Vláda dnes schválila novelu vodního zákona, která představuje komplexní legislativní řešení pro havárie na vodách. Návrh na základě zkušeností z praxe mnohem jasněji definuje, kdo má v případě havárií, jak postupovat. Zvyšuje také výši sankcí za způsobení havárie. Mimo jiné zavádí kontinuální měření vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. Novelu nyní čeká projednání v Poslanecké sněmovně.

„Ochrana vody a jejích zdrojů nejen v kontextu změny klimatu je neoddiskutovatelným národním zájmem. Naše vláda se to snaží maximálně ošetřit, nejen třeba ústavní ochranou vody, která čeká na projednání ve Sněmovně, ale i závazkem programového prohlášení o zavedení on-line monitoringu vody vypouštěné z průmyslových provozů do vodních toků. Tedy u těch znečišťovatelů, kteří nakládají s nebezpečnými látkami, a proto potenciálně hrozí jejich únik do vodního prostředí. Právě touto vodní novelou nastavujeme průlom v prevenci vzniku havárií," říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a doplňuje: „Cílem novely je co nejlépe minimalizovat riziko na řekách. A pokud i přes to k havárii dojde, musí všechny zasahující složky přesně vědět, co mají dělat a v jakém pořadí. Všichni si moc dobře pamatujeme, co se před třemi lety stalo na řece Bečvě. Takový chaos při řešení havárií se nesmí opakovat,“ zdůraznil ministr Hladík.

Likvidace havárií na řekách řeší v první řadě HZS

Stávající vodní zákon, ani zákon o integrovaném záchranném systému nestanovují přesný postup řešení významných havárií. Havarijní novela vodního zákona proto legislativně ukotvuje současný faktický stav – Hasičský záchranný sbor ČR je do zásahu při havárii zapojen a často je na místě jako první. Novela se zaměřuje především na zlepšení koordinace zasahujících orgánů, urychlení spolupráce při zásahu, minimalizaci dopadů škodlivých následků havárií. Zároveň napravuje dosavadní nejasnosti, zejména ve rozdělení kompetencí všech složek, podílejících se na řešení havárií, a to i v případě havárií přesahujících území několika obcí nebo krajů. Novela například jasněji vymezuje kompetence mezi HZS a vodoprávní úřady. 

Role Hasičského záchranného sboru ČR spočívá v provedení bezprostředního zásahu, jehož účelem je zastavit šíření havárie, tedy bezprostředních tzv. záchranných a likvidačních prací. Vodoprávní úřad řídí další činnosti. Tedy takové, které jdou nad rámec záchranných a likvidačních prací a souvisejí se zneškodňováním havárie. Například koordinaci odběru vzorků, ukládání sanačních opatření a dalších aktivit při tzv. zneškodňování havárie. Novela nově zavádí i kompetenci ČIŽP, jež může převzít od vodoprávního úřadu řízení prací při zneškodňování havárie a šetření příčin havárie, v případě že ji lze řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí.

Podrobnosti ohledně jednotlivých kroků, jejich zpřesnění a koordinace všech zapojených subjektů budou uvedeny v prováděcích předpisech (např. v novele tzv. havarijní vyhlášky č. 450/2005 Sb.) a také v doprovodném metodickém pokynu k havarijní novele vodního zákona a k havarijní vyhlášce, který MŽP plánuje vydat současně s těmito novelizovanými právními předpisy.

Pětkrát vyšší pokuty

„Výše pokut za nedovolené vypouštění odpadních vod s nebezpečnými látkami dnes nejsou nastaveny tak, aby provozovatelé byli maximálně obezřetní. Sankce tak nemůžou fungovat dostatečně preventivně. Zvyšujeme je proto až pětinásobně, z maximální výše 10 milionů korun na 50, zejména pro podniky a provozovny, u nichž je pravděpodobnost vzniku závažného přestupku daleko vyšší než u jednotlivců,“ komentuje ministr Hladík.

Kontinuální monitoring pro významné znečišťovatele

„Pokud se do povrchových vod vypouští odpadní vody s obsahem prioritních nebezpečných látek nebo nebezpečných závadných látek, jako například kyanidů, je z preventivních důvodů nezbytné být ve střehu a monitorovat to. Žádná legislativa v oblasti ochrany vod doposud nezavedla povinnost kontinuálního monitoringu pro potenciální znečišťovatele. Díky novele budou znečišťovatelé povinni zavést tento typ měření,“ vysvětluje ministr Hladík. Podle odborného odhadu se tato povinnost dotkne zhruba 100–200 znečišťovatelů v Česku. Náklady na pořízení monitorovacího zařízení i na jeho provoz ponesou znečišťovatelé. Kontinuální monitoring bude znamenat významný posun pro dohled nad stavem vypouštěných odpadních vod a identifikaci potenciálních havárií.

Digitální registr výpustí

Novela nově dále zavádí povinnost vést evidenci všech výpustí do vodních toků. Díky tomu vznikne nový digitální registr (Registr výpustí odpadních vod), který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. To znamená, že se v něm objeví výpusti s vydaným povolením k nakládání s vodami, ale i ty, ke kterým toto povolení z nejrůznějších důvodů vydáno není. Právě takové nezdokumentované výpusti mohou představovat značné riziko potenciálního havarijního znečištění vodních toků. Díky fungujícímu Registru výpustí bude v případě vzniku havárie snazší identifikovat místo, kudy mohlo dojít k vniku závadných látek, které havárii způsobily, resp. identifikovat případného viníka. 

Samotný registr bude řídit a provozovat Ministerstvo životního prostředí. Vznikne postupně na základě prioritizace, a to postupně ve třech etapách. V České republice je 16 326 km významných vodních toků a 86 533 km drobných vodních toků. „V první etapě propojíme data s Vodohospodářským informačním portálem VODA, kde jsou zanesena data týkající se více než pěti tisíc výpustí s povoleným vypouštěním odpadních vod do vod povrchových. Následně se zaměříme na úseky toků, kde se nachází potenciálně největší znečišťovatelé, kteří spadají pod režim zákona o integrované prevenci. V další etapě bude probíhat mapování významných vodních toků, což jsou i přeshraniční toky. Toto mapování budou provádět správci povodí, tj. státní podniky Povodí, a to v termínu do 31. 12. 2025 v případě I. etapy, resp. 31. 12. 2029 u II. etapy. 

V poslední etapě se podíváme na drobné vodní toky. Nutná je zmínka i o významné spolupráci ze strany AOPK ČR, která v rámci vlastního projektu Pasportizace vodních toků pomůže s mapováním cca 25 % všech vodních toků v ČR. Samotný registr bude obsahovat například údaj o přesné lokalizaci výpusti, název katastrálního území, název vodního toku a případně všechny další patřičné identifikátory výpusti,“ uvedl ministr Hladík s tím, že registr výpustí bude sloužit vodoprávním úřadům, správcům povodí, Hasičskému záchrannému sboru České republiky, České inspekci životního prostředí, Policii České republiky a Vojenské policii.

Pilot na Labi

Na jaře letošního roku proběhlo terénní mapování 34,6 kilometrů toku Labe, konkrétně v úseku mezi Mělníkem a Brandýsem nad Labem. Pilotní projekt realizovalo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM a Povodím Labe. Realizací projektu získalo MŽP první on-line miniregistr výpustí. Analýza veškerých dostupných evidencí a jejich využitelnosti poslouží jako model pro tvorbu celorepublikového informačního systému. Více informací o pilotním projektu se dočtete zde.

Havarijní novela

• zavádí povinnost kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod pro významné znečišťovatele
• zavádí evidenci a digitalizaci všech výpustí do vod povrchových
• zavádí zřízení samostatného Registru výpustí odpadních vod v rámci informačního systému veřejné správy
• zpřesňuje pojem havárie
• upřesňuje ohlašovací povinnosti při havárii
• staví najisto, že řízení záchranných a likvidačních prací při havárii přísluší Hasičskému záchrannému sboru ČR
• rozlišuje šetření příčin havárie a likvidaci jejích následků (tj. řízení prací při jejím zneškodňování)
• upřesňuje mechanismus poskytování peněžních prostředků ze zvláštního účtu příslušného kraje
• jasně vymezuje příslušnost krajských úřadů k řešení havárií, které přesahují hranice správního obvodu obce či jednoho kraje
• u vybraných vodních děl znovuzavádí možnost schvalování jejich provozních řádů vodoprávními úřady
• zvyšuje sankce za nedovolené vypouštění odpadních vod s nebezpečnými látkami

Zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) u Mělníka postaví konsorcium firem Metrostav DIZ a Subterra. Hodnota tendru přesáhla dvanáct miliard korun (507 milionů eur). Společnost ČEZ dnes s firmami uzavřela smlouvu. V provozu by ZEVO mělo být na začátku roku 2028, řekla ČTK mluvčí Skupiny ČEZ Alice Horáková.

Zařízení bude spalovat nerecyklovatelné a dále nevyužitelné odpady, energie poslouží pro tepelné zásobování stovek tisíc Středočechů a Pražanů. ČEZ zároveň v oblasti počítá s fungováním hlavních plynových a obnovitelných zdrojů, ZEVO má sloužit jako doplňkové zařízení. "Zařízení na energetické využití odpadů se běžně v Evropě využívají jako mnohem ekologičtější náhrada skládkování. Skupině ČEZ dodáme zařízení využívající ty nejlepší dostupné technologie současnosti. Špičková ZEVO s přísně kontrolovanými emisními parametry pomáhají šetřit životní prostředí a jsou přirozenou součástí cirkulární ekonomiky," uvedl generální ředitel společnosti Metrostav DIZ Karel Volf. Podle současné odpadové legislativy bude skládkování od roku 2030 v ČR zakázané.

Výroba tepla a elektřiny z uhlí má u Mělníka skončit do roku 2030, technologie přejdou na alternativní, nízkoemisní a bezemisní zdroje. "V našich teplárenských lokalitách plánujeme uplatnit kombinace různých nízkoemisních technologií. Jako přechodové palivo chceme využít zemní plyn, který má oproti hnědému uhlí poloviční emise, a u těchto zdrojů zároveň počítáme s postupným navyšováním podílu spalovaného vodíku," uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika Jan Kalina.

V teplárenských areálech se podle něj chystá též výstavba fotovoltaik, prověřují se možnosti uplatnění například elektrokotlů, tepelných čerpadel, bateriových úložišť či jiných akumulačních řešení. "V některých lokalitách zkoumáme možnost výstavby malých modulárních reaktorů, vodíkových elektrolyzérů nebo právě ZEVO. I v Mělníce se bude jednat o kombinaci více zelených řešení," doplnil Kalina.

Středočeský kraj má 1,4 milionu obyvatel, je nejlidnatějším v ČR. Je největším producentem komunálního odpadu nejen absolutním objemu (860.000 tun ročně), ale i v přepočtu na obyvatele (623 kilogramů na osobu ročně). V současnosti končí 70 procent středočeských komunálních odpadů na skládkách. Zákon o odpadech od roku 2025 nařizuje obcím, aby podíl separovaného odpadu činil 60 procent.

Evropská komise (EK) odsouhlasila aktualizaci Národního plánu obnovy (NPO). Po jednání s premiérem Petrem Fialou v Praze to oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Po schválení EK musí být NPO schválen také Radou EU, což je naplánováno na říjen. Výsledkem bude nové  Prováděcí rozhodnutí Rady, tedy právně závazný dokument, který bude obsahovat podrobné milníky a cíle včetně termínů plnění.

Kromě tradiční grantové části využije ČR nově i půjčku z Nástroje pro oživení a odolnost, a to ve výši 19,4 mld. Kč. Půjčka je poskytována za výhodných podmínek, s nižší úrokovou sazbou, než by si nyní půjčovala ČR sama, a s desetiletým odkladem splátek jistiny.

Plán počítá s dalšími investicemi na energetické úspory a využívání obnovitelných zdrojů energie ve veřejných budovách, v domácnostech a ve firmách. Připravena je celá řada reforem související s dekarbonizací dopravy či s energetikou. Jde například o novelizaci energetického zákona s cílem umožnit sdílení energie a komunitní energetiku, vytvoření Elektroenergetického datového centra nebo urychlení povolovacích procesů pro instalaci nových zdrojů pro obnovitelné zdroje energie. Mezi další oblasti patří například návrh systémové reformy v oblasti bydlení, reformy vzdělávání, investice do lepší sociální a zdravotní péče či posílení kybernetické bezpečnosti.

Z aktualizace NPO připraví EK Prováděcí rozhodnutí, které odešle Radě EU. Ta má zpravidla měsíc na jeho projednání a schválení. Poté bude dokument finálně schválený.

Přesný obsah Prováděcího rozhodnutí a samotné posouzení obdrží MPO během nejbližších dnů. Aktualizovanou podobu zveřejní resort na webu www.planobnovycr.cz, kde jsou také další informace o aktuálním dění, vypsaných výzvách a stavu plnění Národního plánu obnovy.

Až 95 procent mikroplastů, které se dostávají do řek a potoků s dešťovou vodou, vzniká otěrem pneumatik. Důvodem je obsah kolem 2500 různých chemikálií z jejich výroby. Dokládá to čerstvý výzkum australských expertů. Pneumatiky se vyrábějí většinou z kaučuku. To je přírodní polymer, který vzniká vulkanizací latexu, mízy z kaučukovníku. Mikročástice pryže ale zároveň obsahují řadu přísad: plnidla, tvrdidla nebo vulkanizační činidla. „Studie je unikátní, protože je velmi těžké detekovat mikropryže,“ upozorňuje Petra Innemanová, chemička a odbornice na životní prostředí, která se zabývá mikroplasty. Unikátní studii uskutečnila Griffithova universita a zveřejnil ji odborný časopis Environmental Science & Technology. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Topíme se v textilním odpadu. V oděvním řetězci jsem si sedm let nekoupila ani ponožku, říká greenfluencerka Natália Pažická

Jak to udělat, abychom si dál neničili planetu? Expedice za udržitelným životem

Plány vlády na těžbu a zpracování lithia narážejí na odpor obyvatel v okolí Cínovce v Krušných horách, nezlomila je ani návštěva premiéra s ministry. Podaří se vládě získat tamní obyvatele na svoji stranu a pro Česko strategickou surovinu začít zpracovávat? Dělá pro to kabinet Petra Fialy dost? Diskutují starosta Košťan na Teplicku Tomáš Sváda a zástupce vrchního ředitele sekce hospodářství ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický. Více ZDE

Dánský výrobce stavebnic Lego vzdal plán vyrábět kostičky z recyklovaných plastových lahví. Společnost uvedla, že podle jejích propočtů by přechod na recyklovaný materiál ve výsledku vedl k vyšším uhlíkovým emisím než setrvání u současného výrobního postupu. Informoval o tom deník The Guardian. Více ZDE

Ve Sbírce předpisů ČR vyšla Vyhláška č. 283/2023 Sb. o stanovení podmínek, při jejichž splnění jsou znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam vedlejším produktem nebo přestávají být odpadem. Tato vyhláška zapracovává stanoví:

a) konkrétní účel, ke kterému mohou být znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam jako vedlejší produkty využívány,

b) povolený postup zpracování znovuzískané asfaltové směsi a znovuzískaného penetračního makadamu, které jsou vedlejším produktem,

c) kvalitativní kritéria, která zajistí, že při nakládání se znovuzískanou asfaltovou směsí a znovuzískaným penetračním makadamem, které jsou vedlejším produktem, nedojde k ohrožení životního prostředí a lidského zdraví,

d) okamžik, kdy znovuzískaná asfaltová směs, znovuzískaný penetrační makadam a asfaltová směs přestávají být odpadem,

e) konkrétní účel, ke kterému smí být znovuzískaná asfaltová směs, znovuzískaný penetrační makadam, které přestanou být odpadem, využívány,

f) požadavky na znovuzískanou asfaltovou směs vstupující do procesu recyklace nebo využití, ze kterého vznikne znovuzískaná asfaltová směs nebo asfaltová směs, které přestávají být odpadem,

g) požadavky na znovuzískaný penetrační makadam vstupující do procesu recyklace nebo využití, ze kterého vznikne znovuzískaný penetrační makadam, který přestane být odpadem,

h) kvalitativní kritéria, která musí znovuzískaná asfaltová směs, znovuzískaný penetrační makadam a asfaltová směs splnit, aby přestaly být odpadem,

i) požadavky na vzorkování a zkoušení a

j) náležitosti průvodní dokumentace.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky: dusičnan stříbrný (EC 231-853-9, CAS 7761-88-8); návrh předložilo Švédsko; látka již má harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP; používá se v biocidních přípravcích, což znamená širokou škálu spotřebitelských výrobků; tepelně upravená česneková šťáva (EC -, CAS -), nemá harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP; návrh předložilo Rakousko; biocidní použití jako čichový repelent a také jako přípravek na ochranu rostlin; fluazaindolizine (ISO); 8-chloro-N-[(2-chloro-5-methoxyphenyl)sulfonyl]-6-(trifluoromethyl)imidazo[1,2-a]pyridine-2-carboxamide  (EC -, CAS 1254304-22-7); látka nemá harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP; návrh předložila Malta (kombinovaný formát zahrnuje hodnotící zprávu podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a návrh harmonizované klasifikace podle nařízení CLP). Další informace obsahují Pokyny o účinných látkách a přípravcích na ochranu rostlin. Veřejná konzultace k těmto 3 látkám potrvá do 10. listopadu 2023.

Do 17. listopadu 2023 probíhá další veřejná konzultace k návrhu harmonizované klasifikace a označování pro dichlormethan (EC 200-838-9, CAS 75-09-2); návrh předložila Itálie; látka již má harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP; použití ve výrobcích např. nátěrové hmoty, mycí a čisticí prostředky, lepidla a těsnicí materiály, biocidy (dezinfekční prostředky, přípravky na hubení škůdců) a přípravky na ochranu rostlin.

Komentáře ke všem návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce konzultace CLH na stránkách ECHA.

Ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost dnes schválili novou emisní normu Euro 7. Na sociální síti X to oznámil český ministr dopravy Martin Kupka, který vyjednaný kompromis označil za velký úspěch. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. Českou republiku, která velmi usilovala o zmírnění limitů, dnes na jednání v Bruselu spolu s Kupkou zastupoval i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Více ZDE

Konec léta je tu a přichází čas připravit se na další sezónu. Jako „přestupový“ rituál skvěle poslouží důkladný podzimní úklid. Ten má navíc dle odborníků pozitivní vliv na zdraví i psychickou pohodu. Vyplatí se však při něm myslet i na zdraví planety. Víte, co všechno už dnes jde recyklovat? A třeba u takového elektroodpadu je jeho odevzdání k recyklaci opravdu snadné.

Vedle jarního a předvánočního úklidu se čím dál více lidí pouští i do úklidu podzimního. A odborníci se shodují, že více důkladnějších úklidů v roce přináší řadu benefitů. Za prvé je pečlivý sezónní úklid, při němž svůj domov nejen vyčistíte, ale ideálně i odlehčíte o řadu nepotřebných věcí, určitým rituálem, který vám pomůže dát sbohem létu a naladit se na „semifinále“ roku. Za druhé je potřeba se s postupným odchodem teplých měsíců vhodné připravit na období častějších nemocí – a hloubkový úklid je dobrou prevencí. Proč? Tak například bytový textil je opravdovým inkubátorem bakterií a roztočů a sběračem prachu a dalších alergenů, kterých se před zimou vyplatí zbavit. Stejně tak je dle odborníků zdraví prospěšné domovu odlehčit od nahromaděných věcí. Zaneřáděný domov totiž často způsobuje stres a úzkost, naopak čistý a organizovaný prostor napomáhá produktivitě a zlepšuje náladu.

„Pokud se do podzimního úklidu pustíte, určitě narazíte na celou řadu nejrůznějších věcí, kterých se budete chtít zbavit. Myslete při tom na životní prostředí a než něco odnesete do popelnice na komunální odpad, věnujte chvilku svého času zjišťování, zda byste se dané věci nemohli zbavit ekologičtěji,“ radí Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém, která zajišťuje šetrný svoz a recyklaci vysloužilých elektrospotřebičů. Odpad je totiž velkým tématem současnosti a čím dál více společností či organizací se zaměřuje na recyklaci předmětů, u kterých by vás to možná ani nenapadlo. 

Podívejte se na pár příkladů:

1. Zubní protézy
Doma se vám jich patrně mnoho zbytečných neválí, ale pokud ano, brzy možná budou ceněným materiálem pro druhotné suroviny. Už dnes se recyklují například v Japonsku. Mnohdy totiž obsahují cenné drahé kovy jako zlato, stříbro či paladium.

2. Voskovky
Jsou malé, ale po celém světě se jich každý rok vyhodí desítky až stovky tun. A protože se přirozeně nerozkládají, na skládkách představují docela problém. Ve Spojených státech proto funguje dokonce několik organizací, které se na sběr nepotřebných a odpadních voskovek specializují. Oblíbené dětské výtvarné pomůcky jsou následně roztaveny a proměněny ve voskovky nové. Ty pak putují nejčastěji do dětských nemocnic, aby dál sloužily dětem.

3. Punčochy
Klasický kousek dámské garderoby není zrovna synonymem trvanlivosti a často končí v koši po pár nošeních. Vzhledem k tomu, že jsou nejčastěji vyrobeny z nylonu a elastanu, trvá jejich přirozený rozklad několik staletí. Čím dál více výrobců se tak zaměřuje na zpětný odběr, kdy jim lidé mohou nepotřebné silonky jednoduše poslat poštou. A vznikají i specializované recyklační firmy.

4. Záchodové mísy
Záchodové mísy se běžně vyrábějí z keramiky, betonu nebo plastu, což jsou všechno materiály, jejichž recyklace je poměrně jednoduchá a rozšířená. Jednoduše je tedy lze odvézt do sběrného dvora, kde se o ně postarají podobně jako o stavební odpad.

5. CD a DVD
CD i DVD disky jsou složeny z několika různých materiálů, jako je plast, hliník a další kovy a látky, které ještě mohou posloužit, přestože těmto mediálním nosičům i kvůli streamovacím službám zvoní hrana. Jejich recyklace je složitější, avšak řadu let už běžně prováděná, proto CD a DVD rozhodně nepatří do směsného odpadu. Kam tedy vlastně s nimi? Odevzdat je můžete do nádob a kontejnerů na drobná odpadní elektrozařízení.

Na staré a vysloužilé elektro při podzimním úklidu jistě narazíte také. Nebojte se jej zbavit, lze to totiž udělat velmi jednoduše: můžete si ho nechat odvézt přímo od svého domu. „Pokud se lidem podaří nashromáždit více než deset kilogramů elektroodpadu, mohou si jeho bezplatný svoz objednat online, a to díky naší službě Buď líný,“ uvádí Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém, která je jedním ze tří nejvýznamnějších kolektivních systémů sběru odpadních elektrozařízení v ČR. Poradit se ohledně toho, jak správně naložit se starým elektrem a bateriemi, mohou lidé také na bezplatné lince Chytré recyklace na telefonu 800 976 679, případně mohou informace hledat na webových stránkách chytrarecyklace.cz.

O společnosti REMA Systém

Hlavními aktivitami společnosti REMA Systém jsou služby zabezpečující zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení, jde například o pračky, lednice, televizory, počítače, tiskárny, mobilní telefony a další přístroje. Ve spolupráci se společností REMA Battery navíc umožňuje i zpětný odběr odpadních baterií a akumulátorů.
Svým klientům REMA Systém nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pomoc a jednoduché vyřešení starostí s nepotřebnými či vysloužilými elektrospotřebiči. V oblasti ochrany životního prostředí REMA Systém působí od roku 2005, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrozařízení.
Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.

Nákupy externích služeb bez hodnocení jejich hospodárnosti; neplnění výzkumných záměrů; nadhodnocený počet uživatelů technických norem a drahý sponzorovaný přístup k nim; vyplácení mezd místo platů. To je výčet některých pochybení, jež odhalila kontrola NKÚ u vybraných státních příspěvkových organizací v oblasti nakládání s příspěvkem na provoz, který tyto organizace dostávají ze státního rozpočtu. Kontrolováno bylo období let 2019 až 2021.

Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo průmyslu a obchodu a jemu podřízený Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) jsou zřizovateli celkem 25 příspěvkových organizací státu. Státní příspěvkové organizace hospodaří s prostředky získanými hlavní činností a kromě toho i s prostředky přijatými ze státního rozpočtu, mezi které patří např. příspěvek na provoz. Kontroloři NKÚ prověřovali hospodaření právě s tímto příspěvkem.

Zmíněných 25 příspěvkovek dostalo od svých zřizovatelů v letech 2019 až 2021 příspěvek na provoz přesahující 8,5 mld. Kč. NKÚ zkontroloval nakládání s ním na vzorku čtyř organizací: České informační agentury životního prostředí (CENIA), Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), Správy služeb Ministerstva průmyslu a obchodu a České agentury pro standardizaci (ČAS).

Kontroloři NKÚ zjistili, že zřizovatelé původně schválený příspěvek na provoz těchto čtyř organizací každoročně zvyšovali, takže v letech 2019 až 2021 se z původních 623,6 mil. Kč zvýšil o 277,5 milionu na konečných 901,1 mil. Kč. Kontrolované čtyři organizace z něj v uvedených letech nakonec vyčerpaly 791,8 mil. Kč.

Řada pochybení

V zacházení s těmito prostředky státního rozpočtu našli kontroloři NKÚ řadu pochybení. Organizace například nakupovaly externě služby, pro jejichž poskytování byly samy zřízeny, a přitom nevyhodnotily hospodárnost těchto nákupů. Např. za projekt „Národní inventarizace kontaminovaných míst II. etapa“ zaplatila CENIA externímu dodavateli v letech 2019 až 2021 celkem 116,6 mil. Kč, aniž by předtím posoudila varianty výdajů např. s využitím vlastních kapacit. Podíl externě dodávaných služeb na celkových nákladech této agentury v kontrolovaném období postupně rostl, až v roce 2021 dosáhl 44 %. Také ÚZEI zaplatil externím firmám za sběr dat v průběhu let 2019 až 2021 celkem 62,6 mil. Kč, aniž by měl zpracovánu ekonomickou analýzu výhodnosti nákupu dotazníkových šetření u třetích osob.

Ani ČAS nehodnotila ekonomický dopad zadání služeb externímu subjektu a podíl nakupovaných služeb na celkových nákladech zvyšovala až na více než 45 % v roce 2021. Tehdy za ně agentura zaplatila přes 101 mil. Kč. Nakupovala například i právní služby, přestože v organizačním řádu počítala s vlastním právním oddělením. Výběrová řízení na pozice zaměstnanců právního oddělení však agentura nikdy nevypsala.

Celkem 29,6 mil. Kč určených na plnění výzkumných záměrů, jejichž výsledkem měl být např. užitný či průmyslový vzor, prototyp, funkční vzorek, certifikovaná metoda apod., vynaložil ÚZEI podle kontrolorů NKÚ částečně neúčelně. Z celkem 12 plánovaných úkolů, které měl v průběhu let 2019 až 2021 splnit, zrealizoval totiž pouze dva. A např. v roce 2020, kdy plánoval získat čtyři aplikované výsledky, nezískal ani jeden.

Osmkrát méně uživatelů sponzorovaného přístupu k ČSN

NKÚ prověřil i sponzorovaný přístup k českým technickým normám (ČSN). Za přístup veřejnosti k ČSN zaplatili tzv. sponzoři, tedy převážně ministerstva, v roce 2021 poplatek přesahující 113 mil. Kč. Poplatek, jehož příjemcem je ČAS, je hrazen ze státního rozpočtu na základě odhadu počtu uživatelů, nikoliv na základě jejich reálného počtu. Počet uživatelů sponzorovaného přístupu byl v roce 2021 odhadnut na 65 011, reálně jich bylo jen 8 512, tj. téměř osmkrát méně. Za jeden roční přístup do této databáze tedy sponzoři zaplatili 13 283 Kč, zatímco pro jednoho nesponzorovaného uživatele je roční poplatek za přístup do této databáze vyhláškou stanoven na 2 000 Kč.

Kontroloři rovněž odhalili skutečnost, že ČAS coby státní příspěvková organizace vyplácela v kontrolovaném období zaměstnancům místo platu mzdy. Tak se stalo, že např. průměrná měsíční mzda jednoho z vedoucích zaměstnanců ČAS byla v roce 2021 čtyřikrát vyšší, než kolik činil průměrný plat vedoucích zaměstnanců na téže pozici u ostatních kontrolovaných příspěvkových organizací. Kontroloři zjistili, že od vzniku ČAS neprovedl její zřizovatel, kterým je ÚNMZ, žádnou veřejnosprávní kontrolu zaměřenou na hospodaření s veřejnou finanční podporou.

Kontrola NKÚ dále ukázala, že jak zřizovatelé, tak i kontrolované příspěvkové organizace porušovali právní předpisy. Například u ČAS byly zjištěny chyby v procesu zadávání veřejných zakázek, které podle NKÚ nasvědčují porušení rozpočtové kázně ve výši 2,1 mil. Kč bez DPH.

 

Skoro tři čtvrtiny zemědělské půdy u nás nevlastní ten, kdo na ní hospodaří. Jednou z příčin nedobrého stavu zemědělské půdy v České republice je nezájem vlastníků – propachtovatelů půdy o její stav. Miliony vlastníků zemědělské půdy se starají hlavně o výši nájmu a mnohdy ani neví, kde jejich pozemek leží, co se na něm pěstuje a v jakém stavu půda je. Pachtýře se neptají na dodržování zásad dobré zemědělské praxe definované ministerstvem zemědělství ani na využívání dotačních programů, které zlepšují stav pozemku. Nezřídka osobně nevědí, kdo se o jejich vzácný majetek stará nebo dokonce ani nemají uzavřenou pachtovní smlouvu. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Slatiniště - mizející paměť krajiny

České počasí (slunce, voda, vítr...)

Národní klenoty (Ještěd - Portál nebes)

Klenoty naší krajiny

Navrhovaná právní úprava novelizuje všechny tři hlavní zákonné předpisy v oblasti energetiky, tj. energetický zákon, zákon o podporovaných zdrojích energie a zákon o hospodaření energií. Návrh zákona je v převážné míře transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU. Transpozice směrnice (EU) 2019/944 byla realizována postupně novelami energetického zákona v průběhu let 2022 a 2023. Navrhovaná právní úprava energetického zákona tuto transpozici dokončuje a reaguje také na formální upozornění Evropské komise týkající se řízení o porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování EU č. 2022/2033. Návrh zákona provádí transpozici zbývajících ustanovení výše uvedené směrnice zejména v oblasti moderní elektroenergetiky a obsahuje právní úpravu třech hlavních právních institutů, kterými jsou ukládání energie v elektrizační soustavě, agregace a flexibilita.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Přílohy

Aktuální stav digitalizace stavebního řízení

Fórum agentury ECHA pro výměnu informací o prosazování právních předpisů EU zveřejnilo svá doporučení ohledně omezení kreosotu a příbuzných látek (zveřejněno ECHA 13. 9. 2023).

Fórum o prosazování poskytuje poradenství ohledně prosazování návrhů na omezení podle nařízení REACH s cílem pomoci při hodnocení a rozhodování o návrzích a zajistit, aby orgány členských států mohly omezení prosazovat poté, co vstoupí v platnost.

Pro zlepšení transparentnosti legislativního procesu se fórum rozhodlo zveřejnit své rady ohledně prosazování návrhů na omezení. Doporučení fóra budou k dispozici na webových stránkách agentury ECHA.

První zveřejněné doporučení se týká návrhu na omezení kreosotu a příbuzných látek v ošetřeném dřevě. Fórum se domnívá, že navrhované omezení má jasný rozsah a je vymahatelné. Jsou však doporučeny některé změny jako je stanovení limitní hodnoty a upřesnění znění omezení.

Názory fóra budou využívat při tvorbě svých stanovisek výbory ECHA pro posuzování rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC). Doporučení fóra společně s konečným stanoviskem výborů budou sdílena s Evropskou komisí, která rozhodování může podpořit.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu stanoviska výboru SEAC, které se týká návrhu Francie na omezení uvádění na trh, opětovného použití a druhotného použití dřeva, které bylo ošetřeno kreosotem nebo jemu příbuznými látkami.

Komentáře mohou do 7. listopadu 2023 zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce na internetových stránkách ECHA.

Další informace:

Doporučení fóra prosazování návrhu na omezení podle přílohy XV [PDF] [EN]

Fórum o prosazování

Sršeň asijská je považována za velkou hrozbu pro evropské včelařství. Po zprávách o jejím výskytu v Maďarsku se na její přílet začali připravovat i čeští včelaři. Jak uvedla předsedkyně jejich svazu Jarmila Machová pro CNN Prima NEWS, dříve nebo později tento agresivní hmyz dorazí i do tuzemska. Oslovení malí včelaři mají o své chovy obavy, sršeň asijská je totiž schopná vyhubit celá včelstva a v Evropě nemá přirozené nepřátele. „Mohu zúžit česno, ideálně mít silná včelstva, ale co jinak mohu dělat?“ ptal se jeden ze včelařů. Na přílet agresivních sršní se začínají připravovat i hasiči. Není totiž nebezpečná jen pro včely, ale i pro lidi. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spolu s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) poslalo do mezirezortního připomínkového řízení aktualizovaný Vnitrostátní klimaticko-energetický plán. Jeho cílem je zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro Česko. Dále má také podpořit výzkum a inovace prostřednictvím přilákání investic. V neposlední řadě je plánem k dekarbonizaci České republiky.

„Tento plán nám poskytne vizi pro další vývoj české energetiky. Jeho cílem je zajistit dostatek energií za dostupné ceny při plnění potřebných klimatických cílů a udržení konkurenceschopnosti našeho hospodářství. Plán tak stanovuje cíle, ale také odpovídající opatření pro jejich plnění,“ popisuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Jasné je, že budeme muset výrazně přidat v oblasti obnovitelných zdrojů, ve které jsme v minulosti zaspali. Na druhou stranu se dá očekávat postupný útlum výroby energie z uhlí. Svoji roli sehraje také výroba elektřiny i tepla z jádra a očekáváme také větší využívání plynu jako přechodného energetického zdroje.”

Vnitrostátní plán pracuje se scénářem, který České republice umožní plnit podmínky vyplývající z evropských závazků v rámci dekarbonizace ekonomiky v oblasti energetiky, budov, dopravy a průmyslu. Při přípravě plánu byl použit soubor nástrojů, které modelují možný makroekonomický vývoj i vývoj energetického mixu. Zahrnuje mimo jiné i ekonomické ukazatele jako možný vývoj zaměstnanosti v České republice, vývoj růstu HDP, růstu cen energií či vývoj růstu cen emisních povolenek.

„Vnitrostátní klimaticko-energetický plán je zásadní dokument pro vývoj české energetiky. Pro mě jako pro ministra životního prostředí je podstatný hlavně důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energetické úspory, v obou sektorech máme co dohánět. I proto jsem rád, že model v roce 2030 počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě bude 30 %. Rozvoj výstavby solárních a větrných elektráren potřebujeme značně urychlit a míru kvalitních renovací budov musíme zvýšit alespoň na 3 % ročně. Nutno také připomenout, že cílem České republiky je směřovat k dosažení klimatické neutrality do roku 2050,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že Vnitrostátní plán sleduje je zajistit do budoucna pro české domácnosti energii za dostupné ceny.

„Na zavádění opatření, která s rozvojem obnovitelných zdrojů v České republice pomohou, již průběžně pracujeme – připravili jsme zákon o komunitní energetice a pětkrát zvýšili limit výkonu pro žádosti o instalaci menších zdrojů včetně solárních elektráren. Tato opatření výrazně přispívají k nižším výdajům za energie, energetické nezávislosti a k ochraně našeho klimatu,“ dodává ministr Síkela.

První Vnitrostátní plán České republiky byl vypracován a následně schválen Evropskou komisí v roce 2020 s tím, že nařízení vyžaduje aktualizaci a její opětovné schválení do 30. června 2024. Aktualizace slouží především k zohlednění technologického pokroku a průběžného plnění cílů. Slouží také jako signál pro trh s cílem nastavit transparentní a předvídatelné investiční prostředí. MPO a MŽP nyní bude návrh do jeho definitivního schválení, které se očekává v polovině příštího roku, diskutovat s Evropskou komisí.

„Návrh aktualizace plánu finalizujeme a po schválení vládou ho odešleme Evropské komisi. Ačkoliv byl původní termín pro odeslání návrhu 30. června 2023, s ohledem na prodlužující se vyjednání relevantní evropské legislativy jsme stejně jako řada dalších členských států využili možnost zaslat návrh plánu v pozdějším termínu,“ říká vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů MPO René Neděla.

„Vedle Vnitrostátního plánu dále pracujeme na aktualizacích Politiky ochrany klimatu a Státní energetické koncepce. Tyto dokumenty nám ještě konkrétněji popíší, jak namodelovaného cíle dosáhnout. Hotové by měly být do konce tohoto roku,“ doplňuje vrchní ředitel sekce ochrany klimatu MŽP Petr Holub.

Aktualizovaný plán ministerstvo připravovalo a konzultovalo v rámci Komise a Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu. Příprava tak proběhla ve spolupráci s relevantními resorty v čele s Ministerstvem životního prostředí, s partnery z řad oborových svazů a asociací, neziskovými organizacemi či se zástupci krajů a měst. MPO také uspořádalo veřejnou konzultaci, díky které se do přípravy zapojila odborná veřejnost. Součástí procesu bylo i detailní makroekonomické a energetické modelování v rámci projektu SEEPIA na úrovni konsorcia vedeného Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Resort plánuje ještě jednu veřejnou konzultaci, a to po odeslání plánu Evropské komisi (EK).  Své připomínky k návrhu zašle EK  do konce roku a následně bude plán dokončen.

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva