Fórum agentury ECHA pro výměnu informací o prosazování právních předpisů EU zveřejnilo svá doporučení ohledně omezení kreosotu a příbuzných látek (zveřejněno ECHA 13. 9. 2023).

Fórum o prosazování poskytuje poradenství ohledně prosazování návrhů na omezení podle nařízení REACH s cílem pomoci při hodnocení a rozhodování o návrzích a zajistit, aby orgány členských států mohly omezení prosazovat poté, co vstoupí v platnost.

Pro zlepšení transparentnosti legislativního procesu se fórum rozhodlo zveřejnit své rady ohledně prosazování návrhů na omezení. Doporučení fóra budou k dispozici na webových stránkách agentury ECHA.

První zveřejněné doporučení se týká návrhu na omezení kreosotu a příbuzných látek v ošetřeném dřevě. Fórum se domnívá, že navrhované omezení má jasný rozsah a je vymahatelné. Jsou však doporučeny některé změny jako je stanovení limitní hodnoty a upřesnění znění omezení.

Názory fóra budou využívat při tvorbě svých stanovisek výbory ECHA pro posuzování rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC). Doporučení fóra společně s konečným stanoviskem výborů budou sdílena s Evropskou komisí, která rozhodování může podpořit.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu stanoviska výboru SEAC, které se týká návrhu Francie na omezení uvádění na trh, opětovného použití a druhotného použití dřeva, které bylo ošetřeno kreosotem nebo jemu příbuznými látkami.

Komentáře mohou do 7. listopadu 2023 zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce na internetových stránkách ECHA.

Další informace:

Doporučení fóra prosazování návrhu na omezení podle přílohy XV [PDF] [EN]

Fórum o prosazování

Sršeň asijská je považována za velkou hrozbu pro evropské včelařství. Po zprávách o jejím výskytu v Maďarsku se na její přílet začali připravovat i čeští včelaři. Jak uvedla předsedkyně jejich svazu Jarmila Machová pro CNN Prima NEWS, dříve nebo později tento agresivní hmyz dorazí i do tuzemska. Oslovení malí včelaři mají o své chovy obavy, sršeň asijská je totiž schopná vyhubit celá včelstva a v Evropě nemá přirozené nepřátele. „Mohu zúžit česno, ideálně mít silná včelstva, ale co jinak mohu dělat?“ ptal se jeden ze včelařů. Na přílet agresivních sršní se začínají připravovat i hasiči. Není totiž nebezpečná jen pro včely, ale i pro lidi. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spolu s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) poslalo do mezirezortního připomínkového řízení aktualizovaný Vnitrostátní klimaticko-energetický plán. Jeho cílem je zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro Česko. Dále má také podpořit výzkum a inovace prostřednictvím přilákání investic. V neposlední řadě je plánem k dekarbonizaci České republiky.

„Tento plán nám poskytne vizi pro další vývoj české energetiky. Jeho cílem je zajistit dostatek energií za dostupné ceny při plnění potřebných klimatických cílů a udržení konkurenceschopnosti našeho hospodářství. Plán tak stanovuje cíle, ale také odpovídající opatření pro jejich plnění,“ popisuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Jasné je, že budeme muset výrazně přidat v oblasti obnovitelných zdrojů, ve které jsme v minulosti zaspali. Na druhou stranu se dá očekávat postupný útlum výroby energie z uhlí. Svoji roli sehraje také výroba elektřiny i tepla z jádra a očekáváme také větší využívání plynu jako přechodného energetického zdroje.”

Vnitrostátní plán pracuje se scénářem, který České republice umožní plnit podmínky vyplývající z evropských závazků v rámci dekarbonizace ekonomiky v oblasti energetiky, budov, dopravy a průmyslu. Při přípravě plánu byl použit soubor nástrojů, které modelují možný makroekonomický vývoj i vývoj energetického mixu. Zahrnuje mimo jiné i ekonomické ukazatele jako možný vývoj zaměstnanosti v České republice, vývoj růstu HDP, růstu cen energií či vývoj růstu cen emisních povolenek.

„Vnitrostátní klimaticko-energetický plán je zásadní dokument pro vývoj české energetiky. Pro mě jako pro ministra životního prostředí je podstatný hlavně důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energetické úspory, v obou sektorech máme co dohánět. I proto jsem rád, že model v roce 2030 počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě bude 30 %. Rozvoj výstavby solárních a větrných elektráren potřebujeme značně urychlit a míru kvalitních renovací budov musíme zvýšit alespoň na 3 % ročně. Nutno také připomenout, že cílem České republiky je směřovat k dosažení klimatické neutrality do roku 2050,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že Vnitrostátní plán sleduje je zajistit do budoucna pro české domácnosti energii za dostupné ceny.

„Na zavádění opatření, která s rozvojem obnovitelných zdrojů v České republice pomohou, již průběžně pracujeme – připravili jsme zákon o komunitní energetice a pětkrát zvýšili limit výkonu pro žádosti o instalaci menších zdrojů včetně solárních elektráren. Tato opatření výrazně přispívají k nižším výdajům za energie, energetické nezávislosti a k ochraně našeho klimatu,“ dodává ministr Síkela.

První Vnitrostátní plán České republiky byl vypracován a následně schválen Evropskou komisí v roce 2020 s tím, že nařízení vyžaduje aktualizaci a její opětovné schválení do 30. června 2024. Aktualizace slouží především k zohlednění technologického pokroku a průběžného plnění cílů. Slouží také jako signál pro trh s cílem nastavit transparentní a předvídatelné investiční prostředí. MPO a MŽP nyní bude návrh do jeho definitivního schválení, které se očekává v polovině příštího roku, diskutovat s Evropskou komisí.

„Návrh aktualizace plánu finalizujeme a po schválení vládou ho odešleme Evropské komisi. Ačkoliv byl původní termín pro odeslání návrhu 30. června 2023, s ohledem na prodlužující se vyjednání relevantní evropské legislativy jsme stejně jako řada dalších členských států využili možnost zaslat návrh plánu v pozdějším termínu,“ říká vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů MPO René Neděla.

„Vedle Vnitrostátního plánu dále pracujeme na aktualizacích Politiky ochrany klimatu a Státní energetické koncepce. Tyto dokumenty nám ještě konkrétněji popíší, jak namodelovaného cíle dosáhnout. Hotové by měly být do konce tohoto roku,“ doplňuje vrchní ředitel sekce ochrany klimatu MŽP Petr Holub.

Aktualizovaný plán ministerstvo připravovalo a konzultovalo v rámci Komise a Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu. Příprava tak proběhla ve spolupráci s relevantními resorty v čele s Ministerstvem životního prostředí, s partnery z řad oborových svazů a asociací, neziskovými organizacemi či se zástupci krajů a měst. MPO také uspořádalo veřejnou konzultaci, díky které se do přípravy zapojila odborná veřejnost. Součástí procesu bylo i detailní makroekonomické a energetické modelování v rámci projektu SEEPIA na úrovni konsorcia vedeného Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Resort plánuje ještě jednu veřejnou konzultaci, a to po odeslání plánu Evropské komisi (EK).  Své připomínky k návrhu zašle EK  do konce roku a následně bude plán dokončen.

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Společnost ZEVO Písek v těchto dnech podala dopracovanou dokumentaci EIA k záměru na vybudování zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). Jsou v ní vypořádány připomínky, které vzneslo ministerstvo životního prostředí při posuzování první dokumentace. Vztahovaly se zejména k příjezdové komunikaci k ZEVO a problematice průjezdu nákladních vozidel Smrkovicemi, k výšce komína nebo dostupnosti odpadů pro samotné zařízení. Reflektuje také připomínky k nakládání s odpadními vodami nebo požadavek na biologický průzkum lokality, kde by mělo být zařízení vybudováno. Více ZDE

Udržitelnost je v dnešní době velice aktuální téma. Co ale znamená žít a pracovat udržitelně? Jaká je podstata udržitelného přístupu? Jaký je environmentální dopad průměrného českého spotřebitele? A jaké jsou nejčastější mýty o udržitelnosti? Zita Senková se v rámci Evropského týdne udržitelného rozvoje zeptala profesora Vladimíra Kočího, vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠ chemicko-technologické v Praze. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Nový zelený svět má obrovské nároky na výrobu hliníku a mědi. Ta je ale jedna z nejšpinavějších, tvrdí ekonomka Švihlíková

Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo web www.podporapodniku.cz. Podnikatelé tam najdou vyhledávač, který jim usnadní orientaci a následnou volbu nejvhodnější podpory, jež nejvíce odpovídá konkrétní situaci jejich podniku či záměru. Podnikatelé mohou na webu vyhledávat nejvhodnější podporu na základě vyplnění čtyř údajů, a to: stáří podniku, velikost podniku, místo realizace projektu a  oblast podpory odpovídající jejich zamýšlenému projektu. Web zároveň umožňuje zobrazení kompletního seznamu podpor za jednotlivé oblasti podpory. Přehledně strukturované informace k jednotlivým programům obsahují stručný popis programu, způsobilé výdaje, upřesnění výše podpory i přímý kontakt na poskytovatele podpory za účelem konzultací projektových záměrů.

V současné době je zcela běžné, že každá větší výrobní firma zaměstnává pracovníka, který je zodpovědný za oblast ekologie, což reprezentuje nejen odpadové hospodářství, ale všechny další složky spadající do ochrany životního prostředí. Nejčastěji je tato pozice kumulovaná s činností HSEQ manažera (pracovník odpovídající za zdraví, bezpečnost i ekologii a také za kvalitu v rámci ISO norem) nebo energetika, vedoucího údržby, facility managera atp. Preventista BOZP je další, někdy samostatná, obvykle však externě nasmlouvaná činnost. Ekolog i preventista BOZP by měli spolu velmi úzce spolupracovat. Ptáte se proč? Více ZDE

Práce s azbestem představuje jednu z nejnáročnějších a zároveň nejkontroverznějších výzev v oblasti ekologie a stavebnictví. Rozhovor s odborníky z ASTON – služby v ekologii, s.r.o. nám nabízí hluboký vhled do této problematiky, vyžadující precizní plánování, přísnou regulaci a inovativní přístup ke zpracování tohoto rizikového materiálu.

Jelikož se zde budeme zabývat úskalími práce s azbestem, chtěl bych vás požádat o pár slov, která nezasvěceného čtenáře uvedou do této problematiky.

Azbest se u nás hojně využíval především v poslední čtvrtině 20. století. Oblíbený byl pro svou odolnost vůči chemikáliím, tvárnost a nehořlavost. Tenkrát se nevědělo o nebezpečích, která jeho využívání přináší.  Přibližně 70 % dřívější výroby se uplatnilo ve stavebnictví. Velkou část tohoto objemu tvořily střešní krytiny, vodovodní a kanalizační potrubí, zabudované nebo exteriérové a podstřešní desky. Azbest se také uplatnil v řadě protipožárních nástřiků a nátěrů. Proto se i dnes v České republice nachází azbestové prvky v hojném počtu, jako součást různorodých staveb.

U azbestu pak není problematické jeho chemické působení na člověka, jak se spousta lidí mylně domnívá. Jeho nebezpečnost tkví v tom, že se z něj vlivem mechanického působení uvolňují mikroskopická vlákna, ta se skrze dýchací soustavu dostávají až do plicních sklípků a zde vyvolávají dráždivou reakci. V některých případech pak mohou být spouštěcím faktorem pro rakovinu plic.

Za jakých podmínek odstraňování azbestu z nemovitosti probíhá?

Pravidla pro odstraňování azbestu jsou dána v ČR legislativními předpisy, jedná se především o zákon stavební. Podle stavebního zákona je vlastník stavby povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit nebo rekonstruovat stavbu, v níž je obsažen azbest. Na základě tohoto oznámení jsou stanoveny pokyny pro odstranění těchto azbestových prvků ze staveb. Samotné provedení azbestových prací dohlíží dle zákona o veřejném zdraví příslušné hygienické stanice (dále jen KHS), které se vyjadřují ke konkrétním sanačním postupům azbestových prací.

Odstraňování azbestu z nemovitosti je tedy většinou spojeno s rekonstrukcí nebo demolicí stavby.  V převážné většině případů nejsme jediní, kdo se na místě stavby pohybuje. Je nutné termínově sladit práce nejen s ostatními dodavateli prací (zedníci, pokrývači apod.), ale zároveň je nutné počítat s lhůtami, které mají jednotlivé úřady státní správy dle zákonů určeny pro projednání dokumentací a postupů. Dále je potřeba vysvětlit klientům, proč se jejich představa většinou neshoduje s danými normami a legislativou.

Mohli byste rozvést tu část, kde se zmiňujete o rozkolu přání klienta s požadavky úřadů?

Problémů je tu hned několik. Prvně je nutné říci, že většina klientů si odstraňování azbestu z nemovitosti představuje jako bleskovou akci, ale tak to není. Místo, kde se s azbestem pracuje, musí být důkladně zabezpečeno, abychom neohrožovali bezpečnost ostatních pracovníků a veřejnosti. Naši vlastní zaměstnanci se pak před manipulací s ním musí vybavit řadou ochranných prvků, jako jsou rukavice, neprodyšný ochranný oblek, brýle, respirátor atd. Po ukončení práce je pak ještě nutné provést měření částic rozptýlených ve vzduchu, které vzhledem k tomu, že se vyhodnocuje v akreditované laboratoři, může zabrat i několik dnů až týdnů. Pokud se ukáže, že ve vzduchu opravdu vlákna azbestu jsou přítomná v množství nad normativní limit, celé měření začíná znovu. A ostatní práce stojí, termíny se posouvají. Už z tohoto výčtu, kdy nezapočítáváme manipulaci s azbestem po jeho odstranění z budovy, je snad jasné, že v době, kdy si klient přál dokončovat zednické práce, často musí čekat na výsledky onoho měření. Dále je pak nutné zmínit i představy o samotné „deinstalaci“ azbestu. Klient si často představuje, že vše půjde vyřešit jednoduchou destruktivní metodou, a to z pohledu šíření azbestových vláken není vždy ideální řešení. Často se pak setkáváme s postojem pracovníků KHS, kteří odmítají jakoukoliv destruktivní metodu i v případech, kdy je to jediné logické řešení, s ohledem na bezpečnost práce zaměstnanců, délku trvání prací a tím i dobu expozice azbestu.

Takže by se dalo říct, že jste v podstatě „sevřeni“ mezi představami klienta a nároky úřadů?

V podstatě je to tak. Klient si na rekonstrukci vyměří určitý čas, kdy většinou podcení právě onu dobu práce s azbestem a stanoví si své finanční limity. Ve chvíli, kdy zjistí, že nestíhá, celé to „padá na hlavu“ realizační firmě. Náklady na správnou realizaci sanace se zvyšují.  Představa rychlého odklizení nebezpečného azbestu se pak přímo kříží s tím, co pro práci s ním stanovuje úřad. Zde většina problémů vzniká hlavně onou zmíněnou byrokracií, prostě tu jsou zcela základní rozdíly mezi teorií a realitou. To ne vždy pracovníkovi úřadu, se kterým komunikujeme, dochází. Stejný postup jednoduše v rozdílných situacích použít nejde. Často je nemožné vytáhnout kus azbestu vcelku, jindy je to přímo nebezpečné pro pracovníka, který s ním manipuluje. Takže občas v podstatě stojíme na místě a zuby nehty se snažíme najít kompromis, který bude vyhovovat jak nám, tak úřadům, tak i klientovi. Všechny tyto kroky stojí nemalé množství času a peněz, se kterými se na počátku nepočítalo.

Co si myslíte, že by tuhle situaci mohlo změnit?

Většinou vtipkujeme o tom, že by si měli lidé z úřadů udělat „výlet přímo na staveniště a obléknout se do pracovního“, aby měli představu o stavbě jako takové. Ovšem tady se opravdu jedná především o vtip. S vytížeností, se kterou se úředníci musejí potýkat, je to jednoduše nereálné. Zdá se nám jako nejlepší řešení rozšíření komunikace s úřadem i na projektanty, kteří by měli již v projektové dokumentaci zohlednit přesné a reálné postupy prací s azbestem.  Pak by nám coby realizační firmě odpadla většina práce tlumočení požadavků mezi klientem a úřady a „zbytečné papírování“. To by naší práci mohlo velmi urychlit, navíc by klient od začátku věděl, do čeho jde.

Je ještě něco, co byste chtěli sdělit k závěru našeho rozhovoru?

Ještě jednou bychom chtěli apelovat na projekční přípravu staveb a demolic budov, zde by se mohla vyřešit většina pozdějších problémů, které v současné době musíme řešit dodatečně až při realizaci prací. Domníváme se, že realizační firma by neměla vymýšlet technologické návrhy pro odstranění azbestových prvků staveb.  Ušetřil by se tak čas i nervy všem, kterých se tato problematika týká.

Děkuji za rozhovor. JV.

Snižování emisí skleníkových plynů je velkou výzvou pro celý svět a výjimkou není ani Tchaj-wan. Kromě nákladů a značeného úsilí tato výzva přináší obchodní příležitosti i pro české firmy. Představení technologií a souvisejících řešení umožňuje například veletrh 2023 Sustainable Taiwan Expo.

Tchaj-wan je vyspělá ekonomika s relativně vysokým podílem průmyslu na HDP (porovnatelně jako ČR). Vzhledem ke svému zaměření vypouští nemalé množství CO2 do ovzduší. V roce 2017 dosáhly emise 272 mil. tun, což představovalo 0,8 % globálních emisí. V přepočtu na obyvatele pak tento údaj v roce 2021 pro Tchaj-wan činil téměř 12 tun CO2, což řadí Tchaj-wan mezi největší emitenty v Asii. Pro srovnání: ČR 9,2 tun; Německo 8,09 t; USA 14,86 t, ČLR 8,05 t, Japonsko 8,57 t, Jižní Korea 11,89 t (zdroj: Our world in data, https.//ourworldindata.org). Tchajwanská vláda si stanovila cíl snížit emise o 23 – 25 % (oproti úrovni z roku 2005) do roku 2030 a dosáhnout nulových emisí (net zero) do roku 2050. Tento cíl považuje za svůj díl odpovědnosti, ale zároveň v něm spatřuje obrovské obchodní příležitosti.

Na tento cíl místní vláda vyčlenila do roku 2030 prostředky ve výši téměř 900 mld. NTD (cca 29,3 mld. USD). Zároveň se očekává, že vládní výdaje, vydaná legislativa a nařízení, a tlak ze strany zahraniční zákazníků tchajwanských firem (nezapomínejme, že tchajwanské firmy jsou klíčovou součástí dodavatelských řetězců v různých průmyslových oborech) zásadně povzbudí i soukromé investice do „ozelenění“ výroby. Některé odhady uvádějí, že soukromé investice dosáhnou v tomto období hodnoty až 180 mld. USD. Tchajwanské firmy jsou, obecně a v různých oborech, podporovány v modernizaci, k vylepšení příslušných průmyslových technologií. Následně pak k osvojení těchto inovativních technologií a výrob a jejich nasazení do praxe ve větším měřítku. Dalším přirozeným krokem je vývoz těchto osvojených technologií či klíčových komponent do zahraničí či investice v zahraničí.

Ochrana životního prostředí, vč. rozvoje obnovitelných zdrojů energie a cirkulární ekonomiky, je prioritním tématem i pro český průmysl. Ten se vypořádává s energetickou náročností a související optimalizací, rekultivací důlních oblastí, likvidací a recyklací průmyslových odpadů a v této souvislosti přináší nová a inovativní řešení. Většina průmyslových odvětví na Tchaj-wanu je a bude „Net Zero“ plánem ovlivněna. České firmy také mohou nabídnout svá řešení a technologie – recyklace, zefektivňování systémů v průmyslových výrobách, cirkulární technologie atp. Veletrh 2023 Sustainable Taiwan Expo je vhodnou platformou pro setkání klíčových tchajwanských konglomerátů a velkých státních podniků s mezinárodními a místními poskytovateli řešení pro hospodaření s vodou a odpady, snižování emisí, snižování uhlíkové stopy na Tchaj-wanu obecně. Česká ekonomická a kulturní kancelář v Tchaj-peji (ČEKK) připravuje představení českých technologií a řešení na zmíněném veletrhu. Zájemci z řad českých firem o podrobnější informace mohou kontaktovat ekonomický úsek ČEKK prostřednictvím emailu commerce_taipei@mzv.cz.

Tchajwanská podpora ve formě veřejných investic a legislativy jde do následujících 12 oblastí. Každá oblast má zpracován strategický plán, kde je popsán aktuální stav ve světě, a na Tchaj-wanu, cíle kterých chce místní vláda dosáhnout, cesty, jak těchto cílů dosáhnout, které úřady jsou zodpovědné za plány, benefity atp. Ze strategických plánů lze vyčíst i příslušné příležitosti pro zahraniční řešení:

1) Obnovitelné zdroje energie
a) Větrná energie - do roku 2025 je cílem mít nainstalováno na Tchaj-wanu 5,6 GW větrných elektráren, do roku 2030 13,1 GW. V současné době se prověřuje technologie plovoucích větrných elektráren, zda je vhodná i pro tchajwanské prostředí. Nicméně důraz na místní výrobu klíčových komponent je experty považován za velkou brzdu v rozvoji větrných elektráren na Tchaj-wanu obecně. Poptávka existuje u zefektivňování souvisejících inženýrských služeb.

b) Solární energie – do roku 2050 má být nainstalováno 40 – 80 GW solárních elektráren, priorita je dána instalacím na střechách budov. Hledají se nové či vylepšené technologie, které zvýší úroveň recyklace fotovoltaických modulů, posílí rozvodné sítě, a zavádí instalace na ukládání vyrobené energie.

2) Vodík
Výroba elektřiny z vodíku by měla být zastoupena v energetickém mixu TW z 9 – 12 % do roku 2050.  Ve výrobě vodíku se podporuje mezinárodní spolupráce (zejména dovoz vodíku z Austrálie), z dlouhodobého hlediska pak rozvoj klíčových domácích technologií v této oblasti. Poptávány jsou technologie na bázi vodíku pro výrobu oceli. Podporuje se rozvoj infrastruktury pro přepravu a skladování vodíku a komerčního režimu pro vodíkové čerpací stanice.

3) Inovativní energie

a) geotermální energie – výroba elektřiny z geotermální energie do roku 2025 ve výši 20 MW, do roku 2030 v rozmezí 56 – 192 MW. Cílem je získat nejmodernější technologie a zlepšit vrtací technologie.

b) výroba z biomasy – do roku 2025 dosáhnout 778 MW, do roku 2030 v rozmezí 805 – 1 329 MW (rozvoj bude podporován výkupními tarify a pobídkami). Poptávka je po vysoce účinných technologiích pro přeměnu biomasy na energii a po efektivním využití vedlejších produktů.

c) výroba energie z oceánu – do roku 2025 celkově 0,1 MW, do roku 2030 ve výši 1 MW. Cílem je zlepšit klíčové technologie, jako jsou technologie odolávající tajfunům, vysoce spolehlivé a účinné techn.

4) Energetické systémy a skladování energie
Místní investice směřují do podpory distribuční sítě, zvýšení její odolnosti a provozního výkonu, instalací zařízení na skladování energie u solárních a větrných elektráren. Bude kladen důraz na digitalizaci a integraci IoT technologií do systému (také pro lepší monitoring a řízení celého systému).

5) Úspora energie
Programy úspor energie (vč. dotací pro SME a obyvatele) v průmyslu, komerčním, rezidenčním sektoru i v oblasti vozidel zahrnuje:  postupné vyměňování energeticky náročných zařízení, postupné zavádění ISO 50001, výstavba nových zelených budov, instalace nejúspornější vzduchotechniky a chladniček, dokončení přechodu osvětlení na LED zdroje, zvýšení účinnosti obálky obytných budov atd.

6) Zachycování, využití a skladování uhlíku (CCUS)
Tchaj-wan se zavázal snížit emise uhlíku o 40,2 milionů tun do 2050 prostřednictvím např. podporou průmyslových aplikací a výzkumem a vývojem špičkových technologií pro ukládání uhlíku v oceánech a půdě. Náklady na zachycování a využití uhlíku jsou však vysoké a neexistuje ještě relevantní infrastruktura.

7) Elektrická a bezuhlíková vozidla
Cílem je, aby v roce 2040 se prodávala pouze elektrická vozidla (v roce 2022 4,4% tržní podíl) a elektrické skútry (11,9%) na Tchaj-wanu. S tím souvisí i budování příslušné infrastruktury (veřejné nabíjecí zařízení a stanice). Městské autobusy (současný 10% podíl) a vládní vozidla budou dle plánu plně elektrická do roku 2030. V plánu je uveden rovněž fokus na vodíkové palivové články jako budoucí hlavní možnost bezuhlíkových vozidel.

8) Recyklace zdrojů a nulový odpad
V roce 2021 Tchaj-wan vyprodukoval 32 mil. tun odpadu,  z čehož 69 % (21,95 mil. t) připadá na odpad z průmyslové výroby (ostatní odpad pak 10,05 mil. t).  Převážná většina průmyslového odpadu je recyklována (85,5 %), u ostatního odpadu 61,2 %. Vláda podporuje:

• u materiálů/surovin (plasty, anorganické materiály a pelety, chemikálie, biomasa) – snižování odpadu, zlepšení recyklace, snižování poptávky po materiálech, prodlužování životního cyklu produktu, zefektivnění sběru a nakládání s materiálem;
• u produktů (textil, elektrické a elektronické zboží, skladování energie a baterie pro EV, atd.) - podpora inovativního designu a udržitelnosti, podpora zelené spotřeby, sdílené ekonomiky, posílení třídění a recyklace, ale také ve větší míře použití recyklovaného materiálu, u lithiových baterií (u EV) podpora rozvoje inovativních technologií. U solárních panelů se investuje do designu snadno demontovatelných solárních panelů a je zájem na vysoce hodnotné využití recyklovaného materiálu. U lopatek z větrných elektráren – se teprve tvoří pilotní plán recyklace, podpora zejména snadné recyklace.
• odpad využitelný v energii a energie z biomasy – optimalizace systému sběru biomasy, zlepšení  provozních technologií, usnadnění zpracování likvidace derivátů.

9) Carbon sinks
Primární cestou je vyvinout řešení pro odstraňování oxidu uhličitého (CDR) přírodou, se zaměřením na technologie ke zlepšení zachycování a sekvestrace uhlíku v lesním (podpora zalesňování, vč. ve městech, rozvoj průmyslu spojeného s bambusem, různorodé využití domácího dřeva), půdním (podpora odrůd plodin s negativními emisemi uhlíku, vývoj uhlíkově negativních pěstitelských technik, pěstování ve sklenících) a mořském prostředí.

Poslední 3 oblasti ze strategického plánu zarámovávají celé úsilí k přechodu na „zelený život s nulovými emisemi“, které se dotkne každého člena společnosti:

10) Zelený životní styl
Transformaci na „net-zero“ vláda zahájila propagací „zeleného života s čistou nulou“ a stanovením pokynů pro zelený život, které vedou ke změnám v chování, včetně komerčního a spotřebního chování generovaného v potravinách, oblečení, bydlení, dopravě, vzdělávání, zábavě a nakupování.

11) Zelené finance
Uvádí plán nastavení finančního systému na monitorování aktivit firem spojených se snižováním emisí, podpora těchto aktivit příslušnými finančními instrumenty a související tlak na dodavatelský řetězec.

12) Just transition
„Just transition“ zajišťuje základní hodnotu „nenechat nikoho pozadu“ v procesu přechodu k nulovým čistým emisím. Analyzuje, koho navržená opatření mohou postihnout a jak na to reagovat.

 

Autor: Kateřina Heinischová, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Česká ekonomická a kulturní kancelář v Tchaj-peji


 

Přírodní katastrofy, jako jsou povodně, tornáda nebo lesní požáry, způsobují materiální škody na domech, podnicích a zemědělských plodinách. Vzhledem k tomu, že tyto ztráty jsou v případě katastrofy často hrazeny pojišťovnami nebo vládami, jsou finanční údaje spojené s těmito událostmi snadno dostupné a známé. Extrémní horka také mají tendenci ovlivňovat zdraví lidí. Tyto náklady jsou ale ukryty ve výdajích systému zdravotní péče nebo je nese společnost jako celek, takže je mnohem obtížnější je vyčíslit. Extrémní horko je často označováno jako „tichý zabiják“, protože jeho dopady jsou ve srovnání s jinými přírodními katastrofami mnohem neviditelnější a tišší. Více ZDE

V katastru metropole najdeme dva základní typy stanovišť na sběr odpadu. Jsou to venkovní stanoviště, která jsou přístupná každému, a pak ta domácí. Tedy kontejnery a popelnice, které užívá jen úzký okruh obyvatel daného domu nebo bytu. Více ZDE

Dokument ke stažení:

Změny v možnostech odkládání odpadů v Praze
 

Ministerstvo životního prostředí schválilo záměr městského podniku Pražské služby na zvýšení kapacity spalovaných odpadů v zařízení ZEVO Malešice. Místo současných 330 tisíc tun poslouží k výrobě elektřiny a tepla okolo 400 tisíc tun odpadu ročně. Končí tak proces posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA), který zabral pět měsíců, jak se lze dočíst v Informačním systému EIA. Více ZDE

Účelem této metodiky je sjednotit chápání postupů podle § 18, § 19 a § 19a zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a to zejména v případech zařízení, kde je aplikována výjimka podle § 14 odst. 5 uvedeného zákona. Primárně se text vztahuje na výjimky z prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2021/2326, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení v případě emisí NOx, SO2, prach a Hg.

Metodika doplňuje dokument „Aplikace § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci na velká spalovací zařízení (pro NOx, SO2, prach a Hg)“, kde je doporučováno zahrnutí harmonogramů kroků k dosažení emisí v souladu s BAT a také přezkumů udělených podmínek do závazných podmínek provozu.

Praxe přinesla určité rozdíly mezi formou provádění a chápáním výše uvedených ustanovení a dokumentů, což se projevilo např. v reakci na podněty nevládních organizací k přezkumu již udělených výjimek. Záležitost má rovněž technický rozměr, kdy některé předpoklady, obecně přijímané v době projednávání žádosti, je nutné na základě postupně získávaných informací přehodnotit. Týká se to zejména využití výsledků kontinuálního měření Hg při porovnání reality s předpokládaným stavem v době projednávání žádosti.

Postupy, popsané v tomto dokumentu, se neaplikují na zařízení a/nebo jejich části, které mají stanoveny podmínky provozu v době mimořádných stavů. Tato metodika se věnuje pouze emisním limitům, které jsou uloženy jako roční průměry.

Dokument ke stažení:

2023_09_14 Metodika přezkumy FIN.pdf (210.09 kb)

Parlament dnes přijal postoj k revidovanému právnímu předpisu o zlepšení kvality ovzduší v EU s cílem dosáhnout čistého a zdravého životního prostředí pro evropské občany. 363 poslanců Evropského parlamentu hlasovalo pro (226 bylo proti a 46 se zdrželo hlasování) stanovení přísnějších mezních a cílových hodnot pro rok 2035 pro několik znečišťujících látek, včetně částic (PM2.5, PM10), NO2 (oxid dusičitý), SO2 (oxid siřičitý) a O3 (ozón). Nová pravidla mají zajistit, že kvalita ovzduší v EU nebude škodlivá pro lidské zdraví, přírodní ekosystémy a biologickou rozmanitost a sladit legislativu EU s nejnovějšími pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší. Poslanci rovněž zdůrazňují, že normy pro kvalitu ovzduší navržené Komisí by měly být průběžným cílem, kterého by mělo být dosaženo co nejdříve, nejpozději do roku 2030. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo výzvy v Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), které jsou zaměřené na nízkouhlíkové hospodářství, efektivnější nakládání se zdroji a na obnovitelné zdroje. MPO tak podpoří inciativu v rozvoji udržitelného podnikání v České republice. Pro firmy ve výzvách připravilo až 3,7 miliardy korun.

„Efektivita při využívání zdrojů pomáhá zvyšuje produktivitu, výrazně snižuje náklady, ale také prospívá životnímu prostředí. Proto je pro nás přechod na udržitelnou ekonomiku, energetické úspory, energetickou účinnost a rozvoj obnovitelných zdrojů prioritou. Ve výzvách OP TAK jsme nově vyčlenili téměř čtyři miliardy na podporu udržitelného podnikání,“ říká ministr průmyslu o obchodu Jozef Síkela a dodává: „Podpora cílí na větší recyklaci, omezení plýtvání s druhotnými surovinami, úsporné hospodaření s vodou, malé vodní elektrárny a vtláčení biometanu.“

Podpora oběhového hospodářství

Podnikatelé mohou využít přínosy oběhového hospodářství ve své výrobě a snížit objem produkce nežádoucích odpadů. Ve výzvě Oběhové hospodářství je připravena 1 miliarda korun. „Cílem výzvy je podpořit urychlení přechodu na oběhové hospodářství, předcházet vzniku odpadů, navýšit recyklační infrastrukturu, omezit plýtvání druhotnými surovinami, zvýšit obsah recyklovaných materiálů ve výrobcích či zvýšit surovinovou bezpečnost České republiky,“ říká vrchní ředitel sekce fondů Evropské unie Marian Piecha.

Žadatelem může být malý a střední podnik nebo tzv. small mid-cap. Míra podpory je stanovena na 60 % pro malý podnik, 50 % pro střední a 40 % pro small mid-cap z celkových způsobilých výdajů. Na jeden projekt lze získat podporu od 1 milionu do 100 milionů korun. Žádosti o podporu bude možné podávat od 2. 10. 2023 do 29. 3. 2024. Více informací k výzvě je zde.

Úsporné hospodaření s vodou

Výzva OP TAK Udržitelné hospodaření s vodou s celkovou alokací 1,2 mld. Kč podporuje aktivity od zvýšení účinnosti rozvodů až po úspory vody její recyklací nebo cirkulací. Cílem výzvy je podpořit udržitelné hospodaření s vodou v průmyslu, tedy podpořit opatření cílená na úspory vody a optimalizaci využívání vody v podnikatelské sféře jako součást zavádění principů oběhového hospodářství a adaptace hospodářství na změny klimatu.

„Věříme, že ze strany podnikatelů bude poptávka po realizaci projektů v oblasti udržitelného hospodaření s vodou vysoká a že podpora poskytnutá na realizaci projektů přispěje ke zvýšení odolnosti podnikatelských subjektů,“ říká vrchní ředitel sekce fondů EU Piecha.

Výzva cílí na malé, střední, ale i velké podniky. Výše podpory se odvíjí dle velikosti firmy a pro malý podnik nabízí 60 %, pro střední 50 % a pro velký 40 % z prokázaných způsobilých výdajů.  Na projekt lze získat podporu od 1 milionu do 100 milionů korun. Žádosti o podporu bude možné podávat od 2. 10. 2023 do 28. 6. 2024. Více informací k výzvě naleznete zde.

Obnovitelné zdroje jako cesta k udržitelné ekonomice

„Obnovitelné zdroje energie jsou klíčovým krokem směrem k udržitelnosti energetiky, ale zároveň nám pomáhají s posilováním energetické bezpečnosti, “ říká ministr Síkela a dodává: „OZE jsou klíčem k snižování emisí skleníkových plynů a ochraně životního prostředí pro nás i pro budoucí generace."

V rámci dotačního balíčku na podporu udržitelného podnikání v Česku MPO vyhlásilo 16. 8. 2023 také výzvy z oblasti obnovitelných zdrojů energie, které přispějí ke snižování podílu využití fosilních paliv a zároveň k lepší kvalitě ovzduší. Žádosti o realizaci projektů OZE mohou podnikatelé podávat do 13. prosince 2024.

Výzva je zaměřena na výstavbu a modernizaci malých vodních elektráren, efektivní a šetrné využívání OZE, zvyšování jejich podílu v energetickém mixu a současně snížení spotřeby primárních energetických zdrojů či podpora podnikatelských subjektů v oblasti využití OZE. Firmy mohou v rámci dotace získat 500 milionů korun. Žadatelem ve výzvě na malé vodní elektrárny může být malý, střední i velký podnik. Na jeden projekt lze získat dotaci od 1 milionu do 100 milionů korun. Maximální výše podpory je 65 % pro malý podnik, 55 % pro střední podnik a 45 % pro podnik velký z prokázaných způsobilých výdajů. Příjem žádostí o podporu lze podávat od 6. září 2023 do 13. prosince 2024.  Více informací k výzvě naleznete zde.

Výzva na vtláčení biometanu má za cíl snížení závislosti na dovážených fosilních palivech, snížení emisí skleníkových plynů a současně zvýšení bezpečnosti dodávek a energetické soběstačnosti. Na projekty malých, středních nebo velkých podniků je připravena celková alokace ve výši 1 mld. Kč. Podpora je zaměřena na technologie na úpravu bioplynu na biometan a jeho vtláčení do distribuční sítě nebo technologie plnění plynem, například Bio-CNG plnící zařízení včetně plničky a navazující technologie. Na jeden projekt leze získat podporu od 1 milionu až 100 milionů korun a maximální míra podpory může dle velikosti podniku a typu projektu dosáhnout až 65 %. Příjem žádostí o podporu lze podávat od 6. září 2023 do 13. prosince 2024. Více informací k výzvě naleznete zde.

Zájemci o dotaci z těchto výzev se také mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace (API), která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a je zřízena Ministerstvem průmyslu a obchodu. Agentura pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a s administrací vlastního projektu. API má regionální kanceláře ve všech krajích, kde poskytuje individuální konzultace Agentura také provozuje zelenou linku 800 800 777, kam se mohou s dotazy obracet zájemci o dotace.

Ve skladu na předměstí Barcelony stojí u dopravníkových pásů ženy a ručně třídí trička, džíny a šaty z velkých balíků použitého oblečení. Třídicí centrum provozované charitativní organizací Moda Re, která se zabývá opětovným využitím a recyklací oděvů, plánuje do roka zdvojnásobit objem oděvů, které je schopné zpracovat, na 40 000 tun ročně, řekl agentuře Reuters ředitel Moda Re Albert Alberich. Je to ale zatím jen malý krok směrem k řešení obrovského problému s vyřazenou módou v Evropě. Více ZDE