Kyanidy vypouštěné v odpadech by měly být pod větší kontrolou. Ve středu vláda projedná změnu seznamu znečišťujících látek, které musejí firmy nahlašovat do veřejného registru. Návrh počítá se snížením ohlašovacího prahu pro přenos kyanidů v odpadech z dosavadních 500 kilogramů na 50 kilogramů za rok. Snížení minima pro ohlašovací povinnost žádaly ekologické organizace v souvislosti s havárii na řece Bečvě v roce 2020, po které zahynuly desítky tun ryb. K otravě řeky podle organizace Arnika stačí několik desítek kilogramů kyanidů. Ke snížení prahu vyzvaly ministerstvo také příslušné sněmovní a senátní výbory. Více ZDE

V části jižní Francie bude zakázán prodej zahradních bazénů kvůli zhoršujícímu se nedostatku vody, informoval server BBC News. Francouzský ministr pro životní prostředí Christophe Béchu uvedl, že v departementu Pyrénées-Orientales, který sousedí se španělským Katalánskem, bude od 10. května oficiálně vyhlášen „krizový“ stav sucha. Od stejného data začne platit zákaz mytí aut, zalévání zahrad i napouštění bazénů. Více ZDE

Stejně jako závrty na zemi, lépe řečeno pod zemí, i ty mořské kypí životem a poskytují vědcům náhled do minulosti naší planety. Překvapivý objev další modré díry badatele nesmírně nadchnul. Je zároveň oknem do vesmíru, protože poskytuje vodítka k možnému životu na planetách. Více ZDE

Obecně je cílem novely změnit platnou právní úpravu tak, aby co nejlépe odpovídala aktuálním potřebám v oblasti ochrany ovzduší. Dále je cílem revize platné legislativy v návaznosti na možnosti vylepšení identifikované v Národním programu snižování emisí ČR (opatření ED4). Realizací opatření uložených v tomto programu by mělo být dosaženo snížení úrovně znečištění a znečišťování ovzduší a také zvýšení funkčnosti, efektivnosti a flexibility státní správy v oblasti ochrany ovzduší. Novela rovněž cílí na naplňování Programového prohlášení vlády, konkrétně části týkající se oblasti ochrany životního prostředí. V neposlední řadě je dílčí součástí novelizace též re-transponování některých právních předpisů EU, u kterých byly ze strany Evropské komise v minulosti identifikovány nedostatky v transpozici.

Dokument ke stažení:

• 72_23_Materiál

• 72_23_Důvodová zpráva

• 72_23_Platné znění

• 72_23_RIA

• 72_23_Srovnávací tabulky

• 72_23_Rozdílová tabulka

Průmyslovým subjektům v energeticky náročných odvětvích chce ministerstvo životního prostředí za loňský rok vyplatit kompenzace ve výši 1,64 miliardy korun. Peníze jsou určeny podnikům za účelem předejít takzvanému úniku uhlíku. Úřad návrh nařízení vlády vložil do meziresortního připomínkového řízení. Více ZDE

Navrhovaná legislativa:

Návrh nařízení vlády o stanovení výše prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, za rok 2022

Cirkularita v módním průmyslu je na vzestupu. Ukazuje to alespoň report, který každoročně vydává jeden z největších amerických second handů ThredUP. Podle něj kroky spotřebitelů stále častěji vedou nejprve právě do obchodů s módou z druhé ruky. Do cirkulárního segmentu vstupují ve větší míře také velké značky a objevuje se tak více možností, kde udržitelnější oblečení nakoupit. Loni globální trh se secondhandovou módou vyrostl na hodnotu 177 miliard dolarů, v přepočtu 3,7 bilionu korun. Více ZDE

Dva roky po zahájení projektu bylo na konci dubna 2023 v hornorakouském Gampernu uvedeno do provozu první skladování vodíku v podzemním porézním zásobníku na světě. Oznámila to společnost RAG Austria, která je iniciátorem projektu a technologickým lídrem. Toto geologické úložiště bude v budoucnu schopno přeměnit přebytky solární energie z letní sezóny z přibližně 1 000 rodinných domů na vodík a sezónně jej skladovat. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Vědci našli v Africe 2 miliardy let starý obrovský jaderný reaktor. Jeho vznik je velkou záhadou

Více než polovina Čechů si nedokáže představit zálohu na nápojové obaly vyšší než 4 Kč, přičemž téměř dvě třetiny z nich vnímají 3 nebo 4 Kč jako dostatečně motivující pro to, aby obal po vypití nápoje vrátili zpátky do sběrného místa. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Iniciativy pro zálohování, který byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Na dobře zvolené výši zálohy záleží i proto, že pro téměř polovinu populace je důležitá celková cena nápoje včetně zálohy. Vysoká záloha by podle dotázaných mohla snížit jejich motivaci a ovlivnit tak jejich nákupní chování. Jako sběrné místo pro vracení zálohovaných PET lahví a plechovek Češi jednoznačně preferují obchody s potravinami.

Záloha, která motivuje, ale neodradí

Nastavení parametrů zálohového systému na PET lahve a plechovky musí být vstřícné především pro české spotřebitele. „Ze zahraniční zkušenosti víme, že pro dobře fungující systém je důležitá nejen možnost vracet zálohované obaly tam, kde je lidé nakoupili, ale také citlivé nastavení výše zálohy. Ta musí být dostatečně vysoká, aby motivovala k vracení nápojových obalů, ale ne až příliš vysoká, aby spotřebitele naopak neodradila od nákupu nápoje. Zajímalo nás, jak to vnímají čeští spotřebitelé. Jako rozumně vysokou určili Češi zálohu ve výši 3 nebo 4 Kč. Ta totiž vykazuje nejlepší poměr ochoty ji akceptovat při nákupu v kombinací s ochotou obal po použití vrátit,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahu Iniciativy pro zálohování.

Záloha do čtyř korun je běžná také ve většině jiných zálohujících zemích v Evropě. Nejnižší zálohu ve výši zhruba 1,65 Kč mají v Chorvatsku, 2,12 Kč Švédové, v závěsu jsou se zhruba 2,35 Kč pobaltské státy a Finsko.

Výše zálohy může být ošemetná také z pohledu celkové ceny nápoje. Může totiž v očích spotřebitele cenu nápoje výrazně navýšit. „Pro 48 % Čechů je při nákupu zásadní celková cena nápoje. Nastavení příliš vysoké zálohy by tak mohlo snížit jejich ochotu nápoj koupit. Na druhou stranu 40 % dotázaných si uvědomuje, že zálohu získá zpět a rozhodující roli pro ně hraje pouze cena nápoje,“ uvádí Kristýna Havligerová.

Vracet chci tam, kde nakupuji

Jasno mají Češi také v tom, kam chtějí nosit použité nápojové obaly. Výsledky potvrzují, že je chtějí vracet během svého běžného nákupu a nemají v plánu s použitými lahvemi či plechovkami nikam speciálně jezdit. Podle průzkumu jako ideální místo pro vracení zálohovaných PET lahví a plechovek považují respondenti obchody s potravinami. Více než osm z deseti Čechů chce vracet v supermarketech, tři čtvrtiny v hypermarketech a téměř 50 % v menších obchodech s potravinami. Přes 30 % respondentů by ocenilo také možnost obal vrátit v místních večerkách, které mají v blízkosti svého bydliště. Část spotřebitelů by chtěla mít možnost vrátit použitou lahev také na benzince. Sběrné dvory, obecné úřady a další typy sběrných míst pro Čechy nejsou atraktivní, a to dokonce ani v obcích do 1000 obyvatel, v nichž často vlastní obchod nemají a musí pro nákup jezdit jinam.

Češi zavedení systému záloh dlouhodobě podporují. Oceňují na něm především ochranu životního prostředí, snížení množství odpadu a jeho výskytu v přírodě či v ulicích, opakované využití suroviny a také finanční motivaci k ekologičtějšímu chování.

Průzkum byl proveden na reprezentativním vzorku 1100 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Na základě zpracování a interpretace družicových dat Landsat byla Laboratoří dálkového průzkumu CENIA vytvořena aplikace zobrazující mapu teplot povrchu odpovídající oblasti pokryté jednou scénou družicového snímku. Jedná se o území části středních, severních a východních Čech, kde je patrný vývoj teplot od jara až do léta s ohledem na vegetační fázi plodin na polích i jejich sklizeň. Aplikace předkládá i teplotní situaci uvnitř měst. Teplotní mapa je součástí webu Laboratoře na https://dpz.cenia.cz/teploty. Detailní vysvětlení k zobrazovaným informacím je uvedeno v rámci aplikace.

Dne 3. května Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) publikovala nový produkt, kterým je Evropský atlas životního prostředí a zdraví (European environment and health atlas). Atlas široké veřejnosti v interaktivní formě poskytne informace o kvalitě ovzduší v zájmové lokalitě, hluku, množství zeleně nebo kvalitě míst určených ke koupání. Atlas je rovněž navázán i na různorodé evropské cíle v oblasti životního prostředí. Samotný Atlas najdete ZDE.

Nařízení, které zavádí tři nové třídy nebezpečnosti pro klasifikaci, označování a balení látek a směsí vstoupilo v platnost 20. dubna 2023. ECHA zveřejnila informace o datech podání žádostí a souvisejících pokynech. Evropská komise aktualizovala nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP) o následující třídy nebezpečnosti:

• endokrinnní disruptory (ED) pro lidské zdraví nebo životní prostředí;
• perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT); vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB);
• perzistentní, mobilní a toxické (PMT); vysoce perzistentní a vysoce mobilní (vPvM).

Společnosti a orgány členských států mohou používat aktuální pokyny k identifikaci endokrinních disruptorů a posouzení PBT (perzistence, bioakumulace a toxicita) dokud nebudou aktualizovány Pokyny k uplatňování kritérií podle nařízení CLP. Předpokládá se, že budou připraveny v roce 2024.

Na jaře 2024 budou nové třídy nebezpečnosti zahrnuty do IT nástroje IUCLID a od této doby mohou společnosti sdělovat informace týkající se nových tříd nebezpečnosti v rámci svých oznámení do seznamu klasifikací a označení, registračních dokumentací a dokumentací pro výzkum a vývoj zaměřený na výrobky a postupy (PPORD), ale také v podáních podle nařízení o biocidech i v oznámeních toxikologickým střediskům.

Po uplynutí přechodných období bude povinnost uvádět, zda je látka klasifikovaná v některé z nových tříd nebezpečnosti.

Na internetových stránkách agentury ECHA jsou k dispozici informace o přechodných obdobích a datech, kdy se nařízení začne vztahovat na různé látky a směsi.

Další informace:

• Nové třídy nebezpečnosti 2023

Evropská komise:

• Udržitelné chemické látky: V platnost vstupují nová pravidla pro identifikaci endokrinních disruptorů a chemických látek s dlouhou životností
• Otázky a odpovědi: revize nařízení CLP
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/707

Poslední měsíce se nesou v duchu velkého napětí mezi obchodními řetězci, tuzemskými zemědělci a také zákazníky. Padají obvinění z toho, že zejména obchody zneužily své pozice a v loňském roce přespříliš navyšovaly ceny. Navíc se na řadě příkladů ukazuje, že nám sem stále nevozí prvotřídní kvalitu, kterou prodávají v západních zemích, ale jsou to spíše produkty druhé jakosti. To vše vedlo k tomu, že se tradičně pohodlní Češi konečně zvedli a ve velkém začali nakupovat v sousedních zemích, jako je Polsko nebo Německo. Zjistili totiž, že tamní supermarkety nejsou tak drahé a navíc je v nich často lepší zboží. V problémech se ale ocitli čeští zemědělci, kteří jsou z jedné strany tlačeny obchodními řetězci k tomu, aby prodávali co možná nejlevněji a na druhé straně jim klesají tržby, protože lidé vyrážejí nakupovat do zahraničí. Mnozí z nich pochopili, že sice mohou neustále žehrat, ale tím stejně nic nezmění. A tak se rozhodli jednat, což v konečném důsledku přináší ovoce i zákazníkům. Více ZDE

Dnes jsou již pračky v našich domácnostech nezbytnou samozřejmostí, kupujeme si dokonce zařízení co nejúspornější. Valí se na nás ale další omezení, které cílí na ochranu přírody, totiž pračky, které se dovedou vypořádat s mikroplasty. Revoluci zažehli ve Francii, kde budou od roku 2025 povinné nové pračky, které dovedou ze svých odpadních vod filtrovat nebezpečné mikroplasty. Málokdo totiž ví, že právě praní je jedním z hlavních zdrojů mikroplastů. Více ZDE
 

V Evropské unii každoročně „skončí životnost“ asi 30 tisícům lodí, což obnáší zhruba 230 tisíc tun kompozitního odpadu. Chybějící koncepce nakládání s tímto odpadem dosud vede k volbě nejsnazších řešení - skládkování a energetického využití, což je eufemismus pro spalování. Nyní sdružení Evropský lodní průmysl (EBI) zveřejnilo záměr ukončit dosavadní praxi a v roce 2030 chce mít zavedená jasná pravidla pro recyklaci vyřazených plavidel. Více ZDE

V České republice bylo za rok 2021 vytěženo cca 30 mil. m³ surového dříví a další 2 mil. m³ dovezeny ze zahraničí. Zpracováno z toho bylo však jen 15 mil. m³ a zbývající část byla převážně vyvezena do zahraničí. S odezníváním kůrovcové kalamity se těžba této klíčové suroviny od roku 2022 snižuje, přičemž zůstává mnoho výzev a nejistot do budoucích let včetně rizika jejího nedostatku. A nastává otázka: umíme dřevo efektivně a dlouhodobě využívat ve výrobcích s vyšší přidanou hodnotou, recyklovat a vracet do oběhu? Jaké výzvy a příležitosti čekají české dřevozpracující firmy i související odvětví v blízké budoucnosti a jakou roli může hrát cirkulární ekonomika? Dřevu a jeho rozličnému zpracování věnovaná studie INCIEN, která představuje přehledný výzkum, důležitá data i dobré příklady z praxe, vyjde už 22. května. Více ZDE