Vzduch, voda, půda, potraviny a dokonce i krev - mikroplasty se dostaly prakticky všude na Zemi a nyní se na tento seznam dostaly i mraky, napsal zpravodajský server The Guardian. Kousky plastových částic byly nedávno objeveny nad východní Čínou a nový výzkum ukázal, že tyto mikroplasty mohou ovlivňovat tvorbu mraků a počasí. Více ZDE

Svět čelí záplavě plastového odpadu. OSN chystá dohodu, která by měla pomoci problém řešit. Rostou ale obavy, že výrobci plastů a společnosti produkující spotřební zboží by mohli ovlivnit její konečnou podobu. Americká rozhlasová stanice NPR ve svém článku rozebírá vliv fosilního průmyslu na vyjednávání o nové dohodě. Více ZDE

Nedávno dosažená dohoda mezi Radou a EP zajistí, aby EU převzala větší odpovědnost za své odpady a nevyvážela je do třetích zemí. Nová pravidla jsou nejen součástí progresu v oblasti oběhového hospodářství a příspěvkem k cíli Zelené dohody pro Evropu, ale rovněž usnadní využívání odpadu jako zdroje. Vývoz plastového odpadu z EU do zemí, které nejsou členy OECD, bude zakázán. Další odpad vhodný k recyklaci bude z EU vyvážen do zemí, které nejsou členy OECD, pouze tehdy, pokud zajistí, že s ním budou moci nakládat udržitelným způsobem. Zároveň bude zajištěna snazší přeprava odpadu k recyklaci v rámci EU díky moderním digitalizovaným postupům a také prosazování a spolupráce v boji proti obchodování s odpady. Nový zákon doplní novou směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí. Dohoda má tedy především zajistit udržitelné nakládání s vývozem odpadů z EU, uvolnění potenciálu trhu EU s odpady na podporu oběhového hospodářství a posílit boj proti obchodování s odpady.

V platnost vstoupilo nařízení Komise (EU) 2023/2482, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 týkající se látky bis (2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP) ve zdravotnických prostředcích (ÚV 14. 11. 2023).

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2023/2482, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o látku bis (2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP) ve zdravotnických prostředcích.

V tabulce v příloze XIV nařízení (ES) č. 1907/2006 se v položce č. 4 odkládá pro použití látky bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP) ve zdravotnických prostředcích nejzazší datum podání žádosti na 1.ledna 2029 a datum zániku na 1. července 2030.

Látka DEHP má být postupně nahrazena vhodnými alternativami, ale dokud nebude dokončen postup posuzování shody zdravotnických prostředků bez DEHP je pro veřejné zdraví a bezpečnost pacientů v EU důležité povolit výrobu zdravotnických prostředků obsahujících DEHP.

Nové nařízení vstupuje v platnost 15. 11. 2023. Společnosti nemusí v důsledku odkladu nejzazšího data podání žádosti a data zániku připravit žádost o povolení pro použití DEHP ve zdravotnických prostředcích v blížící se lhůtě 27. listopadu 2023.

Texty pozměňovacího nařízení v české i anglické verzi najdete v příloze této aktuality.

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2023/2482

Nařízení Komise (EU) 2023/2482_ENG

Společnost Heirloom Carbon Technologies nedaleko amerického San Francisca zprovoznila první komerční zařízení, které „vysává“ uhlík ze vzduchu a ukládá ho pod zem. Zařízení typu carbon capture and storage (CCS) již samozřejmě ve světě funguje spousta. Většina z nich je nicméně provázána s konkrétními znečišťující procesy (typicky těžba uhlí), jejichž negativní dopady se snaží zmírňovat. V tomto případě se ovšem jedná o skutečně přímé zachycování vzduchu (direct air capture, DAC) a eliminaci uhlíku bez spojitosti s jakýmkoliv průmyslovým procesem. Více ZDE

Vídeňští zahradníci před podzimní sezonou spočítali, že na ně v ulicích bude čekat asi 15 miliard listů o hmotnosti kolem 12,5 tisíce tun. Znečištěné listoví sesbírané z ulic končí ve spalovně, čisté listy z parků směřují do kompostárny. Vyrobený kompost si obyvatelé mohou celoročně zdarma odvézt ze sběrných dvorů.

Listí je symbolem podzimu a v těchto týdnech zaměstnává volnočasové i profesionální zahrádkáře, kteří stejně jako každý rok zpracovávají ohromné množství spadaných listů. Vídeňská radnice nyní pro představu vyčíslila, jaké množství listů každoročně vzniká v městských parcích rakouského hlavního města. Průměrný listnatý strom má podle Vídně kolem 30 000 listů, které v suchém stavu váží přibližně 25 kilogramů. Při více jak 500 000 stromech ve vídeňských parcích a ulicích ročně na vídeňské městské zahradníky čeká kolem 15 miliard listů o váze kolem 12,5 tisíce tun. Část listoví z větších parků však vídeňská radnice záměrně nechává na místě, kde slouží jako přirozené hnojivo nebo jako zimní úkryt například pro ježky.

Zatímco listí ve veřejném prostoru je starostí městských zahradníků, o listoví na soukromých pozemcích se starají jejich majitelé. Mnozí ve Vídni odkládají listy do biopopelnic, jejich objem však v podzimních měsících nestačí. Vídeňský magistrát proto tradičně nabízí stolitrové pytle, které jsou k dostání ve sběrných dvorech za pouhé euro. Pytle, vyrobené z obnovitelných surovin, lze odevzdávat právě ve sběrných dvorech, nebo je stačí ve svozový den postavit vedle biopopelnic.

Většinu listů z pytlů i veřejného prostoru Vídeň sváží podobně jako další biologické materiály rostlinného původu do velké městské kompostárny ve čtvrti Lobau. „Po osmi až deseti týdnech zde vznikne cenný kompost, který poslouží jako důležitý zdroj živin pro půdu i rostliny,“ uzavírá vídeňský radní pro klima Jürgen Czernohorszky přirozený koloběh cenného přírodního materiálu.

Vídeň každoročně vyprodukuje kolem 50 000 tun kompostu. Městští zahradníci jej denně používají, ale radnice ho nabízí i obyvatelům. Ti si mohou v jednom ze třinácti sběrných dvorů bezplatně vyzvednout až půl kubíku kompostu. Část materiálu Vídeň používá k výrobě bezrašelinové půdy, kterou také nabízí ve sběrných dvorech.

Listoví spadané na silnice a znečištěné emisemi ze silničního provozu Vídeň sbírá separátně a používá jej ve spalovnách k výrobě elektrické energie a tepla pro vytápění. Při velkém spadu listí může Vídeň pro úklid komunikací nasadit přes stovku strojů a vozidel.

Fotografie
Úklid listí ve vídeňském Prateru © WH International Services/Regina Hügli

 

Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře se loni dostala na rekordní úroveň. Množství oxidu uhličitého je nyní o 50 procent vyšší než v předprůmyslovém období. Ve své nově zveřejněné zprávě to ve středu uvedla Světová meteorologická organizace. Podle jejích měření rostly i koncentrace metanu a oxidů dusíku, což může mít pro globální klima ničivé důsledky. Více ZDE

Proti záměru ministerstva životního prostředí zavést zálohy na PET lahve a plechovky od nápojů se zdvihl silný odpor. Argumenty proti vznášejí obce, obchodníci nebo zpracovatelé odpadů. Dává zálohování PET lahví a plechovek ekologický a ekonomický smysl? Hosté Pro a proti jsou vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí na ministerstvu životního prostředí David Surý a místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal. Více ZDE

Klima na Zemi se v posledních 100 letech mění, myslí si devět z deseti lidí v Česku, a lidská činnost k tomu zásadně nebo velmi přispívá podle zhruba dvou třetin. Obavy z dopadů změny klimatu má 60 procent lidí, kteří připouštějí změnu klimatu. Vyplývá to z průzkumu, který od konce července do druhé poloviny září udělalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Více ZDE

Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU pomáhají využívat odpad ze zpracování ovoce a zároveň tak snižovat spotřebu palivového dříví v Kambodži. Z mangových pecek vyrábějí palivové brikety, které jsou následně využívány jako palivo pro domácnosti i zpracovatelské podniky. To má pozitivní vliv jak na omezování skládek odpadu, tak na ochranu místních lesních porostů, které trpí nadměrnou těžbou dřeva.

Mango je v Kambodži jeden z nejdůležitějších zemědělských produktů. „V posledních letech se zlepšuje situace ohledně zpracování manga. Dříve byla jeho velká většina vyvážena v čerstvém stavu do zahraničí, ale také se ho velké množství při sezónní nadprodukci zkazilo. Nyní stále více zpracovatelů vyrábí sušené mango, které se nekazí a dá se prodat i mimo sezónu. Tím ale začal vznikat nový problém, kdy se při zpracování ovoce ve větším množství hromadí odpad, hlavně mangové pecky,“ uvedl Petr Němec z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU.

Brněnští vědci vyrobili ve spolupráci s Laboratoří biopaliv Fakulty tropického zemědělství v Praze palivové brikety z mangových pecek, které dále analyzovali. Materiál se prokázal velmi dobrými vlastnostmi, jako je mechanická odolnost, vysoká výhřevnost, nízké emise oxidů dusíku a uhlíku a nízký obsah popele. Brikety mohou být použity jako palivo v kamnech a kotlích používaných na palivové dřevo.  

„Na místě spolupracujeme s firmou Kirirom Food Production, která vyrábí sušené mango. V hlavní sezóně zpracuje 200 tun manga denně, z čehož denně putuje asi 60 tun pecek na smetiště. Zde pecky hnijí a znečišťují podzemní vodu, případně jsou pomalu nedokonale spalovány, což silně znečišťuje okolní ovzduší. Paradoxem je, že Kirirom využívá k vytápění svých sušíren palivové dříví, čímž trpí okolní lesní porosty. Podle našich výpočtů může podnik ze svých pecek denně vyrobit cca 12 tun kvalitního paliva, čímž nahradí více než 40 % své spotřeby dřeva. Jádra oddělená od pecky lze navíc zpeněžit jako zdroj mangového másla využitelného v potravinářství i kosmetice. Výlisky z jader po oddělení oleje poslouží jako složka do krmných směsí pro dobytek,“ uvedl Němec.

Odborníci z Česka také pomohli místním s výběrem mechanizace pro zpracování pecek. Partnerská firma Holistic Solutions představila místním podnikům stroje jak české, tak zahraniční výroby.  „Udělalo nám radost, že místní partneři vzali výsledky projektu jako příležitost nejen jak ušetřit finanční prostředky, ale také jak se více přiklonit k udržitelným způsobům hospodaření a chránit tak místní životní prostředí,“ dodal Němec.

Projekt byl financován z programu Partnerství pro cíle udržitelného rozvoje mezi Českou republikou a Rozvojovým programem OSN. Jeho cílem bylo snížit produkci odpadu a zároveň využít alternativní zdroj energie a přispět tak ke snižování odlesňování, kterým země značně trpí. Kambodža se řadí mezi největší producenty manga na světě, produkuje až 4 miliony tun manga ročně. Pecky, které doposud nebyly využívány tak představují významný potenciál pro výrobu energie,  cenných tůků i krmiva.

Materiál se předkládá na základě usnesení vlády ČR ze dne 25. října 2021 č. 935. Příprava a pravidelné aktualizace Plánu jsou jednou z povinností vyplývající pro Českou republiku jako smluvní stranu Stockholmské úmluvy.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

Nizozemsko si vytýčilo ambiciózní cíl, a to dosažení plně cirkulární ekonomiky do roku 2050. Země se pravidelně umisťuje na nejvyšších příčkách v evropských i světových žebříčcích udržitelnosti, velmi dobře si vede zejména v odpadovém hospodářství a v podpoře inovací. V poslední době se také aktivně věnuje rozvoji cirkulárního zemědělství. Díky bohaté tradici agrárních oborů a výzkumu a vývoji v této oblasti je země světovým lídrem v modernizaci zemědělských technologií i potravinářského průmyslu. Zároveň si ale Nizozemsko zakládá na nutnosti a prospěšnosti mezinárodní spolupráce. Česká republika i další země tak mají jedinečnou šanci zapojit se do spolupráce v oblasti investic, společných podnikatelských projektů a sdílení nejlepších postupů v rámci společného boje proti klimatickým změnám.

Cirkulární ekonomický systém je důležitou součástí světových snah o řešení klimatické krize. Cílem cirkulární ekonomiky (česky také nazývané „oběhové hospodářství“), je vést společnost k prosperitě pokud možno bez poškozování životního prostředí. Pozornost je upřena zejména k tomu, aby se omezilo užívání základních surovin. Cirkulární ekonomika dále klade důraz na nutnost prodlužování životnosti materiálů, vytváření sdílené ekonomiky ve městech, na redukci množství odpadu a jeho následné opětovné použití, nebo na přechod k udržitelným zdrojům energie.

Nizozemsko je jednou z nejaktivnějších zemí v přechodu své ekonomiky na cirkulární, s cílem dokončit změnu do roku 2050 a plánem vydat na tuto transformaci nejméně 85 mld. EUR každý rok. Země má také krátkodobější cíl – snížit o polovinu využívání základních surovin, jako jsou minerály, kovy a fosilní suroviny, do roku 2030.  Pro Nizozemsko by tento přechod znamenal menší závislost na dovozu vzácných zdrojů, posun k udržitelnějším zdrojům, nové možnosti exportu a vytváření nových pracovních příležitostí. Země si tak zajišťuje budoucí hospodářskou prosperitu a větší odolnost své ekonomiky.

Prioritní sektory

Nizozemsko si ve své strategii vytýčilo pět prioritních oblastí v přechodu na cirkulární ekonomiku, na základě důležitosti pro své hospodářství, dopadu na životní prostředí, významu pro již probíhající sociální aktivity a kompatibility s prioritami Evropské komise. Jedná se o produkci biomasy a potravin, plastů, zpracovatelský průmysl, stavebnictví a sektor spotřebního zboží. Velkou příležitost vidí Nizozemsko v produkci biomasy, vzhledem k jejímu využití při šetrnější výrobě energie i jako cirkulárního stavebního materiálu. Stejně tak jsou pro zemi důležité inovace v agrárním sektoru, směřující k co nejvíce bezemisnímu potravinovému řetězci. Při výrobě plastů se Holandsko soustředí na biologicky odbouratelné alternativy i na opětovné použití plastů díky kvalitní recyklaci. Zpracovatelský průmysl i stavebnictví se musí vypořádat s přechodem z fosilních na obnovitelné zdroje, s důrazem na udržení bezpečnosti dodávek. Cílem Nizozemska je zajistit hospodářský růst, který není závislý na využívání primárních surovin. V sektoru spotřebního zboží je cílem snížení množství odpadu, produkovaného domácnostmi, a také celková hodnotová změna ve společnosti. Už nyní Nizozemsko rozsáhle rozvíjí infrastrukturu pro kompostování bioodpadu a stavbu komunitních zahrad ve městech.

Uvedené kroky také ukazují obyvatelům země, jak je možno „zelené“ změny zahrnout do každodenního života, a na konkrétních příkladech ukazují příležitosti pro zapojení místních i zahraničních firem a institucí do tohoto procesu. Odpad na nové primární suroviny mění například úspěšná firma Attero. Evropský projekt SYSTEMIC, kterého je Nizozemsko součástí, se soustředí na výzkum zpracování bioodpadu. To je možné díky financování Evropské unie, konkrétně v rámci projektu Horizon Europe s rozpočtem 95,5 mld. EUR.

Nástroje pro efektivní změnu

Nizozemci si vedle prioritních sektorů určili také pět základních nástrojů, jejichž prostřednictvím chtějí plně cirkulární ekonomiky dosáhnout. Jsou jimi:

1. Postupná změna legislativy a regulace – týká se například právní definice různých druhů odpadů, což umožní jeho druhotné zpracování a použití;
2. Mezinárodní spolupráce – efektivní spolupráce se rýsuje zvláště v rámci Evropské unie, na společných iniciativách se podílejí všichni její členové včetně Česka;
3. Inovativní tržní pobídky – Nizozemci hodlají promítnout klimatickou stopu ekonomických aktivit do tržních cen;
4. Financování – nastavení vhodných způsobů financování;
5. Podpora znalostí a inovací – týká se všech sektorů spojených s cirkulární ekonomikou.

Česko v nizozemském kruhu udržitelnosti

V Nizozemsku sídlí mnoho institucí a odborných platforem, které se cirkulární ekonomikou s mezinárodním přesahem zabývají – například Holland Circular Hotspot nebo Metabolic. Obě tyto organizace jsou otevřené celoevropským projektům, jejich cílem je mimo jiné propojovat iniciativy a země z celé EU. Holland Circular Hotspot má za cíl vytvořit celounijní základnu pro výměnu znalostí a sdílení nejlepších postupů pro firmy věnující se cirkulární ekonomice. To vše v rámci naplňování Zelené dohody pro Evropu. V nizozemském sídelním městě Haagu pak sídlí také PACE, mezinárodní platforma pro podporu zrychlování cirkulární ekonomiky, která poskytuje asistenci zemím k dosažení nezbytných změn ve všech sektorech ekonomiky. NL iniciativa Circular Accelerator taktéž poskytuje podporu novým projektům směřujícím k udržitelnosti, ať už jde o finance nebo správné nastavení tržních parametrů. Tento projekt je přímo financován z rozpočtu NL Ministerstva infrastruktury a vodních zdrojů. Výrazný mezinárodní přesah má a projekty v mnoha zemích světa pak realizuje i NL vládní agentura CIRCO.

Model rozvoje cirkulární ekonomiky prosazuje celá EU, není tomu tedy jinak ani v Česku. První strategický plán v této oblasti, Cirkulární Česko 2040, obsahuje cíl zachovat si konkurenční schopnost v době, kdy se ekonomika zásadně proměňuje. Vzhledem k bohatému nizozemskému know-how je pro Česko spolupráce s touto zemí velkou příležitostí, přičemž v některých aspektech se již úspěšně rozjíždí (podle vzoru Holland Circular Hotspot byl například v ČR založen Institut cirkulární ekonomiky INCIEN). Nizozemsko otevírá dveře také rozvoji akademické spolupráce, např. v rámci projektu Green Village Project, který funguje jako inkubátor cirkulárních inovací na univerzitě v Delftu. Nizozemská města jako Amsterdam nebo Rotterdam aktivně lákají podnikatele, zabývající se udržitelnými technologiemi, aby se podíleli na jejich přechodu na cirkulární ekonomiku, příslibem rozsáhlého financování. Všechny uvedené projekty ukazují tedy i českým firmám a institucím cestu, jak se dostat na nizozemský trh a být tak součástí celospolečenských změn i jejich ekonomických benefitů. Nizozemci zároveň v rámci svých strategií podporují mezivládní výměnu znalostí a nejlepších postupů v této oblasti. Významným aktérem rozvoje cirkulární ekonomiky je i nizozemský nevládní sektor, který se může stát partnerem pro české firmy a občanské organizace. Ty se tak mohou podílet na změnách, které směřují k udržitelnosti i dlouhodobým ekonomickým benefitům.

Anna Žižková, stážistka, Velvyslanectví ČR v Haagu
Stanislav Beneš, obchodně-ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Haagu

Hlavní město Praha a jím vlastněná firma Pražské služby (PSAS) začnou v blízké době v osmi menších městských částech na východním okraji metropole testovat, jak funguje svoz kuchyňských zbytků ze speciálních popelnic. V budoucnu chce vedení magistrátu svoz zavést na celém území města. Testování se uskuteční v Běchovicích, Dolních Počernicích, Dubči, Kolodějích, Kolovratech, Královicích, Nedvězí a Újezdu nad Lesy, které mají dohromady asi 26.000 obyvatel. Praha zatím nemá vlastní bioplynovou stanici, která by dokázala zpracovat živočišný odpad. Plánuje k tomu upravit stanici v Chrástu u Poříčan na Nymbursku, kterou magistrát koupil loni v létě za 159,2 milionu korun. Do té doby poputuje podle Komrskové odpad jinam. Více ZDE

Návrh se předkládá za účelem zajištění transpozice směrnic, a to  směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1526, kterou se mění směrnice EP a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako tepelného stabilizátoru v polyvinylchloridu použitém jako výchozí materiál v čidlech používaných v diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, a směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1437, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice EP a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v převodnících tlaku taveniny určených pro kapilární reometry za určitých podmínek.

Cílem právní úpravy je zavedení výjimky pro použití

• olova jako tepelného stabilizátoru v polyvinylchloridu použitém jako výchozí materiál v čidlech používaných v diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro používání šestimocného chromu v plynových absorpčních tepelných čerpadlech, a to na přesně stanovenou dobu, neboť náhrada olova v konkrétních čidlech dosud nebyla dořešena, a

• rtuti v převodnících tlaku taveniny určených pro kapilární reometry při teplotě vyšší než 300 °C a tlaku vyšším než 1 000 barů, a to na přesně stanovenou dobu, neboť nahrazení rtuti v převodnících tlaku taveniny určených pro kapilární reometry při teplotě vyšší než 300 °C a tlaku vyšším než 1 000 barů je v současné době vědecky a technicky neproveditelné.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Platné znění

• Rozdílové tabulky

• Srovnávací tabulka

Komunitní energetika napojená na energii ze slunce nebo z větru přináší řadu výhod, které tu nikdy nebyly. Napojení na obnovitelné zdroje energie snižuje závislost na fosilních palivech a zvyšuje energetickou suverenitu místních komunit. Navíc přináší ekonomické výhody pro všechny zapojené do tohoto systému. Ministerstvo životního prostředí otevírá díky prostředkům Národního plánu obnovy unikátní výzvu z Národního programu Životní prostředí. Podpořit má zakládání energetických společenství, která jsou nezbytným předpokladem pro rozvoj komunitní energetiky v ČR. Příjem záměrů se otevírá 1. prosince, kdy ve dvoukolové soutěžní výzvě bude vybráno k podpoře minimálně 40 záměrů. Celková alokace výzvy je 98 milionů korun, dotace může dosahovat až 3 milionů korun.

„Komunitní energetika je další krok, kterým se posouváme k energetice nové doby. Díky obnovitelným zdrojům se energie stává lokálním produktem, který se vyrábí i spotřebovává v jednom místě. Tenhle nový rozměr lidem ještě víc přibližuje výhody a lehkost energie ze slunce a větru, dává možnost energetické nezávislosti a ekonomické neohroženosti v nejistých dobách. V neposlední řadě je pak třeba vyzdvihnout přínosy této čisté energie pro životní prostředí. Komunitní energetika je budoucnost založená na obnovitelných zdrojích, zároveň vlastněná ne velkými společnostmi, ale malými skupinami občanů nebo svazky obcí. Do roku 2030 potřebujeme navíc energii z obnovitelných zdrojů zpětinásobit a k tomu nám pomůže komunitní energetika. To nám přinese energetickou bezpečnost, soběstačnost a svobodu,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že účelem komunitní energetiky je podpora decentralizace a demokratizace energetiky. „Cílem je zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie, zvýšit energetickou účinnost a boj proti energetické chudobě, zejména v domácnostech a malých a středních podnicích. Zakládání energetických společenství je jedním z našich kroků směrem k dosažení těchto cílů,“ doplnil ministr Hladík.

Energetická společenství (ES) jsou jednou z možností, jak se může spotřebitel zapojit do výroby elektřiny – spojit se s dalšími spotřebiteli a společně investovat do komunitní výrobny a efektivně využívat vyrobené energie. Nová výzva je určena pro veřejný sektor (zejména obce a jimi založené spolky jako dobrovolné svazky obcí, mikroregiony apod.), podnikatelský sektor (pouze fyzické osoby podnikající, malé a střední podniky), sektor domácností (zejména vlastníci nebo nájemníci bytových jednotek, rodinných domů, bytových domů, bytová družstva, SV) a občanský sektor (zejména spolky, církve, nadace apod.)

„Členové společenství mají zájem společně sdílet přínosy efektivnějšího spotřebovávání energie ze síťových, ale zejména z lokálních obnovitelných zdrojů energie, a budou určitým způsobem také sdílet náklady na výrobu energie z těchto zdrojů. Způsob sdílení je nutné před založením energetického společenství připravit a smluvně zakotvit. Může se to zdát jako drobná podpora, ale jde o docela hodně kroků, které je potřeba promyslet a administrativně připravit,” říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

Zálohy až na 60 % celkové dotace

Výzva je určena na podporu zakládání energetických společenství, konkrétně na zpracování podkladových materiálů, proškolení a činnost koordinátora a na další související aktivity potřebné ke vzniku energetického společenství. V této chvíli chceme podpořit vznik minimálně 40 projektů o různé velikosti a složitosti. „Resort životního prostředí je ministerstvem budoucnosti, proto vypisujeme tuto unikátní výzvu, financovanou z Národního plánu obnovy. Na podporu komunitní energetiky půjde 98 milionů korun. Dohromady lze poskytnout finanční podporu ve výši až 90 % pro subjekty, kteří nejsou plátci DPH, což platí zejména pro veřejný a občanský sektor,“ uvedl ministr Hladík s tím, že pro plátce DPH může být výše podpory 70 %. „Zálohově je navíc možné získat až 60 % celkové dotace. Zbytek po vyúčtování a doložení podkladových materiálů,“ doplnil ministr. O podporu mohou žádat různé subjekty, včetně bytových družstev, společenství vlastníků jednotek, nájemníci bytových jednotek, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace či obchodní společnosti v jejich vlastnictví, dobrovolné svazky obcí a další právnické osoby.

„Podporované činnosti zahrnují proces založení energetického společenství, včetně zpracování technických, ekonomických a právních materiálů, a také aktivity potřebné k jeho vzniku. Přispějeme i na osvětové a propagační aktivity, jako jsou plánovací workshopy, občanská shromáždění, propagace obnovitelných zdrojů energie v komunitě a v neposlední řadě i činnost koordinátora energetického společenství. Koordinátor energetického společenství, který má klíčovou roli při řízení a přípravě aktivit, je povinen absolvovat školení ke komunitní energetice,“ doplnil ministr Hladík.

Finanční podpora je rozdělena do čtyř kategorií podle náročnosti založení energetického společenství:

• Kategorie 1: Podpora až 600 000 Kč pro ES omezená na rodinné a bytové domy.
• Kategorie 2: Podpora až 1 500 000 Kč pro ES s členy ze stejného sektoru (například několik budov veřejného subjektu jako jsou obce či nadace)
• Kategorie 3: Podpora až 3 000 000 Kč pro ES s různými členy – kombinace veřejného, podnikatelského, občanského sektoru a domácností
• Kategorie 3+: Podpora až 3 000 000 Kč pro ES s různými členy, které působí na území minimálně tří sousedních obcí s rozšířenou působností.

Důležité je připomenout, že podpora se v rámci jednotlivých kategorií sčítá. „Pokud budou v kategorii 1 zapojeny do energetického společenství například dva bytové domy s celkem 40 odběrnými místy a 10 rodinných domů bude podpora celkem 380 000 Kč (40x5 000 + 2x40 000 + 10x10 000). Pokud budou v daném projektu ES tři různé způsoby využití stavby (například škola, ČOV, bytový dům) a dva typy žadatelů s vazbou na odběrné místo (například obec a SVJ), pak projekt v kategorii 3 získá podporu celkem 1 700 000 Kč (3x300 000 + 2x400 000),“ vysvětlil ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Podávání žádostí

Žadatelé budou předkládat záměry a podávat žádosti ve dvoukolové soutěžní výzvě. První kolo pro předkládání záměrů na vytvoření energetického společenství bude otevřeno od 1. prosince 2023 od 10:00 do 31. ledna 2024 do 15:00. Výběr záměrů k postupu do druhého kola bude zajištěn MŽP. Druhé kolo pro podávání žádostí o podporu bude vypsáno až po vyhodnocení záměrů z prvního kola. Druhé kolo již bude administrovat SFŽP ČR.

„Žádost lze podat před, v průběhu i po realizaci energetického společenství. V prvním kole budou předkládány projektové záměry. Ty budou hodnoceny podle 12 kvantitativních a kvalitativních kritérií. Do druhého kola by mělo postoupit minimálně 40 projektů, přesný počet se bude odvíjet od kvality projektů a výše požadované podpory. Projekty doporučené hodnotící komisí k podpoře budou moci podat již vlastní žádost o podporu. Podání a administrace projektu probíhá kompletně online přes portál AIS SFŽP na adrese zadosti.sfzp.cz,“ uvedl Petr Valdman.

Projekty budou hodnoceny podle záměru a budou se jim přidělovat body v kvantitativních i kvalitativních kritériích. Minimální výsledná bodová hranice pro postup je 30 bodů. Do kvantitativních kritérií patří nákladovost projektu, jeho velikost a komplexnost záměru. V kvalitativních kritériích se bude hodnotit kvalita záměru, opatření ke snížení energetické náročnosti objektů, využití obnovitelných zdrojů energie (OZE), ukládání energie a řízení jejího využití, zkušenost s provozováním OZE, participativní tvorba ES a jeho strategická vize.

Pro získání doplatku podpory bude nezbytné doložit zpracování podkladových analytických materiálů potřebných pro založení energetického společenství.„Při jejich zpracování je třeba dbát na jejich vzájemnou koordinaci a provázanost, to chceme zdůraznit,“ doplnil ředitel Valdman.

Výše dotační podpory (PDF, 78 kB)

Podkladové materiály (PDF, 45 kB)

Pro vznik energetického společenství je nezbytná osvěta a vzdělávání. „Propagace obnovitelných zdrojů na úrovni obcí, vzdělávací workshopy nebo představení vzniku ES spoluobčanům. Všechny tyto aktivity je nutné dělat, aby se komunitní energetika mohla opravdu rozvinout. Část získané podpory je proto nutné vložit právě do propagace a osvěty,“ řekl ministr Hladík s tím, že každé takové společenství by mělo mít svého koordinátora, který ohlídá jednotlivé kroky potřebné pro založení energetického společenství.

„Komunitní energetika je nedílnou součástí energetické transformace. Energetická společenství podpoří lokální spotřebu energie z obnovitelných zdrojů a pomohou domácnosti chránit před růstem cen energie na trhu. Pro kvalitní rozběh pilotních projektů je klíčovou podmínkou informační podpora včetně představení realistických možností využití jednotlivých technologických řešení. Ministerstvo životního prostředí může nabídnout obcím a dalším zájemcům o sdílení energie manuály, návody i interaktivní nástroje, které vznikají díky běžícímu projektu realizované za podpory Technologické agentury ČR,” říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a poradce ministra životního prostředí pro oblast energetiky.

Podporu energetického společenství si chválí i samotní starostové obcí. „Komunitní energetika je pro mě snahou obcí přiblížit se k soběstačnosti či dílčí nezávislosti na externích dodavatelích energií. Jde o zcela zásadní téma, kterému se konečně dostává patřičné pozornosti. Donedávna nemyslitelné věci už jsou dnes možné, nebo brzy budou. Proč? Protože dávají smysl. Systém výroby, spotřeby i akumulace energií lze i v menších obcích připravit tak, aby z nich těžili v první řadě místní obyvatelé. Zároveň se i v řadě dalších oblastí – ať jde o technické služby, odpadové hospodářství nebo třeba vodovody a kanalizace – ukázalo, že obce dovedou být velmi dobrými hospodáři, a občané to dokáží vycítit a ocenit. Z těchto předpokladů vycházíme i my ve Slatinicích. Chceme vytvořit takový energetický systém, který bude elektrickou energii vyrábět, spotřebovávat i akumulovat. U nás již existují, nebo se brzy spustí projekty fotovoltaiky (výroba) či přečerpávací vodní elektrárny (akumulace) či nových progresivních služeb pro naše občany, jakými jsou zimní chlazené kluziště nebo třeba termální lázně (spotřeba),” uvedl Ondřej Mikmek, starosta obce Slatinice. Podporované projekty musejí být realizovány do 31. prosince 2025 a mohou zahrnovat pouze způsobilé výdaje vynaložené po 1. lednu 2022.

Žádosti je možné podávat elektronicky prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR na jeho webových stránkách. Žadatelé mohou také získat informace prostřednictvím kontaktního formuláře dostupného na stránkách programu, případně mohou kontaktovat příslušné krajské pracovníky SFŽP ČR nebo MŽP.

<a data-cke-saved-href="https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=126" href="https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=126" _blank"="">Dokumenty a podmínky výzvy 7/2023

Jak může obec podpořit komunitní energetiku (PDF, 762 kB )

Dotační titul se opírá zejména o novelu energetického zákona (známá jako Lex OZE 2) , která je v současné době v legislativním procesu. Předpokládá se, že do doby skutečného založení podpořených budoucích energetických společenství, bude novela zákona v platnosti.

Prezentace z tiskové konference

V současné době probíhají dodatečné konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) lithných solí a methyl-methakrylátu. Shromážděné informace vezme výbor RAC v úvahu při přípravě stanoviska k návrhu CLH. Na žádost Evropské komise zahájila agentura ECHA konzultaci k harmonizované klasifikaci a označování (CLH) pro následující látky:

• uhličitan lithný (EC 209-062-5), chlorid lithný (EC 231-212-3) a hydroxid lithný (EC 215-183-4): jsou požadovány komentáře k nové studii (Boyle et al. 2017) a rovněž relevantní údaje týkající se srdečních letálních malformací v porovnání s informacemi zohledněnými ve stanovisku výboru RAC ze dne 16. 9. 2021;
• methyl-methakrylát, MMA (EC 201-297-1): požadavek na přezkoumání stanoviska výboru RAC ze dne 18. 3. 2021 (klasifikace MMA jako Resp. Sens. 1, H334) na základě nových informací od výrobců látky (informace o skutečných expozicích jedinců);

Komentáře ke klasifikaci lithných solí a methyl-methakrylátu lze předložit do 21. listopadu 2023.

• N(1,3-dimethylbutyl)-N'-fenyl-p-fenylenediamin (EC 212-344-0): během veřejné konzultace, která skončila 1. 9. 2023 poskytlo Rakousko informace o studii akutní toxicity 6PPD-chinonu u dvou druhů lososa;

Komentáře k těmto dalším informacím lze předložit do 14. listopadu 2023.

Komentáře k návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce Cílené konzultace CLH na stránkách ECHA.