Dnes, 6. června, si v Senátu převzala ocenění čtveřice environmentálních osobností: ekolog mokřadů Jan Květ z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích si odnesl Cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos. Za výjimečný počin ocenila porota Ceny Josefa Vavrouška pražskou političku a aktivistku Petru Kolínskou. Speciální ocenění putuje také dvěma ochráncům přírody: Ekozásek roku pro mladé do 26 let získal předseda spolku Pestré Polabí Martin Trávníček. Letošní novinku – Cenu ministra životního prostředí za mimořádný příspěvek ke komunikaci či vzdělávání v environmentální oblasti – obdržel Jiří Jiránek. Ten stál u zrodu Hnutí Brontosaurus nebo Ministerstva životního prostředí.

„Letos jsme zaznamenali rekordní počet nominovaných snad ve všech kategoriích. Tolik úžasných osobností! Vybírat laureáty mezi oborovými špičkami i mladými environmentálními nadějemi bylo opravdu těžké. Nakonec porota ocenila výzkum i osvětovou činnost, stejně jako zásluhy o legislativu a významnou mezinárodní spolupráci, Jana Květa. Cenu za výjimečný počin jsme se rozhodli udělit Petře Kolínské, a to za její oponenturu novely stavebního zákona i její roli v projektu Měníme klima v legislativě. Moc bychom si ale přáli, aby i samotnou nominaci na Cenu Josefa Vavrouška vnímali lidé jako krásné ocenění jejich úsilí,“ přibližuje Vladimír Kořen, předseda poroty Ceny Josefa Vavrouška, populární moderátor a pedagog.

Ekolog Jan Květ stál u zrodu vědeckého výzkumu v oborech produkční ekologie rostlin a ekologie mokřadů v Československu. Stojí za českým termínem „mokřad“ jako ekvivalentu anglického termínu „wetland“. Zasloužil se o vznik CHKO Třeboňsko a zpoza železné opony dokázal prosadit, aby byl český výzkum produkční ekologie a ekologie mokřadů zařazen do programu UNESCO. V roce 2008 získal cenu Mezinárodního Ramsarského výboru Recognition of Eminence za zásluhy o studium a ochranu mokřadů.

Slavnostní vyhlášení se již tradičně konalo v reprezentačních senátních prostorech Valdštejnského sálu. Za nepřítomnou Petru Kolínskou zde převzala uměleckou plastiku od uměleckého skláře Vladimira Kleina Kateřina Eklová. Politička a aktivistka Kolínská vede Zelený kruh, kde se věnuje koordinaci projektů se zaměřením na klima. Jako pražská radní prosazovala udržitelný rozvoj města v oblasti revitalizace brownfieldů. Cenu získala za oponenturu novely stavebního zákona a projekt Měníme klima v legislativě. Díky němu došlo ke zlepšení zákonného prostředí v oblasti adaptace sídel na změnu klimatu.

„Jiří Jiránek představuje generaci otců a matek zakladatelek moderní ochrany přírody a krajiny u nás. A koneckonců také samotného Ministerstva životního prostředí. Bez jeho přispění by v roce 1992 nevznikl zákon o ochraně přírody a krajiny, který platí dodnes a v době vzniku přinesl skutečně to nejlepší z ochrany přírody do praxe. A hlavně díky jeho neúnavné práci především v osmdesátých letech minulého století přivedl k zájmu o přírodu a životní prostředí desetitisíce mladých lidí. Právě zájem lidí na zlepšení kvality vody, ovzduší nebo krajiny byly jednou z hybných sil sametové revoluce. A za to všechno patří Jiřímu Jiránkovi velké poděkování,“ dodává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který převzal společně s místopředsedkyní Senátu ČR Jitkou Seitlovou záštitu nad slavnostním vyhlášením.

Lesník a ochránce přírody Jiří Jiránek již v socialistickém Československu rozjel hnutí, které otevíralo v té době tabuizovaná témata stavu životního prostředí. V 17 letech založil kroužek Stanice mladých ochránců přírody a v roce 1974 stál u zrodu hnutí Brontosaurus. Po pádu komunistického režimu na Ministerstvu životního prostředí zakládal oddělení ekologie krajiny.

„Cena Ekozásek roku měla letos poprvé vlastní porotu a já jsem měla tu čest, že jsem byla její součástí. Rozhodování pro nás bylo mimořádně náročné, protože nominovaných bylo mnoho a mezi nimi plno úžasných a velmi schopných mladých lidí: podnikatelé a podnikatelky, kteří ve své firmě pracují v souladu s udržitelností. Starosta, influencerky nebo aktivní studentky. Měli jsme zde i vývojářku, ochránce přírody nebo i dramaturgyni filmového festivalu,“ vypočítává Natália Pažická, greenfluencerka, která společně s Vladimírem Kořenem moderovala slavnostní vyhlášení cen.

Cena Ekozásek roku Nadace Partnerství putovala do rukou mladého ochránce přírody Martina Trávníčka. Předseda spolku Pestré Polabí udržuje a obnovuje místní přírodní stanoviště s cílem zachovat velkou míru biodiverzity. Vyhledává přehlížené a neudržované lokality v okolí, provádí tam vlastní biologické průzkumy. Obnovuje původní charakter starých sadů či mokřadních luk. Dnes již spolek pečuje o dvacítku různorodých lokalit.

„Nadační fond ŠKODA AUTO se zaměřuje na pomoc různým drobným iniciativám. Partnerství s Cenou Josefa Vavrouška chápeme jako podporu nejaktivnějších občanů a zviditelnění hodnotového leadershipu právě v oblasti udržitelnosti a životního prostředí,“ dodává Ladislav Kučera, ředitel Nadačního fondu ŠKODA AUTO, který je novým partnerem Ceny Josefa Vavrouška.

Letos v září by Josef Vavroušek oslavil 80 let. Bohužel však 18. března 1995 zahynul v Roháčích pod lavinou. Spolu s ním zemřela jeho dvacetiletá dcera Petra. S myšlenkou Ceny Josefa Vavrouška přišel jeho brněnský přítel ze studií, vězněný signatář Charty 77, Jiří Müller, který byl na počátku devadesátých let členem správní rady Nadace Charty 77. První laureáti byli touto nadací oceněni již v roce 1996. Od roku 2004 udílení ceny postupně převzala Nadace Partnerství, která Cenu dále inovuje a uděluje dodnes

Hlavním smyslem Ceny Josefa Vavrouška je oceňovat a přibližovat veřejnosti lidi, kteří ve svých profesích a komunitách posunují laťku péče o životní prostředí výš a jsou příkladem pro ostatní. Cílem ceny je zviditelnit „Vavroušky“, kteří mezi námi žijí, ale často o nich nevíme. Více o ceně najdete na www.cenajosefavavrouska.cz.

Foto: Jan Květ, laureát Ceny Josefa Vavrouška za Dlouhodobý přínos. Foto: Radovan Kramář / Nadace Partnerství

V roce 2023 EU investovala přibližně 67 miliard eur do aktiv, které jsou zásadní pro poskytování služeb ochrany životního prostředí, přičemž přibližně 60 % těchto investic tvořily prostředky ze soukromého sektoru, zatímco vládní a neziskový sektor přispěl zbylými 40 % investicemi. Největší část investic směřovala do oblastí čištění odpadních vod a nakládání s odpady.

Evropská komise zahájila práci na pilotním mechanismu na podporu trhu s vodíkem v Evropě, který byl vytvořen v rámci nedávno přijatého balíčku dekarbonizovaných plynů a vodíku. Cílem mechanismu je urychlit investice tím, že poskytne jasnější přehled o situaci na trhu pro odběratele i dodavatele a usnadní kontakty mezi nimi. Bude fungovat pět let a bude součástí Evropské vodíkové banky. Pilotní mechanismus bude shromažďovat, zpracovávat a zpřístupňovat informace o poptávce a nabídce obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku a jeho derivátů, což evropským odběratelům umožní spojení s evropskými i zahraničními dodavateli. Dnes začal proces veřejné zakázky na poskytovatele služeb pro vývoj IT platformy, která bude mechanismus provozovat. Komise plánuje podepsat smlouvu do konce tohoto roku, aby mechanismus mohl zahájit činnost do poloviny roku 2025.

Ministerstvo životního prostředí pomocí nové technologie datové společnosti Adastra Lab sledovalo pohyb nápojových PET lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty v různých částech Česka se do některého z recyklačních zařízení dostala jen čtvrtina sledovaných PET lahví. Výsledky experimentu naznačují, že ze všech PET lahví uvedených na trh se v ČR dostane k recyklaci jen málo přes polovinu.

„Chtěli jsme zjistit, co se stane s PET lahvemi poté, co je vyhodíme do žluté popelnice a kam doputují. Zkusili jsme proto 100 prázdných lahví sledovat,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a vysvětluje: „V současném systému se daří vytřídit jen 75 %* PET lahví. V tomto světle experiment ukázal, že ze všech prodaných PET lahví má reálnou šanci na recyklaci jen každá druhá (58,9 %). A to ještě za předpokladu, že i všechny PET lahve, které se dostanou ke třídičkám, budou odeslány do recyklačních center, a ne k energetickému využití.“

Průzkum vznikal ve spolupráci Ministerstva životního prostředí a technologického partnera společnosti Adastra Lab, která oslovila další partnery k zafinancování.

Jak experiment probíhal

Pro představu o pohybu vytříděných PET lahví umístili autoři průzkumu sledovací zařízení do 100 kusů prázdných 0,7litrových PET lahví, které poté vhodili do kontejnerů určených na plasty. A to v rozmanitých lokacích v rámci celé České republiky. Pohyb těchto PET lahví pak analytici sledovali tři měsíce, 70 z nich vysílalo po celou dobu projektu data. „Použili jsme naše IoT čipy, navržené s ohledem na životní prostředí i nízké náklady, a zároveň tak, aby nijak neomezily celý proces nakládání s odpady. Propojili jsme je s IoT platformou, která poskytovala vizuální přehled o pohybu lahví v reálném čase,“ říká CEO Adastra Lab Petr Blabla.

Výsledky sledování

MŽP vychází z aktuálních dat, která říkají, že se v ČR vytřídí 75 % PET lahví. Pokud tedy vztáhneme výsledky experimentu k celkovému množství PET lahví uvedených na trh v ČR (= 100 %), pak průzkum ukázal, že do recyklačních center putuje 19,3 % PET lahví; 39,6 % PET lahví zůstává řadu měsíců v třídírnách odpadů nebo ve sběrných dvorech; 11,8 % PET lahví cestuje do míst specifikovaných jako skládka odpadů a skládka s dotřiďovací linkou; 4,3 % lahví končí na tzv. „jiných lokacích“ (v případě experimentu např. louka, čerpací stanice PHM, parkoviště u rodinného domu apod.). Téměř každá desátá PET lahev putuje do zahraničí (v případě experimentu nejčastěji k recyklaci na Slovensko či do Francie).

Řešením může být zálohový systém na PET lahve a plechovky

Každou PET lahev ale nelze vybavit čipem. K přesnější evidenci materiálových toků a k efektivnějšímu využití těchto materiálů podle ministerstva pomůže uzavření materiálové smyčky pomocí centrálně řízeného zálohového systému na PET lahve (a také nápojové hliníkové plechovky), který by v Česku mohl začít fungovat již od roku 2026.

Systém zálohování funguje již v 16 evropských zemích. Zatímco Česko se za 24 let sběru přes barevné kontejnery dostalo na 75 % vysbíraných PET lahví, na Slovensku, kde je začali zálohovat v roce 2022, se podařilo během dvou let zvýšit míru třídění PET lahví ze 60 % na 92 % a uzavřít lokální cirkulární smyčku recyklace PET materiálu „z lahve do lahve“.

„Každý výrobek má speciální EAN kód, na základě kterého poznáme, zda se jedná o zálohovanou lahev, nebo ne. Zatímco nyní počty vysbíraných PET lahví společnost Eko-kom modeluje a odhaduje na základě výpočtů, v budoucnu budeme schopni počítat úspěšnost zálohového systému na kusy. Ve stávajícím systému pouze odhadujeme úspěšnost v tunách. Po odevzdání operátorovi budou všechny vrácené PET lahve odvezeny do třídících zařízení a poté k recyklaci. Recyklát je následně využit primárně k výrobě nových PET lahví. To vše se děje v uzavřené cirkulární smyčce s centrálně řízenou logistikou, což minimalizuje ztráty materiálu,“ doplňuje ministr Petr Hladík.

Video s výsledky výzkumu

Posunout evropskou ekonomiku směrem ke klimatické neutralitě má pomoci EU Taxonomie. Jde o nástroj, který umožňuje definovat udržitelnost investic. Potíž ale je, že kritéria obsažená v Taxonomii a vztahující se ke stavebnictví a k budovám jsou nejednoznačná. Česká rada pro šetrné budovy proto vypracovala dokument nazvaný Společný výklad technických screeningových kritérií EU Taxonomie, který sjednocuje metodiku hodnocení projektů. Určen je jak pro developery, tak pro banky. 

Dokument ke stažení:

Společný výklad technických screeningových kritérií EU Taxonomie

Německo i přes značnou redukci emisí oxidu uhličitého (CO2) zřejmě nesplní svůj klimatický cíl pro rok 2030, který počítá se snížením emisí o 65 procent oproti roku 1990. V posudku to uvedla německá nezávislá expertní rada pro klimatické otázky. Ještě v březnu přitom spolkový ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck prohlašoval, že Německo je na dobré cestě závazek pro rok 2030 naplnit. Rada obšem podle nynějších výpočtů nepředpokládá ani dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045, jak si Německo vytyčilo. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh směrnice přijaté Komisí k stážím. Tato iniciativa má pomoct členským státům zlepšit a prosadit kvalitní pracovní podmínky pro stážisty a rovněž bojovat proti tomu, aby se za stáže vydávaly běžné pracovní poměry. Byla předložena v balíčku spolu s návrhem na revizi doporučení Rady z roku 2014 o rámci pro kvalitu stáží. Cílem je řešit otázky kvality a inkluzivnosti, jako je spravedlivé odměňování a přístup k sociální ochraně.

Dokument ke stažení:

EU 53_24 EK Návrh směrnice – COM(2024)132

Národní akční plán pro čistou mobilitu přispívá rychlejším rozvojem využívání vozidel s alternativním pohonem ve všech druzích dopravy k naplňování unijních i národních cílů v oblasti dekarbonizace a využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) v dopravě. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce znát názor širší veřejnosti, proto nyní spustilo veřejnou konzultaci.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem dopravy, dalšími ministerstvy a zástupci průmyslu a energetiky začátkem roku 2023 zahájilo práce na nové aktualizaci NAP CM. Dokument byl připravován v rámci pracovních skupin elektromobilita, plyn, vodík a nesilniční doprava. Priority jak v oblasti dobíjecí infrastruktury, a to pro silniční, železniční, leteckou, lodní dopravu, tak i v otázce vodíkové plnicí infrastruktury či LNG infrastruktury byly definované jednotlivými pracovními skupinami. 

Hlavním cílem plánu je urychlení obměny a modernizace vozového parku v silniční dopravě a změna struktury osobní i nákladní dopravy směrem k energeticky účinnějším druhům dopravy.

Klíčové cíle NAP CM:

• Rozvoj vozidel s alternativním pohonem: Podpora používání bezemisních vozidel ve všech druzích dopravy, včetně elektromobilů, vozidel na vodíkový pohon a dalších alternativních technologií.
• Modernizace vozového parku: Urychlení obměny stávajícího vozového parku za moderní a energeticky efektivní vozidla, což povede ke snížení emisí a zvýšení účinnosti dopravy.
• Podpora energeticky účinnější dopravy: Změna struktury osobní i nákladní dopravy ve prospěch energeticky úspornějších a ekologičtějších druhů dopravy, jako je například železniční nebo hromadná doprava.

Cílem je také podpora konkurenceschopnosti automobilového průmyslu, který je jedním z klíčových průmyslových odvětví a motorem inovací v Česku. Nástup bezemisních vozidel tento průmysl významně ovlivní a bude znamenat nutnost investovat do nových technologií i spolupracovat s dalšími sektory. Opatření NAP CM tak i směřují k posílení schopnosti tyto změny nejen absorbovat, ale aktivně se stát jejich součástí, aby ČR mohla svoji konkurenceschopnost budovat i na těchto nových technologiích.

Do 13. června 2024 je možné zasílat odpovědi na připravené otázky skrze interaktivní formulář. Zapojit se mohou firmy, veřejné či akademické instituce i jednotlivci. 

Tento dokument je zveřejněn na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu a můžete jej stahovat zde.

Informace získané z dotazníku budou sloužit pro potřeby Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí v rámci finalizace nové aktualizace NAP CM. Souhrn obdržených příspěvků a podnětů bude zveřejněn na webu Ministerstva průmyslu a obchodu.

Osobní údaje MPO zpracovává v souladu s GDPR, pouze po dobu trvání dotazníkového šetření a nikomu je nepředává.

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) předkládá souhrnnou informaci o prodejích teplovodních kotlů na pevná paliva do 50 kW v České republice za roky 2014–2023, která je založena na vlastních šetřeních MPO, statistikách Asociace podniků topenářské techniky (APTT), celních statistikách a datech z dotačních programů. V roce 2023 bylo na tuzemský trh dodáno necelých 30 tis. ks kotlů na pevná paliva do 50 kW, což je oproti roku 2022 pokles o 26 %. Z tohoto celkového počtu bylo přes 10,5 tis. kotlů odhořívacích (36 %), 13,5 tis. kotlů zplyňovacích (46 %) a 5 tis. kotlů automatických (17 %).

Dokument ke stažení:

Prodej kotlů na tuhá paliva do 50 kW v letech 2014–2023 [pdf, 248 kB]

V tomto díle Vám nový podcast přiblíží, jak program ENVITA Obec pomáhá městům a obcím s jejich legislativními povinnostmi a jaké jsou jeho největší výhody. Hostem je tentokrát odbornice na odpadové hospodářství – RNDr. Eva Horáková, která Vám zodpoví otázky: Jak se správně vede evidence odpadů v obci? K čemu je dobrá virtuální evidence? Jak ENVITA obec pomůže s vytvořením čtvrtletního výkazu pro AOS EKO-KOM (TIP pro Vás - přihlaste se na webinář)? Pomůže mi ENVITA Obec i s plněním povinnosti každoročně informovat občany o nakládání s komunálními odpady a o obecním systému (včetně výpočtu indikátorů)? A mnoho dalšího. Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube. Více informací o podcastu na webu https://www.inisoft.cz/inivor.

Související:

• INIVOR díl třetí: Povinnosti měst a obcí v odpadovém hospodářství

• INIVOR díl druhý: Kontroly v oblasti odpadů

• INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

Naše planeta je gigantickým živým organismem, který dýchá, potí se, přizpůsobuje a vyvíjí. Francouzský dokument. Díl první: Od moře k oblakům - ZDE. Díl druhý? Od oblaků ke kontinentům - ZDE.

Toto je nejnovější číslo měsíčního zpravodaje Green Deal Funding Alert, v němž naleznete informace o možnostech financování a iniciativách na podporu udržitelného rozvoje a přechodu ke klimatické neutralitě. V tomto vydání máte možnost zapojit se do průzkumu oběhového hospodářství ve městech a regionech EU. Je zde také příležitost získat finanční prostředky na místní a regionální projekty zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu, odolnou dopravu a inteligentní mobilitu. Zde se dozvíte, jak je možné tyto iniciativy využít.

1. Průzkum OECD o oběhovém hospodářství v městech a regionech EU – vyplňte dotazník

Má vaše město nebo region aktivní zájem o podporu přechodu na oběhové hospodářství v EU? 

OECD a iniciativa Evropské komise nazvaná Města a regiony v oběhovém hospodářství zjišťují stav oběhového hospodářství ve městech a regionech EU, zavádění politik a plánů s tímto zaměřením na jednotlivých územích a také výzvy a příležitosti spojené s rychlejším přechodem na oběhové hospodářství.

Podělte se o své zkušenosti a zapojte se do průzkumu OECD do 21. června 2024. 

Výsledky průzkumu budou zapracovány do stěžejní zprávy OECD „Oběhové hospodářství ve městech a regionech EU“, a vaše příspěvky tak pomohou zjistit, jak urychlit přechod na oběhové hospodářství na pozadí Zelené dohody pro Evropu a akčního plánu pro oběhové hospodářství.

2. Horizont Evropa – nová výzva k předkládání návrhů se zaměřením na přizpůsobení se změně klimatu

Evropská komise vyhlásila na portálu pro financování a nabídková řízenínové výzvy spadající pod misi„Přizpůsobení se změně klimatu“. Cílem je podpořit vaše podněty k této problematice. Projekty mají tuto misi podpořit urychlením transformace na klimaticky odolnou Evropu budováním odolnosti měst, regionů a místních komunit vůči změně klimatu. Každý projekt získá grant ve výši od 2 do 27 milionů eur.

Žádosti lze zasílat do 18. září 2024.

3. Horizont Evropa – nová výzva k předkládání návrhů se zaměřením na klimatická opatření, energetiku a mobilitu

Evropská komise zveřejnila dvě nové výzvy k předkládání projektů v rámci pracovního programu Horizont Evropa na období 2023–2024. Tématy jsou klimatická opatření, energetika a mobilita. Na výzkumné projekty v oboru ekologické, inteligentní a odolné dopravy a mobility je k dispozici celkem 163,5 milionu eur.

Již nyní lze podat žádosti v kategoriích Meziodvětvová řešení pro klimatickou transformaci a Bezpečné a odolné služby inteligentní osobní a nákladní mobility.

Žádosti lze zasílat do 5. září 2024.

4. Nový evropský Bauhaus – výzva k předkládání projektů

Nový evropský Bauhaus je iniciativa Evropské komise, která má převést Zelenou dohodu pro Evropu na hmatatelné změny v praxi. Ta nyní vyhlašuje výzvu k předkládání projektů na podporu výzkumu a inovací se zaměřením na přeměnu obytných oblastí do přitažlivé, udržitelné a inkluzivní podoby. Celkově je vyčleněno 17,8 milionu eur, takže každý ze tří projektů obdrží částku od 1,8 do 8 milionů eur. Další informace o výzvě a odkazy ke stažení žádostí jsou k dispozic izde. Uzávěrka je 19. září 2024.

Estonsko se vydává na ambiciózní cestu transformace svého chemického a energetického průmyslu směrem k oběhovému hospodářství. Ústředním bodem tohoto plánu je postupné ukončení spalování ropných břidlic pro výrobu elektřiny a obrat k jejich využití v chemickém průmyslu. Státní energetická společnost Enefit připravuje významné investice do nových technologií a procesů, příležitosti na tomto poli může najít mnoho českých firem. Více ZDE

Češi budou moct znovu potvrdit, jak jsou dobří v třídění. Od ledna začne povinný sběr textilu. Obce budou muset zřídit místo, kde ho lze odložit – podobně jako nyní například bioodpad. Množství textilního odpadu v Evropské unii narostlo. Souvisí to i s chováním spotřebitelů, kteří kupují více oblečení a nosí ho kratší dobu. Ekologické a sociální dopady podle čerstvého průzkumu většinou neznají. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci týkající se těžkých vozidel – rozšíření povinnosti pro výrobce vykazovat emise CO2 a spotřebu paliva. Podle nařízení EU 2018/956 jsou výrobci těžkých vozidel povinni vykazovat emise CO2 a spotřebu paliva. Tato iniciativa mění přílohu nařízení, aby od roku 2024 výrobcům ukládala vykazovat údaje o určitých středně těžkých a těžkých nákladních vozidlech, autobusech, autokarech a přípojných vozidlech.

Dokument ke stažení:

EU 50_24 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2024)3470650

EU 50_24 EK Příloha

Většina Čechů neví, k čemu slouží takzvaná re-use centra. Osobně je navštívilo pouze sedm procent respondentů. Jde o místa, kam mohou lidé bezplatně odevzdat drobnější a stále funkční předměty z domácnosti, které už nepoužívají. Téměř polovina lidí si nové šaty nakupuje pouze pro radost. Vyplývá to z výzkumu Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který se uskutečnil v rámci projektu Chytře a udržitelně ve spolupráci s hlavním realizátorem Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy.

Mezi spotřebiteli není ani rozšířený pojem „upcyklace“, tedy opětovné využívání různých věcí a materiálů, které by se jinak vyhodily nebo zchátraly. Až 71 procent oslovených v průzkumu uvedlo, že nikdy nic „neupcyklovalo“. Češi také neřeší, odkud pochází jejich oblečení, často ho nakupují jen pro radost a ohlížejí se především na cenu.

Výzkum se uskutečnil pod vedením týmu Ing. Lucie Veselé, Ph.D., z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně od listopadu 2024 do února letošního roku, a to formou dotazníkového šetření na reprezentativním vzorku 1100 respondentů. Dále byly využity metody kvalitativní, jako focus groups a rozhovory. Projekt podpořila Technologická agentura ČR. Mezi hlavní partnery patří Ministerstvo životního prostředí ČR.

„Výsledky tohoto průzkumu jasně ukazují, že potřebujeme posílit povědomí veřejnosti o tom, proč je důležité chovat se udržitelně a jaké jsou současné možnosti. Textilní průmysl a zejména tzv. rychlá móda generuje enormní množství odpadu. V současnosti probíhá na evropské úrovni změna v přístupu k textilním i potravinovým odpadům a Česká republika ji aktivně podporuje. Ministerstvo životního prostředí se také dlouhodobě zaměřuje na podporu re-use center a tvorby environmentálních vzdělávacích programů, které občany mohou nasměrovat k šetrnějšímu a udržitelnějšímu chování,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: „Naší snahou je hlavně zvýšit recyklaci textilu – i proto nás od ledna 2025 čeká zavedení povinného sběru textilu. Součástí každé obce tak bude místo pro odevzdání textilu, aby se textilnímu odpadu a negativním dopadům na životní prostředí předcházelo. Současně probíhá diskuze ohledně zavedení rozšířené odpovědnosti výrobců za své výrobky, které mají dopad na životní prostředí, tedy za jejich sběr, třídění, recyklaci, likvidaci. Týkat by se to mělo vedle textilu a ložního prádla třeba obuvi nebo klobouků. Chceme zkrátka nadále podporovat principy cirkulární ekonomiky a znovu využívat zdroje, které už byly jednou využity.“

Češi, kteří mají s upcyklací nějakou zkušenost, takto nejčastěji „renovují“ oblečení a nábytek a největší motivací pro obnovu je kreativní nápad a poté úspora peněz. Naopak spotřebitele od upcyklace produktů v domácnosti odrazuje nedostatek dovedností, času a inspirace. Z průzkumu nicméně vyplývá, že drtivá většina Čechů pojem upcyklace vůbec nezná. Rozbité věci Češi neopravují, opraváři podle nich chybí anebo se jim oprava finančně nevyplatí.

„Situace je svým způsobem obdobná počátku 90. let minulého století v oblasti recyklace nebo před pár lety s plýtváním potravinami. Domácnosti se nejprve musí o tématech upcyklace i fast/slow fashion dozvědět a následně být edukovány“, říká prof. PaedDr. Michal Nedělka, Dr., děkan Pedagogické fakulty UK.

„Je však potřeba v rámci vzdělávacího procesu poskytnout laické veřejnosti mnohem více než jen suchá data nebo nezáživný text. Pokud chceme, aby Češi začali používat re-use centra a chovali se více udržitelně, musíme je to naučit interaktivní, hravou formou. Vidíme to jasně i na výsledcích úspěšného vzdělávacího projektu Smart Food, díky němuž se u žáků třetích až pátých tříd zlepšily znalosti o správném zacházení s jídlem a neplýtvání až o 40 procent. To samé chceme docílit u projektu Chytře a udržitelně,“ doplňuje Bc. Igor Červený, vedoucí oddělení pro podporu distančního vzdělávání z Pedagogické fakulty UK a spoluzakladatel fakultního SpinOff FutureBooks. Digitální podobu interaktivních výukových médií může pro projekt Chytře a udržitelně poskytnout právě platforma FutureBooks, kterou vyvinula Pedagogická fakulta UK. Díky tomu, že podněcuje žáky k aktivitě a hře, zvyšuje i jejich úspěšnost v pochopení tématu, a tím zvyšuje jejich úspěšnost a výsledky téměř o čtvrtinu v porovnání s tištěnou formou výukových materiálů.

VÝSLEDKY VÝZKUMU V DETAILU

Přestože téměř tři čtvrtiny Čechů upcyklaci nevyužívá, čtvrtina z nich by ji někdy ráda zkusila. Více než polovina respondentů (55 %) už někdy nakoupila produkt „z druhé ruky“. Největší motivací pro ně byla cena a jedinečnost produktu, až pak udržitelnost. Od nákupu „z druhé ruky“ je odrazuje hygiena a omezený výběr. Oslovení odhadují, že nenosí až 31 procent obsahu své vlastní šatní skříně. Pokud ho chtějí vyhodit, umístí ho nejčastěji do kontejneru na textilní odpad nebo darují známým. Možnosti re-use či swap využívají zřídka.

„Na otázku, co se děje s oblečením v textilním kontejneru, odpovědělo 21 procent respondentů, že neví. Až 67 procent se jich domnívá, že se tento textil věnuje charitám a neziskovým organizacím. Vybavení domácnosti nejčastěji spotřebitelé vyhazují do kontejneru, nebo pak darují někomu ze svého okolí či za odvoz,“ uvádí příklady z výzkumu Ing. Lucie Veselá, Ph.D., vedoucí Ústavu marketingu a obchodu na PEF MENDELU.

Jak se Češi chovají ke spotřebě oblečení

Až 37 procent spotřebitelů si jednou měsíčně koupí nějaké nové oblečení, knihy 18 procent lidí a alespoň jednou za půl roku si knihu dopřeje 46 procent respondentů. Dekoraci si pořídí do domácnosti jednou ročně většina spotřebitelů, a pokud jde o nový nábytek, tak jej průměrně pořizují jednou za dva roky. Průzkum zároveň ukázal, že až 20 procent oslovených nakupuje nový nábytek nejméně jednou ročně. Zemi původu oblečení nikdo neřeší a pojem greenwashing, většina oslovených vůbec neřeší.

„V rámci online rozhovorů padl zajímavý názor, že by se měl více zdanit dovoz levného a nekvalitního oblečení z Asie. Několik respondentů také uvedlo, že by měly odpovědnost přijmout také obchodní řetězce, které by se měly snažit snížit množství obalového materiálu. Překvapilo nás, že jen pár dotazovaných přitom zmínilo, že zodpovědnost je primárně na každém spotřebiteli,“ uvádí příklady z výzkumu Ing. Lucie Veselá, Ph.D., vedoucí Ústavu marketingu a obchodu na PEF MENDELU.

„Z výše uvedených důvodu se proto naše Pedagogická fakulta UK aktivně v projektu zaměřuje na to, jak můžeme vzděláváním dětí a domácností přispět k udržitelnějšímu a odpovědnějšímu chování. Věříme, že dlouhodobá změna chování spotřebitelů může být dosažena pouze prostřednictvím cíleného vzdělávání a zvýšeného povědomí o ekologických důsledcích každodenních rozhodnutí jednotlivců. Naší snahou je připravit budoucí generace na to, aby se staly uvědomělými a odpovědnými občany, kteří budou aktivně přispívat k ochraně našeho společného životního prostředí,“ říká doc. RNDr. Antonín Jančařík, Ph.D., proděkan pro vědu a výzkum, Pedagogická fakulta UK.

Kde spotřebitelé nakupují

Překvapivě stále převažují nákupy v kamenných prodejnách nad online, internetové prostředí nicméně převládá u nákupu knih a hraček. Někteří spotřebitelé si rádi vybírají produkty online a pak si je jdou vyzkoušet a koupit do kamenné prodejny. Tento způsob využilo při výběru nábytku 18 procent lidí a u oblečení 13 procent. Obrácený způsob, tedy výběr v obchodě a nákup po internetu, je méně častý. Většina Čechů navštěvuje second handy, ale není to kvůli udržitelnosti, nýbrž kvůli nízké ceně oblečení.

Dva pojmy slow fashion (pomalá móda jako reakce na konzum) ani fast fashion (masová, levná móda bez ohledu na ekologii) drtivá většina oslovených nezná. Myslí si, že je to trend pro starší generaci, protože mladí chtějí stále nové trendy za málo peněz. Uvědomují si, že fast fashion je problém, ale nemají peníze na to si dovolit dražší oblečení.

Nejčastěji si Češi pořizují oblečení ve fast fashion řetězcích (až 35 %), po nichž následují specializované prodejny. Pouze dvě procenta respondentů uvedla, že si nechávají šít šaty na míru nebo si je ušijí vlastními silami. Nábytek, nádobí nebo sportovní vybavení chodí spotřebitelé nakupovat do specializovaných řetězců nebo hypermarketů, které převládají i u dekorací a drobného vybavení domácnosti, jako jsou třeba šatní ramínka.
 

Proč si lidé pořizují nové věci

Nejčastějším důvodem je to, že se jim jejich stávající oblečení nebo vybavení domácnosti poškodilo. Až 40 procent lidí si nové šaty nakupuje pouze pro radost.

Jak jsou na tom Češi s recyklací odpadů

V rámci redukce odpadu oslovení uváděli, že nekupují PET lahve, nebalí si ovoce a zeleninu do sáčků, berou si vlastní tašky na nákup, případně se snaží omezovat plasty. Drtivá většina Čechů třídí odpad už ve své domácnosti a je znepokojena, pokud to někdo takto nedělá. K udržitelnosti by podle většiny respondentů měla vést hlavně výchova v rodině a pak také vzdělávání na základní škole, případně od státu.

„Z rozborů velkoobjemového odpadu je patrné, že lidé nejvíce vyhazují oblečení, nábytek, drobné vybavení domácnosti, obuv a příměsi, jejichž největší složkou je stavební materiál. Těchto top 5 kategorií víceméně odpovídá jarnímu úklidu. Nejméně se vyhazuje vybavení pro zvířata a do kuchyně nebo autosklo,“ dodává Ing. Lucie Veselá, Ph.D., vedoucí Ústavu marketingu a obchodu na PEF MENDELU.