V Česku teď prakticky není možné najít místo, kde by nebyl problém s nedostatkem vody. Některý z pěti stupňů sucha platí podle dat projektu Intersucho na 98 procentech území. Pod normálním stavem jsou povrchové i podzemní vody, vysychají proto řeky a potoky a někde už z nich lidé nesmí odebírat vodu. A situace se nejspíš ještě zhorší. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Moravskoslezským krajem a pod záštitou Finského velvyslanectví uspořádalo ve dnech 15. a 16. 6. 2023 třetí ročník populární konference Cirkulární ekonomika v praxi, tentokrát s mottem Návrat ke kořenům. Místem pro letošní konání se cíleně stala Multifunkční hala Gong v Ostravě. V prostorách bývalého plynojemu, který zosobňuje příklad udržitelného podnikání v praxi, byl jednoznačně podtržen význam slova cirkularita. Online přenos konference, prezentace, fotografie a podcasty naleznete na nově vytvořené mikrostránce ke konferenci Cirkulární ekonomika v praxi.

Eurostat odhaduje, že v roce 2022 investovaly země EU asi 69 miliard eur do aktiv nezbytných pro poskytování služeb ochrany životního prostředí (EP). Tyto služby zahrnovaly čistírny odpadních vod, vozidla na přepravu odpadu, získávání půdy za účelem vytvoření přírodní rezervace nebo čistší zařízení pro výrobu s méně znečišťujícími emisemi. Více ZDE

V České republice bylo během prvního pololetí roku zprovozněno 45.197 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů (MW). Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok. Postupně roste průměrná velikost elektráren. Výsledky z pololetí novinářům představila Solární asociace. V ČR je přes 130.330 fotovoltaických elektráren s výkonem 2,97 gigawattu. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Polsko se stává evropskou solární velmocí. Vláda ve Varšavě plánuje odkup uhelných elektráren

Hliník, sklo a vzácné kovy. Solární panely lze recyklovat skoro celé

99 Větrných hůrek. V těchto obcích v Česku se větrníky opravdu vyplatí

Vědci vyrobili oboustranný solární panel

S ředitelem ČIŽP jsme mluvili mimo jiné o tom, proč ho funkce lákala, proč je ochoten vzdát se některých kompetencí, co ještě může udělat v otravě řeky Bečvy, o možnostech postihu Erika Geusse a jak se mu pracovalo s Alenou Schillerovou. Rozhovor čtěte ZDE

Údaje dokumentující úroveň znečištění ovzduší v České republice naměřené v posledních dvou dekádách (ČHMÚ 2000-2022) jednoznačně vypovídají o tom, že mezi nejproblematičtější znečišťující látky, jejíchž koncentrace v přízemním ovzduší často překračují stanovené imisní limity, patří prachové částice PM10, PM2.5. Tyto suspendované částice emitované ze spalovacích procesů navíc na rozdíl od ostatních plynných polutantů nereprezentují pouze jednu chemickou látku, nýbrž obsahují celé spektrum různých složek s vyšší či nižší mírou toxicity (Feretti et al. 2019), které jsou bohatě zastoupeny zejména na složitě strukturovaném povrchu těchto částic. Více ZDE

Pěstovat zemědělské plodiny a zároveň vyrábět elektřinu - vláda by podle ministerstva životního prostředí měla příští týden projednat novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která by takzvanou agrovoltaiku definovala. Dosud s ní zákony nepočítají. Více ZDE
 

Česká informační agentura životního prostředí vytvořila nový web pro prezentaci indikátorů udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj se snaží odstranit nebo zmírnit negativní projevy dosavadního způsobu vývoje lidské společnosti. Udržitelný rozvoj tak nebere v potaz pouze ekonomický růst, ale i společenské hodnoty a přírodní bohatství. OSN proto v roce 2015 přijala akční plán společných cílů udržitelného rozvoje Agenda 2030, který byl do českého prostředí transponován jako ČR 2030. K monitorování cílů byl vytvořen indikátorový rámec, který prezentuje nový web https://www.sdg-data.cz/.

Web je určený pro zájemce o udržitelný rozvoj z řad veřejnosti i odborníků a úředníků státní správy. Pro lepší orientaci ve stovkách záznamů nabízí web přístup k indikátorům udržitelného rozvoje jak hierarchicky, kdy jsou indikátory seřazeny od cílů, podcílů a klíčových oblastí po jednotlivé indikátory, tak i přes kategorie, atributy a štítky. K dostupným indikátorům je vytvořena vizualizace, připojená podkladová data ke stažení a metadata. Vizualizace jsou interaktivní, umožňují filtrovat data a vytvářet pohledy podle atributů. Web je dvoujazyčný v české a anglické verzi.

Zasedání konference smluvních stran Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech vloni v červnu v Ženevě rozhodlo o zařazení kyseliny perfluorhexansulfonové, jejích solí a sloučenin příbuzných mezi látky zakázané (zařazení do přílohy A této úmluvy), a to bez jakýchkoliv výjimek pro jejich výrobu a použití. Tyto látky se historicky používaly zejména v textiliích, nádobí s nepřilnavým povrchem a hasicích pěnách. Změnu úmluvy dnes schválila vlády, musí ještě projít parlamentem a nakonec být podepsána prezidentem republiky.

Příloha A úmluvy obsahuje chemické látky, které jsou obecně zakázané. Tyto chemické látky kvůli svým vlastnostem poškozují lidské zdraví a životní prostředí. Navíc jsou pro organismy, včetně člověka velmi těžko odbouratelné, a dochází proto ke kumulaci v jejich tělech. Za běžných podmínek se nerozkládají ani v životním prostředí, navíc se dálkově přenášejí, takže se pak vyskytují na místech, kde používány nebyly. Nedá se proto proti nim bojovat jinak než přijmout opatření na mezinárodní úrovni.

Kyselina perfluorhexansulfonová, její soli a sloučeniny příbuzné této kyselině se v České republice, ani v celé EU ve výrobě nepoužívají, mohou být přítomny pouze jako nečistota v hasicích pěnách na bázi fluoru a také v perfluoroktansulfonové kyselině (PFOS). Tu je dosud v EU povoleno používat jako látku minimalizující tvorbu zákalu při tvrdém pochromování. Využívá se zejména v letectví, strojírenství, zemědělství, těžebním nebo papírenském průmyslu. Česka se její použití přímo netýká, sloučeniny na bázi PFOS se při procesu tvrdého pokovování u nás již nepoužívají. Dopady přijetí zákazu PFHxS pro Českou republiku jsou proto dány především povinností jejich monitoringu v životním prostředí a zvláštním nakládáním s odpadem, kde mohou být přítomny.

Stockholmská úmluva má z hlediska vnitrostátního práva charakter prezidentské smlouvy. Přijetí změn úmluvy, včetně příloh, které jsou její nedílnou součástí, podléhá ratifikaci prezidentem republiky se souhlasem Parlamentu ČR.

Stručná informace ke Stockholmské úmluvě

Cílem Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy perzistentních organických polutantů (POPs), tedy toxických látek schopných dlouhodobě setrvávat v životním prostředí, přenášet se na velké vzdálenosti a kumulovat se v živých organismech. Úmluva byla sjednána v květnu 2001 pod patronací Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a vstoupila celosvětově i pro ČR v platnost 17. května 2004. V současné době má 186 smluvních stran, včetně Evropské unie.

Základním právním rámcem pro zákaz, omezení, odstraňování, zabránění výrobě, používání, snižování emisí, nakládání s odpady, resp. zásobami perzistentních organických polutantů je na úrovni Evropské unie přímo použitelné nařízení (EU) 2019/1021, které transponuje požadavky Stockholmské úmluvy do právního rámce EU.

Za účelem provedení rozhodnutí v Unii v souladu s rozhodnutím Rady Rozhodnutí Rady ze dne 14. října 2004 o uzavření Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách jménem Evropského společenství, kdy uvedené změny musí být reflektovány v legislativě EU do vstupu změny v platnost, Komise navrhla akt v přenesené pravomoci, kterým bude příloha I nařízení (EU) 2019/1021 změněna tak, aby zahrnovala PFHxS, její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS bez výjimek z výroby a použití. Do konce srpna 2023 je uvedený akt dostupný k případnému vyslovení námitek Evropskému parlamentu a Radě, poté bude zveřejněn a vstoupí v platnost několik dní po zveřejnění.

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2023/1464 ze dne 14. července 2023, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o formaldehyd a látky uvolňující formaldehyd. Nařízení vstoupí v platnost v srpnu 2023. Do přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 byla doplněna nová položka 77:

• Po dni 6. srpna 2026 se formaldehyd nesmí uvádět na trh v předmětech, pokud za zkušebních podmínek stanovených v dodatku 14 koncentrace formaldehydu uvolňovaného z předmětů na bázi dřeva a nábytku přesahuje 0,062 mg/m3 a pro jiné předměty přesahuje koncentrace formaldehydu 0,080 mg/m3.

• Po dni 6. srpna 2027 nesmí být formaldehyd uváděn na trh v silničních vozidlech, pokud za zkušebních podmínek stanovených v dodatku 14 koncentrace formaldehydu ve vnitřním prostoru uvedených vozidel přesahuje 0,062 mg/m3.

Současně byl doplněn dodatek 14, ve kterém jsou stanoveny zkušební podmínky pro měření koncentrace formaldehydu uvolňovaného z předmětů. Text nařízení v anglické i české verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2023/1464

Nařízení Komise (EU) 2023/1464 - ENG

Globální klimatická změna a s ní související velkoplošný rozpad smrkových a borových porostů na našem území v posledních dvou desetiletích přinutily vlastníky lesů začít měnit dřevinnou skladbu našich lesů a vysazovat lesy druhově pestřejší. Od vhodně zvolených směsí lesních dřevin lesníci očekávají vyšší produkci, zmírňování nepříznivého působení sucha a celkově vyšší odolnost takových porostů vůči probíhajícím nepříznivým projevům klimatických změn. Více ZDE

Nová studie z Cardiff University Water Research Institute se rozhodla prozkoumat zajímavý a zatím celkem opomíjený obor: kolik CO₂ vyprodukuje běžné akvárium v domácnosti. Výsledkem je, že tento oblíbený koníček se může podílet až na 12,4 % emisí CO₂ a až 30 % spotřeby vody v domácnostech! Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo novou výzvu v programu Regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití. Pro žadatele, tedy zástupce obcí, měst a krajů z celého Česka, je připraveno celkem 160 milionů korun. Příjem žádostí probíhá od 13. 7. 2023 až do vyčerpání alokace.

 „Navazujeme na úspěšnou loňskou výzvu, díky které získalo finanční prostředky na revitalizaci nepoužívaných prostor 21 projektů. Ty si rozdělily částku 550 milionů korun z Národního plánu obnovy,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Nová výzva přináší žadatelům ještě příznivější podmínky. Ti tak mohou získat až 80 milionů korun na jeden projekt, přičemž dotace pokryje až 50 % celkových způsobilých výdajů. Prostředky tedy budou moci získat i na větší investiční záměry."
Výzvu vyhlásilo ministerstvo 13. 7. 2023 a žadatelé se opět mohou hlásit s multifunkčními projekty, kde převažuje podnikatelské využití. V revitalizovaných brownfieldech mohou obce vytvořit kanceláře, dílny, sklady nebo prostory pro drobné služby, restaurace apod. Možná je také výstavba obecních bytů.

 „Revitalizace a podpora brownfieldů je klíčovým krokem směrem k udržitelnému rozvoji naší země. Tím, že přetváříme minulost, vytváříme prostor pro budoucnost. Transformace brownfieldů na atraktivní a udržitelné projekty bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, zaměstnanost a ekonomický růst regionu. Zároveň přináší obyvatelům nové příležitosti,” říká Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací na MPO pověřen řízením agentury CzechInvest.

„Výzva je tentokrát průběžná, což znamená, že projekty budou přijímány a hodnoceny postupně. Ve chvíli, kdy projekt splní veškeré podmínky programu, bude mu udělena dotace. Stále však platí, že obnova brownfieldů musí být dokončena do konce roku 2025, proto je hledisko času pro nás rozhodující. Výhodu tedy budou mít projekty s již vydaným stavebním povolením,“ říká Jana Hana, vedoucí oddělení brownfields na MPO.

Podrobnosti k výzvě jsou na webu MPO.

Podpořit obnovu a revitalizaci zanedbaných a nevyužitých lokalit v Česku má také nový web www.brownfieldy.cz, který agentura CzechInvest a MPO nedávno společně spustily. Každý, koho toto téma zajímá, zde může najít inspiraci v podobě úspěšně revitalizovaných brownfieldů, přehled finanční podpory nebo aktuality z brownfieldového prostředí.

Na řece Bečvě nastala 20. září 2020 ekologická havárie, jejímž následkem došlo k masivnímu úhynu ryb přibližně na úseku 40 km. Veškeré poznatky týkající se havárie, které měla Česká inspekce životního prostředí (dále jen „Inspekce“) k dispozici, byly předány Policii České republiky. V současné chvíli probíhá v dané věci soudní řízení.

V souvislosti s havárií podaly na Inspekci v červnu roku 2021 – Český rybářský svaz, z.s. (místní organizace Hustopeče nad Bečvou), Arnika, z.s. a Vsetínské fórum, z.s. žádosti o uložení nápravných opatření podle zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o ekologické újmě“). Jako účastník správního řízení se následně přihlásila i právnická osoba Frank Bold Society, z.s.

Ve správním řízení bylo nutné posoudit, zda byla následkem havárie způsobena ekologická újma tak, jak je definována v zákoně o ekologické újmě. Konkrétně, zda kontaminace způsobila měřitelnou změnu na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlinách nebo přírodních stanovištích, která má závažné nepříznivé účinky na dosahování nebo udržování příznivého stavu ochrany takových druhů nebo stanovišť, resp. zda měla závažný nepříznivý účinek na ekologický nebo chemický stav vody v řece Bečvě.

Za tímto účelem si Inspekce v rámci správního řízení vyžádala znalecký posudek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a odborná vyjádření Povodí Moravy, s.p. a Výzkumného ústavu Vodohospodářského T. G. Masaryka. Z žádného z obdržených dokumentů nevyplynulo, že by v důsledku uvedené havárie došlo k naplnění zákonných znaků vzniku ekologické újmy. Na základě provedeného správního řízení tak byla Inspekce nucena podané žádosti zamítnout.

V současné době Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu zákona o ekologické újmě, která si klade za cíl odstranit současnou obtížnou aplikovatelnost uvedeného zákona a mimo jiné lépe definovat zákonný pojem „ekologická újm

Řada popelnic na různé druhy odpadu z ulic měst a obcí v brzké době zmizí. Pomůže tomu zavádění optických dotřiďovacích linek na separovaný odpad. Zůstane jen jeden kontejner na separovaný a druhý na směsný komunální odpad, řekl Právu ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatého Komisí k zjednodušení a aktualizaci pravidel EU týkajících se detergentů. Tato iniciativa přezkoumá nařízení (ES) č. 648/2004 o detergentech. Cílem je: snížení administrativní zátěže,    zajištění většího souladu s ostatními příslušnými právními předpisy a přizpůsobení právních předpisů o detergentech technickému pokroku. Vychází z nedávných hodnocení nařízení o detergentech v EU a z pravidel pro označování chemických výrobků, jakož i z kontroly účelnosti nejdůležitějších právních předpisů týkajících se chemických látek.

Dokumenty ke stažení:

EU 75_23 EK Návrh nařízení COM(2023)217

EU 75_23 EK Příloha

Mohlo by vás zajímat:

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k nebezpečným chemickým látkám – zákaz výroby chemických látek, které jsou v Evropské unii zakázány, na vývoz. Účelem této legislativní iniciativy je zavést mechanismus, který znemožní výrobu anebo vývoz některých nebezpečných chemických látek, které jsou v EU zakázány. Cílem je ochránit třetí země před negativními účinky těchto látek na lidské zdraví a životní prostředí. Tato iniciativa dále umožní sladit vnitřní a vnější politická opatření, zlepšit mezinárodní postavení EU a posílit důvěryhodnost jejích opatření. Splní se tím závazek přijatý ve Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek.

Dokument ke stažení:

EU 76_23 EK Nebezpečné chemické látky