Jen zhruba pět procent všeho textilu, který lidé vhodí do sběrných kontejnerů, putuje na charitu. Se zbytkem firmy obchodují, aby se uživily. I tak tvrdí, že v posledních letech prodělávají, protože vyhozeného oblečení ubylo. Více ZDE

Více než 200 kg směsného komunálního odpadu z 8 fakult UP, CATRIN a rektorátu se objevilo koncem listopadu na nádvoří Zbrojnice. Díky Udržitelné univerzitě a zkušeným třídičům, jimž obsah univerzitních košů prošel pod rukama, se při jeho analýze ukázalo, že univerzita a její studenti a zaměstnanci mají v třídění velký prostor pro zlepšení. Správně by totiž 53 % ze zkoumaného vzorku mělo skončit v tříděném odpadu. Podrobné výsledky dle univerzitních součástí a druhů odpadu přináší výsledná zpráva, přímo na místě vzniklo také video. Více ZDE

Kvůli dlouhotrvající pandemii koronaviru, ruské agresi na Ukrajině, energetické krizi a mnoha dalším faktorům stoupá potřeba šetřit zdroje, suroviny a zamýšlet se nad riziky globálního trhu. Ekonomickým imperativem se tak stává koncept cirkulární ekonomiky, jejíž potenciál se jen v Německu odhaduje v řádu miliard eur. Recyklace, snižování materiálové a energetické náročnosti jsou též klíčové pro dosažení strategického cíle uhlíkové neutrality, který je na celoevropské úrovni znám jako „Zelená dohoda pro Evropu“ neboli „European Green Deal“. Pro české firmy toto téma zároveň otevírá nové možnosti vstupu na německý trh.

Téma cirkulární ekonomiky jako možnosti jak zpracovávat pokud možno odpadové materiály tak, aby se šetřily původní zdroje, se nyní v Německu řeší stále více. Svazy, instituce i velké koncerny se snaží přesvědčit střední a menší firmy, aby při výrobě svých produktů začaly produkovat své zboží z již použitých materiálů. Podstatou cirkulární ekonomiky je změna produkčního řetězce z lineárního na kruhový. Výrobek se po ukončení své životnosti stane cenným zdrojem surovin. V cirkulární ekonomice tak v ideálním případě v podstatě neexistuje odpad.

Sklo, hliník, dřevo a různé kovy jsou již nyní recyklovány a používají se v SRN z větší části znovu. Opětovné zpracovávání plastů, resp. technologie na recyklaci mnoha druhů plastů není bohužel u mnoha firem prioritou. Situace se pomalu mění díky velkému chemickému koncernu BASF, který jde menším firmám příkladem. Koncern BASF si dal za cíl při výrobě svých produktů dosáhnout nulových emisí do roku 2050. Svůj strategický plán na rozvoj cirkulární ekonomiky zveřejnil pro ostatní firmy, aby se mohly v jakémkoliv měřítku inspirovat.  Možnost rozvíjet se právě v oboru opětovného zpracování plastů či dalších materiálů představuje velkou příležitost, jak vstoupit či expandovat na německý trh.

Pro začínající firmy a start-upy vznikl v 2022 v oblasti Porýní - Porúří akcelerátor „Circular Valley“, který v současné době sdružuje cca 60 firem věnujících se rozvoji technologií pro cirkulární ekonomiku. Nově vzniklá nadace „Circular Valley Foundation“ chce z regionu Porýní - Porúří (se sídlem ve městě Wuppertal) udělat globální hotspot pro cirkulární ekonomiku. Nadace působí ve třech oblastech: propaguje start-upy v cirkulární ekonomice z celého světa, radí politikům a předává znalosti široké veřejnosti. Rozvoj Circular Valley podporuje finančně i spolková země Severní Porýní-Vestfálsko, která vidí v rozvoji „údolí“ velký potenciál pro rozvoj regionu jak po finanční, tak demografické stránce.

Circular Valley je výbornou příležitostí pro zahraniční firmy vstoupit na německý trh. Podpora z akcelerátoru pomůže firmám s prvotní orientací a postupným rozvojem jejího potenciálu v tomto dynamickém odvětví. Detailní informace, jak do akcelerátoru vstoupit, jaké jsou podmínky pro zahraniční firmy, včetně finančních podmínek najdete přímo na stránkách Circular Valley.

Další možností podpory firemní spolupráce je podpůrný program Spolkového ministerstva hospodářství a ochrany klimatu Technologietransfer-Programm Leichtbau, který podporuje výzkum, technologický transfer a firemní spolupráci i v oblasti trvalé udržitelnosti a recyklace. Cílem je nalézt technologická řešení, která vedou k úspoře materiálu a k eliminaci odpadu. Cirkulární ekonomika a recyklace budou i jedním z témat letošního Hannoverského veletrhu. 18. 4. 2023 se v rámci veletrhu uskuteční konference  4. Lightweighting Summit Leichtbau 2.0 in der Circular Economy – Chancen und Herausforderungen . České firmy zde mohou získat přehled o technologickém vývoji odvětví a navázat cenné kontakty.

Evropská komise požádala agenturu ECHA, aby připravila zprávu o šetření týkající se polyvinylchloridu (PVC) a aditiv používaných v PVC. Agentura ECHA žádá zúčastněné strany, aby poskytly veškeré dostupné informace, které se týkají některých aditiv používaných v PVC i v dalších alternativních plastech. Výzva k předložení připomínek a důkazů nenahrazuje veřejnou konzultaci k návrhu, která je standardní součástí řízení o omezení. Zainteresované strany mohou do 31. března 2023 předložit své připomínky a důkazy prostřednictvím formuláře  na internetové stránce ECHA.

Podrobnosti o navrhovaném omezení přibližně 10 tisíc per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS) jsou zveřejněny na stránkách ECHA. Výbory RAC a SEAC začnout návrh hodnotit z hlediska rizik pro lidi, životní prostředí a dopadů na společnost.

Návrh na omezení PFAS, který připravily orgány Dánska, Německa, Nizozemí, Norska a Švédska, byl 13. ledna 2023 předložen agentuře ECHA. Cílem tohoto návrhu je snížení emisí PFAS v životním prostředí.

Všechny PFAS, které spadají do působnosti návrhu, mají vysoce perzistentní vlastnosti. Pokud jejich úniky do životního prostředí nebudou včas minimalizovány, pak lidé, zvířata i rostliny budou vystaveny stále větší expozici a bude dosaženo takových úrovní, které mají negativní vliv na lidské zdraví i životní prostředí.

Pokud nebudou přijata opatření, mohlo by v průběhu příštích 30 let skončit v životním prostředí 4,4 milionů tun PFAS.

Vědecké výbory agentury ECHA pro posuzování rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC) na svých zasedáních v březnu 2023 zkontrolují, zda návrh na omezení PFAS splňuje požadavky stanovené v příloze XV nařízení REACH. Dokumentace bude následně zveřejněna na stránkách ECHA. Na 22. března 2023 je naplánováno zahájení šestiměsíční konzultace.

Dne 5. dubna 2023 bude uspořádána online informační schůzka, jejímž cílem je vysvětlit proces omezení a pomoci zájemcům o účast na konzultaci.

Další informace:

• Text zprávy ECHA [EN]

• Omezení výroby, uvádění na trh a používání PFAS

• Nejžhavější vědecká témata - PFAS

• Řízení o omezení

Spolu s prudce se zvyšující cenou potravin vyvstává i otázka, kolik jich spotřebitelé znehodnotí a jakou finanční hodnotu vyhozené potraviny mají. Vysoká škola ekonomická v Praze ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a spolkem Zachraň jídlo nyní sestavila výpočet pro odhad ceny znehodnocených potravin v domácnostech. Vyplývá z něj, že rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně přijde o 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč.

Základem propočtu byla data, která v rámci svého měření získala Mendelova univerzita v Brně v průběhu let 2019 až 2022, což jsou nejpřesnější data o plýtvání českých domácností, jaká jsou k dispozici. „Komunální odpad ze sídliště, který jsme po dobu tří let měřili, nám dává nejpřesnější údaje o množství skutečně vyplýtvaných potravin. Použita byla průměrná hodnota plýtvání na sídlišti, protože ve vilových či venkovských zástavbách mnoho potravin skončí na kompostu. Jednalo se o 53 kilogramů na osobu za rok po odečtení nevyhnutelného odpadu, jako jsou například skořápky a kosti,” uvádí Lucie Veselá z Mendelovy univerzity v Brně.

Veronika Mokrejšová, odborná asistentka na Vysoké škole ekonomické v Praze, v týmu s Alenou Filipovou a Jiřím Zemanem, vzali při výpočtu ceny vyplýtvaných potravin do úvahy mnoho proměnných. Mimo jiné také data Českého statistického úřadu o kilogramové spotřebě potravin a o spotřebních výdajích českých domácností na potraviny. “Mysleli jsme i na jejich složení (dražšími potravinami se totiž plýtvá méně, rychle se kazícími zase více). Díky kvalifikovanému odhadu založenému na datech MENDELU bylo možno do výpočtu zohlednit také potraviny, které vyléváme do dřezu či toalety. Výpočet dále pracuje s inflací (včetně predikce České národní banky na rok 2023) a také s kvalifikovaným odhadem vlivu skutečnosti, že již v průběhu loňského roku k nějakému poklesu plýtvání potravinami v domácnostech vlivem ekonomické krize došlo,” vysvětluje Veronika Mokrejšová z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Z tohoto složitého výpočtu vznikla suma za vyplýtvané potraviny. Lze předpokládat, že v roce 2023 skončí v koši, kompostu a odpadních trubkách potraviny v hodnotě 3519 Kč na obyvatele. Pokud bychom pracovali s průměrnou domácností dle ČSÚ, tedy 2,33 člověka, pak se jedná o 8 199 Kč za rok 2023. Rodina se dvěma dětmi může letos ušetřit 14 076 Kč, pokud nebude plýtvat.

Je to téma, které budí emoce. Na jednu stranu jsou prezentovány jako cesta, jak se vymanit z tun plastového odpadu, jímž jsme si zamořili planetu. Na stranu druhou mají bioplasty odpůrce, kteří tvrdí, že jsou v podstatě chimérou, která vzniklou situaci nevyřeší. Protože se v přírodě špatně rozkládají, jejich technologická recyklace je omezená a výrazně se nesníží ani množství produkce jednorázových obalů. Více ZDE

Dezinformace hrají prim nejen v politice, ale pronikly již i do ekonomických témat. Nepravdivé a záměrně zkreslené zprávy (fakenews) jsou velkou hrozbou i pro téma cirkulární ekonomiky. Ta hraje klíčovou roli v rámci zelené transformace a dekarbonizace průmyslu v EU. Typickou dezinformací je tvrzení, že cirkulární principy jsou o utahování opasků bez reálného ekonomického přínosu, které navíc povedou ke snižování kvality výrobků. Další mylnou informací je, že cirkulární ekonomika ohrožuje mezinárodní obchod, vede k nové podobě socialismu nebo může evropské hospodářství dovézt do další energetické krize. Proč tyto dezinformace aktuálně vznikají a jaká jsou naopak fakta o přínosech cirkulární ekonomiky? Více ZDE

Veřejný ochránce práv by uvítal, kdyby se občanské spolky mohly opět víc zapojovat do řízení o povolování staveb. Od roku 2018 se totiž po poslední změně předpisů nemohou spolky účastnit velké části povolovacích procesů podle stavebního zákona. To se mohlo změnit díky aktuálně projednávanému návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku, který zahrnuje i úpravy zákona o ochraně přírody a krajiny. Ombudsman tento návrh už dříve připomínkoval. Do Sněmovny se ale nakonec dostala k projednání verze, která s větší účastí veřejnosti nepočítá. 

Ombudsman proto oslovil členy sněmovního výboru pro životní prostředí a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a upozornil je, že spolky mohou být v povolovacích řízeních v mnohém přínosné: „Mohou stavební úřad seznámit s cennými informacemi z oblasti ochrany životního prostředí v dané lokalitě. I díky jejich návrhům tak mohou být výsledné stavby šetrnější k přírodě,“ míní ombudsman Stanislav Křeček. Spolky, které by chtěly úmyslně zdržovat nebo mařit projednání konkrétního stavebního záměru, jsou podle něj spíše výjimkou. „Podle mých zkušeností jsou členy spolků ve většině případů místní obyvatelé, kteří uplatňují námitky proti investičním záměrům, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu prostředí, v němž žijí,“ dodal v dopise poslancům.

Široké zapojení veřejnosti předpokládá i takzvaná Aarhuská úmluva o účasti veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí. V ní se státy zavázaly, že umožní účast veřejnosti v počátečním stadiu rozhodování, kdy je stále možné výslednou podobu stavby ovlivnit. Podle současných předpisů se u nás ale mohou občanské spolky zapojovat jen do malé části řízení, konkrétně pouze těch o velkých stavebních záměrech, které musí mít posouzení vlivů na životní prostředí – takzvanou EIA. 

V minulosti se proti omezení účasti spolků v zákoně o ochraně přírody a krajiny postavila u Ústavního soudu skupina senátorů, k jejich návrhu se tehdy připojila také veřejná ochránkyně práv. Ústavní soud v únoru 2021 rozhodl, že napadená část zákona není v rozporu s Ústavou. Sedm soudců z patnácti ale zároveň uplatnilo takzvané odlišné stanovisko. Měli mimo jiné za to, že sporné ustanovení zákona nevede k naplnění toho, co zákonodárci zamýšleli, tedy ke zrychlení územních a stavebních řízení. Podobný argument nyní zmiňují i environmentální spolky.

Podle ombudsmana by zákonodárci mohli záměrným obstrukcím v územních a stavebních řízeních a následnému prodlužování celého povolovacího procesu předejít jinak než současným výrazným omezením účasti veřejnosti. Variantou je například podmínka, že může jít pouze o spolek, který má místní vazbu na dané řízení.

Aktuální projednávání návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku teď sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj přerušil. Do 20. února mohou poslanci přijít s pozměňovacími návrhy. Další týden pak má Ministerstvo životního prostředí jako předkladatel zákona čas na to, aby se k pozměňovacím návrhům vyjádřilo.

Dokument ke stažení:

• Dopis veřejného ochránce práv předsedům výborů - jednotné environmentální stanovisko

Obchodní řetězce Kaufland a Lidl 23. února spustí testovací projekt zpětného odběru nápojových PET lahví a plechovek. Každý řetězec umožní zákazníkům obaly vracet ve třech svých obchodech. V tiskové zprávě o tom informovali mluvčí obou společností, které patří pod obchodní skupinu Schwarz. V ČR se s zálohováním PET lahví a plechovek zatím nepočítá. Ministerstvo životního prostředí ale připravuje pro případné zavedení legislativní návrh. Zákazníci, kteří službu využijí, v obchodech dostanou slevové kupony na nákup. Více ZDE

Vláda schválila vyhodnocení pokračování ekoauditu. MŽP reviduje nároky některých předpisů v oblasti životního prostředí na podnět byznysu třináctým rokem MŽP vyhodnotilo další etapu ekoauditu. Shromažďuje v něm podněty z podnikatelské sféry k předpisům na ochranu životního prostředí a následně prověřuje odůvodněnost z nich vycházejících požadavků. Na základě impulsů doposud realizovalo 144 vstřícných úprav, nyní pracuje na dalších 10 úkolech. Ekoaudit má především snižovat nadbytečnou administrativní zátěž a legislativní překážky.

V nejnovější etapě, která byla zahájena v prosinci 2021, bude MŽP řešit deset. Do června 2024 připraví například vyhlášku k palivům z odpadů (TAP), kterou očekávají svazy ze sektoru odpadového hospodářství. Dalším takovým úkolem je vydání vyhlášky upravující tzv. režim odpad/neodpad pro zeminy a recyklované výrobky např. z recyklovaných odpadních plastů, aby se bez nadbytečných procedurálních komplikací mohly prosazovat na trhu. Dále do prosince příštího roku má být novelou zákona o odpadech pro provozovatele lékáren zredukována nynější povinnost čtvrtletních hlášení o množství odpadu léčiv z domácností, které předávají do zařízení pro nakládání s odpady, na jedno hlášení ročně podané přes Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Do přílohy zákona o odpadech stanovující seznam zařízení k využití odpadu, která smí být provozována bez povolení provozu zařízení (např. sklárny nebo papírny), by se měl také vrátit i sektor výroby desek na bázi dřeva. Touto úpravou se zvýší konkurenceschopnost technologií recyklace dřeva, zjednoduší jeho recyklace a odstraní zbytečná administrativní zátěž.

„Úkoly uložené v předchozích fázích ekoauditu se daří úspěšně plnit, dosavadní bilance je 144 úkolů splněných a 20 zatím v řešení. Ekoaudit začíná sběrem podnětů od podnikatelských svazů, pokračuje věcnou komunikací mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí a následnými jednáními s autory konkrétních podnětů,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Do ekoauditu se nezařazují zejména podněty, jejichž realizací by se ČR dostala do konfliktu s právem EU, nebo k nim MŽP vyslovilo zásadní nesouhlas, ať již z důvodů věcných nebo právních. Možnost vedení odborné diskuse o jednotlivých podnětech a následnou realizaci dohodnutých úkolů vnímá podnikatelská sféra dlouhodobě velmi pozitivně.

Hodnota globálních trhů s emisními povolenkami v loňském roce stoupla o 14 procent na rekordních 850 miliard eur (20,2 bilionu Kč). Na trzích změnily majitele povolenky na zhruba 12,5 miliardy tun emisí oxidu uhličitého, což bylo o 20 procent méně než v předchozím roce. Hodnota trhu se však zvýšila kvůli růstu cen. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje analytiků společnosti Refinitiv. Více ZDE

Celosvětová produkce znečišťujících jednorázových plastů v letech 2019 až 2021 vzrostla o šest milionů tun ročně, a to navzdory celosvětovým snahám o přísnější regulaci jejich používání. Producenti učinili jen malý pokrok při řešení problémů s jednorázovými plasty a ve zvýšení recyklace. Vyplývá to ze studie australské nadace Minderoo Foundation, jejíž výsledky zveřejnila agentura Reuters. Více ZDE

Unikátní software pro odpadovou produkci s názvem TIRAMISO slouží zájemcům z řad veřejnosti, krajům, obcím, investorům a odborníkům v odpadovém hospodářství. Díky spolupráci Ministerstva životního prostředí a odborníků ze strojní fakulty VUT v Brně prostřednictvím výzkumu Beta2 Technologické agentury ČR vznikla webová aplikace, s jejíž pomocí může MŽP, kraje či obce stavět své odpadové plány. TIRAMISO dokáže na základě matematického modelu předpovědět produkci odpadů až do roku 2040, nabízí rovněž různé scénáře předpokládaného vývoje.

Pro přípravu na budoucnost jsou klíčová data, u odpadového hospodářství, na nějž je navázána cirkulární ekonomika, to platí dvojnásob. Prognózy produkce odpadů v České republice doposud probíhaly spíše roztříštěně podle různých metod. Na úrovni obcí a krajů v některých případech tak ani nemusely predikce korespondovat s těmi celorepublikovými.

„Výzkumný tým TIRAMISO zpracoval jednotnou certifikovanou metodiku prognózování produkce odpadů (zde), která je základem pro náš software. Ten z výsledků předchozích let odhadne budoucí množství komunálních, stavebních nebo zdravotnických odpadů,“ uvedl ředitel odboru odpadů MŽP Jan Maršák. „Pomocí stanovení složení směsného komunálního odpadu díky naší metodice je také možné zjistit procentuální zastoupení materiálových složek v odpadu. Na jejím základě budou obce, kraje i firmy postupovat při rozborech jednotně, aby šlo výsledky porovnávat. Díky tomu budeme mít odpověď na to, jak občané třídí a kolik recyklovatelných materiálů stále ještě zbytečně končí v černých popelnicích,“ dodal Maršák.

Data o odpadech a informace získané z rozborů komunálního odpadu vstupují do matematického modelu a TIRAMISO spočítá, jak se bude vyvíjet množství komunálních odpadů v dalších letech. Nejnižší územní jednotkou, pro kterou je možno prezentovat predikci, jsou takzvané obce s rozšířenou působností, kterých je v ČR přes 200. Dále to jsou kraje a území celé České republiky. Software pracuje se širokou škálou různých druhů a skupin odpadů. „Výstupy prognostického modelu bude Ministerstvo životního prostředí využívat k tvorbě svých strategií. Kraje a obce je mohou využívat při sestavování odpadových plánů. Očekáváme, že predikce budou zajímat i investory nebo firmy, které se zabývají zpracováním odpadů,“ řekl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zájemci si v TIRAMISO mohou zobrazit jak prognózy postavené na statistických modelech stanovujících trendy na základě dat z minulosti, nebo také ministerstvem sestavené scénáře možného budoucího vývoje. MŽP aplikaci TIRAMISO dává k volně k dispozici, aby mohla dobře sloužit široké odborné veřejnosti. Najdete ji zde. V rámci realistického scénáře MŽP očekává nárůst produkce komunálních odpadů do roku 2035 až na 6,6 milionů tun. Oproti tomu optimistický scénář MŽP předpovídá vrchol produkce komunálních odpadů v roce 2028 a pak mírný pokles na 6,2 milionů tun v 2035.