Údaje NASA ukazují, že se klima planety v důsledku lidské činnosti výrazně mění. K příčinám této změny patří také těžba a využívání materiálů, které se za posledních 50 let téměř zečtyřnásobilo, a následný vznik odpadu. Zásadní složkou je také 50 milionů tun elektronického odpadu, který se každoročně vyprodukuje na celém světě a z něhož 80 % končí na skládkách. Takhle zkrátka nemůžeme pokračovat. Je třeba rychle jednat a vlády na celém světě zavádějí opatření, především v Evropě. V roce 2020 přijala Evropská komise nový akční plán pro oběhové hospodářství (CEAP). Jedná se o jeden z hlavních stavebních kamenů Zelené dohody pro Evropu, nového evropského programu pro udržitelný růst, v jehož rámci se má kontinent stát do roku 2050 uhlíkově neutrálním. V době jeho vyhlášení se však vracelo zpět do ekonomiky pouze 12 % druhotných surovin a zdrojů. Je zřejmé, že je třeba vyvinout obrovské úsilí, zejména pokud jde o elektroniku. Ve skutečnosti CEAP zahrnuje zvláštní iniciativu týkající se cirkulární elektroniky6. Ta bude tlačit výrobce k delší životnosti výrobků a poskytne spotřebitelům právo na opravu a na aktualizaci zastaralého softwaru. Více ZDE

Účelem metodického pokynu je reagovat na aktuální geopolitickou situaci, která může v topných sezónách 2022/2023 a 2023/2024 vést k problémům v zajištění dodávek energií. Ministerstvo životního prostředí v této souvislosti identifikovalo některé skupiny zdrojů, které mohou být využity k řešení potenciální krizové situace. Přesné definování okruhu těchto zdrojů a stanovení závazných podmínek pro provoz těchto zdrojů po dobu mimořádných stavů je řešeno aktuální novelou vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, která byla vydána pod č. 265/2022 Sb. dne 1. září 2022. Nicméně nad rámec závazných podmínek pro provoz stanovených přímo legislativou je možné a žádoucí provést v některých relevantních případech rovněž další úpravy integrovaných povolení, které by dále napomohly efektivnímu řešení potenciální krizové situace. Týká se to zejména případů, kde je nutný individuální přístup k jednotlivým zařízením.

Dokument ke stažení:

• Mimořádné stavy (metodika)

Česká republika teprve jako druhý členský stát dosáhla schválení všech devíti programů politiky soudržnosti v novém programovém období 2021 – 2027. Završil se tak dlouhý a náročný proces příprav a vyjednávání vedený Národním orgánem pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj a všemi ministerstvy odpovědnými za jednotlivé programy. Dnešním schválením Operačního programu Spravedlivá transformace se Česku naplno otevírá příležitost dosáhnout v příštích letech na investice ve výši téměř 550 miliard korun.

Česká republika má již přes 20 let zkušenosti s čerpáním fondů EU a drží si přední příčky v žebříčku čerpání dotací v porovnání s ostatními členskými státy. Svědčí to o dobře nastaveném systému a silném nástroji, kterým politika soudržnosti je. Jejím prostřednictvím se podařilo účinně přispět k rozvoji mnoha regionů či zmírnit dopady nepředvídatelných událostí.

V současné době mohou žadatelé předkládat své projekty do více než 80 otevřených výzev ze šesti operačních programů. Do konce letošního roku plánují jednotlivé řídící orgány vyhlásit celkem 178 výzev o celkovém objemu více než 370 miliard korun.  Přehled všech vyhlášených či plánovaných výzev je pravidelně aktualizován na zastřešujících stránkách dotaceEU.cz.

​Pro seznámení s aktuálně startujícím programovým obdobím připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj publikaci Abeceda fondů EU.  Do konce roku rovněž probíhají pro potenciální žadatele semináře k projektovému a finančnímu řízení. Ty jsou organizovány regionálními Eurocentry a registrace je možná na www.dotaceEU.cz.
 

Operační programy pro období 2021-2027

• Program Doprava, řízený Ministerstvem dopravy

• Integrovaný regionální operační program, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj

• Program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu

• Program Jan Amos Komenský, řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy

• Program Životní prostředí, řízený Ministerstvem životního prostředí

• Program Spravedlivá transformace, řízený Ministerstvem životního prostředí

• Program Zaměstnanost+, řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí

• Program Technická pomoc, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj

• Program Rybářství, řízený Ministerstvem zemědělství

Nová Ústřední komise pro sucho založená Ministerstvem zemědělství (MZe) ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) bude koordinovat práci krajů v obdobích mimořádného sucha. Zasednou v ní odborníci z několika resortů. Materiál zajišťující zřízení komise a její status projednala vláda.

Úkolem nově založené Ústřední komise pro sucho bude spolupracovat v době nedostatku vody s krajskými komisemi pro sucho. Sejde se, pokud ji o to požádá některý z předsedů krajské komise, nebo pokud bude stav nedostatku vody vyhlášený ve více krajích.

„Ústřední komise bude koordinovat opatření jednotlivých krajů, aby na sebe navazovala a vzájemně se doplňovala. Tím se podaří lépe zvládnout nepříznivé dopady sucha na větším území. Komise může například omezit nakládání s vodami, když to bude nutné. Další její pravomocí bude rozhodnout o mimořádné manipulaci na vodních dílech, která zajistí zvýšení průtoku ve vodních tocích nebo naopak zadržení vody. Komise také může v době sucha nařídit využití záložních vodních zdrojů, jako jsou třeba dosud nevyužívané vodní vrty,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Členů Komise je třináct a mimo zástupce MZe a MŽP v ní zasednou také odborníci z Ministerstva dopravy, obrany, průmyslu a obchodu, vnitra, zdravotnictví, Správy státních hmotných rezerv a Hasičského záchranného sboru. Podkladem pro jejich rozhodování bude Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody pro území České republiky. Práce v komisi je bez nároku na odměnu. 

Komisi bude v případě potřeby svolávat ministr zemědělství nebo ministr životního prostředí, kteří se budou ve funkci vždy po jednom roce střídat. Ústřední komise pro sucho byla založena na základě zákona o vodách.

Ministerstvo životního prostředí vydalo zářijové číslo Věstníku, který obsahuje: Metodiky samostatného oddělení bezpečnosti a krizového řízení „Systém indikátorů rizik přírodních požárů včetně návodu na použití integrovaného předpovědního systému“ a „Doporučená adaptační a mitigační opatření v rizikových oblastech výskytu přírodních požárů s přihlédnutím k měnícímu se klimatu“, Společný metodický výklad odboru adaptace krajiny na klimatickou změnu a odboru legislativního orgánům ochrany zemědělského půdního fondu k některým ustanovením zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,    Metodický pokyn MŽP pro postup při vyhodnocování vlivu výroby technického sněhu a jeho používání na biologické složky životního prostředí ve zvláště chráněných územích. Aktuální číslo Věstníku naleznete ZDE.

 

Lidé z Čeperky na Pardubicku v referendu odmítli výstavbu spalovny komunálního odpadu v katastru obce, kterou chtěla postavit elektrárna Opatovice. Proti hlasovalo 299 voličů, pro bylo 201, pět hlasovacích lístků zůstalo bez odpovědi. Volební účast dosáhla 57,9 procenta. Místní referendum je platné a závazné, řekla ČTK starostka Čeperky Kristina Vosáhlová. Více ZDE

Výsadba listnatých stromů v Česku roste. Loni bylo obnoveno téměř 50 tisíc hektarů, což je nejvyšší hodnota v novodobé historii České republiky. Druhová skladba tuzemských lesů se neustále mění a trvale narůstá podíl lesů smíšených a s převahou listnatých stromů. Podíl listnáčů v lesích se mezi lety 2000 a 2021 zvýšil z 22,3 na 28,7 procent. Uvádí to Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2021, kterou projednala vláda.

Plocha lesních pozemků v České republice trvale roste. V roce 2021 se meziročně zvýšila o  1 475 hektarů na 2 678 804 hektarů. V porovnání s rokem 2000 jde o nárůst 41 514 hektarů. Nejlesnatějšími jsou Liberecký, Karlovarský a Plzeňský kraj.

„Třetí rok po sobě převažuje v obnově lesa plocha zalesněná listnatými dřevinami. Mám z toho velkou radost, protože se tak daří naplňovat náš cíl, tedy mít druhově pestré lesy, které lépe odolávají krizovým situacím, jako je kůrovcová kalamita nebo extrémní výkyvy počasí. Chtěl bych proto všem lesníkům a lidem pracujícím v lesnictví poděkovat za pozitivní změnu, na které se v našich lesích podílejí,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Oproti předchozím rokům výrazně vzrostla plocha obnovených lesních porostů, a to na 49 790 hektarů, což je oproti předchozímu roku o 9 504 hektarů více. Výše přirozené obnovy je 9 111 hektarů, ve srovnání s rokem 2000 jde téměř o trojnásobný nárůst.

Zalesňování (v ha)

Zdroj: ČSÚ

V lesích bylo loni vytěženo celkem 30,26 milionu m3 surového dříví, což je ve srovnání s předchozím rokem o 5,49 milionu m3 méně. Značnou měrou se na tomto objemu podílelo zpracování nahodilých těžeb ve výši 26,28 milionu m3 dřeva.

Kůrovcová kalamita v lesích se také odrazila v ekonomických výsledcích vlastníků lesů. V důsledku zvýšení cen surového dříví a vyplacených dotací ze státního rozpočtu (zejména příspěvku na zmírnění dopadu kůrovcové kalamity) jejich průměrný hospodářský výsledek dosáhl 4 488 korun na hektar, což v dlouhodobé časové řadě patří mezi nejlepší. Bez příspěvků na hospodaření v lesích poskytnutých Ministerstvem zemědělství by však byl hospodářský výsledek vlastníků lesů výrazně nižší a neměli by tak peníze na nutnou obnovu lesa.

V loňském roce Ministerstvo vyplatilo na hospodaření v lesích rekordní dotace, a to téměř 1,8 miliardy korun, meziročně jde o nárůst o 613,7 milionu korun. Na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích se vyplatilo 3,3 miliardy korun. 

Čtěte také:

MZE podpoří v roce 2023 adaptaci lesů na změnu klimatu částkou 4 mld. korun

Dokument ke stažení:

• Z. Nekula - Rok 2021 v lesích

• J. Groda - Lesy ČR

Další finanční pomoc, která zmírní dopad vysokých cen energií na rozpočty domácností, představila ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Modernizační fond nově pomůže přímo domácnostem se snižováním spotřeby energií díky 55 miliardám, které se budou rozdělovat přes program Nová zelená úsporám. Ten se ještě více zjednoduší a otevře širšímu okruhu domácností. Nabídne i peníze na částečné renovace, které mohou domácnosti provádět svépomocí a od příštího roku i dotace na výměnu plynových kotlů za obnovitelné zdroje. Více ZDE

Dne 1. ledna 2022 nabyl účinnosti zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Do zákona č. 165/2012 Sb. jsou uvedenou novelou zavedeny nové instituty a vhodné formy provozní podpory výroby elektřiny komplexně pro všechny podporované zdroje energie, a to na období 2022 až 2030.

Pro nové a modernizované výrobny elektřiny nad 1 MW (u větrných elektráren s výkonem nad 6 MW nebo 6 výrobních jednotek) bude forma podpory výroby elektřiny realizována soutěžními nabídkovými řízeními (aukcemi). Jde o protržní princip, který pro tyto zdroje vyplývá také jako povinnost z legislativy EU, kdy jeho cílem je minimalizace nákladů na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů.

MPO proto v návaznosti na schválený zákon č. 165/2012 Sb. a na nařízení vlády č. 189/2022 Sb. ze dne 22. června 2022 o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie, připravilo výzvy k podání nabídek v aukci na podporu elektřiny z OZE, a to pro následující kategorie výroben:

• Výrobny elektřiny využívající bioplyn (modernizované výrobny elektřiny) s výkonem od 1 MW, s celkovou hodnotou soutěženého instalovaného výkonu 5 MWe;

• Malé vodní elektrárny (nové výrobny elektřiny a modernizované výrobny elektřiny) od 1 MW, s celkovou hodnotou soutěženého instalovaného výkonu 7 MWe;

• Větrné elektrárny (nové výrobny elektřiny) od 6 MW nebo s více než 6 zdroji elektřiny, s celkovou hodnotou soutěženého instalovaného výkonu 30 MWe.

Pokud budou uvedené výzvy úspěšné, podaří se v České republice realizovat kapacitu v výrobně energie z OZE v celkové výši 42 MW v nových nebo modernizovaných výrobnách energie, což dále přispěje k dekarbonizaci české energetiky a k dalšímu snížení závislosti na zemním plynu z Ruska. 

Výzvy k podání nabídek v aukci na podporu elektřiny v oblasti obnovitelných zdrojů jsou zveřejněny a vyhlášeny od 19. 9. 2022, lhůta pro podávání nabídek bude zahájena dne 5. 10. 2022. Příjem nabídek bude ukončen 7. 12.2022.

Většina obyvatel Česka chce chránit klima a nezpochybňuje globální oteplování vyvolané lidstvem. O konkrétních opatřeních toho ale vědí málo a neshodnou se na nich. Ukazuje to nový průzkum veřejného mínění agentury STEM a Institutu 2050 s názvem Česká (ne)transformace. Sociologové zkoumali postoje lidí k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Mimo jiné se ukázala poměrně široká podpora obnovitelných zdrojů energie. Více ZDE

V zemích Evropské unie se podle nové studie ročně vyhodí víc jak 153 milionů tun potravin. To je větší množství zemědělské produkce než se do EU dostane. Výjimkou v plýtvání není ani Česko. Autoři studie tak vyzývají Evropskou komisi ke změně. Více ZDE

V předchozích přezkumech provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí byly pro Českou republiku identifikovány tyto hlavní úkoly z hlediska provádění politiky a práva EU v oblasti životního prostředí: zintenzivnit úsilí o zavedení nezbytné infrastruktury a podmínek pro přechod k oběhovému hospodářství, zlepšit kvalitu ovzduší v kritických oblastech země, zejména v městských oblastech, a snížit tlak na vodní a přírodní ekosystémy a vytvořit transparentní a efektivní povolovací řízení a zároveň zajistit soulad s právními předpisy EU, zejména v oblasti účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně. Ačkoli se čeká na úplné vyhodnocení, na základě metodiky zvolené úřady se zdá, že Česko je na dobré cestě ke splnění recyklačního cíle EU pro rok 2020. Stále je však třeba vyvinout větší úsilí, aby byly splněny cíle recyklace po roce 2020 stanovené v revidované rámcové směrnici o odpadech, protože hlavní možností zpracování odpadu je i nadále skládkování a cíle týkající se odklonu od skládkování v případě biologicky rozložitelného odpadu nejsou dosud splněny. Ačkoli se Česko v některých ukazatelích oběhového hospodářství postupně zlepšuje, je třeba ještě provést ambiciózní opatření stanovená v akčním plánu EU pro oběhové hospodářství. Více ZDE

Návrh novely reaguje na bezprecedentní situaci na trhu s energiemi a nutnost řešení bezpečnosti dodávek energie a snížení závislosti na dovozu paliv z Ruské federace. Cílem předložené novely je umožnit zjednodušení povolování obnovitelných zdrojů energie (OZE). Návrh je předkládán s cílem podpořit optimální rozvoj využívání OZE, a tím také přispět k plnění EU závazků v oblasti energetiky a klimatu a současně k zajištění energetické soběstačnosti.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Platné znění

Předkládaný návrh vyhlášky je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí (dále také „zákon“). Tento zákon stanovuje práva a povinnosti pro celou řadu vybraných plastových výrobků, a to především jednorázových plastových výrobků, které nejsou vyrobeny, navrženy či uváděny na trh tak, aby mohly být během svého životního cyklu vícekrát využity nebo mohly projít několika cykly.

Cílem zákona je transpozice ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (dále také „směrnice 2019/904“) do českého právního řádu. Předmětem úpravy zákona je přijetí opatření zajišťujících plnou transpozici směrnice 2019/904 (zejména zákaz uvádění některých vybraných plastových výrobků na trh a do oběhu, označování výrobků za účelem informování konečného uživatele, zavedení systémů rozšířené odpovědnosti výrobce pro určité druhy vybraných plastových výrobků a s nimi spojených povinností a provádění zvláštní osvětové činnosti).

Na základě příslušných zmocňovacích ustanovení v zákoně předkládaný návrh vyhlášky upravuje

• rozsah a způsob vedení evidence vybraných plastových výrobků uvedených na trh výrobcem a ohlašování údajů z této evidence,
• minimální rozsah a způsob vedení osvětové činnosti výrobce a její zaměření na konkrétní cílové skupiny konečných uživatelů,
• rozsah údajů o zpětně odebraných odpadních lovných zařízeních obsahujících plast vedených a ohlašovaných výrobcem lovných zařízení,
• formulář pro podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému,
• rozsah a způsob vedení evidencí provozovatelem kolektivního systému,
• obsahové náležitosti a rozsah roční zprávy o vybraných plastových výrobcích provozovatele kolektivního systému,
• ověření správnosti a úplnosti údajů o množství vybraných plastových výrobků uvedených na trh a vykázaných provozovateli kolektivního systému jednotlivými výrobci.

Navrhovaná vyhláška se týká pouze neobalových vybraných plastových výrobků (hygienické vložky, tampony a aplikátory tamponů, předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu a péči o domácnost, tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky, balónky pro průmyslové či jiné profesionální použití a upotřebení, jež nejsou distribuovány spotřebitelům a lovná zařízení obsahující plast). Úpravy týkající se obalových výrobků budou řešeny samostatnou novelou vyhlášky č. 30/2021 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o obalech.
Hlavními cíli navrhované vyhlášky jsou zlepšení nakládání s odpadními vybranými plastovými výrobky a získání přesných dat o těchto výrobcích (resp. odpadu z těchto výrobků) za účelem vykazování dat Evropské komisi. Těchto cílů by mělo být dosaženo zejména zvýšením informovanosti konečných uživatelů ohledně nakládání s odpadními vybranými plastovými výrobky, získáním dat prostřednictvím ohlašování z vedených evidencí výrobců a ročních zpráv provozovatelů kolektivních systémů a ověřováním vykazovaných evidencí těchto výrobků.

Dokument ke stažení: