Z jakých částí světa dováží materiál či jestli je recyklovatelný. To jsou data, která dnes musí některé firmy dokládat zákazníkům a tím osvětlit míru ekologičnosti či zelenosti firmy. Některé průmyslové haly postavené před třiceti lety se budou co nevidět bourat, důvodem je také uhlíková stopa a udržitelnost. Více ZDE

V Uzbekistánu dnes začalo 14. zasedání smluvních stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (tzv. Bonnské úmluvy) a to s mottem „Příroda nezná hranice“.

Během pětidenní konference, které se aktivně účastní i česká delegace vedená Libuší Vlasákovou z Ministerstva životního prostředí, se bude diskutovat cílená ochrana stěhovavých druhů volně žijících živočichů, a to nejen ptáků, ale i ryb, savců a mořských živočichů celého světa.

Během konference dojde mj. ke zhodnocení plnění cílů Strategického plánu pro období 2015–2023 a schválení nového Strategického plánu na období do roku 2032. Zasedání projedná stav naplňování jednotlivých dohod a memorand i akčních plánů pro vybrané stěhovavé druhy. Velkou pozornost bude konference věnovat problémům mořských druhů, zejména jejich zachycení do volně plovoucích sítí, vlivu hluku, srážkám s plavidly, dopady hlubokomořské těžby a také znečištění moří. Připravuje se také diskuse o prioritách ochrany velkých kytovců a vymezení oblastí významných pro žraloky a rejnoky.

Samostatně se uskuteční debata nad přípravou Atlasu stěhovavých živočichů a prevence otrav stěhovavých ptáků. Konference projedná i problematiku vlivu světelného znečištění a úbytku hmyzu, který ohrožuje stěhovavé druhy. Témata jsou významná i z hlediska České republiky, která se na naplňování přijatých rezolucí podílí.

Zajištění účinné ochrany stěhovavých druhů může být totiž úspěšné pouze koordinovanou mezinárodní spoluprací. Stěhovavé druhy je třeba chránit na všech místech jejich výskytu, a to včetně migračních cest. Stále intenzivnější lidskou činností ubývá především přirozených míst pro hnízdění, mizí zdroje potravy, ale i místa k úkrytu a zastávky na migračních cestách, což jsou zejména mokřady.

Úmluva je zaměřená nejen na ochranu ptáků, ale i savců, suchozemských i vodních živočichů a jejich přirozeného prostředí. Z hlediska České republiky je zásadní zejména ochrana netopýrů, dravců a sov, stěhovavých vodních ptáků nebo například dropa velkého.

Indonéská vláda je pod tlakem populačního boomu a přetížení ostrova Jáva, pomyslného centra dění v zemi, nucena zefektivňovat nejen dopravní infrastrukturu, ale také urbanistickou koncepci. Jedním z projektů, který nabírá konkrétní obrysy, je stavba nového hlavního města Nusantara. Ačkoliv prim v investicích budou hrát asijské země, řada příležitostí především v sektoru smart city se otevírá také pro české firmy. Více ZDE

Evropská unie zavedla uhlíkové clo na dovážené suroviny a výrobky ze třetích zemí, jejichž výroba je spojena se zvýšenou emisí skleníkových plynů. Od října 2023 funguje přechodné období tohoto tzv. Mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích – CBAM [1]. Jde o zásadní nástroj, který nastavuje evropským průmyslovým odvětvím s vysokými emisemi skleníkových plynů spravedlivé podmínky s podniky ze států mimo EU, které nejsou v systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Cílem je, aby se dovezené zboží vyrovnávalo ceně za vypuštěný uhlík u domácí výroby. Podle CBAM měly firmy do konce ledna 2024 poprvé oznámit Evropské komisi dovoz produktů, na které se toto uhlíkové clo vztahuje. Vzhledem k technickým potížím s přihlášením do portálu ale bude možné požádat o dodatečné podání - a to do konce února 2024.

CBAM – laicky „uhlíkové clo“ je jedním z důležitých nástrojů, který ochrání vnitřní trh EU. V první přechodné fázi se dotýká pouze odvětví s vysokými emisemi uhlíku a vysokým rizikem úniku uhlíku. Konktrétně se to týká zejména těchto komodit a produktů ze třetích zemí: železa a oceli, hliníku, cementu, elektrické energie, vodíku a hnojiv.

„Velmi podporuji rozšíření i na další komodity. Je důležité, aby se produkty jako je železo, cement, ale třeba i minerální vata a další materiály včetně produktů z nich, vyráběly uvnitř EU. A pokud budou dováženy z jiných, mimoevropských zemí, tak na ně bude uvaleno uhlíkové clo, tedy CBAM. Toto považuji za správné řešení. Je potřeba takovéto produkty co nejvíce vyrábět uvnitř EU a podporovat evropské výrobce,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zavedení CBAM je rozděleno do dvou fází. V první, přechodné, fázi je dovozcům dle příslušného nařízení EU stanovena od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2025 oznamovací povinnost. Při ní musí dovozci nebo nepřímí celní zástupci podat zprávu CBAM za každé čtvrtletí v případě dovozu zboží, na které se nařízení (příloha I nařízení 2023/956) vztahuje. První termín pro podání zprávy byl do 31. ledna 2024 za zboží dovezené v posledním čtvrtletí roku 2023. V minulých dnech se ale systém, ve kterém se zprávy CBAM podávají, a který spravuje Evropská komise, potýkal s technickými problémy.

„Problémy s registrem, který nespravuje Česká republika, ale EU, v některých případech znemožnily podání zprávy CBAM včas. Vzhledem k těmto problémům vycházíme firmám vstříc a mohou tak bez sankce požádat o opožděné podání až do konce února 2024,” zdůrazňuje ministr Hladík.

Druhá fáze, tedy plné fungování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích se uplatní od roku 2026. Nyní podniky Evropské komisi zasílají pouze oznamovací zprávy CBAM. Povinnost platit za dovoz komodit ze třetích zemí pak firmy čeká od 1. ledna 2026 – dovozci budou muset nakupovat tzv. certifikáty CBAM v takovém množství, aby pokrylo emise vypuštěné při výrobě tohoto dováženého zboží ve třetích zemích.

Jak podat zprávu o dovozu portálu CBAM

Přímo v portálu CBAM je zpřístupněna funkce požádat o opožděné podání zprávy (tlačítko Request delayed submission), kterou naleznete v sekci My Quarterly Reports (Moje čtvrtletní zprávy). Po kliknutí na toto tlačítko je nutné zvolit důvod opožděného podání. Do konce února můžete zvolit možnost technical error (technické potíže). Druhá možnost (Requested by NCA) bude dostupná až do 31. července 2024, bude ale vyžadovat komunikaci s Ministerstvem životního prostředí v rámci opravného řízení pro přidělení referenčního čísla, které budete potřebovat pro vytvoření zprávy. Opravit nebo doplnit již podanou zprávu můžete sami až do 31. července 2024.

Pokyny k vyplňování CBAM

Podrobné pokyny k vyplňování zpráv CBAM naleznete na našich stránkách a zde zveřejněných dokumentech ke stažení.

O všech aktuálních informacích pravidelně informujeme osoby na našem kontaktním seznamu. V případě zájmu o aktuality se prosím obraťte s žádostí o zařazení na tento seznam na adresu CBAM_ETS@mzp.cz. Na tuto emailovou adresu se také můžete obrátit s Vašimi dotazy ohledně zprávy CBAM nebo s problémy při jejím vyplnění.

Poznámky: [1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 (více zde) zavádějící Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon border adjustment mechanism (CBAM). Jedná se o zásadní součást balíčku „Fit for 55“ - souboru návrhů na aktualizaci stávajících právních předpisů EU k zajištění toho, aby politiky EU byly v souladu s cíli EU v oblasti klimatu (snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 %).

Další španělský region zavádí kvůli suchu a nedostatečným srážkám opatření na regulaci spotřeby vody. Úřad, který má tuto problematiku na starost v Andalusii, v sobotu stanovil strop pro spotřebu vody v půlmilionové Málaze či na části turisticky oblíbeného pobřeží Costa del Sol, píše deník El País. Kvůli suchu tento měsíc vyhlásilo stav nouze Katalánsko.

Katalánsko a Andalusie jsou dva španělské regiony, kde jsou problémy se suchem největší. Například v Málaze byl loňský úhrn srážek nejnižší od roku 1961, kdy se začal tento údaj soustavně sledovat. "Jsme v extrémní situaci," řekl šéf andaluského regionu Juan Manuel Moreno. V Katalánsku jsou pak na minimálních hodnotách nádrže, které například zásobují Barcelonu.

Úřad, který se suchem zabývá, rozhodl, že v části regionu se spotřeba vody musí snížit na 160 litrů vody na obyvatele. Spotřeba pro průmyslové využití má klesnout o 20 procent. Podle deníku El País by se poklesu spotřeby vody mohlo dosáhnout nižším tlakem ve vodovodech.

Podobná opatření zavádí od 1. února na velké části svého území i Katalánsko, kde se omezení týkají zhruba šesti ze 7,5 milionu obyvatel. Vedení regionu počítá s limitem na spotřebu a omezilo či zcela zakázalo používání vody pro účely, které jsou považovány za zbytné, jako zalévání parků, napouštění bazénů či mytí aut.

Předložený návrh reaguje na požadavky směrnice CER (směrnice EP a Rady (EU) 2022/2557 o odolnosti kritických subjektů), a vyjímá problematiku kritické infrastruktury z krizového zákona a předkládá nový samostatný zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury, ve kterém jsou zapracovány jak požadavky směrnice CER, tak i zkušenosti z dosavadní aplikační praxe krizového zákona v oblasti ochrany kritické infrastruktury. Součástí novelizačního balíku je také komplexní revize krizového zákona, kde je reagováno na konkrétní poznatky z posledních velkých krizových stavů (COVID, migrační vlna či tornádo). Stávající systém opatření ukládaných v rámci krizových stavů se ukazuje v některých ohledech jako zastaralý a nedostatečně schopný reagovat na moderní či zcela nepředvídatelné události a hrozby, včetně řešení situací, které následují po skončení bezprostředního dopadu dané krizové situace.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová zpráva
• Platné znění
• Příloha
• RIA
• Rozdílová tabulka
• Srovnávací tabulka

Ke klíčovým důvodům Aktualizace Koncepce zavádění metody BIM v ČR náleží rozšíření konceptu BIM z původního zaměření na informační modelování staveb (Building Information Modelling) na širší oblast managementu informací o stavbách (Building Information Management), včetně jejich souvislostí a vazeb v rámci vystavěného prostředí.

Koncepce BIM poskytuje stavebnictví jasně formulovanou strategii rozvoje a digitalizace procesů tak, aby na ně mohly navázat subjekty podílející se na digitalizaci navazujících agend veřejné správy. Standardizace tvorby, správy a výměny informací o stavbách během celého životního cyklu urychlí a zkvalitní postup přípravy, provádění, užívání a provozování staveb a uspoří související náklady. Koncepce BIM stanovuje cíle a navazující opatření potřebné pro běžné a efektivní využívání managementu informací o stavbách v České republice. Platná východiska Koncepce lze shrnout v následujících bodech:

• strategický význam stavebnictví pro hospodářství České republiky,
• omezená digitalizace odvětví se stagnující mírou produktivity práce,
• systémové nedostatky v procesu výstavby vedoucí k nižší efektivitě vynaložených veřejných financí a vyššímu finančnímu riziku kvůli možným nepředvídatelným překročením výdajů,
• opožděné dodávky staveb veřejné infrastruktury a dodatečné změny dokumentace staveb,
• efektivita BIM pro naplnění principů udržitelné výstavby v celém životním cyklu stavby,
• význam BIM pro stavebnictví srovnatelný s digitalizací průmyslu,
• efektivnější výstavba a správa staveb,
• posun od fragmentace procesů v životním cyklu staveb ke spolupráci,
• omezení lidských chyb během přípravy a provádění stavby, které ve svém důsledku vedou k překročení plánovaných nákladů na stavbu,
• zvýšení transparentnosti využívání veřejných finančních prostředků,
• nezbytnost užší spolupráce všech zúčastněných stran spojené se vzájemnou důvěrou.

• Materiál
• Důvodová zpráva
• Platné znění
• Příloha
• RIA
• Rozdílová tabulka
• Srovnávací tabulka

Odpovědnost architektů nikdy nebyla tak zásadní jako dnes. Čelíme klimatické krizi, přírodním katastrofám a nepředvídatelným událostem. Téměř 40 % globálních emisí uhlíků způsobuje stavebnictví. Máme omezené množství času, peněz i zdrojů. Proto je nezbytné hledat nové a udržitelné způsoby, jak vytvářet architekturu, která reflektuje potřeby společnosti, využívá dostupné materiály a reaguje na místní komunitu, ekonomiku i životní prostředí. Architekturu, která je etická, odpovědná a dbá na naši budoucnost.

Výstava A Lot With Little v pražském CAMPu. která potrvá do 3. března. představuje práci architektů z celého světa, kteří se zabývají udržitelným řešením v oblasti bydlení, vzdělávání, transformace budov a pomoci při živelních a jiných pohromách. Nabízí projekty se sociálním rozměrem, které mají pozitivní dopad nejen na životní prostředí, ale i místní komunitu. Architekti, jejichž tvorba je zde vystavena, při své práci využívají participaci a nebojí se odvážných, ale cenově dostupných řešení. Nedostatek finančních zdrojů totiž vyvažují svou kreativitou.

Škála projektů je pozoruhodně různorodá: sociální bydlení na předměstí Barcelony, venkovské školy v peruánské Amazonii, dětské rehabilitační centrum v paraguayském Asunciónu, nouzová obydlí pro bangladéšské bezzemky, ale i škola architektury v Nantes od laureátů Pritzkerovy ceny Lacaton & Vassal nebo technologický kampus na břehu jezera Turkana v Keni od Kéré Architecture. Jednotlivé projekty sledují diváci prostřednictvím multikanálové filmové instalace. Filmové záběry zachycující realizace v běžném provozu doprovázejí rozhovory se samotnými architekty.

Širokoúhlá projekce zve na neobyčejnou cestu kolem různorodého, komplexního světa. Návštěvníci proplouvají rozdílnými zeměpisnými, kulturními, sociálními i ekonomickými kontexty a objevují problémy, s nimiž se potýká současná architektura.

Udržitelnost je výrazný trend ve všech oblastech ekonomiky, ostatně s ohledem na životní prostředí bude i čím dál více potřeba. Stoprocentní využití přírodních materiálů a jejich recyklace můžou obrovsky přispět ke snížení nejen uhlíkové stopy. Málokdo si ale umí představit, jak přesně se udržitelnosti dá dosáhnout třeba ve výrobě nábytku. Nově se to ve výjimečně všestranném a kreativním provedení budou učit studenti na Lesnicko-dřevařské fakultě Mendelovy univerzity, která otevírá studijní program Biomateriály. První studenti na něj nastoupí od příštího akademického roku. Více ZDE

V roce 2022 činil objem komunálního odpadu vyprodukovaného na osobu v EU 513 kg, což bylo o 19 kg na osobu méně než v roce 2021 (532 kg) a o 46 kg více než v roce 1995 (467 kg). Množství vyprodukovaného komunálního odpadu se značně lišilo mezi jednotlivými členskými státy EU. V roce 2022 největší množství komunálního odpadu vyprodukovali občané Rakouska (827 kg na osobu), Dánska (787 kg) a Lucemburska (720 kg). Nejméně odpadu bylo vyprodukováno v Rumunsku (301 kg), Polsku (364 kg) a Estonsku (373 kg). Pokud jde o recyklaci, EU zaznamenala průměr 249 kg na osobu, což je pokles oproti průměru 264 kg na osobu v roce 2021. Více ZDE

Na jedné z nejdůležitějších globálních obchodních cest to v posledních měsících značně drhne. V Panamském průplavu není už od loňského podzimu dostatek vody, musí omezovat provoz a jeho vlastníka to stojí stovky milionů dolarů. Země kolem Panamy vycítily příležitost a nabízejí alternativy lukrativního spojení Pacifiku s Atlantikem. Ve hře jsou nové železnice napříč Latinskou Amerikou, futuristický vlak maglev, ale i zbrusu nový průplav. Více ZDE

Rada hl. m. Prahy na svém pondělním jednání schválila uzavření Smlouvy o spolupráci s Pražskou vodohospodářskou společností a.s. ohledně vybudování Nátokového labyrintu - levý břeh, který je další etapou projektu celkové přestavby a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) na Císařském ostrově. Společnost na základě této dohody zajistí kompletní realizaci tohoto záměru, konkrétně veškerou inženýrskou činnost a také technický dozor.

„Uzavíráme smlouvu na Nátokový labyrint na levém břehu Vltavy v Ústřední čistírně odpadních vod na Císařském ostrově. Pro život v moderní metropoli jsou tyto stavby nutné, ačkoliv nejsou na první pohled vidět. Předpokládaný termín začátku realizace je do jednoho roku od podpisu a odhadovaná doba stavby pak bude následně 34 měsíců,“ říká radní hl. m. Prahy pro oblast infrastruktury Michal Hroza.

Tento záměr schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy svým usnesením 14. prosince 2023. Kromě toho už loni v srpnu pověřili pražští radní Pražskou vodohospodářskou společnost a.s. uskutečněním etapy nazvané Stávající vodní linka, která je také součástí dlouhodobého projektu celkové přestavby a rozšíření ÚČOV. Vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se výstavba obou etap uskutečnila v souběhu a s ohledem na prostorovou stísněnost Císařského ostrova, musí být zajištěna jejich koordinace.

Proto dnes Rada hl. m. Prahy pověřila na základě Smlouvy o spolupráci Pražskou vodohospodářskou společnost a.s., aby zajistila výstavbu také aktuální etapy Nátokový labyrint - levý břeh. Konkrétně by měla společnost zajistit veškerou inženýrskou činnost, včetně zajištění výběrového řízení na zhotovitele díla nebo činností spojených s prováděním stavby, a dále také technický dozor.

Hlavní přiváděcí kmenové stoky B a D, které na ÚČOV přivádějí odpadní vody z levého břehu Vltavy, jsou umístěny vertikálně níže než hlavní kolektor stok ACK. Odpadní vody z kmenových stok B a D se tak v současné době čerpají čerpací stanicí spodního horizontu, která je umístěna na prostorově omezeném Císařském ostrově.

Aktuální investiční akce tak umožní vybudovat novou šnekovou čerpací stanici BD, kterou budou odpadní vody z kmenových stok B a D čerpány přímo na hrubé předčištění stok ACK před nátokem na hlavní čerpací stanici ÚČOV. Zároveň se také zvýší zhruba o 50 % hydraulický nátok, který je v současné době limitován hydraulickou kapacitou shybky BD.

O rozvoji spalovny chce mít Brno s ohledem na dotaci jasno do konce června

Rozvoj brněnské spalovny je stále ve fázi prověřování variant. Jasno musí být do konce června, pokud chce město čerpat schválenou dotaci na stavbu třetího kotle z ministerstva životního prostředí. Na více informací čekají také zástupci jihomoravských obcí, odkud se odpad v Brně zpracovává. Bez rozšíření spalovny se obávají až dvojnásobného zdražení svozu odpadu. Více ZDE

Víte, co spojuje odolnost, estetiku a ochranu měst před záplavami? Dláždice! Ale ne obyčejné. Mluvíme o revolučním materiálu, který přináší zelenou budoucnost do našich ulic a domů - dláždice vyrobené z keramického odpadu. Na metru čtverečním této dlažby se přitom schází třicet kilo nikým nechtěného a nevyužívaného keramického odpadu, a přibližně třiapadesát kilogramů emisního uhlíku. Ve zužitkovaném odpadu a materiálu, který nemusel být vyroben – protože už existoval. Každá YiBrick je vyrobena z 90 % z recyklovaného keramického odpadu. Je propustná a jeví se být řešením pro dláždění zastavěných ploch. Chodníků, parkovišť, stezek. Více ZDE
 

Způsob stravování lidí a výroby potravin způsobuje téměř 70 procent úbytku biologické rozmanitosti na celém světě a vytváří 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF). Organizace proto na představila doporučení pro zdravější a udržitelné stravování ve střední Evropě. Při vytváření stravovacích doporučení vycházela WWF z původně britského programu Livewell. Upravila ho ale tak, aby odpovídal středoevropským nutričním, geografickým, kulturním a tržním podmínkám. Model udržitelné stravy má za cíl ukázat, jak mohou změny stravovacích návyků přispět k dosažení závazků Pařížské dohody do roku 2030 a zároveň byl v souladu s národními nutričními doporučení. Více ZDE

Dokument ke stažení:

Zpráva ke stažení

Shrnutí

Předkládaný materiál Aktualizace Politiky ochrany klimatu v ČR je předkládán na základě úkolu vyplývajícího z usnesení vlády ČR ze dne 22. března 2017 č. 207 a Programového prohlášení vlády ČR. Návrh Aktualizace Politiky by měl nahradit aktuálně platnou Politiku ochrany klimatu v ČR přijatou v roce 2017, která je v současnosti již v mnoha ohledech neaktuální. Politika představuje koncepci vlády ČR, která určuje základní cíle a strategii ČR v oblasti ochrany klimatu v dlouhodobém horizontu.

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Evropská unie je odhodlána dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí CO2. I když hlavní část tohoto úsilí bude pocházet ze snížení současných úrovní emisí v nadcházejících letech, budeme rovněž potřebovat technologie, které CO2 zachycují nebo jej odstraňují přímo z atmosféry a poté jej skladují nebo využívají. Tyto technologie se zaměří na odvětví, v nichž je snížení emisí obzvláště obtížné nebo nákladné, jako jsou například emise z výroby cementu nebo energie z odpadů. Komise proto dnes přijala sdělení o průmyslovém hospodaření s uhlíkem, v němž jsou uvedeny podrobnosti o tom, jak by tyto technologie mohly přispět ke snížení emisí o 90 % do roku 2040 a k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

V aktu o průmyslu pro nulové čisté emise Komise navrhla, aby EU doroku2030 vybudovala nejméně 50 milionů tun skladovací kapacity CO2 ročně.  Na základě posouzení dopadů doporučeného cíle EU v oblasti klimatu pro rok 2040 se bude muset tento údaj do roku 2040 zvýšit na přibližně 280 milionů tun. Sdělení o průmyslovém hospodaření s uhlíkem stanoví komplexní politický přístup k dosažení těchto cílů.

Evropský přístup k průmyslovému hospodaření s uhlíkem

Dnešní sdělení stanoví soubor opatření, která je třeba přijmout na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, aby bylo možné tyto technologie a infrastrukturu nezbytnou k vytvoření jednotného trhu s CO2 v Evropě v nadcházejících desetiletích. Komise zahájí přípravné práce na možném budoucím regulačním balíčku pro přepravu a ukládání CO2, který by se zabýval otázkami, jako je struktura trhu a nákladů, přístup třetích stran,normy kvality CO2 nebo investiční pobídky pro novou infrastrukturu. Společné výzkumné středisko Komise (JRC) dnes zveřejnilo zprávu o budoucí dopravní síti CO2 pro Evropu a souvisejících investičních potřebách.

Komise rovněž posoudí objemy CO2, které je třeba odstranit přímo z atmosféry (průmyslové pohlcování uhlíku), aby byly splněny ambice EU v oblasti snižování emisí do roku 2040 a 2050, a posoudí celkové cíle a politická opatření k jejich dosažení. To bude zahrnovat posouzení toho, jak by bylo možné započítávat pohlcování a trvalé ukládání v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (ETS).

S cílem pomoci rozšířit trh se zachycováním a trvalýmukládáním emisí CO2 vypracuje Komise pokyny pro postupy povolování projektů a zřídí atlas potenciálních úložišť. Ve spolupráci s členskými státy Komise rovněž vypracuje agregační nástroj pro sladění dodavatelů CO2 s provozovateli přepravy a skladování a odběrateli CO2. Cílem Komise je vytvořit jasný rámec pro započítávání emisí uhlíku pro využívání zachyceného CO2 jako zdroje, který by odrážel přínosy využívání CO2jako zdroje v průmyslových procesech pro klima. To pomůže podpořit využívání udržitelného uhlíku v průmyslových odvětvích.

Vytvoření příznivého podnikatelského prostředí prohodnotový řetězec CO2 v EU

Aby projekty průmyslového hospodaření s uhlíkem probíhaly v praxi, Komise dnes stanoví řadu horizontálních opatření, která by mohla vytvořit atraktivnější prostředí pro investice.

• Investice a financování: EU a členské státy by měly dále podporovat projekty průmyslového hospodaření s uhlíkem v rámci programů energetické infrastruktury EU a mohly by zvážit významné projekty společného evropského zájmu. Komise posoudí, zda některéprojekty zachycování CO2 již mohou být podpořeny tržními mechanismy financování, jako jsou konkurenční aukce jako služba v rámci Inovačního fondu.
• Výzkum, inovace a informovanost veřejnosti: Komise zváží posílení financování výzkumu a inovací v oblasti průmyslových projektů v oblasti hospodaření s uhlíkem prostřednictvím stávajících nástrojů, zejména programu Horizont Evropa a Inovačního fondu. Komise bude rovněž podporovat vytvoření platformy pro sdílení znalostí pro projekty zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCUS). Komise bude úzce spolupracovat s členskými státy a zvyšovat povědomí veřejnosti o těchto technologiích, mimo jiné zdůrazněním jejich přínosů a diskusí o možných přínosech pro místní komunity.
• Mezinárodní spolupráce: Komise urychlí spolupráci s mezinárodními partnery v oblasti průmyslového hospodaření s uhlíkem, zejména pokud jde o harmonizaci podávání zpráv a započítávání činností v oblasti hospodaření s uhlíkem, a zajistí, aby mezinárodní rámce pro stanovování cen uhlíku zohledňovaly pohlcování uhlíku s cílem řešit emise v odvětvích, která lze obtížně snížit.

Pozadí

Průmyslové hospodaření s uhlíkem označuje soubor technologií zaměřených na zachycování nebo odstraňování CO2 přímo z atmosféry, přepravu a trvalé ukládání nebo používání CO 2. Komise již poskytuje regulační rámec pro bezpečnou přepravu a ukládání CO2 prostřednictvím směrnice 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého (směrnice o CCS). Zachycování a využívání uhlíku (CCU) upravuje směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která podporuje obnovitelná paliva nebiologického původu a mimo jiné paliva vyrobená ze zachyceného CO2.

Kromě toho systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) stanoví cenu za emise CO2 a od roku 2013 motivuje k zachycování CO2 pro trvalé ukládání. Pomáhá rovněž financovat projekty průmyslového hospodaření s uhlíkem prostřednictvím Inovačního fondu, který již od roku 2027 podporuje zachycování 10 milionůtun CO2 ročně za účelem trvalého ukládání. V roce 2022 přijala Komise návrh celounijního dobrovolného rámce pro certifikaci pohlcování uhlíku. To podpoří zejména inovativní průmyslové technologie pohlcování uhlíku, jako je bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku (BioCCS) nebo přímé zachycování a ukládání uhlíku ve vzduchu (DACCS).

Dnešní strategie navazuje na otevřenou veřejnou konzultaci, která proběhla v roce 2023, a navazuje na úsilí, které již bylo v této oblasti vyvinuto v rámci fóra CCUS, jakož i několika členskými státy. V současné době 20 členských států zahrnulo průmyslová řešení pro hospodaření s uhlíkem do svých návrhů vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

Pro více informací

Otázky a odpovědi

Informativní přehled

Sdělení o průmyslovém hospodaření s uhlíkem

Tisková zpráva o cíli v oblasti klimatu do roku 2040

Sdělení o cíli v oblasti klimatu do roku 2040

Zachycování, ukládání a využívání uhlíku

Zachycování, využívání a ukládání uhlíku