Evropský parlament v pondělí drtivou většinou hlasů podpořil právo na opravu výrobků. Navrhuje možnost zapůjčení náhradních zařízení po dobu opravy nebo povinnost výrobců dát nezávislým opravářům k dispozici originální náhradní díly. Teď to bude prosazovat v jednání s ministry členských zemí a Evropskou komisí. Více ZDE

Související tisková zpráva Evropského parlamentu:

Nový právní předpis má motivovat k opravě zařízení, namísto jejich výměny

Spadané listí a další rostlinný opad jsou důležitou součástí přírodního koloběhu živin. Díky činnosti půdních organismů se opad rozloží a živiny se opět stávají přístupné pro rostliny a další organismy. Zatímco většina opadavých dřevin u nás shodí listí na podzim a jen některé, jako např. duby, si je podrží až do jara, u bylin je tomu jinak. Vědci z Botanického ústavu AV ČR vypozorovali, že u 97 % druhů bylin a travin se alespoň část odumřelých listů či stonků drží nad zemí až do konce zimy. To má významný dopad nejen na koloběh živin, ale i na intenzitu spásání, riziko požárů a další klíčové ekosystémové procesy.

Jev, kdy stonky či listy rostlin na podzim neopadají, se nazývá marcescence. Pokud odumřelé části rostlin nespadnou na zem, zůstanou mimo dosah rozkladačů a neobohatí tak půdu o živiny. Na stojící odumřelou (tj. marcescentní) rostlinu ale působí sluneční záření, které jí (fotodegradací) naruší tkáně, změní jejich chemické složení a zvýší rozložitelnost v půdě.

„Marcescence u bylin vypadá většinou tak, že celá rostlina po odumření zůstane nadále stát. Tato stojící odumřelá biomasa ovlivňuje nejen koloběh živin, ale i intenzitu pastvy, riziko požárů a další klíčové ekosystémové procesy. Navzdory tomuto významu byl dosud jev spíše přehlížen, zejména u bylin mírného pásma. Nevědělo se ani, jak je marcescence u bylin běžná či za jakých podmínek,“ říká Ondřej Mudrák z Oddělení funkční ekologie Botanického ústavu AV ČR.

Pro zaplnění této mezery provedli vědci z Botanického ústavu se svými spolupracovníky rozsáhlý výzkum, v němž na pokusné zahradě pěstovali 127 bylin a travin mírného pásu a měřili u nich velikost listů, obsah živin v listech a podíl marcescentní biomasy z celkové odumřelé hmoty. Další údaje o všech pokusných druzích získali z databází.

Zjistili, že téměř všechny druhy (97 %) si odumřelou hmotu udržovaly v marcescentním stavu. Vysoký podíl neopadané biomasy měly vyšší rostliny s malou listovou plochou a velkým obsahem uhlíku v listech a druhy typické pro stanoviště postižená silným narušením. Vyšší rostliny mohou lépe nastavit své tkáně slunci, jehož záření způsobuje rozklad některých látek. Jde např. o lignin, který pomáhá rostlinám zajistit vzpřímenou polohu. Menší listy s vyšším obsahem uhlíku v listech je zase snazší mechanicky udržet na rostlině. K čemu to ovšem může rostlinám sloužit?

„Skutečnost, že je marcescence u bylin mírného pásma všeobecně rozšířená, zejména mezi čeleděmi běžnými v travinných ekosystémech, naznačuje, že je v ekologii travních porostů důležitá. Odumřelé části rostlin jsou během zimy významným zdrojem píce pro velké býložravce a rozklad ligninu pomocí světelného záření pravděpodobně zvyšuje jejich stravitelnost. Velcí býložravci na oplátku zase potlačují růst stromů a udržují stanoviště pro přežití světlomilných rostlin,“ vysvětluje Ondřej Mudrák.

Marcescence proto mohla hrát roli v koevoluci travinných ekosystémů a velkých býložravců. Výskyt tundry, kterou v paleolitu spásali mamuti a další velcí býložravci, byl ostatně podle jiných výzkumů závislý na vysoké míře slunečního záření.

Častější výskyt rostlin s vysokou mírou marcescence na narušených stanovištích zase naznačuje její význam při obnově po narušení. Fotodegradací pozměněná rostlinná hmota může být rychleji rozložena v jarním období, kdy jsou živiny nejvíce potřeba. Dlouho stojící rostliny také mohou být zdrojem semen a podporovat tak osídlení narušených míst. Pro jednoznačné závěry by však byly potřeba další studie a pokusy, které by hypotézy testovaly.

Publikace
Mudrák O., Angst Š., Angst G., Veselá H., Schnablová R., Herben T & Frouz J. 2023: Ecological significance of standing dead phytomass: Marcescence as a puzzle piece to the nutrient cycle in temperate ecosystems. Journal of Ecology 111, 2245-2256. doi:10.1111/1365-2745.14174.

 

Vzduch, voda, půda, potraviny a dokonce i krev - mikroplasty se dostaly prakticky všude na Zemi a nyní se na tento seznam dostaly i mraky, napsal zpravodajský server The Guardian. Kousky plastových částic byly nedávno objeveny nad východní Čínou a nový výzkum ukázal, že tyto mikroplasty mohou ovlivňovat tvorbu mraků a počasí. Více ZDE

Svět čelí záplavě plastového odpadu. OSN chystá dohodu, která by měla pomoci problém řešit. Rostou ale obavy, že výrobci plastů a společnosti produkující spotřební zboží by mohli ovlivnit její konečnou podobu. Americká rozhlasová stanice NPR ve svém článku rozebírá vliv fosilního průmyslu na vyjednávání o nové dohodě. Více ZDE

Nedávno dosažená dohoda mezi Radou a EP zajistí, aby EU převzala větší odpovědnost za své odpady a nevyvážela je do třetích zemí. Nová pravidla jsou nejen součástí progresu v oblasti oběhového hospodářství a příspěvkem k cíli Zelené dohody pro Evropu, ale rovněž usnadní využívání odpadu jako zdroje. Vývoz plastového odpadu z EU do zemí, které nejsou členy OECD, bude zakázán. Další odpad vhodný k recyklaci bude z EU vyvážen do zemí, které nejsou členy OECD, pouze tehdy, pokud zajistí, že s ním budou moci nakládat udržitelným způsobem. Zároveň bude zajištěna snazší přeprava odpadu k recyklaci v rámci EU díky moderním digitalizovaným postupům a také prosazování a spolupráce v boji proti obchodování s odpady. Nový zákon doplní novou směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí. Dohoda má tedy především zajistit udržitelné nakládání s vývozem odpadů z EU, uvolnění potenciálu trhu EU s odpady na podporu oběhového hospodářství a posílit boj proti obchodování s odpady.

V platnost vstoupilo nařízení Komise (EU) 2023/2482, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 týkající se látky bis (2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP) ve zdravotnických prostředcích (ÚV 14. 11. 2023).

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2023/2482, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o látku bis (2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP) ve zdravotnických prostředcích.

V tabulce v příloze XIV nařízení (ES) č. 1907/2006 se v položce č. 4 odkládá pro použití látky bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP) ve zdravotnických prostředcích nejzazší datum podání žádosti na 1.ledna 2029 a datum zániku na 1. července 2030.

Látka DEHP má být postupně nahrazena vhodnými alternativami, ale dokud nebude dokončen postup posuzování shody zdravotnických prostředků bez DEHP je pro veřejné zdraví a bezpečnost pacientů v EU důležité povolit výrobu zdravotnických prostředků obsahujících DEHP.

Nové nařízení vstupuje v platnost 15. 11. 2023. Společnosti nemusí v důsledku odkladu nejzazšího data podání žádosti a data zániku připravit žádost o povolení pro použití DEHP ve zdravotnických prostředcích v blížící se lhůtě 27. listopadu 2023.

Texty pozměňovacího nařízení v české i anglické verzi najdete v příloze této aktuality.

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2023/2482

Nařízení Komise (EU) 2023/2482_ENG

Společnost Heirloom Carbon Technologies nedaleko amerického San Francisca zprovoznila první komerční zařízení, které „vysává“ uhlík ze vzduchu a ukládá ho pod zem. Zařízení typu carbon capture and storage (CCS) již samozřejmě ve světě funguje spousta. Většina z nich je nicméně provázána s konkrétními znečišťující procesy (typicky těžba uhlí), jejichž negativní dopady se snaží zmírňovat. V tomto případě se ovšem jedná o skutečně přímé zachycování vzduchu (direct air capture, DAC) a eliminaci uhlíku bez spojitosti s jakýmkoliv průmyslovým procesem. Více ZDE

Vídeňští zahradníci před podzimní sezonou spočítali, že na ně v ulicích bude čekat asi 15 miliard listů o hmotnosti kolem 12,5 tisíce tun. Znečištěné listoví sesbírané z ulic končí ve spalovně, čisté listy z parků směřují do kompostárny. Vyrobený kompost si obyvatelé mohou celoročně zdarma odvézt ze sběrných dvorů.

Listí je symbolem podzimu a v těchto týdnech zaměstnává volnočasové i profesionální zahrádkáře, kteří stejně jako každý rok zpracovávají ohromné množství spadaných listů. Vídeňská radnice nyní pro představu vyčíslila, jaké množství listů každoročně vzniká v městských parcích rakouského hlavního města. Průměrný listnatý strom má podle Vídně kolem 30 000 listů, které v suchém stavu váží přibližně 25 kilogramů. Při více jak 500 000 stromech ve vídeňských parcích a ulicích ročně na vídeňské městské zahradníky čeká kolem 15 miliard listů o váze kolem 12,5 tisíce tun. Část listoví z větších parků však vídeňská radnice záměrně nechává na místě, kde slouží jako přirozené hnojivo nebo jako zimní úkryt například pro ježky.

Zatímco listí ve veřejném prostoru je starostí městských zahradníků, o listoví na soukromých pozemcích se starají jejich majitelé. Mnozí ve Vídni odkládají listy do biopopelnic, jejich objem však v podzimních měsících nestačí. Vídeňský magistrát proto tradičně nabízí stolitrové pytle, které jsou k dostání ve sběrných dvorech za pouhé euro. Pytle, vyrobené z obnovitelných surovin, lze odevzdávat právě ve sběrných dvorech, nebo je stačí ve svozový den postavit vedle biopopelnic.

Většinu listů z pytlů i veřejného prostoru Vídeň sváží podobně jako další biologické materiály rostlinného původu do velké městské kompostárny ve čtvrti Lobau. „Po osmi až deseti týdnech zde vznikne cenný kompost, který poslouží jako důležitý zdroj živin pro půdu i rostliny,“ uzavírá vídeňský radní pro klima Jürgen Czernohorszky přirozený koloběh cenného přírodního materiálu.

Vídeň každoročně vyprodukuje kolem 50 000 tun kompostu. Městští zahradníci jej denně používají, ale radnice ho nabízí i obyvatelům. Ti si mohou v jednom ze třinácti sběrných dvorů bezplatně vyzvednout až půl kubíku kompostu. Část materiálu Vídeň používá k výrobě bezrašelinové půdy, kterou také nabízí ve sběrných dvorech.

Listoví spadané na silnice a znečištěné emisemi ze silničního provozu Vídeň sbírá separátně a používá jej ve spalovnách k výrobě elektrické energie a tepla pro vytápění. Při velkém spadu listí může Vídeň pro úklid komunikací nasadit přes stovku strojů a vozidel.

Fotografie
Úklid listí ve vídeňském Prateru © WH International Services/Regina Hügli

 

Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře se loni dostala na rekordní úroveň. Množství oxidu uhličitého je nyní o 50 procent vyšší než v předprůmyslovém období. Ve své nově zveřejněné zprávě to ve středu uvedla Světová meteorologická organizace. Podle jejích měření rostly i koncentrace metanu a oxidů dusíku, což může mít pro globální klima ničivé důsledky. Více ZDE

Proti záměru ministerstva životního prostředí zavést zálohy na PET lahve a plechovky od nápojů se zdvihl silný odpor. Argumenty proti vznášejí obce, obchodníci nebo zpracovatelé odpadů. Dává zálohování PET lahví a plechovek ekologický a ekonomický smysl? Hosté Pro a proti jsou vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí na ministerstvu životního prostředí David Surý a místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal. Více ZDE

Klima na Zemi se v posledních 100 letech mění, myslí si devět z deseti lidí v Česku, a lidská činnost k tomu zásadně nebo velmi přispívá podle zhruba dvou třetin. Obavy z dopadů změny klimatu má 60 procent lidí, kteří připouštějí změnu klimatu. Vyplývá to z průzkumu, který od konce července do druhé poloviny září udělalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Více ZDE

Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU pomáhají využívat odpad ze zpracování ovoce a zároveň tak snižovat spotřebu palivového dříví v Kambodži. Z mangových pecek vyrábějí palivové brikety, které jsou následně využívány jako palivo pro domácnosti i zpracovatelské podniky. To má pozitivní vliv jak na omezování skládek odpadu, tak na ochranu místních lesních porostů, které trpí nadměrnou těžbou dřeva.

Mango je v Kambodži jeden z nejdůležitějších zemědělských produktů. „V posledních letech se zlepšuje situace ohledně zpracování manga. Dříve byla jeho velká většina vyvážena v čerstvém stavu do zahraničí, ale také se ho velké množství při sezónní nadprodukci zkazilo. Nyní stále více zpracovatelů vyrábí sušené mango, které se nekazí a dá se prodat i mimo sezónu. Tím ale začal vznikat nový problém, kdy se při zpracování ovoce ve větším množství hromadí odpad, hlavně mangové pecky,“ uvedl Petr Němec z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU.

Brněnští vědci vyrobili ve spolupráci s Laboratoří biopaliv Fakulty tropického zemědělství v Praze palivové brikety z mangových pecek, které dále analyzovali. Materiál se prokázal velmi dobrými vlastnostmi, jako je mechanická odolnost, vysoká výhřevnost, nízké emise oxidů dusíku a uhlíku a nízký obsah popele. Brikety mohou být použity jako palivo v kamnech a kotlích používaných na palivové dřevo.  

„Na místě spolupracujeme s firmou Kirirom Food Production, která vyrábí sušené mango. V hlavní sezóně zpracuje 200 tun manga denně, z čehož denně putuje asi 60 tun pecek na smetiště. Zde pecky hnijí a znečišťují podzemní vodu, případně jsou pomalu nedokonale spalovány, což silně znečišťuje okolní ovzduší. Paradoxem je, že Kirirom využívá k vytápění svých sušíren palivové dříví, čímž trpí okolní lesní porosty. Podle našich výpočtů může podnik ze svých pecek denně vyrobit cca 12 tun kvalitního paliva, čímž nahradí více než 40 % své spotřeby dřeva. Jádra oddělená od pecky lze navíc zpeněžit jako zdroj mangového másla využitelného v potravinářství i kosmetice. Výlisky z jader po oddělení oleje poslouží jako složka do krmných směsí pro dobytek,“ uvedl Němec.

Odborníci z Česka také pomohli místním s výběrem mechanizace pro zpracování pecek. Partnerská firma Holistic Solutions představila místním podnikům stroje jak české, tak zahraniční výroby.  „Udělalo nám radost, že místní partneři vzali výsledky projektu jako příležitost nejen jak ušetřit finanční prostředky, ale také jak se více přiklonit k udržitelným způsobům hospodaření a chránit tak místní životní prostředí,“ dodal Němec.

Projekt byl financován z programu Partnerství pro cíle udržitelného rozvoje mezi Českou republikou a Rozvojovým programem OSN. Jeho cílem bylo snížit produkci odpadu a zároveň využít alternativní zdroj energie a přispět tak ke snižování odlesňování, kterým země značně trpí. Kambodža se řadí mezi největší producenty manga na světě, produkuje až 4 miliony tun manga ročně. Pecky, které doposud nebyly využívány tak představují významný potenciál pro výrobu energie,  cenných tůků i krmiva.

Materiál se předkládá na základě usnesení vlády ČR ze dne 25. října 2021 č. 935. Příprava a pravidelné aktualizace Plánu jsou jednou z povinností vyplývající pro Českou republiku jako smluvní stranu Stockholmské úmluvy.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

Nizozemsko si vytýčilo ambiciózní cíl, a to dosažení plně cirkulární ekonomiky do roku 2050. Země se pravidelně umisťuje na nejvyšších příčkách v evropských i světových žebříčcích udržitelnosti, velmi dobře si vede zejména v odpadovém hospodářství a v podpoře inovací. V poslední době se také aktivně věnuje rozvoji cirkulárního zemědělství. Díky bohaté tradici agrárních oborů a výzkumu a vývoji v této oblasti je země světovým lídrem v modernizaci zemědělských technologií i potravinářského průmyslu. Zároveň si ale Nizozemsko zakládá na nutnosti a prospěšnosti mezinárodní spolupráce. Česká republika i další země tak mají jedinečnou šanci zapojit se do spolupráce v oblasti investic, společných podnikatelských projektů a sdílení nejlepších postupů v rámci společného boje proti klimatickým změnám.

Cirkulární ekonomický systém je důležitou součástí světových snah o řešení klimatické krize. Cílem cirkulární ekonomiky (česky také nazývané „oběhové hospodářství“), je vést společnost k prosperitě pokud možno bez poškozování životního prostředí. Pozornost je upřena zejména k tomu, aby se omezilo užívání základních surovin. Cirkulární ekonomika dále klade důraz na nutnost prodlužování životnosti materiálů, vytváření sdílené ekonomiky ve městech, na redukci množství odpadu a jeho následné opětovné použití, nebo na přechod k udržitelným zdrojům energie.

Nizozemsko je jednou z nejaktivnějších zemí v přechodu své ekonomiky na cirkulární, s cílem dokončit změnu do roku 2050 a plánem vydat na tuto transformaci nejméně 85 mld. EUR každý rok. Země má také krátkodobější cíl – snížit o polovinu využívání základních surovin, jako jsou minerály, kovy a fosilní suroviny, do roku 2030.  Pro Nizozemsko by tento přechod znamenal menší závislost na dovozu vzácných zdrojů, posun k udržitelnějším zdrojům, nové možnosti exportu a vytváření nových pracovních příležitostí. Země si tak zajišťuje budoucí hospodářskou prosperitu a větší odolnost své ekonomiky.

Prioritní sektory

Nizozemsko si ve své strategii vytýčilo pět prioritních oblastí v přechodu na cirkulární ekonomiku, na základě důležitosti pro své hospodářství, dopadu na životní prostředí, významu pro již probíhající sociální aktivity a kompatibility s prioritami Evropské komise. Jedná se o produkci biomasy a potravin, plastů, zpracovatelský průmysl, stavebnictví a sektor spotřebního zboží. Velkou příležitost vidí Nizozemsko v produkci biomasy, vzhledem k jejímu využití při šetrnější výrobě energie i jako cirkulárního stavebního materiálu. Stejně tak jsou pro zemi důležité inovace v agrárním sektoru, směřující k co nejvíce bezemisnímu potravinovému řetězci. Při výrobě plastů se Holandsko soustředí na biologicky odbouratelné alternativy i na opětovné použití plastů díky kvalitní recyklaci. Zpracovatelský průmysl i stavebnictví se musí vypořádat s přechodem z fosilních na obnovitelné zdroje, s důrazem na udržení bezpečnosti dodávek. Cílem Nizozemska je zajistit hospodářský růst, který není závislý na využívání primárních surovin. V sektoru spotřebního zboží je cílem snížení množství odpadu, produkovaného domácnostmi, a také celková hodnotová změna ve společnosti. Už nyní Nizozemsko rozsáhle rozvíjí infrastrukturu pro kompostování bioodpadu a stavbu komunitních zahrad ve městech.

Uvedené kroky také ukazují obyvatelům země, jak je možno „zelené“ změny zahrnout do každodenního života, a na konkrétních příkladech ukazují příležitosti pro zapojení místních i zahraničních firem a institucí do tohoto procesu. Odpad na nové primární suroviny mění například úspěšná firma Attero. Evropský projekt SYSTEMIC, kterého je Nizozemsko součástí, se soustředí na výzkum zpracování bioodpadu. To je možné díky financování Evropské unie, konkrétně v rámci projektu Horizon Europe s rozpočtem 95,5 mld. EUR.

Nástroje pro efektivní změnu

Nizozemci si vedle prioritních sektorů určili také pět základních nástrojů, jejichž prostřednictvím chtějí plně cirkulární ekonomiky dosáhnout. Jsou jimi:

1. Postupná změna legislativy a regulace – týká se například právní definice různých druhů odpadů, což umožní jeho druhotné zpracování a použití;
2. Mezinárodní spolupráce – efektivní spolupráce se rýsuje zvláště v rámci Evropské unie, na společných iniciativách se podílejí všichni její členové včetně Česka;
3. Inovativní tržní pobídky – Nizozemci hodlají promítnout klimatickou stopu ekonomických aktivit do tržních cen;
4. Financování – nastavení vhodných způsobů financování;
5. Podpora znalostí a inovací – týká se všech sektorů spojených s cirkulární ekonomikou.

Česko v nizozemském kruhu udržitelnosti

V Nizozemsku sídlí mnoho institucí a odborných platforem, které se cirkulární ekonomikou s mezinárodním přesahem zabývají – například Holland Circular Hotspot nebo Metabolic. Obě tyto organizace jsou otevřené celoevropským projektům, jejich cílem je mimo jiné propojovat iniciativy a země z celé EU. Holland Circular Hotspot má za cíl vytvořit celounijní základnu pro výměnu znalostí a sdílení nejlepších postupů pro firmy věnující se cirkulární ekonomice. To vše v rámci naplňování Zelené dohody pro Evropu. V nizozemském sídelním městě Haagu pak sídlí také PACE, mezinárodní platforma pro podporu zrychlování cirkulární ekonomiky, která poskytuje asistenci zemím k dosažení nezbytných změn ve všech sektorech ekonomiky. NL iniciativa Circular Accelerator taktéž poskytuje podporu novým projektům směřujícím k udržitelnosti, ať už jde o finance nebo správné nastavení tržních parametrů. Tento projekt je přímo financován z rozpočtu NL Ministerstva infrastruktury a vodních zdrojů. Výrazný mezinárodní přesah má a projekty v mnoha zemích světa pak realizuje i NL vládní agentura CIRCO.

Model rozvoje cirkulární ekonomiky prosazuje celá EU, není tomu tedy jinak ani v Česku. První strategický plán v této oblasti, Cirkulární Česko 2040, obsahuje cíl zachovat si konkurenční schopnost v době, kdy se ekonomika zásadně proměňuje. Vzhledem k bohatému nizozemskému know-how je pro Česko spolupráce s touto zemí velkou příležitostí, přičemž v některých aspektech se již úspěšně rozjíždí (podle vzoru Holland Circular Hotspot byl například v ČR založen Institut cirkulární ekonomiky INCIEN). Nizozemsko otevírá dveře také rozvoji akademické spolupráce, např. v rámci projektu Green Village Project, který funguje jako inkubátor cirkulárních inovací na univerzitě v Delftu. Nizozemská města jako Amsterdam nebo Rotterdam aktivně lákají podnikatele, zabývající se udržitelnými technologiemi, aby se podíleli na jejich přechodu na cirkulární ekonomiku, příslibem rozsáhlého financování. Všechny uvedené projekty ukazují tedy i českým firmám a institucím cestu, jak se dostat na nizozemský trh a být tak součástí celospolečenských změn i jejich ekonomických benefitů. Nizozemci zároveň v rámci svých strategií podporují mezivládní výměnu znalostí a nejlepších postupů v této oblasti. Významným aktérem rozvoje cirkulární ekonomiky je i nizozemský nevládní sektor, který se může stát partnerem pro české firmy a občanské organizace. Ty se tak mohou podílet na změnách, které směřují k udržitelnosti i dlouhodobým ekonomickým benefitům.

Anna Žižková, stážistka, Velvyslanectví ČR v Haagu
Stanislav Beneš, obchodně-ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Haagu

Hlavní město Praha a jím vlastněná firma Pražské služby (PSAS) začnou v blízké době v osmi menších městských částech na východním okraji metropole testovat, jak funguje svoz kuchyňských zbytků ze speciálních popelnic. V budoucnu chce vedení magistrátu svoz zavést na celém území města. Testování se uskuteční v Běchovicích, Dolních Počernicích, Dubči, Kolodějích, Kolovratech, Královicích, Nedvězí a Újezdu nad Lesy, které mají dohromady asi 26.000 obyvatel. Praha zatím nemá vlastní bioplynovou stanici, která by dokázala zpracovat živočišný odpad. Plánuje k tomu upravit stanici v Chrástu u Poříčan na Nymbursku, kterou magistrát koupil loni v létě za 159,2 milionu korun. Do té doby poputuje podle Komrskové odpad jinam. Více ZDE

Návrh se předkládá za účelem zajištění transpozice směrnic, a to  směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1526, kterou se mění směrnice EP a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako tepelného stabilizátoru v polyvinylchloridu použitém jako výchozí materiál v čidlech používaných v diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, a směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1437, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice EP a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v převodnících tlaku taveniny určených pro kapilární reometry za určitých podmínek.

Cílem právní úpravy je zavedení výjimky pro použití

• olova jako tepelného stabilizátoru v polyvinylchloridu použitém jako výchozí materiál v čidlech používaných v diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro používání šestimocného chromu v plynových absorpčních tepelných čerpadlech, a to na přesně stanovenou dobu, neboť náhrada olova v konkrétních čidlech dosud nebyla dořešena, a

• rtuti v převodnících tlaku taveniny určených pro kapilární reometry při teplotě vyšší než 300 °C a tlaku vyšším než 1 000 barů, a to na přesně stanovenou dobu, neboť nahrazení rtuti v převodnících tlaku taveniny určených pro kapilární reometry při teplotě vyšší než 300 °C a tlaku vyšším než 1 000 barů je v současné době vědecky a technicky neproveditelné.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Platné znění

• Rozdílové tabulky

• Srovnávací tabulka