Členské státy, na svém zasedání dne 26. července, se zavázaly snížit poptávku po plynu o 15 % v období od srpna 2022 do 31. března 2023. Toto 15 % snížení poptávky po plynu je stanoveno ve vztahu k průměrné spotřebě plynu za posledních pět let. Členské země se dohodly, že tohoto cíle dosáhnou pomocí opatření, která si samy zvolí. Plán snížení se skládá ze tří hlavních pilířů: přechod na jiné obnovitelné formy energie, motivace ke snížení spotřeby plynu a snížení spotřeby energie související s vytápěním a chlazením. Státy EU mohou využívat i některých výjimek z pravidel pro 15 % snížení spotřeby plynu, a to za předpokladu, že např. splnily některé z dalších podmínek v rámci REPowerEU.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k požadavkům na uvádění spotřeby energie na energetických štítcích lokálních topidel. Pravidla EU pro ekodesign lokálních topidel stanoví od roku 2018 požadavky na energetickou účinnost. Díky pravidlům EU pro označování energetickými štítky jsou spotřebitelé informováni o energetické náročnosti (a dalších environmentálních parametrech) lokálních topidel, což jim přineslo značné úspory energie. Cílem této iniciativy je přezkoumat pravidla pro označování energetickými štítky s cílem: zohlednit technický pokrok v tomto odvětví,  usnadnit porovnání mezi různými typy výrobků a v neposlední řádě používat stupnici A až G.

 

Program nabídne 61 miliard korun především obcím a krajům, ale i firmám a domácnostem. Nejvíce peněz je určeno na přístup k vodě a hospodaření s vodou (14,1 mld. korun), na zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů (12,2 mld.). Další peníze jsou připraveny na ochranu přírody, včetně zeleně ve městech (10,6 mld.) a adaptace na změnu klimatu a prevenci katastrof (10,2 mld.). Investice bude směřovat také do odpadového hospodářství (7,1 mld.) a na výstavbu nových obnovitelných zdrojů (7 mld.). Návrh programu schválila Evropská komise 18. července. Další informace na jdete na stránkách Operačního programu životní prostředí 2021–2027: https://www.opzp.cz/opzp-2021-2027/

Skládka na předměstí Dandora severovýchodně od centra keňského hlavního města vznikla v 70. letech minulého století z prostředků Světové Banky. Do dnešních dní se ale rozrostla do obřích rozměrů. Stala se největší skládkou v Keni a jednou z největších v Africe. Objem odpadků v ní několikanásobně překonal původní plán. Z daleka na ní nekončí pouze keňský odpad. Více ZDE

Plastové příbory nebo brčka, ale také polystyrenové krabičky na jídlo s sebou byste za pár měsíců už v Česku neměli dostat. Sněmovna ve středu schválila zákon, který jednorázové plasty omezuje. Některé restaurace a kavárny už tyto obaly nahradily výrobky z materiálů označených jako kompostovatelné. Bývají třeba z kukuřice nebo cukrové třtiny. Přesto to ale neznamená, že je můžete hodit na kompost. Více ZDE

MPO vyhlašuje výzvu programu Regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití, pomocí kterého zregenerují obce, kraje a městské části staré zanedbané budovy a umožní jejich další využití pro podnikatelské i nepodnikatelské účely. Podpora je financována z Národního plánu obnovy (NPO). Více ZDE

Ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy se rozhodla podat proti rozsudku v takzvané klimatické žalobě kasační stížnost. Věc bude nyní přezkoumávat Nejvyšší správní soud (NSS). Sdělil to spolek Klimatická žaloba ČR. Více ZDE

Australské úřady zveřejnily dlouho očekávanou zprávu o stavu životního prostředí tohoto kontinentu. Experti v ní popsali, že v roce 2021 došlo k závažnému zhoršení biologické rozmanitosti, znečištění přírody i úbytku míst, kde se daří životu. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k směrnici o odpovědnosti za životní prostředí. Směrnice stanovuje rámec založený na zásadě „znečišťovatel platí“. Cílem je předcházet škodám na životním prostředí a napravovat je. V rámci tohoto hodnocení se posoudí, zda je směrnice vhodná pro daný účel a zda má případné nedostatky.

Dokument ke stažení:

EU 93_22 EK Směrnice o odpovědnosti za životní prostředí

Komise, z důvodu hrozícího rizika dalšího omezení dodávek plynu z Ruska a posílení energetické bezpečnosti, 20. července navrhla nový legislativní nástroj a evropský plán snížení poptávky po plynu. Tento nový plán má za cíl do jara příštího roku snížit spotřebu plynu v Evropě o 15 %. Komise rovněž urychlí aktivity spojené s diverzifikaci dodávek plynu, včetně společného nákupu, aby posílila možnost EU získávat alternativní dodávky této suroviny. Plán snížení poptávky po plynu, který navrhuje Komise, vychází z konzultací s členskými státy a průmyslem.

Mohlo by vás zajímat:

Změna dočasného krizového rámce státní podpory v oblasti energetiky: Ve středu 20. července Evropská komise přijala změnu dočasného krizového rámce státní podpory. Jedná se o opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Komise chce návrhem pomoci urychlit zavádění obnovitelné energie a také dekarbonizaci průmyslových odvětví v souladu s cíli REPowerEU. Členské státy mohou zavést schémata pro investice do obnovitelné energie včetně obnovitelného vodíku, bioplynu a biometanu, skladování a tepla z obnovitelných zdrojů, včetně tepelných čerpadel v rámci zjednodušených výběrových řízení při zajištění rovných podmínek. Členské země mohou také podobně investovat v zájmu dalšího urychlení diverzifikace dodávek energie v oblasti odklonu od fosilních paliv, zejména prostřednictvím elektrifikace, energetické účinnosti a přechodu na využívání vodíku z obnovitelných zdrojů a elektřiny. U malých a středních podniků je předpoklad získání zvláštních doplňkových bonusů. Podporu lze poskytovat do 30. června 2023.

Jsou teploty přesahující třicítku v červenci v Česku normální, nebo se i v tomto ohledu projevují klimatické změny? Jaké ponaučení si můžeme vzít z historie? A můžeme škodám způsobeným vedry nějak předcházet? „Nárůst je výrazný a je zjevné, že když takových dnů je v létě víc, mají tendenci se řetězit. Jeden horký den ještě nic moc neznamená, problém je, když jsou takové dny tři a více za sebou,“ říká Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Více ZDE

Jednorázové příbory, kelímky na jedno použití nebo brčka vyrobená z plastu v České republice končí. Nová legislativa, kterou ve třetím čtení schválila Sněmovna, zahrnuje hned několik typů opatření – od úplného zákazu výrobků, přes omezení jejich spotřeby až po povinné příspěvky výrobců na úklid obcí a měst. O návrhu bude ještě rozhodovat Senát, začít fungovat by mohl na konci letošního roku.

„Vláda dnes plní další úkol, který zůstal po předchozím kabinetu. Díky zákonu o jednorázových plastech se nám podaří snížit množství odpadů, které dnes nesmyslně končí na skládkách. Výrobky, které zcela zakazujeme, mají už dnes řadu alternativ a díky tomu můžeme ročně uspořit milióny kusů plastových výrobků. Kromě toho zákon pomáhá i obcím, které budou mít díky němu nárok na příspěvek na úklid veřejných prostor,“ vypočítává ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Přímo zákaz uvádění na trh se týká jen části vybraných jednorázových výrobků z plastu. Jde o plastové vatové tyčinky, plastové příbory, talíře, brčka, míchátka, tyčky k balonkům, nádoby na potraviny, kelímky a nádoby na nápoje z expandovaného polystyrénu a výrobky z oxo-rozložitelných plastů.

Návrh ale především pomáhá dalšímu snižování odpadů. Řada výrobků může být používána opakovaně jako jsou třeba zálohované kelímky na nápoje, jiné se zase budou více využívat recyklované materiály.
Zákon o jednorázových plastech by měl výrobcům přinést i nové povinnosti. Z pohledu zákazníků jsou hlavní dvě. První z nich je povinnost informovat kupující o správném zacházení s odpady. To se týká odpadů z hygienických pomůcek a tabákových výrobků. Novinkou plynoucí z návrhu zákona je také povinnost pro výrobce značit výrobky z plastů. Značení se bude týkat cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků.

Návrh zákona posiluje rovněž tzv. rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci například cigaret s filtrem se budou podílet na úklidu odpadů z jejich výrobků v obcích. Radnice tak získají finanční příspěvky na úklid.

Ministerstvo životního prostředí považuje za důležité rovněž finančně podporovat přechod na alternativy jednorázových plastových výrobků. Z nového programového období Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 tak poputuje celkově na podporu přechodu na oběhové hospodářství 7,1 miliardy korun.

Dokument ke stažení:

Detailní přehled všech opatření, které zákon zavádí. (PDF, 168 kB)

Zdroj: MŽP

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje výzvu na podporu cirkulární ekonomiky – Cirkulární řešení v podnicích z Národního plánu obnovy. Pro průmyslové podniky je připravena 1 miliarda korun z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.

Dokumenty:

• Cirkulární řešení v podnicích z komponenty 2.7 Cirkulární ekonomika - výzva I. NPO [pdf, 310 kB]
• P1 - Příručka způsobilých výdajů [pdf, 332 kB]
• P2 - Kritéria formálních náležitostí a přijatelnosti [pdf, 191 kB]
• P3 - Podnikatelský záměr [pdf, 206 kB]
• P4 - Pravidla pro žadatele [pdf, 3521 kB]
• P5 - Prohlášení k žádosti o podporu [xlsx, 90 kB]
• P6 - Plná moc [docx, 30 kB]
• P7 - Substituční plná moc [docx, 30 kB]
• P8 - Formulář pro posouzení podniku v obtížích [xlsx, 57 kB]
• P9 - Prohlaseni_o_dodrzovani_zasady_vyznamne_neposkozovat_DNSH [docx, 226 kB]

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby stát v příštím roce vyplatil na dotacích podporovaným zdrojům energie 37 miliard korun. Je to o zhruba deset miliard korun více než v posledních letech, protože vláda chce od letošního října a po celý příští rok odpustit placení příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE) domácnostem a firmám v reakci na rostoucí ceny energií. Vyplývá to z vládních materiálů. Vláda má návrh projednat ve středu. Materiál je předkládán s rozporem s ministerstvem financí (MF)...více ZDE