Evropská investiční banka (EIB) zveřejnila výsledky průzkumu mezi obcemi za rok 2022. Tento komplexní průzkum mezi 744 obcemi z celé Evropské unie nabízí jedinečný obrázek o již uskutečněných a plánovaných investicích, problémech, kterým jednotlivé obce čelí, a také úspěších, kterých dosáhly na své cestě za digitální a zelenou transformací. Vzhledem k tomu, že téměř polovina veřejných investic v EU připadá na obce, mají tato zjištění zásadní význam.

Klíčová zjištění z průzkumu mezi obcemi za rok 2022:

• Investiční mezery a problémy: Nedostatek finančních prostředků a také nejisté a zdlouhavé regulační procesy i nadále odrazují obce od plánování zásadnějších investic. Při realizaci investičního záměru se navíc obce potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil a nízkými kapacitami dodavatelských řetězců.

• Nedostatek kvalifikovaných pracovníků: Průzkum dokládá klíčový význam, který se pojí s nezbytným školením současných i budoucích pracovníků. Obce hlásí potíže při hledání odborníků na životní prostředí a klima, stěžují si i na nedostatek techniků a inženýrů. Řešení těchto problémů má zásadní význam pro úspěšnou realizaci investičních plánů.

• Ústřední postavení zelené a digitální transformace: Investiční plány obcí na příští tři roky se zaměřují na zmírňování dopadů změn klimatu, adaptaci a digitální infrastrukturu. Více než šest z deseti obcí však vyjadřuje nespokojenost se svými předchozími investicemi do zmírňování dopadů změn klimatu a adaptace na změnu klimatu. Nespokojenost s investicemi do digitální infrastruktury oproti tomu vyjádřilo pouze 40 % obcí.

• Regionální rozdíly: Evropské obce pokročily více v digitální než v zelené transformaci. Zatímco ve vysokopříjmových regionech je vyšší podíl obcí, které aktivně investují do obou těchto transformací, méně rozvinuté regiony mají problémy dosáhnout srovnatelného pokroku.

Další podrobnosti ZDE

Montrealská společnost CarbiCrete vyvinula metodu zachycování uhlíku v betonu a tvrdí, že její produkt zachytí více uhlíku, než kolik ho vypustí. Tato technologie významně snižuje potřebu cementu na bázi vápníku, který je klíčovou složkou tradičního betonu a je zodpovědný za přibližně osm procent všech celosvětových emisí oxidu uhličitého. Více ZDE

Vědci z Národní univerzity v Singapuru (NUS) vyvíjejí baterie, jejichž nabíjení trvá stejně dlouho jako tankování benzinu. To je krok, který by mohl elektromobilitu nastartovat. Jsou vyrobeny z kovu niobu a mají vydržet o 10 let déle než standardní baterie pro elektromobily. Baterie jsou výsledkem projektu inovace baterií za 5 milionů dolarů (v přepočtu cca 109 milionů Kč), který podpořila Národní výzkumná nadace ve spolupráci s brazilskou společností CBMM, předním dodavatelem niobu, jak píše server Cool Down. Více ZDE

Společnost REMA Battery získala od Ministerstva životního prostředí (MŽP) oprávnění k provozování kolektivního systému. Splnila totiž všechny podmínky dané novou legislativou a bude i nadále zajišťovat zpětný odběr vysloužilých přenosných baterií nebo akumulátorů. REMA tak může pokračovat ve své činnosti, v rámci které již čtrnáct let usnadňuje občanům, obcím, školám i firmám sběr odpadních baterií.

REMA Battery beze zbytku splnila všechny požadavky nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který nabyl účinnosti v roce 2021 a významně upravil podmínky provozu kolektivních systémů pro zpětný odběr odpadu. Potvrzuje to rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, které společnosti udělilo oprávnění na dobu neurčitou. REMA Battery mimo jiné prokázala, že svým zákazníkům poskytuje dostatečně hustou síť pro zpětný odběr a recyklaci přenosných baterií i akumulátorů, a zároveň podporuje edukaci v oblasti odpovědného chování.

„Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí nás těší. Věřili jsme, že oprávnění získáme. Na rozdíl od jiných kolektivních systémů REMA Battery vždy plní předepsané míry zpětného odběru a využití, svým zákazníkům přitom poskytujeme vysoce kvalitní servis. To potvrzují také rekordní výsledky, kterých jsme dosáhli v loňském roce, kdy jsme překročili hranici 600 tun zpětně odebraných baterií a akumulátorů,“ uvádí Tomáš Pešek, jednatel společnosti REMA Battery. „Zisk oprávnění samozřejmě vnímáme jako závazek do dalších let. Naší hlavní prioritou pro další období je udržení špičkové úrovně našich služeb. Chceme dále motivovat naše zákazníky, aby se chovali šetrně k naší přírodě a zodpovědně odevzdávali baterie a akumulátory,“ dodává Pešek.

REMA Battery v průběhu svého působení na českém trhu vybudovala a nastavila unikátní systém sběrné sítě, který tvoří páteř celého kolektivního systému. Zahrnuje veřejná i neveřejná sběrná místa pro zpětný odběr vysloužilých přenosných baterií a akumulátorů, který je zaměřen nejen na firmy a obce, ale i na konečné uživatele. REMA Battery letos představila inovovovaný vzdělávací program Odpad není k zahození, obohacený o on-line interaktivní hry. Cílem REMA Battery je podpořit odpovědný přístup a zvýšit hranici zpětného odběru přenosných baterií a akumulátorů.

O společnosti REMA Battery
Hlavními aktivitami společnosti REMA Battery je poskytování služeb zabezpečení zpětného odběru a recyklace přenosných baterií a akumulátorů. Svým klientům REMA nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pomoc a jednoduché vyřešení starostí s vysloužilými bateriemi a akumulátory. Od roku 2010, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci vysloužilých přenosných baterií a akumulátorů.
Podrobné informace najdete na adrese www.remabattery.cz.

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává čtvrtletník - Informační zpravodaj „tak“, který především podnikatele informuje o dění v Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021-2027. MPO se snaží informovat veřejnost zejména o nových příležitostech pro získání finančních prostředků, o záměrech na poli podpory podnikání a přináší další aktuální zprávy týkající se dotační politiky. "V novém čísle se šířeji pověnujeme podpoře cirkulární ekonomiky, tématu, které v poslední době rezonuje napříč celou společností. V této souvislosti přinášíme také aktuální rozhovor s hlavním představitelem Moravskoslezského regionu na téma cirkularity a jejího přínosu pro tento uhelný region," říká šéfredaktor Petr Tůma a dodává: "Detailněji se podíváme na výzvu Potenciál, výzvu Marketing obohacenou o zjednodušené metody vykazování. Představíme nové výzvy z oblasti obnovitelných zdrojů energie a otevřeme téma kontrol na místě s ohledem na dobíhající OP PIK." Časopis si můžete stáhnout ZDE.

Jak daleko od pozemních komunikací se dostávají nejrůznější chemické látky, které produkují projíždějící auta? To je otázka, na kterou dokážou odpovědět třeba pracovníci Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, kteří dlouhodobý monitoring tohoto typu provádí. Systematicky, už od 90. let, se zkoumají vzorky mechů, které zachytávají vzdušné depozice látek. Zkoumají se i místa na Šumavě, třeba podél jedné silnice na východě Prášilska. „Dosah u plynných znečištění je padesát i sto metrů od komunikace. Hodně záleží na terénu, jestli je stoupající nebo klesající, jestli je tam nějaká bariéra, speciálně jestli jsou tam cyklostezky souběžně s komunikací, tak tam se drží znečištění a dokonce mech je nejvíce znečištěný právě v koridoru pro cyklisty,“ popisuje geobotanik Ivan Suchara. Více ZDE

Ve světě a zejména v Evropě se mnohapodlažní budovy ze dřeva, od bytových domů přes kancelářské objekty až po vzdělávací zařízení, staví čím dál více a stávají se ekologickým a udržitelným trendem. V České republice však legislativa aktuálně nepovoluje stavět ze dřeva budovy vyšší než čtyři podlaží, resp. 12 metrů požární výšky. Protože větší využívání dřeva má, vedle jeho dalších výhod, významný pozitivní vliv při dekarbonizaci stavebnictví, řada firem v Česku má zájem realizovat dřevostavby v širším měřítku. Z iniciativy společností UBM Development Czechia a Prodesi/Domesi a za účasti zástupců bank, developerů a architektů se uskutečnilo pracovní setkání, na kterém vznikla odborná Platforma pro udržitelné stavebnictví ze dřeva. Jejím cílem je vyvolat širší diskusi o přínosech dřevostaveb pro dekarbonizaci stavebnictví a změnit stávající českou legislativu tak, aby ze dřeva jako stavebního materiálu mohly vznikat i vyšší budovy než čtyřpodlažní. Více ZDE

Svatba pro mnoho lidí představuje jednu z nejdůležitějších životních událostí. Předchází jí měsíce a roky příprav, ale často také stojí mnoho peněz a zbytečného materiálu. Návrhářka Hana Prchalová se svou značkou TO.GET.HER dokazuje, že svatební šaty mohou být krásné a praktické, a přitom nezatěžovat životní prostředí. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s agenturou CzechInvest vyhlásilo výzvu z Národního plánu obnovy, v rámci které podpoří inovativní podnikání start-upů a nových firem v České republice. A to prostřednictvím regionálních inovačních center, které mají nejlepší znalosti o inovačním potenciálu firem v regionu a jsou schopny takovýmto firmám zajistit bezprostřední pomoc. Žádosti o podporu začne resort přijímat 1. srpna 2023.

„Pro konkurenceschopnost České republiky je klíčové, abychom podpořili nové projekty s vysokou přidanou hodnotou a udrželi krok s ostatními zeměmi. Chceme vytvářet podmínky, které podpoří vyšší počet založených startupů a zvýší jejich šanci na úspěch,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Tento program umožní začínajícím start-upům konzultovat jejich podnikatelské nápady, vytvořit reálný business plán a začít s reálným podnikáním. Inovativním firmám s krátkou podnikatelskou minulostí pak pomůže rozvíjet jejich podnikatelskou činnost a případně i pomůže s nalezením vhodného investora.“
Program nabízí balíčky poradenských, konzultačních a mentoringových služeb odborníků z regionu, včetně ověření obchodních plánů k posunutí dobrého podnikatelského záměru do jeho realizační fáze.

„Přímé zapojení center z regionu, které mají zmapován inovační potenciál ve svém kraji a setkávají se s dobrými nápady na rozběh podnikatelské činnosti, a které by napomohly spojení těch, co mají dobrou myšlenku a nevědí, jak ji realizovat, s těmi, co vědí, jak na to, by zároveň znamenalo odbyrokratizování počáteční fáze podnikání, které začínající podnikatele mnohdy trápí a někdy i odrazuje,“ dodává generální ředitel agentury CzechInvest Petr Očko.

V Národním plánu obnovy je vyčleněno 150 miliónů korun, tato částka umožní podpořit v režimu de minimis (dovolující maximální výši dotace) na 500 začínajících inovativních firem. Ty se budou obracet přímo na inovační centra ve svém regionu, která zařídí vše potřebné.

Podrobné informace k výzvě jsou na webu MPO a také na www.planobnovycr.cz.

Molo by vás zajímat:

MŽP: V krajích odstartovala další vlna kotlíkových dotací pro seniory a nízkopříjmové domácnosti

Víte, jaká je oblíbená česká destinace pro bioodpad z domácností? Skládky a spalovny! Ano, podle průzkumů se totiž kuchyňské bioodpady většinou vyhazují do popelnic se směsným odpadem, i když tam už dávno nepatří. Dokonce tento druh odpadu zabírá v průměru až třetinu obsahu černé popelnice. Vyhazujeme naše organické poklady do popelnice, místo abychom je využili pro výrobu energie či obohacení orné půdy. Ale proč? Co nám brání ve využití bioodpadu jakožto zdroje? Do hledání odpovědí a řešení pro občany i obce se pustili členové Českého cirkulárního hotspotu. Svítá bioodpadu v Česku na lepší časy? Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

V sídlištních kontejnerech je přes 60 % nevytříděného odpadu

Ministerstvo životního prostředí vrátilo k přepracování dokumentaci vlivů těžby manganu na odkalištích u Chvaletic a Trnávky na Pardubicku na životní prostředí (EIA). Požádala o to i sama těžební společnost Mangan Chvaletice, aby mohla dopracovat akustickou studii. Více ZDE

Aliance pro podporu recyklace (APPR), nezisková organizace zaměřená na posílení a rozšíření udržitelných recyklačních praxí, oznamuje zahájení svých oficiálních aktivit ke dni 16. června 2023. Za vznikem stojí Obalový institut Syba a Česko-slovenská iniciativa ECR.

Inaugurační setkání, které se uskutečnilo 15.6.2023, proběhlo se zástupci projektového týmu APPR a ambasadorů organizace. Toto klíčové setkání poskytlo příležitost k diskusi, výměně nápadů a sdílení osvědčených postupů. Cílem bylo vytvořit solidní základnu pro budoucí práci, která bude směřovat k prosazování a šíření recyklace na národní i mezinárodní úrovni. Obalového odpadu stále přibývá. Jedno řešení spočívá v cirkulární ekonomice, recyklaci obalů.

"Náš tým je plný energie a připraven nastoupit do této výzvy. Věříme, že Aliance pro podporu recyklace bude představovat klíčovou sílu v prosazování změn v našem přístupu k recyklaci a přispěje k ochraně naší planety pro budoucí generace. Využití recyklátů v obalech má mezinárodní význam. Aliance je o spolupráci v rámci celého dodavatelského řetězce, o inspiraci, o sdílení know-how. Toto vše směřuje ke společnému cíli. Udržitelnému dodavatelskému řetězci," říká Iva Werbynská, zakladatelka a generální ředitelka APPR a Obalového institutu Syba.

APPR má za cíl nejen zvýšit povědomí o důležitosti recyklace, ale také podpořit výzkum a vývoj v oblasti recyklace a navázat partnerství s organizacemi se stejným cílem. S touto vizí je naše organizace připravena začít svou cestu a těšíme se na pozitivní dopad, který může mít na naše společnosti a životní prostředí.

„Obaly reprezentují cca 20–30 % uhlíkové stopy výrobků. Sdílení zkušeností a spolupráce v rámci celého dodavatelského řetězce může pomoci k dosahování cílů firem na cestě k vyšší udržitelnosti. Důležitá je rovněž podpora GS1 Czech Republic v oblasti identifikace obalů a sdílení obalových dat na základě standardů GS1,“ vysvětluje Tomáš Martoch, Senior Manager ECR ve společnosti GS1 Czech Republic. Koordinaci aktivit ECR zajišťuje GS1 Czech Republic.

„Tesco má cíl uvádět výrobky vlastní značky pouze v recyklovatelných obalech k roku 2025. Alianci pro podporu recyklace vnímáme jako unikátní možnost, kde téma recyklovatelnosti a snižování dopadů z obalů diskutovat s výrobci a konkurenty. Oproti jiným platformám, které občas diskutují recyklovatelnost obalů, tak zde je unikátní, že se základ opírá o vědecky zpracovaný Packaging Design for Recycling, Tento manuál je zpracovaný technologicky neutrálně a zaobírá se širokou škálou různých obalových formátů a materiálů. Manuál by měl říkat, co je dobrý standard a proto rádi budeme nacházet shodu napříč výrobci a obchodníky, aby v následném krok k vyšší recyklaci mohly přispět další články v řetězci, jako jsou odpadářské společnosti a recyklátoři.“ říká Jaroslav Vodáček, CE lead packaging manager z Tesco Stores.

“Pouze obaly designované tak, aby byly co nejvhodnější k efektivní recyklaci, mohou být skutečně cirkulární. My v Danone jsme přesvědčeni o tom, že je nezbytné začít s cirkulární transformací co nejdříve, a do takové systémové změny je nezbytné zapojit co nejvíce partnerů. Proto vnímáme členství v Alianci pro podporu recyklace jako další důležitý krok v dosažení skutečné udržitelnosti obalů, které uvádíme na český trh.” říká Ivan Holub, Sustainability Lead CEE z Danone.

O Alianci pro podporu recyklace

Aliance pro podporu recyklace je nezisková organizace se sídlem v České republice, která se zaměřuje na podporu a rozšiřování recyklačních postupů na domácí i mezinárodní úrovni. Jejím hlavním cílem je posílit povědomí o důležitosti recyklace, podpořit výzkum a vývoj v této oblasti a vytvářet partnerství s dalšími organizacemi, které sdílejí tento cíl. Další informace o aktivitách APPR a nadcházejících událostech naleznete na našem webu: www.alianceprorecyklaci.cz.

Cílem tohoto nařízení je v náležitých a nákladově efektivních případech usnadnit zavádění opětovného využívání vody, a pro ty členské státy, které si přejí nebo potřebují opětovně využívat vodu, tak vytvořit rámec, který jim to umožní. Opětovné využívání vody představuje pro mnoho členských států slibnou možnost, avšak jen malá část z nich tuto praxi v současnosti provádí a přijala v tomto ohledu vnitrostátní právní předpisy nebo normy. Toto nařízení by mělo být dostatečně flexibilní, aby umožňovalo pokračovat v praxi opětovného využívání vody a zároveň zajistilo, aby tato pravidla mohly uplatňovat další členské státy, pokud se rozhodnou tuto praxi zavést později. Každé rozhodnutí neprovádět opětovné využívání vody by mělo být řádně odůvodněno na základě kritérií stanovených v tomto nařízení a mělo by být pravidelně přezkoumáváno. Text ZDE

Podzemní voda poskytuje pitnou vodu pro lidi a dobytek a pomáhá zavlažovat plodiny, když je málo deště. Nový výzkum však ukazuje, že nepřetržitá těžba podzemní vody po více než deset let posunula osu, kolem které se naše planeta otáčí, což způsobilo, že se otáčí na východ rychlostí 1,7 palce (4,3 centimetru) za rok. Více ZDE

Rada hl. m. Prahy na pondělním zasedání schválila smlouvy na zajištění provozu devíti sběrných dvorů. Sběrné dvory bude pro hlavní město provozovat společnost Pražské služby, a.s., v režimu inhouse. Díky tomu mohou Pražané od 1. července bezplatně odkládat komunální odpad na celkem 20 sběrných dvorech. Zvýší se také počet Reuse pointů, nově jich bude k dispozici sedm.

„Naším cílem je zajištění provozu dostatečně velké sítě sběrných dvorů se srovnatelným standardem na celém území města. Dosud bylo v Praze provozováno 19 sběrných dvorů, deset z nich soukromými firmami. Tímto rozhodnutím rady se počet sběrných dvorů rozšíří o další a spolu s otevřeným výběrovým řízením, které nyní procesuje odbor ochrany prostředí, se zatím konečný počet sběrných dvorů v Praze zvýší na 20. Sběrné dvory jsou pro zpracování komunálního odpadu stěžejní, kromě jiného jsou nástrojem pro eliminaci výskytu černých skládek. Již v dubnu jsme jejich služby rozšířili také o zpětný odběr pneumatik,“ říká předkladatelka návrhu náměstkyně primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.

Dalším krokem je postupné rozšiřování sběrných dvorů o tzv. Reuse pointy, kam mohou lidé odkládat funkční použitelné věci pro potřeby ostatních. „Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Díky Reuse pointům dochází k odklonu funkčních věcí zcela mimo odpadový systém. Nyní bude takových míst nově o dvě více, tedy celkových sedm,“ doplňuje Jana Komrsková.

Od 1. července 2023 bude městská akciová společnost Pražské služby provozovat sběrný dvůr v Praze 22 – Uhříněvsi, v Praze 12 – Modřanech, v Praze 5 – Košířích, v Praze 9 – Vysočanech, v Praze 21 – Běchovicích, v Praze 6 – Bubenči, v Praze 5 – Jinonicích, v Praze 15 – Dolních Měcholupech a v Praze 4 – Záběhlicích.

Společnost Pražské služby, a.s., splňuje podmínky stanovené́ v § 11 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a je připravena v rámci vertikální spolupráce zajišťovat provoz sběrných dvorů na území hlavního města Prahy.

V Praze se uskuteční výzkum, který odhalí, kolik se vyhazuje jídla v domácnostech a ve vybraných typech příspěvkových organizací - konkrétně ve školách, domovech pro seniory a v nemocnicích. Organizace Zachraň jídlo, Mendelova univerzita v Brně, výzkumná organizace INESAN a GREEN Solution budou v příštích dvou letech měřit množství potravinového odpadu v Praze a připraví doporučení pro veřejnou správu, jak mu předcházet. Spolehlivých dat o plýtvání potravinami není v České republice mnoho, proto se projekt Prague Food Waste zaměří na detailní rozbor potravinového odpadu.

“Česká republika musí každý rok vykazovat data o tom, kolik zde vzniká potravinového odpadu, ta se reportují Evropské komisi. Díky projektu Prague Food Waste získáme přesnější data o tom, co nejčastěji končí v koši a proč. Navrhneme také opatření, které plýtvání do budoucna zmírní,” uvádí Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo.

Na rozbor potravinového odpadu z domácností se zaměří vědci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s firmou GREEN Solution. “Podle studií se domácnosti podílejí na produkci potravinového odpadu největší měrou. Svezeme směsný komunální odpad z pěti různých lokalit v Praze a ručně ho roztřídíme. V minulosti jsme takto postupovali v Brně a zjistili jsme, že v sídlištní zástavbě vzniká 53,6 kg vyplýtvaných poživatelných potravin na osobu a rok. Měření proběhne v různých ročních obdobích a díky rozhovorům v domácnostech zjistíme, jaké jsou kritické momenty pro vyhazování a jak spotřebitele motivovat, aby plýtvání omezili,” dodává Lucie Veselá z PEF MENDELU.

Ze zahraničních studií vyplývá, že také sektory škol, nemocnic a sociálních služeb, které provozují hromadné stravování, jsou z hlediska produkce potravinového odpadu rizikové a je zde potenciálně prostor pro úsporu. Zachraň jídlo proto uskuteční měření ve 4 jídelnách základních škol, 4 sociálních službách (domovech pro seniory) a 2 nemocničních zařízeních v Praze. Využije metodiku, která vznikla v rámci projektu Redukce plýtvání potravinami ve veřejném stravování. Podle ní se měří množství potravinového odpadu v kuchyni, ve výdeji a po konzumaci strávníky. Cílem je také identifikovat množství zbylých nevydaných pokrmů vhodných pro konzumaci lidmi. Hloubkové rozhovory se zaměstnanci stravovacích zařízení a vyhodnocení dat z měření v příspěvkových organizací provede společnost INESAN.

Projekt se uskuteční díky grantové podpoře Technologické agentury ČR z programu Prostředí pro život, který je zaměřený na výzkum ve veřejném zájmu. Výstupy z projektu proto budou sloužit především veřejné správě (státu, krajům, obcím nebo městským částem). Mimo jiné se v rámci projektu uskuteční 4 workshopy se stakeholdery, vznikne manuál pro aktéry odpadového hospodářství s cílem podpořit prevenci plýtvání potravinami a konference "From Plate To Waste", která poskytne prostor pro spolupráci mezi akademickou, veřejnou a komerční sférou.

Cílem projektu Prague Food Waste, který se uskuteční mezi červnem 2023 a květnem 2025 je:

• Přispět k udržitelnému nakládání s potravinami s důrazem na minimalizaci negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí, zvýšit efektivitu potravinového systému, snížit náklady.

• Získat spolehlivá data o objemu a struktuře potravinového odpadu. Provést jednak analýzu potravinového odpadu, ale i identifikovat příčiny plýtvání.

• Poskytnout veřejné správě manuál efektivního způsobu prevence vzniku potravinového odpadu v domácnostech a v hromadném stravování příspěvkových organizací.

• Doporučit změny nařízení a účinné komunikační nástroje k prevenci vzniku potravinového odpadu.