Ministerstvo životního prostředí představilo teze legislativní úpravy budoucího řešení zálohového systému na vybrané jednorázové nápojové obaly – PET lahve a plechovky. Díky němu by se k recyklaci mělo dostat více než 2,5 miliardy kusů nápojových plastových lahví a plechovek, snížit množství nevyužívaného odpadu a také zmenšit znečištění veřejných míst ve městech a obcích i volné krajiny.
„O zálohování petek a plechovek se diskutuje velmi dlouho, ale teprve naše vláda našla odvahu představit postupné kroky k zavedení systému do praxe. Náklady na jeho zavedení i provoz ponesou výrobci a dovozci nápojů, občané jen zaplatí vratnou zálohu za obal, která se jim zase vrátí bez ohledu na to, zda budou nakupovat ve velkém supermarketu, malém obchodě nebo na internetu. Díky tomu bychom měli být schopni do pěti let od zavedení systému vrátit do života 90 % plastových lahví a plechovek, čímž také splníme naše evropské závazky. Cirkulární ekonomika je budoucnost a zálohování je její součástí,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Jsem rád, že konečně neřešíme, zda zálohovat, nebo ne, ale řešíme jak,“ doplnil ministr s tím, že novela povede ke snížení volně pohozeného odpadu v přírodě, což je podle něj jeden z hlavních důvodů, proč je třeba zálohování zavést. „Zkušenosti ze Slovenska ukazují, že po zavedení zálohového systému došlo k výraznému omezení výskytu pohozených obalů od nápojů v přírodě,“ dodal Hladík. „Když sečtu všechny benefity zavedení zálohového systému je jasné, že tím prospějeme zejména našim dětem, nastupující generaci,“ doplnil Hladík.
Ministerstvo životního připraví návrh změny zákona o obalech, který chce v paragrafovém znění představit do konce letošního roku. Nejdříve by tak systém zálohování mohl začít fungovat v polovině roku 2025.
Zálohy by se měly týkat všech nealkoholických nápojů v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry a alkoholických nápojů do 15 % alkoholu v plastových lahvích. Dále také všech nealkoholických nápojů v plechovkách o velikosti 0,1 až 3 litry a nápoje s obsahem do 15 % alkoholu v plechovkách. Výjimky se týkají obalů od mléka a mléčných výrobků, nápojů nad 15 % alkoholu a jednorázových skleněných nápojových obalů, které se zálohovat nebudou. Celkově by podle odhadů mohlo ročně systémem projít zhruba 2,5 miliardy kusů PET a plechovek.
„Zákazníci budou s PET lahvemi nebo plechovkami zacházet podobně jako dnes se zálohovaným sklem. Při nákupu zaplatí zálohou, která bude stejná jak pro lahve, tak pro plechovky. Její přesná cena bude určená vyhláškou k zákonu, návrh počítá s výší 4-5 korun. Při vracení nápojových obalů nebude nutné je nijak vymývat, důležité je, že se vrátí včetně etikety, nezdeformované a nesešlápnuté, aby šlo naskenovat jejich unikátní EAN kód,“ vysvětlil ministr Hladík.
Pro obchodníky bude povinné nabídnout místo pro vracení PET a kovových obalů v prodejnách nad 50 metrů čtverečních, zároveň takové místo musí nabízet všechny čerpací stanice nad 50 metrů čtverečních. Dohromady by mělo jít o přibližně 11 tisíc sběrných míst. Povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i on-line prodejci. Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny a obce, ale i například stánky, školy nebo jednorázové akce. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude ani povinné ani dobrovolné místo odběru, ho povinně zřídí operátor systému. Díky tomu bude systém dostupný pro naprostou většinu obyvatel.
„Klíčové z pohledu ministerstva je, aby se odpad co nejvíc využíval jako zdroj. Zavedení zálohového systému proto nesmí nijak narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho. Zároveň nesmí zásadně poškodit obce, ani narušit trh s vytříděnými surovinami. Obce, které kvůli zálohování přijdou o část zisku z prodeje vytříděných materiálů, budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa a také budou příjemci části peněz z nevyzvednutých záloh,“ dodává David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP.
Fungování celého systému bude zajišťovat jeden centrální operátor. Ten bude fungovat na principu tzv. rozšířené odpovědnosti výrobců, podobně jako při zpětném odběru pneumatik nebo vysloužilé elektroniky. Členy tohoto systému se stanou dovozci, výrobci a prodejci, kteří dohromady dodávají na trh nejméně 80 % obalů podléhajících zálohování. Operátor požádá o autorizaci, kterou uděluje MŽP na předem vymezenou dobu. Ministerstvo také bude kontrolovat jeho činnost.
Prioritou pro MŽP je předcházení vzniku všech odpadů, tedy i jednorázových nápojových obalů. Tomu odpovídá také Strategický rámec cirkulární ekonomiky ČR 2040 (Cirkulární Česko 2040).
Z MŽP putuje dlouhodobě významná finanční podpora na rozvoj odpadového a oběhového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Jednou z prioritních oblastí je právě podpora materiálové recyklace odpadů. V období 2014-2020 podpořil program projekty materiálové recyklace plastových odpadů za téměř 433 mil. Kč, o celkové kapacitě více než 93 tis. tun/rok.
V novém programovém období OPŽP 2021–2027 je na investice do odpadového a oběhového hospodářství vyčleněno celkem 7,1 mld. Kč.
Jednou z priorit je podpora vysoce kvalitního třídění a dotřiďování a materiálová recyklace odpadů.
MŽP rovněž podporuje rozvoj odpadové infrastruktury, což opět přispívá k vyšší poptávce po produktech z recyklovaných materiálů a zároveň k využití plastového odpadu. Například 24. výzva „Prevence vzniku odpadů“ bonifikuje vyšší mírou dotační podpory projektové žádosti na pořízení kompostérů vyrobených z recyklovaného materiálu.
K podpoře přechodu na principy oběhového hospodářství přispívá rovněž Operační program Spravedlivá transformace (OPST 2021-2027), který se zaměřuje na podporu inovativních projektů oběhového hospodářství v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji.
Základní východiska právní úpravy
- Nastavení povinných ambiciózních cílů sběru zálohovaných nápojových obalů
- Systém umožní pouze minimální výjimky
- Zálohované obaly budou jasně identifikovatelné a označené
- Místa odebírající zálohované obaly budou jasně určitelná
- Spotřebitelé mají jasné a srozumitelné informace k zálohovaným obalům
- Transparentní a nediskriminační systém zálohování
- Transparentní výběr operátora systému
- Operátor systému bude jen jeden
- Systém umožňuje rovný přístup a spravedlivé podmínky všem hospodářským subjektům, které se chtějí stát jeho součástí, za předpokladu, že uvádějí na trh obaly, které patří do typu nebo kategorie obalů zahrnutých do systému
- Stanoveny budou dostatečné požadavky na finanční způsobilost operátora systému
- Operátor systému poskytuje všem zapojeným subjektům a státní správě veškeré potřebné informace a pravidelně reportuje požadované údaje
- Neplnění povinností bude sankcionováno. Výše sankcí bude odrazující
Další informace najdete na stránce Zálohování.
Ke stažení:
Shrnutí zálohovacího systému v letáku (pdf)
Je dobře, že MŽP už neřeší, zda zálohový systémano nebo ne, ale jak
Iniciativa Zálohujme oceňuje, že současné Ministerstvo životního prostředí (MŽP) podniká faktické kroky k zavedení plošného zálohového systému v ČR, který zahrne i nápojové PET lahve a plechovky, a dnes představilo první teze, jak by měl systém fungovat. Technické detaily návrhu MŽP nechá iniciativa Zálohujme odpovědně posoudit spolupracujícími odborníky. Zatím iniciativa poukazuje na to, že dvě její nezávislé odborné studie doporučují zálohu ve výši 3 Kč, na níž jsou spotřebitelé zvyklí u většiny skleněných zálohovaných lahví, zatímco návrh MŽP předpokládá výši 4-5 Kč.
Téma zálohování nápojových PET lahví a plechovek uchopila iniciativa Zálohujme v lednu 2018, od té doby nechala zpracovat několik odborných studií k zálohovému systému, sdružuje pestrou škálu členů od výrobců nápojů, odborníků na cirkularitu a akademiků přes neziskové organizace až po kulturní instituce nebo významné osobnosti, a přitáhla desítky tisíc příznivců z řad veřejnosti. Jsme rádi, že úsilí iniciativy Zálohujme a zapojení jejích podporovatelů přispěly svým dílem k zahájení přípravy potřebného zákona.
Chválíme MŽP za to, že už „neřeší, jestli zálohy ano nebo ne, ale jak“. Jsme připraveni zapojit se do práce ministerstvem avizované expertní skupiny a budeme se dál zasazovat o spuštění zálohového systému v podobě, která bude v maximálním souladu se závěry našich odborných studií*, přičemž konečným cílem je pro nás co cirkularita nápojových PET lahví a plechovek. Spuštění plošného zálohového systému totiž jednak výrazně sníží littering těchto dosud nezálohovaných nápojových obalů, ale zároveň tím vznikne jeden ze tří pilířů podmiňujících nastartování cirkularity spotřebitelských obalů v nápojovém průmyslu (dalšími je ekodesign těchto nápojových obalů a recyklace z lahve do lahve, resp. z plechovky do plechovky).
Technické detaily zálohového systému, jak jej nyní MŽP navrhuje, necháme v příštích týdnech odpovědně posoudit našimi spolupracujícími odborníky. Zatím vyslovujeme výhradu vůči návrhu výše zálohy. Dvě námi zadané odborné studie*, které zkoumaly optimální parametry zálohového systému pro ČR, došly shodně k závěru, že rozumná výše zálohy je 3 Kč.
Jednak jsou na ni spotřebitelé v ČR zvyklí z dobře fungujícího systému vratných skleněných lahví, zároveň při porovnání výší záloh za nápojové PET lahve a plechovky v zemích s funkčním zálohovým systémem je záloha 3 Kč velmi blízko hodnotě spojené s 90% mírou návratnosti. Státy, ve kterých je záloha na některé či všechny obaly výrazně vyšší než ekvivalent 3 Kč, jsou zároveň ekonomikami s výrazně vyšší kupní silou na straně spotřebitelů, než je tomu v ČR.
*studie ke stažení: Eunomia 2018 a EEIP 2020
Iniciativa pro zálohování vítá závazek MŽP zavést zálohový systém v Česku, varuje ale před jeho zbytečným prodražením
„Oceňujeme, že Ministerstvo životního prostředí představilo parametry budoucího systému záloh na PET lahve a plechovky, díky čemuž systém získává konkrétní podobu i v České republice. Zálohový systém je osvědčeným řešením k dosažení cirkularity nápojových obalů a úspěšně funguje v Evropě i v desítkách dalších zemí po celém světě. Vítáme velký posun v diskusi i jasný závazek ze strany státu.
Těší nás, že i ministerstvo má zájem postavit systém, který bude pohodlný a srozumitelný pro spotřebitele. Je důležité, že chce zapojit také malé obchodníky, díky čemuž bude sběrná síť dobře dostupná, a že počítá také s rozumně nastavenou výší zálohy. Z dubnového průzkumu víme, že polovina Čechů při nákupu zohledňuje celkovou cenu nápoje včetně zálohy, přičemž každý druhý Čech si navíc nedokáže představit zálohu na nápojové obaly vyšší než 4 koruny.
Souhlasíme, že dobře nastavený zálohový systém je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Zabráníme tím plýtvání přírodními zdroji a snížíme spotřebu energie i uhlíkovou stopu těchto obalů. Jak potvrzuje čerstvá zkušenost ze Slovenska, zbavíme se také volně pohozených nápojových obalů v přírodě i na veřejných prostranstvích obcí a měst.
Z dostupných informací lze usuzovat, že v některých parametrech se ministerstvo vydalo jakousi českou cestou v rozporu s osvědčenými řešeními z jiných evropských zemí. To může vést ke zdražení i zdržení celého systému. V zálohových systémech v Evropě slouží nevrácené zálohy k investicím na jejich zlepšení pro spotřebitele, přičemž navrhovaná varianta v Česku předpokládá odvedení významné části mimo systém. Ministerstvo tak chce na zálohový systém přenést zodpovědnost za problémy způsobené pokřivením současného systému nakládání s obaly, což v konečném důsledku bude muset zaplatit spotřebitel. Zálohový systém funguje na neziskovém principu, neexistuje proto žádný důvod, proč by jakékoliv prostředky z něj měly financovat neduhy systému, který se přežil. Něco podobného se neděje nikde jinde v Evropě.
Aby systém přinesl veškeré enviromentální dopady, musí být ekonomicky soběstačný a jeho hospodaření vyrovnané. Věříme, že díky společné diskuzi se nám i v Česku povede takový systém nastavit,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.
