Lidé opět v hojném počtu „uklízeli Česko“. I od plechovek a PET lahví. Zálohování a účinná recyklace je přitom na stole. Parlament ji však ve vleku odpadových firem a na ni napojení politici blokují pokrok, který žádá většina veřejnosti. Dál tak budeme plnit krajinu odpadem a platit miliardové pokuty. Více ZDE

Co je to havarijní plán dle zákona o vodách a kdy je nutné jej vypracovat? Jak poznat, že máte v provoze látky závadné vodám? Vypracovává se jeden HP pro celý areál, ve kterém sídlí více společností, nebo si každá zpracovává vlastní? Co všechno je potřeba pro tvorbu HP a kdo mi s tím může pomoct? Jaké změny přinesla novela zákona o vodách z loňského roku? Odpovědi na tyto otázky a základní vhled do problematiky tvorby Plánu opatření pro případ havárie podle zákona o vodách plánu přináší nový díl podcastu INIVOR. Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube. Více informací o podcastu na webu https://www.inisoft.cz/inivor.

Související:

• INIVOR díl čtrnáctý: Nakládání se stavebními a demoličními odpady od roku 2025

• INIVOR díl třináctý: Textilní odpady od roku 2025 s Lukášem Killarem

• INIVOR díl dvanáctý: Obce a textil od roku 2025

• INIVOR díl jedenáctý: Časté chyby v ohlašování odpadů do ISPOP

• INIVOR díl desátý: Ohlašovací povinnosti z oblasti životního prostředí

• INIVOR díl devátý: Halloweenský speciál - příklady z praxe, které nás tento rok zaujaly

• INIVOR díl osmý: Povinnosti oprávněné osoby od roku 2025

• INIVOR díl sedmý: Povinnosti původce odpadu od roku 2025

• INIVOR díl šestý: Nakládání s odpady – povinnosti původce

• INIVOR díl pátý: Audit v oblasti ochrany životního prostředí

• INIVOR díl čtvrtý: ENVITA Obec

• INIVOR díl třetí: Povinnosti měst a obcí v odpadovém hospodářství

• INIVOR díl druhý: Kontroly v oblasti odpadů

• INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

Je mu osmnáct a na svém kontě už má celou řádku úspěchů a ocenění. Nyní k nim Tomáš Čermák z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd přidal další. Za sestrojení zařízení, které umí vyčistit vodu od škodlivých chemických látek, dostal cenu Earth Prize za udržitelnost životního prostředí. Na projektu spolupracoval s devatenáctiletou Annou Podmonickou ze Slovenska. Více ZDE
 

Výrazné snížení nákladů na odvoz a likvidaci čistírenského kalu si slibuje vedení radnice v Litovli na Olomoucku od nové solární sušárny, kterou vybudovala v areálu čistírny odpadních vod v okrajové části města. Zařízení si včetně DPH vyžádalo investici bezmála 119 milionů korun, z toho 77 milionů korun pokryla dotace. Čistírenský kal, který vzniká při čištění odpadních vod, se díky této investici pomocí slunečního záření přeměňuje na sušinu vhodnou pro energetické využití. Investice by se městu měla vrátit za pět let. Novinářům to dnes při slavnostním zprovoznění solární sušárny kalu řekl starosta Litovle Viktor Kohout (SNK Litovel). Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Kompostárna Jarošovice na Českobudějovicku spouští výrobu biometanu

Kompostárna Jarošovice na Českobudějovicku spouští výrobu biometanu. Rozšiřuje tak svou produkci a stává se první multifunkční stanicí v ČR, která se skládá z kompostárny bioplynové a biometanové stanice. Novinářům to řekl zakladatel projektu a společník Jiří Netík. Měsíční výkon stanice na biometan je zhruba 2000 MWh, což je v přepočtu necelých 200 metrů krychlových plynu. Více ZDE

Vysokému Mýtu se daří plnit podíl vytříděného komunálního odpadu

Vysokému Mýtu na Orlickoústecku se daří plnit podíl vytříděného komunálního odpadu. Obce mají ze zákona povinnost letos a až do roku 2029 vytřídit alespoň 60 procent, Mýto už vloni dosáhlo hodnoty 64,2 procenta. Ve zprávě radnice to uvedl místostarosta Jan Lipavský (Patrioti pro VM). Více ZDE

Česká republika představila nový expertní systém dendronet.cz, který poskytuje denně aktualizované mapy stavu lesních ekosystémů na celém území státu. Tento systém je výsledkem spolupráce vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) a Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity. DendroNetwork využívá moderní technologie, jako jsou dendrometry a monitoring meteorologických parametrů, k biomonitoringu lesů v reálném čase. Data jsou každých 12 hodin aktualizována a poskytují informace o stresu suchem, vitalitě a produkci lesních ekosystémů s prostorovým rozlišením 500 m. Tento nástroj umožňuje rychle reagovat na změny v lesních porostech a přijímat adekvátní opatření k minimalizaci škod. Více ZDE

Parlament vyzývá k přijetí opatření na podporu konkurenceschopnosti energeticky náročných průmyslových odvětví a k jejich přechodu na čisté průmyslové procesy.

Energeticky náročná průmyslová odvětví, jako je chemický, ocelářský, papírenský, cementářský a sklářský průmysl, mají zásadní význam pro hospodářství EU a pro úsilí o dekarbonizaci, uvádějí poslanci v usnesení přijatém ve čtvrtek 3. dubna 2025. Dodávají, že tato průmyslová odvětví jsou životně důležitá pro zaměstnanost a strategickou autonomii Evropy, ale čelí výzvám při přechodu na čistší technologie.

Usnesení zdůrazňuje potřebu nákladově efektivní transformace s využitím různých technologií s cílem snížit náklady na energii a zabránit vázání se pouze na určité technologie. Jádrem dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví je podle poslanců jejich elektrifikace.

Parlament upozorňuje na řadu překážek konkurenceschopnosti průmyslu EU, včetně rozdílů v cenách energií oproti světovým konkurentům a nestálých cen fosilních paliv. Neúplná energetická unie, regulační zátěž a složité mechanismy financování dále brání pokroku, zejména pro malé a střední podniky. Systém obchodování s emisemi je podle poslanců rovněž pod tlakem změn. Příjmy ze systému obchodování s emisemi jsou v jednotlivých členských státech navíc využívány nerovnoměrně. To vše brání podle EP zavedení odpovídající podpory pro dekarbonizaci průmyslu.

Zjednodušení povolování a řešení nekalé soutěže

Poslanci proto vyzývají k zefektivnění postupů udělování povolení v oblasti čisté energie, k provádění právních předpisů týkajících se uspořádání trhu s elektřinou, k lepší integraci energetického systému a k větším investicím do síťové infrastruktury. Měly by být prozkoumány další způsoby, jak oddělit ceny fosilních paliv od cen elektřiny. Poslanci dodávají, že analýza krátkodobých trhů by měla být posunuta do roku 2025 s cílem analyzovat alternativní možnosti uspořádání trhu.

Pro přilákání soukromých investic a podporu dekarbonizace při současném snížení závislosti na jiných zemích jsou podle nich zásadní jednodušší pravidla a dostupnost kritických a druhotných surovin.

Usnesení zdůrazňuje potřebu řešit nekalou celosvětovou hospodářskou soutěž prostřednictvím účinného provádění mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a vytvořit rozhodující trhy s čistými a oběhovými evropskými výrobky. Poslanci chtějí také podpořit dotčené pracovníky a regiony a zajistit, aby průmysl EU zůstal konkurenceschopný v celosvětovém měřítku a zároveň se dekarbonizoval.

Souvislosti

Usnesení vychází z předchozích zpráv a sdělení, včetně Draghiho zprávy, Lettovy zprávy, Dohody o čistém průmyslu a Akčního plánu pro cenově dostupnou energii, a poskytuje komplexní plán pro dekarbonizaci energeticky náročných odvětví v EU.

Dne 1. dubna 2025 přijala Komise celoevropské omezení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v hliněných terčích pro střelbu. Do přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 byla doplněna nová položka 50a, která se týká osmnácti PAU, které se od 22. dubna 2026 nesmí uvádět na trh nebo používat, samostatně nebo jako složky jiných látek, v hliněných střeleckých terčích, pokud obsahují více než 50 mg/kg (0,005 % suché hmotnosti hliněného terče) celkového množství všech uvedených PAU. PAU se nacházejí v pojivech (ropná smola), která se používá k výrobě hliněných terčů. Odhaduje se, že každoročně se při střelbě na hliněné terče uvolní do životního prostředí nejméně 270 tun těchto toxických, perzistentních a bioakumulativních látek a nové omezení sníží tyto emise o 99 %.

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise (EU) 2025/660

Nařízení Komise (EU) 2025/660 [ENG]

Každá chemická látka registrovaná podle nařízení REACH, nebo oznámená podle nařízení CLP, potřebuje svůj identifikátor. Pokud není chemická látka identifikována číslem ES a nebyla dříve oznámena nebo registrována, přiřadí chemické látce nové číslo v seznamu nástroj REACH-IT.

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) aktualizuje začátkem léta 2025 formát čísel v seznamu, protože čísla v aktuálním formátu brzy dojdou. Nový formát zachová aktuální délku, ale změní se z číselného na alfanumerický.

• Příklad současného formátu: 100-000-1.
• Příklad nového formátu: A00-001-5.

Společnosti možná budou muset přijmout opatření k přizpůsobení svých záznamových systémů mimo REACH-IT tak, aby vyhovovaly novému formátu. Čísla v seznamu přiřazená před změnou formátu nebudou nijak ovlivněna.

 

Evropská komise zveřejnila Rámec státní podpory na podporu dohody o čistém průmyslu (CISAF) doplní dohodu o čistém průmyslu tím, že stanoví, jak mohou členské státy navrhnout opatření státní podpory na podporu jejích cílů, a to na základě zkušeností s přechodnými ustanoveními rámce pro dočasné krize a přechod (dále jen „TCTF“) (tj. oddíly 2.5, 2.6 a 2.8 TCTF). Jakmile bude CISAF přijat, nahradí TCTF a má být v platnosti do 31. prosince 2030 a nabídne tak delší plánovací horizont pro členské státy a předvídatelnost a jistotu investic pro podniky.

Dokument ke stažení:

EU 60_25 EK_CISAF_draft_EC_communication

Pro Göteborg je ekologie dlouhodobě velmi důležitá. Druhé největší město ve Švédsku se v roce 2022 stalo prvním samosprávným celkem na světě, který si vzal speciální udržitelný úvěr SLL (Sustainability Linked Loans). Ten se váže na předem vyjednané každoročně splnění enviromentálních a sociálních cílů. V uplynulém roce se to ale městu ze sta procent nepovedlo a musí tak bankovní společnosti uhradit pokutu. Více ZDE

Tuzemská vinařství procházejí zásadní proměnou. Rostoucí zájem o bio vína motivuje vinaře ke snižování uhlíkové stopy i udržitelnějšímu přístupu k hospodaření. Ať už jde například o biodynamické pěstování hroznů či technologické inovace. Více ZDE

Prezident Trump plánuje zaměřit svou ekonomickou politiku na snížení výnosů státních dluhopisů prostřednictvím řízení inflačních očekávání. Klíčovým nástrojem tohoto přístupu má být zvýšení těžby fosilních paliv, které povede ke snížení cen energií a následně i k poklesu inflačních očekávání domácností. Tento přístup přitom reflektuje širší strategii Spojených států. Nová strategie USA se orientuje na podporu hospodářského růstu prostřednictvím cenové dostupnosti energií. V kontrastu s tím Evropská unie nadále prosazuje svou zelenou agendu a pomocí emisních povolenek (EU ETS) uměle zdražuje energie, čímž zvyšuje náklady nejen pro průmysl, ale i pro domácnosti a tím oslabuje konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Více ZDE

Česká inspekce životního prostředí dne 3. dubna 2025 rozeslala Oznámení o zahájení řízení o uložení opatření k nápravě týkající se lokality v obci Nelahozeves, na které se nachází odkrytá část tělesa skládky sudů se styreny. Zahájení řízení je výsledkem naplnění rozsudku Krajského soudu v Praze, který byl ČIŽP doručen 4. března 2025.

Rozsudkem bylo ČIŽP a Krajskému úřadu Středočeského kraje uloženo zahájit řízení o uložení opatření k nápravě ve vztahu k předmětné lokalitě do 30 dnů od doručení rozsudku. V rozsudku soud neurčil, který z uvedených orgánů má řízení zahájit. Vzhledem k tomu, že primárním cílem je rychlé vyřešení situace, tedy zakrytí části tělesa skládky a pokračování v projektu sanace staré ekologické zátěže, po seznámení se s rozsudkem a diskuzích s krajským úřadem se vedení řízení dobrovolně ujala ČIŽP.

S ohledem na skutečnost, že se jedná o správní řízení, nelze nyní předjímat, jaký bude výsledek.  Nicméně lze konstatovat, že žaloba a rozsudek soudu směřují k nápravě závadného stavu spočívajícího v kombinaci odkrytí části tělesa skládky společně s následným nezakrytím a ponecháním části tělesa skládky otevřené. Odkrytím a následným nezakrytím části skládky zde mohlo dojít k ohrožení životního prostředí, konkrétně ohrožení jakosti podzemních a povrchových vod v okolí. Samotné odkrytí tělesa skládky bylo v pořádku, neboť proběhlo v rámci naplňování schváleného projektu sanace staré ekologické zátěže (vymístění skládky sudů se styreny), problémem však bylo zanechání části tělesa skládky nadále otevřené po tom, co sanační firma jednostranně přestala sanační projekt dále realizovat, a nedošlo k překrytí otevřené části tělesa skládky. Případná uložená opatření proto budou směřovat k odstranění tohoto závadného stavu.

Žaloba a rozsudek nesměřují k řešení vymístění staré ekologické zátěže v obci Nelahozeves, kterou tvoří celá skládka styrenových sudů ukládaných na lokalitě již od 60. let minulého století. Samotná sanace lokality, tedy vymístění staré ekologické zátěže, je procesem administrovaným Ministerstvem financí v režimu tzv. ekologických závazků státu. V tomto ohledu ČIŽP není kompetentním orgánem, který má tento proces na starosti. ČIŽP v tomto procesu plní roli pouze kontrolního a dozorového orgánu.

 

Národní centrála proti organizovanému zločinu ukončila práci na kauze možných daňových úniků největší odpadové firmy v zemi AVE CZ, webu iROZHLAS.cz to potvrdil dozorový státní zástupce. Společnost podle protimafiánské centrály nelegálním nakládáním s odpady připravila veřejné rozpočty o necelé čtyři miliardy korun. Kriminalisté případ vyšetřovali více než dva roky. Jedním ze spolumajitelů firmy je Daniel Křetínský. Více ZDE