Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Moravskoslezským krajem a pod záštitou Finského velvyslanectví uspořádalo ve dnech 15. a 16. 6. 2023 třetí ročník populární konference Cirkulární ekonomika v praxi, tentokrát s mottem Návrat ke kořenům. Místem pro letošní konání se cíleně stala Multifunkční hala Gong v Ostravě. V prostorách bývalého plynojemu, který zosobňuje příklad udržitelného podnikání v praxi, byl jednoznačně podtržen význam slova cirkularita. Online přenos konference, prezentace, fotografie a podcasty naleznete na nově vytvořené mikrostránce ke konferenci Cirkulární ekonomika v praxi.

Eurostat odhaduje, že v roce 2022 investovaly země EU asi 69 miliard eur do aktiv nezbytných pro poskytování služeb ochrany životního prostředí (EP). Tyto služby zahrnovaly čistírny odpadních vod, vozidla na přepravu odpadu, získávání půdy za účelem vytvoření přírodní rezervace nebo čistší zařízení pro výrobu s méně znečišťujícími emisemi. Více ZDE

V České republice bylo během prvního pololetí roku zprovozněno 45.197 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů (MW). Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok. Postupně roste průměrná velikost elektráren. Výsledky z pololetí novinářům představila Solární asociace. V ČR je přes 130.330 fotovoltaických elektráren s výkonem 2,97 gigawattu. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Polsko se stává evropskou solární velmocí. Vláda ve Varšavě plánuje odkup uhelných elektráren

Hliník, sklo a vzácné kovy. Solární panely lze recyklovat skoro celé

99 Větrných hůrek. V těchto obcích v Česku se větrníky opravdu vyplatí

Vědci vyrobili oboustranný solární panel

S ředitelem ČIŽP jsme mluvili mimo jiné o tom, proč ho funkce lákala, proč je ochoten vzdát se některých kompetencí, co ještě může udělat v otravě řeky Bečvy, o možnostech postihu Erika Geusse a jak se mu pracovalo s Alenou Schillerovou. Rozhovor čtěte ZDE

Údaje dokumentující úroveň znečištění ovzduší v České republice naměřené v posledních dvou dekádách (ČHMÚ 2000-2022) jednoznačně vypovídají o tom, že mezi nejproblematičtější znečišťující látky, jejíchž koncentrace v přízemním ovzduší často překračují stanovené imisní limity, patří prachové částice PM10, PM2.5. Tyto suspendované částice emitované ze spalovacích procesů navíc na rozdíl od ostatních plynných polutantů nereprezentují pouze jednu chemickou látku, nýbrž obsahují celé spektrum různých složek s vyšší či nižší mírou toxicity (Feretti et al. 2019), které jsou bohatě zastoupeny zejména na složitě strukturovaném povrchu těchto částic. Více ZDE

Pěstovat zemědělské plodiny a zároveň vyrábět elektřinu - vláda by podle ministerstva životního prostředí měla příští týden projednat novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která by takzvanou agrovoltaiku definovala. Dosud s ní zákony nepočítají. Více ZDE
 

Česká informační agentura životního prostředí vytvořila nový web pro prezentaci indikátorů udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj se snaží odstranit nebo zmírnit negativní projevy dosavadního způsobu vývoje lidské společnosti. Udržitelný rozvoj tak nebere v potaz pouze ekonomický růst, ale i společenské hodnoty a přírodní bohatství. OSN proto v roce 2015 přijala akční plán společných cílů udržitelného rozvoje Agenda 2030, který byl do českého prostředí transponován jako ČR 2030. K monitorování cílů byl vytvořen indikátorový rámec, který prezentuje nový web https://www.sdg-data.cz/.

Web je určený pro zájemce o udržitelný rozvoj z řad veřejnosti i odborníků a úředníků státní správy. Pro lepší orientaci ve stovkách záznamů nabízí web přístup k indikátorům udržitelného rozvoje jak hierarchicky, kdy jsou indikátory seřazeny od cílů, podcílů a klíčových oblastí po jednotlivé indikátory, tak i přes kategorie, atributy a štítky. K dostupným indikátorům je vytvořena vizualizace, připojená podkladová data ke stažení a metadata. Vizualizace jsou interaktivní, umožňují filtrovat data a vytvářet pohledy podle atributů. Web je dvoujazyčný v české a anglické verzi.

Zasedání konference smluvních stran Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech vloni v červnu v Ženevě rozhodlo o zařazení kyseliny perfluorhexansulfonové, jejích solí a sloučenin příbuzných mezi látky zakázané (zařazení do přílohy A této úmluvy), a to bez jakýchkoliv výjimek pro jejich výrobu a použití. Tyto látky se historicky používaly zejména v textiliích, nádobí s nepřilnavým povrchem a hasicích pěnách. Změnu úmluvy dnes schválila vlády, musí ještě projít parlamentem a nakonec být podepsána prezidentem republiky.

Příloha A úmluvy obsahuje chemické látky, které jsou obecně zakázané. Tyto chemické látky kvůli svým vlastnostem poškozují lidské zdraví a životní prostředí. Navíc jsou pro organismy, včetně člověka velmi těžko odbouratelné, a dochází proto ke kumulaci v jejich tělech. Za běžných podmínek se nerozkládají ani v životním prostředí, navíc se dálkově přenášejí, takže se pak vyskytují na místech, kde používány nebyly. Nedá se proto proti nim bojovat jinak než přijmout opatření na mezinárodní úrovni.

Kyselina perfluorhexansulfonová, její soli a sloučeniny příbuzné této kyselině se v České republice, ani v celé EU ve výrobě nepoužívají, mohou být přítomny pouze jako nečistota v hasicích pěnách na bázi fluoru a také v perfluoroktansulfonové kyselině (PFOS). Tu je dosud v EU povoleno používat jako látku minimalizující tvorbu zákalu při tvrdém pochromování. Využívá se zejména v letectví, strojírenství, zemědělství, těžebním nebo papírenském průmyslu. Česka se její použití přímo netýká, sloučeniny na bázi PFOS se při procesu tvrdého pokovování u nás již nepoužívají. Dopady přijetí zákazu PFHxS pro Českou republiku jsou proto dány především povinností jejich monitoringu v životním prostředí a zvláštním nakládáním s odpadem, kde mohou být přítomny.

Stockholmská úmluva má z hlediska vnitrostátního práva charakter prezidentské smlouvy. Přijetí změn úmluvy, včetně příloh, které jsou její nedílnou součástí, podléhá ratifikaci prezidentem republiky se souhlasem Parlamentu ČR.

Stručná informace ke Stockholmské úmluvě

Cílem Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy perzistentních organických polutantů (POPs), tedy toxických látek schopných dlouhodobě setrvávat v životním prostředí, přenášet se na velké vzdálenosti a kumulovat se v živých organismech. Úmluva byla sjednána v květnu 2001 pod patronací Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a vstoupila celosvětově i pro ČR v platnost 17. května 2004. V současné době má 186 smluvních stran, včetně Evropské unie.

Základním právním rámcem pro zákaz, omezení, odstraňování, zabránění výrobě, používání, snižování emisí, nakládání s odpady, resp. zásobami perzistentních organických polutantů je na úrovni Evropské unie přímo použitelné nařízení (EU) 2019/1021, které transponuje požadavky Stockholmské úmluvy do právního rámce EU.

Za účelem provedení rozhodnutí v Unii v souladu s rozhodnutím Rady Rozhodnutí Rady ze dne 14. října 2004 o uzavření Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách jménem Evropského společenství, kdy uvedené změny musí být reflektovány v legislativě EU do vstupu změny v platnost, Komise navrhla akt v přenesené pravomoci, kterým bude příloha I nařízení (EU) 2019/1021 změněna tak, aby zahrnovala PFHxS, její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS bez výjimek z výroby a použití. Do konce srpna 2023 je uvedený akt dostupný k případnému vyslovení námitek Evropskému parlamentu a Radě, poté bude zveřejněn a vstoupí v platnost několik dní po zveřejnění.

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2023/1464 ze dne 14. července 2023, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o formaldehyd a látky uvolňující formaldehyd. Nařízení vstoupí v platnost v srpnu 2023. Do přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 byla doplněna nová položka 77:

• Po dni 6. srpna 2026 se formaldehyd nesmí uvádět na trh v předmětech, pokud za zkušebních podmínek stanovených v dodatku 14 koncentrace formaldehydu uvolňovaného z předmětů na bázi dřeva a nábytku přesahuje 0,062 mg/m3 a pro jiné předměty přesahuje koncentrace formaldehydu 0,080 mg/m3.

• Po dni 6. srpna 2027 nesmí být formaldehyd uváděn na trh v silničních vozidlech, pokud za zkušebních podmínek stanovených v dodatku 14 koncentrace formaldehydu ve vnitřním prostoru uvedených vozidel přesahuje 0,062 mg/m3.

Současně byl doplněn dodatek 14, ve kterém jsou stanoveny zkušební podmínky pro měření koncentrace formaldehydu uvolňovaného z předmětů. Text nařízení v anglické i české verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2023/1464

Nařízení Komise (EU) 2023/1464 - ENG

Globální klimatická změna a s ní související velkoplošný rozpad smrkových a borových porostů na našem území v posledních dvou desetiletích přinutily vlastníky lesů začít měnit dřevinnou skladbu našich lesů a vysazovat lesy druhově pestřejší. Od vhodně zvolených směsí lesních dřevin lesníci očekávají vyšší produkci, zmírňování nepříznivého působení sucha a celkově vyšší odolnost takových porostů vůči probíhajícím nepříznivým projevům klimatických změn. Více ZDE

Nová studie z Cardiff University Water Research Institute se rozhodla prozkoumat zajímavý a zatím celkem opomíjený obor: kolik CO₂ vyprodukuje běžné akvárium v domácnosti. Výsledkem je, že tento oblíbený koníček se může podílet až na 12,4 % emisí CO₂ a až 30 % spotřeby vody v domácnostech! Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo novou výzvu v programu Regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití. Pro žadatele, tedy zástupce obcí, měst a krajů z celého Česka, je připraveno celkem 160 milionů korun. Příjem žádostí probíhá od 13. 7. 2023 až do vyčerpání alokace.

 „Navazujeme na úspěšnou loňskou výzvu, díky které získalo finanční prostředky na revitalizaci nepoužívaných prostor 21 projektů. Ty si rozdělily částku 550 milionů korun z Národního plánu obnovy,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Nová výzva přináší žadatelům ještě příznivější podmínky. Ti tak mohou získat až 80 milionů korun na jeden projekt, přičemž dotace pokryje až 50 % celkových způsobilých výdajů. Prostředky tedy budou moci získat i na větší investiční záměry."
Výzvu vyhlásilo ministerstvo 13. 7. 2023 a žadatelé se opět mohou hlásit s multifunkčními projekty, kde převažuje podnikatelské využití. V revitalizovaných brownfieldech mohou obce vytvořit kanceláře, dílny, sklady nebo prostory pro drobné služby, restaurace apod. Možná je také výstavba obecních bytů.

 „Revitalizace a podpora brownfieldů je klíčovým krokem směrem k udržitelnému rozvoji naší země. Tím, že přetváříme minulost, vytváříme prostor pro budoucnost. Transformace brownfieldů na atraktivní a udržitelné projekty bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, zaměstnanost a ekonomický růst regionu. Zároveň přináší obyvatelům nové příležitosti,” říká Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací na MPO pověřen řízením agentury CzechInvest.

„Výzva je tentokrát průběžná, což znamená, že projekty budou přijímány a hodnoceny postupně. Ve chvíli, kdy projekt splní veškeré podmínky programu, bude mu udělena dotace. Stále však platí, že obnova brownfieldů musí být dokončena do konce roku 2025, proto je hledisko času pro nás rozhodující. Výhodu tedy budou mít projekty s již vydaným stavebním povolením,“ říká Jana Hana, vedoucí oddělení brownfields na MPO.

Podrobnosti k výzvě jsou na webu MPO.

Podpořit obnovu a revitalizaci zanedbaných a nevyužitých lokalit v Česku má také nový web www.brownfieldy.cz, který agentura CzechInvest a MPO nedávno společně spustily. Každý, koho toto téma zajímá, zde může najít inspiraci v podobě úspěšně revitalizovaných brownfieldů, přehled finanční podpory nebo aktuality z brownfieldového prostředí.

Na řece Bečvě nastala 20. září 2020 ekologická havárie, jejímž následkem došlo k masivnímu úhynu ryb přibližně na úseku 40 km. Veškeré poznatky týkající se havárie, které měla Česká inspekce životního prostředí (dále jen „Inspekce“) k dispozici, byly předány Policii České republiky. V současné chvíli probíhá v dané věci soudní řízení.

V souvislosti s havárií podaly na Inspekci v červnu roku 2021 – Český rybářský svaz, z.s. (místní organizace Hustopeče nad Bečvou), Arnika, z.s. a Vsetínské fórum, z.s. žádosti o uložení nápravných opatření podle zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o ekologické újmě“). Jako účastník správního řízení se následně přihlásila i právnická osoba Frank Bold Society, z.s.

Ve správním řízení bylo nutné posoudit, zda byla následkem havárie způsobena ekologická újma tak, jak je definována v zákoně o ekologické újmě. Konkrétně, zda kontaminace způsobila měřitelnou změnu na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlinách nebo přírodních stanovištích, která má závažné nepříznivé účinky na dosahování nebo udržování příznivého stavu ochrany takových druhů nebo stanovišť, resp. zda měla závažný nepříznivý účinek na ekologický nebo chemický stav vody v řece Bečvě.

Za tímto účelem si Inspekce v rámci správního řízení vyžádala znalecký posudek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a odborná vyjádření Povodí Moravy, s.p. a Výzkumného ústavu Vodohospodářského T. G. Masaryka. Z žádného z obdržených dokumentů nevyplynulo, že by v důsledku uvedené havárie došlo k naplnění zákonných znaků vzniku ekologické újmy. Na základě provedeného správního řízení tak byla Inspekce nucena podané žádosti zamítnout.

V současné době Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu zákona o ekologické újmě, která si klade za cíl odstranit současnou obtížnou aplikovatelnost uvedeného zákona a mimo jiné lépe definovat zákonný pojem „ekologická újm

Řada popelnic na různé druhy odpadu z ulic měst a obcí v brzké době zmizí. Pomůže tomu zavádění optických dotřiďovacích linek na separovaný odpad. Zůstane jen jeden kontejner na separovaný a druhý na směsný komunální odpad, řekl Právu ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatého Komisí k zjednodušení a aktualizaci pravidel EU týkajících se detergentů. Tato iniciativa přezkoumá nařízení (ES) č. 648/2004 o detergentech. Cílem je: snížení administrativní zátěže,    zajištění většího souladu s ostatními příslušnými právními předpisy a přizpůsobení právních předpisů o detergentech technickému pokroku. Vychází z nedávných hodnocení nařízení o detergentech v EU a z pravidel pro označování chemických výrobků, jakož i z kontroly účelnosti nejdůležitějších právních předpisů týkajících se chemických látek.

Dokumenty ke stažení:

EU 75_23 EK Návrh nařízení COM(2023)217

EU 75_23 EK Příloha

Mohlo by vás zajímat:

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k nebezpečným chemickým látkám – zákaz výroby chemických látek, které jsou v Evropské unii zakázány, na vývoz. Účelem této legislativní iniciativy je zavést mechanismus, který znemožní výrobu anebo vývoz některých nebezpečných chemických látek, které jsou v EU zakázány. Cílem je ochránit třetí země před negativními účinky těchto látek na lidské zdraví a životní prostředí. Tato iniciativa dále umožní sladit vnitřní a vnější politická opatření, zlepšit mezinárodní postavení EU a posílit důvěryhodnost jejích opatření. Splní se tím závazek přijatý ve Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek.

Dokument ke stažení:

EU 76_23 EK Nebezpečné chemické látky

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo seznam odpadů, které přestávají být odpadem při splnění stanovených kritérií a pro něj nejsou vydávány vyjádření MPO dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Dále nížeže naleznete Pravidla pro uvádění výrobků na trh pro stavební výrobky vyrobené z odpadů a přehled odpadů u kterých nelze ukončit odpadový režim.

I. Podle vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady“):

Recyklát ze stavebního a demoličního odpadu

V přechodném ustanovení uvedeném v § 83 odst. 2 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady jsou uvedena kritéria, při jejichž splnění přestává být recyklát ze stavebního a demoličního odpadu odpadem, pokud jde o zeminu, přírodní kamenivo nebo inertní minerální materiálový výstup recyklace, při které dochází ke změně zrnitosti a roztřídění na velikostní frakce, s platností do 31. prosince 2024.

Jedná se o materiály vyrobené výhradně z odpadu pocházejícího z dřívější stavební konstrukce nebo rostlého terénu, který je minerálním inertním materiálem, katalogových čísel:

17 01 01          Beton

17 01 02          Cihly

17 01 03          Tašky a keramické výrobky

17 01 07          Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06

17 05 04          Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 nebo

17 05 08          Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07

19 12 09          Nerosty (např. písek, kameny)

20 02 01          Zemina a kameny

Znovuzískaná asfaltová směs

Znovuzískaná asfaltová směs nebo asfaltová směs vyrobená z odpadní asfaltové směsi přestává být až do 31. prosince 2023 odpadem, pokud jsou na základě § 83 odst. 5 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady plněny požadavky vyhlášky č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem.

Výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady odpadem

Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady v § 53 a přílohách č. 29 - 32 stanovuje kritéria, při jejichž splnění přestávají být výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady odpadem. Výstupy ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů se podle svých vlastností a způsobu využití zařazují do skupin uvedených v příloze č. 29 k vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady, jež jsou uvedeny níže.

Seznam biologicky rozložitelných odpadů je uveden v příloze č. 25 vyhlášky ř. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Strusky ze spalování ostatních odpadů k zasypávání

Podmínky pro využití strusky ze spalování ostatních odpadů k zasypávání jsou uvedeny v § 7 a příloze č. 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

II. Podle vyhlášky č. 169/2023 Sb., o stanovení podmínek, při jejichž splnění přestává být tuhé palivo z odpadu odpadem:

Vyhláška stanovuje v § 2 kritéria, při jejichž splnění přestává být odpadem tuhé alternativní palivo vyrobená za daných podmínek z ostatních odpadů a v § 3 kritéria pro palivo z odpadní biomasy.

Tuhé alternativní palivo musí být kromě dalších podmínek vyrobené z ostatních odpadů a splňovat některou ze tříd uvedených v technické normě ČSN EN ISO 21640 Tuhá alternativní paliva - Specifikace a třídy.

Palivo z odpadní biomasy může být vyrobeno pouze z následujících odpadů:

02 01 03          Odpad rostlinných pletiv

02 01 07          Odpady z lesnictví

03 01 01          Odpadní kůra a korek

03 01 05          Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04

03 03 01          Odpadní kůra a dřevo

15 01 03          Dřevěné obaly

17 02 01          Dřevo

19 12 07          Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06

20 01 38          Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37

III. Podle nařízení Rady (EU) č. 333/2011 ze dne 31. března 2011, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES

Železný a ocelový šrot – tj. kovový šrot, který obsahuje hlavně železo a ocel

Hliníkový šrot – tj. kovový šrot, který obsahuje hlavně hliník a slitiny hliníku

IV: Podle nařízení Komise (EU) č. 1179/2012 ze dne 10. prosince 2012, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy skleněné střepy přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES

Skleněné střepy získané procesem využití z odpadního skla

V. Podle nařízení Komise (EU) č. 715/2013 ze dne 25. července 2013, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy měděný šrot přestává být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES

Měděný šrot – tj. kovový šrot obsahující převážně měď a slitiny mědi

Pravidla pro uvádění výrobků na trh pro stavební výrobky vyrobené z odpadů

Pro druhotné suroviny a recyklované materiály/ výrobky (dále jen recyklovaný výrobek) platí stejné postupy jako pro výrobky z primárních surovin. Před uvedením na trh musí výrobce určit jeho vhodné použití, neboť zná nejlépe jeho vlastnosti a má informace o původu stavebního a demoličního odpadu. Použití recyklovaných výrobků může mít případná omezení pro použití výrobku s ohledem na jeho vlastnosti. 

Stavební výrobky, na rozdíl od jiných výrobků, jsou určeny pro zabudování do staveb. Dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), mohou být pro stavbu navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence, splní základní požadavky na stavby dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh.

Před uvedením stavebního výrobku na trh má výrobce povinnost doložit splnění požadavků platných právních předpisů. Podle určeného použití výrobku má výrobce povinnost doložit ke stavebnímu výrobku:

I) prohlášení o vlastnostech (PoV) a výrobek označit označením CE, pokud se jedná o harmonizovaný stavební výrobek podle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011.

 nebo

II) prohlášení o shodě (PoS), pokud se jedná o neharmonizovanou regulovanou oblast podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky pro vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.

Spolu s příslušným prohlášením musí výrobce poskytnout pokyny (např. pro instalaci/ montáž), bezpečnostní informace, případně pokud je to relevantní i bezpečnostní list podle nařízení REACH.

Ad I)

Předpisy pro harmonizovanou oblast stavebních výrobků: Nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (dále jen CPR).

V souladu se zamýšleným použitím výrobce zajistí posouzení a ověření stálosti vlastností stavebního výrobku podle odpovídajícího systému (systém POSV 1+, 1, 2+, 3, 4) stanoveného v příloze ZA příslušné harmonizované evropské normy hEN. Kromě systému 4 je požadována součinnost oznámeného subjektu (NB) pro zajištění dokumentů potřebných pro vypracování PoV výrobcem. Oznámený subjekt vystaví osvědčení (systém 1+, 1, 2+) nebo protokol (systém 3), na jehož základě výrobce vydá prohlášení o vlastnostech a připojí označení CE.

V případě, že dojde ke změně výrobku, příp. k nahrazení nebo významné změně harmonizované normy, a pokud již skončilo období souběžné existence těchto harmonizovaných norem, je potřeba provést nové posouzení a vypracovat nové PoV.

Požadavky na obsah prohlášení o vlastnostech jsou uvedeny v příloze III nařízení CPR, aktualizované nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 574/2014 ze dne 21. února 2014, o vzoru, který se použije při vypracování PoV.

Pokud výrobce chce označit svůj výrobek označením CE i v případě, že pro výrobek harmonizovaná norma neexistuje, může požádat subjekt pro technické posuzování (TAB) o vydání evropského technického posouzení (ETA). Jedná se o dobrovolnou cestu k získání označení CE.

Povinnosti výrobce a oznámeného subjektu pro jednotlivé postupy posuzování a ověřování stálosti vlastností jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 568/2014.

Podrobný postup pro označení výrobku CE naleznete v příručce vydané Evropskou komisí: “Označení stavebních výrobků krok za krokem” - https://www.unmz.cz/files/zku%C5%A1ebnictv%C3%AD/CE-marking_CS_150622%20final.pdf.

Pro více informací se mohou hospodářské subjekty obrátit na kontaktní místo pro stavební výrobky s označením CE, které zajišťuje odbor stavebnictví nebo přímo na příslušné oznámené subjekty (NB) a subjekty pro technické posuzování (TAB).

Přehled českých NB a TAB k CPR naleznete na https://www.sgpstandard.cz/editor/unmz/?u=unmz/nv190/no_190.htm.

Ad II)

Předpisy pro neharmonizovanou regulovanou oblast stavebních výrobků: zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky pro vybrané stavební výrobky ve znění pozdějších předpisů. 

Pokud pro výrobek neexistuje harmonizovaná norma a výrobek spadá do oblasti stavebních výrobků, určených v příloze č. 2, NV č. 163/2002 Sb., musí výrobce v souladu s určeným použitím zajistit posouzení shody a na jeho základě vydat prohlášení o shodě.

Požadovaný systém posouzení shody pro příslušnou skupinu výrobků je stanoven v příloze č. 2, NV č. 163/2002 Sb. U systémů podle § 5, § 5a, §6, §7 je vyžadována součinnost subjektu autorizovaného k činnostem při posuzování shody (dále jen autorizovaná osoba), který výrobci vystaví certifikát (systém § 5, § 5a, §6) nebo protokol (systém §7).

Výrobky posuzované podle NV nesmí nést označením CE.

V případě, že pro neharmonizovaný stavební výrobek existuje určená norma, která specifikuje užitné charakteristiky ve vztahu k základním požadavkům na stavby, provede se posouzení podle této normy. Pokud neexistuje, provede se posouzení podle stavebního technického osvědčení (STO) zpracovaného autorizovanou osobou.

Přehled autorizovaných osob naleznete na https://www.sgpstandard.cz/editor/unmz/?u=unmz/nv163/polozky/ao163.htm

Požadavky na obsah prohlášení o shodě (PoS) jsou uvedeny v § 13, NV č. 163/2002 Sb. v platném znění.

Povinnosti výrobce, dovozce, distributora, zplnomocněného zástupce při jednotlivých postupech posuzování jsou stanoveny v NV č. 163/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Užitečné a podrobné informace o právních a technických dokumentech v oblasti uvádění stavebních výrobků na jednotný evropský trh lze nalézt na informačním portálu pro stavební výrobky Úřadu pro metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) - https://www.unmz.cz/statni-zkusebnictvi/informacni-portal-unmz/informacni-portal-unmz-specializovany-na-pravni-a-technicke-dokumenty-v-oblasti-uvadeni-stavebnich-vyrobku-na-jednotny-evropsky-trh-c233/.

Je zde uvedeno “Schéma uvádění stavebních výrobků na trh”, ze kterého jsou patrné postupy a dokumenty, na základě kterých, jsou vypracovány požadované výstupy.

příklad - Betonová drť ze stavebního a demoličního odpadu

Výrobce betonové drti může uvést na trh výrobek k různým účelům použití. V případě pochybností ohledně vhodného použití se výrobce může obrátit o radu i na některý z příslušných oznámených subjektů nebo autorizovanou osobu, viz odkazy v textu.

Pokud bude výrobek uvádět jako „Kamenivo“ dostává se do harmonizované sféry. Existuje několik harmonizovaných norem, které určují vlastnosti kameniva získaného z recyklátů, např.:

• ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace
• ČSN EN 12620 +A1 Kamenivo do betonu, nebo
• ČSN EN 13043+A1 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch.          

Pro uvedené případy platí, že musí zajistit posouzení podle systému stanoveného v příloze ZA harmonizované normy a na jeho základě vypracovat prohlášení o vlastnostech a označit výrobek CE.

Pokud bude výrobek deklarovat např. jako „Materiál pro zásypy důlních děl“ bude se jednat o neharmonizovaný stavební výrobek, který uvede na trh podle NV č. 163/2002 Sb., tj. zajistí posouzení shody a vypracuje prohlášení o shodě.

Pro získání informací pro uvádění recyklovaných výrobků pro použití ve stavebnictví na trh doporučujeme navštívit portál Recyklujme stavby - https://www.recyklujmestavby.cz/ na stránkách České agentury pro standardizaci, kde je zveřejněn Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin z průmyslových provozů a komunálních odpadů pro použití ve stavebnictví, zpracovaný v roce 2021 s ohledem na potřebu postupného snižování materiálové náročnosti a přechod k cirkulární ekonomice (oběhovému hospodářství).

Odpady, u kterých nelze ukončit odpadový režim