Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) budou povinné pro společnosti, které jsou podle směrnice o účetnictví povinny vykazovat určité informace o udržitelnosti. Směrnice o účetnictví ve znění směrnice CSRD z roku 2022 vyžaduje používání společných standardů a snaží se zajistit, aby společnosti v celé EU podávaly srovnatelné a spolehlivé informace o udržitelnosti. Otázky a odpovědi ZDE / ESFR standardy ZDE (Pro inspiraci: Platforma Reportyudrzitelnosti.cz aktuálně obsahuje sto reportů udržitelnosti neboli ESG reportů)

V pondělí 5. června 2023 vyšly ve Sbírce zákonů velká věcná novela nového stavebního zákona (152/2023 Sb.),zákon o jednotném environmentálním stanovisku (148/2023 Sb.) a doprovodný zákon (149/2023 Sb.). Na výsledné podobě reformy stavebního práva se shodly všechny politické strany v Parlamentu, a nabyde tak účinnosti od 1. 1. 2024 pro vyhrazené stavby a od 1. 7. 2024 pro všechny ostatní stavby a jako celek. Novela je však v řadě ohledů krokem zpět. Více ZDE

Vzhledem k navyšující se výrobě elektromobilů a stacionárních uložišť lze v Evropě očekávat strmě rostoucí poptávku po recyklaci lithium-iontových baterií. V současné době dochází k intenzivnímu budování nových recyklačních kapacit v Evropě. Dle analýzy německé výzkumné instituce Frauhofer budou do roku 2025 zprovozněny recyklační linky pro lithium-iontové baterie o celkové kapacitě 400 000 tun ročně. Taková kapacita by měla být dostačující pro celkové objemy vyřazených baterií. Více ZDE

Příslušníci generace Z prohlašují, že chtějí nakupovat udržitelněji, takže není překvapením, že zisky velkých hráčů jako Boohoo, Pretty Little Thing či ASOS klesají. Na druhou stranu řetězce jako H&M nebo Zara zaznamenávají rostoucí zisky, což v kombinaci se vzestupem superrychlých módních gigantů, jako je Shein (a jeho nedávný virální výlet s influencery) naznačuje, že touha po levném, trendy oblečení, jehož drtivá většina končí na skládkách, stále přetrvává. Francouzská studie z roku 2022 ukázala, že zatímco 35 % lidí tvrdí, že vyhazuje své oblečení, protože je již opotřebované, 26 % respondentů uvedlo, že se svého oblečení zbavují proto, že se jim prostě již nehodí. A 30 % tvrdí, že vyhazují věci proto, že je již nudí. Tím pádem ani životnost není primárním problémem. Skutečně rychlé módě zvoní hrana? Více ZDE

Francouzské obchody přestanou od srpna povinně vydávat zákazníkům při nákupu běžného zboží účtenky. Počítá s tím ustanovení nového zákona o cirkulární ekonomice, píše deník Le Monde. Novinku Francouzi vítají, většina z nich však tvrdí, že bude i nadále potvrzení požadovat. Obchodníci budou muset účtenku vystavit v papírovém či elektronickém formátu pouze na žádost zákazníka. Více ZDE

 

Teplota vody v českých rybnících s klimatickou změnou roste, přispívá ke zhoršené kvalitě vody a komplikuje tradiční chov ryb. Do budoucna se očekává strmý nárůst počtu dnů s povrchovou teplotou vody nad 29 stupňů, kvůli čemuž rychle ubývá rozpuštěného kyslíku ve vodě. Mezi lety 1961 až 1980 se přitom v Česku dny s touto a vyšší teplotou vůbec nevyskytovaly. Nyní je takových dní několik ročně a podle vědeckých modelů jich koncem století může být téměř 30. Vyplývá to ze studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Více ZDE

Vědci LDF MENDELU našli využití pro čistírenský kal, vedlejší nevyhnutelný produkt vznikající při procesu čištění odpadních vod. Smícháním stabilizovaného kalu spolu s dalšími odpadními surovinami, glaukonitem a biouhlem, získali substrát využitelný v lesnictví a arboristice. Novinka má i environmentální přesah. Je vyrobena z lokálních surovin a ve zmíněných oborech může alespoň částečně nahradit rašelinu dováženou z pobaltských zemí. Prototypy jsou již zajištěny užitnými vzory a certifikovanou metodikou, která shrnuje proces, jímž musí odpadní kal projít před přimícháním do substrátu.

V lesnictví substrát najde využití na záhonových plochách v lesních školkách i v lesních porostech starých maximálně deset let formou bodové revitalizace, což je položení substrátu na půdní povrch kolem kmene stromku. Využití najde především na plochách, kde mají stromy, hlavně vlivem lidské činnosti, ztížené podmínky k životu. „Může se jednat o různé rekultivace, například lomů, nebo místa, kde mají stromy z nějakého důvodu zničenou vrstvu humusu. Dodáním organominerální hmoty zlepšíme jejich vitalitu a prospívání na lokalitách, které jsou extrémní půdně i klimaticky,“ popsal využití substrátu v lesnictví Aleš Kučera z Ústavu geologie a pedologie.

V arboristice se počítá s využitím substrátu při úpravě prokořenitelného prostoru u stojících stromů a také při výsadbě nových stromů. „Stromy ve městě jsou vystaveny extrémnímu množství chemie, půda je často zhutnělá, alkalická nebo je kořenový systém těchto stromů mělký. Arboristé v těchto případech používají techniky, při nichž částečně vymění zeminu, například odfoukáním v určité zóně kořenového systému takzvaným pneumatickým rýčem. Dojde tak k prokypření půdy a dosypání nového substrátu napomáhá k hlubšímu zakořenění,“ přiblížila arboristické využití substrátu Valerie Vranová z Ústavu geologie a pedologie.

V oblasti výsadby nových stromů se tým zaměřil na substráty obsahující velké množství kamení, takzvané strukturální substráty. „Tyto substráty mají v městské zástavbě nezastupitelné místo. Tím, že vytvoříme substrát hodně kamenitý, učiníme ho odolným vůči zhutnění. Výplň mezi kameny by mělo tvořit živné médium, v našem případě substrát na bázi kalu,“ doplnila Vranová.

Zgranulovaný substrát tvoří tři primární odpadní komponenty: stabilizovaný a zkompostovaný kal, biouhel – zuhelnatělá organická hmota, která v půdě vydrží v nezměněné podobě i stovky let, a glaukonit – jílový minerál, který je přirozeně přítomný v glaukonitických pískovcích a který se z nich po vytěžení vypírá. Substrát je doplněný o drcenou kůru, dřevovlákno a další příměsi, které obsahují i jiné substráty.

Důležitou fází v procesu výroby substrátu je ověření jeho bezrizikovosti. Aplikaci předchází série analýz, které prověří jeho chemickou nezávadnost a obsah rostlinami využitelných živin. „Po ověření bezrizikovosti jsme substrát ve více poměrových variantách aplikovali na pokusnou arboristickou plochu, kterou jsme k tomuto účelu ve spolupráci s arboristickou firmou CVVMZI s.r.o. založili. Jde o první a zatím jedinou pokusnou arboristickou plochu v Česku. V případě lesnictví výzkum probíhá v lesních školkách Školního lesního podniku Křtiny a několika dalších školkařských pokusných plochách. Už teď je patrné, že stromy po aplikaci substrátu obohaceného o odpadní komponenty prosperují. Dlouhodobé účinky, například jak se v substrátu rozvíjí kořeny, jaký je tloušťkový či výškový přírůst stromů a další parametry, budeme dále studovat,“ uzavřel Kučera.

Podpora větrné obnovitelné energie ze strany státu je velmi nízká. Příkladem je obec Jindřichovice pod Smrkem, která na své vlastní náklady pořídila dvě větrné elektrárny. Jejich pozitivní dopady pociťuje jak obecní kasa, tak místní obyvatelé. Dokument dále předkládá mýty o větrné energii a upozorňuje na chybnou roli státu v regulaci a podpoře obnovitelných zdrojů energie. Více ZDE

Materiál je závazným podkladem vodohospodářské ročenky označované „Modrá zpráva“. Jedná se o jeden ze zásadních materiálů, které Ministerstvo zemědělství od roku 1997 každoročně publikuje.

Dokument ke stažení:

132_23_Materiál

132_23_Předkládací zpráva

Mohlo by vás zajímat:

REPowerEU a vodíková údolí - Komise vypsala výzvu pro sběr informací k posouzení dopadů přezkumu pravidel týkajících se REPowerEU a vodíkových údolí. Vodíková údolí mají klíčový význam pro rozvoj hospodářství založeného na čistém vodíku a pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu v oblasti uhlíkové neutrality. Tento plán nastiňuje strategické priority a opatření potřebná k dosažení cíle REPowerEU, kterým je zdvojnásobit počet vodíkových údolí v EU do roku 2025. Popisuje rovněž, jak vodíková údolí přispějí k dosažení cíle REPowerEU: vyrobit do roku 2030 na domácím trhu 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů a dovézt 10 milionů tun vodíku ročně.

EU 88_23 EK Výzva k předložení informací – Ares(2023)5030689 SK

EU 88_23 EK Výzva k předložení informací – Ares(2023)5030689 EN

Environmentální dopad zobrazovacích zařízení, včetně spotřebního materiálu - Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k environmentálnímu dopadu zobrazovacích zařízení, včetně spotřebního materiálu. V souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu týkajících se účinného využívání zdrojů se tato iniciativa snaží zajistit následující: zobrazovací zařízení, jako jsou tiskárny, by měla být koncipována úsporně s ohledem na spotřebu energie i zdrojů, spotřebitelům by měly být k dispozici informace o udržitelném používání těchto zařízení, včetně informací o jejich údržbě a opravě, měl by se minimalizovat vznik odpadu při používání spotřebního materiálu (např. náplní do tiskáren).

EU 87_23 EK Environmentální dopad zobrazovacích zařízení

Ministerstvo životního prostředí dnes vyhlásilo průběžnou výzvu k předkládání žádostí o podporu z národních zdrojů alokovaných pro program LIFE v období 2023-2024. Výzva je určena na spolufinancování strategických projektů na ochranu přírody a strategických integrovaných projektů předkládaných do řádných výzev programu LIFE v kategoriích „životní prostředí“ a „opatření v oblasti klimatu“. MŽP se dlouhodobě snaží české žadatele podporovat skrz informační, konzultační a finanční pomoc, aby se mohli snadněji zapojit do přípravy a realizace opatření s pozitivním vlivem na životní prostředí.

„V novém programovém období se Evropská komise zaměřuje stále více na podporu strategických integrovaných projektů LIFE. Pro letošní rok vyčlenila na jejich podporu 83 milionů eur,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a pokračuje: „Ministerstvo životního prostředí chce na tento trend reagovat a rozšířit portfolio národní podpory i pro tyto typy projektů. Proto jsme vyhlásili průběžnou výzvu pro integrované projekty. Máme pro ni připravenou alokaci 120 milionů korun. Chceme tak zajistit podporu projektům, které řeší zásadní environmentální problémy a jejich výsledky mají výrazné pozitivní dopady v oblasti životního prostředí a klimatu.“

Výše podpory udělené v rámci této výzvy činí max. 20 % z konečných způsobilých výdajů projektu a zároveň ne více než 40 mil. Kč na jeden projekt. Maximální výše podpory pro spolufinancování projektu v součtu grantu poskytnutého Evropskou komisí a podpory schválené v rámci této výzvy, může činit nejvýše 100 % celkových způsobilých výdajů projektu.

Finanční podpora je určena v programovém období 2021-2027 českým příjemcům na spolufinancování způsobilých výdajů souvisejících s realizací projektů, které budou podpořeny na evropské úrovni v rámci výzev unijního programu LIFE. O podporu mohou žádat předkladatelé, kteří jsou v pozici tzv. koordinujícího příjemce. Uzávěrka příjmu žádostí je 30. listopadu 2024.

„Průběžná výzva je další pobídkou pro české žadatele, aby při plánování svých projektů více využívali finanční prostředky z programu LIFE," doplňuje ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski. „Ministerstvo životního prostředí se snaží české žadatele dlouhodobě podporovat prostřednictvím informační, konzultační a finanční pomoci. Podpora poskytovaná z národních zdrojů usnadňuje zapojení českých subjektů do přípravy a realizace opatření, která mají pozitivní dopady v oblasti životního prostředí a klimatu. Tato výzva představuje rozšířenou formu podpory, která se zaměřuje na strategické přístupy přispívající k naplňování cílů a vizí MŽP.“

Dotazy a konzultace k výzvě na telefonních číslech 267 122 017, 731 690 215, 267 122 967; nebo e-mailu life@mzp.cz

Často kladené dotazy a odpovědi pro výzvu budou zveřejňovány na webových stránkách programu LIFE www.program-life.cz.

Celkem stát eviduje přes 10 tisíc kontaminovaných míst nebo míst, u kterých je na kontaminaci podezření. Nápravu brzdí nedostatek financí bez výhledu na navýšení i obtížné zjišťování skutečného rozsahu škod. Obec Nelahozeves leží dvacet kilometrů severně od Prahy a známá je hlavně díky renesančnímu zámku s lobkowiczkými sbírkami a jako rodiště Antonína Dvořáka. V posledních měsících se ale v médiích opět objevuje kvůli jinému historickému odkazu – skládce styrenových sudů z 80. let minulého století. Tisíce sudů se zapáchající jedovatou chemikálií leží volně v krajině pár set metrů od nejbližších obydlí. Více ZDE

Polsko podalo stížnost na Německo u Evropské komise kvůli tunám německého odpadu, zčásti údajně toxického, dovezeného a uskladněného na nepovolených skládkách po celém Polsku. Zahraniční odpad skladovaný v Polsku je problémem už léta, hovoří se o „odpadové mafii“. Polské firmy uzavírají smlouvy se zahraničními firmami na zneškodnění odpadu, ale leckdy jej prostě vysypou na nelegální skládky, a nakonec ho spálí, aby se uvolnilo místo pro další odpad. Více ZDE

Již 19. září se v Praze uskuteční další ročník konference Předcházení vzniku odpadů. Hlavní pozornost bude tentokrát věnována žhavým tématům, jako jsou: povinné zálohování nápojových obalů, sběr textilu a potravinový odpad. Co očekávat, na co a jak se připravit? Tyto otázky zodpoví ti nejpovolanější řečníci. Registrace na www.predchazeniodpadu.cz byla spuštěna!

I když tomu zprvu nic nenaznačovalo, tak se léta stojaté vody odmítající zálohování rozbouřily a s příchodem nového ministra životního prostředí Petra Hladíka byly představeny teze k povinnému zálohování vybraných nápojových obalů. Zálohování by se mělo týkat PET lahví a plechovek o objemu 0,1 – 3 litry pro nealkoholické nápoje nebo nápoje s objemem alkoholu do 15 %. Ministerstvo životního prostředí si od zavedení nového systému slibuje především snížení množství nevyužívaného odpadu a předpokládá, že se k recyklaci dostane až o 2,5 miliardy kusů problematických obalů více. Navíc by se tak veřejná místa i krajina měly zbavit nepořádku.

Zavedením záloh by tak do 5 let měla ČR splnit stanovené evropské cíle požadující 90% úroveň sběru těchto komodit. Chod systému by, i po vzoru jiných zemí, měl zajišťovat ministerstvem autorizovaný centrální operátor. Ten by měl fungovat na principu tzv. rozšířené odpovědnosti výrobců, jak tomu je dnes obdobně například při zpětném odběru vysloužilé elektroniky. Členy zálohovacího systému se mají stát dovozci, výrobci a prodejci, kteří dohromady dodávají na trh nejméně 80 % těchto obalů. Pro hladký běh systému se předpokládá vybudování zhruba 11 tisíc sběrných míst po celé ČR. Kromě prodejen s podlahovou plochou větší než 50 m2 by se měly zapojit například i čerpací stanice. Náklady na zavedení i provoz mají nést výrobci a dovozci nápojů, občané by měli pouze uhradit vratnou zálohu ve výši 4–5 Kč za kus, a to i při nákupu přes internet.

Od tezí k reálnému spuštění však čeká ministerstvo nesnadná cesta. MŽP nyní připravuje novelu zákona o obalech, který chce v paragrafovém znění představit do konce letošního roku. Nejdříve by tak systém zálohování mohl začít fungovat v polovině roku 2025. Bude nutné vyřešit řadu problematických otázek a najít shodu skrze všechny dotčené subjekty. Obavy z narušení současných systémů odpadového hospodářství zaznívají především od obcí. Téma, včetně připravovaného nového nařízení o obalech PPWR, budou diskutovat ti nejpovolanější jako například zástupci MŽP, iniciativy Zálohujme, autorizované obalové společnosti EKOKOM a dalších. Účast přislíbili také zástupci Ministerstva životného prostredia SR a organizace Správca zálohového systému n.o., kteří již mají více než roční praktické zkušenosti se zavedením obdobného systému na Slovensku.

Textilní odpad

Druhým nosným tématem konference bude povinný sběr použitého textilu ve městech a obcích od roku 2025. Podle EU se dnes produkuje 12,6 milionu tun textilního odpadu ročně. Pouze oděvy a obuv představují 5,2 milionu tun tohoto odpadu, což odpovídá 12 kg odpadu na osobu ročně. V současné době se pouze 22 % pospotřebního textilního odpadu sbírá odděleně za účelem opětovného použití nebo recyklace, zatímco přibližně 78 % textilního odpadu nevyhazují spotřebitelé do tříděného odpadu, nýbrž do směsného domácího odpadu, který se likviduje ve spalovnách nebo na skládkách.

Nutno podotknout, že v první polovině června Evropská komise navrhla pravidla, podle nichž budou výrobci odpovědni za celý životní cyklus textilních výrobků a která mají urychlit rozvoj odvětví odděleného sběru, třídění, opětovného použití a recyklace textilních výrobků v EU v souladu se strategií EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky. Očekává se, že zvýšení dostupnosti použitého textilu vytvoří místní pracovní místa a ušetří peníze pro spotřebitele v EU i mimo ni a zároveň zmírní dopady textilní výroby na přírodní zdroje. Společná pravidla rozšířené odpovědnosti výrobce v EU mají rovněž podle Komise usnadnit členským státům provádění požadavku na sběr textilních výrobků odděleně právě od roku 2025.

Jak k nové povinnosti přistoupit z pohledu obce a jak se na povinnost dívají současní provozovatelé charitních a komerčních sběrů, napoví příspěvky zástupců z řad MŽP a asociace recyklace použitého textilu ARETEX. Rozšíření sběrného hnízda o novou nádobu na použitý textil může pro obecní rozpočet znamenat další navýšení nákladů na odpadové hospodářství. Mimo svoz je nutné počítat s nákladným vytříděním, a to komodity, která má převážně zápornou ekonomickou hodnotu. 

Textilní průmysl je považován za největšího znečišťovatele životního prostředí a určitě je správné použitý textil shromažďovat a v co nejvyšší míře jej využívat. Bohužel samotná recyklace naráží na své limity, jelikož textilie patří k vůbec nejsložitějším materiálům. Každá textilie se liší od těch ostatních například svou strukturou, použitými polymery, chemickými úpravami či barvením. Jak ukáže zástupce z Textilní fakulty Technické univerzity v Liberci, nalézt jednoduchý, levný a průmyslově realizovatelný postup recyklace bez ztráty užitné hodnoty vláken je a vždy bude velmi obtížné.

Potravinové odpady

Konferenci zakončí blok přednášek zaměřený na snížení množství potravinového odpadu. V EU se každoročně vyplýtvá téměř 59 milionů tun potravin (131 kg na obyvatele) s odhadovanou tržní hodnotou 132 miliard eur. Více než polovinu potravinového odpadu (53 %) vyprodukují domácnosti, následuje zpracovatelský a výrobní průmysl (20 %). Boj proti plýtvání potravinami přináší tři výhody: zachraňuje potraviny určené k lidské spotřebě, a přispívá tak k potravinovému zabezpečení, pomáhá podnikům a spotřebitelům ušetřit peníze a snižuje dopad výroby a spotřeby potravin na životní prostředí. Pro urychlení pokroku aktuálně Evropská komise navrhuje, aby členské státy do roku 2030 omezily plýtvání potravinami o 10 % při zpracování a výrobě a o 30 % na obyvatele společně v maloobchodě a při spotřebě (restaurace, stravovací služby a domácnosti).

Redukce potravinového odpadu je jednou z našich největších výzev, jelikož se k plánovaným cílům zatím ani zdaleka nepřibližujeme. Jaká je aktuální situace a jak si stojí ČR v mezinárodním srovnání? Jak splnit legislativní cíle zavedením sběru kuchyňského odpadu a odlehčit rozpočtu obce? Jaké inovativní přístupy ke shromažďování a zpracování potravinového odpadu pro česká sídliště existují? Jak omezit plýtvání v maloobchodních prodejnách nebo ve školních jídelnách? Přesně na tyto otázky odpoví řečníci zastupující MZe, JRK, Albert ČR, MENDELU a další.

Příklady správné praxe

Ani letos nemohou na konferenci chybět příklady správné praxe. Ty se letos ponesou především v duchu opětovného použití. To, že je možné při výrobě skla využít 100 % skleněných střepů a nemít žádný odpad, nám ukáže zástupce sklárny Janštejn Glass Group. Ta z recyklovaných střepů skla vyrábí originální a ekologické produkty, nebo je využívá jako příměs do betonů, čímž šetří ohroženou surovinu, tedy písek. Zajímavý projekt se aktuálně připravuje v okolí Pardubic. Společnost MANGAN Chvaletice plánuje z hald odpadů z dávné těžby pyritu získávat cenný prvek – mangan. Nejen, že se lokalita zbaví staré ekologické zátěže, ale ČR se díky tomu stane v EU jediným zdrojem tohoto vzácného a pro rozvoj elektromobilů nepostradatelného prvku. Cirkulární ekonomika stále proniká do více a více oblastí a oborů, nevyjímaje například obuvnictví nebo výrobu tepelných čerpadel. Jak se stát ještě více udržitelnými, napoví zástupci firem KEEN a DAIKIN.

Konference PVO 2023

Již 9. ročník konference Předcházení vzniku odpadů se uskuteční 19. září 2023 v unikátních prostorech T-Mobile Magenta Experience Center. Pokud máte zájem se konference zúčastnit, prosíme, abyste se zaregistrovali pomocí online formuláře na našich webových stránkách www.predchazeniodpadu.cz. Na stránkách naleznete také kompletní program a podrobné anotace přednášek.

Akce se můžete účastnit prezenčně nebo online. Pro vybrané skupiny je online účast zcela zdarma díky podpoře od partnerů konference. Generálním partnerem akce je společnost ASEKOL, akci dále podporují společnosti DAIKIN AIRCONDITIONING CENTRAL EUROPE - CZECH REPUBLIC spol. s r.o., DIMATEX CS, spol. s r.o., Energy financial group a.s., EPS ČR, INISOFT s.r.o., Janštejn Glass Group s.r.o., KEEN CZ s.r.o., Kovohutě Příbram nástupnická, a.s., Lidl Česká republika v.o.s., MANGAN Chvaletice, s.r.o., Mattoni 1873 a.s., T-Mobile Czech Republic a.s., T-Mobile Magenta Experience Center a WASTen, z.s.

Těšíme se na vaši účast!

Program konference a registrace: www.predchazeniodpadu.cz

Pořadatel: České ekologické manažerské centrum, z.s., 28. pluku 524/25, 101 00 Praha 10

Kontaktní osoba: Ing. Vladimír Študent, tel.: +420 608 819 699

Leklý chrom byl posledních sto let nedílnou součástí estetiky silniční techniky. Dával dohromady exkluzivitu a funkčnost. Nabízel dekorativní krásu i ochranu proti korozi, od nástřiku „vnitřností“ motocyklů až po ventily motorů i mřížky chladičů automobilů. S tím je teď ovšem konec. Do určité míry. Úplný zákaz chromování součástek by měl dopady sahající dalece za hranice automobilového světa. Protože bez této metody pokovování se neobejde výroba kuchyňského náčiní a nádobí, svítidel, leteckých součástek nebo třeba střelných zbraní. Zákaz, který příští rok vejde v platnost, se týká užití šestimocného chromu. Ne třímocného (trivalentního) chromu, který bude v pokovování dále užíván. Více ZDE

Dešťovou vodu zachytává 90 procent domácností, které žijí v domech či vilách se zahradou. Hlavním důvodem je finanční úspora, téměř třetina domácností vyzdvihuje i ekologické důvody. Výzkumníci se zabývali i tím, co by lidi přimělo s dešťovou vodou nakládat lépe. Téměř pětina lidí odpověděla, že hlavní motivací by pro ně bylo získání dotace. Hypotetické výrazné zdražení pitné vody nebo sleva na stočném by motivovala 12 procent dotazovaných. Z výsledků průzkumu také vyplývá, že téměř třetina domácností považuje své možnosti nakládání s dešťovou vodou za vyčerpané. Více ZDE

Veřejná konzultace návrhu aktualizace Strategického rámce ČR 2030 se otevírá. Ten stanovuje priority a cíle pro udržitelný rozvoj České republiky do roku 2030, se snaží zohledňovat zkušenosti posledních let a krizí, kterými společnost prošla a do jisté míry ještě prochází. Zejména tedy covidová pandemie, válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize a prudký růst inflace. Aktuální problémy by ale neměly zastínit globální trendy a jich dopady jako je změna klimatu a ztráta biodiverzity nebo zaměření firem na udržitelné finance a dopady nejen na životní prostředí, ale i na společnost nebo správu a řízení podniků. Veřejná konzultace je až do 21. srpna otevřená veřejnosti.

Veřejná konzultace probíhá prostřednictvím aplikace Google Forms. Každou klíčovou oblast je možné komentovat po jednotlivých odstavcích a na konci formuláře je rovněž možnost připojit souhrnnou zpětnou vazbu:

• Lidé a společnost

• Hospodářský model

• Odolné ekosystémy

• Obce a regiony

• Globální rozvoj

• Dobré vládnutí

Vedle toho je možné se na závěr vyjádřit stručně k aktualizaci jako celku: https://forms.gle/L2agZ9njq6fYTRaX6

Pokud Vám linky nefungují, prosím, zkopírujte je a vložte do prohlížeče ručně nebo použijte jiný prohlížeč.

Text aktualizovaného strategického rámce ČR 2030 je ke stažení zde: https://next.mzp.cz/s/Qmbo4HAWm6Aj7fa, heslo: dikyzavasezapojeni

Naleznete zde verzi dokumentu v pdf ke stažení, včetně verze porovnávající původní text ČR 2030 (2017) s touto verzí.

Po skončení veřejné aktualizace budou relevantní připomínky zapracovány a nová verze předložena k projednání v Radě vlády pro udržitelný rozvoj. Následně materiál poputuje do meziresortního připomínkového řízení. Hotový materiál by měl být předložen vládě k projednání do konce roku 2023.

Rámec ČR 2030 představuje zastřešující rozvojový rámec ČR pro toto desetiletí a zároveň slouží jako základní převodník mezinárodního závazku, který ČR přijala spolu se schválením Agendy 2030 OSN a 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) v roce 2015.

Stanovuje nejdůležitější dlouhodobé rozvojové cíle České republiky. ČR 2030 pokrývá témata sociální, ekonomická i environmentální, současně také tři úrovně vládnutí, tedy mezinárodní, národní vč. státní správy a regionální vč. samosprávy. K jeho naplňování mají přispívat jak další národní strategické dokumenty (sektorové a věcné strategie), tak opatření ze samostatného implementačního plánu (2018, 2022). Dokument byl vládou schválen v roce 2017, od počátku byl však zamýšlen jako živý dokument.