Ročně se ve Francii podle oficiálních odhadů vyhodí 700 tisíc tun oblečení, dvě třetiny končí na skládkách. Od října budou moci lidé žádat o vrácení šesti až 25 eur (asi 140 až 600 korun) z nákladů na opravu oděvů a obuvi v dílnách, které se do programu zapojily. Systém popsal zpravodajský server The Guardian. Více ZDE

Pod číslem 226/2023 dnes byla ve Sbírce zákonů zveřejněna novela zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, a zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Novelizace obou předpisů nabudou účinnosti 15 dnů po vyhlášení, tedy 29. července 2023. Současně byla publikována také související vyhláška o podrobnostech žádosti o shovívavost a žádosti o mezinárodní spolupráci.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jakožto gestor předložil již v roce 2020 návrh novely zákona o ochraně hospodářské soutěže (dále jen ZOHS), jejímž smyslem je zejména transponovat do českého právního rámce směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze dne 11. prosince 2018 o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu, tzv. směrnice ECN+ (směrnice o posílení). Návrh zákona nicméně nebyl v minulém volebním období projednán v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Úřad proto novelu opětovně zpracoval a návrh předložil, tentokrát mimo Plán legislativních prací na rok 2022 z důvodu uplynutí implementační lhůty výše uvedené směrnice.

Novela přináší například změny v řízení s orgány veřejné správy podle § 19a ZOHS, v nichž zavádí možnost přijetí závazků, přičemž Úřad by měl mít v těchto věcech také možnost prioritizace. Při místních šetřeních již nebude muset Úřad v pověření přesně specifikovat prostory soutěžitele, v nichž má inspekce proběhnout, postačí přesná identifikace soutěžitele. K informacím ze spisu se ostatní orgány veřejné moci budou moci dostat až po pravomocném ukončení správního řízení, výjimku budou mít orgány činné v trestním řízení, jimž lze informace poskytnout už po sdělení výhrad. Změny se mají dotknout i ukládání pokut, například sankcí za nesplnění povinnosti strpět místní šetření, pořádkové i donucovací pokuty.  Dále novela řeší ručení za zaplacení pokuty u sdružení soutěžitelů a to, za jakých okolností člen sdružení nebude ručit za pokutu. V případě úspěšné žádosti o leniency nebude možno uložit trest zákazu plnění veřejných zakázek. Právě leniency program se dočká detailnější úpravy přímo v zákoně, mj. souhrnné žádosti nebo určování pořadí při podávání žádosti. Nově bude moci o leniency požádat i účastník vertikální dohody.

S podrobnější úpravou se počítá i u procedury narovnání, v jejímž rámci bude vytvořen větší prostor pro správní uvážení Úřadu. Například při poskytování slevy z pokuty bude Úřad rozhodovat o výši této slevy v rozmezí 10–20 %, namísto dosavadního paušálního snížení o 20 %. O narovnání se navíc bude jednat s každým účastníkem řízení samostatně. Nově bude Úřad moci uložit i v případě narovnání trest zákazu plnění veřejných zakázek, avšak maximálně na jeden rok.

Novela také zavádí institut důvěrných informací jiných než obchodní tajemství a související právo na utajení identity pro každého, kdo oznámí podezření z protisoutěžního jednání a o tuto ochranu Úřad požádá. Podklady a informace poskytnuté oznamovatelem budou do vydání sdělení výhrad vyloučeny z nahlížení do spisu, posléze bude umožněno do nich nahlížet, nicméně v podobě, která nevyzradí identitu oznamovatele.

V rámci pozměňovacích návrhů bylo schváleno rovněž ustanovení, podle kterého Úřad bude moci využít jako důkaz záznamy odposlechů pořízených Policií ČR při vyšetřování trestných činů proti hospodářské soutěži. Úřad bude moci tyto důkazy využít pouze u budoucích případů a jen jako pasivní příjemce policií zajištěného záznamu.

Změny související s transpozicí směrnice ECN+ se dotknou také zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V něm bude výslovně zdůrazněna nezávislost Úřadu a podrobněji upraveny podmínky výkonu funkce předsedy a místopředsedů.

Odkaz na novelu ve Sbírce zákonů: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=39666

Během přípravy Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2025-2035 nabízíme veřejnosti vyjádřit svůj názor a podílet se tak na přípravě strategické koncepce, která ovlivní odpadové hospodářství na dalších deset let. Termín pro zaslání podnětů MŽP běží do 31. srpna 2023.

V současné době je platný aktualizovaný Plán odpadového hospodářství ČR pro období 2015-2024 s výhledem do roku 2035. (ZDE). Plán představuje klíčový dokument pro realizaci dlouhodobé strategie nakládání s odpady, obalovými odpady a výrobky s ukončenou životnost.

Hlavními cíli strategie budou především: · předcházení vzniku odpadů, · zvýšení recyklace a materiálového využití odpadů, · přechod k oběhovému hospodářství.

Veřejná konzultace probíhá formou strukturovaného dotazníku, který obsahuje několik otázek týkajících se názorů veřejnosti na nastavení strategie, priorit a cílů v oblasti odpadového hospodářství.

Veřejná konzultace je určena široké veřejnosti - od orgánů veřejné moci, přes akademickou sféru a další odbornou veřejnost či zástupce zájmových skupin a nestáních neziskových organizací až po jednotlivce.

Na stránkách MŽP je dostupný dotazník ve formátu docx. Zájemci si jej můžou stáhnout, vyplnit a odeslat na e-mail:cirkularnicesko@mzp.cz nejpozději do 31. 8. 2023

Dne 13.7. byla vyhlášena již sedmá veřejná soutěž na podporu aplikovaného výzkumu a inovací v oblasti životního prostředí v programu Prostředí pro život. Stovky milionů korun podpoří výzkum některých z celkem 64 témat prospěšných pro životní prostředí Česka.

Program Prostředí pro život (PPŽ) spravuje Technologická agentura České republiky a garantem jeho obsahu je Ministerstvo životního prostředí. Sedmá soutěž je vyhlášena pro dva ze tří podprogramů PPŽ, konkrétně pro výzkum ve veřejném zájmu (pro kvalitní a efektivní výkon veřejné správy) a pro získání technologických, komercializovatelných výsledků, které zvyšují konkurenceschopnost českých podniků.

„Pro druhý, technologicky zaměřený podprogram se podařilo získat 450 milionů korun z Národního plánu obnovy. Potřebujeme získat nová řešení pro snižování emisí skleníkových plynů a také existující „bázi“ konvenčního odpadového hospodářství rozšířit na skutečnou cirkularitu. V praxi to znamená účinně předcházet vzniku odpadů a nacházet praktické využití pro ty složky vstupních surovin, které se v jedné technologii nespotřebují. Také jsem rád, že se do zadávání témat nově zapojila Česká inspekce životního prostředí, která potřebuje například nové postupy a procesy pro použití metod dálkového průzkumu Země při dozorové činnosti,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Další témata se týkají například hodnocení ekosystémových služeb, snižování znečistění ovzduší v městský oblastech, ale i emisí z chovu hospodářských zvířat nebo z dopravy, datování sesuvů a predikce dalšího vývoje svahových nestabilit, obnovy přirozených rozlivů v říčních nivách a také vývoje lesních ekosystému po požáru jako podklad pro péči o zasažená území v Národním parku České Švýcarsko. V rámci programu Prostředí pro život už bylo podpořeno celkem 143 projektů, a to částkou více než 2,7 miliardy korun. „Kromě posílení alokace v sedmé veřejné soutěži připravujeme navazující program podpory aplikovaného výzkumu Prostředí pro život 2 s vyššími celkovými náklady. Je potřebné jednak využít velkou absorpční kapacitu environmentálního výzkumu v ČR a také získat konkrétní výstupy a výsledky k naplnění ambiciózních cílů Zelené dohody pro Evropu,“ doplňuje Jan Kříž, který řídí sekci fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů MŽP.

Zájemci o podporu se mohou hlásit s návrhy výzkumných projektů až do 13. září 2023, a to prostřednictví informačního systému ISTA. Zadávací dokumentace včetně formálních náležitostí je zveřejněna na webu TA ČR.

Současný tlak společnosti na cirkulární ekonomiku a udržitelnost ve výstavbě podle poloviny stavebních firem otevírá nové příležitosti pro stavebnictví. Důležitou roli začínají ESG kritéria (životní prostředí, společenská odpovědnost a správa podniku) hrát při rozhodování investorů nebo při poskytování financování u bank. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q2/2023, zpracované analytickou společností CEEC Research. Více ZDE

V Česku roste počet farmářů, kteří se inspirují regenerativními přístupy z USA. Neorají, sejí do posklizňových zbytků a zvířatům často mění výběh. „Sázím brambory po meziplodinách a jsou o sto procent lepší než brambory, kde meziplodina nebyla. Na první pohled to vidí i laik,“ vypráví farmář Petr Sýs ze Statku Novotinky v obci Načeradec na Benešovsku. Jeho recept? Takzvané regenerativní zemědělství. Tento holistický přístup k hospodaření věří, že si příroda a půda s řadou problémů poradí samy, pokud se jim vrátí přirozené prostředí, které narušil člověk. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila návrh nového nařízení k požadavkům na cirkularitu designu vozidel a nakládání s vozidly s ukončenou životností (Regulation on circularity requirements for vehicle design and on management of end-of-life vehicles). Nařízení by mělo nahradit mimo jiné stávající směrnici o vozidlech s ukončenou životností. Více ZDE

Banka EU navyšuje objem svého balíčku REPowerEU o 50 % a rozšiřuje tak svou podporu i na oblast výrobních kapacit v rámci nejmodernějších strategických technologií pro nulové čisté emise. Tyto další finanční prostředky by měly do roku 2027 mobilizovat investice ve výši více než 150 miliard eur.  Správní rada EIB schválila také 10 miliard eur na projekty v oblasti energetiky, inovací, investic do podnikání a vzdělávání a také na vodohospodářskou infrastrukturu zničenou zemětřesením v Turecku.

Skupina Evropské investiční banky (skupina EIB) rekordně navýší objem financování určeného k výrobě čisté energie a rozšíří svou cílenou mimořádnou podporu na budování výrobních kapacit pro nejmodernější strategické technologie pro nulové čisté emise a produkty. Dnes schválený balíček významně přispěje k dosažení cílů nastíněných Evropskou komisí v Průmyslovém plánu Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi.

Správní rada EIB na svém červencovém zasedání v Lucemburku rozhodla o dalším navýšení finanční podpory určené na projekty, které jsou v souladu s plánem REPowerEU, jenž má ukončit závislost Evropy na dovozu fosilních paliv, až na částku 45 miliard eur. Dodatečné financování doplňuje již tak výraznou podporu EIB v oblasti investic do čisté energie a představuje navýšení o 50 % oproti původnímu balíčku ve výši 30 miliard eur, jehož poskytnutí bylo oznámeno v říjnu 2022.

Správní rada EIB rovněž rozhodla rozšířit okruh odvětví, které budou mít na podporu nárok, aby tak podpořila financování výroby v EU v oblasti nejmodernějších strategických technologií pro nulové čisté emise a těžbu, zpracování a recyklaci kritických surovin. Tyto další finanční prostředky budou poskytnuty do roku 2027 a celkově se očekává, že v cílových odvětvích zmobilizují investice ve výši přesahující 150 miliard eur.

„Využíváme všechny dostupné finanční páky na podporu konkurenceschopnosti evropského průmyslu, výroby a zavádění kritických technologií, které nás dovedou k rychlému a spravedlivému přechodu na nulové čisté emise,“ řekl prezident EIB Werner Hoyer. „Občané Unie se mohou vždy spolehnout na podporu své banky.“

Mezi odvětví, která by měla profitovat z podpory EIB určené pro nejmodernější výrobu, patří solární fotovoltaické a solární tepelné technologie, větrná energie na pevnině i na moři, baterie a ukládání energie, tepelná čerpadla a geotermální technologie, elektrolyzéry a palivové články, udržitelný bioplyn, zachycování a ukládání uhlíku a síťové technologie. Podporu mohou získat i investice související s těžbou, zpracováním a recyklací kritických surovin.

Správní rada EIB schválila také nové úvěry na projekty ve výši 10 miliard eur. Mezi schválenými projekty jsou nové větrné a solární elektrárny ve Španělsku a Rakousku, modernizace sítě v Itálii a francouzská gigatovárna na výrobu bateriových článků pro elektromobily. Obecně lze říci, že je EIB na dobré cestě k uskutečnění podpůrných opatření, jež ohlásila v rámci plánu REPowerEU.

Správní rada schválila rovněž komplexní podpůrný balíček ve výši 400 milionů eur na obnovu infrastruktury pro zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod, infrastruktury srážkové kanalizace a základních služeb ve městech na jihovýchodě Turecka, která byla poničena únorovým zemětřesením. Pokud jde o podporu směřující mimo EU, správní rada schválila také financování nového propojení elektroenergetických soustav mezi Ekvádorem a Peru a zjednodušila financování malých projektů v oblasti čisté energie a zelené transformace v různých částech Afriky.

Základní informace

Skupina EIB je institucí EU pro dlouhodobé financování, kterou vlastní členské státy. Skládá se z Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF). Financujeme investice do životaschopných projektů, jež přispívají k plnění politických cílů EU, včetně sociální a územní soudržnosti a spravedlivého přechodu na klimatickou neutralitu.

EIB byla první mezinárodní rozvojovou bankou, která ukončila podporu fosilních paliv, a zavázala se, že v tomto desetiletí podpoří investice do klimatu prostředky ve výši 1 bilionu eur. Více než polovina úvěrových prostředků skupiny EIB v roce 2022 směřovala do projektů v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti a téměř polovina financování EIB v rámci EU byla určena na projekty v regionech soudržnosti, kde je příjem na obyvatele nižší, což ukazuje, jak se banka snaží přispívat ke spravedlivému růstu.

Skupina EIB je evropským šampionem v oblasti inovací. Podporuje malé a střední podniky v Evropě tím, že zlepšuje jejich přístup k financování prostřednictvím široké škály vybraných finančních zprostředkovatelů, jako jsou banky, záruční a leasingové společnosti, poskytovatelé mikroúvěrů a fondy soukromého kapitálu. EIF navrhuje a nabízí nástroje kapitálového a dluhového financování na podporu cílů EU a využívá nástroje financování EU, jako je program InvestEU, na podporu podnikání, růstu, inovací, výzkumu a vývoje, přechodu na digitální technologie a zaměstnanosti. Začátkem tohoto roku zahájila iniciativu European Tech Champions, ambiciózní fond fondů, jehož cílem je zajistit, aby technologičtí průkopníci, kteří vyrostli v Evropě, také v Evropě zůstali.

Činnost EIB mimo EU realizuje její útvar EIB Global. Jako klíčový partner evropské strategie Global Gateway plánujeme do roku 2028 podpořit investice ve výši nejméně 100 miliard eur, což je třetina cílové částky této strategie. EIB Global disponuje kancelářemi po celém světě, a může tak být nablízku místním lidem, firmám a institucím. Zároveň podporuje silná partnerství s institucemi rozvojového financování v rámci Týmu Evropa.

Další informace o úloze a činnosti skupiny EIB naleznete zde.

Evropský parlament ve středu po nebývale těsném hlasování podpořil návrh na obnovu přírody na územích dotčených lidskou činností. Pro klíčovou součást environmentální politiky Evropské unie hlasovalo 336 poslanců, většinou z levicových skupin či liberálů. Proti se postavilo tři sta zástupců pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců. Europoslanci nyní začnou o konečné podobě pravidel vyjednávat se členskými státy. Více ZDE

Senát možná zvýší horní sazbu za odvoz komunálního odpadu o 500 korun na 1700 korun. Doporučil mu to v úterý jeho výbor pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí. Sněmovna podobné navýšení, o které usilovala část koaličních poslanců, při červnovém projednávání vládní novely o místních poplatcích nepřijala. Více ZDE
 

Životní prostředí je třeba chránit ve dne, ale i v noci. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) předložil na dnešní schůzi vlády materiál shrnující činnost Mezirezortní pracovní skupiny pro řešení problematiky světelného znečištění. Ta posledních šest let sdružuje resorty, odpovědné za jednotlivé problémy spojené se světelným znečištěním, zástupce samospráv a oborových organizací.

Ministr Hladík vysvětluje: „Česká republika se stala popularizátorem tématu světelného znečištění v celoevropském měřítku za našeho loňského předsednictví EU. Chceme toto téma rozvíjet dál. Během našeho letošního předsednictví ve V4 proto proběhne na podzim 2023 odborný webinář ke světelnému smogu, na který na jaře 2024 ještě naváže další expertní workshop a setkání ministrů V4+. V průběhu nedávno odstartovaného španělského předsednictví v Radě EU navážeme na takzvanou Brněnskou výzvu konferencí ke světelnému znečištění v Granadě v listopadu 2023. Zástupci MŽP také vystoupí s příspěvkem o světelném znečištění a potřebě inovativních osvětlovacích řešení letos v listopadu během kongresu Smart City Expo World v Barceloně.“

• V dnešním materiálu MŽP informují zapojené resorty např. o postupu při zahrnutí problematiky do stavebního práva a o letošním vydání technické normy ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení. Využívat ji lze pro stanovení žádoucích světelně-technických parametrů venkovních osvětlovacích soustav, které určují maximální hodnoty tak, aby nedocházelo k předimenzovaní osvětlovacích soustav.

• Zpráva pro vládu rozebírá i možnosti dotační podpory na rekonstrukci osvětlení v obcích, díky níž obce snižují světelné znečištění, ale také šetří výdaje za elektrickou energii. V současnosti je taková výzva spuštěna v rámci Národního plánu obnovy – Programu EFEKT, obdobnou výzvu připravuje MŽP v rámci Modernizačního fondu.

• Ministerstvo zdravotnictví připraví do konce roku 2023 materiál upozorňující na možná zdravotní rizika vlivu modrého světla na zdraví člověka, a to zejména s důrazem na zranitelné skupiny jako jsou mladiství do 18 let věku. Ti coby častí uživatelé tabletů, mobilních telefonů, notebooků patří k nejvíce ohroženým, například poruchami spánku a imunity.

• Následně bude MŽP řešit např. osvětlování památek s Ministerstvem kultury nebo s Ministerstvem zemědělství nastavení podmínek v Programu rozvoje venkova pro čerpání dotací pro skleníky, které bývají častým zdrojem světelného smogu.

• Při řešení problematiky je také důležitá osvěta v sousedních státech. Ministerstvo životního prostředí proto zviditelnilo téma světelného znečištění již během loňského českého předsednictví v Radě EU a navázalo pracovní kontakty s odborníky z mnoha evropských zemí.

TIP MŽP: v červnu 2023 jsme vydali Příručku správného osvětlování.

Podpisem rámcové dohody se pro Českou republiku uvolní celkem 76,9 milionů švýcarských franků na podporu projektů zaměřených na ochranu životního prostředí, česko-švýcarskou spolupráci v rámci vědecko-výzkumných infrastruktur, zvyšování kvality domácí péče a zlepšení ekonomické a sociální integrace uprchlíků do české společnosti. Polovina dostupné alokace cílí na podporu udržitelného turismu a posílení biodiverzity. Cílem bude provést systematické změny v řízení toků turistů v cenných přírodních lokalitách prostřednictvím projektů zaměřených na zlepšení udržitelnosti turistických aktivit s využitím švýcarského know-how tak, aby byly minimalizovány negativní dopady na životní prostředí. Program dále umožní financování projektů zacílených na snižování fragmentace krajiny. Dalším tématem podpory je česko-švýcarská spolupráce v rámci výzkumných infrastruktur. Více ZDE

Poslanci formálně schválili předběžnou dohodu s Radou na plánech stanovujících nové cíle v oblasti úspor energie pro rok 2030 v rámci Zelené dohody pro Evropu. Nový právní předpis stanoví cíle v oblasti úspor energie jak v primární, tak v konečné spotřebě energie v EU.

Parlament přijal svůj postoj pro jednání s Radou o pravidlech pro snížení znečištění a pro velká zemědělsko-průmyslová zařízení v rámci ekologického přechodu. Povinnost snižovat emise se bude poprvé vztahovat i doly a výrobce baterií, pravidla mají přinést významné výhody pro zdraví občanů a pro životní prostředí a občané získají lepší přístup k informacím o znečišťujících činnostech v jejich okolí.

Rada včera přijala nové nařízení, které zpřísňuje pravidla udržitelnosti pro baterie a odpadní baterie. Nařízení bude regulovat celý životní cyklus baterií – od výroby po opětovné použití a recyklaci – a zajistí, aby byly bezpečné, udržitelné a konkurenceschopné. Baterie jsou klíčem k dekarbonizaci a přechodu EU na druhy dopravy s nulovými emisemi. Baterie na konci životnosti též obsahují mnoho cenných zdrojů a my musíme být schopni tyto kritické suroviny opětovně využít, abychom nemuseli spoléhat jen na jejich dovoz ze třetích zemí. Nová pravidla podpoří konkurenceschopnost evropského průmyslu a zajistí, aby nové baterie byly udržitelné a přispívaly k ekologické transformaci. Více ZDE

Společnost REMA Systém již tradičně oceňuje tuzemské obce, které za uplynulý rok 2022 odevzdaly prostřednictvím sběrné sítě největší množství vysloužilých elektrozařízení. Nejúspěšnější byla středočeská obec Radim, ve které vysbírali přes 26 kg vysloužilého elektra v přepočtu na jednoho obyvatele. Zapojené obce letos dohromady odevzdaly 1 937 tun vysloužilého elektra, což odpovídá váze 50 naložených nákladních automobilů.

Právě v těchto dnech předávají regionální zástupci REMA Systém certifikáty Příkladná Zelená obec, Příkladné Sběrné místo a Příkladný Sběrný dvůr. Ty jsou určeny obcím zapojeným v projektech Zelená obec nebo Sběrný dvůr, které v roce 2022 ve sběrné síti kolektivního systému odevzdaly nejvíce odpadních elektrozařízení.

V kategorii Zelených obcí bodovaly obce z Jihočeského kraje, které obsadily první tři místa. Nejlépe si vedla obec Dunajovice, jejíž každý obyvatel průměrně odevzdal 19,63 kilogramu odpadního elektra. Celkem tak místní poslali k recyklaci a dalšímu zpracování 4 241 kilogramů vysloužilých elektrozařízení. „Děkujeme našim občanům, že se tak příkladně starají o naše životní prostředí a svou starou elektroniku předávají k recyklaci. Jsme rádi, že jim to ve spolupráci s REMA Systém můžeme usnadnit,“ uvádí starostka Dunajovic Lucie Vítová. Na druhé příčce se umístila obec Rodná s množstvím 12,88 kilogramu na hlavu a celkovými 1 250 kilogramy. Třetí místo připadlo obci Hlavatce s 11,90 kilogramu na obyvatele a souhrnným množstvím 4 843 kilogramů.

Mezi zapojenými sběrnými dvory dosáhla na prvenství obec Radim ze Středočeského kraje, v níž každý obyvatel průměrně odevzdal 26,49 kilogramu vysloužilého elektra, celkem se zde pak vysbíralo 32 316 kilogramů. „Naše obec ve sběru odpadní elektroniky boduje už od roku 2019, za rok 2022 se jedná o naše druhé prvenství mezi sběrnými dvory. Moc mě to těší a doufám, že si na pomyslné stupně vítězů stoupneme za rok znovu,“ říká starosta Radimi Martin Sýkora. Druhé místo patří obci Zdechovice z Pardubického kraje s celkovým množstvím 12 690 kilogramů, což v přepočtu znamená 19,89 kilogramu za každého obyvatele. Na třetí příčce se umístil jihočeský městys Čestice s 10,39 kilogramy na hlavu, celkem tak zde lidé odevzdali 9 519 kilogramů.

V kategorii sběrných míst bere pomyslné zlato město Přebuz z Karlovarského kraje, jemuž patří titul města s nejmenším počtem obyvatel v celém Česku. Přesto se zde odevzdalo celkem 1 820 kilogramů odpadních elektrozařízení, což znamená 23,63 kilogramu na obyvatele. „Tento výsledek nás velmi těší, představuje pro naše město skvělou motivaci do dalších let. Elektroniky všude přibývá, a tak jsme rádi, když se jí daří co největší množství odevzdávat k recyklaci,“ uvádí Martin Bruoth, starosta Přebuzi. Stříbro si odnáší středočeská obec Starkoč s 20,46 kilogramu na obyvatele a celkovými 3 049 kilogramy, bronz patří rovněž středočeské obci Klučenice. Její obyvatelé celkem odevzdali 7 508 kilogramů, tedy 16,80 kilogramu na hlavu.

Za rok 2022 obce zapojené do projektů Zelená obec a Sběrný dvůr dohromady odevzdaly 1 937 tun odpadních elektrozařízení, což je přesně o 50 tun více než v předchozím roce.

Projekt Zelená obec nabízí na míru ušité služby

„Všem Příkladným Zeleným obcí, Sběrným místům a Sběrným dvorům gratulujeme. Z našich statistik vyplývá, že našich sběrných akcí se účastní zejména menší obce. Ty totiž často nedisponují místy, kam by obyvatelé mohli vysloužilá elektrozařízení odkládat. REMA Systém jim v této oblasti nabízí pomocnou ruku a umožňuje využívat kvalitních služeb za férových podmínek,“ říká Petr Kubernát za společnost REMA Systém. „Díky našim službám dovolujeme všem obcím uzavřít skutečná partnerství pro sběr vysloužilých elektrospotřebičů, a to bez ohledu na jejich velikost či geografickou dostupnost,“ dodává Kubernát.
Projekt Zelená obec je primárně určen obcím, které nemají zřízený sběrný dvůr, zapojit se do něj však může kterákoliv obec na území ČR, bez ohledu na počet obyvatel. Obce díky němu získají na míru šité služby, které jim pomohou podpořit své občany v ekologickém smýšlení a usnadní jim jejich povinnosti související s nakládáním s odpadním elektrem. Při komunikaci s občany mohou používat logo Zelené obce a budovat tak svoji reputaci ekologicky uvědomělých obcí. Projekt funguje již 15. rokem a aktuálně je do něj zapojeno přes 850 obcí.

O společnosti REMA Systém

Hlavními aktivitami společnosti REMA Systém jsou služby zabezpečující zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení, jde například o pračky, lednice, televizory, počítače, tiskárny, mobilní telefony a další přístroje. Ve spolupráci se společností REMA Battery navíc umožňuje i zpětný odběr odpadních baterií a akumulátorů.

Svým klientům REMA Systém nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pomoc a jednoduché vyřešení starostí s nepotřebnými či vysloužilými elektrospotřebiči. V oblasti ochrany životního prostředí REMA Systém působí od roku 2005, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrozařízení.

Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.