Nová Ústřední komise pro sucho založená Ministerstvem zemědělství (MZe) ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) bude koordinovat práci krajů v obdobích mimořádného sucha. Zasednou v ní odborníci z několika resortů. Materiál zajišťující zřízení komise a její status projednala vláda.

Úkolem nově založené Ústřední komise pro sucho bude spolupracovat v době nedostatku vody s krajskými komisemi pro sucho. Sejde se, pokud ji o to požádá některý z předsedů krajské komise, nebo pokud bude stav nedostatku vody vyhlášený ve více krajích.

„Ústřední komise bude koordinovat opatření jednotlivých krajů, aby na sebe navazovala a vzájemně se doplňovala. Tím se podaří lépe zvládnout nepříznivé dopady sucha na větším území. Komise může například omezit nakládání s vodami, když to bude nutné. Další její pravomocí bude rozhodnout o mimořádné manipulaci na vodních dílech, která zajistí zvýšení průtoku ve vodních tocích nebo naopak zadržení vody. Komise také může v době sucha nařídit využití záložních vodních zdrojů, jako jsou třeba dosud nevyužívané vodní vrty,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Členů Komise je třináct a mimo zástupce MZe a MŽP v ní zasednou také odborníci z Ministerstva dopravy, obrany, průmyslu a obchodu, vnitra, zdravotnictví, Správy státních hmotných rezerv a Hasičského záchranného sboru. Podkladem pro jejich rozhodování bude Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody pro území České republiky. Práce v komisi je bez nároku na odměnu. 

Komisi bude v případě potřeby svolávat ministr zemědělství nebo ministr životního prostředí, kteří se budou ve funkci vždy po jednom roce střídat. Ústřední komise pro sucho byla založena na základě zákona o vodách.

Ministerstvo životního prostředí vydalo zářijové číslo Věstníku, který obsahuje: Metodiky samostatného oddělení bezpečnosti a krizového řízení „Systém indikátorů rizik přírodních požárů včetně návodu na použití integrovaného předpovědního systému“ a „Doporučená adaptační a mitigační opatření v rizikových oblastech výskytu přírodních požárů s přihlédnutím k měnícímu se klimatu“, Společný metodický výklad odboru adaptace krajiny na klimatickou změnu a odboru legislativního orgánům ochrany zemědělského půdního fondu k některým ustanovením zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,    Metodický pokyn MŽP pro postup při vyhodnocování vlivu výroby technického sněhu a jeho používání na biologické složky životního prostředí ve zvláště chráněných územích. Aktuální číslo Věstníku naleznete ZDE.

 

Lidé z Čeperky na Pardubicku v referendu odmítli výstavbu spalovny komunálního odpadu v katastru obce, kterou chtěla postavit elektrárna Opatovice. Proti hlasovalo 299 voličů, pro bylo 201, pět hlasovacích lístků zůstalo bez odpovědi. Volební účast dosáhla 57,9 procenta. Místní referendum je platné a závazné, řekla ČTK starostka Čeperky Kristina Vosáhlová. Více ZDE

Výsadba listnatých stromů v Česku roste. Loni bylo obnoveno téměř 50 tisíc hektarů, což je nejvyšší hodnota v novodobé historii České republiky. Druhová skladba tuzemských lesů se neustále mění a trvale narůstá podíl lesů smíšených a s převahou listnatých stromů. Podíl listnáčů v lesích se mezi lety 2000 a 2021 zvýšil z 22,3 na 28,7 procent. Uvádí to Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2021, kterou projednala vláda.

Plocha lesních pozemků v České republice trvale roste. V roce 2021 se meziročně zvýšila o  1 475 hektarů na 2 678 804 hektarů. V porovnání s rokem 2000 jde o nárůst 41 514 hektarů. Nejlesnatějšími jsou Liberecký, Karlovarský a Plzeňský kraj.

„Třetí rok po sobě převažuje v obnově lesa plocha zalesněná listnatými dřevinami. Mám z toho velkou radost, protože se tak daří naplňovat náš cíl, tedy mít druhově pestré lesy, které lépe odolávají krizovým situacím, jako je kůrovcová kalamita nebo extrémní výkyvy počasí. Chtěl bych proto všem lesníkům a lidem pracujícím v lesnictví poděkovat za pozitivní změnu, na které se v našich lesích podílejí,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Oproti předchozím rokům výrazně vzrostla plocha obnovených lesních porostů, a to na 49 790 hektarů, což je oproti předchozímu roku o 9 504 hektarů více. Výše přirozené obnovy je 9 111 hektarů, ve srovnání s rokem 2000 jde téměř o trojnásobný nárůst.

Zalesňování (v ha)

Zdroj: ČSÚ

V lesích bylo loni vytěženo celkem 30,26 milionu m3 surového dříví, což je ve srovnání s předchozím rokem o 5,49 milionu m3 méně. Značnou měrou se na tomto objemu podílelo zpracování nahodilých těžeb ve výši 26,28 milionu m3 dřeva.

Kůrovcová kalamita v lesích se také odrazila v ekonomických výsledcích vlastníků lesů. V důsledku zvýšení cen surového dříví a vyplacených dotací ze státního rozpočtu (zejména příspěvku na zmírnění dopadu kůrovcové kalamity) jejich průměrný hospodářský výsledek dosáhl 4 488 korun na hektar, což v dlouhodobé časové řadě patří mezi nejlepší. Bez příspěvků na hospodaření v lesích poskytnutých Ministerstvem zemědělství by však byl hospodářský výsledek vlastníků lesů výrazně nižší a neměli by tak peníze na nutnou obnovu lesa.

V loňském roce Ministerstvo vyplatilo na hospodaření v lesích rekordní dotace, a to téměř 1,8 miliardy korun, meziročně jde o nárůst o 613,7 milionu korun. Na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích se vyplatilo 3,3 miliardy korun. 

Čtěte také:

MZE podpoří v roce 2023 adaptaci lesů na změnu klimatu částkou 4 mld. korun

Dokument ke stažení:

• Z. Nekula - Rok 2021 v lesích

• J. Groda - Lesy ČR

Další finanční pomoc, která zmírní dopad vysokých cen energií na rozpočty domácností, představila ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Modernizační fond nově pomůže přímo domácnostem se snižováním spotřeby energií díky 55 miliardám, které se budou rozdělovat přes program Nová zelená úsporám. Ten se ještě více zjednoduší a otevře širšímu okruhu domácností. Nabídne i peníze na částečné renovace, které mohou domácnosti provádět svépomocí a od příštího roku i dotace na výměnu plynových kotlů za obnovitelné zdroje. Více ZDE

Dne 1. ledna 2022 nabyl účinnosti zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Do zákona č. 165/2012 Sb. jsou uvedenou novelou zavedeny nové instituty a vhodné formy provozní podpory výroby elektřiny komplexně pro všechny podporované zdroje energie, a to na období 2022 až 2030.

Pro nové a modernizované výrobny elektřiny nad 1 MW (u větrných elektráren s výkonem nad 6 MW nebo 6 výrobních jednotek) bude forma podpory výroby elektřiny realizována soutěžními nabídkovými řízeními (aukcemi). Jde o protržní princip, který pro tyto zdroje vyplývá také jako povinnost z legislativy EU, kdy jeho cílem je minimalizace nákladů na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů.

MPO proto v návaznosti na schválený zákon č. 165/2012 Sb. a na nařízení vlády č. 189/2022 Sb. ze dne 22. června 2022 o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie, připravilo výzvy k podání nabídek v aukci na podporu elektřiny z OZE, a to pro následující kategorie výroben:

• Výrobny elektřiny využívající bioplyn (modernizované výrobny elektřiny) s výkonem od 1 MW, s celkovou hodnotou soutěženého instalovaného výkonu 5 MWe;

• Malé vodní elektrárny (nové výrobny elektřiny a modernizované výrobny elektřiny) od 1 MW, s celkovou hodnotou soutěženého instalovaného výkonu 7 MWe;

• Větrné elektrárny (nové výrobny elektřiny) od 6 MW nebo s více než 6 zdroji elektřiny, s celkovou hodnotou soutěženého instalovaného výkonu 30 MWe.

Pokud budou uvedené výzvy úspěšné, podaří se v České republice realizovat kapacitu v výrobně energie z OZE v celkové výši 42 MW v nových nebo modernizovaných výrobnách energie, což dále přispěje k dekarbonizaci české energetiky a k dalšímu snížení závislosti na zemním plynu z Ruska. 

Výzvy k podání nabídek v aukci na podporu elektřiny v oblasti obnovitelných zdrojů jsou zveřejněny a vyhlášeny od 19. 9. 2022, lhůta pro podávání nabídek bude zahájena dne 5. 10. 2022. Příjem nabídek bude ukončen 7. 12.2022.

Většina obyvatel Česka chce chránit klima a nezpochybňuje globální oteplování vyvolané lidstvem. O konkrétních opatřeních toho ale vědí málo a neshodnou se na nich. Ukazuje to nový průzkum veřejného mínění agentury STEM a Institutu 2050 s názvem Česká (ne)transformace. Sociologové zkoumali postoje lidí k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Mimo jiné se ukázala poměrně široká podpora obnovitelných zdrojů energie. Více ZDE

V zemích Evropské unie se podle nové studie ročně vyhodí víc jak 153 milionů tun potravin. To je větší množství zemědělské produkce než se do EU dostane. Výjimkou v plýtvání není ani Česko. Autoři studie tak vyzývají Evropskou komisi ke změně. Více ZDE

V předchozích přezkumech provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí byly pro Českou republiku identifikovány tyto hlavní úkoly z hlediska provádění politiky a práva EU v oblasti životního prostředí: zintenzivnit úsilí o zavedení nezbytné infrastruktury a podmínek pro přechod k oběhovému hospodářství, zlepšit kvalitu ovzduší v kritických oblastech země, zejména v městských oblastech, a snížit tlak na vodní a přírodní ekosystémy a vytvořit transparentní a efektivní povolovací řízení a zároveň zajistit soulad s právními předpisy EU, zejména v oblasti účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně. Ačkoli se čeká na úplné vyhodnocení, na základě metodiky zvolené úřady se zdá, že Česko je na dobré cestě ke splnění recyklačního cíle EU pro rok 2020. Stále je však třeba vyvinout větší úsilí, aby byly splněny cíle recyklace po roce 2020 stanovené v revidované rámcové směrnici o odpadech, protože hlavní možností zpracování odpadu je i nadále skládkování a cíle týkající se odklonu od skládkování v případě biologicky rozložitelného odpadu nejsou dosud splněny. Ačkoli se Česko v některých ukazatelích oběhového hospodářství postupně zlepšuje, je třeba ještě provést ambiciózní opatření stanovená v akčním plánu EU pro oběhové hospodářství. Více ZDE

Návrh novely reaguje na bezprecedentní situaci na trhu s energiemi a nutnost řešení bezpečnosti dodávek energie a snížení závislosti na dovozu paliv z Ruské federace. Cílem předložené novely je umožnit zjednodušení povolování obnovitelných zdrojů energie (OZE). Návrh je předkládán s cílem podpořit optimální rozvoj využívání OZE, a tím také přispět k plnění EU závazků v oblasti energetiky a klimatu a současně k zajištění energetické soběstačnosti.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Platné znění

Předkládaný návrh vyhlášky je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí (dále také „zákon“). Tento zákon stanovuje práva a povinnosti pro celou řadu vybraných plastových výrobků, a to především jednorázových plastových výrobků, které nejsou vyrobeny, navrženy či uváděny na trh tak, aby mohly být během svého životního cyklu vícekrát využity nebo mohly projít několika cykly.

Cílem zákona je transpozice ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (dále také „směrnice 2019/904“) do českého právního řádu. Předmětem úpravy zákona je přijetí opatření zajišťujících plnou transpozici směrnice 2019/904 (zejména zákaz uvádění některých vybraných plastových výrobků na trh a do oběhu, označování výrobků za účelem informování konečného uživatele, zavedení systémů rozšířené odpovědnosti výrobce pro určité druhy vybraných plastových výrobků a s nimi spojených povinností a provádění zvláštní osvětové činnosti).

Na základě příslušných zmocňovacích ustanovení v zákoně předkládaný návrh vyhlášky upravuje

• rozsah a způsob vedení evidence vybraných plastových výrobků uvedených na trh výrobcem a ohlašování údajů z této evidence,
• minimální rozsah a způsob vedení osvětové činnosti výrobce a její zaměření na konkrétní cílové skupiny konečných uživatelů,
• rozsah údajů o zpětně odebraných odpadních lovných zařízeních obsahujících plast vedených a ohlašovaných výrobcem lovných zařízení,
• formulář pro podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému,
• rozsah a způsob vedení evidencí provozovatelem kolektivního systému,
• obsahové náležitosti a rozsah roční zprávy o vybraných plastových výrobcích provozovatele kolektivního systému,
• ověření správnosti a úplnosti údajů o množství vybraných plastových výrobků uvedených na trh a vykázaných provozovateli kolektivního systému jednotlivými výrobci.

Navrhovaná vyhláška se týká pouze neobalových vybraných plastových výrobků (hygienické vložky, tampony a aplikátory tamponů, předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu a péči o domácnost, tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky, balónky pro průmyslové či jiné profesionální použití a upotřebení, jež nejsou distribuovány spotřebitelům a lovná zařízení obsahující plast). Úpravy týkající se obalových výrobků budou řešeny samostatnou novelou vyhlášky č. 30/2021 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o obalech.
Hlavními cíli navrhované vyhlášky jsou zlepšení nakládání s odpadními vybranými plastovými výrobky a získání přesných dat o těchto výrobcích (resp. odpadu z těchto výrobků) za účelem vykazování dat Evropské komisi. Těchto cílů by mělo být dosaženo zejména zvýšením informovanosti konečných uživatelů ohledně nakládání s odpadními vybranými plastovými výrobky, získáním dat prostřednictvím ohlašování z vedených evidencí výrobců a ročních zpráv provozovatelů kolektivních systémů a ověřováním vykazovaných evidencí těchto výrobků.

Dokument ke stažení:

Navigace doposud nabízí většinou jen nejrychlejší nebo nejkratší trasy. Společnost Google teď doplňuje do map novou možnost, a to variantu trasy, která vyjde ekonomicky nejlépe. Mapy umí s plánováním pracovat dokonce podle toho, jaké palivo auto využívá. Více ZDE

Městská společnost Pražské služby dnes představila novou moderní třídicí linku, která vznikla jako součást třídicího centra v Chrášťanech u Prahy. Linka si poradí s různými druhy plastů, kovovými obaly, nápojovými kartony i s nežádoucími příměsemi. Hlavní město tak zvýší podíl vytříděných materiálů předaných k recyklaci a využije i zbytkový plastový odpad. Jedná se tak o další krok v naplňování strategie cirkulární ekonomiky města, jejímž cílem je znovuvyužití odpadů jako zdroje. Linka je zároveň nezbytná pro zavedení multikomoditního sběru odpadů na území Prahy. Stála přibližně 100 milionů korun.

Třídicí linka, která zahájila zkušební provoz na počátku září, z velké části nahradí ruční třídění plastů a výrazně zdokonalí proces samotné separace. Nové zařízení je schopné tříděný odpad rozdělit na 15 výstupních frakcí a celkově tak zvyšuje podíl vytříděných materiálů předaných k recyklaci. Při dvousměnném provozu je linka schopna zpracovat 15 tisíc tun odpadu ročně, což pokrývá roční produkci plastů města, přičemž maximální hodinová kapacita je až 5 tun odpadu.

„Tento typ zařízení v Praze dosud výrazně chyběl. Nyní budeme moci efektivně roztřídit zejména plastový odpad na jednotlivé druhy a získat hodnotný materiál k dalšímu využití. Připravujeme také smysluplné využití pro zbytkový plastový odpad – takzvaný výmět, který by jinak putoval do spalovny nebo jako vstupní materiál pro výrobu tuhého alternativního paliva – TAP do průmyslových provozů,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí Jana Plamínková a dodává: „Praha letos schválila svou Strategii pro přechod na cirkulární ekonomiku a zároveň má ambice plnit vysoké recyklační cíle dané legislativou. Toto zařízení pomáhá naše vytyčené cíle splnit a zapadá do koncepce oběhového hospodářství. Naším cílem je vedle snižování množství odpadu rovněž maximálně využívat odpad jako zdroj.“

Jako možný odbyt vytříděného zbytkového plastu – výmětu a také odpadních rostlinných olejů - připravuje město a Pražské služby spolupráci se společností Orlen Unipetrol. Tato společnost připravuje vznik recyklačního centra fungujícího na principech cirkulární ekonomiky, kdy z výmětu bude schopno vyrábět nové plasty. Použité oleje by zase měly být využity pro produkci biopaliv. Spolupráce bude potvrzena v nejbližší době podpisem memoranda o vzájemné spolupráci.

Nová třídící linka si poradí i s odpadem uzavřeným v pytlích, které jsou na začátku třídicí linky roztrženy mechanickým otvíračem. Dále se třídí barevné a čiré fólie, odstraní se největší nečistoty a nežádoucí příměsi. Železné kovy vytřídí silný magnet, jelikož právě tyto kovy a velké nečistoty by v následném automatizovaném procesu mohly zařízení poškodit.

V rámci třídícího procesu odpad dále putuje do největší součásti linky, kterým je balistický separátor. V něm se materiál roztřídí dle velikosti a vlastností na 3 frakce. Drobné nečistoty do 5 cm a plochý zbytkový materiál budou následně energeticky využity. Ostatní materiál linka pomocí optických senzorů a proudů stlačeného vzduchu roztřídí na různé typy plastů (HDPE, PP, PS a PET), různé barvy PET lahví (čiré, modré, zelené a smíšené) a ostatní „neplastový“ materiál. Z tohoto zbytku jsou pomocí technologie vířivých proudů (tzv. eddy current) vytříděny neželezné kovy. Mimo uvedené druhy plastů bude možné na lince třídit i nápojové kartony, u kterých se využije přítomnost plastové LDPE fólie. Vytříděný materiál se v rámci areálu dočasně uskladní ve zřízených boxech. Součástí třídící linky je i lis, který jednotlivé vytříděné frakce lisuje do balíků k následné expedici.

Vytříděné jednotlivé druhy plastů jsou dobře využitelné zpracovateli a výrobci plastových výrobků – ať jsou to recyklované stavební prvky, venkovní nábytek, ale i nové PET lahve, textil z PET vláken, a další. Pro zbylý plastový materiál – výmět - jehož množství není zanedbatelné, se v současné době nabízí využití ve spolupráci se společností Orlen Unipetrol.

„Kvalita a čistota vytříděného materiálu je naprosto zásadní pro další zpracování a recyklaci. Tato třídicí linka nám umožní být více efektivní v množství této cenné suroviny, kterou budeme moci ve větší míře a kvalitě předávat zpracovatelům, kteří ji následně navrátí zpět do oběhu v podobě recyklovaných produktů. Věřím, že nová linka bude Pražany ještě více motivovat ke třídění odpadu, protože budou vědět, že Praha disponuje zařízením s vyspělou technologií, která se o jimi vytříděné odpady postará,“ popisuje generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman a dodává: „Jsem velmi rád, že Pražské služby dnes představily novou třídicí linku, kterou se nám podařilo postavit v rekordně krátkém čase čtyř měsíců. Naše nová linka je v současnosti nejmodernější zařízení svého druhu v Česku.“

Významnou roli při efektivitě samotného třídění a plynulosti provozu nové linky bude hrát kvalita svezeného odpadu od občanů, tedy to, jak lidé svůj odpad vytřídí do barevných kontejnerů.

Podpořit třídění odpadu má i tzv. multikomoditní sběr odpadu, jehož zavedení Praha plánuje postupně od podzimu tohoto roku. Půjde o společný sběr plastů, kovových obalů a nápojových kartonů do jedné nádoby. V podmínkách Prahy se bude jednat o žluté sběrné nádoby, které byly určeny ke sběru plastových odpadů.

„Ze zahraničí, ale i například z realizovaného pilotního projektu v městské části Praha – Štěrboholy, víme, že multikomoditní sběr zvyšuje množství a kvalitu vytříděných složek. Také snižuje náklady na svoz a díky odstranění části odpadových nádob se uvolní prostor v ulicích a veřejném prostranství. Přechod na tento systém bude ale postupný a Pražany budeme o něm včas a s dostatečným s předstihem informovat,“ přibližuje náměstkyně primátora Jana Plamínková. Celkově stála nová linka přibližně 100 milionů korun.


 

Výroba kosmetiky, domácí pěstování hlívy nebo třeba pečení kávových sušenek. To je výčet jenom několika českých projektů, které šikovně využívají kávovou sedlinu a dokážou z ní vyrobit zcela nové produkty. Šetří nejen vlastní vstupní náklady, ale také přírodu a pomáhají předejít vzniku odpadu. Kávová sedlina je zkrátka skvělou surovinou s obrovským, a dosud zanedbaným, potenciálem pro další využití. Jen v České republice ji ročně vyprodukujeme okolo 80 tisíc tun. Výzvou pro další využití kávové sedliny je získat ji efektivně, v dostatečné kvalitě a ve velkém množství. Technologii a systém reagující na tuto výzvu přináší v pilotním projektu start-up reKáva ve spolupráci s PwC Česká republika.

Kávovou sedlinu začne od 1. října tohoto roku reKáva spolu s PwC sbírat do takzvaných Chytrých košů, které umístí do zapojených kaváren, firem a dalších organizací. Navazují tak na testovací provoz, který již několik měsíců probíhá v kancelářích PwC. V rámci sběru se sedlina z kávovarů vysype do speciální nádoby s integrovaným čipem, který automaticky monitoruje její množství a umožňuje vzdálenou správu Chytrého koše. Vizí reKávy do budoucna je rozšířit atributy, které čip monitoruje. Prostřednictvím signálu v propojené aplikaci následně tým reKávy pozná, kdy je správný čas sedlinu svézt, koš vyprázdní a sedlinu na elektrickém cargo kole přepraví do bio-kompostovacích zařízení (např. komunitní zahrady), kde poslouží dalším účelům.

Data, které z Chytrých košů sbírají speciální čipy, budou následně vyhodnocována a poslouží k reportingu benefitů svezení kávové sedliny, například množství vyprodukovaných emisí, a jejího dalšího využití. Sedlinu využívají například komunitní zahrady, nebo i přímo jeden z dalších projektů startupu reKáva na pěstování hlívy ústřičné na kávové sedlině.

O zapojení do projektu reKáva je ze strany kaváren, firem a institucí velký zájem. V současnosti reKáva sbírá sedlinu od patnácti klientů, mezi nimiž jsou Magistrát hlavního města Prahy, Kavárna Zrno Zrnko, Podnikatelské a inovační centrum hl. m. Prahy, nebo Komerční banka. Zájem o spolupráci momentálně reKáva registrujeme v pokročilé fázi od dalších šedesáti institucí. K jejich zapojení je ale nejprve potřeba dostatečně ověřit a odladit stávající koncept a rozšířit kapacity.

„Kávovou sedlinou a jejím potenciálem jsem se začala zaobírat na studiích v Nizozemsku. Existují zde zajímavé výzkumné projekty, které sedlinu využívají v zemědělství. V Česku zatím se sedlinou v takovém rozsahu nepracujeme a to i přesto, že průměrný Čech ročně zkonzumuje přibližně 2,2 kg kávy a vytvoří až 3,5 kg kávové sedliny. V Česku ale v drtivé většině případů zůstane sedlina nevyužita a zbytečně končí ve směsném odpadu. Každý, s kým jsem o sedlině mluvila, uvádí jako velkou bariéru pro její funkční využití obtížnost sběru. Řekla jsem si, že se to musí podařit vyřešit a začala v Česku hledat partnery pro projekt reKáva,” říká zakladatelka a CEO start-upu reKáva, Jana Šrámková.

Jedním ze zmiňovaných partnerů je například pražská městská společnost Operátor ICT (OICT), která pořádá ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy v rámci Pražského inovačního maratonu soutěž #NakopniPrahu a zajišťuje inovativním projektům několikaměsíční podporu s projektovým řízením od zkušených mentorů. „Překvapilo nás, že průměrná pražská kavárna vyprodukuje ročně až 1500 kg sedliny, která teď obvykle končí na skládce, kde vytváří skleníkové plyny. Dávalo nám proto smysl zapojit se do hledání lepšího řešení a vyzkoušet ho v praxi. Projekt reKáva navazuje na „Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030“ a současně naplňuje pražské cíle v oblasti udržitelné mobility a cirkulární ekonomiky,” říká o zapojení do projektu Jaromír Beránek, předseda Výboru pro IT a Smart City a zastupitel hl. m. Prahy.

Potenciál snižování uhlíkové stopy i pozitivní dopad na lokální ekonomiku zaujal i konzultanty z PwC, kteří se startupem od začátku pro bono spolupracovali v akceleračním programu Social Impact Awards a poskytovali mu mentoring. „Skvělý nápad zakladatelky reKávy jsme pomohli zhmotnit do hardwarového i softwarového systému propojujícího chytré koše, aplikaci dispečinku a kurýra na elektrokole, tak aby logistika fungovala co nejefektivněji a zároveň pokud možno bezemisně. Máme radost z toho, že díky nám ušetří český gastro segment několik tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Věřím také, že mnoho českých firem budou zajímat data z čipů o tom, kolik emisí se jim podařilo ušetřit nebo co z jejich sedliny vzniklo,” dodává Vašek Karban, manažer v oddělení Technology Consulting z PwC.

Projekt podpořili také Rohlík.cz zapůjčením cargo kola a sdílením parkovacího depa, Podnikatelské a inovační centrum hl. m. Prahy poskytnutím prostor pro tiskovou konferenci. Senzorický systém na sledování zaplněnosti Chytrých košů je poskytnut z projektu monitoringkontejneru.cz z nově vznikajícího spin-offu společnosti Odpadová technologická s.r.o.

Více o start-up reKáva: https://www.rekava.cz/o-rekave

O reKávě - ReKáva je mladý start-up, který založila milovnice kávy a přírody Jana. Uvědomila si, že pití kávy za sebou zanechává velkou ekologickou stopu a začala proto hledat cesty, jak vlastní stopu po vypití kávy snížit. Vznikl tak projekt reKáva, který se stará o lokální recyklaci kávové sedliny a hledá pro ni další využití. Misí reKávy je skrze inovativní projekty shromažďovat a dále využívat kávovou sedlinu, která v současnosti zcela zbytečně končí spolu se směsným odpadem v odpadkových koších a následně s ním je také likvidována.

Na základě podnětu Městského úřadu Kadaň provedla inspekce kontrolu a následné šetření činnosti společnosti APB – Plzeň, a.s. Na pozemky v katastrálním území Prunéřov navážela výkopovou zeminu v množství víc než 12 tisíc metrů krychlových, kterou využila k terénním úpravám.

Na základě těchto zjištění inspekce proběhla kontrola a tedy další šetření. Ve všech případech se jednalo o nelegální navážení stavebního odpadu – o výkopovou zeminu, vzniklou ze stavebních prací. Inspekce pak dále vyhodnotila, že na pozemku v oblasti Vernéřova skladovala společnost APB – PLZEŇ, a.s., odpad, rovněž výkopovou zeminu, a to v množství 50 tisíc krychlových metrů. Česká inspekce životního prostředí jí udělila pokutu ve výši 400 tisíc korun. Odvolací orgán – ministerstvo životního prostředí – snížil tuto částku, když přihlédl k množství výkopové zeminy, na 300 tisíc, která se také stala 18. srpna pravomocnou.

Důvod pokuty byl zřejmý. Předmětné pozemky v obou lokalitách nebyly totiž zařízením určeným k nakládání s odpady. Jinak řečeno – společnost APB – PLZEŇ, a.s., nedisponovala platným souhlasem k provozování zařízení k nakládání s odpady. Podle zákona o odpadech je však každý povinen nakládat s odpadem pouze v zařízení určeném pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu. Společnost APB – PLZEŇ, a.s., tak nakládala s odpady na pozemcích, které k tomu nebyly podle zákona o odpadech určeny.

Už jsme se nejednou zmiňovali o využívání (v mnoha případech ovšem zneužívání) odpadů tím, že se označí jako vedlejší produkt. Kromě ekologických důvodů k tomu vedou samozřejmě i důvody ekonomické a administrativní – na nakládání s vedlejšími produkty se nevztahují podmínky pro nakládání s odpady. Je to logické, protože využívání vedlejších produktů v další výrobě přispívá k omezení spotřeby primárních surovin. Společnost se po celou dobu správního řízení hájila tím, že nejde o odpad, ale o vedlejší produkt výroby. Na žádnou z lokalit nebylo v době kontroly inspekce vydáno stavebním úřadem rozhodnutí o využití území, na jehož základě by bylo povoleno provozovat terénní úpravy nebo dočasně skladovat výkopovou zeminu, pro kterou neměla společnost zajištěné využití. Bylo tak zjevně prokázáno, že na lokality v oblasti Prunéřova a Vernéřova, které nejsou určeny k tomuto účelu, bylo naváženo desítky tisíc metrů krychlových odpadu výkopové zeminy.

Firma APB – Plzeň při své „obraně“ uvedla, že se se jedná o nekontaminovaný materiál, který nevede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví. Tuto zeminu bylo možné podle ní dále používat bez dalšího zpracování a toto tvrzení dokládá i výsledkem rozboru. Proto byla tato zemina také „ v rámci prováděné stavby využita jako materiál určený pro vyrovnání terénních nerovností. Výkopová zemina ukládaná na předmětné pozemky:

a) vznikla jako nedílná součást výroby,
b) její další využití je zajištěno,
c) její další využití bylo možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe,
d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví.“

Tolik argumenty společnosti APB – Plzeň. Obdobná odůvodnění samozřejmě používá při své obhajobě i řada dalších firem, které nakládají s odpady. Inspekce posuzuje každý případ individuálně vzhledem ke zjištěným okolnostem a hodnotí zajištěné důkazy. A to v kontextu aplikace jednak platné legislativy, a jednak ustálení judikatury správních soudů, které se k problematice aplikace pojmu „vedlejší produkt“ pro nakládání s výkopovými zeminami opakovaně vyjádřily (např. rozhodnutí NSS č.j. 6 As 149/2013 – 43, rozhodnutí č.j. 10 A 75/2020 – 41). Ostatně, s  argumentací a hodnocením skutkového stavu ČIŽP se v daném případě pak ztotožnil i odvolací orgán – ministerstvo životního prostředí.

S tímto problémem se inspekce setkává v podobných firmách napříč celou republikou, jak potvrzuje i ředitel ČIŽP Erik Geuss, který k tomu dodává: „Zákon nepřipouští jiný výklad, než že využití takovéto zeminy musí být prokazatelně zajištěno již v okamžiku jejího vzniku, takové využití musí být zákonné a musí být známy environmentální charakteristiky zeminy. Zákonné podmínky musí být naplněny současně. Není proto v zásadě možné, aby přebytečná výkopová zemina mohla být považována za vedlejší produkt až posléze, například na základě okolností, že se pro ni našlo dodatečně nějaké využití. V takovém případě se totiž vždy jedná o odpadní výkopovou zeminu.“

Další využití nekontaminované zeminy je možné podle zákona i bez správního aktu pouze v případě, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen. V tomto případě takováto nekontaminovaná zemina nespadá pod režim zákona o odpadech. Pokud však došlo k přesunu zeminy ze stavby A na stavbu B, musela by tato zemina současně splňovat všechna výše uvedená kritéria, aby na ni bylo možné vztáhnout režim vedlejšího produktu.

V případě pochybností, zda se jedná o odpad či nikoliv, rozhoduje krajský úřad, na který se obviněný mohl obrátit, firma APB – Plzeň však tohoto práva nevyužila.

 

Byla zahájena veřejná konzultace k návrhům na identifikaci dalších 9 látek vzbuzujících mimořádné obavy (látky SVHC) - zveřejněno ECHA 7. 9. 2022. Látky navržené na identifikaci jako látky SVHC a příklady jejich použití:

• 4,4'-sulphonyldiphenol (bisphenol S; BPS) (EC 201-250-5, CAS 80-09-1): látka toxická pro reprodukci, endokrinní disruptor s účinky na životní prostředí a lidské zdraví (čl. 57f); používá se při výrobě buničiny, papíru a papírových výrobků, textilu, kůže nebo kožešin a chemikálií; návrh předložila Belgie;
• perfluoroheptanoic acid and its salts (EC -, CAS -): látka toxická pro reprodukci, vPvB; ekvivalentní úroveň obav odpovídající možným vážným účinkům pro lidské zdraví a životní prostředí (čl. 57f); nemá registraci podle nařízení REACH; návrh předložilo Nizozemí;
• melamine (EC 203-615-4, CAS 108-78-1): ekvivalentní úroveň obav odpovídající možným vážným účinkům pro lidské zdraví a životní prostředí (čl. 57f); používá se v polymerech a pryskyřicích, v nátěrových hmotách, lepidlech, tmelech, ve výrobcích pro ošetření kůže; návrh předložilo Německo;
• isobutyl 4-hydroxybenzoate (EC 224-208-8, CAS 4247-02-3): endokrinní disruptor s účinky na lidské zdraví (čl. 57f); používá se při výrobě látek a nátěrových hmot, plniv, tmelů, omítek, inkoustů a tonerů; návrh předložilo Dánsko;
• bis(2-ethylhexyl) tetrabromophthalate covering any of the individual isomers and/or combinations thereof (EC -, CAS -): látka vPvB: používá se jako zpomalovač hoření a změkčovadlo pro pružný polyvinylchlorid, v izolaci drátů a kabelů, na spodní stranu koberců, v povrstvených tkaninách, obkladech stěn a do lepidel: návrh předložilo Švédsko;
• barium diboron tetraoxide (EC 237-222-4, CAS 13701-59-2): látka toxická pro reprodukci; používá se do barev a nátěrových hmot; návrh předložilo Švédsko;
• reaction mass of 2,2,3,3,5,5,6,6-octafluoro-4-(1,1,1,2,3,3,3-heptafluoropropan-2-yl)morpholine and 2,2,3,3,5,5,6,6-octafluoro-4-(heptafluoropropyl)morpholine (EC 473-390-7, CAS -): látka vPvB; používá se ve výrobcích pro profesionální pracovníky (rozšířená použití), při formulaci nebo přebalování, v průmyslových závodech ve výrobě; návrh předložila Belgie;
• 2,2',6,6'-tetrabromo-4,4'-isopropylidenediphenol (tetrabromobisphenol-A;TBBPA) (EC 201-236-9, CAS 79-94-7): látka je karcinogenní; používá se jako reaktivní zpomalovač hoření a jako aditivní zpomalovač hoření při výrobě polymerních pryskyřic, ve výrobcích jako např. desky plošných spojů s epoxidovým povlakem, papír a textilie; návrh předložilo Norsko;
• 1,1'-[ethane-1,2-diylbisoxy]bis[2,4,6-tribromobenzene] (EC 253-692-3, CAS 37853-59-1): látka vPvB; nemá registraci podle nařízení REACH ; návrh předložilo Španělsko.

Veřejná konzultace potrvá do 17. října 2022. Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce Identifikace látek SVHC na internetových stránkách ECHA, kde jsou k jednotlivým látkám uvedeny další informace.

Zdroj: MPO