Nenápadné malé granulky, od pohledu plastové. Pro návštěvníky procházející kolem stovek pavilonů a stánků během listopadové klimatické konference v egyptském Šarm aš-Šajchu nic zvláštního. Jenže, v těch pár skleničkách na stole v izraelském pavilonu se dost možná skrývá materiál, který přinese světovou revoluci v nakládání s odpady. Zatímco většina zemí světa se snaží problematiku čím dál většího množství odpadů řešit jejich drahým tříděním, aby se aspoň část z něj dostala k recyklaci, izraelská firma UBQ Materials přichází s metodou, která je schopna zrecyklovat prakticky všechen odpad najednou. Je přitom jedno, že se v odpadu nachází směsice různých plastů, biologické hmoty či papíru. Z tohoto odpadového „guláše“ umí firma vytvořit nezávadný plast – UBQ materiál, který má využití skoro všude. Řada velkých výrobců už jej dokonce používá a mnoha lidem se možná dostal do rukou, aniž by o tom věděli. Více ZDE

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na dnešek dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla, které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Nástroj je navržen jako doplněk unijního systému emisních povolenek a má srovnat cenu emisí pro zahraniční výrobce s tou uvalenou na společnosti v EU. Více ZDE

Díky nové dotaci Ministerstva životního prostředí mohou obce ušetřit finanční prostředky a zároveň prospět životnímu prostředí. Pro žadatele je v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) připraveno pět set milionů korun z evropských fondů na projekty předcházení vzniku komunálních odpadů. Výzva podpoří pořízení domácích kompostérů, opakovaně použitelného nádobí i projekty re-use center. Výzvu představuje ministerstvo spolu se Státním fondem životního prostředí ČR. Příjem žádostí resort spustí ve středu 21. prosince 2022 a potrvá do konce příštího roku.

„Udržitelné nakládání s odpady patří mezi hlavní oblasti podpory z Operačního programu Životní prostředí. Ročně na hlavu každého z nás vychází v průměru 562 kg komunálního odpadu, což je obrovské číslo, které musíme snížit. Ministerstvo životního prostředí proto nyní posílá obcím další dotace například na budování míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů tzv. re-use center, která řeší opětovné použití věcí. Sem spadají například i stále více využívané nábytkové banky,“ uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Výzva má za cíl omezit také používání jednorázového nádobí a obalů a pomoci obcím, které chtějí pořídit pro své občany domácí kompostéry. Ty jsou určeny například pro občany, kteří žijí v rodinných domech se zahradou a jsou zapojeni do systému odpadového hospodářství obce.

Míra dotační podpory například v případě domácích kompostérů činí 70 %. Pokud se ovšem obec rozhodne pro pořízení “zelených” kompostérů (tj. takových, které jsou z velké části vyrobeny z recyklátu), získává ještě 15% bonus formou vyššího dotačního procenta. „Vyšší poptávku po výrobcích z recyklovaných materiálů jednoznačně podporujeme. Proto tomuto trendu věnujeme patřičnou pozornost i v novém programovém období OPŽP,“ dodává Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Zajímavostí aktuálně připravených dotací je novinka, kterou OPŽP zavádí. „Jdeme veřejné správě příkladem a zvýhodňujeme žadatele, kteří využijí recyklované výrobky nebo výrobky s obsahem recyklátu, taková podpora je v době energetické krize naprosto nezbytná. Cirkulární ekonomika ve veřejném sektoru potřebuje správné impulzy pro její zaběhnutí do každodenní praxe,“doplňuje ministr Jurečka.

Operační program Životní prostředí 2021-2027 běží od letošního srpna a za tu dobu v něm byly vyhlášeny již tři desítky konkrétních výzev – od podpory pro vodohospodářské projekty po rozvoj obnovitelných zdrojů na veřejných budovách. „S pestrou škálou výzev pro různé tematické oblasti počítáme i v novém roce. Zdůraznil bych například podporu komplexním projektům revitalizace budov v rámci veřejného sektoru s cílem snížit jejich energetickou náročnost a zlepšit kvalitu jejich vnitřního prostředí. Chybět nebudou ani výzvy zaměřené na realizaci přírodě blízkých opatření, která zadržují vodu v krajině i v sídlech a posilují tak jejich klimatickou odolnost,“přiblížil Petr Valdman.

Dokumenty k výzvě

Ještě letos by mohla skládka Celio na Mostecku získat povolení k likvidaci nebezpečných styrenů. Pracovníci České inspekce životního prostředí tam sudy s vysoce hořlavými látkami objevili minulý rok. Policie v souvislosti s případem stíhá devět lidí a dvě právnické osoby. Nový vlastník skládky chce styreny co nejrychleji zlikvidovat. Náklady odhaduje na desítky milionů korun. Více ZDE

V soutěži Anticena za nejbizarnější obal roku byly uděleny anticeny veřejnosti i odborné poroty. Nechtěného ocenění se tak dočkalo celkem 6 nejbizarnějších obalů. Na prvních třech místech ve volbě veřejnosti se objevily banány zabalené v plastu, krájená šťavnatá jablka a žitných chléb balený po jednotlivých krajících. Odborná porota zvolila také tři nejhorší obaly. Na prvním místě se umístila krájená šťavnatá jablka, na druhém místě skončila taška z kukuřičného škrobu, na třetím místě se umístil doplněk stravy v nadměrném obalu.

Jak probíhalo hlasování veřejnosti?
Odborná porota ze všech nominovaných obalů vybrala ty nejtypičtější a zároveň podle jejího mínění i nejhorší. Hlasování veřejnosti následně probíhalo mezi 12 vybraným obaly ve čtyřech nejdůležitějších kategoriích – nesmyslné, nadměrné, nerecyklovatelné a klamavé obaly.
Hlasování se zúčastnilo 880 lidí, kteří mohli udělit pouze jeden hlas. Veřejnost dala nejvíce hlasů těmto třem obalům:

1.    místo Balené banány - 350 hlasů
2.    místo Šťavnatá jablka - 226 hlasů
3.    místo Žitný chléb - 86 hlasů

Jak probíhala volba odborné poroty?
Odborná porota volila také své “favority”. Ty se v jednom případě dokonce shodují s volbou veřejnosti, a to u Šťavnatých jablek, kterým porota udělila první místo. Jedná se totiž o balení komodity, která se zcela běžně prodává bez obalu. To, že jsou jablka nakrájená a takzvaně „předpřipravená ke konzumaci“ z nich zároveň dělá produkt, který je nutné zabalit.  Dle zástupce odborné poroty, Vladimíra Kočího, je pravda, že může nastat situace, kdy je lepší mít ovoce nebo zeleninu zabalenou, což může být obstojným argumentem z důvodů hygieny či trvanlivosti. Následně však dodává: „V tomto případě obal udrží jablka také delší dobu čerstvá, ale prodloužení trvanlivosti by v případě nakrájených jablek šlo dosáhnout zcela logicky tím, že bychom jablka nekupovali nakrájená, ale vcelku.”

Druhé místo pak získala taška z kukuřičného plastu, na které by na první dojem nemuselo být vůbec nic špatného. Odborná porota se však shodla na tom, že právě proto je důležité upozornit na její záludnost a na problematiku bioplastů obecně. Například podle zástupce odborné poroty, Ivo Kropáčka, totiž tato taška ukazuje kukuřičný plast (bioplast) jako jednoduché a ekologické řešení, kterým lze nahradit jednorázové plastové igelitky. Bioplasty ale bohužel takovým řešením nejsou.

Třetí místo pak obsadil doplněk stravy v nadměrném obalu jako typický příklad špatného systémového nastavení. Podle zástupkyně odborné poroty, Michaely Thomas, je balení léků ohromným nešvarem celého segmentu a je to mnohem více systémové nastavení, které způsobuje nadměrná balení, než špatný záměr výrobce nebo prodejce.

Všechny anticeny byly uděleny za rok 2022. Jelikož je cílem soutěže především upozornit výrobce a prodejce, aby převzali odpovědnost za udržitelnost obalů, následovat bude právě komunikace organizace Zerowasters se zástupci firem o které bude organizace veřejnost průběžně informovat. “Další ročník soutěže odstartujeme hned se začátkem nového roku, kdy pro veřejnost opět spustíme možnost nominovat obaly, které je nadzvedávají ze židle. “ dodala Veronika Nováčková, lídryně Zerowasters.

Pro více informací o volbě Anticen a o celé soutěži, se dozvíte na www.bizarobal.cz, nebo na facebookové a instagramové stránce Zerowasters.
 

O Zerowasters

Tým Zerowasters je původní nezisková část organizace Bezobalu, která od samého počátku svou osvětovou činností podporoval vznik první bezobalové prodejny. I když ve svých aktivitách nyní pokračují pod novým názvem, cíl i vizi mají Zerowasters stále stejné. Žijí vědomý a radostný život bez zbytečného odpadu a rádi to učí i další zájemce o zero waste. Šíří osvětu, inspirují, vzdělávají o předcházení vzniku odpadu a organizují kurzy, kde předávají své znalosti a zkušenosti. Kromě Anticeny letos organizovali i Týden bez odpadu. Více o jejich projektech a tipech, jak na udržitelnější život, najdete na www.zerowasters.cz.

Americkým vědcům se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí při reakci spotřebovalo. S odvoláním na své zdroje o tom v pondělí informovaly listy Financial Times a The Washington Post, podle kterých oficiálně průlom v jaderné energetice americké ministerstvo energetiky oznámí v úterý. Více ZDE

Rada EU, Evropská komise a Evropský parlament se v pátek předběžně dohodly na novém nařízení o bateriích, které má zvýšit jejich udržitelnost a bezpečnost. Smyslem je zajistit, aby se využívaly více druhotné suroviny a EU se stala méně energeticky závislou. Nařízení se bude vztahovat na všechny baterie od těch v mobilních telefonech, automobilech, elekrokolech, elektrických vozidlech až po průmyslové baterie.

Výroba baterií má dnes vysokou environmentální stopu a využívá mnoho nových vzácných surovin ze zemí mimo EU, což způsobuje závislost na těchto zemích. Kvůli obsahu nebezpečných látek mohou baterie při nesprávném třídění a nakládání s nimi poškozovat životní prostředí. Některé odpadní baterie jsou dnes po skončení životnosti využívány minimálně, recyklace a druhotné zpracování materiálů jsou nedostatečné.

„Baterie jsou klíčovým aspektem přechodu EU na bezemisní způsoby dopravy. Vzhledem k tomu, že poptávka po bateriích vzroste do roku 2030 více než desetinásobně, musíme zajistit, abychom měli dostatek baterií a aby byly udržitelné v celém svém dodavatelském řetězci. Nová pravidla podpoří konkurenceschopnost evropského průmyslu a zajistí, že vyřazené baterie budou řádně sbírány a recyklovány tak, aby byly využity užitečné materiály a aby se do životního prostředí neuvolňovaly toxické látky,“ říká ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Nařízení o bateriích zajistí jejich udržitelnou výrobu, zlepší rozšířenou odpovědnost výrobců, zkvalitní sběr všech baterií, upřednostní vysokou míru recyklace a zvyšování obsahu druhotných surovin. Baterie se mají stát důležitým sektorem pro další zvyšování energetické nezávislosti EU, proto byla návrhu věnována enormní pozornost všech institucí.

U sběru odpadních přenosných baterií se Rada, Komise a parlament dohodly na cíli 63 % do konce roku 2027 a 73 % do konce roku 2030. Zaveden bude také zvláštní cíl sběru odpadních baterií z lehkých dopravních prostředků jako jsou elektrokola nebo elektrické koloběžky, a to 51 % do konce roku 2028 a 61 % do konce roku 2031.

Pokud jde o recyklační účinnost, u nikl-kadmiových baterií zavádí nařízení cíl ve výši 80 % do roku 2025 a ostatních odpadních baterií ve výši 50 % do roku 2025.

Výrobci také budou muset postupně navyšovat podíl recyklovaných složek u průmyslových baterií, startovacích baterií a baterií pro elektromobily. Nové cíle složení jsou zpočátku stanoveny na 16 % pro kobalt, 85 % pro olovo, 6 % pro lithium a 6 % pro nikl.

Velká diskuse byla vedena u minimální úrovně opětovného využití lithia, předběžná dohoda byla učiněna na hodnotách 50 % do roku 2027 a 80 % v roce 2031. Hodnoty ale mohou být změněny dle vývoje na trhu a dostupnosti lithia.

Nařízení také usnadní život spotřebitelům. Nově bude muset být každá přenosná baterie ve spotřebičích vyjímatelná a vyměnitelná přímo zákazníkem. Jakmile začne nařízení platit, výrobci budou mít 42 měsíců na to přizpůsobit tomu konstrukčně své výrobky. Baterie lehkých dopravních prostředků bude moci vyměnit odborník.

Změní se i povinné informace a označování výrobků. Každá baterie bude mít svůj „pas“ přístupný prostřednictvím QR kódu na baterii, který bude obsahovat informace o původu, uhlíkové stopě a technické údaje o složení a podílu recyklovaných složek.

Nová pravidla dále zpřísňují požadavky na výkonnost a trvanlivost baterií a řeší jejich bezpečnost. Bude zakázáno používat nebezpečné látky jako je kadmium nebo rtuť a další budou výrazně omezeny.

Nové nařízení o bateriích má velký význam s ohledem na očekávaný rozvoj elektromobility zejména v souvislosti s opatřeními EU v balíčku Fit for 55 pro snížení emisí a dosažení klimatické neutrality v roce 2050. Předpis nařízení nahradí stávající směrnici o bateriích z roku 2006 a doplní také legislativu o nakládání s odpady. Nařízení bylo prozatím schváleno politickou dohodou v rámci třístranných jednání mezi Evropskou komisí, Parlamentem a Radou EU. Nyní bude muset být ještě formálně přijata Radou a Parlamentem.

Uzavření předběžné dohody o tomto vysoce komplexním návrhu lze považovat za velký úspěch České republiky v rámci předsednictví v Radě EU.

Dokument ke stažení:

• Obecný přístup Rady k návrhu nařízení o bateriích a odpadních bateriích
• Návrh nařízení Komise o bateriích a odpadních bateriích

V kanadském Montrealu probíhá dvoutýdenní celosvětová konference o biodiverzitě, jejímž úkolem je podle Antonia Guterrese uzavřít mír s přírodou. „S tím, jak rostou naše znalosti o invazích, o invazních nepůvodních druzích, vidíme lépe i problémy, které biologické invaze způsobují. Hrozby, jež invaze představují pro přírodu, ekonomiku i zdraví, jsou velmi vážné a neustále sílí,“ říká profesor Petr Pyšek, biolog a ekolog invazí. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Zachraň karase - Karas obecný je příkladem druhu, u kterého by ještě před dvaceti lety nikoho nenapadlo, že by se mohl stát druhem ohroženým. Dnes je tomu jinak, tento obyvatel mokřadů i požárních nádrží z naší krajiny téměř vymizel. Více ZDE

Materiál „Návrhy na řešení opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí“ (dále jen „Ekoaudit“) předkládá Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Obecným cílem Ekoauditu je prověřování české legislativy v oblasti ochrany životního prostředí a snižování nadbytečné administrativní i finanční zátěže podnikatelů. V rámci Ekoauditu se zejména hodnotí, zda povinnosti vyplývající pro podnikatelské subjekty z předpisů na ochranu životního prostředí nejdou neodůvodněně nad rámec povinností vyplývajících z legislativy EU.

Dokument ke stažení:

• Předkládací zpráva

• Příloha č.1

• Příloha č.2

Dne 9. prosince se Rada dohodla na svém mandátu pro jednání s Evropským parlamentem o směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí. Znění směrnice tak zpřesňuje definici trestné činnosti proti životnímu prostředí, doplňuje nové druhy trestných činů, harmonizuje rovněž výše pokut pro fyzické osoby a vůbec poprvé i pro právnické osoby. Obecně by tak mělo dojít ke zlepšení nejen vyšetřování této trestné činnosti, ale i následnému trestnímu stíhání.

Cílem tohoto návrhu je zlepšit vyšetřování a stíhání trestných činů proti životnímu prostředí. Nové znění zpřesňuje definici trestné činnosti proti životnímu prostředí a doplňuje nové druhy trestných činů. Harmonizuje rovněž výše pokut pro fyzické osoby a vůbec poprvé i pro právnické osoby.

Namísto stávajících devíti trestných činů vymezených v evropském trestním právu jich aktuální mandát pro jednání definuje celkem dvacet, čímž rozšiřuje a upřesňuje rozsah zakázaných jednání, která poškozují životní prostředí. Mezi nově zahrnuté trestné činy patří mimo jiné nedovolené obchodování se dřevem, které významně přispívá k odlesňování v některých oblastech světa, nedovolená recyklace znečišťujících částí lodí a závažné porušování právních předpisů týkajících se chemických látek.

Pro fyzické osoby, které spáchají jeden z činů uvedených ve směrnici, jsou stanoveny tyto tresty:

• za úmyslně spáchané trestné činy, jež způsobí smrt osoby, trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let,

• za trestné činy spáchané přinejmenším z hrubé nedbalosti, jež způsobí smrt osoby, trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let,

• za jiné úmyslně spáchané trestné činy zahrnuté v daném návrhu, trest odnětí svobody s horní hranici trestní sazby nejméně pět let nebo nejméně tři roky.

U právnických osob návrh směrnice stanoví tyto pokuty:

• za nejzávažnější trestné činy maximální pokutu odpovídající nejméně 5 % celkového celosvětového obratu právnické osoby nebo případně pokutu ve výši 40 milionů eur,

• za jiné trestné činy maximální pokutu odpovídající nejméně 3 % celkového celosvětového obratu právnické osoby nebo případně pokutu ve výši 24 milionů eur.

Lze přijmout i jiná opatření, například uložit pachateli povinnost obnovit stav životního prostředí či nahradit náklady spojené se škodou na životním prostředí či mu zakázat přístup k veřejnému financování, odejmout jeho povolení a oprávnění.

Návrh kromě toho upravuje i poskytování nezbytné odborné přípravy těm, kdo jsou zapojeni do odhalování, vyšetřování a stíhání trestné činnosti proti životnímu prostředí, jakož i přidělení odpovídajících zdrojů. Obsahuje rovněž ustanovení o podpoře a pomoci pro osoby oznamující trestnou činnost proti životnímu prostředí, ochránce životního prostředí a osoby, které jsou trestnou činností proti životnímu prostředí dotčeny.

Trestná činnost proti životnímu prostředí je v celosvětovém měřítku jednou z nejvýnosnějších forem organizované trestné činnosti a má značný dopad nejen na životní prostředí, ale také na lidské zdraví. Je velmi lukrativní, ale je obtížné ji odhalit, stíhat a trestat.

Směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí byla přijata v roce 2008. Po posouzení provedeném v letech 2019 a 2020 Evropská komise dospěla k závěru, že účinek směrnice je jen omezený, neboť počet úspěšně vyšetřených případů, v nichž byl vynesen rozsudek, zůstává nízký. Uložené sankce byly kromě toho příliš nízké na to, aby byly odrazující, a ani přeshraniční spolupráce neprobíhala systematicky. Dne 15. prosince 2021 Komise předložila návrh, který má účinnost směrnice zvýšit.

Dokument ke stažení:

Směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí (obecný přístup)

Přijetím takzvaného Kjótského protokolu o snížení emisí plynů způsobujících tzv. skleníkový efekt skončila před 25 lety, 11. prosince 1997, konference OSN o změnách podnebí. Tento dokument určil závazné limity pro snižování emisí, ovšem neratifikovaly ho USA a k závazku snižování emisí se nepřipojily ani Čína nebo Indie. Podle dokumentu, který vstoupil v platnost v roce 2005, poté, co jej rok předtím ratifikovalo Rusko, měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Více ZDE

Instituce se dohodly na revizi nařízení ke sdílenému úsilí, Komise přijala revidovaný akční plán pro biologickou rozmanitost, Rada a EP našly shodu nad regulací emisí a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, Komise navrhuje parametry certifikace pohlcování uhlíku. Více ZDE

Rada a Evropský parlament uzavřely dne 7. prosince předběžnou dohodu o revizi pravidel systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) týkajících se leteckých odvětví a tato revize ETS je součástí balíčku „Fit for 55“. EU ETS se bude týkat letů v rámci Evropy, zatímco CORSIA se bude týkat mimoevropských letů do zemí, které se tohoto projektu účastní a to v období 2022 až 2027.

 V případě, že mimoevropské lety dosáhnou úrovně více než 85 % z roku 2019, budou muset být kompenzovány uhlíkovými kredity investovanými do snižování emisí v zemích účastnících se programu CORSIA. Jestliže CORSIA splní své cíle, komise předloží návrh na prodloužení čistého snížení emisí, jestliže však CORSIA dostatečná nebude, komise předloží návrh na rozšíření působnosti systému ETS na všechny lety v EHP. Rada a Parlament se dále také dohodly na vyčlenění 20 milionů bezplatných povolenek, které poslouží jako pobídka k využívání paliv, která jsou v krátkodobém horizontu slibnou cestou pro dekarbonizaci letectví.

Související:

TZ MŽP: Pokrok Fit for 55: Nová pravidla pro emisní povolenky v letectví schválena

Posledním tématem programu na podporu ochrany životního prostředí Norských fondů je monitoring a identifikace znečištění ovzduší na lokální úrovni. Státní fond životního prostředí ČR vyhlašuje výzvu SGS-2 „Svalbard“, která mezi žadatele rozdělí 25 milionů korun. Žádosti o podporu na projekty ochrany ovzduší je možné podávat od 9. prosince 2022.

Žadatelé z řad právnických osob mohou získat od 250 tisíc do 2,5 milionu korun na pořízení a instalaci senzorů kvality ovzduší či zajištění střednědobého lokálního měření s důrazem na problematiku lokálních topenišť. Podpora se vztahuje rovněž na zajištění doprovodného informačního zařízení, které umožňuje zaznamenávat a poskytovat data z prováděného monitoringu.

V České republice se s problémem využívání nevhodných typů tuhých paliv jako primárního zdroje energie potýkají velmi často například lidé v obcích v podhorských oblastech. V podzimních a zimních měsících čelí zvýšeným koncentracím znečišťujících látek, přičemž celkový nepříznivý efekt je umocněn okolním reliéfem. „Z Norských fondů poskytneme prostředky na instalaci monitorovacích senzorů, které umožní lépe porozumět podílu znečištění pocházejícího z vytápění domácností a napomohou vyhodnotit, o jak závažný problém se v konkrétní lokalitě jedná a případně zda jsou dosavadní opatření realizovaná v obci dostatečná,“ upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Zájemci mohou podávat žádosti o podporu prostřednictvím Agendového informačního systému SFŽP ČR na adrese zadosti.sfzp.cz. Příjem je otevřen od 9. prosince 2022 (12:00) do 9. února 2023 (12:00).

Bližší informace a dokumenty k výzvě

Ani po více než dvou letech není jasné, kdo zavinil ekologickou havárii na řece Bečvě, při které uhynulo přes čtyřicet tun ryb. Spěje vyšetřování k odhalení viníka, nebo spíše směřuje do ztracena? A co by měli politici nebo úřady udělat, aby se podobná situace pokud možno už nikdy neopakovala? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl Ivan Holoubek, chemik a toxikolog z Masarykovy univerzity. Více ZDE

Doporučujeme:

Soud projedná ekologickou havárii v Bečvě v lednu

Záznam ze semináře v PSP ČR: Dva roky záhad při vyšetřování havárie na Bečvě (8.12.2022)

Ostře sledovaný post šéfa České inspekce životního prostředí (ČIŽP) zůstává neobsazený. Kvůli kritice zásahu inspekce po více než dva roky staré ekologické havárii na řece Bečvě, při níž uhynuly desítky tun ryb, z úřadu tento týden odešel jeho dosavadní ředitel Erik Geuss, a ministerstvo životního prostředí tak hledá jeho nástupce. Do výběrového řízení se však přihlásili pouze čtyři kandidáti. Mezi nimi je současný ředitel oblastního inspektorátu Praha Václav Beroušek a náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský. Ministerstvo, které původně chtělo vybrat Geussova nástupce do 8. prosince, však nyní výběr zrušilo. Žádný z uchazečů podle úřadu neuspěl. HN znají jméno jednoho z favoritů druhého kola řízení. Více ZDE