Ve Sbírce předpisů ČR vyšla dlouho očekáváná Vyhláška č. 445/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 78/2022 Sb., a další související vyhlášky v oblasti odpadového hospodářství. Vyhláška ke stažení ZDE

O Vánocích se popelnice na papír plní rychleji než kdykoli jindy. Výkupní ceny sběrového papíru, tedy papíru určeného pro recyklaci, už jsou ale na svém minimu teď. Na vině je pokles kupní síly obyvatel i energetická krize. Nestabilní situace tak komplikuje ekologičtější a efektivnější využití této komodity. Problém registrují například Pražské služby, které zodpovídají za svoz, sběr a spalování odpadu v hlavním městě. „Průměrná prodejní cena vytříděného papíru za letošní září a říjen ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce klesla o zhruba 82 procent, což má zásadní dopad na celkovou ekonomiku odpadového hospodářství,“ sdělil Radim Mana, tiskový mluvčí Pražských služeb. Více ZDE

Uprostřed antiplastové horečky se hledala rychlá řešení náhrady plastů z ropy. Část firem přenesla pozornost k výrobě takzvaných bioplastů vyrobených na bázi přírodních polymerů. Objevily se příbory z cukrové třtiny, potravinové obaly z kukuřice, kelímky nebo fólie z kyseliny polymléčné (PLA). Společnosti nainvestovaly do výrobních technologií bioplastů obrovské prostředky. A výrobci i prodejci deklarují, že bychom se takových obalů měli snadno zbavit. Prostě se samy rozloží nebo se zkompostují. Mezi ekology však přibývá hlasů, že bioplasty často nejsou řešením. Naopak jsou v mnoha ohledech horší než klasické plasty. Jak je to možné? Důvodů je hned několik, vysvětluje Lenka Mynářová, členka expertního týmu Evropské komise pro mikroplasty, členka představenstva Institutu cirkulární ekonomiky a zakladatelka iniciativy No Greenwashing, jež se snaží přesvědčit firmy, aby mluvily pravdu o udržitelnosti. Více ZDE

Devátá částka v tomto roce obsahuje: Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o přijetí Záchranného programu krasce dubového (Eurythyrea quercus) v České republice, Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, kterým se oznamuje kódové označení vybraných údajů souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů a v neposlední řadě Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Aktuální číslo Věstníku naleznete ZDE.
 

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak ovlivňuje životní prostředí v okolí vašeho bydliště nedaleké letiště nebo cementárna? Nebo jste uvažovali nad tím, jak je na tom z hlediska znečištění ovzduší vaše město ve srovnání se zbytkem země? Odpovědi nejen na tyto otázky vám může poskytnout interaktivní mapa Climate Trace. Více ZDE

Módní průmysl patří mezi významné znečišťovatele životního prostředí. Problémem je především fast fashion, tedy rychlá móda. Jenže i takové značky si pomalu začínají uvědomovat, že udržitelnost hraje v očích zákazníka čím dál větší prim. Podle Stepana Vashkeviche, který se na problematiku udržitelnosti a nakládaní s textilem specializuje, je však důležité zůstat nohama na zemi. „Často dochází k tomu, že firma vypíchne pouze jeden aspekt udržitelnosti,“ říká Vashkevich v rozhovoru pro iDNES.cz. Více ZDE
 

ECOBAT se stává prvním kolektivním systémem v České republice, který získal oprávnění k provozování kolektivního systému pro zpětný odběr baterií a akumulátorů. ECOBAT nově může zastupovat výrobce a dovozce přenosných, průmyslových a startovacích baterií, kteří pro své legislativní povinnosti zvolí kolektivní plnění. Zároveň je oprávněn zajišťovat zpětný odběr všech baterií bez ohledu na to, zda jsou odebírány od spotřebitelů nebo od jiných konečných uživatelů (firmy, organizace, úřady apod.). Oprávnění bylo uděleno Ministerstvem životního prostředí na dobu neurčitou.

Spotřeba baterií rok od roku roste. Přibližně z 85 % budou využívány pro e-mobilitu, z dalších 13 % pro úložiště energie a jen ze 2 % ve spotřební elektronice. S nárůstem poptávky baterií jde ruku v ruce také rozšíření sběrné sítě, nutnost třídění baterií, bezpečnost a prevence při jejich skladování, a současně rozvoj a zefektivnění služeb, které nově ECOBAT nabízí.

ECOBAT svoje služby poskytuje také všem výrobcům a dovozcům registrovaným u kolektivních systémů (ASEKOL, ELEKTROWIN, RETELA) zajišťujících zpětný odběr a recyklaci vysloužilých elektrospotřebičů. Získané oprávnění umožní maximálně efektivní plnění povinností stanovených zákonem VUŽ i v této oblasti. Vzájemná a výjimečná spolupráce v ČR mezi kolektivními systémy se týká všech skupin baterií integrovaných do elektrozařízení. 

„Pro získání nového oprávnění jsme splnili veškeré zákonné požadavky vyplývající z nové legislativy,“ říká Kateřina Vránková ze společnosti ECOBAT. „Z udělení oprávnění máme velkou radost, ale je to jen začátek. Získání oprávnění je pro ECOBAT důležité k rozvoji nových služeb. Už v příštím roce nás neminou další výzvy spojené s připravovaným nařízením Evropské Unie, které mimo jiné přináší další rozšíření skupin baterií, ambicióznější cíle sběru a kvót recyklace a mnoho dalších povinností, takže nudit se rozhodně nebudeme.“ 

Za obdrženým oprávněním je minimálně dvouletá práce, a to nejen týmu ECOBAT. Do procesu se zapojilo přes 1400 výrobců, kteří podepsali smlouvu o kolektivním plnění pro všechny skupiny baterií. Velkou podporou jsou také spolupracující města a obce. „Ve velmi krátkém čase jsme společně vytvořili potřebnou veřejnou sběrnou síť pro startovací baterie. Poděkování určitě patří i dalším partnerům, bez kterých by projekt nebyl kompletní“, dodává Vránková.  

 

Komise 19.12. navrhla revidovat nařízení o klasifikaci, balení a označování chemických látek a zavedla nové třídy nebezpečnosti pro endokrinní disruptory a jiné chemické látky, které se nerozkládají v životním prostředí a mohou se hromadit v živých organismech nebo se dostat do pitné vody. Tímto chce dosáhnout lepší ochrany životního prostředí a lidí před nebezpečnými chemickými látkami. Toto nařízení také vyjasňuje označování pro chemické látky, které se prodávají online, což má za cíl usnadnit podnikání a volný pohyb směsí a látek v EU. Nové třídy nebezpečnosti mají zjednodušit přístup k informacím všem uživatelům, spotřebitelům, podnikům a pracovníkům s těmito chemickými látkami. Zároveň toto nařízení podpoří přechod evropského průmyslu na udržitelné chemické látky.


 

Součástí referenční dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF, angl. Reference Document on Best Available Techniques) jsou "Závěry o nejlepších dostupných technikách", které jsou souborem základních parametrů pro jednotlivá odvětví. Závěry o BAT jsou základním dokumentem pro povolování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, zejména pak pro stanovování emisních limitů.

Dne 20. prosince 2022 bylo v Úředním věstníku EU vydáno Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/2508 ze dne 9. prosince 2022, kterým se stanoví Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro textilní průmysl.

Revize referenčního dokumentu o BAT (BREF) pro textilní průmysl (TXT, angl. Textiles industry) započala v roce 2017. Závěry o BAT jsou součástí revidovaného dokumentu BREF TXT. Závěry o BAT pro textilní průmysl jsou platné od data vydání rozhodnutí Komise (EU) 2022/2508, zároveň od tohoto data platí čtyřletá implementační lhůta pro schválené emisní limity.

Dokument ke stažení:

• Závěry o BAT TXT (EU) 2022_2508 [pdf, 1222 kB]
• BAT conclusions (EU) 2022_2508 [pdf, 1210 kB]

Kvalita ovzduší v České republice se pozvolna zlepšuje a u většiny látek se snižuje rozloha území, kde jsou překračovány jejich imisní limity. Stále ale přetrvává vysoké množství emisí do ovzduší z vytápění domácností. Na vině je především lokální vytápění tuhými palivy, které zajišťuje více než třetinu tepla pro domácnosti. Problematické je zejména spalování uhlí, ale také materiálů, které nejsou pro vytápění vůbec určeny, říká Zpráva o životním prostředí za rok 2021, kterou dnes projednala vláda.

„Emise z vytápění domácností mají zásadní vliv na kvalitu ovzduší v sídlech. Ministerstvo životního prostředí proto podporuje výměnu zastaralých kotlů díky Nové zelené úsporám i oblíbeným kotlíkovým dotacím, které by měly kraje opět vypsat v příštím roce. Nově ale nejzranitelnější domácnosti s naším programem Nová zelená úsporám Light dosáhnou na investice do úspor energií, díky kterým mohou trvale snížit nejen své účty, ale i znečištění ovzduší,“ říká ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

V lokálních spalovacích zařízeních na tuhá paliva vzniká kvůli nedokonalému spalování, a to zejména při roztápění, množství tuhých částic, polycyklických aromatických uhlovodíků a dalších látek, které mají negativní vliv na zdraví obyvatel. Emise jsou vypouštěny na rozdíl od průmyslových provozů z nižších komínů, a proto nemají možnost se v okolním vzduchu rozptýlit. Lidé jsou tak vystaveni vysokým koncentracím znečišťujících látek, zejména prachu (pevné částice PM10, PM2,5) a benzo(a)pyrenu, což se podepisuje na jejich zdraví.

Tento druh znečištění ve městech a obcích sice klesá, stále ovšem relativně pomalu. U suspendovaných částic velikostních frakcí PM10 a PM2,5 bylo v roce 2020 dominantním zdrojem opět vytápění domácností, které v případě PM2,5 představovalo 71,1 % celkových emisí, v případě PM10 pak 55,3 % celkových emisí.

MŽP vedle dotační podpory na výměnu kotlů 1. a 2. emisní třídy, nabízí také dotace na snížení spotřeby energií pro domácnosti z programu Nová zelená úsporám. Nedávno navíc ministerstvo představilo dotaci s názvem Nová zelená úsporám Light, která cílí na rodiny seniorů a nejzranitelnější domácnosti. Lidé tak mohou provést rychlé a jednoduché zateplení domů a dostanou dotaci až do výše 150 tisíc korun. Příjem žádostí se odstartuje 9. ledna 2023.

Jak využívat zdroje na pevná paliva, zvláště v dnešní době energetické krize, poradí stránka MŽP jakspravnetopit.cz a jak optimálně snižovat účty za energie a zároveň šetřit ovzduší vysvětluje kampaň MŽP a MPSV ZkrotimeEnergie.cz.

Zpráva o životním prostředí 2021 letos vychází ve zkrácené verzi (v podrobném znění vychází jednou za dva roky) a zpracovává ji Česká informační agentura životního prostředí. Vizualizovaná data pro indikátory Zprávy o životním prostředí v interaktivní podobě jsou k dispozici na webovém portále envirometr.cz.

Výběr zjištění Zprávy o životním prostředí za rok 2021

Teplotně a srážkově byl rok bez výraznějších extrémů, nicméně dlouhodobě se růst průměrné roční teploty na území Česka zrychluje.

SUCHO

Půdní sucho nemělo na rozdíl od předchozích let plošný charakter a ve vyšší intenzitě zasáhlo pouze oblast jižní Moravy. Změna klimatu se projevovala nejen růstem průměrně roční teploty, ale také výkyvy teplot a srážek a také rostoucí extremitou hydrometeorologických jevů. V červnu 2021 zasáhlo jižní Moravu nejsilnější tornádo v historii Česka, které způsobilo oběti na životech a miliardové škody na majetku. (MŽP zasažené oblasti dotačně výrazně pomohlo s likvidací následků po kalamitě, obnově území včetně rekonstrukce vodovodů a kanalizací nebo sázení nové zeleně.)

EKONOMIKA

V roce 2021 i přes pokračující covidovou pandemii rostla ekonomika po jejím výrazném propadu v předchozím roce. Nárůst výroby, vyšší mobilita i větší spotřeba domácností zvýšily tlak na životní prostředí. Klesala materiálová i energetická náročnost ekonomiky. Podařilo se splnit cíl spotřeby primárních energetických zdrojů pro rok 2020 a nedošlo ani k překročení přísnějšího cíle stanoveného pro rok 2030.

KVALITA POVRCHOVÝCH VOD

Přestože v porovnání s rokem 2000 došlo ke zlepšení kvality povrchových vod, nadále byly některé úseky vodních toků hodnoceny jako silně nebo velmi silně znečištěné. V porovnání s rokem 2000 se díky technologicky lepšímu čištění odpadních vod podařilo ve vodních tocích zredukovat obsah amoniakálního dusíku a celkového fosforu.

KŮROVCOVÁ KALAMITA

Průběh počasí v roce 2021 zmírnil vývoj kůrovcové kalamity v lesích a vedl k meziročnímu snížení těžby kůrovcového dřeva. Stav lesů poškozených kůrovcovou kalamitou narušuje mimo jiné jejich schopnost vázat oxid uhličitý a představuje vážný problém při směřování ke klimatické neutralitě.

BIODIVERZITA

Zhoršovaly se ukazatele stavu biodiverzity a lesní a zemědělské krajiny, pokračovalo zmenšování přírodních biotopů a pokles početnosti ptačích populací.

PŮDA

Každoročně se snižuje rozloha zemědělské (zejména orné) půdy a zvyšuje se rozloha zastavěných ploch.

DOPRAVA

Většina spotřeby energie v dopravě pocházela stále ze spalování fosilních paliv. Znečišťování ovzduší dopravou v souvislosti s modernizací i legislativními požadavky postupně klesalo. Emise skleníkových plynů v z dopravy ale s výjimkou covidového roku 2020 stoupaly.

Rostla registrace nových vozidel na alternativní pohon, v roce 2021 přesáhl jejich podíl desetinu registrací nových osobních automobilů.

Zprávy o stavu životního prostředí v ČR za jednotlivé roky včetně r. 2021 jsou ZDE

Česká informační agentura životního prostředí zpracovala pro Ministerstvo životního prostředí další ročník tzv. krajských zpráv. Tyto zprávy jsou počínaje rokem 2015 (tedy počínaje zprávami o životním prostředí v krajích ČR za rok 2014) každoročně zpracovávány na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Krajské zprávy jsou společně se Zprávou o životním prostředí ČR předkládány pro informaci vládě a dále k projednání Parlamentu ČR. Zprávy o životním prostředí v krajích ČR 2021 jsou k dipozici ke stažení ZDE.

Během svého posledního zasedání v tomto roce výbor SEAC přijal stanovisko k návrhu ECHA na omezení uvádění na trh a používání látek obsahujících polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) v hliněných terčích určených pro střelbu, který byl předložen v říjnu 2021. Znamená to omezení uvádění na trh hliněných terčů pro střelbu, pokud by obsahovaly více než 0,005 % hmotnosti součtu koncentrací 18 látek PAU. RAC přijal stanovisko ke stejnému návrhu v září 2022.

Další výsledky jednání:

• RAC a SEAC přijaly čtyři stanoviska k žádostem o povolení použití oxidu chromového a dvě stanoviska ke zprávám o přezkumu povolení použití trichlorethylenu.
• RAC a SEAC dospěly k závěru, že návrhy na omezení předložené Francií ohledně uvádění na trh, opětovného a druhotného použití dřeva ošetřeného kreosotem nebo podobnými látkami a návrh na omezení předložený Německem týkající se uvádění na trh směsí a předmětů s bisfenolem A (BPA) a dalšími bisfenoly jsou v souladu s právními požadavky návrhu na omezení podle nařízení REACH. Šestiměsíční konzultace zúčastněných stran k oběma návrhům bude zahájena 22. prosince 2022.
• Výbor RAC přijal stanoviska k 10 návrhům harmonizované klasifikace a označení.
• RAC přijal dvě stanoviska k expozičním limitům na pracovišti (OEL) pro kobalt a anorganické sloučeniny kobaltu a pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).
• RAC přijal poznámku o stanovení odvozené úrovně, při níž nedochází k nepříznivým účinkům (DNEL) pro látku DOTE, která je na seznamu látek podléhajících povolení (příloha XIV nařízení REACH). Mělo by to pomoci žadatelům o povolení těchto látek.

Výbory RAC a SEAC dále podporují navrhované omezení olova ve střelách pro lov, venkovní sportovní střelbu a při rybolovu. Výbor SEAC přijal stanovisko a RAC přijal doplňující stanovisko, které se týká rizik pro lidské zdraví z olova v mase zvěře.

Stanoviska výborů RAC a SEAC budou v blízké době k dispozici na jejich internetových stránkách.

Dokument ke stažení:

• Celá zpráva ECHA [EN]

• Příloha ke zprávě [PDF] [EN]

• Řízení o omezení

• Žádosti o povolení

• Limitní hodnoty expozice na pracovišti

• Harmonizovaná klasifikace a označení (CLH)

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí v Odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice Ministerstva průmyslu a obchodu připravilo Souhrnnou energetickou bilanci státu v metodice Eurostatu za léta 2010–2021. Tato bilance byla připravena na základě dat zasílaných do Eurostatu prostřednictvím ročních mezinárodních energetických dotazníků sestavených z dat Ministerstva průmyslu a obchodu a Českého statistického úřadu a upravena především pro potřeby tvorby Národního energeticko-klimatického plánu a pro potřeby dalších státní institucí tak, aby byla zajištěna co největší vypovídací schopnost prezentovaných dat a jejich časová konzistentnost.

Publikace obsahuje zjednodušené souhrnné energetické bilance za jednotlivé roky 2010–2021, časové řady za roky 2011–2021 podle paliv, časové řady za roky 2011–2021 – primární zdroje/konečná spotřeba a porovnání Indikátorů Evropa 2020–2030 a hodnot souhrnné energetické bilance.

Interaktivní datová příloha obsahuje podrobná data a umožňuje volit různé parametry (např. jednotky, druhy paliv, konkrétní odvětví, atd.) a podle nich provádět výběry a přepočty.

Dokument ke stažení:

• Souhrnná energetická bilance státu v metodice Eurostatu za léta 2010–2021 [pdf, 4129 kB]
• Souhrnná energetická bilance státu v metodice Eurostatu za léta 2010–2021 [xlsx, 1029 kB]

In 2021, the EU’s circular material use rate (referred to as the circularity rate; the share of used material resources which came from recycled waste materials) reached 11.7%. This means that almost 12% of material resources used in the EU came from recycled waste materials. Více ZDE

Zástupci více než 160 států světa se v Montrealu dohodli na přelomovém plánu pro ochranu biodiverzity do roku 2030. Díky dnes přijatému Globálnímu rámci významně vzroste podíl chráněných území na souši i na moři, vznikne robustní zdroj financování ochrany živé přírody a postupně se sníží množství používaných pesticidů.

„České předsednictví má na svém konci být na co hrdé. Podařilo se nám vyjednat ambiciózní dohodu, o kterou Evropská unie celou dobu bojovala. Klíčové je, že finální text obsahuje jasně definované a měřitelné cíle, a především systém monitoringu, díky kterému dokážeme měřit skutečný pokrok,“ vysvětluje Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro vyjednávání v oblasti biodiverzity.

Globální rámec pro biologickou rozmanitost vytváří sytém, který přinese rekordní sumu na ochranu biodiverzity na celém světě. Z dnešních zhruba 100 miliard USD se suma zvýší až na 200 miliard USD ročně do roku 2030. To znamená i dvojnásobné navýšení prostředků od rozvinutých zemí pro ty rozvojové. Do roku 2025 by mělo být k dispozici nejméně 20 miliard USD a 30 miliard USD do roku 2030. V rámci Globálního fondu životního prostředí (GEF) vznikne nový, samostatný a flexibilní Globální fond pro biodiverzitu, který umožní rychlejší mobilizaci finančních prostředků.

Stejně tak se má výrazně snížit objem škodlivých dotací, které patří mezi hlavní příčiny poklesu biodiverzity. V praxi jsou to často vládní programy, které ve svém důsledku poškozují přírodu nebo vedou k neudržitelnému využívání přírodních zdrojů. Příkladem mohou být dotace na monokulturní porosty, které dostávají přednost před pestrou přírodu nebo dotace na chov konkrétních živočišných druhů.

Objem takto využívaných finančních prostředků klesne do roku 2030 až o 500 miliard USD. Takto uvolněné peníze mohou být naopak využity tak, aby podpořili hospodaření vhodné pro podporu biodiverzity.

Schválený rámec také obsahuje zásadní kroky ke zlepšení současného stavu přírody a krajiny. Do roku 2030 má být obnoveno 30 % poškozených ekosystémů, a to jak suchozemských, tak mořských. Dále má být 30 % celosvětové souše, vodních toků, pobřežních i mořských oblastí do roku 2030 ve správě ochrany přírody. Ke stejnému datu má na celém světě o polovinu klesnout využívání pesticidů. A velmi významná je dohoda na snížení nadměrných ztrát živin, které poškozují životní prostředí o polovinu. Díky tomu se nebudou do životního prostředí šířit látky jako je fosfor nebo dusík. Dalším cílem je snížení šíření invazních druhů nejméně o 50 % do roku 2030.

„Zásadně důležité je i to, že se podařilo prosadit principy, díky kterým by mělo dojít k obnově biodiverzity ve městech nebo běžně využívané krajině. Podstatně tak vzroste množství míst, kde se budou moct do krajiny vrátit a nerušeně rozvíjet dříve běžné druhy rostlin nebo živočichů. I proto musí postupně vzrůst podíl udržitelného zemědělství, rybářství nebo lesnictví,“ vysvětluje Miko.

Globální rámec pro biologickou rozmanitost je součástí Úmluvy o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity - CBD). Ta vznikla v roce 1992 a má tři základní cíle: zachování biologické rozmanitosti, udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů, které plynou z využívání genetických zdrojů. Smluvní strany jsou povinny inventarizovat a monitorovat biologickou rozmanitost, začlenit koncepty ochrany a udržitelného rozvoje do národních strategií a hospodářského rozvoje a zachovávat domorodé postupy ochrany přírody.

Rada a Evropský parlament se v neděli brzy ráno předběžně dohodly na revizi systému EU obchodování s emisními povolenkami. Díky obrovskému úsilí českého předsednictví se podařilo zpřísnit trh s emisními povolenkami a zajistit více finančních prostředků pro nejzranitelnější domácnosti. Taktéž dojde k vyrovnání konkurenčního prostředí mezi evropskými výrobci a dovozem z třetích zemí. Jde o poslední klíčové návrhy z balíčku legislativy Fit for 55, díky kterému má EU dosáhnout v roce 2050 klimatické neutrality.

Systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS 1) se dnes vztahuje na emise z elektráren, tepláren, rafinérií, železáren, oceláren, ze zařízení, která vyrábějí cement, sklo nebo papír a také na emise z letecké dopravy. Tyto sektory by měly nově snižovat emise rychleji, konkrétně do roku 2030 dosáhnout snížení o 62 % oproti roku 2005. Dosavadní cíl byl 43 %.

„Od počátku jsme chtěli vyváženou dohodu o změnách systému obchodování s emisními povolenkami a Sociálním klimatickém fondu dotáhnout ještě za našeho předsednictví. To, že se to podařilo, je obrovský úspěch. Umožní nám to splnit klimatické cíle v hlavních hospodářských odvětvích a zároveň zajistit, aby byli při přechodu na novou klimatickou politiku účinně podporovány nejzranitelnější domácnosti a malé podniky,“ říká ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Bylo dohodnuto postupné snižování množství emisních povolenek v průmyslových odvětvích zapojených v systému EU ETS 1. Ochrana průmyslu v podobě bezplatných povolenek se bude soustředit na zodpovědné podniky, které snižují svou energetickou náročnost a mají plán své zelené modernizace. Průmysl má jasnou perspektivu, kam by měl v příští dekádě směřovat, do jakých technologií investovat a do kterých naopak ne.

„Teplárenství má zajištěný nárok na dodatečných 30 % bezplatných povolenek, pokud bude mít plán přechodu na klimatickou neutralitu. Tuto výjimku vyjednala v červnu paní ministryně Hubáčková a nyní jsme ji v dohodě udrželi. Důležité je i to, že spalování odpadu nebude do ETS zahrnuto automaticky, ale až po řádné analýze a ČR bude moct takové zahrnutí odložit až do roku 2030,“ dodává ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Od roku 2024 bude také do systému emisních povolenek nově zahrnuta námořní doprava. Již dříve bylo schváleno také zpřísnění emisí pro letectví a postupné ukončení bezplatného přidělování povolenek v tomto sektoru.

Od roku 2026 bude současně postupně nabíhat zpoplatnění uhlíku v dovážených produktech, které zajistí zcela zásadní vyrovnání konkurenčního prostředí mezi evropskými výrobci a dovozem ze zemí bez klimatických opatření (nástroj CBAM). Všichni tak budou podléhat stejnému zpoplatnění emisí.

EU současně usiluje o to, aby snižování emisí bylo sociálně spravedlivé a dosahování klimatických cílů nezasáhlo nejzranitelnější skupiny obyvatel. Bylo proto dohodnuto zřízení Sociálního klimatického fondu.

„Cena za přechod k čistým energiím je pořád nízká proti tomu, co hrozí, pokud by klimatická opatření nebyla dostatečná. Změna klimatu ohrožuje především nejchudší skupiny obyvatel a na ty se musíme zaměřit. Sociální klimatický fond umožní i přímou podporu nízkopříjmovým domácnostem, uživatelům dopravy a malým podnikům. Jsem velmi rád, že se nám podařilo navýšit celkový objem fondu z 59 na 65 miliard eur,“ říká ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Sociální klimatický fond bude financován z nového doplňujícího systému obchodování s emisemi EU ETS 2, který bude od roku 2027 zahrnovat všechna fosilní paliva, tedy emise ze silniční dopravy, vytápění budov a ostatního průmyslu nezahrnutého pod EU ETS 1. Cílem je snížit emise v těchto sektorech o 43 % do roku 2030 (oproti 2005).

Z celkového rozpočtu Sociálního klimatického fondu půjde více než 50 miliard korun nízkopříjmovým domácnostem a dalších 50 miliard korun ze systému ETS 2 bude příjmem státního rozpočtu, který bude určen na klimatická opatření. Čerpání ze Sociálního klimatického fondu bude možné od roku 2026.

Systém ETS 2 vznikne, aby se více upřednostnily obnovitelné zdroje energie, které jsou mnohem šetrnější ke klimatu než fosilní paliva. Povolenky budou platit dodavatelé paliv na začátku dodavatelského řetězce, nikoliv domácnosti a koncoví zákazníci.

Dohodnutý návrh také obsahuje pojistky, aby byla v prvních letech zajištěna nízká cena díky měkkému stropu 45 euro za povolenku systému EU ETS 2 a také možnost spuštění tohoto systému odsunout, pokud budou přetrvávat vysoké ceny energií.

Domácnosti teď mají dostatek času provést investice s již existující dotační podporou na zateplování budov, čisté energie a využívání obnovitelných zdrojů jako je například Nová zelená úsporám (NZÚ) a NZÚ light. Cílem je zelená modernizace v předstihu, aby na domácnosti povolenky EU ETS 2 vůbec nedopadly.

K podpoře potřebných preventivních opatření bude možné bude možné kromě tohoto nového využít i stávající programy EU. ČR bude mít k dispozici posílený Modernizační fond, ve kterém bude v závislosti na ceně povolenky přibližně 400 miliard. Peníze půjdou na podporu obnovitelných zdrojů, rozvoj komunitní energetiky, zelenou modernizaci průmyslu a teplárenství, úspory energie v budovách a rozvoj modernizace dopravy a vodíkových technologií. Posílený je i Inovační fond s rozpočtem cca 60 miliard eur určený k podpoře průlomových technologií k urychlení dekarbonizace a přechodu na čistou energii.

Dnes dohodnuté návrhy jsou součástí balíčku Fit for 55. Jde o soubor legislativních opatření s cílem snížit v EU do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % oproti roku 1990 a dosáhnout klimatické neutrality EU v roce 2050. Nová pravidla byla zatím schválena politickou dohodu v rámci třístranných jednání mezi Evropskou komisí, Evropským Parlamentem a Radou EU. Nyní bude muset být ještě formálně přijata Radou a Parlamentem.