně do roku 2030. To znamená i dvojnásobné navýšení prostředků od rozvinutých zemí pro ty rozvojové. Do roku 2025 by mělo být k dispozici nejméně 20 miliard USD a 30 miliard USD do roku 2030. V rámci Globálního fondu životního prostředí (GEF) vznikne nový, samostatný a flexibilní Globální fond pro biodiverzitu, který umožní rychlejší mobilizaci finančních prostředků.

Stejně tak se má výrazně snížit objem škodlivých dotací, které patří mezi hlavní příčiny poklesu biodiverzity. V praxi jsou to často vládní programy, které ve svém důsledku poškozují přírodu nebo vedou k neudržitelnému využívání přírodních zdrojů. Příkladem mohou být dotace na monokulturní porosty, které dostávají přednost před pestrou přírodu nebo dotace na chov konkrétních živočišných druhů.

Objem takto využívaných finančních prostředků klesne do roku 2030 až o 500 miliard USD. Takto uvolněné peníze mohou být naopak využity tak, aby podpořili hospodaření vhodné pro podporu biodiverzity.

Schválený rámec také obsahuje zásadní kroky ke zlepšení současného stavu přírody a krajiny. Do roku 2030 má být obnoveno 30 % poškozených ekosystémů, a to jak suchozemských, tak mořských. Dále má být 30 % celosvětové souše, vodních toků, pobřežních i mořských oblastí do roku 2030 ve správě ochrany přírody. Ke stejnému datu má na celém světě o polovinu klesnout využívání pesticidů. A velmi významná je dohoda na snížení nadměrných ztrát živin, které poškozují životní prostředí o polovinu. Díky tomu se nebudou do životního prostředí šířit látky jako je fosfor nebo dusík. Dalším cílem je snížení šíření invazních druhů nejméně o 50 % do roku 2030.

„Zásadně důležité je i to, že se podařilo prosadit principy, díky kterým by mělo dojít k obnově biodiverzity ve městech nebo běžně využívané krajině. Podstatně tak vzroste množství míst, kde se budou moct do krajiny vrátit a nerušeně rozvíjet dříve běžné druhy rostlin nebo živočichů. I proto musí postupně vzrůst podíl udržitelného zemědělství, rybářství nebo lesnictví,“ vysvětluje Miko.

Globální rámec pro biologickou rozmanitost je součástí Úmluvy o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity - CBD). Ta vznikla v roce 1992 a má tři základní cíle: zachování biologické rozmanitosti, udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů, které plynou z využívání genetických zdrojů. Smluvní strany jsou povinny inventarizovat a monitorovat biologickou rozmanitost, začlenit koncepty ochrany a udržitelného rozvoje do národních strategií a hospodářského rozvoje a zachovávat domorodé postupy ochrany přírody.

Rada a Evropský parlament se v neděli brzy ráno předběžně dohodly na revizi systému EU obchodování s emisními povolenkami. Díky obrovskému úsilí českého předsednictví se podařilo zpřísnit trh s emisními povolenkami a zajistit více finančních prostředků pro nejzranitelnější domácnosti. Taktéž dojde k vyrovnání konkurenčního prostředí mezi evropskými výrobci a dovozem z třetích zemí. Jde o poslední klíčové návrhy z balíčku legislativy Fit for 55, díky kterému má EU dosáhnout v roce 2050 klimatické neutrality.

Systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS 1) se dnes vztahuje na emise z elektráren, tepláren, rafinérií, železáren, oceláren, ze zařízení, která vyrábějí cement, sklo nebo papír a také na emise z letecké dopravy. Tyto sektory by měly nově snižovat emise rychleji, konkrétně do roku 2030 dosáhnout snížení o 62 % oproti roku 2005. Dosavadní cíl byl 43 %.

„Od počátku jsme chtěli vyváženou dohodu o změnách systému obchodování s emisními povolenkami a Sociálním klimatickém fondu dotáhnout ještě za našeho předsednictví. To, že se to podařilo, je obrovský úspěch. Umožní nám to splnit klimatické cíle v hlavních hospodářských odvětvích a zároveň zajistit, aby byli při přechodu na novou klimatickou politiku účinně podporovány nejzranitelnější domácnosti a malé podniky,“ říká ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Bylo dohodnuto postupné snižování množství emisních povolenek v průmyslových odvětvích zapojených v systému EU ETS 1. Ochrana průmyslu v podobě bezplatných povolenek se bude soustředit na zodpovědné podniky, které snižují svou energetickou náročnost a mají plán své zelené modernizace. Průmysl má jasnou perspektivu, kam by měl v příští dekádě směřovat, do jakých technologií investovat a do kterých naopak ne.

„Teplárenství má zajištěný nárok na dodatečných 30 % bezplatných povolenek, pokud bude mít plán přechodu na klimatickou neutralitu. Tuto výjimku vyjednala v červnu paní ministryně Hubáčková a nyní jsme ji v dohodě udrželi. Důležité je i to, že spalování odpadu nebude do ETS zahrnuto automaticky, ale až po řádné analýze a ČR bude moct takové zahrnutí odložit až do roku 2030,“ dodává ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Od roku 2024 bude také do systému emisních povolenek nově zahrnuta námořní doprava. Již dříve bylo schváleno také zpřísnění emisí pro letectví a postupné ukončení bezplatného přidělování povolenek v tomto sektoru.

Od roku 2026 bude současně postupně nabíhat zpoplatnění uhlíku v dovážených produktech, které zajistí zcela zásadní vyrovnání konkurenčního prostředí mezi evropskými výrobci a dovozem ze zemí bez klimatických opatření (nástroj CBAM). Všichni tak budou podléhat stejnému zpoplatnění emisí.

EU současně usiluje o to, aby snižování emisí bylo sociálně spravedlivé a dosahování klimatických cílů nezasáhlo nejzranitelnější skupiny obyvatel. Bylo proto dohodnuto zřízení Sociálního klimatického fondu.

„Cena za přechod k čistým energiím je pořád nízká proti tomu, co hrozí, pokud by klimatická opatření nebyla dostatečná. Změna klimatu ohrožuje především nejchudší skupiny obyvatel a na ty se musíme zaměřit. Sociální klimatický fond umožní i přímou podporu nízkopříjmovým domácnostem, uživatelům dopravy a malým podnikům. Jsem velmi rád, že se nám podařilo navýšit celkový objem fondu z 59 na 65 miliard eur,“ říká ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Sociální klimatický fond bude financován z nového doplňujícího systému obchodování s emisemi EU ETS 2, který bude od roku 2027 zahrnovat všechna fosilní paliva, tedy emise ze silniční dopravy, vytápění budov a ostatního průmyslu nezahrnutého pod EU ETS 1. Cílem je snížit emise v těchto sektorech o 43 % do roku 2030 (oproti 2005).

Z celkového rozpočtu Sociálního klimatického fondu půjde více než 50 miliard korun nízkopříjmovým domácnostem a dalších 50 miliard korun ze systému ETS 2 bude příjmem státního rozpočtu, který bude určen na klimatická opatření. Čerpání ze Sociálního klimatického fondu bude možné od roku 2026.

Systém ETS 2 vznikne, aby se více upřednostnily obnovitelné zdroje energie, které jsou mnohem šetrnější ke klimatu než fosilní paliva. Povolenky budou platit dodavatelé paliv na začátku dodavatelského řetězce, nikoliv domácnosti a koncoví zákazníci.

Dohodnutý návrh také obsahuje pojistky, aby byla v prvních letech zajištěna nízká cena díky měkkému stropu 45 euro za povolenku systému EU ETS 2 a také možnost spuštění tohoto systému odsunout, pokud budou přetrvávat vysoké ceny energií.

Domácnosti teď mají dostatek času provést investice s již existující dotační podporou na zateplování budov, čisté energie a využívání obnovitelných zdrojů jako je například Nová zelená úsporám (NZÚ) a NZÚ light. Cílem je zelená modernizace v předstihu, aby na domácnosti povolenky EU ETS 2 vůbec nedopadly.

K podpoře potřebných preventivních opatření bude možné bude možné kromě tohoto nového využít i stávající programy EU. ČR bude mít k dispozici posílený Modernizační fond, ve kterém bude v závislosti na ceně povolenky přibližně 400 miliard. Peníze půjdou na podporu obnovitelných zdrojů, rozvoj komunitní energetiky, zelenou modernizaci průmyslu a teplárenství, úspory energie v budovách a rozvoj modernizace dopravy a vodíkových technologií. Posílený je i Inovační fond s rozpočtem cca 60 miliard eur určený k podpoře průlomových technologií k urychlení dekarbonizace a přechodu na čistou energii.

Dnes dohodnuté návrhy jsou součástí balíčku Fit for 55. Jde o soubor legislativních opatření s cílem snížit v EU do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % oproti roku 1990 a dosáhnout klimatické neutrality EU v roce 2050. Nová pravidla byla zatím schválena politickou dohodu v rámci třístranných jednání mezi Evropskou komisí, Evropským Parlamentem a Radou EU. Nyní bude muset být ještě formálně přijata Radou a Parlamentem.

Na vývoj chytrých popelnic, které jsou přizpůsobené specifickým potřebám měst, obcí a firem, se zaměřili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Mezi požadavky patří například to, aby se kontejnery daly sledovat pomocí GPS nebo dokázaly ohlásit vzplanutí vyhozeného odpadu. V laboratoři mají odborníci aktuálně také demonstrační variantu chytré popelnice, která umí upozornit, že už je plná a potřebuje vyvézt, a slouží i k testování nových přístupů a senzorů.

Kromě několika blikajících senzorů a malého displeje se černá popelnice v laboratoři na Agronomické fakultě MENDELU neliší od těch, které člověk běžně potká na ulici. Díky zapojení speciálních senzorů ale nádoba umí na dálku ohlásit, že už je dostatečně plná a při nejbližším svozu odpadu by potřebovala vyvézt. „Funguje to na principu snímání vnitřního prostoru popelnice za pomoci ultrazvukového senzoru. Ten vysílá do popelnice ultrazvukové vlny, které se odráží, a senzor podle doby letu počítá vzdálenost ode dna popelnice k jejímu víku,“ popsal člen výzkumného týmu a student Provozně ekonomické fakulty MENDELU Jan Janča.

Informace o tom, kolik volného prostoru v dané nádobě zbývá, se pak zobrazuje přímo na popelnici a může se také sdílet na cloudové úložiště. „Pro některé firmy bývá například těžké, aby se jejich noví řidiči rychle naučili zavedené trasy. Cílem je, aby takový zaměstnanec mohl jen nasednout do svozového auta a systém mu sám vypsal GPS trasu s plnými popelnicemi, kterou má v rámci třeba městské části projet,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Vlastimil Slaný z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU.

Systém by mohl nejen ulehčit práci firmám, ale zároveň přinést také komfort obyvatelům daných lokalit. „Stává se, že například v období Vánoc a dalších významných svátků se nárazově sběrná hnízda přeplní. Zaměstnanci města pak většinou místa musí sami obejít a objednat další speciální svozy. Technologie by jim v tomto mohla ulehčit,“ dodal Slaný.

Implementaci GPS technologie vědci řešili se společností SUEZ. S městem Boskovice zase jednali o osazení popelnic teplotním čidlem. „Jedná se o prevenci proti požárům. Když si představíte klasický koš někde na sloupu u náměstí, tak často bývá doplněný popelníkem. A může se stát, že od nedopalku odpad vzplane. Čidlo na problém zavčas upozorní a město může zareagovat dřív, než od hořícího koše nebo popelnice chytne něco v okolí,“ upřesnil Slaný.

Připojit se podle vědců dá na popelnici prakticky cokoli. Sledování polohy pomocí GPS může být prevencí i proti krádežím kontejnerů s papírem nebo elektroodpadem. Popelnice také mohou hlásit svoji váhu. „Je ale potřeba si uvědomit, že čím víc senzorů, tím větší bude energetická náročnost takového zařízení. Co tedy řešíme, jsou možnosti napájení. Dostatečně dimenzovaná baterie, která zvládne teplotní výkyvy v zimě i v létě,“ doplnil Slaný, jehož tým se skládá také z velkého množství studentů.

„Naším cílem je shromáždit studenty, kteří mají o vědu a výzkum zájem už během studia, a co nejvíce je zapojit do projektů,“ řekl Slaný. Spolupracuje přitom nejen s domovskou Agronomickou fakultou, ale také se studenty Provozně ekonomické fakulty MENDELU.

Britská vláda si dnes vytyčila nové zákonné ekologické cíle pro příští desetiletí. Týkají se ochrany biodiverzity, odpadu i kvality ovzduší. Podle ministerstva životního prostředí body vycházejí z tříletého výzkumu a vláda v lednu příštího roku oznámí konkrétní kroky, jak je naplní.

Ministerstvo si předsevzalo šest hlavních bodů: zastavit úbytek živočichů do roku 2030 a jejich populace začít zvyšovat, zlepšit kvalitu vody v domácnostech i v přírodě snížením znečišťování, zvýšit podíl lesů na ploše Anglie na 16,5 procenta do roku 2050, snížit na polovinu objem směsného odpadu v průměru produkovaného obyvateli do roku 2042, snížit míru vystavení obyvatel určitému typu škodlivých pevných částic v ovzduší a ozdravit 70 procent chráněných mořských oblastí do roku 2042.

"Jsou to ambiciózní cíle a bude náročné jich dosáhnout, Ale budou pohánět naše snahy obnovit životní prostředí a chránit milované zelené i vodní plochy," uvedla ministryně životního prostředí Thérèse Coffeyová.

Britská vládnoucí Konzervativní strana se již mnohokrát stala terčem kritiky opozice, nevládních organizací i aktivistů kvůli tomu, že klimatickým otázkám nepřikládá dostatečnou důležitost. Začátkem prosince vláda navzdory kritice po 30 letech schválila výstavbu prvního nového uhelného dolu. Z vytěženého uhlí se nebude vyrábět elektřina, ale koksovatelné uhlí pro výrobu oceli. Nejméně 80 procent by mělo jít na export. Ekologové i někteří členové vládní Konzervativní strany tvrdí, že důl pohřbí britské klimatické cíle a analýza institutu Green Alliance zjistila, že důl by mohl znečistit životní prostředí stejně, jako kdyby na britských silnicích přibylo 200 000 aut.

Zastánci projektu tvrdí, že důl poblíž města Whitehaven vytvoří stovky pracovních míst v zaostalé oblasti. Navíc by podle nich odpadl klimaticky škodlivý dovoz koksovatelného uhlí.

Další infromace: New legally binding environment targets set out

Lidé budou moci lépe rozeznat ekologicky šetrné, a přitom kvalitní výrobky. Nově jim v tom pomohou ekoznačky a jejich ambasador Ekolífek. Ten je hlavní postavičkou informační kampaně České informační agentury životního prostředí (CENIA) a Ministerstva životního prostředí. Kampaň odstartovala právě v těchto dnech a snaží se v průběhu dvou let zvýšit povědomí spotřebitelů o ekoznačkách a také získat nové držitele z řad producentů.

Ekoznačky, jejichž hlavním garantem je Ministerstvo životního prostředí a které spravuje CENIA, zahrnují národní osvědčení Ekologicky šetrný výrobek a Ekologicky šetrná služba a celoevropskou ekoznačku EU Ecolabel (Ekoznačka EU). Její kritéria určuje přímo Evropská komise a certifikát produktu má stejnou váhu na celém území EU.

„Našim hlavním cílem je, aby lidé dokázali jednoduše poznat výrobek, který je kvalitní a zároveň šetrný k přírodě. Jedná se o výrobky, které během celého svého životního cyklu nepoškozují životní prostředí. Třeba Ekoznačka EU slaví letos 30 let existence, ale povědomí o její existenci je v České republice velmi nízké, slyšelo o ní jen 16 % Čechů. Přitom se jedná o označení výrobků, jejichž kvalitu a ekologickou šetrnost garantuje přímo Evropská komise. Proto jsme přišli s propagační kampaní, která má během dvou let rozšířit povědomí českých spotřebitelů o ekoznačkách a motivovat další firmy s výrobky odpovídající kvality, aby používaly ekoznačku,“ vysvětluje ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Kampaň si klade za cíl zvýšit důvěru spotřebitelů v dané výrobky. Důležité proto je, aby měli dostatek informací, které jim pomohou se mezi jednotlivými výrobky zorientovat. „Bez jasného označení skutečně šetrných produktů se zákazníci těžko orientují v nabídce. Zároveň chceme také rozptýlit pochybnosti lidí o kvalitě výrobků šetrných k životnímu prostředí. Hlavní postava naší kampaně je Ekolífek a přichází v době Vánoc, aby pomohl zjednodušit výběr a rozšířil množství ekovýrobků a ekoslužeb. Fakticky se v tomto případě jedná o nejrozsáhlejší kampaň na propagaci ekoznaček v historii České republiky,“ doplňuje ministr Jurečka. S kampaní se nyní spotřebitelé i producenti budou setkávat ve veřejném i online prostoru.

Ekolífek je zastřešujícím prvkem celé kampaně. Jedná se o fiktivní bytost, která se dobrovolně přihlásila, že s celým projektem pomůže. Je to tak trochu elf, trochu skřítek a trochu ent, je také průvodcem certifikace. Hlavně je ale hodně EKO. Pro roli ambasadora celého projektu se tedy hodí výborně.

Chceme víc ekoproduktů v českých obchodech Na pultech obchodů už dnes lze najít produkty, které se jako ekologické prezentují. Těch skutečně ekologických v celém svém životním cyklu je však poměrně málo. Jak tedy kampaň pomůže tuto situaci zlepšit? „V prvé řadě upozorňujeme, že ekologický původ výrobku není na úkor kvality a účinnosti, jejichž prokázání je také součástí kritérií certifikačního procesu. Zároveň zdůrazňujeme, že námi udělované ekoznačky mohou získat jen výrobky a služby, které jsou opravdu ekologické během celého životního cyklu od výroby, přes užití až po recyklaci. Námi certifikované produkty si na ekologii nehrají, ale jsou skutečně eko,“ dodal ředitel České informační agentury životního prostředí Miroslav Havránek s tím, že tato sdělení jsou určena především pro koncového spotřebitele.

I producenty informuje kampaň o tom, jaké výhody jim ekoznačky přináší. „Základním pilířem je skutečnost, že ekoznačky, které uděluje CENIA, jsou zaštítěny Ministerstvem životního prostředí a v případě Ekoznačky EU také Evropskou komisí. Jejich získáním se okamžitě stanete členem prémiového klubu předních světových výrobců a poskytovatelů služeb, kterým záleží na životním prostředí. Z toho plyne konkurenční výhoda, protože, jak bylo již uvedeno, zákazníci tyto produkty vyhledávají stále víc. Důležitější je tato certifikace také v případě veřejných, tzv. zelených zakázek, kde veřejné instituce budou muset ekologickou šetrnost výrobků stále častěji zohledňovat ve výběrových řízeních,“ upřesnil výhody Miroslav Havránek.

Fakticky se v tomto případě jedná o nejrozsáhlejší kampaň na propagaci ekoznaček v historii České republiky. Samotná kampaň probíhá v několika formách. Začátek je spojen zejména s outdoorovou a online kampaní, která má za úkol přilákat zvýšenou pozornost k tomuto tématu. Zároveň se rozjede dlouhodobý direct marketing zacílený na producenty, ale také na prodejce s cílem získat pro ekoprodukty větší prostor v jejich nabídce. Na zákazníky pak bude mimo jiné cílit série kontaktních akcí v prostorách obchodních center.

Více se o ekoznačení dozvíte na www.ekoznacka.cz.

Další informace: odkazy na studie k ekoznačení:

• Studie 1
• Studie 2

Společnost Kovohutě Příbram nástupnická vybudovala pilotní linku na recyklaci lithiových baterií. Má kapacitu 200 tun ročně, časem by se mohla zvýšit na 250 tun. Firma nyní zařízení testuje, od ledna by mělo fungovat ve standardním, ale stále ještě výzkumném režimu. Více ZDE

Jedná se o implementační dokument Strategického rámce cirkulární ekonomiky České republiky 2040. Akční plán stanovuje priority, úkoly a aktivity, které v následujících letech povedou k přechodu k oběhovému hospodářství.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

Rok 2022 přiblížil Českou republiku zálohování PET lahví a plechovek, když Ministerstvo životního prostředí přislíbilo připravit potřebnou legislativu. Zákon je ale potřeba připravit a přijmout co nejdříve, aby se stihly první cíle EU pro rok 2025, a také splnily nové povinnosti 90% míry sběru nápojových obalů v roce 2026 či povinného obsahu recyklátu 65 % v roce 2040 v souladu s návrhem nového Nařízení o obalech a obalovém odpadu. V příštím roce se také k dnes již 13 zálohujícím zemím v Evropě přidají čtyři další státy.

„Zákon je potřeba přijmout co nejdříve. Čím déle budeme čekat, tím více se vzdálíme šanci splnit závazky EU pro roky 2025 a 2030. Nejistotu to bude znamenat také pro odpadové firmy a třídící linky, ani města a obce nebudou mít jasno v tom, jak naplánovat investice do odpadového hospodářství. Navíc budou mít i nadále problémy s odpadem volně pohozeným na volných prostranstvích. Brzké přijetí zákona pomůže všem těmto komplikacím zabránit,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování a dodává: „Systém záloh navíc jako jediný umožní obalový materiál zachovat v uzavřeném koloběhu pro jeho opakované využití a vysbírá nápojové obaly v dostatečné čistotě tak, aby je bylo možné využít v potravinářství.“

V roce 2023 se také rozšíří rodinu zálohujících zemí v Evropě, a to již na 17 členů. Spustit zálohový systém v příštím roce plánují čtyři nové země: Skotsko, Rumunsko, Turecko a Řecko. „Tyto země si včas uvědomily pozitivní dopady zálohových systému a brzy se tak přidají k těm, které už dnes díky zálohovému systému výrazně snižují míru znečištění životního prostředí a zároveň umožňují opakované využívání materiálů pro stejný účel. Pevné datum v dalších letech už mají i další země jako je Maďarsko, Polsko, Rakousko či doposud nezapojené části Velké Británie,“ uvádí Kristýna Havligerová.

Rok 2022 změnil vnímání systému záloh

V uplynulém roce se na různých úrovních uskutečnilo mnoho jednání o zálohování nápojových obalů a jeho zavedení v Česku. Posunulo se vnímání systému záloh jako cesty, která může České republice pomoci s přechodem na cirkulární ekonomiku. Řešení, které pomůže s neutěšenou situací, kdy většina nápojových obalů končí ve spalovnách, na skládkách nebo znečišťují naše okolí. „Dnes už mnoho aktérů na trhu vnímá potřebu změny současného systému. Mnohá jednání nás ale ještě čekají. Vzájemné naslouchání a diskuse jsou zcela klíčové. Potvrdilo se nám, že je tu stále mnoho mýtů a neznalostí, které je potřeba vysvětlovat. K boření mýtů přispívají názorné ukázky zkušenosti ze zahraničí, protože mnoho věcí, kterých se některé skupiny obávají a vnímají je jako překážku, logicky řešily i jiné zálohující země a mají pro ně jednoduché funkční řešení. Řada aktérů pak začíná být řešení záloh otevřená,“ vysvětluje Kristýna Havligerová.

Milníky roku 2022

• Leden 2022: Slovensko začalo zálohovat
  Na Slovensku nyní mají prostřednictvím zhruba 2990 sběrných míst vysbíraných více než 750 milionů nápojových obalů, které jsou následně recyklovány do nových lahví a plechovek. Systém vysbírá i přes 4 miliony obalů každý den. V průběhu pouhých deseti měsíců Slováci vybudovali třídící centrum, 5 meziskladů i IT systém. Míra sběru již přesahuje 70 %.
• Únor 2022: Lotyšsko začalo zálohovat
  V Lotyšsku mají více než 1400 sběrných míst, přes 167 milionů vysbíraných nápojových obalů ke konci září a vybudovanou potřebnou infrastrukturu. I zde již míra sběru k recyklaci přesahuje 70 %, což je vysoce nad plánem prvního roku.

• Květen a září 2022: dopadová studie CETA
  Dopadová studie Centra ekonomických a tržních analýz předpokládá po zavedení systému záloh možné navýšení celkových nákladů měst a obcí o 0,035 % za předpokladu, že by všechny náklady byly přeneseny právě na obce. Pokud by municipality tyto náklady převedly na své obyvatele, jde o růst nákladů o 14 korun na osobu a rok. Systém záloh přitom městům a obcím zajistí čisté ulice bez pohozených lahví a plechovek, méně přeplněných žlutých kontejnerů a narovnání podmínek současného sběru a třídění plastů.
  Marginální dopady vyšly na základě dat roku 2021, který byl negativně ovlivněn pandemií covidu. Čísla se dokonce zlepšila oproti předešlému roku 2020, kdy propočet poukázal na potenciální zvýšení nákladů o 17 Kč na občana ročně, které představuje navýšení o 0,053 % v celkových ročních nákladech měst a obcí.
   
• Červenec 2022: Průzkum veřejného mínění k litteringu a recyklaci
  Pohozené odpadky trápí téměř celou populaci. Nejviditelnější odpadovou položkou, kterou lze v českých luzích a hájích nalézt, jsou nápojové obaly – plechovky v přírodě potkává 75 % lidí a PET lahve dokonce 95 %. 9 z 10 Čechů věří, že zavedení záloh na PET lahve a plechovky výrazně omezí bezmyšlenkovité odhazování odpadků a bude motivovat Čechy vracet nápojové obaly do sběrných míst. Tři čtvrtiny Čechů jako problém vnímají také nízkou míru recyklace vytříděného plastu, radost lidem nedělají ani přeplněné kontejnery a nepořádek kolem nich.  

• Srpen 2022: ČR přijala směrnici o jednorázových plastech
  Novela vedle jiného umožnila dobrovolné zálohování, to ale není schopno zajistit pozitivní dopady plošného zálohového systému jako jsou vysoká míra sběru k recyklaci nebo snížení množství pohozených nápojových obalů v našem okolí. Pro spotřebitele je navíc netransparentní a nepřehledný. Dobrovolný systém by totiž nezajistil dostatečně hustou sběrnou síť, která je důležitá pro to, aby spotřebitel mohl vrátit zálohovaný obal kdekoliv. Pro spotřebitele by nebylo ani srozumitelné, který obal může a nemůže vrátit. Proto je potřeba zavést plošný systém zálohování, do kterého se zapojí všichni výrobci daných kategorií nápojů v PET lahvích a plechovkách. Systém, který dostane jasný legislativní rámec v samostatném zákoně.

• Září 2022: Iniciativa pro zálohování představila parametry systému
  Iniciativa navrhuje zálohovat plastové a kovové obaly o objemu od 0,1 do 3 litrů od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 15 %. Výjimku budou mít nápoje, které jsou do svého obalu stáčeny přímo v místě prodeje, jako jsou například sudová vína stáčená do PET lahví. Do husté sítě sběrných míst budou patřit všechny obchody s potravinami větší než 50 m² a čerpací stanice. Celkem se bude jednat o téměř 11 tisíc sběrných míst. Pro sběr nápojových obalů se mohou dobrovolně rozhodnout i obchody s menší prodejní plochou. Lahve a plechovky budou přijímány buď prostřednictvím automatu, či zcela jednoduchou a prostorově úspornou formou ručního sběru. Správce bude obchodníkům kompenzovat přímé dodatečné náklady prostřednictvím finančního příspěvku. Výše zálohy bude v intervalu od 3 do 5 korun.

• Listopad 2022: Průzkum veřejného mínění společnosti IPSOS
  Tři čtvrtiny spotřebitelů jsou zcela jasně pro zálohování PET lahví a sedm z deseti je pro zálohování plechovek. Podpora zálohového systému se nijak nezměnila ani po vysvětlení, že zálohované obaly budou muset vracet nezmačkané. A to přesto, že díky třídění do sběrných kontejnerů si na sešlapávání nápojových obalů lidé zvykli. Průzkum vyvrátil také obavu, že po zavedení zálohového systému spotřebitelé přestanou nápoje kvůli ceně nakupovat. Češi dobře rozumí, že v případě zálohy nejde o navýšení ceny, protože po vrácení obalu ji dostanou zpátky. 81 % respondentů potvrdilo, že bude po zavedení záloh nakupovat stejně či více nápojů v PET lahvích, v případě plechovek pak 79 %. Jednotnou výši zálohy spotřebitelé spontánně navrhovali v hodnotě 4 korun pro PET lahve i plechovky.
   
• Listopad: Zpráva MŽP o přípravě zákona
  Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že zálohování PET lahví a plechovek, které by pomohlo snížit znečištění přírody a zároveň umožnilo efektivnější recyklaci těchto obalových materiálů, se brzo stane součástí návrhu zákona. Zdánlivě malému posunu předcházely tři kulaté stoly a měsíce diskusí, které vede Iniciativa pro zálohování s obcemi, obchodníky i samotným resortem.
   
• Návrh Nařízení o obalech a obalovém odpadu
  Evropská komise představila nový návrh Nařízení o obalech a obalovém odpadu, které zavádí povinnost pro členské státy EU zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky, pokud země nejsou schopny vysbírat 90 % těchto nápojových obalů v roce 2026. Evropská komise tak potvrdila směřování a cíl Iniciativy pro zálohování zavést systém záloh v České republice. V podstatě tak ukončila diskusi o tom, zda zálohy zavést či ne. Návrh nařízení rovněž stanovuje minimální standardy pro zálohové systémy, které jsou plně v souladu s návrhem parametrů systému, jež Iniciativa pro zálohování představila. Navyšuje také podíl povinného obsahu recyklátu v nových plastových lahvích, až na 65 % v roce 2040. Státy tak budou muset využít jako základ pro výrobu nových lahví veškerý materiál vysbíraný ve své zemi.

Z 12 tun emisí skleníkových plynů, které v Česku průměrně připadají na jednoho obyvatele, souvisí s osobní spotřebou jen menší část. Většinu emisí svou spotřebou přímo ovlivnit nemůžeme, je totiž spojena s poskytováním služeb a chodem celé společnosti. To se týká i průmyslu: zde vzniká přibližně třetina emisí ČR. Pokud tedy chceme Českou republiku dekarbonizovat, bude nutné se zaměřit i na průmyslové procesy, které jsou výrazným zdrojem emisí, například v cementárnách či ocelárnách. Více ZDE

Pro stavbu výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů (kW), hlavně malých fotovoltaických elektráren, nebude třeba povolení stavebního úřadu ani licence Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Při stavebních úpravách, jejichž součástí bude instalace obnovitelného zdroje energie, nebude posuzován vzhled stavby. Počítá s tím novela energetického zákona a stavebního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Více ZDE

Sněmovna dnes dále propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh, který ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených krajských stavebních úřadů organizovaných například podle vzoru finanční správy. Vládní novela nového stavebního zákona z loňského roku ruší schválený model čistě státní stavební správy a zachovává všechny stavební úřady v obcích. Zachovává však Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti především strategické stavby, jako jsou například dálnice nebo elektrárny. Přináší i další změny. Podle ministerstva pro místní rozvoj vytvoří jasné, moderní a předvídatelné prostředí nejen pro stavebníky i projektanty. Více ZDE

Předmětem návrhu je transpozice směrnice (EU) 2022/1631, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro pou-žití olova v supravodivých kabelech a vodičích z bismuthum-stroncium-kalcium-kuprum-oxidu a olova v jejich elektrických spojích; a směrnice (EU) 2022/1632, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v některých zařízeních pro snímkování pomocí magnetické rezonance. Cílem právní úpravy je zavedení dvou výjimek pro používání olova ve zdravotnických prostředcích, a to na přesně stanovenou dobu. Ve věcné rovině je sledován cíl úpravy na evropské úrovni, tj. zkvalitnění regulace trhu s elektrozařízeními, tak, aby byla účinně zajištěna ochrana zdraví a bezpečnosti osob, ochrana životního prostředí a dalších oprávněných zájmů.    

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Platné znění

• Rozdílová tabulka

• Srovnávací tabulka 1

• Srovnávací tabulka 2

Návrh vyhlášky upravuje zejména: evidenci autorizované obalové společnosti o množství jednorázových plastových obalových prostředků uvedených v části D přílohy č. 4 (plastové jednorázové nápojové kelímky a nádoby na potraviny určené k okamžité spotřebě), pravidla výpočtu úrovně zpětného odběru odpadu z jednorázových plastových obalů uvedených v části B přílohy č. 4 zákona o obalech (jednorázových plastových nápojových lahví), minimální rozsah a způsob informování spotřebitele a působení na změnu jeho chování, druhy vybraných vratných zálohovaných jednorázových obalů podle § 9a odst. 1 zákona o obalech. Navrhovaná vyhláška se týká pouze vybraných plastových výrobků, které jsou obaly nebo obalovými prostředky podle zákona o obalech.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Platné znění

• RIA

• Rozdílová tabulka

• Srovnávací tabulka_1

• Srovnávací tabulka_2

• Srovnávací tabulka_3

Dne 12. prosince 2022 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/2427 ze dne 6. prosince 2022, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro společné systémy nakládání s odpadními plyny a jejich čištění v chemickém průmyslu.

Dokument ke stažení:

CELEX_32022D2427_CS_TXT.pdf (1.30 MB)