Předkládaný návrh vyhlášky je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí (dále také „zákon“). Tento zákon stanovuje práva a povinnosti pro celou řadu vybraných plastových výrobků, a to především jednorázových plastových výrobků, které nejsou vyrobeny, navrženy či uváděny na trh tak, aby mohly být během svého životního cyklu vícekrát využity nebo mohly projít několika cykly.

Cílem zákona je transpozice ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (dále také „směrnice 2019/904“) do českého právního řádu. Předmětem úpravy zákona je přijetí opatření zajišťujících plnou transpozici směrnice 2019/904 (zejména zákaz uvádění některých vybraných plastových výrobků na trh a do oběhu, označování výrobků za účelem informování konečného uživatele, zavedení systémů rozšířené odpovědnosti výrobce pro určité druhy vybraných plastových výrobků a s nimi spojených povinností a provádění zvláštní osvětové činnosti).

Na základě příslušných zmocňovacích ustanovení v zákoně předkládaný návrh vyhlášky upravuje

• rozsah a způsob vedení evidence vybraných plastových výrobků uvedených na trh výrobcem a ohlašování údajů z této evidence,
• minimální rozsah a způsob vedení osvětové činnosti výrobce a její zaměření na konkrétní cílové skupiny konečných uživatelů,
• rozsah údajů o zpětně odebraných odpadních lovných zařízeních obsahujících plast vedených a ohlašovaných výrobcem lovných zařízení,
• formulář pro podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému,
• rozsah a způsob vedení evidencí provozovatelem kolektivního systému,
• obsahové náležitosti a rozsah roční zprávy o vybraných plastových výrobcích provozovatele kolektivního systému,
• ověření správnosti a úplnosti údajů o množství vybraných plastových výrobků uvedených na trh a vykázaných provozovateli kolektivního systému jednotlivými výrobci.

Navrhovaná vyhláška se týká pouze neobalových vybraných plastových výrobků (hygienické vložky, tampony a aplikátory tamponů, předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu a péči o domácnost, tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky, balónky pro průmyslové či jiné profesionální použití a upotřebení, jež nejsou distribuovány spotřebitelům a lovná zařízení obsahující plast). Úpravy týkající se obalových výrobků budou řešeny samostatnou novelou vyhlášky č. 30/2021 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o obalech.
Hlavními cíli navrhované vyhlášky jsou zlepšení nakládání s odpadními vybranými plastovými výrobky a získání přesných dat o těchto výrobcích (resp. odpadu z těchto výrobků) za účelem vykazování dat Evropské komisi. Těchto cílů by mělo být dosaženo zejména zvýšením informovanosti konečných uživatelů ohledně nakládání s odpadními vybranými plastovými výrobky, získáním dat prostřednictvím ohlašování z vedených evidencí výrobců a ročních zpráv provozovatelů kolektivních systémů a ověřováním vykazovaných evidencí těchto výrobků.

Dokument ke stažení:

Navigace doposud nabízí většinou jen nejrychlejší nebo nejkratší trasy. Společnost Google teď doplňuje do map novou možnost, a to variantu trasy, která vyjde ekonomicky nejlépe. Mapy umí s plánováním pracovat dokonce podle toho, jaké palivo auto využívá. Více ZDE

Městská společnost Pražské služby dnes představila novou moderní třídicí linku, která vznikla jako součást třídicího centra v Chrášťanech u Prahy. Linka si poradí s různými druhy plastů, kovovými obaly, nápojovými kartony i s nežádoucími příměsemi. Hlavní město tak zvýší podíl vytříděných materiálů předaných k recyklaci a využije i zbytkový plastový odpad. Jedná se tak o další krok v naplňování strategie cirkulární ekonomiky města, jejímž cílem je znovuvyužití odpadů jako zdroje. Linka je zároveň nezbytná pro zavedení multikomoditního sběru odpadů na území Prahy. Stála přibližně 100 milionů korun.

Třídicí linka, která zahájila zkušební provoz na počátku září, z velké části nahradí ruční třídění plastů a výrazně zdokonalí proces samotné separace. Nové zařízení je schopné tříděný odpad rozdělit na 15 výstupních frakcí a celkově tak zvyšuje podíl vytříděných materiálů předaných k recyklaci. Při dvousměnném provozu je linka schopna zpracovat 15 tisíc tun odpadu ročně, což pokrývá roční produkci plastů města, přičemž maximální hodinová kapacita je až 5 tun odpadu.

„Tento typ zařízení v Praze dosud výrazně chyběl. Nyní budeme moci efektivně roztřídit zejména plastový odpad na jednotlivé druhy a získat hodnotný materiál k dalšímu využití. Připravujeme také smysluplné využití pro zbytkový plastový odpad – takzvaný výmět, který by jinak putoval do spalovny nebo jako vstupní materiál pro výrobu tuhého alternativního paliva – TAP do průmyslových provozů,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí Jana Plamínková a dodává: „Praha letos schválila svou Strategii pro přechod na cirkulární ekonomiku a zároveň má ambice plnit vysoké recyklační cíle dané legislativou. Toto zařízení pomáhá naše vytyčené cíle splnit a zapadá do koncepce oběhového hospodářství. Naším cílem je vedle snižování množství odpadu rovněž maximálně využívat odpad jako zdroj.“

Jako možný odbyt vytříděného zbytkového plastu – výmětu a také odpadních rostlinných olejů - připravuje město a Pražské služby spolupráci se společností Orlen Unipetrol. Tato společnost připravuje vznik recyklačního centra fungujícího na principech cirkulární ekonomiky, kdy z výmětu bude schopno vyrábět nové plasty. Použité oleje by zase měly být využity pro produkci biopaliv. Spolupráce bude potvrzena v nejbližší době podpisem memoranda o vzájemné spolupráci.

Nová třídící linka si poradí i s odpadem uzavřeným v pytlích, které jsou na začátku třídicí linky roztrženy mechanickým otvíračem. Dále se třídí barevné a čiré fólie, odstraní se největší nečistoty a nežádoucí příměsi. Železné kovy vytřídí silný magnet, jelikož právě tyto kovy a velké nečistoty by v následném automatizovaném procesu mohly zařízení poškodit.

V rámci třídícího procesu odpad dále putuje do největší součásti linky, kterým je balistický separátor. V něm se materiál roztřídí dle velikosti a vlastností na 3 frakce. Drobné nečistoty do 5 cm a plochý zbytkový materiál budou následně energeticky využity. Ostatní materiál linka pomocí optických senzorů a proudů stlačeného vzduchu roztřídí na různé typy plastů (HDPE, PP, PS a PET), různé barvy PET lahví (čiré, modré, zelené a smíšené) a ostatní „neplastový“ materiál. Z tohoto zbytku jsou pomocí technologie vířivých proudů (tzv. eddy current) vytříděny neželezné kovy. Mimo uvedené druhy plastů bude možné na lince třídit i nápojové kartony, u kterých se využije přítomnost plastové LDPE fólie. Vytříděný materiál se v rámci areálu dočasně uskladní ve zřízených boxech. Součástí třídící linky je i lis, který jednotlivé vytříděné frakce lisuje do balíků k následné expedici.

Vytříděné jednotlivé druhy plastů jsou dobře využitelné zpracovateli a výrobci plastových výrobků – ať jsou to recyklované stavební prvky, venkovní nábytek, ale i nové PET lahve, textil z PET vláken, a další. Pro zbylý plastový materiál – výmět - jehož množství není zanedbatelné, se v současné době nabízí využití ve spolupráci se společností Orlen Unipetrol.

„Kvalita a čistota vytříděného materiálu je naprosto zásadní pro další zpracování a recyklaci. Tato třídicí linka nám umožní být více efektivní v množství této cenné suroviny, kterou budeme moci ve větší míře a kvalitě předávat zpracovatelům, kteří ji následně navrátí zpět do oběhu v podobě recyklovaných produktů. Věřím, že nová linka bude Pražany ještě více motivovat ke třídění odpadu, protože budou vědět, že Praha disponuje zařízením s vyspělou technologií, která se o jimi vytříděné odpady postará,“ popisuje generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman a dodává: „Jsem velmi rád, že Pražské služby dnes představily novou třídicí linku, kterou se nám podařilo postavit v rekordně krátkém čase čtyř měsíců. Naše nová linka je v současnosti nejmodernější zařízení svého druhu v Česku.“

Významnou roli při efektivitě samotného třídění a plynulosti provozu nové linky bude hrát kvalita svezeného odpadu od občanů, tedy to, jak lidé svůj odpad vytřídí do barevných kontejnerů.

Podpořit třídění odpadu má i tzv. multikomoditní sběr odpadu, jehož zavedení Praha plánuje postupně od podzimu tohoto roku. Půjde o společný sběr plastů, kovových obalů a nápojových kartonů do jedné nádoby. V podmínkách Prahy se bude jednat o žluté sběrné nádoby, které byly určeny ke sběru plastových odpadů.

„Ze zahraničí, ale i například z realizovaného pilotního projektu v městské části Praha – Štěrboholy, víme, že multikomoditní sběr zvyšuje množství a kvalitu vytříděných složek. Také snižuje náklady na svoz a díky odstranění části odpadových nádob se uvolní prostor v ulicích a veřejném prostranství. Přechod na tento systém bude ale postupný a Pražany budeme o něm včas a s dostatečným s předstihem informovat,“ přibližuje náměstkyně primátora Jana Plamínková. Celkově stála nová linka přibližně 100 milionů korun.


 

Výroba kosmetiky, domácí pěstování hlívy nebo třeba pečení kávových sušenek. To je výčet jenom několika českých projektů, které šikovně využívají kávovou sedlinu a dokážou z ní vyrobit zcela nové produkty. Šetří nejen vlastní vstupní náklady, ale také přírodu a pomáhají předejít vzniku odpadu. Kávová sedlina je zkrátka skvělou surovinou s obrovským, a dosud zanedbaným, potenciálem pro další využití. Jen v České republice ji ročně vyprodukujeme okolo 80 tisíc tun. Výzvou pro další využití kávové sedliny je získat ji efektivně, v dostatečné kvalitě a ve velkém množství. Technologii a systém reagující na tuto výzvu přináší v pilotním projektu start-up reKáva ve spolupráci s PwC Česká republika.

Kávovou sedlinu začne od 1. října tohoto roku reKáva spolu s PwC sbírat do takzvaných Chytrých košů, které umístí do zapojených kaváren, firem a dalších organizací. Navazují tak na testovací provoz, který již několik měsíců probíhá v kancelářích PwC. V rámci sběru se sedlina z kávovarů vysype do speciální nádoby s integrovaným čipem, který automaticky monitoruje její množství a umožňuje vzdálenou správu Chytrého koše. Vizí reKávy do budoucna je rozšířit atributy, které čip monitoruje. Prostřednictvím signálu v propojené aplikaci následně tým reKávy pozná, kdy je správný čas sedlinu svézt, koš vyprázdní a sedlinu na elektrickém cargo kole přepraví do bio-kompostovacích zařízení (např. komunitní zahrady), kde poslouží dalším účelům.

Data, které z Chytrých košů sbírají speciální čipy, budou následně vyhodnocována a poslouží k reportingu benefitů svezení kávové sedliny, například množství vyprodukovaných emisí, a jejího dalšího využití. Sedlinu využívají například komunitní zahrady, nebo i přímo jeden z dalších projektů startupu reKáva na pěstování hlívy ústřičné na kávové sedlině.

O zapojení do projektu reKáva je ze strany kaváren, firem a institucí velký zájem. V současnosti reKáva sbírá sedlinu od patnácti klientů, mezi nimiž jsou Magistrát hlavního města Prahy, Kavárna Zrno Zrnko, Podnikatelské a inovační centrum hl. m. Prahy, nebo Komerční banka. Zájem o spolupráci momentálně reKáva registrujeme v pokročilé fázi od dalších šedesáti institucí. K jejich zapojení je ale nejprve potřeba dostatečně ověřit a odladit stávající koncept a rozšířit kapacity.

„Kávovou sedlinou a jejím potenciálem jsem se začala zaobírat na studiích v Nizozemsku. Existují zde zajímavé výzkumné projekty, které sedlinu využívají v zemědělství. V Česku zatím se sedlinou v takovém rozsahu nepracujeme a to i přesto, že průměrný Čech ročně zkonzumuje přibližně 2,2 kg kávy a vytvoří až 3,5 kg kávové sedliny. V Česku ale v drtivé většině případů zůstane sedlina nevyužita a zbytečně končí ve směsném odpadu. Každý, s kým jsem o sedlině mluvila, uvádí jako velkou bariéru pro její funkční využití obtížnost sběru. Řekla jsem si, že se to musí podařit vyřešit a začala v Česku hledat partnery pro projekt reKáva,” říká zakladatelka a CEO start-upu reKáva, Jana Šrámková.

Jedním ze zmiňovaných partnerů je například pražská městská společnost Operátor ICT (OICT), která pořádá ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy v rámci Pražského inovačního maratonu soutěž #NakopniPrahu a zajišťuje inovativním projektům několikaměsíční podporu s projektovým řízením od zkušených mentorů. „Překvapilo nás, že průměrná pražská kavárna vyprodukuje ročně až 1500 kg sedliny, která teď obvykle končí na skládce, kde vytváří skleníkové plyny. Dávalo nám proto smysl zapojit se do hledání lepšího řešení a vyzkoušet ho v praxi. Projekt reKáva navazuje na „Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030“ a současně naplňuje pražské cíle v oblasti udržitelné mobility a cirkulární ekonomiky,” říká o zapojení do projektu Jaromír Beránek, předseda Výboru pro IT a Smart City a zastupitel hl. m. Prahy.

Potenciál snižování uhlíkové stopy i pozitivní dopad na lokální ekonomiku zaujal i konzultanty z PwC, kteří se startupem od začátku pro bono spolupracovali v akceleračním programu Social Impact Awards a poskytovali mu mentoring. „Skvělý nápad zakladatelky reKávy jsme pomohli zhmotnit do hardwarového i softwarového systému propojujícího chytré koše, aplikaci dispečinku a kurýra na elektrokole, tak aby logistika fungovala co nejefektivněji a zároveň pokud možno bezemisně. Máme radost z toho, že díky nám ušetří český gastro segment několik tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Věřím také, že mnoho českých firem budou zajímat data z čipů o tom, kolik emisí se jim podařilo ušetřit nebo co z jejich sedliny vzniklo,” dodává Vašek Karban, manažer v oddělení Technology Consulting z PwC.

Projekt podpořili také Rohlík.cz zapůjčením cargo kola a sdílením parkovacího depa, Podnikatelské a inovační centrum hl. m. Prahy poskytnutím prostor pro tiskovou konferenci. Senzorický systém na sledování zaplněnosti Chytrých košů je poskytnut z projektu monitoringkontejneru.cz z nově vznikajícího spin-offu společnosti Odpadová technologická s.r.o.

Více o start-up reKáva: https://www.rekava.cz/o-rekave

O reKávě - ReKáva je mladý start-up, který založila milovnice kávy a přírody Jana. Uvědomila si, že pití kávy za sebou zanechává velkou ekologickou stopu a začala proto hledat cesty, jak vlastní stopu po vypití kávy snížit. Vznikl tak projekt reKáva, který se stará o lokální recyklaci kávové sedliny a hledá pro ni další využití. Misí reKávy je skrze inovativní projekty shromažďovat a dále využívat kávovou sedlinu, která v současnosti zcela zbytečně končí spolu se směsným odpadem v odpadkových koších a následně s ním je také likvidována.

Na základě podnětu Městského úřadu Kadaň provedla inspekce kontrolu a následné šetření činnosti společnosti APB – Plzeň, a.s. Na pozemky v katastrálním území Prunéřov navážela výkopovou zeminu v množství víc než 12 tisíc metrů krychlových, kterou využila k terénním úpravám.

Na základě těchto zjištění inspekce proběhla kontrola a tedy další šetření. Ve všech případech se jednalo o nelegální navážení stavebního odpadu – o výkopovou zeminu, vzniklou ze stavebních prací. Inspekce pak dále vyhodnotila, že na pozemku v oblasti Vernéřova skladovala společnost APB – PLZEŇ, a.s., odpad, rovněž výkopovou zeminu, a to v množství 50 tisíc krychlových metrů. Česká inspekce životního prostředí jí udělila pokutu ve výši 400 tisíc korun. Odvolací orgán – ministerstvo životního prostředí – snížil tuto částku, když přihlédl k množství výkopové zeminy, na 300 tisíc, která se také stala 18. srpna pravomocnou.

Důvod pokuty byl zřejmý. Předmětné pozemky v obou lokalitách nebyly totiž zařízením určeným k nakládání s odpady. Jinak řečeno – společnost APB – PLZEŇ, a.s., nedisponovala platným souhlasem k provozování zařízení k nakládání s odpady. Podle zákona o odpadech je však každý povinen nakládat s odpadem pouze v zařízení určeném pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu. Společnost APB – PLZEŇ, a.s., tak nakládala s odpady na pozemcích, které k tomu nebyly podle zákona o odpadech určeny.

Už jsme se nejednou zmiňovali o využívání (v mnoha případech ovšem zneužívání) odpadů tím, že se označí jako vedlejší produkt. Kromě ekologických důvodů k tomu vedou samozřejmě i důvody ekonomické a administrativní – na nakládání s vedlejšími produkty se nevztahují podmínky pro nakládání s odpady. Je to logické, protože využívání vedlejších produktů v další výrobě přispívá k omezení spotřeby primárních surovin. Společnost se po celou dobu správního řízení hájila tím, že nejde o odpad, ale o vedlejší produkt výroby. Na žádnou z lokalit nebylo v době kontroly inspekce vydáno stavebním úřadem rozhodnutí o využití území, na jehož základě by bylo povoleno provozovat terénní úpravy nebo dočasně skladovat výkopovou zeminu, pro kterou neměla společnost zajištěné využití. Bylo tak zjevně prokázáno, že na lokality v oblasti Prunéřova a Vernéřova, které nejsou určeny k tomuto účelu, bylo naváženo desítky tisíc metrů krychlových odpadu výkopové zeminy.

Firma APB – Plzeň při své „obraně“ uvedla, že se se jedná o nekontaminovaný materiál, který nevede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví. Tuto zeminu bylo možné podle ní dále používat bez dalšího zpracování a toto tvrzení dokládá i výsledkem rozboru. Proto byla tato zemina také „ v rámci prováděné stavby využita jako materiál určený pro vyrovnání terénních nerovností. Výkopová zemina ukládaná na předmětné pozemky:

a) vznikla jako nedílná součást výroby,
b) její další využití je zajištěno,
c) její další využití bylo možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe,
d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví.“

Tolik argumenty společnosti APB – Plzeň. Obdobná odůvodnění samozřejmě používá při své obhajobě i řada dalších firem, které nakládají s odpady. Inspekce posuzuje každý případ individuálně vzhledem ke zjištěným okolnostem a hodnotí zajištěné důkazy. A to v kontextu aplikace jednak platné legislativy, a jednak ustálení judikatury správních soudů, které se k problematice aplikace pojmu „vedlejší produkt“ pro nakládání s výkopovými zeminami opakovaně vyjádřily (např. rozhodnutí NSS č.j. 6 As 149/2013 – 43, rozhodnutí č.j. 10 A 75/2020 – 41). Ostatně, s  argumentací a hodnocením skutkového stavu ČIŽP se v daném případě pak ztotožnil i odvolací orgán – ministerstvo životního prostředí.

S tímto problémem se inspekce setkává v podobných firmách napříč celou republikou, jak potvrzuje i ředitel ČIŽP Erik Geuss, který k tomu dodává: „Zákon nepřipouští jiný výklad, než že využití takovéto zeminy musí být prokazatelně zajištěno již v okamžiku jejího vzniku, takové využití musí být zákonné a musí být známy environmentální charakteristiky zeminy. Zákonné podmínky musí být naplněny současně. Není proto v zásadě možné, aby přebytečná výkopová zemina mohla být považována za vedlejší produkt až posléze, například na základě okolností, že se pro ni našlo dodatečně nějaké využití. V takovém případě se totiž vždy jedná o odpadní výkopovou zeminu.“

Další využití nekontaminované zeminy je možné podle zákona i bez správního aktu pouze v případě, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen. V tomto případě takováto nekontaminovaná zemina nespadá pod režim zákona o odpadech. Pokud však došlo k přesunu zeminy ze stavby A na stavbu B, musela by tato zemina současně splňovat všechna výše uvedená kritéria, aby na ni bylo možné vztáhnout režim vedlejšího produktu.

V případě pochybností, zda se jedná o odpad či nikoliv, rozhoduje krajský úřad, na který se obviněný mohl obrátit, firma APB – Plzeň však tohoto práva nevyužila.

 

Byla zahájena veřejná konzultace k návrhům na identifikaci dalších 9 látek vzbuzujících mimořádné obavy (látky SVHC) - zveřejněno ECHA 7. 9. 2022. Látky navržené na identifikaci jako látky SVHC a příklady jejich použití:

• 4,4'-sulphonyldiphenol (bisphenol S; BPS) (EC 201-250-5, CAS 80-09-1): látka toxická pro reprodukci, endokrinní disruptor s účinky na životní prostředí a lidské zdraví (čl. 57f); používá se při výrobě buničiny, papíru a papírových výrobků, textilu, kůže nebo kožešin a chemikálií; návrh předložila Belgie;
• perfluoroheptanoic acid and its salts (EC -, CAS -): látka toxická pro reprodukci, vPvB; ekvivalentní úroveň obav odpovídající možným vážným účinkům pro lidské zdraví a životní prostředí (čl. 57f); nemá registraci podle nařízení REACH; návrh předložilo Nizozemí;
• melamine (EC 203-615-4, CAS 108-78-1): ekvivalentní úroveň obav odpovídající možným vážným účinkům pro lidské zdraví a životní prostředí (čl. 57f); používá se v polymerech a pryskyřicích, v nátěrových hmotách, lepidlech, tmelech, ve výrobcích pro ošetření kůže; návrh předložilo Německo;
• isobutyl 4-hydroxybenzoate (EC 224-208-8, CAS 4247-02-3): endokrinní disruptor s účinky na lidské zdraví (čl. 57f); používá se při výrobě látek a nátěrových hmot, plniv, tmelů, omítek, inkoustů a tonerů; návrh předložilo Dánsko;
• bis(2-ethylhexyl) tetrabromophthalate covering any of the individual isomers and/or combinations thereof (EC -, CAS -): látka vPvB: používá se jako zpomalovač hoření a změkčovadlo pro pružný polyvinylchlorid, v izolaci drátů a kabelů, na spodní stranu koberců, v povrstvených tkaninách, obkladech stěn a do lepidel: návrh předložilo Švédsko;
• barium diboron tetraoxide (EC 237-222-4, CAS 13701-59-2): látka toxická pro reprodukci; používá se do barev a nátěrových hmot; návrh předložilo Švédsko;
• reaction mass of 2,2,3,3,5,5,6,6-octafluoro-4-(1,1,1,2,3,3,3-heptafluoropropan-2-yl)morpholine and 2,2,3,3,5,5,6,6-octafluoro-4-(heptafluoropropyl)morpholine (EC 473-390-7, CAS -): látka vPvB; používá se ve výrobcích pro profesionální pracovníky (rozšířená použití), při formulaci nebo přebalování, v průmyslových závodech ve výrobě; návrh předložila Belgie;
• 2,2',6,6'-tetrabromo-4,4'-isopropylidenediphenol (tetrabromobisphenol-A;TBBPA) (EC 201-236-9, CAS 79-94-7): látka je karcinogenní; používá se jako reaktivní zpomalovač hoření a jako aditivní zpomalovač hoření při výrobě polymerních pryskyřic, ve výrobcích jako např. desky plošných spojů s epoxidovým povlakem, papír a textilie; návrh předložilo Norsko;
• 1,1'-[ethane-1,2-diylbisoxy]bis[2,4,6-tribromobenzene] (EC 253-692-3, CAS 37853-59-1): látka vPvB; nemá registraci podle nařízení REACH ; návrh předložilo Španělsko.

Veřejná konzultace potrvá do 17. října 2022. Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce Identifikace látek SVHC na internetových stránkách ECHA, kde jsou k jednotlivým látkám uvedeny další informace.

Zdroj: MPO

Kávové kapsle zažívají v posledních letech ohromný rozmach. V loňském roce se hodnota tohoto segmentu vyšplhala na necelých deset miliard dolarů a poslední průzkumy trhu počítají s tím, že do roku 2026 vzroste na 16,7 miliard dolarů. Jenže i přes to, že kapsle jsou příznivé pro uživatele, jelikož si díky nim mohou rychle a pohodlně dopřát kofeinové oblažení, nemají tak pozitivní vliv na životní prostředí. To se nyní snaží změnit společnost CoffeeB, která představila svoje ekologické kávové kuličky. Více ZDE

Nový balíček dotací cílí na sanaci kontaminovaných lokalit ohrožujících lidské zdraví a ekosystémy, rekultivaci starých skládek i modernizaci vzdělávacích center zaměřených na klimatické vzdělávání.

„Pro nás i budoucí generace chceme zdravé a čisté prostředí, proto musíme nejen zamezit nebezpečnému znehodnocování vodních zdrojů a ekosystémů, ale též podporovat vzdělávací činnost v oblasti environmentální osvěty,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Nově vyhlašovaná 15. výzva nabídne prostředky ve výši 1,2 miliardy korun na širokou škálu projektů zaměřených na sanaci závažně kontaminovaných lokalit z doby před rokem 1989, u nichž podle analýzy rizik kontami­nace představuje neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví či ekosystémy. Prostředky pomohou řešit závažné kontaminace podzemních či povrchových vod, sedimentů, horninového prostředí či půdního vzduchu. Současně vyhlašovaná 16. výzva podpoří částkou 300 milionů korun rekultivace starých skládek, také pozůstalých z předlistopadového období. Díky tomu se minimalizuje množství odtékajících průsakových vod, zamezí úniku skládkových plynů a vrátí území skládky do okolní krajiny, což celkově zvýší ekologickou stabilitu krajiny.

Obě výzvy jsou určené pro veřejnoprávní sektor, vlastníky a nájemce zasažených území a subjekty nakládající s odpady. Dalších 300 milionů korun je připraveno v 18. výzvě pro ekocentra zaměřená na klimatické vzdělávání. Dotace budou vyplaceny na komplexní projekty zahrnující modernizaci objektů, při níž dojde ke snížení konečné spotřeby energie, k instalaci obnovitelných zdrojů či k realizaci adaptačních opatření na změnu klimatu. Projekty mohou zahrnovat i případné terénní úpravy či pořízení vybavení a pomůcek.

Příjem žádostí o dotace startuje 7. září.

Ve stejný den se otvírá příjem žádostí i v dříve vyhlášených odpadových výzvách. Jedná se o podporu výstavby a modernizace sběrných dvorů, zařízení na zpracování čistírenských kalů a materiálové využití odpadů ve 4. výzvě. Žádosti o dotace je ode dneška možné podávat i o prostředky na třídění odpadu ze 14. výzvy.

Podrobné informace a dokumenty ke stažení k novým výzvám:

• 15. výzva

• 16. výzva

• 18. výzva

Iniciativa pro zálohování představila plán, jak by měl být nastaven zálohový systém na PET lahve a plechovky v Česku. Vracet tyto nápojové obaly půjde ve všech prodejnách potravin s plochou nad 50 m2 a na čerpacích stanicích. Celkem se bude jednat o téměř 11 tisíc sběrných míst. Zálohy se budou týkat obalů o objemu od 0,1 do 3 litrů, výše zálohy bude v intervalu od 3 do 5 korun. Zálohování PET lahví a plechovek podporuje v tuzemsku více než 80 % lidí , bez jeho zavedení Česká republika nesplní evropské recyklační cíle.

Iniciativa pro zálohování, ve které je sdruženo pět významných výrobců nápojů, připravila konkrétní návrh zálohového systému pro český trh. Jde o významný krok k zavedení zálohování PET lahví a plechovek v ČR.

„Zálohový systém zajistí skutečnou recyklaci PET lahví a plechovek v Česku, a přitom nebude vyžadovat žádné finance z veřejných zdrojů. Díky husté síti téměř 11 tisíc sběrných míst bude zachován komfort pro spotřebitele, kteří budou k vracení nápojových obalů motivováni zálohou ve výši 3 až 5 korun,“ uvedla Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodala: “Pokud má Česká republika splnit své recyklační cíle pro PET lahve a plechovky pro rok 2025, je potřeba začít jednat a již nyní udělat politické rozhodnutí. Nyní sice v Česku dobře třídíme, ale místo skutečné recyklace z lahve do lahve či z plechovky do plechovky končí příliš mnoho kvalitního materiálu na skládkách, ve spalovnách, nebo jako surovina pro výrobu dětských plen a jiných produktů, které již znovu recyklovat nelze. Díky zálohovému systému budeme schopni vysbírat a recyklovat minimálně 90 % plastových lahví a plechovek uvedených na trh.” 

Zálohovat se budou plastové a kovové obaly od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 15 %. Výjimku budou mít nápoje, které jsou do svého obalu stáčeny přímo v místě prodeje, jako jsou například sudová vína stáčená do PET lahví.
Do husté sítě sběrných míst budou patřit všechny obchody s potravinami větší než 50 m2 a čerpací stanice. Pro sběr nápojových obalů se mohou dobrovolně rozhodnout i obchody s menší prodejní plochou. Lahve a plechovky budou přijímány buď prostřednictvím automatu, či zcela jednoduchou a prostorově úspornou formou ručního sběru. Správce bude obchodníkům kompenzovat přímé dodatečné náklady prostřednictvím finančního příspěvku.

Správcovská společnost bude zodpovědná za svoz, zpracování a zajištění recyklace vysbíraných nápojových obalů. Výrobci nápojů budou mít přednostní právo vykoupit svůj podíl obalového materiálu za tržní cenu, který bude následně recyklován do nových lahví či plechovek. Díky tomu se z PET lahve stane opět PET lahev a z plechovky plechovka, a tyto vzácné materiály tak budou opakovaně a maximálně efektivně využity v uzavřeném koloběhu.
Výše zálohy zatím není pevně stanovena, bude se pohybovat v rozmezí od 3 do 5 korun, v závislosti od úrovně spotřebitelských cen v době spuštění systému, přičemž výše zálohy bude pro všechny typy obalů stejná. „Záloha musí být dostatečně motivační a její konkrétní výše bude určena na základě spotřebitelského průzkumu,“ řekla k tomu Kristýna Havligerová.

„Při návrhu systému jsme se inspirovali existujícími zálohovými systémy napříč Evropou. Primárním vzorem pro nás byly systémy ve Skandinávii a pobaltských státech, přičemž z každého jsme vzali to nejlepší a celek adaptovali na podmínky a potřeby České republiky,“ vysvětlila Kristýna Havligerová. Zálohové systémy pro PET lahve a plechovky úspěšně fungují již ve 12 evropských zemích, které díky nim dosahují účinnosti recyklace přes 90 %. Prakticky ve všech ostatních členských zemích EU je jeho zavedení plánováno či zvažováno.

Anna Larsson, odbornice na oblast udržitelného nakládání s odpady z mezinárodní organizace Reloop k tomu uvádí: „Z dat je zřejmé, že zálohování dobře funguje ve všech zemích, které jej zavedly. V mnoha z nich probíhala podobná diskuse a byly slyšet kritické argumenty. Nakonec ale převážila výrazná pozitiva zálohování, jako je ekonomický rozvoj, uzavřený cyklus recyklace a čisté životní prostředí bez odhozených odpadků. To podpořilo moderní politická rozhodnutí o zavedení zálohového systému.“

Poznámky:

[1] Zavedení zálohového systému v České republice podporuje 81 % Čechů, vyplynulo to z průzkumů, které si nechala zpracovat Iniciativa pro zálohování prostřednictvím aplikace Instant Research společnosti Ipsos.

[1] Studie mezinárodní poradenské firmy Denkstatt potvrzuje, že při současném systému třídění nemá Česká republika šanci splnit své závazky vůči Evropské unii zadané směrnicí o jednorázových plastech. Ani při dosažení maximální možné efektivity třídících linek současný systém třídění nezajistí 77% míru sběru PET lahví k recyklaci v roce 2025 a nezabezpečí ani 90% míru zpětného odběru PET lahví k recyklaci závaznou pro rok 2029.

Dokument ke stažení:

Parametry systemu_zálohování.pdf (7981710)

Nabídka občerstvení ve vlacích se těší velké oblibě. Společnosti České dráhy i RegioJet nabízejí roznášku přímo na místa cestujících. Tyto služby však produkují velké množství odpadu, který se málokdy recykluje. Podle odborníka na cirkulární ekonomiku by se s trochou snahy dal tento odpad výrazně omezit. Více ZDE

Začal nový školní rok, lidé tráví hodně času doma a s tím souvisí i větší množství odpadů, které vyprodukují. Jaké jsou nové technologie ve zpracování použitého papíru a plastů? Kam putuje obsah žlutých a modrých třídících kontejnerů? Lze zpracovat všechno? A co lze vyrobit z už jednou použitých plastů a papíru? Expedici povedou prezident Asociace českého papírenského průmyslu Jaroslav Tymich a odborník na odpadové hospodářství z ekologického spolku Arnika Milan Havel. Více ZDE

Seznam Zprávy získaly policejní dokument, který podrobně popisuje, jak podle detektivů jedna z největších odpadových firem – AVE CZ – dlouhé roky systematicky obírala města o peníze. Jedna z největších odpadových firem v Česku se podle policistů celé roky vědomě chovala tak, jako by pro ni neplatily zákony. Čtyři středočeská města, na jejichž území známá společnost AVE CZ provozuje skládky, kvůli tomu přišla dohromady o více než 1,4 miliardy na poplatcích za ukládání odpadů. A stát o další 2,3 miliardy. Více ZDE

Víte, jaký formát bezpečnostního listu je platný od 1.1.2023? Řešíte problém dovozu surovin ze zemí mimo EU? Máte povinnost oznamovat nebezpečné směsi do PCN? Pokud ano, využijte náš kurz, kde se veškeré informace pro níže uvedené oblasti dozvíte od zkušených lektorů z oboru. Kolektiv našich zkušených lektorů se problematikou chemických látek, směsí, detergentů aj. zabývá ve své profesní praxi již řadu let. Je možnost i jednodenní účasti, vyberete si, který den Vám více vyhovuje.

Program kurzu:

1. DEN

• Aktuality v legislativě – nařízení REACH, CLP a BPR 
• Formát bezpečnostního listu platný od 1. 1. 2023

• Endokrinní disruptory – základní informace a přehled na ECHA

• Kontroly ČIŽP

• Dovoz látek a směsí ze zemí mimo EU – základní povinnosti, funkce výhradního zástupce, dovoz do EU vs. nákup v EU

• Oznamování nebezpečných směsí dle přílohy VIII nařízení CLP

2. DEN

• Zpracování „Havarijního plánuׅ“ z pohledu zákona o vodách

• Skladování chemických látek a směsí

• Povinnosti plynoucí z nového zákona o prekurzorech výbušnin

• Diskuze

Účastníkům kurzu bude rozesláno „Osvědčení o absolvování kurzu“ – emailem.

Termín konání:    
5. – 6. 10. 2022 Praha, hotel Krystal

Těšíme se na setkání s Vámi                              

za společnost CHEMELEONI s.r.o.
Ing. Martina Dobšáková, Ing. Tomáš Králik

 

Ministerstvo životního prostředí vydává novelu emisní vyhlášky. Ta umožní během vyhlášených mimořádných stavů v energetice provozovat také zdroje dodávající teplo a elektřinu, které by za normálních okolností musely být závěrem letošního roku odstaveny nebo by jejich provoz byl možný pouze po omezený čas. Díky tomu by se mělo ušetřit přibližně 200 milionů kubíků zemního plynu pro využití domácností. Vyhláška vyjde ve Sbírce zákonů 5. září 2022 a platit začne o den později.

„Novela vyhlášky, která platí jen po dobu stávající krizové situace, je pečlivě vyváženým kompromisem. Časově je omezená do května roku 2024 a smí se využít jen v době, kdy se vyhlásí tzv. předcházení či stav nouze. Jde tedy o krizové opatření, které nic nemění na dlouhodobých závazcích k omezování emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů. Skutečným řešením jak energetické, tak klimatické krize zůstává co nejrychlejší odklon od spalování fosilních paliv,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

MŽP novelou vyhlášky č. 415/2012 Sb. k zákonu o ochraně ovzduší pomáhá udržet stabilní dodávky energií v ČR při současném zachování vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Tato opatření jsou reakcí na současné i hrozící omezení či výpadky dodávek zemního plynu z Ruské federace.

Novela reaguje na dopady současné geopolitické situace související s ruskou invazí na Ukrajinu a s nespolehlivostí dodávek zemního plynu. Jejím cílem je přispět k zajištění energetické bezpečnosti České republiky během vyhlášení tzv. předcházení stavu nouze nebo přímo stavu nouze podle energetického zákona. Vyhláška vyjde ve Sbírce zákonů 5. září 2022 a vstupuje v účinnost den poté, což v kombinaci s vyhlášením předcházení stavu nouze v teplárenství rovněž od 5. září teplárnám a elektrárnám umožní, aby se včas připravily na nadcházející topnou sezónu.

Změna se vztahuje na dvě skupiny zdrojů. Za prvé umožňuje prodloužit provoz tepláren na hnědé uhlí, jejichž provoz by jinak nebyl od ledna 2023 možný, protože jim k 31. prosinci 2022 končí přechodný režim umožňující plnit mírnější emisní limity.

Za druhé novela umožňuje prodloužit provoz některých spalovacích zdrojů, které se standardně využívají pouze jako záložní nebo špičkové. Ty mohou být standardně v provozu pouze po omezený počet hodin (nejvýše 1 500 provozních hodin za rok). Novela umožní, že po dobu trvání mimořádných stavů v energetice se provozní hodiny těchto zdrojů nebudou do stanoveného limitu započítávat a budou tak moci být provozovány podle potřeby déle.

Možnost provozu těchto zdrojů při mírnějších emisních limitech je omezena pouze na dobu trvání tzv. předcházení stavu nouze, případně samotného stav nouze podle energetického zákona.

Díky tomu, že teplárny a elektrárny mohou využívat jiné zdroje, uspořený zemní plyn mohou využít například domácnosti nebo jiné sektory průmyslu. Podle odhadů MŽP bude možné ročně uspořit zhruba 200 milionů m3 zemního plynu.

S ohledem na zachování vysoké úrovně ochrany životního prostředí jsou v souladu s doporučením Evropské komise tato opatření časově omezená nejpozději do 31. 5. 2024, tedy po dobu následujících dvou topných sezon.

Specifické podmínky provozu se týkají spalovacích stacionárních zdrojů:

1. o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 50 MW do 200 MW včetně, uvedených do provozu před rokem 2003, které dodávají teplo do soustav centrálního zásobování teplem, jež do 31. 12. 2022 čerpají výjimku z emisních limitů podle § 39 zákona. Tyto bude možné během mimořádných stavů provozovat i po 1. 1. 2023, a to za totožných podmínek. Tyto zdroje by bez platnosti novely vyhlášky byly nahrazeny jinými zdroji, převážně spalujícími zemní plyn.
2. záložních/špičkových o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším něž 50 MW, jež nyní slouží ke krátkodobé dodávce energií, které mají z důvodu snížené schopnosti plnit nejpřísnější emisní limity omezenu provozní dobu na 1 500 hodin za rok. Takovým nebude provozní doba v průběhu mimořádných stavů započítávána do limitu 1 500 h za rok.
3. o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 50 MW spalujících hnědé uhlí, kterým je provozní doba z důvodu plnění mírnějšího emisního limitu pro oxid siřičitý omezena na 3 200 provozních hodin ročně. Těmto sezónním zdrojům byl limit provozní doby navýšen na 3 600 hodin za rok, a to až do 31. 12. 2024.