Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, toxikolog Ivan Holoubek, ředitel České informační agentury životního prostředí Miroslav Havránek, ředitel Ústavu pro životní prostředí Tomáš Cajthaml a prezident EUROPARC Federation Michal Hošek se 29. června setkali na semináři Válka proti Ukrajině – válka proti životnímu prostředí, který se věnoval dopadům války na Ukrajině na přírodu a životní prostředí. Smyslem nebylo prezentovat konkrétní data a výzkumy, na to je ještě příliš brzy. Odborníci na různá spektra ochrany přírody nabídli své expertní odhady škod, které se pojí s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině. Více ZDE

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně budou hledat využití pro staré trámy ze zbořených budov. V rámci cirkulární ekonomiky chtějí odpadové dřevo recyklovat, udělat z něj třísky a ty pak využít pro výrobu OSB desek, jejichž využití roste v souvislosti s boomem dřevostaveb. Přidávání recyklátu v tomto nejčastěji využívaném konstrukčním materiálu je stále na začátku, kvůli velikosti třísek, které jsou příliš malé. Aby byl výsledný produkt konkurenceschopný, budou vědci analyzovat konstrukční vlastnosti a také produkční efektivnost výroby OSB desek za využití recyklovaného dřeva.

Letošní vítězný mezioborový interní výzkumný projekt Grantové agentury Gregora Johanna Mendela určený pro mladé nadějné vědce má několik pomyslných nej. Zajímavý je i tím, že vědci ke zkoumání využijí trámy ze zbouraného erotického klubu Moulin Rouge. „Přidávání recyklátu se celosvětově řeší hlavně ve výrobě dřevotřískových desek, u OSB desek ale zatím ne. Přitom potenciál je v této oblasti obrovský a souvisí s rozmachem dřevostaveb, které lze po skončení jejich životnosti znovu použít právě na zpracování do OSB desek, což plně koresponduje s principy cirkulární ekonomiky,“ uvedl Tomáš Pipíška z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.

Vědci z MENDELU využijí pro svůj výzkum laboratoře vybavené na světové úrovni, které umožňují napodobit průmyslový proces výroby OSB kompozitů. Konkrétně pak roztřískování, nanášení lepidla, lisování a další technické vymoženosti. Mohou díky tomu vyrobit třísky a tedy surovinu pro OSB desky v podstatě z čehokoliv na laboratorní úrovni. Třísky z již použitého dřeva mají oproti těm z čerstvě pokácených stromů nižší vlhkost. „Na laboratorní úrovni můžeme nastavovat různé parametry výroby třísek, včetně vlhkosti vstupního materiálu,“ uvedl Pipíška. Cílem je optimalizovat proces výroby třísek, analyzovat vlastnosti a vyrobit prototypy, které budou následně připravené na efektivní průmyslovou produkci v ideálním případě ještě s lepšími vlastnostmi, než mají stávajíci OSB desky.

Do projektu jsou zapojeni také odborníci z Provozně ekonomické fakulty, kteří budou zkoumat společensko-ekonomické aspekty procesu recyklace. Jak upozorňuje Michaela Staňková z Ústavu statistiky a operačního výzkumu Provozně ekonomické fakulty MENDELU: „Při vývoji jakéhokoliv nového produktu vyvstává totiž otázka, zda je možné vytvořit zcela nový výrobek, který je vzhledem k jeho vlastnostem a také ceně surovin možné efektivně produkovat ale také i prodávat.“ Vědci se zaměří jak na stranu nabídky, tak stranu poptávky, neboť OSB desky z recyklátu budou mít tmavší barvu než klasické smrkové a je potřeba na to spotřebitele připravit, stejně jako komunikovat s výrobními firmami. „Naší celkovou motivací je opětovné využití již existující dřevní biomasy, tedy objemného dřevního odpadu s cílem maximálního prodloužení životního cyklu vícenásobným zhodnocením materiálu v nových výrobcích a oddálit tak energetické zpracování dřeva,“ dodal Pipíška.

Ve spalovně nebo kotli na dřevo by tak jinak skončily i trámy z brněnského vykřičeného podniku, na jehož místě vyroste bytový dům. Noční klub Moulin Rouge na rohu Slovákovy a Kounicovy ulice byl jedním z ikonických pozůstatků 90. let. Dřevo ze stejného místa využije mj. i výrobce kytar, který stejně jako vědci LDF vdechne tomuto materiálu nový život.

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vydalo souhrnnou zprávu o energetickém využívání odpadů a alternativních paliv 1989–2021. Energetickým využitím odpadů se pro potřeby této statistiky rozumí spalování tuhých komunálních, nemocničních a průmyslových odpadů, jakožto i využívání tzv. alternativních paliv, která mají v odpadech svůj původ avšak pouze v těch případech, kdy je vyrobená energie využívána a spalovaný odpad má pro její výrobu energetický přínos.

Dokument ke stažení:

Statistika energetického využívání odpadů a alternativních paliv 1989–2021 [pdf, 1136 kB]

Byla zahájena šedesátidenní veřejná konzultace k návrhu stanoviska Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC) k omezení uvádění na trh a používání olova ve střelivu pro lov, venkovní sportovní střelbu a v rybolovu. Venkovní střelba zahrnuje loveckou a sportovní střelbu. Mimo oblast působnosti návrhu spadá použití olověného střeliva v armádě, u policie a pohraničními orgány. Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat do 29. srpna 2022 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce  Posuzovaná předložená omezení na internetových stránkách ECHA.

Agentura CzechInvest od 1. 7. 2022 začala přijímat žádosti do projektu Technologická inkubace. Do první výzvy se mohou přihlásit startupy, které se zaměřují na mobilitu, kreativní průmysl, ekologii a cirkulární ekonomiku nebo umělou inteligenci. V posledních třech týdnech se registrovalo přes sto potenciálních zájemců o inkubaci, kterým se nyní budou zaměstnanci CzechInvestu věnovat. Více ZDE

V Indii ode dneška platí zákaz výroby a prodeje některých jednorázových plastových výrobků včetně brček, příborů, kelímků, tyčinek do uší nebo některých druhů sáčků. Informovala o tom agentura AP, podle které chce vláda zakročit proti nadměrnému množství plastového odpadu. Za porušení zákazu hrozí tresty v podobě pokut nebo dokonce vězení, pro některé malé prodejce ale může být nařízení téměř likvidační, protože si ekologičtější obaly nemohou dovolit, napsal deník The Guardian. Více ZDE

Větrná energetika by měla hrát klíčovou roli při plánech jednotlivých států na dosažení uhlíkové neutrality. Podle analytiků z BloombergNEF (BNEF) bude letos ve světě poprvé instalováno více než 100 GW nového výkonu, konkrétně 106 GW, z čehož 13,4 GW budou tvořit zdroje umístěné na moři. Více ZDE

Každý rok se do našeho životního prostředí uvolní asi dvě gigatuny CO2 jenom v důsledku výroby a používání cementu. Podle zprávy Agentury pro ochranu životního prostředí Spojených států (EPA) je cement na třetím místě mezi deseti největšími zdroji průmyslového znečištění, uvádí server Interesting Engineering. Více ZDE

Vzniknou další přírodní zahrady školek a škol, rozjedou se nové kurzy environmentální výchovy a děti zamíří do přírody pro zlepšení zdraví i porozumění tématům životního prostředí. Díky hned třem nově vyhlášeným dotačním výzvám z Národního programu Životní prostředí tak získá environmentální vzdělávání a osvěta v oblasti změny klimatu další vzpruhu. Z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR a také z Národního plánu obnovy na ně Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo téměř sto osmdesát milionů korun. Více ZDE

Podpora výzkumu, inovací, chytré energetiky i cirkulární ekonomiky. Evropská komise (EK) schválila nový Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) Ministerstva průmyslu a obchodu, který podpoří české podniky až do roku 2027. Žádat v něm budou moci podnikatelé z celé ČR s výjimkou projektů realizovaných na území hl. m. Prahy.

„Na podporu podnikání z fondů EU máme alokováno 81,5 miliardy korun,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „První výzvy z oblasti energetiky a výzkumu, vývoje a inovací budou vypsány již v průběhu tohoto léta.“

Ministerstvo průmyslu a obchodu úspěšně zakončilo více jak půlroční oficiální vyjednávání s EK nad programovým dokumentem OP TAK. Poslední dva měsíce probíhala intenzivní oboustranná jednání, která vedla k finalizaci programu. „Po nelehkém vyjednávání s Evropskou komisí jsme nyní v podobě OP TAK získali klíčový nástroj podpory podnikání z Evropského fondu pro regionální rozvoj,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha.

OP TAK navazuje na svého programového předchůdce Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a láká na další příležitosti podpory podnikání v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a digitalizace, rozvoje podnikání a dovedností, digitální infrastruktury, chytré energetiky, cirkulární ekonomiky nebo čisté mobility.

OP TAK je zároveň nastaven jako komplementární nástroj k další podpoře pro podnikatelský sektor, který byl v nedávné době spuštěn pod MPO z Národního plánu obnovy. OP TAK primárně cílí na malé a střední podniky. Nově nabízí podporu i pro kategorie „small mid-caps“ a „mid-caps“ a stejně jako v předchozích letech umožní zapojení velkých podniků v oblastech výzkumu a vývoje nebo energetiky. U vybraných aktivit budou moci být podpořeni i provozovatelé výzkumných a inovačních infrastruktur nebo organizace pro výzkum a šíření znalostí, dále kraje nebo obce, či organizační složky státu.

MPO nečekalo s přípravou programu až na schválení unijní legislativy. Nový programový dokument zpracovávalo průběžně ve spolupráci s hospodářskými, sociálními či územními partnery. Zároveň vedlo dopředu neformální dialog s EK. Tento přístup umožnil být mezi prvními v rámci připravenosti na programové období 2021-2027 nejen za Českou republiku, ale i mezi dalšími členskými státy. A díky tomu je podpora pod MPO v současnosti rovněž mezi prvními schválenými programy v rámci EU, které se zaměřují na podporu podniků.

Dokument ke stažení:

Zdroj: MPO

Vědci z Centra polymerních systémů zlínské univerzity vyvinuli ekologicky šetrné hydrogely, které pomohu udržet vodu v půdě. Zvýší retenční schopnosti půdy a sníží negativní dopady sucha na zemědělství. Hydrogely jsou schopny opakovaně na sebe vázat vodu, udržet ji a postupně uvolňovat, jejich hlavní složkou je kyselá syrovátka, vedlejší produkt při zpracování mléka a výrobě sýrů. Více ZDE

Komise dnes přijala zprávu o strategickém výhledu z roku 2022 nazvanou „Souběžná zelená a digitální transformace v novém geopolitickém kontextu“. V rámci příprav na urychlení obou transformací se ve zprávě vymezuje deset klíčových oblastí činnosti s cílem maximalizovat součinnost a soulad mezi našimi ambicemi v oblasti klimatu a digitalizace. EU tak posílí svou meziodvětvovou odolnost a otevřenou strategickou autonomii a bude lépe připravena čelit novým globálním výzvám do roku 2050. Více ZDE

Technologická agentura České republiky vyhlásila ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí dne 29. června 2022 šestou veřejnou soutěž na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život (dále jen „veřejná soutěž”). Více ZDE

Posuzování chemických látek ve skupinách urychlilo práci orgánů, přičemž v roce 2021 byla dokončena hodnocení 1 900 látek. U přibližně 300 z nich by mohla být okamžitě zahájena opatření k řízení rizik.

Byla zveřejněna čtvrtá zpráva agentury ECHA k integrované regulační strategii, která ukazuje na pokrok ve zrychlení tempa při identifikaci regulačních opatření u látek vzbuzujících obavy.

V roce 2021 byla dokončena hodnocení více než 1 900 látek seskupených většinou na základě strukturální podobnosti. Látek bylo o 30 % více než v roce 2020 a přibližně 300 z nich vyžaduje opatření k řízení rizik, zatímco 800 v současné době nevyžaduje další opatření. U zbývajících 800 látek je potřeba získat ještě další údaje, přičemž se očekává, že asi 350 z nich v budoucnu přejde na řízení rizik.

Od roku 2019 do konce roku 2021 bylo posuzováno celkem 3 800 látek včetně 134 ftalátů a látek podobných ftalátům a 148 bisfenolů. První část 19 skupinových hodnocení byla zveřejněna na konci roku 2021 a zahrnovala více než 450 látek.

Přibližně 25 % hodnocených látek vyžaduje další řízení rizik. Zbývá 75 % látek, u kterých není v současnosti zapotřebí žádné další regulační opatření, protože představují nízké riziko, potenciál expozice je omezený nebo již existují opatření k řízení rizik.

Nebezpečí však musí být potvrzeno před zahájením opatření k řízení rizik a často je k tomu potřeba více údajů. Společnosti musí aktualizovat údaje v registračních dokumentacích, aby se vyhnuly plánování regulačních opatření na základě zastaralých údajů.

Zpráva ECHA rovněž upozorňuje na prudký nárůst látek, které vyžadují harmonizovanou klasifikaci a označování (CLH), přičemž jejich počet se v roce 2021 oproti roku 2020 ztrojnásobil. CLH je často předpokladem pro další regulační opatření.

Zbývá ještě posoudit potřebu regulace u téměř 1 300 látek vyráběných ve vysokých objemech (nad 100 tun ročně).

Cílem integrované regulační strategie ECHA je urychlit vytváření dat, identifikace skupin látek vzbuzujících obavy a regulační opatření. To se děje integrací různých regulačních procesů do jednoho koherentního přístupu k efektivnímu řízení chemických rizik. Strategie rovněž podporuje spolupráci mezi agenturou ECHA, členskými státy a Evropskou komisí.

Cílem strategie je objasnit, které registrované látky mají vysokou prioritu pro regulaci řízení rizik nebo generování údajů a které v současnosti mají nízkou prioritu pro další regulační opatření.

DALŠÍ INFORMACE:

• Celá zpráva ECHA [EN]

• Hledání nejúčinnějších způsobů k řízení chemických rizik

• Nejžhavější vědecká témata - bisfenoly

• Skupinové hodnocení bisfenolů identifikuje potřebu omezení

• Plán omezení