Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k odpadu z elektrických a elektronických zařízení. V rámci posouzení by se mělo prozkoumat, zda jsou cíle a oblast působnosti směrnice (o odpadech z elektrických a elektronických zařízení z roku 2012) i nadále použitelné a dostatečné, a to s ohledem na současné i budoucí potřeby. Směrnice cílí na předcházení nepříznivým dopadům výroby OEEZ a nakládání s nimi nebo jejich snížení, snížení celkových dopadů využívání zdrojů a v neposlední řadě na zlepšení účinnosti využívání zdrojů. 

Za účelem dosažení těchto cílů stanoví směrnice mimo jiné opatření pro sběr OEEZ odděleně od netříděného komunálního odpadu, pro jejich řádné zpracování (využití a recyklaci) a pro podporu opětovného použití (přípravu k němu). Stanoví ambiciózní cíle pro sběr, které se postupem času zvyšují, kombinované cíle týkající se přípravy k opětovnému použití a recyklace a také cíle v oblasti využití.

Směrnice zahrnuje rozšířenou odpovědnost výrobce, podle níž jsou výrobci elektrických a elektronických zařízení (EEZ) povinni financovat sběr a zpracování OEEZ.

Dokuemnt ke stažení:

EU 103_23 EK Odpad z elektrických a elektronických zařízení

Svět prohrává boj s časem při plnění svých klimatických cílů, řekl dnes předseda nadcházející konference OSN o změnách klimatu COP28 na nynějším prvním africkém klimatickém summitu v Keni. Současně přislíbil investici 4,5 miliardy dolarů (přes sto miliard Kč) od Spojených arabských emirátů na rozvoj zelené energie v Africe. Informovala o tom agentura Reuters. Hlavy afrických států dnes v keňském hlavním městě jednají zejména o tom, jak sehnat peníze na ekologickou agendu kontinentu. Více ZDE

Netradiční, ale razantní způsob, jak upozornit obyvatele na nešvar odkládání odpadu mimo určené nádoby, zvolili ve Žďáře nad Sázavou. Veškerý nepořádek, jehož se lidé během měsíce takto nesprávně zbavili, nechala radnice svézt přímo do centra města. Část náměstí Republiky tak zaplnil odpad od papírových krabic a kartonů přes plasty, hračky, obuv, elektrospotřebiče až po nábytek. Více ZDE

Systém záloh na PET lahve a plechovky na Slovensku funguje už více než rok a půl a podle červencového průzkumu vnímá naprostá většina slovenské populace (93 %) jeho zavedení jako jednoznačně správný krok. Vracení použitých PET lahví a plechovek nepředstavuje podle posledního průzkumu pro respondenty problém a záloha ve výši 15 eurocentů (cca 3,6 Kč) je pro 80 % z nich dostatečně motivující, aby použitý obal vrátili do sběrného místa. Obchody s potravinami vnímá více než 85 % Slováků jako ideální místo pro vracení zálohovaných obalů. Podle zkušenosti dotazovaných pomohl systém snížit množství odhozených petek a plechovek v přírodě.

V Česku se v posledních letech vedou diskuse o zavedení zálohování na PET lahve a plechovky a nyní již i nabírají konkrétních obrysů díky legislativě, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. I proto je slovenský systém záloh od samotného spuštění pod drobnohledem Čechů. Ten si přitom i přes prvotní „porodní bolesti” vede velmi dobře, zpětná míra sběru k recyklaci je na neuvěřitelných 88 % pro rok 2023, od samotného počátku systému jde pak o 77% míru návratnosti. Slováci tak jen za první polovinu roku 2023 vysbírali 490 206 603 nápojových obalů, které jsou následně recyklovány do nových lahví a plechovek.

„Spokojeni se systémem jsou také samotní Slováci, 93 % z nich v průzkumu potvrdilo zavedení záloh jako správný krok. Drtivá většina slovenské populace zálohované obaly vrací, 82 % tak činí pravidelně, pouze jedno procento dotazovaných se v průzkumu přiznalo, že obaly nevrací vůbec,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. „Jsme rádi, že slovenská veřejnost přijímá systém záloh tak pozitivně, obzvlášť u litteringu si lidé všímají změn a výraznému úbytku odpadu v přírodě,” komentuje výsledky průzkumu Marián Áč, ředitel Správce zálohového systému na Slovensku.

Sběrná místa v obchodech s potravinami Slovákům vyhovují, uvedly to více než čtyři pětiny respondentů. Polovina z nich vrací obaly nejčastěji v supermarketech a čtvrtina v hypermarketech, 15 % pak nejčastěji zajde do menšího obchodu, který mají nejblíže domovu.

Stejně jako v ostatních zálohových systémech, tak i na Slovensku musí spotřebitelé vracet nápojové obaly nezmačkané. To Slováky ale netrápí, více než tři čtvrtiny dotazovaných uvedly, že to jako problém nevnímají. Ani v Česku nemá potřeba vracet obaly nezmačkané na podporu záloh žádný vliv, systém záloh podle opakovaně provedených průzkumů podporuje 8 z 10 Čechů. A to i přesto, že díky třídění do sběrných kontejnerů si na sešlapávání nápojových obalů lidé zvykli.

Na Slovensku je podle respondentů správně nastavená výše zálohy. To je pro dobře fungující zálohový systém důležité. „Záloha musí být dostatečně vysoká, aby spotřebitele motivovala k vracení použitých nápojových obalů, nesmí však být naopak příliš vysoká, aby neodradila od nákupu nápoje,“ vysvětluje Kristýna Havligerová a dodává: „80 % Slováků potvrdilo zálohu ve výši 15 centů jako dostatečnou motivaci, díky které pravidelně vrací zálohované obaly do sběrných míst. Více než třetina respondentů přitom uvedla, že vyšší záloha by je mohla od nákupu odradit.“

Na Slovensku jsou viditelné také konkrétní pozitivní dopady na životní prostředí. Zásadně se snížilo množství volně pohozených lahví a plechovek v přírodě. To je jednoznačná zpráva z národních parků a dalších míst, která tzv. littering dříve trápil. Pokles odhozených nápojových obalů vnímají i Slováci. Více než 92 % si myslí, že systém záloh pomohl snížit počet PET lahví a plechovek pohozených v přírodě. A potvrzují to i konkrétní data společnosti ENVI-PAK[1]. „Zatímco před zavedením záloh v létě roku 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 20,5 % a PET lahve 15 %, po zavedení systému záloh na podzim roku 2022 to bylo jen 3,8 % plechovek a 5,3 % PET lahví a letos v létě (2023) už pouze 2,2 % plechovek a 3,2 % PET lahví,“ přibližuje čísla z analýzy společnosti ENVI-PAK Kristýna Havligerová.

Průzkum byl proveden na Slovensku na vzorku 1009 respondentů. Sběr dat byl realizován v červenci 2023 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Invazní nepůvodní druhy představují velkou globální hrozbu pro přírodu, ekonomiku, potravinovou bezpečnost a lidské zdraví. Sehrály klíčovou roli v 60 % dokumentovaných případů vymírání rostlin a živočichů a roční náklady s nimi spojené dosahují 423 miliard dolarů. Mezivládní platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) včera vydala Hodnotící zprávu o invazních nepůvodních druzích a jejich kontrole. Dokument poskytuje rozhodovacím orgánům souhrnné informace o současném stavu biologických invazí a nástrojích, které mohou šíření invazních druhů omezit. Zprávu připravilo 86 odborníků ze 49 zemí světa a za Českou republiku se na ní podíleli Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR.

Mezivládní platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) již v roce 2019 uvedla, že invazní nepůvodní druhy jsou jednou z pěti hlavních přímých příčin celosvětového úbytku biologické rozmanitosti. Hrozba, kterou představují, je však často podceňována a přehlížena.  Včera proto představila Hodnotící zprávu o invazních nepůvodních druzích a jejich kontrole (dále jen „Zpráva“), ve které vládám poskytuje vědecky podložené důkazy, nástroje a možnosti, jak se vypořádat s problémy, které biologické invaze způsobují.  

„Hodnotící zpráva o invazních nepůvodních druzích a jejich kontrole je zcela zásadní dokument, který umožní rozhodovacím orgánům po celém světě porozumět současnému stavu a trendům v šíření invazních nepůvodních druhů, příčinám jejich výskytu a dopadům na invadované ekosystémy. Tyto informace mohou státy využít k politickému řešení problémů, jež invazní druhy představují,“ říká spoluautor zprávy Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a dodává: „Existující opatření jsou nedostatečná, 80 % zemí světa má ve svých národních plánech v oblasti biologické rozmanitosti stanoveny cíle týkající se invazních druhů, ale pouze 17 % zemí má národní zákony nebo předpisy, které tuto problematiku konkrétně řeší. To zvyšuje riziko šíření invazních druhů nejen pro danou zemi, ale i pro sousední státy. V ČR je situace relativně dobrá, máme novelu zákona o ochraně přírody z předloňského roku, pomohlo by ale přijetí národního seznamu invazních druhů. Evidujeme přes 1500 nepůvodních rostlin, okolo 80 obratlovců a 700 bezobratlých – zdaleka všechny sice nejsou invazní, ale přesto jsou to varovná čísla.“

Zpráva uvádí, že v důsledku rozmanitých projevů lidské činnosti po celém světě zdomácnělo více než 37 000 nepůvodních druhů, z toho je přes 3 500 invazních. Tento počet je zcela jistě podhodnocený, protože z řady oblastí chybějí přesné informace, a nadále velmi rychle vzrůstá. Celosvětově nejrozšířenější invazní rostlinou je vodní hyacint (Pontederia crassipes), suchozemský keř libora proměnlivá (Lantana camara), mezi živočichy krysa obecná (Rattus rattus). V České republice patří mezi nejrozšířenější invazní rostliny netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), celík kanadský (Solidago canadensis) nebo trnovník akát (Robinia pseudoacacia), mnohé druhy, jako pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), se však rychle šíří.

Autoři zprávy zdůrazňují, že všechny nepůvodní druhy nejsou invazní; jedná se pouze o ty, které v území, do kterého byly člověkem zavlečeny, zdomácněly, rozšířily se a mají negativní dopady na přírodu a často i na člověka. Za invazní považujeme přibližně 6 % rostlin, 22 % bezobratlých, 14 % obratlovců a 11 % mikrobů z celkového počtu nepůvodních druhů v dané skupině. Velkému riziku jsou vystaveni zejména lidé na přírodě nejvíce závislí jako původní obyvatelé a místní komunity. Přitom na územích spravovaných původními obyvateli se vyskytuje více než 2 300 invazních druhů.

Zpráva, kterou v sobotu v německém Bonnu schválili zástupci 143 členských států IPBES a na které pracovalo po více než čtyři roky 86 odborníků ze 49 zemí dále uvádí, že v roce 2019 přesáhly celosvětové ekonomické náklady na invazní nepůvodní druhy 423 miliard dolarů ročně, přičemž od roku 1970 v každém desetiletí vzrostly nejméně čtyřikrát. Dokument čerpá z více než 13 000 odkazů odrážejících rozsah existujících znalostí o invazních druzích, včetně vědeckých článků, vládních zpráv a znalostí domorodých a místních obyvatel.

Přestože mnoho nepůvodních druhů bylo v minulosti introdukováno záměrně kvůli předpokládanému přínosu pro lidi, zpráva IPBES konstatuje, že negativní dopady těch, které se staly invazními, jsou pro přírodu a lidi obrovské. Na celosvětovém vymírání živočichů a rostlin se invazní druhy podílely jako hlavní faktor v 60 % případů a v 16 % případů byly dokonce jedinou příčinou extinkce původního druhu. Je doloženo, že nejméně 218 invazních druhů bylo zodpovědných za více než 1 200 lokálních extinkcí. Nejedná se však pouze o vymírání, zpráva dokumentuje, že 85 % invazí má negativní dopad na původní ekosystémy. Příkladem jsou například bobr kanadský (Castor canadensis) nebo ústřice velká (Magallana gigas), kteří ovlivňují fungování celých ekosystémů tím, že přeměňují stanoviště. V téměř 80 % případů působí invazní druhy škody lidem – poškozují zdroje obživy a mají negativní dopad na kvalitu života, např. v podobě nemocí, jako jsou malárie, zika a západonilská horečka, které šíří invazní druhy komárů.

Celosvětový nárůst invazních nepůvodních druhů a jejich negativních dopadů lze očekávat i v budoucnosti; přispívá k tomu zrychlující se globální ekonomika, intenzivnější využívání půdy a moří, změna klimatu i demografické změny.

Šíření invazních druhů a jejich dopadům lze předcházet. „Pro naprostou většinu druhů a situací existují cílená opatření, která skutečně fungují; jejich vhodnost a účinnost závisí na místních podmínkách. Nejúčinnějším způsobem, jak zamezit šíření, je prevence – zde se jedná zejména o kontroly dovozu na hranicích, díky kterým se podařilo omezit např. šíření invazní kněžice mramorované v Austrálii. U druhů, které se již do země dostaly, je vhodné omezování šíření, vymýcení, či pravidelná kontrola, ale také zvyšování odolnosti ekosystémů vůči budoucím invazním druhům. V České republice například vzděláváme zadavatele managementu invazních druhů tak, aby likvidace byla efektivní,“ říká spoluautor zprávy Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR.

Autoři vidí nejdůležitějších poselství zprávy v tom, že pokrok v boji proti invazním nepůvodním druhům je  dosažitelný prostřednictvím integrovaného přístupu, který zohledňuje konkrétní souvislosti a zapojuje různá odvětví společnosti. „Bezprostřední naléhavost problému biologických invazí, které způsobují rozsáhlé a rostoucí škody přírodě i lidem, činí tuto zprávu nesmírně cennou a aktuální," uvedla Dr. Anne Larigauderie, výkonná tajemnice IPBES. „Vlády celého světa se v prosinci loňského roku v rámci nového Kunming-Montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost dohodly, že do roku 2030 sníží zavlékání a zdomácňování prioritních invazních druhů nejméně o 50 %. To je zásadní, ale zároveň velmi ambiciózní závazek. Zpráva IPBES o invazních nepůvodních druzích poskytuje důkazy, nástroje a možnosti, které mohou tento závazek učinit splnitelnějším."

Klíčové statistiky a fakta ze zprávy

Druhy:

• >37 000: nepůvodní druhy zdomácnělé v některé oblasti světa;

• 200: nové nepůvodní druhy zaznamenané každý rok;

• >3 500: celosvětově zaznamenané invazní nepůvodní druhy

• podíl invazních druhů z celkového počtu nepůvodních druhů: rostliny 6 % (1 061 druhů), bezobratlí 22 % (1852), obratlovců 14 % (461), mikrobi 11 % (141)

• 37 %: procento z celkového počtu známých zdomácnělých nepůvodních druhů,  zaznamenané od roku 1970

• 36 %: předpokládaný nárůst počtu nepůvodních druhů do roku 2050 ve srovnání s rokem 2005 za předpokladu, že budou pokračovat dosavadní trendy v příčinách jejiech výskytu;

• >35 %: podíl nepůvodních sladkovodních ryb ve Středozemním moři, které pocházejí z akvakultury.

Dopady:

• 34 %: podíl dopadů invazí registrovaných v Americe (31 % v Evropě a střední Asii, 25 % Asie a Tichomoří; 7 % Afrika);

• 75 % zaznamenaných dopadů připadá na souš (většinou v lesích mírného a boreálního pásma, v lesních porostech a v obdělávaných oblastech), 14 % na sladkovodní ekosystémy, 10 % na moře

• 60 %: podíl celosvětových případů vymírání původních rostlin a živočichů, k nimž přispěly invazní nepůvodní druhy;

• 16 %: podíl zaznamenaných celosvětových případů vymírání, jež invazní druhy způsobily jako jediný faktor

• 1 215: počet případů lokálního vymření původních druhů způsobených 218 invazními nepůvodními druhy (32,4 % bezobratlí, 50,9 % obratlovci, 15,4 % rostliny, 1,2 % mikrobi);

• 27 %: dopady invazních nepůvodních druhů na původní druhy prostřednictvím změn vlastností ekosystému (24 % prostřednictvím mezidruhové konkurence; 18 % prostřednictvím predace; 12 % prostřednictvím herbivorie);

• 90 %: podíl případů vymírání na ostrovech připisovaných zejména invazním nepůvodním druhům;

• 423 miliard USD: odhadované roční ekonomické náklady biologických invazí, 2019;

• 92 %: podíl ekonomických nákladů na biologické invaze připisovaný invazním nepůvodním druhům, které snižují přínos přírody pro lidi a dobrou kvalitu života (zbývajících 8 % nákladů souvisí s managementm biologických invazí);

• >2 300: invazní nepůvodní druhy zdokumentované na pozemcích spravovaných, využívaných, či vlastněných domorodými obyvateli;

• 4×: nárůst ekonomických nákladů na biologické invaze v každém desetiletí od roku 1970.

Politika a řízení:

• 80 % (156 ze 196): země s cíli v národních strategiích a akčních plánech v oblasti biologické rozmanitosti pro management biologických invazí;

• >200 %: nárůst počtu zemí s národními seznamy invazních druhů, včetně databází, za posledních deset let (196 zemí v roce 2022);

• 83 %: země bez specifických vnitrostátních právních předpisů nebo nařízení týkajících se invazních nepůvodních druhů;

• 88 %: úspěšnost eradikačních programů (celkem 1 550) prováděných na 998 ostrovech;

• 60 %: míra úspěšnosti programů biologické kontroly invazních nepůvodních rostlin a bezobratlých živočichů.

Evropská komise zveřejnila 31. srpna zprávu o Evropském investičním fondu (EIF), který podepsal účast ve výši 50 milionů EUR v Circular Plastics Fund I SCSp společnosti Infinity Recycling. Celou transakci podporuje program InvestEU, který má za cíl mobilizovat více než 372 miliard EUR v dodatečných investicích pro politické priority EU v období 2021–27, a dále to podporuje také Evropská investiční banka. Circular Plastics Fund používá pokročilé recyklační technologie, jako jsou chemické procesy, které umožňují plnou recyklaci plastového odpadu na konci životnosti, výrobu nových plastů s vlastnostmi ekvivalentními původním a jejich opětovné zavedení do stávajícího hodnotového řetězce.

Málokteré jméno má ve světě fotografie takový přesah za hranice umění a estetiky: francouzský fotograf, ekolog a filmař Yann Arthus-Bertrand využívá sílu obrazu i ke zvýšení povědomí o naléhavých problémech současnosti, zejména s ohledem na životní prostředí. To je i případ známého snímku Coeur de Voh, mangrovového mokřadu ve tvaru srdce v Nové Kaledonii. Jeho příběh přibližuje další díl seriálu Slavné fotografie. Více ZDE

Ve světě rychleobrátkového sortimentu pro děti se v Česku začínají objevovat nové koncepty založeny na principu cirkularity. Obdobně funguje nová online platforma Hraj si zas, založená na osobní vizi Kateřiny Klancové. Nabízí zcela nový přístup k udržitelnému rodičovství a zároveň se angažuje v ochraně životního prostředí. Více ZDE

Radnice ve Žďáru nad Sázavou chce ukázat lidem, kolik odpadu zůstává odloženo u popelnic a kontejnerů. Jde o kartony, elektrospotřebiče i nábytek. Odpadky sebrané za tento měsíc nechá 1. září navést na náměstí, čímž zahájí dlouhodobou osvětovou kampaň. Uklízení tohoto nepořádku ročně stojí 400 000 korun, které by se daly využít lépe. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh prováděcího nařízení k postupu schvalování a certifikace inovativních technologií pro snižování emisí CO2 z osobních a dodávkových automobilů. V souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2019/631 stanoví Komise postup pro schvalování inovativních technologií jako ekologických inovací.

Dokument ke stažení:

EU 102_23 EK Návrh prováděcího nařízení – Ares(2023)5758741

Předcházení vzniku odpadů není žádnou novinkou. Jakýkoli bazar je vlastně reuse centrem. Přesto se tato zkratka nejvíce ujala při identifikaci služby měst a obcí, které jejím prostřednictvím předchází vzniku odpadů a také ulehčují peněženkám občanů. Oproti bazarům totiž předměty nevykupují a předání realizují jen s minimálním manipulačním poplatkem. Na vybudování reuse center mají zároveň obce možnost získat nemalé dotace, přičemž ty dokáží pokrýt i náklady na pořízení softwarového i hardwarového vybavení. Informační systém ENVITA s modulem ReUse doslova trivializuje evidenci opětovně použitelných předmětů, tedy evidenci jejich příjmu a výdeje, a to za pomoci obyčejného mobilního telefonu nebo tabletu s připojením na internet. Na pozadí této evidence dochází k automatickému ovládání viditelnosti předmětů na propagační webové stránce, čímž se daří významně zrychlovat koloběh předmětů a míru zájmu o ně. Více ZDE

Přes virtuální tržiště potravin od místních výrobců, které spustil loni na podzim Jihočeský kraj s agrární komorou, se prodalo zboží za šest milionů Kč. Berou ho školní jídelny i dětské domovy.  Cílem je zajistit lokální a čerstvé výrobky a podpořit místní zemědělce. Více ZDE

Stékají se zde dvě nejmohutnější řeky – Morava a Dyje. Kolem dokola je říční krajina lužních lesů a louky s mohutnými solitérními duby. To vše obklopené sítí slepých ramen a tůní. Zvláštnost tohoto území dlouhá léta nutí odborníky i politiky přemýšlet, zda mu nedat větší ochranu. Po dlouhých diskuzích je tomu osud nakloněn. Ministerstvo životního prostředí zahájilo proces, díky kterému by se Soutok měl zanedlouho stát chráněnou krajinnou oblastí. Více ZDE

Další informace:

• Více na soutok.nature.cz.
• Interaktivní mapa.
• Časté dotazy.
• Návrh bližších ochranných podmínek.
• Návrh záměru na vyhlášení.
• Oblasti Soutoku Moravy a Dyje je věnováno celé číslo časopisu Ochrana přírody.

Ve Sbírce předpisů ČR vyšla Vyhláška č. 256/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. září 2023. 

Cílem vyhlášky je především dokončit transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (dále jen „směrnice 2020/2184“), která v plném rozsahu nahrazuje směrnici Rady 98/83/ES. V této souvislosti dochází k úpravě rozsahu úplných a krácených rozborů surové vody na základě výsledků posouzení rizik, zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů. Současně jsou zohledněny také výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě, zpracovaného podle nové vyhlášky č. 50/2023 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, která nabyla účinnosti dnem 1. března 2023. 

Vyhláška dále upravuje na základě směrnice 2020/2184 informační povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele. Jedná se především o rozsah informací zveřejňovaných provozovatelem vodovodu nebo kanalizace na jeho internetových stránkách, nebo rozsah konkrétních údajů o vodném nebo stočném, které musí být pravidelně předávány vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatelem, odběratelům. Text vyhlášky ZDE

 

ECHA podpoří Evropskou komisi při identifikaci látek vzbuzujících obavy, které se nacházejí v bateriích nebo se používají při jejich výrobě a dále připraví návrhy na omezení látek v bateriích.

V souvislosti s modernizací regulačního rámce EU pro baterie byla ECHA pověřena, aby spolupracovala s Evropskou komisí na vypracování zprávy Komise o látkách vzbuzujících obavy, které se nacházejí v bateriích nebo se používají při jejich výrobě a které mají negativní dopad na lidské zdraví, životní prostředí nebo recyklace bezpečných a vysoce kvalitních surovin. Cílem je zajistit, aby baterie na trhu EHP byly udržitelnější po celou dobu svého životního cyklu.

Ve zprávě, která by měla být předložena do 31. 12. 2027, budou identifikovány látky a budou zvážena následná opatření, například případná omezení v celé EU. Očekává se, že ECHA zahájí práci na této zprávě v roce 2024.

Komise může agenturu ECHA rovněž požádat, aby připravila návrhy na omezení škodlivých látek v bateriích a odpadních bateriích. ECHA prostřednictvím svých výborů pro hodnocení rizik a socioekonomickou analýzu poskytne stanovisko k účinnosti návrhu na omezení při řízení rizika a jeho dopadu na společnost.

Dne 17. srpna 2023 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích, o změně směrnice 2008/98/ES a nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES.

Další informace:

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích
• Porozumění nařízení o bateriích
• Evropský parlament: Zajištění, aby byly baterie udržitelnější, trvanlivější a výkonnější - zpráva 14. 6. 2023

Lidé ročně vyprodukují asi 4,4 miliardy tun betonu. Při tomto procesu se spotřebuje asi 8 miliard tun písku, což částečně vedlo v posledních letech k akutnímu nedostatku této stavební komodity. Současně za stejné období vyprodukujeme asi 10 miliard kilogramů použité kávové sedliny. A právě kávovou sedlinu objevil tým výzkumníků z australské RMIT University jako náhradu křemene při výrobě betonu, která ve správném poměru poskytuje výrazně pevnější chemické spojení než samotný písek. Více ZDE