Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k cíli EU v oblasti klimatu do roku 2040. Účelem tohoto sdělení je zahájit proces, který by měl stanovit cíl v oblasti klimatu do roku 2040 a nasměrovat tak EU k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Sdělení se bude opírat o podrobné posouzení dopadů, které se stane podkladem pro návrh předpisu, jenž daný cíl pro rok 2040 stanoví.

Dokumentk ke stažení:

EU 63_23 EK Cíl EU v oblasti klimatu do roku 2040

Ministerstvo životního prostředí společně se Státním fondem životního prostředí ČR představilo základní parametry dotace na výměnu starých plynových kotlů i zjednodušení podmínek pro podporu fotovoltaiky při zachování stávajících parametrů i maximální výše dotace.

Nová zelená úsporám (NZÚ) vstoupí od září do nového období s větším objemem prostředků (v programu HOUSEnerg Modernizačního fondu je nyní připraveno 55 miliard korun na pokrytí financování NZÚ i NZÚ Light) a se změnami, které ještě více pomohou domácnostem s přechodem na úspornější bydlení. Žadatelé se dočkají navýšení dotačních částek v některých oblastech podpory, zjednodušení podmínek u instalace fotovoltaických systémů a zcela nově získají možnost vyměnit starý plynový kotel za tepelné čerpadlo.

„Od loňského jara se nás dotazují české domácnosti na možnost výměny starých kotlů na plyn, podařilo se nám s Evropskou investiční bankou tuto možnost vyjednat a již od září si zájemci můžou v NZÚ podat žádost o výměnu plynových kotlů a topidel starších než dvacet let za tepelná čerpadla. V novém programovém období Nové zelené úsporám se tím rozšíří dotační portfolio na výměnu tepelných zdrojů – k pevným palivům či elektřině přibyde plyn. Doplňujeme ho v návaznosti na úspěšně nastartovaný trend energetických úspor v domácnostech a v neposlední řadě i kvůli požadavku snižovat celkovou spotřebu plynu v Česku,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Podmínkou podpory bude aspoň částečně zateplený dům dosahující minimálně úrovně D klasifikační třídy energetické náročnosti budovy. „Pokud dům nesplňuje minimální požadovanou úroveň energetické náročnosti, může domácnost využít kombinaci podpory se zateplením v rámci jedné žádosti o podporu,“ vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR a dodává: „V případě špatně zateplených domů nemusí teplo vyrobené tepelným čerpadlem stačit k dostatečnému tepelnému komfortu a pro obyvatele domu to může znamenat přidané náklady na přitápění elektřinou. Teoreticky by se pak mohlo stát, že by žadatelé platili za elektřinu více, než kdyby topili plynem.“

Majitelé starších plynových kotlů a dalších plynových topidel, jako jsou třeba tzv. WAVky, dostanou příspěvek na výměnu za tepelné čerpadlo. Vybrat si mohou z různých typů čerpadel tak, aby vybrané zařízení co nejlépe vyhovovalo otopné soustavě v jejich domě.

Výměna zdrojů tepla v novém období bude pokračovat za podobných podmínek jako dosud. Novinkou bude o 40 tisíc korun vyšší podpora na tepelná čerpadla typu země-voda s plošným kolektorem. Nová zelená úsporám nově podpoří i individuálně stavěná akumulační kamna na biomasu. Naopak tepelná čerpadla se zemními vrty již podporována nebudou. Dlouhodobě nejvíce poptávaným úsporným opatřením je dotace na fotovoltaiku. Od října 2021 si o ni požádalo již přes 90 tisíc domácností a zájem neklesá. Aktuálně chodí každý měsíc přes 6 500 žádostí. V nové etapě dojde k zásadnímu zjednodušení – nebude potřeba dokládat projektovou dokumentaci, pouze vyhodnocení úspor a přínosů. Základní podpora se sjednotí bez ohledu na instalovaný měnič, maximální výše dotace 200 tisících korun zůstává zachována.

„Ujišťuji každou domácnost se zájmem o fotovoltaiku, že v podpoře budeme pokračovat jako doposud. V další etapě Nové zelené úsporám se pro žadatele nic zásadního nemění. Základní změnou je zjednodušení administrace žádostí a navýšení dotací na vybraná opatření. Obavy, že od podzimu bude Nová zelená úsporám méně výhodná, případně že bude méně dostupná, nejsou namístě. Naopak, díky přechodu financování pod Modernizační fond budeme moct podpořit více domácností,“ zdůrazňuje Petr Valdman.

Stejně jako dnes mohou žadatelé zkombinovat v jediné žádosti více úsporných opatření a získat motivační bonus ve výši 10 tisíc korun za každou kombinaci. „Kromě toho 10% bonifikací zvýhodníme domácnosti v hospodářsky a sociálně znevýhodněných obcích s rozšířenou působností,“ doplňuje ministr Hladík.

Příjem žádostí ve stávající Nové zelené úsporám bude ukončen 30. června 2023, příjem žádostí v nové etapě začne v září 2023. Dotační „prázdniny“ se budou týkat pouze příjmu žádostí. Administrace již přijatých žádostí, dokládání realizace úsporných opatření i vyplácení finančních prostředků budou pokračovat i v letních měsících bez přerušení.

Dokument ke stažení:

Prezentace z TK (PDF 435 kB )

Čtěte také:

Nová zelená úsporám nabídne výhodnější podmínky pro bytové domy. Na dotace lépe dosáhnou nízkopříjmové domácnosti

Zrychlit a zjednodušit povolování staveb z hlediska ochrany životního prostředí má nový institut jednotného environmentálního stanoviska (JES). Zavede ho nový zákon, který podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad. Stanovisko bude zahrnovat požadavky na stavbu s ohledem na dopady na životní prostředí až podle devíti platných zákonů. Více ZDE

Slovenská agentúra životného prostredia v spolupráci s Ministerstvom životného prostredia Slovenskej republiky vás 25. mája do Banskej Bystrice pozýva na konferenciu zameranú na predchádzanie vzniku odpadu. Jej cieľom je informovať o najžiadanejšej úrovni hierarchie odpadového hospodárstva a motivovať k jej realizácii. Predchádzanie vzniku odpadu je čoraz silnejšou výzvou pre udržateľný rozvoj, v rámci ktorej je nevyhnutné hľadať riešenia vedúce k obmedzovaniu plytvania cennými surovinami. Počas pestrého programu sa na túto tému pozrieme do hĺbky, ale aj v širších súvislostiach.

Doobedná časť bude téme venovaná vo všeobecnej rovine, vrátane legislatívneho pohľadu, a pozrieme sa na inšpiratívne príklady pri predchádzaní vzniku odpadu v domácnosti, či v podaní predstaviteľov školy, firmy a samosprávy. V poobednej časti sa zameriame na predchádzanie vzniku potravinového odpadu, plytvanie potravinami v sociálnom aj ekonomickom kontexte, a tiež na systémy zberu kuchynského biologicky rozložiteľného odpadu. Budeme počuť, ako variť a viesť gastro prevádzku v duchu „Zero Waste“ a nebudú chýbať ani príklady dobrej praxe v snahe o minimalizáciu vzniku potravinového odpadu.

Záverečná moderovaná diskusia bude o potravinovom odpade a plytvaní potravinami, a o tom, ako by sa mohol dať tento nelichotivý trend pribrzdiť.

Tematické zameranie konferencie:

• dôležitosť PVO
• legislatíva na úrovni SR a EÚ, týkajúca sa PVO a potravinového odpadu
• nástroje na presadzovanie PVO (napr. legislatívne, systémové, finančné, a pod.)
• Zero-Waste doma aj v gastro sektore
• opätovné použitie, opravy, servis vecí, downcycling, upcycling
• kuchynský biologicky rozložiteľný odpad
• predchádzanie vzniku potravinového odpadu, plytvanie potravinami
• darovanie potravín, potravinová banka
• príklady dobrej praxe od zástupcov rôznych cieľových skupín

 
Podujatie sa uskutoční 25. mája 2023 o 9.00 hod, v Beniczkého dome v Banskej Bystrici. Účasť je možná fyzicky i online. Pre prihlásenie na on-line vysielanie sa zaregistrujte vyplnením tohto registračného formulára.

Pozn.: Česká konference Předcházení vzniku odpadů proběhne 19. 9. 2023 opět v Praze a v nejbližších dnech bude na stránkých konference zveřejněn předběžný program. Registrovat se však lze již nyní. Více informací naleznete na www.predchazeniodpadu.cz

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vladimír Sládeček) zčásti vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2022 č. j. 30 Cdo 1749/2022-367, kterým bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu a spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel se v řízení před obecnými soudy domáhal na základě zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, spočívající v silném stresu a obavách o zdraví své i členů rodiny a celkově zhoršené kvalitě života. Újma vznikla v důsledku nepřijetí účinných opatření ke snížení znečištění ovzduší v místě bydliště stěžovatele pod úroveň zákonných imisních limitů. Obvodní soud pro Prahu 10 žalobu stěžovatele zamítl. Shledal sice vznik nemajetkové újmy i nesprávný úřední postup spočívající v nevydání akčního plánu a Programu zlepšování kvality ovzduší, avšak nárok stěžovatele byl již promlčen. Městský soud v Praze odvolání zamítl. Nejvyšší soud odmítl dovolání pro nepřípustnost z důvodu, že se stěžovatel v dovolání vymezoval proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu a uplatnil tak nezpůsobilý dovolací důvod. 

Stěžovatel zejména namítal, že v dovolání nezpochybňoval skutková zjištění odvolacího soudu ani soudu prvního stupně a nijak s nimi nepolemizoval. Podle něj však v důsledku nezákonné nečinnosti příslušných orgánů nebylo v místě bydliště stěžovatele dosaženo takového stavu znečištění ovzduší, který nepřekračuje závazné imisní limity. Nezpochybňuje však, že byla přijata opatření, jejichž cílem bylo zlepšení stavu znečištění ovzduší, ani že v letech předcházejících podání žaloby došlo k postupnému zlepšení stavu ovzduší. Na tom svou argumentaci nestavěl. 

Ústavní soud dospěl k závěru, že Nejvyšší soud odmítnutím dovolání stěžovatele pro nepřípustnost porušil jeho právo na přístup k soudu, tedy právo na soudní ochranu a spravedlivý (řádný) proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Proto rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušil. Nejvyšší soud postavil své odmítavé rozhodnutí na závěrech, které z tvrzení stěžovatele obsažených v dovolání nevyplývají. Podle argumentace stěžovatele před Nejvyšším soudem nebylo dosaženo takového stavu znečištění ovzduší, které nepřekračuje závazné imisní limity. Dovolací námitka tak zjevně nevychází z tvrzení, že v důsledku nepřijetí namítaných opatření se životní prostředí v místě bydliště nezlepšilo. Dovolání stěžovatele mělo být posouzeno jako přípustné a Nejvyšší soud se jím měl věcně zabývat. 

Úkolem Nejvyššího soudu nyní bude posoudit dovolání znovu, přičemž je vázán právním názorem vysloveným v nálezu Ústavního soudu. Z důvodu zásady minimalizace zásahu do činnosti obecných soudů se Ústavní soud rozhodnutími nižších soudů nezabýval. 

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 233/23 je dostupný  zde (412 KB, PDF).

Tento příspěvek si klade za cíl sumarizovat aktuální legislativní dění v oblasti ESG a ilustrovat konkrétní praktické scénáře, v rámci nichž pojišťovny musí či mohou zvažovat rozdílné ESG přístupy v rámci své současné a budoucí činnosti. Věnuje se také usazení legislativního rámce ESG pravidel do širšího veřejnoprávního a soukromoprávního rámce relevantního pro sektor pojišťovnictví a identifikaci možných sporných aspektů implementace ESG pravidel do chodu pojišťoven. Více ZDE

Česko připravuje zásadní strategické dokumenty, které mají popsat cíle a postup v oblasti ochrany klimatu a transformace energetiky. Veřejná konzultace přípravy prvního z nich, nového Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NECP) [1] ale vázne. Ministerstvo průmyslu a obchodu ji spustilo teprve minulý týden. [2] Připravený návrh strategie má přitom Česká republika odeslat Evropské komisi do konce letošního června. Nevládní organizace sdružené v Klimatické koalici zpracovaly na základě formuláře veřejné konzultace shrnutí svých priorit k připravované strategii. Veřejnost ho najde na webové stránce Klimatické koalice. [3]

Kromě veřejné konzultace může nyní veřejnost upozornit také na nedostatky celého procesu. Webový nástroj, který k tomu může využít, připravila organizace Greenpeace ČR. [4]

Veřejná konzultace je povinnou součásti přípravy strategického dokumentu, musí proto splňovat určitá právní kritéria definovaná Evropskou komisí. Ministerstvo průmyslu a obchodu k veřejné konzultaci zatím s tříměsíčním zpožděním oproti původním plánům pouze vydalo tiskovu zprávu a vyvěsilo formulář pro připomínky na webové stránky. Veřejnost o celém procesu přípravy dokumentu ministerstvo dosud vůbec neinformovalo a potřebné informace nebyly zveřejněny ani společně s formulářem. Otázky přitom předpokládají znalost již stávajících, rozsáhlých strategických dokumentů.

Právě spuštěná konzultace obsahující šest otevřených otázek všeobecného charakteru by měla být teprve první fázi veřejného připomínkování. Druhou fázi by mělo být komentování připraveného textu dokumentu. O jeho spuštění a průběhu ale dosud také nejsou k dispozici žádné informace.

Veřejnost má nyní prostřednictvím webového nástroje Greenpeace ČR možnost napsat přímo na Ministerstvo průmyslu a obchodu a dát jim vědět, že má zájem se do aktualizace zásadního strategického dokumentu aktivně zapojit a podat vlastní připomínky.

Příprava nového NECP úzce souvisí také se souběžnou tvorbou nové Politiky ochrany klimatu v ČR (POK) a nové Státní energetické koncepce ČR (SEK). Ty přislíbila vláda aktualizovat do konce roku 2023, jak uvádí ve svém programovém prohlášení.

Poznámky:

[1] Z anglického National energy and climate plan

[2] https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/mpo-vyhlasilo-verejnou-konzultaci-k-aktualizaci-vnitrostatniho-planu-cr-v-oblasti-energetiky-a-klimatu--274140/

[3] https://klimatickakoalice.cz/pro-media/aktuality/vlada-spustila-verejnou-konzultaci-k-vnitrostatnimu-planu-v-oblasti-energetiky-a-klimatu-jak-by-odpovidaly-nase-organizace

[3] https://www.spoluproklima.cz/necp/

CzechInvest dne 18. května otevřel druhou výzvu úspěšného projektu Technologická inkubace, podávat žádosti bude možné nejpozději od 25. května. Výzva bude otevřena měsíc, tedy do 18. června. Do druhé výzvy, ve které je připraveno celkem 106 mil. korun, se mohou hlásit startupy z oblasti mobility, kreativních průmyslů, cirkulární ekonomiky a ekoinovací a umělé inteligence. Více ZDE

Převzít si nákup a zároveň poslat dál nepotřebné knihy, aby dělaly radost jinde. To je vize nového projektu dvou velkých českých inovátorů internetových služeb: prodejce potravin Rohlik.cz a knižního secondhandu Knihobot.cz. Ti přicházejí s ojedinělou společnou službou, která umožňuje při převzetí nákupu kurýrovi rovnou svěřit i zásilku nevyužívaných knih pro Knihobot. O nic dalšího se zákazníci starat nemusí, firmy si totiž balíček samy předají a jim jen přijdou peníze na účet. Rohlík navíc výnosy za tuto službu věnuje kompletně na charitativní účely. Více ZDE

Politici slibují bohatství a prosperitu, investiční bankéři lákají na zisky z akcií a firma, která neustále neroste, zaostává za konkurencí. Podle řady studií je ovšem myšlenka neustálého růstu chybná a často vede jen k vyšší spotřebě, ne k většímu štěstí. Podle ekonoma Václava Smila si musíme uvědomit, jak moc plýtváme: „Mnoho lidí si to uvědomuje už 50 let. Ale ten cenový signál tam pořád není. Energie je pořád levná,“ tvrdí. Více ZDE

Kotel na uhlí už zřejmě nebude k sehnání. Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu zákona o ochraně ovzduší, která sice používání nezakazuje, ale znemožní prodej. Kritici upozorňují, že zákaz způsobí paniku na trhu, zkomplikuje údržbu, výměna bude pro domácnosti znamenat vysoké náklady a opatření stejně ovzduší příliš nepomůže. Více ZDE

Čtěte také:

MŽP: Lidé mohou topit v kotlích na uhlí i po začátku roku 2025. Často kladené otázky k zákazu uvádění kotlů na uhlí na trh po roce 2025

Evropská iniciativa pro zinkování v udržitelné výstavbě byla zahájena na počátku druhého tisíciletí komplexní analýzou, která v roce 2008 vyústila ve vydání publikace Zinkování a udržitelná výstavba: Příručka pro uživatele. V dubnu 2021vydala EGGA novou publikaci Pozinkovaná ocel a udržitelná výstavba: Řešení pro cirkulární ekonomiku. Jedná se o 80stránkovou knihu, kterou vytvořila malá pracovní skupina členů EGGA a která se věnuje rozvoji odvětví zinkování, přičemž pozinkovaná ocel nadále zůstává základem řešení pro boj se změnou klimatu a pro vybudování cirkulární ekonomiky, která se stala připravovaným cílem i již realizovaným východiskem. Pozinkovaná ocel nabízí celou škálu inovativních řešení, jež optimalizují životnost ocelových konstrukcí a komponent a umožňují jejich využití v rámci cirkulární ekonomiky. Více ZDE

Jakékoli činnosti, kterými je škodlivě zasahováno do přirozeného vývoje jedinců zvláště chráněných živočichů, lze realizovat výhradně na základě pravomocné výjimky udělené krajským úřadem. Tohoto nařízení nedbala stavební společnost Stream s.r.o., která při opravě jezu v Úpici bez příslušných povolení orgánů ochrany přírody dočasně změnila proudění řeky Úpy. Za přestupek zaplatí sto tisíc korun.

Zásah spočíval v přehrazení proudné části koryta řeky Úpy a odklonu prakticky veškerého jejího průtoku do okrajové části jezu, kde byl soustředěn do výrazně užšího paprsku, který ústil zpět do stávajícího koryta z boku pod kosým úhlem. „Jez se přitom nachází v úseku řeky, který je biotopem pro zvláště chráněné živočichy, což bylo firmě provádějící opravu jezu známo. Přesto ale společnost bez důvodu předpokládala, že k provádění zásahů nepotřebuje povolení orgánů ochrany přírody,“ vysvětlil ředitel Oblastního inspektorátu Hradec Králové Lukáš Trávníček.

Svou činností firma v lokálním měřítku narušila ekologicko-stabilizační funkce dotčeného úseku vodního toku a současně škodlivě zasáhla do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů jako je mihule potoční, střevle potoční, vranka obecná a mník jednovousý. Z odborného posouzení, které Česká inspekce životního prostředí zadala u Agentury ochrany přírody a krajiny, jednoznačně vyplynulo několik negativních důsledků provedených zásahů. Jednalo se jednak o odplavení místních říčních sedimentů a jejich odnosu dále po toku, což narušilo biotopy zdejšího rybího společenstva, jednak o umístění pískem plněných vaků přehrazujících koryto do míst s výskytem vranek obecných a mihulí potočních, což přinejmenším snížilo jejich úkrytové možnosti, a v neposlední řadě také o akceleraci hloubkové eroze koryta na výtoku z jezu, která narušila ekologicko-stabilizační funkce dotčeného úseku řeky.

Vzhledem k tomu, že ke škodlivému zásahu do biotopu chráněných živočichů i do významného krajinného prvku došlo na relativně malé ploše, povětšinou v minulosti uměle vybudované, jeví se dopad takových zásahů jako lokální. „Inspekce však na druhou stranu nemohla přehlédnout skutečnost, že pokutovaná společnost měla povědomí o přítomnosti zvláště chráněných živočichů v dané lokalitě a jejich zákonné ochraně a že si rovněž jako profesionál, který se zabývá projektováním a stavbami vodních elektráren, měla být vědoma ochrany vodních toků podle zákona o ochraně přírody a krajiny,“ zdůraznil ředitel Trávníček.

Firma se proti rozhodnutí inspekce neodvolala a uložená pokuta nabyla právní moci 12. dubna 2023. V souvislosti se spácháním více přestupků mohla sankce dosahovat až do výše milionu a půl korun.

 

Bylo zveřejněno nové nařízení Komise ze dne 3. května 2023, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), pokud jde o olovo a jeho sloučeniny v PVC.

Evropská komise přijala nové nařízení zakazující uvádění na trh nebo používání olova v předmětech vyrobených z polyvinylchloridu (PVC). Je tím uzavřen proces, který začal v roce 2016, kdy agentura ECHA předložila dokumentaci podle přílohy XV, která prokazuje, že dochází k uvolňování olova z předmětů vyrobených z PVC. Tyto předměty obsahují stabilizátory na bázi olova, které zvyšují tepelnou stabilitu PVC při jeho výrobě a při výrobě předmětů z PVC a chrání PVC před fotodegradací.

V položce 63 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 se doplňuje několik nových odstavců.

S účinkem od 29. listopadu 2024 olovo a jeho sloučeniny nesmějí být uváděny na trh nebo používány ve výrobcích, které se vyrábějí z polymerů nebo kopolymerů vinylchloridu (PVC), je-li koncentrace olova rovna nebo vyšší než 0,1 % hmotnostních PVC materiálu.

Řada odchylek z tohoto omezení je zavedena především pro:

• výrobky z PVC obsahující recyklovaný měkčený PVC do 28. května 2025;
• výrobky z PVC obsahující recyklovaný tvrdý PVC do 28. května 2033, je-li koncentrace olova (vyjádřeného jako kov) nižší než 1,5 % hmotnostních recyklovaného tvrdého PVC;
• separátory z PVC a oxidu křemičitého v olověných akumulátorech do 28. května 2033 (očekávají se vhodné alternativy).

Nařízení Komise (EU) 2023/923 vstoupí v platnost koncem května 2023.

Texty nařízení v české i anglické verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace

Nařízení Komise (EU) 2023/923

Nařízení Komise (EU) 2023/923 [ENG]

Zajistit vodní zdroje s pitnou vodu pro obyvatele, zadržet a posílit vodu v krajině pro přírodu i zemědělskou produkci a zabezpečit energetické zdroje. To jsou hlavní cíle Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023-2027 Ministerstva zemědělství (MZe). Materiál vypracovaný ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) schválila ve středu vláda.

„Koncepce ochrany před následky sucha je zásadní materiál, ve kterém popisujeme, jakým způsobem se dlouhodobě chystáme zmírňovat dopady klimatické změny. Vycházíme při tom z nejmodernějších poznatků a inspirujeme se také zkušenostmi z realizace opatření v uplynulých letech. Musíme být včas připraveni na budoucí výskyt sucha, nerovnoměrných srážek a nárůst teploty vzduchu,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

„Adaptovat se potřebujeme o to více a rychleji, protože z aktuálního vyhodnocení hydrologické situace a v Koncepci modelovaných scénářů lze očekávat nárůst teploty vzduchu o více než dva stupně Celsia ještě před rokem 2040. Nutnost realizace adaptačních opatření, zejména efektivních opatření k zajištění vodních zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, zabezpečení energetických zdrojů a současně i k zadržení a posílení vody v krajině pro krajinné ekosystémy i zemědělskou produkci, je o to naléhavější,“ uvedl za spolugestora Koncepce ochrany před následky sucha ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Prevence proti suchu zahrnuje různé stavby a postupy, které se vzájemně doplňují. MZe tak chce v příštích letech podporovat výstavbu a rekonstrukce rybníků, vodovodů a kanalizací, pozemkové úpravy, které vracejí vodu do krajiny, a propojování vodárenských soustav, aby bylo možné v případě sucha přivést vodu do postižených míst.

„Cílem všech opatření je zajistit dostatek pitné vody pro obyvatelstvo, zadržovat vodu v krajině, posilovat vodní zdroje a zajistit i dostatek vodních zdrojů pro dobrý stav životního prostředí a zároveň pro zemědělskou produkci,“ řekl ministr Nekula.

Na vybudování opatření každý rok MZe vynaloží téměř 16 miliard korun, z toho 40 % z národního rozpočtu a 60 % z fondů Evropské unie. Pro opatření v gesci MŽP bude potřeba ročně zhruba 9 miliard korun.

„Pro příklad, jen na potřebnou revitalizaci vodních toků počítáme s jednou miliardou korun z aktuálního Operačního programu Životní prostředí. Dotací na celou mozaiku opatření proti suchu připravujeme celou řadu, právě teď nám až do konce listopadu běží více než třicetimilionová výzva pro majitele nebo nájemce malých vodních nádrží na jejich dílčí opravy. Dobře víme, že čím více tůní, rašelinišť, rybníků, alejí, meandrujících potoků a řek či remízků, tím pomaleji voda z krajiny odteče. Kromě toho obcím a krajům také právě teď nabízíme finance ve výši přes 18 milionů korun na zpracování studií k posouzení potenciálu zadržování vody v krajině a návrhy konkrétních opatření,“ vysvětlil ministr Hladík.

K tomu ještě přibydou vlastní prostředky investorů (např. obcí nebo podniků povodí), jejichž podíl se pohybuje obvykle v rozmezí 20-50 %, ale pro některá opatření zaměřená na ochranu přírody může být dotace až 100 %.

Materiál navazuje na koncepci pro období 2017-2022, jejíž cíle se podařilo naplnit. V těchto letech bylo na prevenci proti suchu v gesci MZe každoročně vynaloženo 13,2 miliardy korun, a v gesci MŽP 2,7 miliardy. Bylo vybudováno 686 kilometrů vodovodních sítí, 34 úpraven pitné vody a zafinancováno 63 projektů propojení vodárenských soustav, což umožnilo nově napojit 104 tisíc obyvatel. Vodní poměry v krajině posílilo 2 300 malých nádrží a rybníků a akumulační prostor rybníků zvýšilo odbahnění o 1,3 milionu metrů krychlových. Na přípravu výstavby víceúčelových vodních nádrží (Vlachovice, Kryry, Senomaty a Šanov) bylo alokováno 663 milionů korun a na rekonstrukce přivaděčů 78 milionů korun.

Udržitelnost je trend, na který sází stále více firem. Zásadně se skloňuje v otázce plastů a obalů z nich. Nápojářské společnosti Kofola a Mattoni 1873 teď hlásí důležitý krok směrem k menší zátěži pro životní prostředí. Vstoupily do slovenské firmy General Plastic, která produkuje takzvané preformy pro výrobu PET lahví. V úterý podepsaly dodatek ke smlouvě se společností GP Alliance o koupi třetinových podílů. Zbývající třetina akcií zůstává původnímu majiteli, tedy právě skupině GP Alliance podnikatele Jána Sabola. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí představilo teze legislativní úpravy budoucího řešení zálohového systému na vybrané jednorázové nápojové obaly – PET lahve a plechovky. Díky němu by se k recyklaci mělo dostat více než 2,5 miliardy kusů nápojových plastových lahví a plechovek, snížit množství nevyužívaného odpadu a také zmenšit znečištění veřejných míst ve městech a obcích i volné krajiny.

„O zálohování petek a plechovek se diskutuje velmi dlouho, ale teprve naše vláda našla odvahu představit postupné kroky k zavedení systému do praxe. Náklady na jeho zavedení i provoz ponesou výrobci a dovozci nápojů, občané jen zaplatí vratnou zálohu za obal, která se jim zase vrátí bez ohledu na to, zda budou nakupovat ve velkém supermarketu, malém obchodě nebo na internetu. Díky tomu bychom měli být schopni do pěti let od zavedení systému vrátit do života 90 % plastových lahví a plechovek, čímž také splníme naše evropské závazky. Cirkulární ekonomika je budoucnost a zálohování je její součástí,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Jsem rád, že konečně neřešíme, zda zálohovat, nebo ne, ale řešíme jak,“ doplnil ministr s tím, že novela povede ke snížení volně pohozeného odpadu v přírodě, což je podle něj jeden z hlavních důvodů, proč je třeba zálohování zavést. „Zkušenosti ze Slovenska ukazují, že po zavedení zálohového systému došlo k výraznému omezení výskytu pohozených obalů od nápojů v přírodě,“ dodal Hladík. „Když sečtu všechny benefity zavedení zálohového systému je jasné, že tím prospějeme zejména našim dětem, nastupující generaci,“ doplnil Hladík.

Ministerstvo životního připraví návrh změny zákona o obalech, který chce v paragrafovém znění představit do konce letošního roku. Nejdříve by tak systém zálohování mohl začít fungovat v polovině roku 2025.

Zálohy by se měly týkat všech nealkoholických nápojů v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry a alkoholických nápojů do 15 % alkoholu v plastových lahvích. Dále také všech nealkoholických nápojů v plechovkách o velikosti 0,1 až 3 litry a nápoje s obsahem do 15 % alkoholu v plechovkách. Výjimky se týkají obalů od mléka a mléčných výrobků, nápojů nad 15 % alkoholu a jednorázových skleněných nápojových obalů, které se zálohovat nebudou. Celkově by podle odhadů mohlo ročně systémem projít zhruba 2,5 miliardy kusů PET a plechovek.

„Zákazníci budou s PET lahvemi nebo plechovkami zacházet podobně jako dnes se zálohovaným sklem. Při nákupu zaplatí zálohou, která bude stejná jak pro lahve, tak pro plechovky. Její přesná cena bude určená vyhláškou k zákonu, návrh počítá s výší 4-5 korun. Při vracení nápojových obalů nebude nutné je nijak vymývat, důležité je, že se vrátí včetně etikety, nezdeformované a nesešlápnuté, aby šlo naskenovat jejich unikátní EAN kód,“ vysvětlil ministr Hladík.

Pro obchodníky bude povinné nabídnout místo pro vracení PET a kovových obalů v prodejnách nad 50 metrů čtverečních, zároveň takové místo musí nabízet všechny čerpací stanice nad 50 metrů čtverečních. Dohromady by mělo jít o přibližně 11 tisíc sběrných míst. Povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i on-line prodejci. Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny a obce, ale i například stánky, školy nebo jednorázové akce. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude ani povinné ani dobrovolné místo odběru, ho povinně zřídí operátor systému. Díky tomu bude systém dostupný pro naprostou většinu obyvatel.

„Klíčové z pohledu ministerstva je, aby se odpad co nejvíc využíval jako zdroj. Zavedení zálohového systému proto nesmí nijak narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho. Zároveň nesmí zásadně poškodit obce, ani narušit trh s vytříděnými surovinami. Obce, které kvůli zálohování přijdou o část zisku z prodeje vytříděných materiálů, budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa a také budou příjemci části peněz z nevyzvednutých záloh,“ dodává David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP.

Fungování celého systému bude zajišťovat jeden centrální operátor. Ten bude fungovat na principu tzv. rozšířené odpovědnosti výrobců, podobně jako při zpětném odběru pneumatik nebo vysloužilé elektroniky. Členy tohoto systému se stanou dovozci, výrobci a prodejci, kteří dohromady dodávají na trh nejméně 80 % obalů podléhajících zálohování. Operátor požádá o autorizaci, kterou uděluje MŽP na předem vymezenou dobu. Ministerstvo také bude kontrolovat jeho činnost.

Prioritou pro MŽP je předcházení vzniku všech odpadů, tedy i jednorázových nápojových obalů. Tomu odpovídá také Strategický rámec cirkulární ekonomiky ČR 2040 (Cirkulární Česko 2040).

Z MŽP putuje dlouhodobě významná finanční podpora na rozvoj odpadového a oběhového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Jednou z prioritních oblastí je právě podpora materiálové recyklace odpadů. V období 2014-2020 podpořil program projekty materiálové recyklace plastových odpadů za téměř 433 mil. Kč, o celkové kapacitě více než 93 tis. tun/rok.

V novém programovém období OPŽP 2021–2027 je na investice do odpadového a oběhového hospodářství vyčleněno celkem 7,1 mld. Kč.

Jednou z priorit je podpora vysoce kvalitního třídění a dotřiďování a materiálová recyklace odpadů.

MŽP rovněž podporuje rozvoj odpadové infrastruktury, což opět přispívá k vyšší poptávce po produktech z recyklovaných materiálů a zároveň k využití plastového odpadu. Například 24. výzva „Prevence vzniku odpadů“ bonifikuje vyšší mírou dotační podpory projektové žádosti na pořízení kompostérů vyrobených z recyklovaného materiálu.

K podpoře přechodu na principy oběhového hospodářství přispívá rovněž Operační program Spravedlivá transformace (OPST 2021-2027), který se zaměřuje na podporu inovativních projektů oběhového hospodářství v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji.

Základní východiska právní úpravy

• Nastavení povinných ambiciózních cílů sběru zálohovaných nápojových obalů

• Systém umožní pouze minimální výjimky

• Zálohované obaly budou jasně identifikovatelné a označené

• Místa odebírající zálohované obaly budou jasně určitelná

• Spotřebitelé mají jasné a srozumitelné informace k zálohovaným obalům

• Transparentní a nediskriminační systém zálohování

• Transparentní výběr operátora systému

• Operátor systému bude jen jeden

• Systém umožňuje rovný přístup a spravedlivé podmínky všem hospodářským subjektům, které se chtějí stát jeho součástí, za předpokladu, že uvádějí na trh obaly, které patří do typu nebo kategorie obalů zahrnutých do systému

• Stanoveny budou dostatečné požadavky na finanční způsobilost operátora systému

• Operátor systému poskytuje všem zapojeným subjektům a státní správě veškeré potřebné informace a pravidelně reportuje požadované údaje

• Neplnění povinností bude sankcionováno. Výše sankcí bude odrazující

Další informace najdete na stránce Zálohování.

Ke stažení:

Shrnutí zálohovacího systému v letáku (pdf)

Je dobře, že MŽP už neřeší, zda zálohový systémano nebo ne, ale jak

Iniciativa Zálohujme oceňuje, že současné Ministerstvo životního prostředí (MŽP) podniká faktické kroky k zavedení plošného zálohového systému v ČR, který zahrne i nápojové PET lahve a plechovky, a dnes představilo první teze, jak by měl systém fungovat. Technické detaily návrhu MŽP nechá iniciativa Zálohujme odpovědně posoudit spolupracujícími odborníky.  Zatím iniciativa poukazuje na to, že dvě její nezávislé odborné studie doporučují zálohu ve výši 3 Kč, na níž jsou spotřebitelé zvyklí u většiny skleněných zálohovaných lahví, zatímco návrh MŽP předpokládá výši 4-5 Kč.

Téma zálohování nápojových PET lahví a plechovek uchopila iniciativa Zálohujme v lednu 2018, od té doby nechala zpracovat několik odborných studií k zálohovému systému, sdružuje pestrou škálu členů od výrobců nápojů, odborníků na cirkularitu a akademiků přes neziskové organizace až po kulturní instituce nebo významné osobnosti, a přitáhla desítky tisíc příznivců z řad veřejnosti. Jsme rádi, že úsilí iniciativy Zálohujme a zapojení jejích podporovatelů přispěly svým dílem k zahájení přípravy potřebného zákona.  

Chválíme MŽP za to, že už „neřeší, jestli zálohy ano nebo ne, ale jak“. Jsme připraveni zapojit se do práce ministerstvem avizované expertní skupiny a budeme se dál zasazovat o spuštění zálohového systému v podobě, která bude v maximálním souladu se závěry našich odborných studií*, přičemž konečným cílem je pro nás co cirkularita nápojových PET lahví a plechovek. Spuštění plošného zálohového systému totiž jednak výrazně sníží littering těchto dosud nezálohovaných nápojových obalů, ale zároveň tím vznikne jeden ze tří pilířů podmiňujících nastartování cirkularity spotřebitelských obalů v nápojovém průmyslu (dalšími je ekodesign těchto nápojových obalů a recyklace z lahve do lahve, resp. z plechovky do plechovky). 

Technické detaily zálohového systému, jak jej nyní MŽP navrhuje, necháme v příštích týdnech odpovědně posoudit našimi spolupracujícími odborníky. Zatím vyslovujeme výhradu vůči návrhu výše zálohy. Dvě námi zadané odborné studie*, které zkoumaly optimální parametry zálohového systému pro ČR, došly shodně k závěru, že rozumná výše zálohy je 3 Kč. 

Jednak jsou na ni spotřebitelé v ČR zvyklí z dobře fungujícího systému vratných skleněných lahví, zároveň při porovnání výší záloh za nápojové PET lahve a plechovky v zemích s funkčním zálohovým systémem je záloha 3 Kč velmi blízko hodnotě spojené s 90% mírou návratnosti. Státy, ve kterých je záloha na některé či všechny obaly výrazně vyšší než ekvivalent 3 Kč, jsou zároveň ekonomikami s výrazně vyšší kupní silou na straně spotřebitelů, než je tomu v ČR.

*studie ke stažení: Eunomia 2018 a EEIP 2020

Iniciativa pro zálohování vítá závazek MŽP zavést zálohový systém v Česku, varuje ale před jeho zbytečným prodražením

„Oceňujeme, že Ministerstvo životního prostředí představilo parametry budoucího systému záloh na PET lahve a plechovky, díky čemuž systém získává konkrétní podobu i v České republice. Zálohový systém je osvědčeným řešením k dosažení cirkularity nápojových obalů a úspěšně funguje v Evropě i v desítkách dalších zemí po celém světě. Vítáme velký posun v diskusi i jasný závazek ze strany státu.

Těší nás, že i ministerstvo má zájem postavit systém, který bude pohodlný a srozumitelný pro spotřebitele. Je důležité, že chce zapojit také malé obchodníky, díky čemuž bude sběrná síť dobře dostupná, a že počítá také s rozumně nastavenou výší zálohy. Z dubnového průzkumu víme, že polovina Čechů při nákupu zohledňuje celkovou cenu nápoje včetně zálohy, přičemž každý druhý Čech si navíc nedokáže představit zálohu na nápojové obaly vyšší než 4 koruny.

Souhlasíme, že dobře nastavený zálohový systém je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Zabráníme tím plýtvání přírodními zdroji a snížíme spotřebu energie i uhlíkovou stopu těchto obalů. Jak potvrzuje čerstvá zkušenost ze Slovenska, zbavíme se také volně pohozených nápojových obalů v přírodě i na veřejných prostranstvích obcí a měst.

Z dostupných informací lze usuzovat, že v některých parametrech se ministerstvo vydalo jakousi českou cestou v rozporu s osvědčenými řešeními z jiných evropských zemí. To může vést ke zdražení i zdržení celého systému. V zálohových systémech v Evropě slouží nevrácené zálohy k investicím na jejich zlepšení pro spotřebitele, přičemž navrhovaná varianta v Česku předpokládá odvedení významné části mimo systém. Ministerstvo tak chce na zálohový systém přenést zodpovědnost za problémy způsobené pokřivením současného systému nakládání s obaly, což v konečném důsledku bude muset zaplatit spotřebitel. Zálohový systém funguje na neziskovém principu, neexistuje proto žádný důvod, proč by jakékoliv prostředky z něj měly financovat neduhy systému, který se přežil. Něco podobného se neděje nikde jinde v Evropě.

Aby systém přinesl veškeré enviromentální dopady, musí být ekonomicky soběstačný a jeho hospodaření vyrovnané. Věříme, že díky společné diskuzi se nám i v Česku povede takový systém nastavit,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Tým odborníků z Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského (VVÚD) představil analýzu, která by měla poskytnout souborné a ověřené informace využitelné pro další směrování oboru stavebnictví – zejména dřevostaveb – při přípravě koncepčních změn při realizaci přechodu na hospodářství s nízkou uhlíkovou stopou. Kladla si za cíl podpořit tento přechod v obou jeho pilířích, tedy jak při snižování emisí skleníkových plynů, tak při snižování energetické náročnosti. Finálním výstupem je Katalog stavebních konstrukčních materiálů z obnovitelných zdrojů, včetně návrhů rámcových strategických, technických a legislativních opatření. Více ZDE. V této souvislosti si nechte ujít 22. května 2023 akci: Dřevo cirkulárně? Nová česká studie.

Čtěte také:

Dřevo patří do oběhu. Jak neplýtvat českým zdrojem řeší nová studie INCIEN