V Národním programu Životní prostředí (NPŽP) se otevírá nová výzva pro obce a města, která aktivně snižují emise skleníkových plynů nebo se připravují na postupující změnu klimatu. Samosprávy sdružené v Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima mohou od pondělí 23. ledna žádat o dotaci až dva miliony korun.

„Aktuálně vypisujeme už šestou dotační výzvu na podporu aktivních města a obcí ve výši 15 milionů korun. K Paktu starostů se dnes hlásí 197 českých signatářů a jejich počet postupně roste. Působení změny klimatu spolu s dynamickou geopolitickou situací zdůrazňuje rychlou potřebu změny, která pomůže obcím snížit ceny za energie, zlepšit prostředí pro všechny obyvatele a přispěje ke splnění národních i evropských klimatických cílů,“ říká náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Obce mohou čerpat prostředky například na zpracování Akčních plánů pro udržitelnou energii a klima. To jsou strategické dokumenty, které popisují výchozí spotřebu energií a produkci skleníkových plynů a navrhují konkrétní kroky k jejich snížení. Například zateplení budov, výměna vytápění nebo vlastní fotovoltaické zdroje pro výrobu elektřiny. Obce také připravují plány pro zmírnění dopadů probíhající změny klimatu, zejména hospodaření s dešťovou vodou nebo rozšiřování městské zeleně.

„Naše obce a města musíme připravit na změnu klimatu. Je třeba mít plán konkrétních kroků, jak se k energetické soběstačnosti dopracovat. Právě zpracování Akčních plánů pro udržitelnou energii a klima jsou pro města i obce velkou a užitečnou výzvou. Obzvláště pak pro města, pro která je dosažení energetické soběstačnosti složitější než pro menší obce. Je třeba vzít v potaz všechny limity a možnosti dané lokality,“ doplnil náměstek Hladík.

Další finance je možné z výzvy získat na organizaci Místních dnů pro klima a energii. Tyto veřejné události mají upozornit občany právě na témata spojená s Paktem starostů jako je energetická efektivita, využívání obnovitelných zdrojů energie nebo odolnost vůči změně klimatu. Místní dny mohou být propojeny s dalšími národními akcemi, například Týdnem udržitelného rozvoje či Evropským týdnem mobility.

Dotace mohou radnice využít i na pracovní místo pro nové i stávající zaměstnance, kteří budou zajišťovat přípravu nebo aktualizaci připravených akčních plánu a jejich realizaci.

Státní fond životního prostředí ČR vypsal z Národního programu Životního prostředí již pět předchozích výzev za celkem 40 milionů korun. Podporu získalo 35 projektů na zpracování akčních plánů pro udržitelnou energii a klima. Mezi projekty byly zapojena jak velká města jako Brno, Ostrava, Liberec, tak menší města jako jsou Františkovi Lázně nebo Český Krumlov.

Aktuální šestá výzva je určena pro obce, dobrovolné svazky obcí a místní akční skupiny (MAS), které se musí před podáním žádosti registrovat v oficiální databázi signatářů Paktu starostů a primátorů. Obce, které jsou členy Paktu starostů a primátorů, se dobrovolně zavázaly ke snížení emisí CO2 nejméně o 40 % do roku 2030 a zároveň ke zvýšení odolnosti vůči dopadům změny klimatu.

V nové výzvě se bude rozdělovat celkem 15 milionů korun, přičemž minimální výše podpory na jeden projekt je 250 tisíc korun. U podpory pracovního místa může dotace pokrývat maximálně 50 % z celkových způsobilých výdajů. U zpracování Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima a organizaci Místních dnů pro klima a energii pak podpora pokrývá 80 % nákladů. Příjem žádostí běží elektronicky od 23. ledna, žadatelé je mohou předkládat do 5. června letošního roku nebo do vyčerpání alokace. „Pokud by byl zájem o dotace vyšší a přesáhl vyčleněných 15 milionů korun, jsme připraveni celkovou částku navýšit,“ doplnil Petr Hladík.

V nové výzvě č. 8/2022 platí oproti předchozím ročníkům některé změny: ve výzvě je podporován pouze jeden Místní den pro klima a energii, byla vypuštěna podpora projektové přípravy a snížena podpora publicity. Nově platí, že na pracovní místo lze z organizace vyčlenit stávajícího pracovníka, který se bude projektu věnovat.

Dokument ke stažení:

Dokumenty k výzvě

The Plan builds on previous initiatives and relies on the strengths of the EU Single Market, complementing ongoing efforts under the European Green Deal and REPowerEU. It is based on four pillars: a predictable and simplified regulatory environment, speeding up access to finance, enhancing skills, and open trade for resilient supply chains. Více ZDE

Evropská komise v červenci 2021 představila návrh nového nařízení o evropských zelených dluhopisech, tzv. European Green Bond Standard ("Nařízení"). Nařízení upravuje podmínky pro využívání označení „evropský zelený dluhopis“ nebo zkráceně „EuGB“ a stanovuje povinnosti pro emitenty těchto dluhopisů. Do předpokládané účinnosti Nařízení sice zbývá nejméně rok, nicméně původní návrh Nařízení již doznal řady změn a je předmětem rozsáhlých diskusí. Předmětem tohoto článku je připomenout co Nařízení přináší a nastínit jaké změny textu Nařízení můžeme do jeho účinnosti očekávat. Více ZDE

Slovenské ministerstvo životního prostředí přišlo s návrhem historicky prvního slovenského zákona o klimatu. Ten by legislativně zakotvil cíl země dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Návrh nového zákona představilo v pondělí slovenské ministerstvo životního prostředí, jak informoval server Euractiv. Mimo uhlíkové neutrality zákon rovněž stanovuje střednědobé cíle pro snižování emisí na úrovni celého státu, ale také regionů, měst nebo podniků. V České republice prozatím podobný zákon chybí, ačkoli se o nutnosti jeho přijetí diskutuje již dlouhou dobu. Více ZDE

Potlučená zelenina, jogurty pár dní před expirací či oschlé pečivo. Ceny potravin dál rychle rostou a zákazníci se snaží ušetřit, kde se dá. Rekordní zájem Čechů o zlevněné potraviny – včetně těch na první pohled méně lákavých – potvrzují i obchodní řetězce. Více ZDE

Neprodané potraviny ze supermarketů putují stále častěji ke zvířatům v nouzi

Cítíte se provinile, když vyhazujete nesnědené potraviny? Nyní si představte, jak velké množství potravin vyhazují veškeré obchody. Když se neprodá ovoce, zelenina nebo pečivo, nemusí vždy skončit v kontejnerech. Stále více obchodů si tento problém uvědomuje, a aby se jídlo zbytečně nevyhodilo, pomáhá nakrmit hladová zvířata. Díky spolupráci s četnými organizacemi putuje jídlo na důležitá místa. A jelikož povědomí o této pomoci roste, každý rok putuje ke zvířatům více a více potravin. Víte, jaké obchody zvířatům pomáhají? Více ZDE

Okresní soud ve Vsetíně začne v pondělí projednávat případ otravy řeky Bečvy ze září 2020. Na hlavní líčení si vyčlenil 39 jednacích dní, nařízené je do letošního prosince. Obžalobě v případu čelí společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její ředitel Oldřich Havelka. Kauzou se bude zabývat trestní senát v čele se soudkyní Ludmilou Gerlovou. Spis k případu má několik tisíc stran. Více ZDE

Slovensko se k zálohujícím zemím přidalo v lednu 2022 a předběžná čísla ukazují, že systém předčil plán sběru pro první rok. Zpětná míra sběru k recyklaci nyní činí více než 70 %, což je o deset procentních bodů více oproti plánu. Slováci tak vysbírali více než 820 milionů nápojových obalů, které jsou následně recyklovány do nových lahví a plechovek. Systém zálohovaní je jedinou metodou, díky které lze získat nazpět i více než 90 % nápojových obalů a zajistit jejich cirkularitu, potvrzují to i čísla z dalších evropských zálohujících zemí. Podle norské studie  lze navíc díky opakovanému využívání nápojových obalů zásadně ušetřit energii.

Slovensko se v minulém roce stalo jedenáctou evropskou zálohující zemí. Nápojové obaly mohou spotřebitelé vracet již na více než 3000 sběrných místech. Takto komplexní systém vyžadoval spojení maximálního společného úsilí nejen výrobců nápojů, ale i obchodníků. Bylo potřeba myslet na systém identifikace zálohovaných obalů, vytvoření odběrné sítě, ale také například na logistickou infrastrukturu. V té se podařilo zprovoznit 5 meziskladů a 1 třídící centrum.

„Náš systém je cirkulární, funguje na základě principu z petky do petky a z plechovky do plechovky. To znamená, že vysbírané obaly jsou využívány pro výrobu nových nápojových obalů. Původní předpoklady v prvním roce očekávaly míru návratnosti 60 %. To jsme překonali o více než deset procentních bodů, navzdory extrémně krátké době na vybudování systému,“ říká Marián Áč, ředitel Správce zálohového systému na Slovensku a dodává: „Viditelné jsou také konkrétní pozitivní dopady na životní prostředí. Zásadně se například snížilo množství volně pohozených lahví a plechovek v přírodě. To je jednoznačná zpráva z národních parků a dalších míst, která tzv. littering doposud trápil.“

Jako důležité vnímá úspěšné fungování systému záloh na Slovensku Iniciativa pro zálohování. „Ze slovenské zkušenosti máme důležitý poznatek, a to že za velmi krátkou dobu lze nastavit cirkularitu obalů. Už teď je více než 820 milionů obalů vysbíraných k recyklaci do nových obalů. Slovensko také potvrzuje, že systém záloh umí účinně bojovat s litteringem,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Celkově bylo na slovenský trh v loňském roce uvedeno zhruba 1,1 miliardy nápojových obalů. Před zavedením zálohování dosahovala míra sběru u PET lahví úrovně kolem 60 %.

Míra zpětného sběru 90 % pouze v systémech záloh

Zálohové systémy snižují míru znečištění životního prostředí a zároveň umožňují opakované využívání materiálů pro stejný účel. Jak uvádí ředitelka mezinárodní platformy Reloop Clarissa Morawski v nejnovější zprávě Global Deposit Book 2022, žádná jiná metoda nedokáže efektivně získat nazpět 90 procent nápojových obalů. „Díky sběru velkého objemu vysoce kvalitního, barevně sjednoceného materiálu máme funkční cirkulární řešení, díky kterému můžeme z použitých nápojových obalů opakovaně vyrábět nové,“ dodává Clarissa Morawski.

Pozitiv, ze kterých zálohující země benefitují, je však mnohem více. Díky systému záloh většinu evropských zemí netrápí odhozené nápojové obaly v přírodě. Výrobou nápojových obalů z recyklátu lze ušetřit až 95 % energie a díky tomu snížit uhlíkovou stopu při výrobě těchto obalů až o 80 %. „Podle norské studie představuje recyklace jedné PET lahve oproti jejímu energetickému využití úsporu energie ve výši 1 kWh, v případě plechovky je to 0,46 kWh. Pokud člověk neodhodí PET lahev či dvě plechovky do koše a místo toho je vrátí do sběrného místa, odkud putují k opětovnému využití, ušetří v přepočtu například 25 hodin chodu elektrického strojku nebo by se mohl 4 hodiny plavit na elektrickém člunu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. Podle propočtu Iniciativy pro zálohování by se při 90% míře vrácení těchto obalů a jejich recyklaci do stejného výrobku ušetřilo až 1824 GWh. To by v roce 2020 pokrylo spotřebu energie na vytápění 210 368 českých domácnosti, které topí elektřinou. Zhruba tolik domácností se celkem nachází ve druhém největším městě Brně.

Se zavedení systému záloh se není potřeba obávat mýtů, které v ČR někdy zaznívají. Zavedení záloh nemělo v žádné ze zálohujících zemí negativní dopad na spotřebitelské ceny, protože obchodníci nemají důvod k jejich navýšení. Veškeré jejich vícenáklady spojené se zálohováním jim správce kompenzuje prostřednictvím manipulačního poplatku. Nehrozí ani to, že by zavedení zálohy odradilo od nákupu nápojů. „Češi dobře rozumí tomu, že v případě zálohy nejde o navýšení ceny, protože po vrácení obalu ji dostanou zpátky. Znají tento princip ze zahraničí, ale také díky funkčnímu systému vratných skleněných lahví,“ vysvětluje Kristýna Havligerová.

Funkčnost a pozitivní efekt zálohových zemích si postupně uvědomuje většina evropských států. V roce 2023 se rodina zálohujících zemí v Evropě rozšíří na 17 členů. Spustit zálohový systém plánují další čtyři země: Skotsko, Rumunsko, Turecko a Řecko. Pevné datum spuštění v dalších letech už mají i země jako je Maďarsko, Polsko, Rakousko či doposud nezapojené části Velké Británie.

Oddělení rozvoje a udržitelnosti ČZU vás zve na dvoudenní mezioborovou konferenci o komplexním přístupu k udržitelnosti ve dnech 20. – 21. dubna 2023 s podtitulem Společně k udržitelné budoucnosti nejen vysokých škol. Akce se bude konat v Aule ČZU a účastníci se mohou těšit na zajímavé přednášky, sdílení zkušeností, panelová diskuse s akademiky, podnikateli, členy státních institucí a ministerstev.

TÉMATA:

• DIGITALIZACÍ K JEDNODUŠŠÍMU ŽIVOTU
• SYNERGIÍ MYŠLENEK K ENERGETICKÉ UDRŽITELNOSTI
• (NE)PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI V GASTROPROVOZECH

Podrobný program můžete stahovat - zde.

REGISTRACE:
Účast na konferenci je podmíněna registrací účastníků a úhradou konferenčního poplatku 2.200 Kč za účastníka. Konferenční poplatek zahrnuje vstup na přednášky a diskuse, občerstvení, oběd a účast na večerním společenském setkání. Registrace jsou otevřené do 28. února 2023. V případě zájmu využijte registrační formulář - zde.

PANELOVÁ VÝSTAVA:
Součástí akce bude panelová výstava na téma Greenwashing.

DALŠÍ INFORMACE:
Ubytování: Účastníci si zajišťují ubytování vlastními silami a z vlastních zdrojů. Nejbližší ubytovací zařízení hotel Carl Inn Suchdol nebo hotel Elio Garni Lysolaje.

Parkování: S ohledem na téma udržitelné budoucnosti věříme, že dle možností využijete udržitelný způsob dopravy (hromadná doprava, MHD/PID, sdílená vozidla apod.). V případě, že se budete dopravovat až na místo konání akce vozidlem, je možné bezplatně parkovat v areálu kampusu ČZU na parkovištích pro návštěvníky – zóna A). Parkoviště však mají omezenou kapacitu a v době probíhající výuky jsou poměrně vytížena. Doporučujeme tedy využít odstavných parkovišť P+R (Zličín, Letňany, Černý most nebo DEPO Hostivař) a na místo se dopravit Pražskou integrovanou dopravou (metro/tram/bus). Pokud využijete pro dopravu městskou hromadnou dopravu (PID) směřujte na zastávku metra A Dejvická a dále autobusem 107 nebo 147 do zastávky Zemědělská univerzita.

V případě dotazů se obracejte na email: dvorakovasimona@rektorat.czu.cz.

Pardubický kraj chce v pilotním projektu vyzkoušet novinku při opravách mostů. Místo klasické železobetonové konstrukce odborníci z českých vysokých škol a stavebních firem přišli s nápadem využívat lepené lamelové dřevo v kombinaci s betonem. Ověřená technologie, která se už desítky let využívá například v Kanadě, Spojených státech či Skandinávii, má umožnit rychlejší rekonstrukci mostu za využití ekologicky přívětivějších materiálů, prodloužit jeho životnost a ušetřit náklady. Více ZDE

Zatímco motorové oleje byly donedávna povinnou položkou, která se musela při podnikání na automobilovém trhu sbírat a likvidovat, zůstávají nemrznoucí směsi do chlazení stranou zájmu odpadového hospodářství a běžně „se ztrácejí“ při provozu nebo jsou vědomě po velkém naředění vodou vypouštěny do kanalizace. Pouze méně jak 5 % glykolu každoročně uvedeného na český trh nachází svůj legální osud ve spalovnách nebo ve fyzikálně-chemické úpravě na ČOV. Zbytek odpadů oficiálně neexistuje. Článek představuje, jak bylo v českých podmínkách uvedeno do praxe středoevropsky jedinečné zařízení na recyklaci chladicích kapalin. Více ZDE

Nepůvodní druhy stromů, jako jsou sekvojovec obrovský nebo zerav obrovský, porostou v následujících letech v některých částech lesů v kraji Vysočina. Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně tam budou ve spolupráci s lesníky Správy městských lesů Jihlava testovat, zda jsou vhodné pro obnovu místních porostů v měnících se klimatických podmínkách po kůrovcové kalamitě. Víáce ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatého Komisí k pravidlům certifikace pohlcování uhlíku. Tato iniciativa navrhne pravidla EU v oblasti certifikace pohlcování uhlíku. V jejím rámci budou vypracována nezbytná pravidla pro sledování, hlášení a ověřování pravosti pohlcení uhlíku. Cílem je rozšířit udržitelné pohlcování uhlíku a podpořit využívání inovativních řešení pro zachycování, recyklaci a ukládání CO2 zemědělci, lesníky a průmyslovými odvětvími. To představuje nezbytný a významný krok k začlenění pohlcování uhlíku do politik EU v oblasti klimatu.

• EU 22_23 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci
• EU 22_23 EK Přílohy 1
• EU 22_23 EK Přílohy 2

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh v přenesené pravomoci k systému EU pro obchodování s emisemi – změna nařízení o registru. Registr Unie slouží k zajištění přesného započítávání všech povolenek vydaných v rámci systému EU pro obchodování s emisemi.Tato iniciativa pozmění nařízení o registru s cílem:

• poskytovat smysluplné informace subjektům, které jsou oprávněny dostávat údaje z registru
• přidat subjekt na seznam institucí, které mohou informace z registru dostávat
• provádět bezpečnostní opatření uvedená v bezpečnostním plánu z roku 2019
• poskytnout majitelům účtů lepší pokyny, aby mohli správně podávat zprávy o dvoustranných transakcích.

• EU 22_23 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci
• EU 22_23 EK Přílohy 1
• EU 22_23 EK Přílohy 2

• EU 21_23 EK Reforma uspořádání trhu s elektřinou

Návrh nové legislativy Evropské unie by mohl v budoucnu po společnostech vyžadovat, aby detailně dokládaly a vysvětlovaly svá marketingová ekologická tvrzení. Společnostem propagujícím své produkty jako "udržitelné" nebo "šetrné ke klimatu" tak nejspíš přibudou nové reportovací povinnosti. Více ZDE

Tato změna umožní kontrolovat přeshraniční pohyb dalších dvou nebezpečných chemických látek (celkově jich tak bude již 54). Díky tomu bude i pro transport DekaBDE a PFOA třeba udělit předchozí souhlas státu, kam se dováží.

Na mezinárodním poli existuje jediná dohoda, která umožňuje kontrolovat pohyb vybraných nebezpečných chemických látek a pesticidů a omezovat jejich nežádoucí dovoz, zejména výměnou informací o vlastnostech těchto nebezpečných látek a vnitrostátní regulací jejich dovozu a vývozu, a tou je Rotterdamská úmluva.

Cílem Rotterdamské úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí v souvislosti s mezinárodním obchodem s určitými nebezpečnými chemickými látkami a umožnění jen takového používání, které je šetrné k životnímu prostředí.

10. zasedání konference smluvních stran Rotterdamské úmluvy, které se konalo v červnu 2022 v Ženevě, přijalo rozhodnutí o zařazení dalších dvou průmyslových chemických látek do přílohy III Úmluvy: dekabromdifenyletheru (dekaBDE) a perfluoroktanové kyseliny (PFOA), jejích solí a příbuzných sloučenin. Tyto látky patří do skupiny perzistentních organických polutantů, tzn. jedná se o sloučeniny, které jsou toxické, těžko odbouratelné v životním prostředí i živých organismech, kde se potom kumulují a zároveň mají schopnost přenosu na velké vzdálenosti.

• Dekabromdifenylether (dekaBDE), který se v průmyslu používá jako zpomalovač hoření např. v plastových dílech při výrobě automobilů a elektrických spotřeb. Patří mezi takzvané perzistentní organické polutanty (POPs), které se jen velmi těžko odbourávají ze životního prostředí.

• Perfluoroktanová kyselina (PFOA), její soli a příbuzné sloučeniny. PFOA se využívá např. ve farmaceutickém průmyslu, při výrobě ochranných pracovních oděvů. Do roku 2025 má výjimku na její použití i fotolitografický průmysl, zdravotnické přístroje a hasící pěny. Patří do široké skupiny perfluorových sloučenin (PFAS), při použití i v životním prostředí odolávají rozkladu. Kontaminují podzemní vody, povrchové vody a půdu.

Rotterdamská úmluva je mezinárodní smlouvou, která umožňuje kontrolovat pohyb vybraných nebezpečných chemických látek a pesticidů a omezovat jejich nežádoucí dovoz, zejména výměnou informací o nebezpečných vlastnostech zařazených látek. V současné době má úmluva 165 smluvních stran vč. České republiky. Zařazením těchto látek do přílohy III se na ně vztahuje postup předchozího souhlasu, na jehož základě všechny smluvní strany rozhodnou, zda či za jakých podmínek s dovozem látky do své země souhlasí.

Na úrovni EU provádí Úmluvu nařízení (EU) č. 649/2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek, které je pro ČR závazné a přímo použitelné. Obě chemické látky jsou tímto nařízením již omezeny.

Firmy, které na trh uvádí jednorázové plasty, letos přispějí každé obci v Česku částkou 5,40 Kč za každého obyvatele. Hradit mají náklady spojené s takzvaným litteringem, tedy úklidem volně pohozených odpadků, sdělila Lucie Müllerová, mluvčí společnosti Eko-kom, která v v Česku zajišťuje systém třídění a recyklace odpadu. Firmám ukládá hradit náklady na úklid zákon o jednorázových plastech platný od ledna 2023. Opatření kritizuje Potravinářská komora ČR, která nesouhlasí s nastavením systému a prosazuje odklad placení poplatků. Více ZDE

Společnost AVE odpadové hospodářství chce rozšířit skládku u Čáslavi na Kutnohorsku. Ta patří mezi největší skládky nebezpečného odpadu v Česku. V jejím areálu by mělo vzniknout překladiště, kam by se svážely tisíce tun odpadu z širokého okolí. Více ZDE

Jiná praxe:

V Olomouci vyroste moderní třídírna odpadu, za půl miliardy - Moderní linka na třídění a úpravy odpadů se má v roce 2024 stavět v olomoucké části Chválkovice. Provozovat ji mají města a obce sdružené v akciové společnosti Servisní společnost odpady Olomouckého kraje. Ty se také budou podílet na jejím financování. Více ZDE