Společnost REMA Systém obdržela od Ministerstva životního prostředí (MŽP) oprávnění k provozování kolektivního systému dle nové legislativy. Splnila všechny podmínky dané zákonem pro zajišťování zpětného odběru odpadních elektrozařízení. REMA Systém díky svým službám podporuje odpovědný přístup k životnímu prostředí nejen obcí, firem a škol, ale i koncových spotřebitelů. V roce 2022 pomocí husté sběrné sítě zajistila šetrnou recyklaci a likvidaci rekordních 27 tisíc tun vysloužilých elektrospotřebičů.

Nový zákon 542/2020 Sb. o výrobcích s ukončenou životností, který nabyl účinnosti v roce 2021, výrazně upravil podmínky provozu kolektivních systémů pro zpětný odběr odpadu. Společnost REMA Systém všechny podmínky dané aktuální legislativou bez výhrady splnila. Díky tomu získala od Ministerstva životního prostředí oprávnění pro provoz kolektivního systému na dobu neurčitou, a to pro zcela všechny skupiny elektrozařízení, včetně solárních panelů, pro které dříve povinnosti nezajišťovala. REMA Systém na českém trhu vybudovala a nastavila unikátní systém sběrné sítě a bude pokračovat v provozu veřejných i neveřejných sběrných míst. Navíc REMA Systém své komplexní služby nabízí v rámci rozmanitých projektů, jako je Zelená firma, Zelená obec, Zelená škola či Buď líný.

„Naším dlouhodobým cílem po bezmála dvě dekády našeho působení na tuzemském trhu je zajišťovat maximálně kvalitní služby v oblasti recyklace a likvidace vysloužilých elektrozařízení. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí je potvrzením toho, že naši práci děláme velmi dobře,“ sděluje David Chytil, člen představenstva společnosti REMA Systém. Ta je jedním ze tří nejvýznamnějších kolektivních systémů sběru odpadních elektrozařízení v ČR. „Navíc máme za sebou nejlepší rok v historii fungování společnosti, kdy se nám podařilo sebrat dosud největší množství odpadních elektrozařízení,“ podotýká Chytil.

Rekordní výsledky

Společnost REMA Systém v roce 2022 zpětně odebrala v rámci své sběrné sítě přes 27 tisíc tun vysloužilých elektrospotřebičů, to znamená o šestinu větší množství než v předchozím roce. Jako již tradičně, tak i za rok 2022 přesáhla celková míra  zpětného odběru vysloužilých elektrospotřebičů zákonem stanovenou hranici 65 %.

REMA Systém se po celou dobu osmnácti let svého působení zaměřuje na podporu lokálních zpracovatelů. Společně se snaží zajistit co nejvyšší efektivitu v recyklaci vysloužilého elektrozařízení. Díky tomu dosahuje maximálního materiálového využití odpadních elektrozařízení, a to na hranici 94 %. Přitom minimální hranice pro jednotlivé skupiny elektrozařízení je stanovena zákonem v rozmezí 75 až 85 %.

„Zisk oprávnění od Ministerstva životního prostředí nás motivuje do dalších let a ukazuje, že zvolená cesta je správná. V žádném případě neslevíme z našich snah o ochranu životního prostředí. Vždy budeme hledat nová účinná řešení pro šetrnou recyklaci a likvidaci vysloužilých elektrospotřebičů. Naše práce nás stále baví a naplňuje, a to i díky skvělým partnerům, kterým patří poděkování za naše skvělé výsledky,“ popisuje další člen představenstva Ondřej Rybyšar. REMA Systém navíc neklade důraz jen na ochranu životního prostředí, ale i na společenskou odpovědnost. „Proto u partnerských zpracovatelských závodů velmi dobře fungují i chráněné dílny, které zaměstnávají osoby se sníženou pracovní schopností, kterým dává REMA Systém možnost uplatnění a seberealizace,“ doplňuje Rybyšar.

Hravá edukace nejen pro Zelené školy

Nová legislativa například zpřísňuje podmínky pro kolektivní systémy v oblasti edukace. Společnost REMA Systém se vzdělávání věnuje již mnoho let, a to díky svému projektu Zelená škola. Ten více než 560 školským zařízením od mateřských škol až po univerzity usnadňuje likvidaci odpadních elektrozařízení například pomocí jednorázových svozů nebo formou dlouhodobé spolupráce. Školy mohou pro své žáky využívat i certifikovaný vzdělávací program Odpad není k zahození. Osvětový program byl pro letošní rok inovován a rozšířen o interaktivní prvky, kdy děti mohou kombinovat zábavné pracovní listy s hraním online her. Navíc je program bezplatně dostupný ke stažení všem zájemcům, tedy nejen pedagogům.

Motivace k udržitelnosti firem, obcí i občanů

Pro získání licence od MŽP společnost REMA Systém prokázala, že provozuje dostatečně hustou sběrnou síť. Ta dnes nabízí již více než 20 tisíc míst zpětného odběru po celé České republice. Bohatá síť byla vybudována i díky partnerům z řad obcí a firem. Proto před 15 lety založila společnost REMA Systém projekt Zelená firma, který má dnes bezmála 2 800 členů, a Zelená obec sdružující přes 850 obcí. Cílem těchto iniciativ je podporovat odpovědné chování, usnadnit ekologickou recyklaci vysloužilých elektrospotřebičů a ušetřit práci s doprovodnou administrativou. „Firmy motivujeme k udržitelnému přístupu například pořádáním pravidelných sběrových akcí. Ta letošní právě probíhá, a to až do října 2023,“ upozorňuje David Chytil. „Nezapomínáme ani na participující obce. Proto starostům obcí, které mají největší množství sebraného vysloužilého elektrozařízení v přepočtu na obyvatele, předáváme příkladné certifikáty,“ vyjmenovává Chytil a dodává, že REMA Systém nezapomíná ani na koncové spotřebitele, kterým nabízí svůj servis prostřednictvím projektu Buď líný. Lidé si mohou nechat odvézt vysloužilé elektrospotřebiče pohodlně přímo ze svého domova.

O společnosti REMA Systém

Hlavními aktivitami společnosti REMA Systém jsou služby zabezpečující zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení, jde například o pračky, lednice, solární panely, televizory, počítače, tiskárny, mobilní telefony a další přístroje. Ve spolupráci se společností REMA Battery navíc umožňuje i zpětný odběr odpadních baterií a akumulátorů.

Svým klientům REMA Systém nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pomoc a jednoduché vyřešení starostí s nepotřebnými či vysloužilými elektrospotřebiči. V oblasti ochrany životního prostředí REMA Systém působí od roku 2005, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrozařízení.

Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.

Češi se stále příliš spoléhají na skládkování navzdory tomu, že je to nejméně vhodný způsob nakládání s odpady. Už za dva roky by se přitom v tuzemsku mělo podle zákona o odpadech recyklovat alespoň šedesát procent komunálního odpadu. Navíc by se měl poměr recyklovaného odpadu každých pět let zvyšovat. Data přitom ukazují, že se situace v posledních letech nemění. Více ZDE

Amsterodamská radnice zakázala velkým výletním lodím vplout do centra města, jelikož se snaží omezit počet návštěvníků a znečištění životního prostředí. Informoval o tom server BBC News s odkazem na politiky, podle nichž tato plavidla nejsou v souladu s udržitelnými ambicemi nizozemské metropole. Rozhodnutí znamená, že centrální terminál pro výletní lodě na řece IJ poblíž hlavního amsterodamského vlakového nádraží bude uzavřen. Více ZDE

V Česku teď prakticky není možné najít místo, kde by nebyl problém s nedostatkem vody. Některý z pěti stupňů sucha platí podle dat projektu Intersucho na 98 procentech území. Pod normálním stavem jsou povrchové i podzemní vody, vysychají proto řeky a potoky a někde už z nich lidé nesmí odebírat vodu. A situace se nejspíš ještě zhorší. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Moravskoslezským krajem a pod záštitou Finského velvyslanectví uspořádalo ve dnech 15. a 16. 6. 2023 třetí ročník populární konference Cirkulární ekonomika v praxi, tentokrát s mottem Návrat ke kořenům. Místem pro letošní konání se cíleně stala Multifunkční hala Gong v Ostravě. V prostorách bývalého plynojemu, který zosobňuje příklad udržitelného podnikání v praxi, byl jednoznačně podtržen význam slova cirkularita. Online přenos konference, prezentace, fotografie a podcasty naleznete na nově vytvořené mikrostránce ke konferenci Cirkulární ekonomika v praxi.

Eurostat odhaduje, že v roce 2022 investovaly země EU asi 69 miliard eur do aktiv nezbytných pro poskytování služeb ochrany životního prostředí (EP). Tyto služby zahrnovaly čistírny odpadních vod, vozidla na přepravu odpadu, získávání půdy za účelem vytvoření přírodní rezervace nebo čistší zařízení pro výrobu s méně znečišťujícími emisemi. Více ZDE

V České republice bylo během prvního pololetí roku zprovozněno 45.197 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů (MW). Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok. Postupně roste průměrná velikost elektráren. Výsledky z pololetí novinářům představila Solární asociace. V ČR je přes 130.330 fotovoltaických elektráren s výkonem 2,97 gigawattu. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Polsko se stává evropskou solární velmocí. Vláda ve Varšavě plánuje odkup uhelných elektráren

Hliník, sklo a vzácné kovy. Solární panely lze recyklovat skoro celé

99 Větrných hůrek. V těchto obcích v Česku se větrníky opravdu vyplatí

Vědci vyrobili oboustranný solární panel

S ředitelem ČIŽP jsme mluvili mimo jiné o tom, proč ho funkce lákala, proč je ochoten vzdát se některých kompetencí, co ještě může udělat v otravě řeky Bečvy, o možnostech postihu Erika Geusse a jak se mu pracovalo s Alenou Schillerovou. Rozhovor čtěte ZDE

Údaje dokumentující úroveň znečištění ovzduší v České republice naměřené v posledních dvou dekádách (ČHMÚ 2000-2022) jednoznačně vypovídají o tom, že mezi nejproblematičtější znečišťující látky, jejíchž koncentrace v přízemním ovzduší často překračují stanovené imisní limity, patří prachové částice PM10, PM2.5. Tyto suspendované částice emitované ze spalovacích procesů navíc na rozdíl od ostatních plynných polutantů nereprezentují pouze jednu chemickou látku, nýbrž obsahují celé spektrum různých složek s vyšší či nižší mírou toxicity (Feretti et al. 2019), které jsou bohatě zastoupeny zejména na složitě strukturovaném povrchu těchto částic. Více ZDE

Pěstovat zemědělské plodiny a zároveň vyrábět elektřinu - vláda by podle ministerstva životního prostředí měla příští týden projednat novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která by takzvanou agrovoltaiku definovala. Dosud s ní zákony nepočítají. Více ZDE
 

Česká informační agentura životního prostředí vytvořila nový web pro prezentaci indikátorů udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj se snaží odstranit nebo zmírnit negativní projevy dosavadního způsobu vývoje lidské společnosti. Udržitelný rozvoj tak nebere v potaz pouze ekonomický růst, ale i společenské hodnoty a přírodní bohatství. OSN proto v roce 2015 přijala akční plán společných cílů udržitelného rozvoje Agenda 2030, který byl do českého prostředí transponován jako ČR 2030. K monitorování cílů byl vytvořen indikátorový rámec, který prezentuje nový web https://www.sdg-data.cz/.

Web je určený pro zájemce o udržitelný rozvoj z řad veřejnosti i odborníků a úředníků státní správy. Pro lepší orientaci ve stovkách záznamů nabízí web přístup k indikátorům udržitelného rozvoje jak hierarchicky, kdy jsou indikátory seřazeny od cílů, podcílů a klíčových oblastí po jednotlivé indikátory, tak i přes kategorie, atributy a štítky. K dostupným indikátorům je vytvořena vizualizace, připojená podkladová data ke stažení a metadata. Vizualizace jsou interaktivní, umožňují filtrovat data a vytvářet pohledy podle atributů. Web je dvoujazyčný v české a anglické verzi.

Zasedání konference smluvních stran Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech vloni v červnu v Ženevě rozhodlo o zařazení kyseliny perfluorhexansulfonové, jejích solí a sloučenin příbuzných mezi látky zakázané (zařazení do přílohy A této úmluvy), a to bez jakýchkoliv výjimek pro jejich výrobu a použití. Tyto látky se historicky používaly zejména v textiliích, nádobí s nepřilnavým povrchem a hasicích pěnách. Změnu úmluvy dnes schválila vlády, musí ještě projít parlamentem a nakonec být podepsána prezidentem republiky.

Příloha A úmluvy obsahuje chemické látky, které jsou obecně zakázané. Tyto chemické látky kvůli svým vlastnostem poškozují lidské zdraví a životní prostředí. Navíc jsou pro organismy, včetně člověka velmi těžko odbouratelné, a dochází proto ke kumulaci v jejich tělech. Za běžných podmínek se nerozkládají ani v životním prostředí, navíc se dálkově přenášejí, takže se pak vyskytují na místech, kde používány nebyly. Nedá se proto proti nim bojovat jinak než přijmout opatření na mezinárodní úrovni.

Kyselina perfluorhexansulfonová, její soli a sloučeniny příbuzné této kyselině se v České republice, ani v celé EU ve výrobě nepoužívají, mohou být přítomny pouze jako nečistota v hasicích pěnách na bázi fluoru a také v perfluoroktansulfonové kyselině (PFOS). Tu je dosud v EU povoleno používat jako látku minimalizující tvorbu zákalu při tvrdém pochromování. Využívá se zejména v letectví, strojírenství, zemědělství, těžebním nebo papírenském průmyslu. Česka se její použití přímo netýká, sloučeniny na bázi PFOS se při procesu tvrdého pokovování u nás již nepoužívají. Dopady přijetí zákazu PFHxS pro Českou republiku jsou proto dány především povinností jejich monitoringu v životním prostředí a zvláštním nakládáním s odpadem, kde mohou být přítomny.

Stockholmská úmluva má z hlediska vnitrostátního práva charakter prezidentské smlouvy. Přijetí změn úmluvy, včetně příloh, které jsou její nedílnou součástí, podléhá ratifikaci prezidentem republiky se souhlasem Parlamentu ČR.

Stručná informace ke Stockholmské úmluvě

Cílem Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy perzistentních organických polutantů (POPs), tedy toxických látek schopných dlouhodobě setrvávat v životním prostředí, přenášet se na velké vzdálenosti a kumulovat se v živých organismech. Úmluva byla sjednána v květnu 2001 pod patronací Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a vstoupila celosvětově i pro ČR v platnost 17. května 2004. V současné době má 186 smluvních stran, včetně Evropské unie.

Základním právním rámcem pro zákaz, omezení, odstraňování, zabránění výrobě, používání, snižování emisí, nakládání s odpady, resp. zásobami perzistentních organických polutantů je na úrovni Evropské unie přímo použitelné nařízení (EU) 2019/1021, které transponuje požadavky Stockholmské úmluvy do právního rámce EU.

Za účelem provedení rozhodnutí v Unii v souladu s rozhodnutím Rady Rozhodnutí Rady ze dne 14. října 2004 o uzavření Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách jménem Evropského společenství, kdy uvedené změny musí být reflektovány v legislativě EU do vstupu změny v platnost, Komise navrhla akt v přenesené pravomoci, kterým bude příloha I nařízení (EU) 2019/1021 změněna tak, aby zahrnovala PFHxS, její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS bez výjimek z výroby a použití. Do konce srpna 2023 je uvedený akt dostupný k případnému vyslovení námitek Evropskému parlamentu a Radě, poté bude zveřejněn a vstoupí v platnost několik dní po zveřejnění.

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2023/1464 ze dne 14. července 2023, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o formaldehyd a látky uvolňující formaldehyd. Nařízení vstoupí v platnost v srpnu 2023. Do přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 byla doplněna nová položka 77:

• Po dni 6. srpna 2026 se formaldehyd nesmí uvádět na trh v předmětech, pokud za zkušebních podmínek stanovených v dodatku 14 koncentrace formaldehydu uvolňovaného z předmětů na bázi dřeva a nábytku přesahuje 0,062 mg/m3 a pro jiné předměty přesahuje koncentrace formaldehydu 0,080 mg/m3.

• Po dni 6. srpna 2027 nesmí být formaldehyd uváděn na trh v silničních vozidlech, pokud za zkušebních podmínek stanovených v dodatku 14 koncentrace formaldehydu ve vnitřním prostoru uvedených vozidel přesahuje 0,062 mg/m3.

Současně byl doplněn dodatek 14, ve kterém jsou stanoveny zkušební podmínky pro měření koncentrace formaldehydu uvolňovaného z předmětů. Text nařízení v anglické i české verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2023/1464

Nařízení Komise (EU) 2023/1464 - ENG

Globální klimatická změna a s ní související velkoplošný rozpad smrkových a borových porostů na našem území v posledních dvou desetiletích přinutily vlastníky lesů začít měnit dřevinnou skladbu našich lesů a vysazovat lesy druhově pestřejší. Od vhodně zvolených směsí lesních dřevin lesníci očekávají vyšší produkci, zmírňování nepříznivého působení sucha a celkově vyšší odolnost takových porostů vůči probíhajícím nepříznivým projevům klimatických změn. Více ZDE

Nová studie z Cardiff University Water Research Institute se rozhodla prozkoumat zajímavý a zatím celkem opomíjený obor: kolik CO₂ vyprodukuje běžné akvárium v domácnosti. Výsledkem je, že tento oblíbený koníček se může podílet až na 12,4 % emisí CO₂ a až 30 % spotřeby vody v domácnostech! Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo novou výzvu v programu Regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití. Pro žadatele, tedy zástupce obcí, měst a krajů z celého Česka, je připraveno celkem 160 milionů korun. Příjem žádostí probíhá od 13. 7. 2023 až do vyčerpání alokace.

 „Navazujeme na úspěšnou loňskou výzvu, díky které získalo finanční prostředky na revitalizaci nepoužívaných prostor 21 projektů. Ty si rozdělily částku 550 milionů korun z Národního plánu obnovy,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Nová výzva přináší žadatelům ještě příznivější podmínky. Ti tak mohou získat až 80 milionů korun na jeden projekt, přičemž dotace pokryje až 50 % celkových způsobilých výdajů. Prostředky tedy budou moci získat i na větší investiční záměry."
Výzvu vyhlásilo ministerstvo 13. 7. 2023 a žadatelé se opět mohou hlásit s multifunkčními projekty, kde převažuje podnikatelské využití. V revitalizovaných brownfieldech mohou obce vytvořit kanceláře, dílny, sklady nebo prostory pro drobné služby, restaurace apod. Možná je také výstavba obecních bytů.

 „Revitalizace a podpora brownfieldů je klíčovým krokem směrem k udržitelnému rozvoji naší země. Tím, že přetváříme minulost, vytváříme prostor pro budoucnost. Transformace brownfieldů na atraktivní a udržitelné projekty bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, zaměstnanost a ekonomický růst regionu. Zároveň přináší obyvatelům nové příležitosti,” říká Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací na MPO pověřen řízením agentury CzechInvest.

„Výzva je tentokrát průběžná, což znamená, že projekty budou přijímány a hodnoceny postupně. Ve chvíli, kdy projekt splní veškeré podmínky programu, bude mu udělena dotace. Stále však platí, že obnova brownfieldů musí být dokončena do konce roku 2025, proto je hledisko času pro nás rozhodující. Výhodu tedy budou mít projekty s již vydaným stavebním povolením,“ říká Jana Hana, vedoucí oddělení brownfields na MPO.

Podrobnosti k výzvě jsou na webu MPO.

Podpořit obnovu a revitalizaci zanedbaných a nevyužitých lokalit v Česku má také nový web www.brownfieldy.cz, který agentura CzechInvest a MPO nedávno společně spustily. Každý, koho toto téma zajímá, zde může najít inspiraci v podobě úspěšně revitalizovaných brownfieldů, přehled finanční podpory nebo aktuality z brownfieldového prostředí.