Devět senzorů na měření prachových částic hlídá od začátku topné sezony kvalitu ovzduší v Rožnově pod Radhoštěm. Radnice je ve městě, které leží na území chráněné krajinné oblasti Beskydy, nechala nainstalovat v různých lokalitách. „Už nyní máme potvrzeno, že hlavní zátěž, větší než doprava, představují lokální topeniště,“ řekl starosta Jiří Kučera. Rožnov nepatří k nejvíce znečištěným městům v zemi, přesto zažívá smogové situace. Více ZDE

 

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii dosáhl v roce 2022 hodnoty 23 %. Meziročně se tak zvýšil o 1,1 procentního bodu. Aby byl splněn cíl pro rok 2030, budou však muset jednotlivé členské státy využívání OZE významně navýšit. Zatímco v roce 2021 došlo k vůbec prvnímu meziročnímu poklesu podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie, v roce 2022 se trend obrátil a podíl začal opět růst. Více ZDE

Plynové zásobníky v Česku jsou plné téměř z devadesáti procent. Podle resortu průmyslu a obchodu je tak země i nadále na zbytek zimy dobře připravená. Energetickou bezpečnost pomáhá zajistit i terminál na zkapalněný plyn (LNG) v Nizozemsku, ve kterém si Česko pronajímá kapacitu. Lodě dosud přes něj do tuzemska dopravily skoro tři miliardy kubíků plynu, což je více než třetina roční spotřeby. Země se tak dále zbavuje energetické závislosti na Rusku. Více ZDE

Češi ročně vyprodukují 40 milionů tun odpadu, a i když většinu z tohoto čísla tvoří stavební materiály, i tak má každý z nás ročně na svědomí pět set kilogramů odpadu, který vyhodíme do černých popelnic. Stejně jako v plno oblastech, i tady jsme v polovině evropské tabulky. Podle odborníka na odpadové hospodářství Radovana Šompláka z FSI VUT je to poměrně dobrý výsledek, Švýcarsko nebo severské státy ale na nás mají ještě náskok. To je i dobrá zpráva, můžeme se totiž od nich učit – stavět víc spaloven, důsledněji třídit třeba sklo nebo bioodpad a co nejvíc se snažit materiály znovu využít v rámci cirkulárního hospodářství. Co nastane s koncem skládek v roce 2030? Jaké nejzajímavější věci Češi vyhazují do popelnic? A kolik metrů je hranice, za kterou už k barevným popelnicím nechceme chodit? Podcast VUT Brno Technicky vzato ZDE.

Nevýrobní podniky, IT společnosti nebo třeba banky. Prodávají své nemovitosti a sídla, aby snížily uhlíkovou stopu. Na papíře to možná funguje. Ve skutečnosti tím ale nic neřeší. Emise dané budovy vykáže někdo jiný. Jednotlivé firmy by se měly soustředit na to, čím mohou v rámci odpovědného podnikání skutečně a přirozeně přispět. Od banky bych z pohledu odpovědného podnikání očekával spíše to, že nabídne sociálně slabší rodině o procento nižší úrokovou sazbu u hypotéky. Rudolfinum postavila v 19. století Česká spořitelna. Podnikání Tomáše Bati nebylo nic jiného než ESG své doby. Dobře se staral o prostředí, ve kterém fungoval a žil. Baťa budoval školy, bydlení i infrastrukturu. Převzal tehdy roli, kterou lidé očekávali od státu. A fungovalo to. Míní právník Sůra, celý rozhovor čtěte ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatého Komisí k opatřením ke snížení dopadu znečištění mikroplasty na životní prostředí. Tato iniciativa se zabývá mikroplasty, které se nechtěně dostaly do životního prostředí. Zaměří se na označování, normalizaci, certifikaci a regulaci hlavních zdrojů těchto plastů. Cílem je: zlepšit znalosti o rizicích a výskytu mikroplastů v životním prostředí, vodě z vodovodu a potravinách a dále snížit znečištění životního prostředí a potenciální zdravotní rizika a zároveň dodržovat zásady jednotného trhu a podporovat konkurenceschopnost a inovace.

Dokument ke stažení:

EU 6_24 EK Návrh nařízení – COM(2023)645

EU 6_24 EK Příloha

Na konci roku 2023 došlo k publikaci dvou datových sad IRZ na Portálu otevřených dat. Vzhledem ke komplexnosti a rozsahu údajů ohlašovaných do IRZ, bylo přistoupeno k rozdělení do dvou sad. Jedná se o následující sady:

• Provozovny IRZ v CRŽP - přehled provozoven, za které je ohlašováno do IRZ. Zdrojem dat je Centrální registr životního prostředí (CRŽP);

• Úniky a přenosy látek za dotčené ohlašující provozovny za daný ohlašovací rok - konkrétní údaje o znečišťování. 

Zdrojem dat je Informační systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP).

V datových sadách nejsou obsaženy zcela všechny ohlašované údaje, ale předpokládáme, že se postupně obsah datových sad bude rozšiřovat o další ohlašované údaje. Rovněž je v plánu pravidelná aktualizace zveřejňovaných údajů.

Jako doplnění uvádíme, že byla publikována i sada dat se základními údaji o IPPC zařízeních. Tato datová sada je k dispozici zde

Zdroj: IRZ

Vláda odložila jednání o změně zákona, který upravuje pravidla obchodování s emisními povolenkami. V zákoně jsou ještě ustanovení, která musí ministři prodiskutovat, kabinet se k němu proto vrátí později v lednu, řekl dnes na tiskové konferenci předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (Piráti). Novela zákona předpokládá, že by měl stát v příštích letech používat veškeré výnosy z emisních povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Dosud má tuto povinnost pouze u části z těchto výnosů. Letošní výnosy z povolenek by podle odhadů měly činit přes 40 miliard Kč. Vláda dnes podpořila posun termínu pro vyřazování emisních povolenek na 30. září. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává metodický pokyn k uznávání splnění kritérií udržitelnosti pevného paliva z biomasy. Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, byly stanoveny požadavky na kritéria udržitelnosti paliv z biomasy a způsob jejich ověřování, které byly následně implementovány do národní legislativy zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, v platném znění. Metodický pokyn popisuje situace, se kterými se provozovatel zařízení v systému EU ETS může v souvislosti se spalováním pevného paliva z biomasy setkat a které lze považovat za splnění kritérií udržitelnosti pevného paliva z biomasy při dodržení uvedených podmínek specifikovaných pro jednotlivé vymezené případy a situace v uvedeném metodickém pokynu.

Dokument ke stažení:

Metodický pokyn k prokazování kritérií udržitelnosti u pevné biomasy [pdf, 163 kB]

Zahraniční i české kulturní instituce se snaží fungovat udržitelněji. Instalují obnovitelné zdroje energií, recyklují kostýmy a rekvizity i odpady. Zelená strategie ze strany českého státu sice chybí, ale divadla, galerie či festivaly si své postupy tvoří sami. Centrální iniciativa leží na straně EU, hlavním motorem je v tomto smyslu Pracovní plán EU pro kulturu pro roku 2023 -2026, jehož celá jedna část je věnovaná ekologické transformaci kultury. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh směrnice v přenesené pravomoci k nebezpečným látkám v elektrických a elektronických zařízeních – výjimka pro kadmium v kvantových tečkách LED aplikací. Podle předpisů EU se v elektrických a elektronických zařízeních nesmí používat některé nebezpečné látky. Podniky však mohou zažádat o výjimku, pokud určitou látku (ještě) nelze nahradit. Evropská komise posoudila tři žádosti o výjimku týkající se použití kadmia v kvantových tečkách u LED osvětlení a displejů. Navrhuje proto změnu seznamu látek, které podléhající omezení, v příloze III směrnice 2011/65/EU.

Dokument ke stažení:

• EU 4_24 EK Návrh směrnice v přenesené pravomoci – Ares(2023)8664922

• EU 4_24 EK Příloha

Stát by měl v příštích letech používat veškeré výnosy z emisních povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Dosud má tuto povinnost pouze u části z těchto výnosů. Počítá s tím návrh novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami, kterou ve středu projedná vláda. Ta bude muset vyřešit rozpor, kdo bude příjmy z dražby povolenek kontrolovat, zájem o to má totiž hned několik ministerstev. Vyplývá to z překládací zprávy pro vládu, kterou má ČTK k dispozici. Letošní výnosy z povolenek by podle odhadů měly činit přes 40 miliard Kč. Více ZDE

Zatím se na dělení peněz vztahuje zásada „nepoškozování životního prostředí“ (nazývaná DNSH, Do No Significant Harm), postupně by se mělo řídit i taxonomií (EU klasifikace udržitelných aktivit), uvádí Melcher. Jeho analytický tým má Česku pomoci s transformací tuzemské ekonomiky a zaváděním principů ESG. „Bankovní domy budou mít potřebnou kapacitu a zvládnou nová pravidla bez větší pomoci. My, pokud na to budeme mít prostor, se spíš budeme soustředit na malé a střední podniky, kde ta kapacita není. Chtěli bychom jim pomoci, aby se zorientovaly v tom, co vše a jak budou muset reportovat,“ popisuje Melcher. Od ledna přitom už začíná platit směrnice o nefinančním reportingu (směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti, CSRD), která se postupně odrazí v českých zákonech. Více ZDE

Města a obce mají spočítané, o kolik se zvedne jejich rozpočet zavedením zálohového systému. Jak se tato změna propíše konkrétně do obecní kasy lze spočítat ihned díky kalkulačce na webu Ministerstva životního prostředí.

„Česko je připraveno zálohovat, je ale logické, že s touto recyklační revolucí přichází řada otázek. Některé obce se nás například ptají, zda novela zákona o obalech bude, či nebude mít negativní dopady na obecní rozpočty. Rozpaky obcí velmi citlivě vnímáme, a proto jsme již na jaře při představení tezí novely zákona o obalech informovali, že bude budoucí operátor povinen odvádět část nevybraných záloh ve výši 15 procent obcím. Je to pochopitelné, protože když lidé nezálohují, jsou to právě obce, které řeší, co s petkou, ať už skončí ve žlutém kontejneru, černé popelnici, nebo pohozená na ulici či v přírodě. Ten nový příjem pro obce z nevybraných záloh zaručí, že si obecní rozpočty přilepší ročně v řádu desítek tisíc korun i více,“ objasňuje principy systému zálohování, které se dotknou obcí, ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Se zavedením zálohovaní se po kalkulaci ztrát i nových příjmů celkově zvedne příjem obecních rozpočtů v průměru o 39 Kč na hlavu občana. „Mezi starosty a lidmi se šíří nepravdy o ekonomickém dopadu zálohování na obce. Nově jsme i proto zprovoznili kalkulačku, která hoaxy objektivně, na základě relevantních dat Eko-komu, vyvrací. Každá obec si může hned udělat reálný obrázek. Příjmy jsou zatím bez započtení zpoplatnění papírových letáků, to znamená, že ten pozitivní dopad pro obce by měl být ve výsledku ještě vyšší. Nicméně i budoucí příjem z reklamních letáků můžete v naší kalkulačce vidět už nyní. Zároveň Ministerstvo životního prostředí k jejímu představení uspořádalo pro zástupce obcí koncem prosince webinář,“ vypočítává nové aktivity na podporu obcí ministr Hladík.

Například obec Černovice na Pelhřimovsku s 1 700 obyvateli si se zavedením zálohového systému přilepší o 17 procent příjmu, tedy asi o 85 tisíc korun. Starosta Černovic Jan Brožek k tomu dodává: „Jsem rád, že ministerstvo zveřejnilo kalkulačku k zálohování, a ještě takto s předstihem. Proměna systému přináší logicky obavy starostů, proto je třeba dopředu vědět, jak nás novela zákona o obalech ovlivní, a zároveň je třeba dodávat k odpadové budoucnosti jasná data, aby pro nás byly změny předvídatelné. Potřebujeme vědět, jak se systém zálohování promítne do hospodaření konkrétních obcí, i proto je kolem toho dost vzrušená debata. Osobně považuji stávající systém odpadového hospodářství obcí za vyčerpaný, nelze dosáhnout lepších výsledků a splnění cílů přidáváním dalších kontejnerů. Zálohování podle mě systém neboří, ale doplňuje. Téměř každý starosta řeší přeplněnost kontejnerů, a když petky ze systému vyndáme, situace by se měla zlepšit.“

Ministerstvo životního prostředí od samého začátku debat k zavedení povinného zálohování komunikuje se Sdružením místních samospráv a Svazem měst a obcí ČR a všemi dalšími aktéry, kterých se novela dotýká, a zapojuje je do výměny informací a názorů. Díky tomu mohlo MŽP dopředu reagovat na argumenty starostek a starostů, kteří se obávají poklesu příjmů od Ekokomu kvůli odklonu petek ze žlutých nádob na třídění i zvýšení nákladů na svoz, a systém zálohování robustněji postavit i na extra příjmech pro obce. Jejich zdrojem bude podíl nevybraných záloh od operátora systému a také zpoplatnění reklamních letáků, které zatím končí v nádobách na třídění načerno.

Novela zákona o obalech je aktuálně v připomínkovém řízení, následně půjde do Sněmovny i do Senátu PČR. První možný termín, kdybychom v Česku mohli začít zálohovat, je v polovině roku 2025. Zálohování PET lahví a plechovek spustily již mnohé státy EU, mezi nimi například Slovensko, Německo, Lotyšsko, Malta i Rumunsko. Na spuštění zálohového systému čeká například Rakousko, Polsko nebo Maďarsko.

MŽP v minulém týdnu pro komunální politiky, starosty a zástupce měst a obcí uspořádalo on-line webinář za účasti ministra Hladíka. Tématem bylo zálohování PET lahví a plechovek a nová kalkulačka pro obce. Jeho záznam najdete na Youtube kanálu MŽP

Všechny informace k systému zálohování najdete na naší stránce

Radnice a všichni zájemci také mohou využít indikativní kalkulačku finančního přínosu pro jednotlivé obce

Mikroregion Frýdlantsko, dobrovolný svazek obcí, má jasný cíl. Tentokrát chce snížit počet odpadů na jedno použití při společenských akcích obcí a měst Frýdlantska. Vrhlo se tak do projektu, který má minimalizovat používání nerecyklovatelných či obtížně recyklovatelných jednorázových kelímků především z plastu a papíru. První z nich už vyzkoušel na akci Rozsvěcení vánočního stromu. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Čistá Plzeň uzamkla zelené nádoby na sklo. V některých částech města lidé špatně třídí

Česká informační agentura životního prostředí zpracovala pro Ministerstvo životního prostředí další ročník tzv. krajských zpráv (zpráv o životním prostředí v krajích ČR 2022 ). Krajské zprávy se zabývají charakteristikou stavu a vývoje životního prostředí v jednotlivých krajích ČR, jejich aktuálními problémy a aktivitami. Představují významný podklad informací pro politické činitele, odborné pracovníky veřejné správy, i pro širokou veřejnost na národní a regionální úrovni.

Krajské zprávy jsou od roku 2015 (tedy počínaje zprávami o životním prostředí v krajích ČR za rok 2014) každoročně zpracovávány na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů a společně se Zprávou o životním prostředí ČR jsou předkládány pro informaci vládě a dále k projednání Parlamentu ČR.

Krajské zprávy tvoří společně se Zprávou o životním prostředí ČR a Statistickou ročenkou životního prostředí ČR hodnotící celek, kdy každá dílčí publikace představuje jiný detail a jiný podklad pro veřejnou správu. Na přípravě krajských zpráv spolupracují i jednotlivé krajské úřady, které se ke zprávám mají možnost také vyjádřit.