Všechna povolení z oblasti životního prostředí, která dnes stavebník potřebuje, nahradí jedno razítko – jednotné environmentální stanovisko (JES). Díky němu se žadatelům zjednoduší povolování nejrůznějších typů stavebních i nestavebních záměrů, zároveň ale zůstane zachována ochrana životního prostředí i památek. Návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku doprovází novelu stavebního zákona, kterou předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj.

„Jednotné environmentální stanovisko přináší vyšší přehlednost a srozumitelnost pro stavebníky a investory i zrychlení povolovacích procesů, kterého se česká veřejnost dlouhodobě a oprávněně dožaduje. Dokázali jsme vypořádat všechny připomínky a najít shodu na zjednodušení stavební legislativy napříč vládou i kraji a profesními svazy," říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Nově tak podle návrhu zájemce o stavební povolení podá jednu žádost na kterémkoli stavebním úřadě nebo orgánu ochrany životního prostředí. Tím začne běžet lhůta pro vydání jednotného stanoviska, které v sobě integruje všechny požadavky na posouzení dopadů na životní prostředí podle až devíti zákonů. Zákon také počítá s možností požádat o tzv. předběžné koordinační jednání, díky tomu se stavebníci mohou vyhnout u složitějších staveb případnému zamítnutí žádosti kvůli tomu, že by projekt byl v rozporu s některým ze zákonných požadavků.

Přínosem Jednotného environmentálního stanoviska je i právní jistota pro stavebníky a investory. Povolovací orgány budou posuzování jednotlivých složek životního prostředí koordinovat, zatímco dnes posuzování často probíhá odděleně, navíc u různých správních úřadů.

Jednotné environmentální stanovisko v sobě zahrne správní akty obsažené v devíti různých zákonech z oblasti ochrany životního prostředí. Příslušným správním orgánem bude obecní úřad obce s rozšířenou působností, ve vybraných případech (např. v případě, že součástí bude výjimka z tzv. druhové ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny, u rozsáhlejších záborů zemědělské půdy podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu apod.) krajský úřad. Součástí JES může být i proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí u záměrů, které mu podléhají podle stávající podoby zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Dokument ke stažení:

Schéma Jednotného environmentálního stanoviska

Perzistentní organické znečišťující látky jsou obzvláště škodlivé. I když se tyto chemické látky v nových výrobcích již nepoužívají, stále se vyskytují v odpadu pocházejícím z některých spotřebních výrobků, jako jsou vodotěsné textilie, nábytek, plasty a elektronická zařízení. Pro účely oběhového hospodářství, v němž budou odpady stále více využívány jako druhotné suroviny, má zásadní význam stanovení nových mezních hodnot pro přítomnost perzistentních organických znečišťujících látek v odpadech. Více ZDE

Češi vyhazují výrazně více potravin, než subjektivně vnímají. Na konferenci o potravinovém odpadu to řekla Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity Brně. Z jejího výzkumu vyplynulo, že jeden člověk vyhodil loni v průměru 33 kilogramů potravin, respondenti ale tvrdili, že vyhodili měně než poloviční množství. K podobnému výsledku dospěl také výzkum Akademie věd, podle kterého lidé nedokážou správně odhadnout množství potravin, které vyhodí. Více ZDE

Keni se s nadsázkou říká textilní skládka Spojených států a Evropy. Do africké země se ze Západu dováží ročně na 200 tisíc tun nechtěného oblečení. Velká část je vyrobená z levných syntetických látek, kvůli kterým je i na chudých afrických trzích zboží neprodejné. Končí tak na místních skládkách nebo v řekách. Více ZDE

Více než čtyři pětiny lidí při přípravě jídla dbají na to, aby využily veškeré suroviny, a 62 procent má špatné svědomí, když jídlem plýtvá. V tiskové zprávě o průzkumu postojů k potravinovému odpadu to uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Více než polovina lidí se podle výsledků průzkumu domnívá, že potravinový odpad nepředstavuje problém pro životní prostředí. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) si Vás dovoluje pozvat na XXIII. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách, dále jen Fórum, které pořádá ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP), Ministerstvem zemědělství (MZe), Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) a Českou informační agenturou životního prostředí CENIA.

Smyslem Fóra je seznamovat širokou odbornou veřejnost s novinkami v oblasti nejlepších dostupných technik (BAT – Best Available Techniques), a zjišťovat zpětnou vazbu z průmyslu, zemědělství a dalších zainteresovaných orgánů a organizací. Na Fóru se každoročně scházejí odborníci zabývající se problematikou integrované prevence z dotčených státních orgánů, krajských úřadů vykonávajících státní správu v přenesené působnosti a členové národních technických pracovních skupin.

Letošní XXIII. zasedání Fóra se uskuteční v úterý 22. listopadu 2022 v budově Ministerstva průmyslu a obchodu (Na Františku 32, 110 15 Praha 1).

Organizační pokyny

• Pro účast na Fóru je potřeba zaregistrovat se prostřednictví vyplnění vyplnění přihlášky na XXIII. zasedání Fóra. Přihlašování probíhá do 15.11.2022.
• Vložné na akci není požadováno.
• Účast na akci nepotvrzujeme, zprávu Vám zašleme pouze v případě, že Vaši přihlášku nebudeme moci akceptovat.
• Akce se koná 22. listopadu 2022 v budově MPO (Na Františku 32, 110 15, Praha 1), jednací síň č. 239, I. patro.
• Registrace účastníků v den akce bude probíhat od 9:00 hod. do 9:30 hod., oficiální zahájení v 9:30 hod., předpokládaný konec akce do 14:30 hod.

Kontaktní osoba: Ing. Lenka Jankujová, jankujova@mpo.cz

Změna programu vyhrazena.

Se zvyšujícími se náklady na život se kromě úspor energií můžeme zaměřit i na samotný princip fungování ekonomiky. Místo nákupu, okamžité spotřeby a vyhození lze věci využívat opakovaně nebo sdíleně, tvrdí Pavel Zedníček z Institutu cirkulární ekonomiky. Více ZDE

Výsledky první zimní etapy měření čistoty ovzduší v Jihomoravském kraji ukazují, že ve městech je menší znečištění karcinogenním benzoapyrenem než ve vesnicích. Měření se uskutečnilo v 60 městech a obcích, zvýšená koncentrace této látky byla zjištěna ve 23 z nich. Nejvíce znečištění přitom pochází z nesprávného způsobu vytápění nebo z pálení nevhodných materiálů, řekl ředitel odborné divize z Centra dopravního výzkumu Roman Ličbinský. Více ZDE

Plastový odpad zanáší řeky i oceány a způsobuje dlouhodobé škody na životním prostředí. A ačkoliv je většina námi používaných plastů recyklovatelná, mnoho separačních procesů funguje pouze na jeden jejich typ. Lidský odpad je přitom tvořen složitou směsí různých druhů, jejichž recyklace může být složitá a nákladná. Řada současných procesů navíc vytváří produkty výrazně horší kvality, které samy o sobě recyklovat nejdou. I kvůli tomu je zatím nemožné dosáhnout u plastů oběhového hospodářství. Více ZDE

Výkonnost oběhového hospodářství v Rumunsku patří podle veřejných údajů analyzovaných odborníky na čistou recyklaci* k nejslabším v Evropské unii a do roku 2030 může soukromé a veřejné prostředí postupně přejít z lineární ekonomiky na model udržitelného rozvoje, podle Národní strategie pro oběhové hospodářství. Mezi plány, které úřady připravily, jsou také podpůrná schémata, jejichž prostřednictvím lze získat vládní a evropské fondy. Více ZDE

Parlament dne 19.10.2022 přijal postoj k návrhu pravidel EU, které jsou součástí balíčku Fit for 55, Cílem je urychlení zakládání dobíjecích a alternativních čerpacích stanic (vodíkových či elektrických) pro letadla, vlaky ale i nákladní a osobní automobily a tím podpořit zavádění udržitelných dopravních prostředků. Na hlavních silnicích EU by do roku 2026 měla být alespoň jedna dobíjecí stanice na každých 60 km pro elektromobily, pro autobusy a nákladní vozidla. Stanice pro dobíjení vodíku by měly stát na každých 100 km do roku 2028. Zároveň byl přijat postoj k návrhu pravidel pro užívání nízkouhlíkových a obnovitelných paliv v námořní dopravě, kdy emise skleníkových plynů u lodí s prostorností nad 5000 tun, jenž jsou odpovědné za 90 % emisí CO2, by se měly snížit v porovnání s rokem 2020 od roku 2025 o 2 %, od roku 2035 o 20 % a od 2050 o 80 %.

Aktualizovaná dopadová studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), která pracuje s posledními dostupnými daty z roku 2021, předpokládá navýšení celkových nákladů měst a obcí po zavedení záloh o 0,035 % za předpokladu, že by všechny náklady byly přeneseny právě na obce. Pokud by municipality tyto náklady převedly na své obyvatele, jde o růst nákladů o 14 korun na osobu a rok. Systém záloh přitom městům a obcím zajistí čisté ulice bez pohozených lahví a plechovek, méně přeplněných žlutých kontejnerů a narovnání podmínek současného sběru a třídění plastů.

„Na český trh se ročně dostane 1,65 miliardy PET lahví a 820 milionů plechovek. Stovky milionů jich v Česku stále končí na skládkách či ve spalovnách a v řadě případů znečišťují naše okolí,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodává: „Zálohový systém je funkčním řešením pro napravení této neutěšené situace. Zajistí jejich opakované využití pro výrobu nových nápojových obalů a pomůže městům a obcím v boji s volně pohozenými odpadky. Obaly od nápojů dostane do uzavřeného koloběhu, kde se stávají základem pro výrobu nových PET lahví a plechovek. To bohužel současný systém třídění zajistit neumí, a to přesto, že Češi jsou v třídění odpadu velmi zodpovědní.“ 

Města a obce hrají v systému nakládání s odpady klíčovou roli. Dopadová studie zavedení záloh na komunální rozpočty, kterou zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz, potvrdila, že ekonomické dopady zálohového systému na rozpočty měst a obcí nejsou překážkou k jejich zavedení. „V delším horizontu můžeme v souvislosti se zavedením zálohového systému na PET lahve a plechovky očekávat zcela minimální navýšení celkových nákladů obcí a měst, a to pouze o 0,035 %, což znamená 14 korun na občana a rok. Tento scénář předpokládá přenesení veškerých nákladů spojených s absencí PET lahví a plechovek v současném systému sběru a třídění na města a obce,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel pro výzkum v CETA.

Marginální dopady vyšly na základě dat roku 2021, který byl negativně ovlivněn pandemií covidu. Čísla se dokonce zlepšila oproti předešlému roku 2020, kdy propočet poukázal na potenciální zvýšení nákladů o 17 Kč na občana ročně, které představuje navýšení o 0,053 % v celkových ročních nákladech měst a obcí.

Aktualizace studie potvrdila také tzv. křížové financování materiálů. „Příjmy z vytříděných PET lahví nyní dotují sběr a třídění jiných typů plastů téměř čtvrt miliardou korun ročně. Pokud s tím něco neuděláme a podmínky nenarovnáme, i nadále bude většina obalů končit na skládce nebo ve spalovně. Stávající systém nemotivuje výrobce, kteří uvádí na trh jiné typy obalů, aby hledali lépe recyklovatelné alternativy, a nemotivuje ani provozovatele třídících linek, aby třídili a hledali další využití i pro jiné typy plastů než PET lahve,“ říká Havligerová. 

Po narovnání situace budou i ostatní výrobci vedeni k tomu vyrábět obaly z lehce recyklovatelných materiálů. „To je dobrou zprávu nejen pro recyklaci samotnou a všechny, kteří zodpovědně třídí, ale také pro obce, kterým v třídících kontejnerech zůstane materiál, jenž lze dále využít a recyklovat. Celkové dopady tak nakonec mohou být ještě mnohem nižší,“ dodává Havligerová.

Z průzkumů[1] vyplývá, že systém záloh většina Čechů vnímá jako funkční řešení. Zahraniční zkušenost dvanácti evropských zálohujících zemí potvrzuje, že motivační role zálohy skutečně přispívá k zásadnímu snížení litteringu, tedy množství pohozeného odpadu na volných prostranstvích obcí a měst, často až o 95 procent.

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

Evropská komise spolu s členskými státy zahájila konzultaci o dodavatelském řetězci polovodičů, která se skládá ze dvou průzkumů, jednoho pro dodavatele a druhého pro koncové uživatele polovodičů, a která bude otevřena do 11. listopadu. Průzkumy byly testovány s dobrovolnými společnostmi, které potvrdily, že jsou vhodné pro daný účel a nepředstavují riziko z hlediska důvěrných obchodních údajů.

Evropská komise bude analyzovat a rozpracovávat výsledky konzultace a spolupracovat s Evropskou expertní skupinou pro polovodiče (ESEG), aby navrhla další postup pro monitorovací mechanismus, který bude zahrnovat určení potenciálních vhodných ukazatelů včasného varování, aby bylo možné předvídat budoucí nedostatky v dodavatelském řetězci polovodičů a předcházet krizím v oblasti polovodičů.

Odkaz na konzultaci ZDE.

Tak jako každý rok tak i v tomto roce MŽP zveřejňuje údaje ohlášené do IRZ za ohlašovací rok 2021. Za tímto účelem byl v letošním roce připraven zcela nový nástroj fungující na platformě Microsoft PowerBI. Nástroj obsahuje pokročilé možnosti filtrování a zobrazování údajů na základě individuálních požadavků uživatelů (tj. Vás, široké veřejnosti). Do budoucna se počítá s rozšířením možností zobrazení ohlášených údajů (např. zobrazení ohlašování v čase na základě různých parametrů apod.). Údaje budou k dispozici v sekci "Vyhledávání v IRZ". Stávající vyhledávací nástroj, který zahrnuje ohlašovací roky 2004 až 2020, je i nadále k dispozici ZDE.

Nový Strategický plán společné zemědělské politiky na období 2023-2027 (Strategický plán SZP), který připravilo Ministerstvo zemědělství (MZe), se zaměří na udržitelné zemědělství a ekologické hospodaření s ohledem na životní prostředí. Celkem zemědělci, potravináři a lesníci prostřednictvím Strategického plánu SZP získají přibližně 200 miliard korun (asi 8 miliard eur) z evropského a národního rozpočtu. Materiál dnes schválila vláda.

„Strategický plán SZP jsme připravili podle aktuálních i dlouhodobých potřeb zemědělství, potravinářství a lesnictví, přičemž jsme se hodně zaměřili na ekologii. O podobě Plánu jsme už od začátku jednali se zainteresovanými institucemi a zástupci zemědělství, potravinářství a lesnictví. Nejvíce peněz nasměřujeme do podpory ekonomicky životaschopného zemědělství. Podpora funguje jako základní záchranná síť pro udržení konkurenceschopnosti našich zemědělců a pro zajištění dostatku potravin. Pomáhá vybalancovat nestálost zemědělských trhů a příjmů zemědělců v současné době,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Hlavní změnou v novém Strategickém plánu je zavedení podpory na první hektary ve výši 23 procent. Tato platba bude určena na prvních 150 hektarů všech zemědělských podniků, a to bez ohledu na jejich velikost. Chystané změny výrazně podpoří menší a střední zemědělce, tak, jak požadovala Evropská komise. Současně ale zajistí dostatečnou podporu i pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly.

„Naplňujeme tak programové prohlášení vlády, kdy jsme se zavázali, že budeme podporovat menší i střední zemědělské podniky a jejich prostřednictvím dobrou péči o půdu, krajinu a vodu. Prioritou je proto i ekologické zemědělství. Do roku 2030 chceme v ekologickém režimu spravovat čtvrtinu veškeré zemědělské půdy. Samozřejmě s přihlédnutím k aktuální situaci a potřebě zajistit obyvatelům dostatek kvalitních potravin,“ uvedl ministr Zdeněk Nekula.

Právě kvůli aktuální situaci, drahým vstupům (energie, krmiva), zdražování a invazi Ruska na Ukrajinu už EU některé plány upravila. Například umožnila v příštím roce výjimky, které ministr Nekula potvrdil. Na jejich základě bude možné osít i pole, která by jinak povinně kvůli ekologii musela ležet ladem. Zemědělci také nebudou muset v roce 2023 pěstovat na jednom pozemku jinou plodinu než v předchozím roce. Česká republika tak umožní zemědělcům zaměřit se především na pěstování plodin k dalšímu potravinářskému zpracování. Tyto výjimky se však nevztahují na tzv. ekoplatbu, Zemědělec, který o ni bude v roce 2023 žádat, musí naplnit všechny podmínky ekoplatby, včetně požadovaného procenta neprodukčních, tedy neosetých ploch.

Nový Strategický plán SZP počítá i se specifickou situací znevýhodněných (např. horských) oblastí a v citlivých odvětvích, nezbytných pro sociální a územní rovnováhu (např. chov skotu, pěstování ovoce, zeleniny a chmele). Dotace se použijí na zachování druhové pestrosti, boj proti erozi, na zadržování vody v krajině a přípravu na změnu klimatu.

„Chceme zlepšovat i životní podmínky zvířat, především ustájení skotu a prasat. Cestu vidíme v zavádění důslednějších preventivních hygienických opatření a také postupů, které budou zmírňovat stres ustájených zvířat. Podobně se zaměříme na prostředky na ochranu rostlin. A i když Česká republika nemá v rámci EU příliš vysokou spotřebu, budeme pracovat na jejím dalším snížení. Souvisejícím efektem bude zajištění nezávadné pitné vody bez pozůstatků pesticidů,“ řekl Zdeněk Nekula.

Nové zemědělské postupy budou v krajině patrné již od příštího roku. Zemědělci, kteří hospodaří na silně erozně ohrožených polích, nebudou moci pěstovat monokulturu (tedy jednu plodinu) na ploše větší než 10 hektarů. Budou muset pole rozčlenit ochrannými pásy, krajinnými prvky nebo prostřídáním více plodin. Podmínka se týká přibližně 4 % výměry orné půdy. Od roku 2024, kdy je plánováno výrazné rozšíření erozně ohrožených ploch, bude omezení platit na téměř 17 % výměry orné půdy.

Další ochranné pásy nově vzniknou podél vodních toků. Budou alespoň 6 metrů široké (s ještě vyšší podporou, pokud budou široké 12 metrů), oseté trávou a je na nich zakázané používat hnojiva a pesticidy. Kvalitě půdy napomůže nová podmínka doplňování organické složky do půdy, ať už to bude zapravením statkových hnojiv, kompostů, nebo například meziplodinami pěstovanými na zelené hnojení.

Nově budou zemědělci moci získat dotaci, pokud použijí postupy precizního zemědělství, a i nadále budou moci čerpat investiční dotace na technologie. Podpora rozšiřování těchto postupů do praxe bude jedním z klíčových faktorů rozvoje zemědělství, které bude šetrnější k životnímu prostředí, lépe ochrání přírodní zdroje, biodiverzitu a přispěje ke kvalitě a bezpečnosti potravin. Precizní zemědělství představuje také jeden z nástrojů, který přispěje k naplnění Zelené dohody. 

Strategický plán SZP zahrnuje také podporu podnikatelských aktivit s důrazem na zemědělskou prvovýrobu i následné zpracování zemědělské produkce, stejně jako motivaci vstupu mladých lidí do zemědělství. Podpora půjde rovněž do lesního hospodářství, kde je třeba reagovat na špatný zdravotní stav lesních porostů a zlepšit jejich odolnost.

Strategický plán SZP bude čerpat finance ze dvou zemědělských fondů EU. Z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) je pro ČR vyčleněno 4,275 miliardy eur na přímé platby, (asi 107 miliard korun) 5 milionů eur (asi 125 milionů korun) na sektor vína a 2 miliony (asi 50 milionů korun) na včelařství. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) podpoří rozvoj venkova částkou 1,296 miliardy eur (asi 32 miliard korun). Podle rozhodnutí české vlády bude podíl z národního rozpočtu přibližně 2,3 miliardy eur (asi 57 miliard korun). Celkem tak rozpočet Strategického plánu SZP dosáhne přibližně 8 miliard eur (asi 200 miliard korun).

Po projednání vládou bude Strategický plán odeslán k oficiálnímu schválení Evropskou komisí.
Strategický plán SZP je klíčovým nástrojem podpory zemědělského sektoru a venkova pro období 2023-2027. Stanovuje zemědělské, potravinářské a lesnické cíle, na které půjdou zemědělské dotace z evropských a národních zdrojů. Vychází přitom z potřeb rozvoje venkova a zvyšování kvality životního prostředí.

Precizní zemědělství je moderní způsob produkce potravin. Jde o ucelený systém agrotechnických opatření zavádějících takové metody a techniku, které umožní ekologicky, energeticky a ekonomicky nejlepší výsledky při zachování dlouhodobé udržitelnosti krajiny. Snahou je na co nejmenší ploše zajistit maximum produkce, a to při využití moderních technologií, jako jsou například navigační systémy (GPS, Glonass), dálkové průzkumy země, výnosové mapy, využívání bezpilotních dronů, zapojení autonomních robotů atd.

Zelená dohoda je iniciativa EU, jejímž hlavním cílem je dosáhnout, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální. Plán je snížit emise skleníkových plynů EU do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Obsahuje opatření ke snížení emisí, investice do špičkového výzkumu a inovací a ochranu přírodního prostředí.

Recykluje se asi čtvrtina nápojových kartonů – tetrapaků – a zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách. „Říká se, že Česko je třídící velmoc, s tím nesouhlasím. Nápojové kartony jsou jedním z dobrých příkladů, druhý je organický odpad. A není to jen o třídění, ale i o tom, co se s odpadem stane, když ho vytřídíme a odešleme k recyklaci,“ říká cirkulární ekonom Vojtěch Vosecký. I v zahraničí je podíl dalšího zpracování odpadů dvojnásobně až trojnásobně vyšší než u nás. Více ZDE