Rychlý růst produkce elektromobilů přináší také problémy. Doposud automobilky řeší především jednu komplikaci: kde vzít dostatek baterií? Poptávka po akumulátorech má už na konci tohoto desetiletí dosáhnout (měřeno kapacitou) zhruba pěti terawatthodin ročně. Spolu s tím, jak první modely aut na baterie dosluhují, je ale stále důležitější také další otázka, a sice co s vysloužilými bateriemi. Pokud se naplní predikce růstu elektromobility, už v příští dekádě bude potřeba ekologicky zlikvidovat na sto milionů akumulátorů z elektroaut. Ve světě se tak rozbíhá závod o dominanci v oblasti jejich recyklace. Soutěž o světový primát ve výrobě baterií už vyhrála Čína. V soupeření o největšího výrobce elektromobilů má nakročeno více než slibně. A nyní Peking hlásí, že svět dobude i ve zpracování nepotřebných baterií. Více ZDE

Rada hl. m. Prahy na svém pondělním jednání schválila uzavření Memoranda o spolupráci v oblasti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v hl. m. Praze, které hlavní město podepíše se společnostmi Pražské služby, a.s., Pražská vodohospodářská společnost, a.s. a Pražské vodovody a kanalizace, a.s. Smyslem dokumentu je stanovit podmínky vzájemné spolupráce při vytvoření projektu komplexního systému sběrů a zpracování biologicky rozložitelných odpadů produkovaných na území Prahy.

„V současné době v Praze běží pilotní projekt svozu kuchyňského odpadu, který je zaměřen jen na několik městských částí na kraji metropole. Výhledově ale uvažujeme, že tuto službu nabídneme všem Pražanům a je to také náš závazek vycházející z pražského klimatického plánu. Z toho důvodu je pro nás klíčové, že do budoucna budeme vědět, kam tento hodnotný odpad budeme svážet a jak ho budeme zpracovávat,” říká náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.

„Praha otevírá novou kapitolu v nakládání s bioodpady. Uzavřením Memoranda položíme základ pro efektivnější a udržitelnější systém sběru a zpracování bioodpadu. Naším cílem je využít nejmodernější technologie a integrovat do toho procesu Ústřední čistírnu odpadních vod. Tento krok není jen o odpadech, je to naše vize udržitelné Prahy pro příští generace,“ uvádí Michal Hroza, pražský radní pro oblast infrastruktury.

V zájmu hlavního města je nastavit efektivní systém svozu bioodpadu, který by zohledňoval existenci dvou tzv. koncových zařízení, kterými jsou bioplynová stanice Chrást a jednotka na úpravu bioplynu, který vzniká při čištění odpadních vod v Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV) na Císařském ostrově. Zároveň budou do systému zařazeny další nově vybudovaná zařízení na zpracování bioodpadu.

Z tohoto důvodu dnes pražští radní schválili uzavření Memoranda o spolupráci hlavního města a městských společností Pražské služby, a.s., Pražská vodohospodářská společnost, a.s. a Pražské vodovody a kanalizace, a.s. pro budoucí zpracování koncepce systému svozu a dalšího nakládání s bioodpadem v Praze.

Účelem memoranda uzavíraného na dobu neurčitou je upravit podmínky vzájemné budoucí spolupráce při vytvoření projektu komplexního systému sběrů a zpracování biologicky rozložitelných odpadů produkovaných na území hlavního města, případně přilehlých obcí či svazků obcí. Za tímto účelem bude zřízena pracovní skupina, která bude specifikovat podobu budoucího projektu, a také projektový tým, který bude pověřen plněním úkolů k dosažení předmětu budoucí spolupráce.

Tento tým připraví podklady pro získání potřebných povolení k výstavbě dalších zařízení na zpracování bioodpadu, které budou součástí komplexního systému nakládání s bioodpadem a také zadá ověření možností spolufinancování z dotačních programů. Dále připraví podklady pro zadání zpracování studie efektivního způsobu nastavení podmínek svozu a dalšího nakládání s bioodpadem na území metropole se zohledněním možností efektivního využití uvažovaných koncových zařízení, kterými jsou především bioplynové stanice a ÚČOV.

Praze jsou zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech stanoveny cíle pro zajištění míry třídění a recyklaci využitelných složek komunálního odpadu, které bude nezbytné v období let 2025 až 2035 splnit. Podmínkou úspěšného naplnění těchto limitů je v příštím období významně zvýšit míru třídění a využívání zejména biologicky rozložitelných odpadů jak rostlinného, tak i živočišného původu, a to z domácností i od provozovatelů hotelů, restaurací nebo jídelen. Právě v tomto ohledu je v rámci odpadového hospodářství spatřován největší potenciál pro zvýšení efektivity sběru bioodpadu, včetně zajištění dalšího nakládání s ním.

Bioplynová stanice Chrást ve Středočeském kraji byla prostřednictvím společnosti Pražské služby, a.s. pořízena zejména z důvodu zajištění provozní jistoty a krytí budoucích potřeb města souvisejících s plánovaným zavedením účinného systému sběru bioodpadu v Praze a potřeb souvisejících zejména se zajištěním nezbytných zpracovatelských kapacit zařízení, které bude schopné tyto bioodpady zpracovávat. V současnosti je stanice v kontinuálním provozu v režimu zemědělské bioplynové stanice a v blízké budoucnosti je v plánu toto zařízení přestavět na komunální odpadovou bioplynovou stanici.

V červnu 2023 byla uvedena do zkušebního provozu také jednotka na úpravu bioplynu, který vzniká při čištění odpadních vod v Ústřední čistírně odpadních vod na Císařském ostrově. Zařízení je primárně určené k výrobě biometanu, který je dále využitelný v běžné plynové distribuční soustavě. Plyn bude možné po získání potřebné certifikace využívat k pohonu vozidel v majetku městských společností. Projekt pro hlavní město zajistila Pražská vodohospodářská společnost a.s. ve spolupráci s Pražskými vodovody a kanalizacemi, a.s. a Pražskou plynárenskou, a.s.

Česko je šampionem v třídění odpadů, především plastů. Klišé, kterým se zastánci stávajícího systému zaštiťují. Realita je však jiná. Jednou proti, podruhé pro. V roce 2019 zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) studii, která považuje zavedení zálohovaných petek a plechovek za neekonomickou a zbytečnou variantu. O čtyři roky ale pro Svaz měst a obcí ČR zpracovalo studii, která naopak považuje placené plasty a plechovky za výhodu, a podle této analýzy bude systém pro obce naopak výhodný. Deník Metro položil řediteli CETA Aleši Rodovi dotaz, jak dospěli ke dvěma odlišným závěrům. Rod, člen Národní ekonomické rady vlády, však na dotaz nereagoval. Více ZDE

Další informace:

Návrh novely zákona o obalech (připomínky)

Obyvatele hlavního města každým rokem více trápí rozpálené ulice a nedostatek zeleně. Podle klimatologa ČHMÚ je v metropoli příliš mnoho ploch, které pohlcují sluneční záření a vyzařují teplo. Loňský rok byl přitom v České republice nejteplejší od roku 1961, kdy začali meteorologové průměrné roční teploty v zemi počítat. Více ZDE

 

Jihomoravský kraj je jedním z regionů Česka, který je nejvíce ovlivněn dopady klimatické změny. Nárůst průměrné teploty, dlouhodobé sucho, vlny veder, masivní eroze půdy nebo extrémní klimatické jevy, jako jsou přívalové deště a silný vítr, negativně ovlivňují zdejší obyvatele, přírodu i hospodářství. Jihomoravský kraj se proto nyní rozhodl této výzvě aktivně čelit, a proto od loňského prosince zpracovává Klimatický akční plán (KAP) na období let 2025 až 2050. Více ZDE

V třetím kole žádostí o dotace na rozvoj venkova se rozdělí 3,5 miliardy korun. Podpora má pomoci s obnovou lesních cest nebo pořízení technologií pro hospodaření v lesích. Směřuje také na snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělské výroby. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zemědělství (MZe). Žádost o dotace lze podávat přes Portál farmáře od 30. dubna do 21. května. Více ZDE

Cena emisních povolenek v minulém roce vůbec poprvé překonala hranici 100 EUR/t CO2, v průměru dosáhla dle dat S&P Global Platts na 85,23 EUR. Ještě počátkem roku roku 2021 se jejich cena pohybovala pod 35 EUR. Strmý nárůst ceny se propsal do cen energií i během energetické krize. Během té byl ovšem ve velké míře upozaděn nárůstem ceny plynu. Ceny plynu se nyní dostávají do oblasti, kde se očekává jejich nový normál a vysoká cena povolenky brání dalšímu poklesu cen elektřiny. Dá se však očekávat pokles jejich cen? Podle analytiků Plattsu nikoli. Více ZDE

Fenomén potápění se stává stále zřetelnějším na východním pobřeží Spojených států amerických. Velká města, jako je New York, Long Island, Baltimore, Virginia Beach a Norfolk, se každým rokem propadají o několik milimetrů pod hladinu. Tento jev, zdůrazněný vědci z Virginského polytechnického institutu a státní univerzity, přináší zvýšená rizika v souvislosti se stoupající hladinou moří. Více ZDE

Šrot nad zlato. Severokorejci musí povinně sbírat kovový odpad, aby probudili krachující hutě

V komplexu severokorejských oceláren Kim Ček technici ke konci prosince spustili novou hutní technologii vlastní výroby. Ta by, dle oficiálního prohlášení, měla výrazně přispět k zvýšení výroby. Otevření linky se zúčastnil premiér Kim Tok Hun, který ve svém proslovu ocenil výkony a činy všech stavitelů a pomocníků, kteří přispěli k oživení pokroku země v jejím nejtěžším období,“ tak zní oficiální zpráva korejského serveru rodong.rep.kp. Více ZDE

Devět senzorů na měření prachových částic hlídá od začátku topné sezony kvalitu ovzduší v Rožnově pod Radhoštěm. Radnice je ve městě, které leží na území chráněné krajinné oblasti Beskydy, nechala nainstalovat v různých lokalitách. „Už nyní máme potvrzeno, že hlavní zátěž, větší než doprava, představují lokální topeniště,“ řekl starosta Jiří Kučera. Rožnov nepatří k nejvíce znečištěným městům v zemi, přesto zažívá smogové situace. Více ZDE

 

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii dosáhl v roce 2022 hodnoty 23 %. Meziročně se tak zvýšil o 1,1 procentního bodu. Aby byl splněn cíl pro rok 2030, budou však muset jednotlivé členské státy využívání OZE významně navýšit. Zatímco v roce 2021 došlo k vůbec prvnímu meziročnímu poklesu podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie, v roce 2022 se trend obrátil a podíl začal opět růst. Více ZDE

Plynové zásobníky v Česku jsou plné téměř z devadesáti procent. Podle resortu průmyslu a obchodu je tak země i nadále na zbytek zimy dobře připravená. Energetickou bezpečnost pomáhá zajistit i terminál na zkapalněný plyn (LNG) v Nizozemsku, ve kterém si Česko pronajímá kapacitu. Lodě dosud přes něj do tuzemska dopravily skoro tři miliardy kubíků plynu, což je více než třetina roční spotřeby. Země se tak dále zbavuje energetické závislosti na Rusku. Více ZDE

Češi ročně vyprodukují 40 milionů tun odpadu, a i když většinu z tohoto čísla tvoří stavební materiály, i tak má každý z nás ročně na svědomí pět set kilogramů odpadu, který vyhodíme do černých popelnic. Stejně jako v plno oblastech, i tady jsme v polovině evropské tabulky. Podle odborníka na odpadové hospodářství Radovana Šompláka z FSI VUT je to poměrně dobrý výsledek, Švýcarsko nebo severské státy ale na nás mají ještě náskok. To je i dobrá zpráva, můžeme se totiž od nich učit – stavět víc spaloven, důsledněji třídit třeba sklo nebo bioodpad a co nejvíc se snažit materiály znovu využít v rámci cirkulárního hospodářství. Co nastane s koncem skládek v roce 2030? Jaké nejzajímavější věci Češi vyhazují do popelnic? A kolik metrů je hranice, za kterou už k barevným popelnicím nechceme chodit? Podcast VUT Brno Technicky vzato ZDE.

Nevýrobní podniky, IT společnosti nebo třeba banky. Prodávají své nemovitosti a sídla, aby snížily uhlíkovou stopu. Na papíře to možná funguje. Ve skutečnosti tím ale nic neřeší. Emise dané budovy vykáže někdo jiný. Jednotlivé firmy by se měly soustředit na to, čím mohou v rámci odpovědného podnikání skutečně a přirozeně přispět. Od banky bych z pohledu odpovědného podnikání očekával spíše to, že nabídne sociálně slabší rodině o procento nižší úrokovou sazbu u hypotéky. Rudolfinum postavila v 19. století Česká spořitelna. Podnikání Tomáše Bati nebylo nic jiného než ESG své doby. Dobře se staral o prostředí, ve kterém fungoval a žil. Baťa budoval školy, bydlení i infrastrukturu. Převzal tehdy roli, kterou lidé očekávali od státu. A fungovalo to. Míní právník Sůra, celý rozhovor čtěte ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatého Komisí k opatřením ke snížení dopadu znečištění mikroplasty na životní prostředí. Tato iniciativa se zabývá mikroplasty, které se nechtěně dostaly do životního prostředí. Zaměří se na označování, normalizaci, certifikaci a regulaci hlavních zdrojů těchto plastů. Cílem je: zlepšit znalosti o rizicích a výskytu mikroplastů v životním prostředí, vodě z vodovodu a potravinách a dále snížit znečištění životního prostředí a potenciální zdravotní rizika a zároveň dodržovat zásady jednotného trhu a podporovat konkurenceschopnost a inovace.

Dokument ke stažení:

EU 6_24 EK Návrh nařízení – COM(2023)645

EU 6_24 EK Příloha

Na konci roku 2023 došlo k publikaci dvou datových sad IRZ na Portálu otevřených dat. Vzhledem ke komplexnosti a rozsahu údajů ohlašovaných do IRZ, bylo přistoupeno k rozdělení do dvou sad. Jedná se o následující sady:

• Provozovny IRZ v CRŽP - přehled provozoven, za které je ohlašováno do IRZ. Zdrojem dat je Centrální registr životního prostředí (CRŽP);

• Úniky a přenosy látek za dotčené ohlašující provozovny za daný ohlašovací rok - konkrétní údaje o znečišťování. 

Zdrojem dat je Informační systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP).

V datových sadách nejsou obsaženy zcela všechny ohlašované údaje, ale předpokládáme, že se postupně obsah datových sad bude rozšiřovat o další ohlašované údaje. Rovněž je v plánu pravidelná aktualizace zveřejňovaných údajů.

Jako doplnění uvádíme, že byla publikována i sada dat se základními údaji o IPPC zařízeních. Tato datová sada je k dispozici zde

Zdroj: IRZ

Vláda odložila jednání o změně zákona, který upravuje pravidla obchodování s emisními povolenkami. V zákoně jsou ještě ustanovení, která musí ministři prodiskutovat, kabinet se k němu proto vrátí později v lednu, řekl dnes na tiskové konferenci předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (Piráti). Novela zákona předpokládá, že by měl stát v příštích letech používat veškeré výnosy z emisních povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Dosud má tuto povinnost pouze u části z těchto výnosů. Letošní výnosy z povolenek by podle odhadů měly činit přes 40 miliard Kč. Vláda dnes podpořila posun termínu pro vyřazování emisních povolenek na 30. září. Více ZDE