Dne 11. srpna 2023 zveřejnil Odbor cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí nový Metodický pokyn ve věci technologických odpadů ukládaných na skládku, který nabývá platnosti a účinnosti dnem 14. srpna 2023. Technologické odpady jsou vymezeny v § 106 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“). Technologickým odpadem ve smyslu tohoto ustanovení je pouze odpad z průmyslové výroby, stavebnictví nebo energetiky, jehož vzniku nelze předejít, který není možné ani po úpravě využít a který stanoví vyhláškou ministerstvo.

Dokument ke stažení:

Metodický pokyn Odboru cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí ve věci technologických odpadů ukládaných na skládku

Mohlo by vás zajímat:

Nové Metodické sdělení MŽP k režimu přeshraniční přepravy strusky z výroby železa a oceli

Zdroj: Inisoft / MŽP

Pohozené odpadky ve volné přírodě či na veřejných prostranstvích jsou v České republice bohužel stále nepříjemnou realitou. V červencovém průzkumu 9 z 10 Čechů uvedlo, že hlavní složku volně pohozeného odpadu tvoří PET lahve a plechovky. Téměř 80 % populace pak věří, že by situaci výrazně zlepšilo zavedení zálohového systému. Zásadní snížení pohozených nápojových obalů v přírodě a na veřejných prostranstvích měst a obcí potvrzuje zkušenost ze Slovenska, kde omezení takzvaného litteringu potvrzují data i zkušenosti lidí z terénu. Čerstvá čísla analýzy vysbíraného odpadu na Slovensku společnosti ENVI-PAK ukazují, že PET lahve a plechovky z vysbíraného odpadu z přírody téměř vymizely.

Nejviditelnější odpadovou položkou v přírodě a na veřejných prostranstvích jsou nápojové obaly. Takovou zkušenost mají Češi a měli ji i Slováci předtím, než Slovensko zavedlo zálohový systém na PET lahve a plechovky. „Plechovky a PET lahve v přírodě potkává přes devadesát procent Čechů. Tedy stejné procento populace jako na Slovensku před zavedením zálohového systému,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Téměř třetina Čechů vídá nejčastěji pohozené odpadky podél cest, čtvrtina především okolo laviček a více než 15 % ve volné přírodě a v blízkosti silnic. Nepořádek Češi vnímají také poblíž památek.

Zahraniční zkušenost potvrzuje, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě a na veřejných prostranstvích měst a obcí. Na Slovensku se o tom přesvědčili už během prvního roku fungování zálohového systému na PET lahve a plechovky. Je to jednoznačná zpráva z národních parků a dalších míst, která tzv. littering dříve trápil, z analýz i z osobní zkušenosti Slováků.

„Více než 92 % Slováků potvrdilo, že systém záloh pomohl snížit počet PET lahví a plechovek pohozených v přírodě. Významný úbytek těchto obalů potvrzují také data společnosti ENVI-PAK , která pravidelně analyzuje volně pohozený odpad ve 37 lokalitách po celém Slovensku. Už na podzim po zavedení systému záloh byl z analýzy zřetelný pokles PET lahví a plechovek ve vysbíraném odpadu, letní čísla klesající trend jasně potvrzují. Zatímco před zavedením záloh v létě roku 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 20,5 % a PET lahve 15 %, po zavedení systému záloh na podzim roku 2022 to bylo jen 3,8 % plechovek a 5,3 % PET lahví a letos v létě (2023) už pouze 2,2 % plechovek a 3,2 % PET lahví,“ uvádí Kristýna Havligerová.

Systém záloh na PET lahve a plechovky na Slovensku funguje už více než rok a půl a 9 z 10 Slováků jeho zavedení vnímá jednoznačně jako správný krok. Na zavedení zálohového systému se chystá už i Česká republika, ministerstvo životního prostředí připravuje potřebnou legislativu.

Sběry citovaných průzkumů proběhly v červenci 2023 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury IPSOS. Průzkum v ČR byl proveden na vzorku 1019 respondentů, na Slovensku odpovídalo 1009 respondentů.

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci k plánu klimatické neutrality pro zařízení v rámci ETS v reakci na revizi ETS / balíček „Fit for 55“. Jako součást balíčku „Fit for 55“ došlo k revizi směrnice ETS, aby byla v souladu s novým cílem EU stanoveným v evropském právním rámci pro klima, jímž je snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 (ve srovnání s úrovněmi z roku 1990). Evropská komise musí nyní aktualizovat několik regulačních aktů v zájmu provádění systému ETS. Tato iniciativa je nezbytná k vypracování minimálních požadavků na obsah a formát plánů klimatické neutrality, jež se použijí v souvislosti s podmíněným a dodatečným přidělováním bezplatných povolenek.

Dokument ke stažení:

EU 96_23 EK Návrh prováděcího nařízení – Ares(2023)5412396

EU 96_23 EK Příloha

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatého Komisí k udržitelným financím – environmentální, sociální a správní ratingy a rizika pro udržitelnost v rámci úvěrových ratingů. Environmentální, sociální a správní ratingy (ESG) poskytují stanovisko k profilu nebo charakteristikám udržitelnosti podniku nebo finančního nástroje, k míře, do jaké jsou vystaveny rizikům týkajícím se udržitelnosti, nebo k dopadu na společnost a/nebo životní prostředí. Cílem této iniciativy je zvýšit spolehlivost a srovnatelnost ratingů ESG. Kromě toho má za cíl zajistit, aby ratingové agentury zahrnovaly příslušná rizika ESG do ratingů, které posuzují úvěruschopnost společnosti nebo finančního nástroje.

Dokument ke stažení:

EU 97_23 EK Návrh nařízení COM(2023)314

EU 97_23 EK Příloha

Dne 5. června 2023 vstoupily v platnost zákon č. 152/2003 Sb., zákon č. 148/2023 Sb. a zákon č. 149/2023 Sb. Jedná se o novelizační předpisy, navázané na rekodifikaci stavebního práva. Změnám v oblasti integrované prevence, které byly zavedeny zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, se tedy odsouvá platnost na 1. ledna 2024. Výše uvedené se rovněž aplikuje na postupy, podrobněji popsané metodickým textem „Novela zákona o integrované prevenci navázaná na rekodifikaci stavebního práva“, který byl publikován 17. března 2023 v informačním systému integrované prevence (MZP/2023/710/1025). Určitou výjimkou je nahrazování vymezených aktů popsané v kapitole 3.2 uvedené metodiky. K této problematice bude vydáno samostatné stanovisko v druhé polovině roku 2023. Nicméně ani v tomto případě se změny neuplatní dříve než od 1. ledna 2024.

Zdroj: MŽP

Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění. Postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to rychlostí zhruba půl výškového metru za rok. Jde možná o jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v ČR, popisuje Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK). S týmem vědců od roku 2017 zkoumá úbočí nejvyšších vrcholů Krkonoš v takzvané přechodové zóně, kde se mění les v alpínské bezlesí. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Umělá inteligence v Británii umožnila průlom ve sledování divoké přírody

Vedení Prahy připravilo šest desítek kroků, které chce v letech 2023 až 2025 uskutečnit při přechodu na takzvanou cirkulární ekonomiku. Oběhové hospodářství vychází z principu opakovaného využívání surovin, čímž se snižuje množství odpadů. Projekty jsou rozděleny do sedmi oblastí, mimo jiné stavebnictví, nakládání s vodou nebo využití odpadu. Vyplývá to z dokumentu, který schválili radní. Strategie města vychází ze schváleného klimatického plánu do roku 2030, podle kterého chce Praha snížit emise skleníkových plynů o 45 procent do roku 2030 a o 100 procent do roku 2050. Více ZDE

Letošní rok bude s padesátiprocentní pravděpodobností nejteplejším v dějinách a rok 2024 bude nejspíš ještě teplejší. Vyplývá to u nově zveřejněných závěrů amerických vědců působících ve vládních institucích. Americké vědce znepokojuje zejména teplota na povrchu oceánů. Podle údajů NOAA během posledních čtyř měsíců vždy padl nový rekord. Více ZDE

Bezpečnost a změny klimatu spolu úzce souvisí. Armády po celém světě se s dopady oteplování planety potýkají denně. Může jít například o větší poruchovost techniky kvůli extrémním teplotám či o častější zapojování vojáků do pomoci při živelních pohromách. NATO si problém uvědomuje a v posledních dvou letech hledá způsoby, jak ozbrojené síly členských států jednak ozelenit a zároveň připravit na nelehkou budoucnost. Více ZDE

Od spuštění separační linky na provoze TSR Czech Republic s.r.o. v Ostravě uplynulo již 5 let. O záměrech projektu spolufinancovaného z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a jejich naplnění jsme si popovídali s technickým manažerem společnosti, panem Pavlem Švelchem.

Můžete nám přiblížit, jak funguje technologie třídicí linky? Pro jaké materiály je určena?

Třídící linka je určená pro odpady vzniklé při zpracování kovových odpadů a kovových materiálů. Jde vlastně o technologický odpad. To znamená, že se jedná o technologii, která je schopna dotřídit a zhodnotit to, co bylo dříve jednoduše určeno k likvidaci. Dnes z tohoto odpadu umíme získat maximum a předat ho k recyklaci.

Tento technologický odpad je po vstupu do třídící linky nejprve rozdělen podle velikosti. K tomu se používají různá síta. Dle velikosti rozdělený materiál se následně roztřídí na jednotlivé komodity, které lze ještě recyklovat a na bezcenný odpad, který je nutné skládkovat. K roztřídění na komodity se používají magnetické separátory různého druhu.

Co je přínosem linky a jakým způsobem se pracovalo s kovovým odpadem a obsaženými nečistotami před její výstavbou?

Přínosem je již zmíněné roztřídění odpadu na jednotlivé komodity v celém rozsahu velikosti odpadu, které lze dále recyklovat, a na zbytkový odpad, který končí na skládce. Dalším přínosem je velká čistota vyseparovaného materiálu, který je pro další recyklaci výrazně výtěžnější.

Dříve se z technologického odpadu mechanicky oddělil větší materiál, který se opticky zkontroloval a manuálně vytřídily nekovové odpady. Zbytek se již likvidoval na skládku.

Zavedením této technologie se tedy zásadním způsobem zefektivnilo dotřiďování materiálu a redukovalo množství odpadu určeného ke skládkování.

Nakolik je tato technologie v ČR výjimečná?

Neznám všechny společnosti v našem oboru, ale s ohledem na množství zákazníků z různých koutů naší republiky, kteří nám tento odpad předávají ke zpracování, si troufnu tvrdit, že moc konkurentů, kteří by uměli tak dobře zhodnotit tento druh opadu, není. Použil jsem slovo zhodnotit, protože v konečném důsledku jde i o finanční zhodnocení. V tomto provedení linky se tedy jedná o unikátní technologii.

Jaké pozitivní dopady má provozování separační linky na životní prostředí?

V roce 2022 prošlo linkou 12.390 t materiálu. Z toho jsme „zachránili“ celých 6880 t železa a barevných kovů vstupujících znovu do recyklačního procesu. Zbylých 5510 t „čistého odpadu“ jsme předali na skládku. Přímé vyčíslení pozitivních dopadů na životní prostředí nemáme, nicméně díky separaci kovových materiálů jsme v řádu desítek procent snížili množství odpadu končícího na skládce. Recipročně tomu jsme zvýšili recyklaci kovů a tak snížili zatížení životního prostředí těžbou kovových rud a tedy i snížili zátěž naší planety následkem emisí CO2.

Naplnil provoz třídicí linky stanovená očekávání?

Troufnu si říci, že provoz třídící linky předčil očekávání! Díky nasbíraným zkušenostem během provozu jsme linku ještě zdokonalili, čímž se nám podařilo zvýšit objem zpracovaného materiálu, zlepšit kvalitu výstupních komodit a ještě o něco snížit množství odpadu, který je skládkován. To vše mi zachování stejných provozních nákladů.

O společnosti TSR

TSR Czech Republic s.r.o. je předním zpracovatelem kovového odpadu v ČR. Provozuje síť 38 provozoven včetně dceřiných společností Ritschny kovošrot a sběrné suroviny, PV Recyklace s.r.o. a Barko s.r.o., na kterých vykupuje železný odpad a barevné kovy a předává je po vlastním zpracování k recyklaci a opětovnému „přetavení“ v nové výrobky.

Dceřiná společnost Metal Services and Solutions s.r.o. zajišťuje od svého vzniku v roce 2018 opravu recyklačních strojů provozovaných TSR CZ a TSR Slovakia a nabízí služby oprav a výstavby nových agregátů i dalším domácím a zahraničním společnostem působícím v oboru recyklace kovového odpadu.

Obrázky: Linka

Obrázky: Vstupní materiál

Informace o projektu:

Už ve třinácti evropských zemích aktuálně funguje zálohování nápojových obalů, mezi něž patří plastové PET lahve a plechovky. Zavedení systému v Česku si přitom za svůj cíl stanovilo i tuzemské Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které chce v ideálním případě novinku spustit již v roce 2025. Díky tomu by se mělo každý rok zrecyklovat až 2,5 miliardy kusů nápojových obalů, což má představovat významné zlepšení oproti současnému stavu. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí poskytuje finanční podporu prostřednictvím celé řady programů, a to jak národních, tak evropských. Všechny tyto programy vycházejí z cílů mezinárodních i národních politik v oblasti udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí v rámci EU. Z těchto programů, které se týkají zařízení s integrovaným povolením a zahrnují uplatňování nejlepších dostupných technik, inovativních technologií a dodržování emisních limitů, jsou zejména relevantní Operační program Životní prostředí (OPŽP) a Modernizační fond. Programy jsou administrativně spravovány Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) a lze využít rovněž programů Ministerstva průmyslu a obchodu. Více ZDE

Znečištění ovzduší přispívá k nárůstu antibiotické rezistence, která celosvětově představuje významnou hrozbu pro lidské zdraví. Napsal to list The Guardian s odkazem na globální studii, která pracovala s údaji z více než stovky zemí nasbíranými za dvě desetiletí. Více ZDE

Snad žádný jiný projekt nepřitahuje tolik negativní pozornosti jako zařízení na energetické využití odpadu – zkráceně ZEVO. V posledních pěti letech úspěšně prošly prvním sítem, tedy posouzením dopadu na životní prostředí, jen tři projekty. Avšak ani v jejich případě není jejich realizace dodnes jistá. Dalších pět dodnes na kladné stanovisko úřadů v řízení EIA čeká. Více ZDE

Dobrovolní potápěči objevili v roce 2019 v moři u řeckého ostrova Andros hromady odpadu. Nyní dokončili mapování této podmořské skládky a zjistili, že její rozloha činí 15,7 hektaru, je tedy velká zhruba jako čtyři pražská Václavská náměstí vedle sebe. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k hospodaření s uhlíkem v průmyslu – zachycování, využití a ukládání uhlíku. Zachycování, využití a ukládání uhlíku hraje důležitou úlohu, pokud chceme do roku 2050 dosáhnout v EU uhlíkové neutrality. Nabízí totiž možnost dekarbonizace u těch odvětví, která lze jen obtížně dekarbonizovat, a může pomoci s pohlcováním uhlíku z průmyslové výroby. Účelem iniciativy je posoudit: jakou úlohu mohou tyto technologie sehrát při dekarbonizaci ekonomiky EU do roku 2030, 2040 a 2050, jaká opatření budou potřebná k optimalizaci jejich potenciálu, včetně zavádění infrastruktury pro přepravu a skladování CO2 v celé Unii.

Dokument ke stažení:

EU 95_23 EK Zachycování, využití a ukládání uhlíku