Stavební a demoliční odpady představují téměř polovinu všech odpadů produkovaných v České republice. Stavební společnosti jsou schopny recyklovat stále větší množství stavebního materiálu. Většině se podaří znovupoužít do stavebního procesu nejvýše 20 % odpadu. Více ZDE

Třiašedesát zemí se na klimatické konferenci COP28 přihlásilo k závazku snížit emise skleníkových plynů používaných v chladírenské technice a klimatizaci o nejméně 68 procent do roku 2050 oproti roku 2022. Na akci pořádané v Dubaji to oznámila ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Inger Andersenová. Kromě toho dnes šest velkých světových mlékárenských koncernů na COP28 slíbilo, že budou brzy uvádět informace o svých emisích skleníkového plynu metanu. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Klimatická konference v Dubaji s 90 tisíci účastníky? Měli bychom se nad tím zamyslet, hodnotí COP28 Ladislav Miko

Na 117 vlád se zavázalo ztrojnásobit do roku 2030 obnovitelné zdroje

Emise oxidu uhličitého ve světě letos vzrostou o 1,1 procenta, tvrdí studie

Pokud v regionu, které postihlo silné sucho, v příštích měsících výrazně nezaprší, chystá se Katalánsko dovážet pitnou vodu po moři. Plán tamní vlády však vyvolal obavy v okolních regionech, kde srážky byly v uplynulých měsících rovněž nedostatečné, píše deník El País. V minulosti již k podobnému kroku Katalánsko přikročilo, když v roce 2008 dostala Barcelona dodávku pitné vody z Marseille. Více ZDE

Česko se připravuje na rozšíření systému zálohování. Nově by do něj měly spadat i PET lahve a plechovky, příslušná novela je od tohoto týdne zatím v meziresortním řízení. Zálohu navrhuje ministerstvo životního prostředí na čtyři koruny – o korunu více než u skleněných lahví. V tuzemsku by mělo vzniknout zhruba jedenáct tisíc sběrných míst. Více ZDE

Město Bordeaux na západě Francie od roku 2020 vede starosta za Zelené Pierre Hurmic. Ten se kvůli ohledům na životní prostředí rozhodl nahradit klasický živý vánoční strom umělecky zpracovanou skleněnou sochou stromu, kterou na náměstí před radnicí letos vztyčí už potřetí. Výhrady znějící po představení sochy utichly, místní si na neobvyklou verzi vánočního stromu zvykli a pro město je od letoška i ekonomicky výhodnější. Více ZDE

Chemická recyklace je specifický postup zpracování odpadů, který využívá chemické reakce a procesy k rozkladu, transformaci nebo regeneraci znečištěných nebo nepoužitelných materiálů zpět na užitečné suroviny nebo produkty. K podpoře aktivit v oblasti cirkulární ekonomiky a aplikace pokročilých technik pro nakládání s odpady byl zpracován metodický dokument, který má sloužit k identifikaci procesů, které lze považovat za chemickou recyklaci. V předloženém dokumentu jsou souhrnně řešeny aspekty souvisejících právních předpisů - EIA, IPPC, zákon o ochraně ovzduší, zákon o odpadech a provázání na nařízení REACH. Metodický dokument obsahuje podrobné rozpracování požadavků na zařazení technologie a souvisejících činností a komplexní informace k obsahu žádosti o povolení / změnu povolení provozu.

Dokument ke stažení:

Metodika_chemická_recyklace_DeFIN.pdf (1.30 MB)

Parlament a Rada dosáhli prozatímní dohody o důležité revizi rámce EU pro ekodesign udržitelných produktů. Tato aktualizace nařízení o ekodesignu zaměřuje na zvyšování odolnosti a spolehlivosti produktů během jejich životního cyklu, umožňující snazší opětovné používání, modernizaci, opravy a recyklaci. Cílem je také snížit spotřebu zdrojů, energie a vody. Dohoda zahrnuje konkrétní opatření, jako je zákaz ničení neprodaného oblečení a obuvi. Spotřebitelé budou lépe informováni díky digitálním „produktovým pasům“, které poskytnou přesné a aktuální informace. Komise dále zřídí veřejný webový portál, kde budou moci spotřebitelé vyhledávat a porovnávat údaje obsažené v těchto pasech. Další opatření zahrnuje povinnost hospodářských subjektů hlásit množství a důvody ničení neprodaného zboží. Zvláštní zákaz ničení neprodaného oblečení, oděvních doplňků a obuvi se má aplikovat dva roky po vstupu zákona v platnost, s možností rozšíření na další kategorie v budoucnosti. Revize ekodesignu představuje krok směrem k udržitelnější výrobě a odpovědnějšímu zacházení s produkty.

V pátém ročníku soutěže Czech Envi Thesis studenti z celého Česka představili v Ústí nad Labem nejzdařilejší práce letošního roku v oblasti společenskovědního přístupu k ochraně životního prostředí. I letos byly k vidění inovativní práce, zabývající se například odpady, přírodou ve městech nebo systémem sdílených elektrokol. Vítězné téma letošního ročníku se pak věnovalo problematice plýtvání potravinami a vyhrála ho studentka Univerzity Karlovy v Praze.

Soutěž Czech Envi Thesis, zaštiťovaná ministrem životního prostředí, vybírá nejlepší práce vysokoškolských studentů zabývajících se společensko-vědním pohledem na ochranu životního prostředí. „Hlavním smyslem soutěže je popularizovat důležitá témata a nejzdařilejší studentské práce tak, aby neskončily v šuplíku,“ zdůraznil úvodem finálového kola organizátor Jan Macháč z Univerzity J. E. Purkyně (UJEP). Na něm se 29. listopadu 2023 na půdě UJEP v Ústí nad Labem sešlo celkem 5 studentů a studentek, jejichž práce svou kvalitou a inovativností vyčnívaly mezi téměř třemi desítkami prací z celkem 16 různých fakult, které se do letošního ročníku soutěže přihlásili. Finalisty, vědeckou radu i všechny další účastníky přivítali letos prorektor univerzity doc. Ing. Jan Slavík, Ph.D. a náměstek ministra životního prostředí Mgr. et Ing. Jiří Lehejček Ph.D.

Odbornou porotu nejvíce zaujalo téma Jany Spurné z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ta zvítězila s bakalářskou prací na téma "Typy plýtvání potravinami v českých domácnostech." Její výzkum identifikoval čtyři základní typy českých domácností ve vztahu k plýtvání potravinami a ukázal, že plýtvání ovlivňuje nejen vztah k životnímu prostředí, ale také další aspekty jako je ekonomická situace domácnosti, pohlaví a věk. Jak vítězka při představování své práce uvedla, „abychom mohli zabránit plýtvání, musíme znát, jak se lidé chovají a jak tento problém vnímají“. Z jejího výzkumu se poté ukázalo, že zatímco ženy a penzisté mají (z různých důvodů) tendenci být proaktivní a neplýtvat, jsou to často svobodní muži s vyššími příjmy, kteří mohou mít nálepku „nedbalých plýtvačů“. Podle celosvětových výsledků pak k vyhazování potravin dochází zhruba v každé druhé domácnosti.

Pomyslné stříbro letos vybojoval Jakub Drdla, student Fakulty sociálně ekonomické UJEP, který se dostal do finále s prací na téma "Postoje a preference žáků základních škol ve vztahu k přírodě blízkým opatřením ve veřejném prostoru". Jeho výzkum se zaměřil na to, jak děti vnímají atraktivitu zeleně ve městě. Ve své práci zdůrazňoval, že jsou to právě děti, které jsou při přeměně míst ve městech přehlíženy, přestože patří mezi nejpočetnější skupiny a tvoří budoucí populaci našich měst.

Bronzovou příčku na stupni vítězů o nejlepší studenty obsadila Silvie Komárková, absolventka Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která se věnovala tématu udržitelnosti institucí vysokého škol. Její práce nazvaná "Společenská odpovědnost a udržitelnost – akční plán" přinesla konkrétní návrhy pro zlepšení udržitelnosti na domovské fakultě.

Na sdíleném čtvrtém a pátek místě poté byla Michaela Miklasová, absolventka Fakulty sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem. Její práce s názvem "Zájem studentů UJEP o využívání služeb e-bikesharingu v Ústí nad Labem" zkoumala zájem studentů o udržitelnou dopravu. Stejné umístění jen těsně za stupni vítězů obsadil Pavel Novák z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jehož práce "Motivační nástroje pro třídění komunálního odpadu – případová studie obce Rašovice" přinesla inovativní přístupy ke zlepšení třídění odpadu v obci pomocí různých komunikačních nástrojů.

O konečném pořadí finalistů rozhodovala vědecká rada složená z odborníků a akademiků z různých vysokých škol. Díky hlavním partnerům soutěže, společnostem Vodafone, Metrostav, a. s., a Nadačnímu fondu Severočeská voda, si soutěžící odnesli nejenom finanční odměny, ale také získali možnost absolvovat školení s mediálním a komunikačním expertem Davidem Vaníčkem. „Ideální forma komunikace by měla být srozumitelná a zároveň atraktivní. Dnes je stále důležitější si uvědomit, že pouhé hromadění výzkumných poznatků nestačí a komunikační propojení mezi vědeckým světem a veřejností je nezbytnost,“ uvedl za organizátory soutěže Marek Hekrle z UJEP důvody, proč je jednou z odměn pro finalisty právě mediální školení.

Vítězné práce a další informace o soutěži jsou k dispozici na webu www.czechenvithesis.cz. Jsou zde i informace o příštím ročníku soutěže, který bude patřit studentům a studentkám, kteří v roce 2024 obhájí svou bakalářskou nebo diplomovou práci zabývající se životním prostředím ze společenského pohledu.

 

Ministerstvo životního prostředí vydalo listopadové číslo Věstníku. Devátá částka v tomto roce obsahuje Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, kterým se oznamuje kódové označení vybraných údajů souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů. Aktuální číslo Věstníku naleznete na webu MŽP ZDE.

Navrhovaný zákon zavádí zálohový systém pro vybrané jednorázové nápojové obaly, a to plastové nápojové lahve a kovové nádoby na nápoje (zejména plechovky), který vytvoří, bude spravovat a financovat tzv. operátor zálohového systému. Kromě zavedení zálohového systému je navržena také úprava povinností spojených s reklamními letáky (na které budou vztaženy povinnosti jako na obaly, tedy povinnost osoby uvádějící je na trh či do oběhu postarat se zejména o zpětný odběr a využití odpadu z těchto letáků), cíle pro zpětný odběr a recyklaci odpadu z nápojových kartonů či umožnění tzv. multikomoditního sběru papíru.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

RIA

Rozdílová tabulka

Srovnávací tabulky

Staré oblečení, boty nebo bytové textilie ve velké míře stále končí v černých popelnicích a později na skládkách. Aby se snížilo množství odložených textilií, budou od začátku roku 2025 obce povinně zřizovat místo, na kterých mohou občané nepotřebný textil a obuv odložit. V budoucnu na náklady spojené se sběrem a svozem budou obcím přispívat samotní výrobci. Tato povinnost je nyní projednávána v rámci revize směrnice o odpadech, po jejím schválení bude do tohoto zákona transponována.

Doposud jsou kontejnery na textil umístěny zhruba na 10 000 místech po celé České republice. Zákon o odpadech, který byl schválen v roce 2020, udává povinnost obcím zřídit sběrné místo. Co ovšem nebylo minulou vládou vyřešeno, je financování sběrné sítě, separace a následná recyklace. Textil je vhodnou komoditou pro systém rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR), který spočívá v tom, že výrobce nese odpovědnost za vyrobený produkt až do konce jeho životnosti a podílí se na financování za jeho další nakládání. Pokud ale dojde ke smíchání textilií s jinými odpady, například v popelnici na směsný odpad, možnost oddělení a efektivní recyklace se snižuje. Ministerstvo proto při přípravě EPR systému na textil bude prověřovat možnou variantu, která by umožnila sběr textilu i na vybraných prodejních místech. Jednalo by se tak o sběr ve veřejné síti v rámci obcí a zároveň u povinných míst. Takto již funguje sběr elektroodpadu nebo baterií.

„Jsem v první řadě zastáncem cirkularity a podporuji opětovné užívání jakékoliv věci nebo materiálu. Pokud ale věc už dosloužila, měli bychom ji umět efektivně zrecyklovat. V současnosti není separace textilu povinná, v černé popelnici se smísí s ostatním odpadem, a tak se možnost recyklace výrazně snižuje. Až bude mít každá obec vlastní sběrné místo, bude pro občany jednodušší textil separovat,” vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Česko trpí neustále rostoucím objemem textilního odpadu. „Stojí za ním zejména levná produkce spojená s vysokou spotřebou nejen oblečení, ale i zdrojů. Textil je jeden z odpadových toků, na který nebyl kladen žádný třídící nebo recyklační cíl. Stal se tak přirozeně černým pasažérem odpadového hospodářství. Obce by k separovanému sběru textilu měly přistupovat stejně, jako je to nyní s dalšími tříděnými složkami, kterými jsou plasty, sklo, kovy nebo papír. U větších měst doporučujeme rozmístění sběrných nádob v ulicích, u těch menších je možné zřídit toto místo na sběrném dvoře nebo využít pytlový sběr,“ uvádí vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP David Surý.

Například ve Francii již systém rozšířené odpovědnosti výrobce funguje. Poplatek za jeden kus prodaného oblečení je zhruba jedna koruna, což při prodaném množství cca 288 milionů kusů textilu se jedná o výnosy cca 288 mil. Kč. Tyto finanční prostředky budou obcím přerozděleny podle počtu obyvatel.

„Když mluvíme o cirkularitě textilu, třídění je druhý ze tří kroků. První krok je u samotných výrobců textilu, kdy je důležité se zaměřit na kvalitu materiálu, design výrobku či jeho opravitelnost. Tam to všechno začíná. Druhý krok je právě zmiňované třídění, které je nesmírně důležité. V Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) se odpadům dlouhodobě věnujeme, děláme ročně desítky odpadových analýz ve firmách, na velkých sportovištích, festivalech, a právě i v obcích, takže vidíme, jak často je textil v komunálním odpadu zastoupen. Třetí krok jsou pak inovace, kterým se snažíme v INCIENu také dlouhodobě věnovat, abychom firmám ukázali, že je to spíše příležitost, nežli povinnost. Jedná se například o digitální štítky, úplné informace o tom, co se v textilu nachází, nebo recyklace z vlákna na vlákno,“ dodává ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Michaela Kloudová.

„Ročně se podle expertních rozborů MŽP v tuzemsku vyhodí okolo 180 tisíc tun textilu. Tvoří asi 3-4 % odpadu v černých popelnicích. Zřízením sběrných míst v obcích se uleví třídicímu systému a bude možné textil recyklovat efektivněji,” doplnil podstatná data ministr Hladík. V současnosti funguje dobrovolný sběr textilu, který provozují neziskové organizace i soukromé firmy, obsah kontejnerů se převeze do třídicího centra, kde je znovu rozdělen a použitelné oblečení putuje například do charitativních obchodů nebo k nízkopříjmovým skupinám obyvatel.

Nepotřebný textil je také možné darovat charitativním organizacím napřímo. „Zaměstnanci Ministerstva životního prostředí mají možnost vyměnit své oblečení a boty ve swapu, který jednou za půl roku probíhá přímo u nás v budově. Oblečení, které zůstane bez majitele, putuje na dobročinné účely. Letos jsme z podzimního swapu podpořili Klub svobodných matek, a to skoro sto kily oděvů a bot,“ představuje cirkulární a charitativní aktivity ministerstva životního prostředí ministr Hladík.

Ministerstvo životního prostředí dále podporuje předcházení vzniku textilního odpadu, a to zejména v rámci budování tzv. re-use center nebo pointů, které bývají umístěny na sběrných dvorech. Do těchto míst mohou lidé přinést věci včetně textilu, pro které již doma nemají využití, a dát jim tak šanci na druhý život. Kromě textilu je možné v těchto centrech sehnat například výrobky s ukončenou životností, jakými jsou například nábytek, hračky nebo drobné elektrospotřebiče. Zřizování center tohoto typu může pomoci obcím snížit náklady na odstraňování odpadů, nakupující moohu ušetřit peníze a výhodou je i vznik pracovních míst.

„Udržitelnost a cirkulární ekonomika je jeden ze tří hlavních pilířů Kampusu Hybernská. Textilu a jeho opětovnému využití se věnujeme i během našich workshopů, například v Ateliéru nebo Cirkulární dílně. V Cirkulárním hubu organizujeme swapy a přednášky, které vzdělávají a podporují veřejnost k samotné praxi. Nabízíme i možnost využít naši Knihovnu věcí, kde je možné si za drobný poplatek zapůjčit vybavení, které běžně doma nepotřebujeme každý den, a sdílet ho tak s ostatními. Díky finančnímu přispění Magistrátu hlavního města Prahy se udržitelnost propisuje i do samotného provozu Kampusu, například na splachování využíváme dešťovou vodu a připravujeme také realizaci modrozelené infrastruktury,“ dodává ředitelka Kampusu Hybernská Ema Pospíšilová.

Aktuální novela zákona o obalech, která se primárně věnuje povinnému zálohování, je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. Novela obsahuje zahrnutí reklamních letáků do systému lidvidace k obalové složce papírového odpadu. Ty zahlcují modré kontejnery, ale nijak se nepodílí na nákladech, které obcím generují. Zatímco obalový papír nebo lepenka musí platit poplatky, letáky nikoliv. Ministerstvo životního prostředí proto v příštím roce představí teze zákona, který rozšíří povinnost výrobců nově o plastové výrobky, jako jsou hračky, domácí a zahradní potřeby, nábytek, matrace nebo ploché sklo. Tato systémová změna přenese zodpovědnost za likvidaci odpadů od obcí k těm, kteří odpad skutečně produkují, tj. spotřebitelé a zákazníci. Novela bude představena v rámci zákona o výrobcích s ukončenou životností.

Strategie reaguje na současný stav veřejných nákupů, přičemž nákupy veřejného sektoru dosahují ročně zhruba 15 % HDP ČR.  Veřejné nákupy a investice tak představují zásadní hybnou a formující sílu pro českou ekonomiku. Z pohledu nemandatorních veřejných výdajů se jedná o nejvýznamnější nástroj realizace veřejných politik. Tuto nákupní sílu lze využít i v reakci na celoevropské trendy a současné výzvy ekonomické, sociální, digitální či environmentální transformace a k naplnění vizí v prioritních oblastech. Z výše uvedených důvodů je tedy třeba k oblasti veřejných nákupů začít přistupovat strategicky, což nutně povede k posunu výkladu pojmu „péče řádného hospodáře“ a nezbytnosti zvýšit motivaci zadavatelů k tomu, aby disponibilní prostor využili ve prospěch své organizace.

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřeňilo výzvu z Národního plánu obnovy (NPO) na podporu nákupu elektromobilů a pořízení a výstavbu dobíjecích stanic. Podpora bude poskytována formou bankovní záruky a finančního příspěvku prostřednictvím Národní rozvojové banky (NRB). Dle avíza ze strany NRB budou malé, střední i velké podniky moci podávat žádosti od 1. ledna 2024 do 30. září 2025.

„Automobilový průmysl je páteří naší ekonomiky. Udržet tempo s rozvojem elektromobility je proto jedním z důležitých úkolů pro české hospodářství. Proto jsme připravili ve spolupráci s NRB výzvu jak na podporu nákupu elektromobilů v hodnotě 1,65 miliardy korun, tak pořízení a výstavbu dobíjecích stanic za 300 milionů korun. Podpora se skládá z bankovní záruky za komerční úvěr a finančního příspěvku podle typu vozu,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Výzva bude financována z evropských prostředků prostřednictvím NPO, což je plán reforem a investic k obnově ekonomiky a zmírnění dopadů pandemie covid-19. Výzva má podpořit výstavbu dobíjecích stanic a zvýšit poměr alternativních paliv na trhu s vozidly. Cílem výzvy je rozvoj a rozšíření bezemisní mobility v českém hospodářství v souladu se zásadními strategickými dokumenty Evropské unie (EU) a České republiky. Jde například o Národní akční plán čisté mobility nebo Zelenou dohodu pro Evropu, v rámci které se Česká republika spolu s dalšími členskými státy v roce 2020 zavázala dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050.

Výzva na podporu elektromobility je určena pro osobní a nákladní automobily na elektrický a vodíkový pohon a pro výstavbu dobíjecích stanic. Podpora má dvě části – bankovní záruku za komerční úvěr a samotný finanční příspěvek. Záruku poskytne NRB podnikateli za úvěr, s jehož využitím si podnikatel vůz nebo dobíjecí stanici pořídí. Záruku lze poskytnout až do výše 70 % jistiny zaručovaného úvěru. V případě pořízení osobního vozu může rozvojová banka poskytnout záruku za úvěr od 300 tisíc do 1,5 milionu korun.

Finanční příspěvek u osobních automobilů může dosahovat až 200 tisíc korun a u nákladních či vodíkových vozů až 300 tisíc korun. Na pořízení dobíjecích stanic typu AC lze získat příspěvek až 50 tisíc korun a na dobíjecí stanici typu DC s výkonem do 40 kilowattů bude možné získat dotaci až 100 tisíc korun. Na nákup ještě výkonnějších DC stanic lze získat podporu až 150 tisíc korun. Celková podpora na vozidlo a dobíjecí stanici nesmí přesáhnout míru veřejné podpory dle de minimis, která je omezena limitem 200 tisíc EUR pro jeden podnik v tříletém období.

„Zvolili jsme nejlepší vhodný způsob financování, který neobsahuje žádné limitující podmínky a díky přítomnosti úvěru cílí na ty, kteří si elektromobil nemohou sami dovolit,“ říká vrchní ředitel sekce fondů Evropské unie Marian Piecha s tím, že plány obnovy všech členských států musí splnit určitý podíl zelených projektů a výzva na podporu elektromobility je jedním z nich.
Aby mohla Česká republika prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost EU na podporu elektromobility čerpat, musí podnikatelé pořídit alespoň 4 555 elektro vozů, což je závazný cíl NPO. Proto bude výzvu nejprve financovat MPO a po splnění podmínek je EU resortu proplatí. „Podání žádostí bude snadné, stejně tak jsme nastavili poměrně benevolentní podmínky pro žadatele. Proto očekáváme, že se celá podpora beze zbytku vyčerpá,“ dodává Piecha.

Žádosti bude možné podávat dle avíza NRB nejdříve od 1. ledna 2024 do 30. září 2025 na všech jejích pobočkách. Zájemci o podporu se již nyní mohou obracet přímo na banky a leasingové společnosti, které budou spolupracovat s NRB. Výzva je k dispozici na webu MPO na tomto odkazu.

V Česku budou zřejmě moci vznikat energetické komunity a budou si moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím distribuční sítě. Bude také možné sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. Novelu energetického zákona (tzv. Lex OZE II), která to má umožnit, schválila dnes Sněmovna. Hlasovalo pro ni všech 162 přítomných poslanců ze všech stran. Musí ji ještě projednat Senát a podepsat prezident. Novinka má také omezit závislost na fosilních palivech. Více ZDE

Účastníci konference OSN o změně klimatu COP28 krátce po jejím začátku odsouhlasili spuštění nového fondu na pomoc chudším zemím nejhůře postiženým změnami klimatu. Prostředky pro fond jako první přislíbil pořadatel konference Spojené arabské emiráty (SAE), poskytne 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun). Peníze do balíku, který má pomoci zejména zemím globálního Jihu, přislíbily také Spojené státy, Německo nebo Británie, uvedl zpravodajský server BBC News. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Průměrná teplota na Antarktidě se meziročně zvýšila o čtyři stupně Celsia

ECHA zjistila, že některé látky přidávané do PVC plastů mohou představovat riziko pro lidi a životní prostředí. K omezení používání aditiv a k minimalizaci uvolňování mikročástic PVC by bylo nutné přijmout regulační opatření.

Na žádost Evropské komise shromáždila ECHA informace o rizicích pro lidské zdraví a životní prostředí, která mohou představovat aditiva přidávaná do PVC např. změkčovadla, ale také samotné PVC. Byly rovněž zvažovány alternativy a posuzovány společenské dopady možných opatření k řízení rizik.

Šetření bylo zaměřeno na 63 přísad používaných v PVC, včetně změkčovadel, tepelných stabilizátorů a zpomalovačů hoření. Vyplynula z toho potřeba přijmout regulační opatření:

• minimalizovat rizika spojená se změkčovadly (především ortoftaláty), které jsou obecně škodlivé pro reprodukci;
• minimalizovat rizika vyplývající z organických sloučenin cínu stabilizujících teplo např. DOTE, které mohou způsobit vývojové vady a poškození reprodukce;
• snížit emise zpomalovačů hoření, jak je navrženo ve zprávě ECHA Regulační strategie pro zpomalovače hoření;
• zavádět a zlepšovat technologie, které minimalizují emise mikročástic PVC, především v recyklačních zařízeních a na skládkách. Minimalizací uvolňování mikročástic PVC by se následně snížila také emise přítomných aditiv.

Rizika z PVC pryskyřic jsou pro pracovníky i životní prostředí při současných provozních podmínkách a bezpečnostních opatřeních v podnicích považována za dostatečně kontrolovaná. Tento závěr vyplynul z analýzy materiálů používaných při výrobě PVC pryskyřic, výrobního procesu, likvidace odpadu a expozice PVC prachu.

Šetření ECHA bylo zasláno Evropské komisi, která jej posoudí a rozhodne, zda je potřeba požádat agenturu ECHA o vypracování návrhu omezení podle nařízení REACH.

Další informace:

• Zpráva o šetření ECHA a její dodatky

• Žádost Evropské komise na ECHA