Ve Sbírce předpisů ČR vychání vyhláška č. 78/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Novela stanovuje dodatečné přechodné období pro "Odpady skupiny 18 a odpady vzniklé jejich úpravou" kdy bude možné tyto odpady do konce roku 2026 ukládat na skládku.

Komise 5. dubna zahájila veřejnou konzultaci, která je nedílnou součástí obnovené strategie udržitelného financování přijaté v červenci 2021, a která se týká environmentálních, sociálních a správních ratingů (ESG) a také udržitelnosti v úvěrových ratinzích. Cílem této konzultace je získat ucelený přehled o fungování trhu s ratingy ESG, především pak jak ratingové agentury začleňují rizika ESG do svých hodnocení bonity. Očekává se, že daná opatření vycházející z odpovědí od zúčastněných subjektů také přispějí ke zlepšení kvality informací, na jejímž základě investoři a další zúčastněné strany investují do udržitelného hospodářství k dosažení cílů Evropské zelené dohody. Konzultace potrvá do 6. června.

Nové „právo na opravu“ musí zahrnovat navrhování výrobků s dlouhou životností, které lze opravit, stejně jako informativnější označování a rozšířená práva na záruku.

Parlament přijal ve čtvrtek své požadavky na připravovaný návrh o právu na opravu, který by Komise měla představit do konce roku 2022, a to 509 hlasy (3 byly proti a 13 se zdrželo hlasování).

Poslanci se shodli na tom, že účinné právo na opravu by se mělo zabývat aspekty životního cyklu výrobků a mělo by zohledňovat návrh výrobku, etické zásady výroby, normalizaci a informování spotřebitelů včetně označení s informacemi o opravitelnosti a o zadávání veřejných zakázek. Mělo by podporovat účinnější využívání zdrojů, snižovat množství odpadu a podporovat rozšířené a opětovné používání výrobků.

Odolné výrobky, které lze opravit

Poslanci požadují, aby výrobky byly navrženy tak, aby déle vydržely, mohly být bezpečně opraveny a aby jejich části byly snadno vyjímatelné. Domnívají se, že řádné „právo na opravu“ by mělo opravářům a spotřebitelům umožnit bezplatný přístup k informacím o opravách a údržbě.

Pokud jde o digitální zařízení, Parlament upozorňuje, že aktualizace softwaru by měly být vratné a neměly by vést ke snížení výkonu například chytrých telefonů. Měly by být k dispozici po minimální období a spotřebitelé by měli být při nákupu o dostupnosti aktualizací plně informováni.

Praktiky, které příliš omezují právo na opravu nebo vedou k zastarávání, by mohly být považovány za „nekalé obchodní praktiky“ a zakázány v rámci práva EU.

Co by měla obsahovat budoucí právní úprava práva na opravu?

Poslanci dále požadují:

• pobídky, jako je prodloužená záruka nebo poskytnutí náhradního zařízení po dobu opravy, aby spotřebitelé upřednostnili opravu před výměnou;

• harmonizovaná pravidla pro spotřebitelské informace v době nákupu, včetně „bilance oprav“, informací o očekávané životnosti výrobku, náhradních dílech, opravárenských službách a období, během kterého jsou k dispozici aktualizace softwaru;

• možné prostředky inteligentního označování, jako jsou kódy QR a digitální pasy výrobků

• možný mechanismus společné odpovědnosti výrobce a prodejce v případě nevyhovujícího výrobku

• požadavky na trvanlivost a opravu začleněné do budoucí směrnice o ekodesignu

Souvislosti

Parlament se již více než deset let zasazuje o zlepšení práva spotřebitelů na opravu a přijal dvě usnesení, která obsahují řadu konkrétních návrhů, které by zajistily, že opravy budou systematické, nákladově efektivní a atraktivní. Právo na opravu považuje EP za klíčový krok k dosažení plánů oběhového hospodářství v rámci Zelené dohody pro Evropu. Komise oznámila, že ve třetím čtvrtletí roku 2022 předloží návrh na změnu směrnice o prodeji zboží a že zvažuje samostatný legislativní návrh týkající se práva na opravu.

Podle průzkumu Eurobarometru se 79 % občanů EU domnívá, že by výrobci měli mít povinnost usnadnit opravu digitálních zařízení nebo výměnu jejich jednotlivých částí, a 77 % by raději opravilo svá zařízení, než aby si koupilo nová. Elektronický odpad je nejrychleji rostoucím typem odpadu na světě - v roce 2019 ho bylo vyřazeno více než 53 milionů tun.

Návrh nařízení, které mimo jiné zpřísňuje kritéria udržitelnosti biopaliv a upřesňuje definici pokročilých biopaliv, schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněném na webu kabinetu. Dominika Pospíšilová za ministerstvo životního prostředí (MŽP) sdělila, že návrh je čistě transpoziční a zavádí do českého práva některé části unijní směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (tzv. RED II). Ta gesčně přísluší ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), MŽP je ale spolugestorem některých částí.

Návrh zpřísňuje kritéria udržitelnosti biopaliv, například sledováním dopadů využívání zemědělského odpadu pro výrobu biopaliv na kvalitu zemědělské půdy a zavedením požadavků na lesní biomasu. Podle MŽP se kritéria dosud vztahovala jen na biomasu zemědělskou. Nařízení také stanovuje, co se považuje za pokročilá biopaliva, respektive jaké jsou vstupní suroviny pro jejich výrobu. "Jedná se například o bioodpad, odpad a zbytky ze zemědělství a lesnictví, chlévskou mrvu a kal z čistíren odpadních vod, řasy pěstované na pevnině a další," napsalo v komentáři MŽP.

"V návaznosti na zákonem danou možnost dodavatelů zohlednit do snížení emisí skleníkových plynů i tzv. recyklovaná paliva a kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, specifikuje nařízení podle směrnice tato paliva, je jím například vodík z obnovitelné elektřiny," uvedl dále resort. Mezi náležitosti zprávy o emisích, kterou dodavatelé každoročně předkládají, návrh přidává také vyhodnocení splnění cíle minimálního podílu obnovitelných zdrojů energie. V souladu se směrnicí je totiž zákonnou povinností (dle § 19g zákona o ochraně ovzduší) zajistit minimální podíl OZE od roku 2030 u dodávaných pohonných hmot," napsalo MŽP.

Zástupci resortu také zdůraznili, že "případné zrušení" zákonné povinnosti přimíchávat biopaliva nemá žádný dopad na předložený návrh.

Ministerstvo životního prostředí připravilo stručný zákon o jednotném environmentálním stanovisku pro zjednodušení současného složitého systému vydávání mnoha stanovisek podle devíti různých zákonů. Z pohledu stavebníka dojde k zásadnímu zjednodušení a zrychlení procesu povolování staveb. V budoucnu bude díky novému zákonu vydáváno v oblasti ochrany životního prostředí pro konkrétní stavbu pouze jedno stanovisko a pouze jedním úřadem. Garantem odbornosti a ochrany veřejného zájmu přitom zůstane MŽP, které dnes poslalo návrh zákona do mezirezortního připomínkového řízení, a to souběžně s návrhem novely stavebního zákona v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Obě změny mohou být tak projednávány současně.

“Stávající novela stavebního zákona, která byla přijata na konci volebního období minulé vlády, zcela rezignovala na ochranu veřejných zájmů z pohledu ochrany životního prostředí zejména tím, že integrovala orgány ochrany životního prostředí do stavebního úřadu, to je samozřejmě nepřijatelné a to nyní napravujeme. Díky našemu návrhu zákona máme jedinečnou příležitost udělat průlom ve zjednodušení povolování nejrůznějších typů stavebních i nestavebních záměrů, ovšem při zachování míry ochrany životního prostředí. Jednotné environmentální stanovisko zajistí vyšší přehlednost a srozumitelnost pro stavebníky a investory i skutečné zrychlení nejrůznějších povolovacích procesů, kterého se česká veřejnost dlouhodobě a oprávněně dožaduje. Velmi rychle a zcela koordinovaně (mezi MŽP a MMR) přichází vláda s nápravou stavební legislativy, a to je skvělá zpráva,” říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Náměstek pro řízení sekce státní správy MŽP Vladimír Mana doplňuje: “Dalším velkým přínosem Jednotného environmentálního stanoviska je i právní jistota pro stavebníky a investory. Povolovací orgány budou muset posuzování složek životního prostředí koordinovat. V současnosti to často probíhá odděleně, navíc u různých správních úřadů a asynchronně. Měly by tak zcela zmizet nepříjemné situace, kdy např. investor získá souhlasné stanovisko EIA, ale za dva roky jeho záměr nedostane souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu.”

Jednotné environmentální stanovisko (JES) v sobě zahrne správní akty obsažené v devíti různých zákonech z oblasti ochrany životního prostředí. Ty budou mít nově podobu vyjádření dotčených orgánů, souhrnně jako součást JES je pak vydá příslušný správní orgán. Tím bude obecní úřad obce s rozšířenou působností, ve vybraných případech (např. v případě, že součástí bude výjimka z tzv. druhové ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny, u rozsáhlejších záborů zemědělské půdy podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu apod.) krajský úřad. Součástí JES bude i proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí u záměrů, které mu podléhají dle stávající podoby zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Vydání JES se předpokládá jako podklad pro rozhodnutí o povolení záměru dle stavebního zákona a navazující řízení ve smyslu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Dokument ke stažení:

• Schéma Jednotného environmentálního stanoviska (PPTX, 95 kB)

• zp_KORNCD9DPTO5.docx

• zd_KORNCD9DPTO5.docx

• ma_KORNCD9DPTO5.docx

• pz_KORNCD9DPTO5.doc

Termín zákazu provozu starých kotlů na uhlí se posune o dva roky na 1. září 2024. Vláda to schválila na návrh ministerstva životního prostředí, oznámila na twitteru ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Posun zákazu provozu kotlů první a druhé emisní třídy je zakotven v novele zákona o ochraně ovzduší. Kabinet chce podle ministryně ulehčit domácnostem aktuálně zatíženým inflací, růstem cen energií a úvahami o odklonu od plynu. Bude se to podle ní týkat minimálně 150.000 domácností. K odkladu do roku 2024 vyzval počátkem března také bývalý premiér Andrej Babiš (ANO).

Resort životního prostředí nedávno omezil v kotlíkových dotacích na výměnu starých kotlů na pevná paliva i v programu Nová zelená úsporám podporu pro plynové kotle. Zároveň zvýšil dotaci na tepelná čerpadla. Úpravy mají omezit závislost ČR na zemním plynu z Ruska, jehož armáda před měsícem napadla Ukrajinu.

Příspěvek na tepelné čerpadlo u kotlíkových dotací se zvýšil o 50.000 korun na 180 000 Kč. Podpora na plynové kondenzační kotle v kotlíkových dotacích i Nové zelené úsporám bude proplacena jen tehdy, pokud už je výměna hotová nebo je pořízení kotle závazně objednáno v době od počátku loňska do konce letošního dubna.

Kotlíkové dotace pro nízkopříjmové domácnosti jsou financovány z Operačního programu Životní prostředí (OP Životní prostředí), z programu Nová zelená úsporám se přispívá na výměnu kotle domácnostem s běžnými příjmy. Z kotlíkových dotací je nadále možné získat podporu na tepelná čerpadla a kotle na biomasu.

Evropská komise dne 5. dubna 2022 na tiskové konferenci uvedla návrh revize směrnice o průmyslových emisích (IED) a rovněž zcela nový předpis týkající se EU portálu pro průmyslové emise (EU Industrial Emission Portal). Tento předpis by měl nahradit dosavadní nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, který se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (nařízení o E-PRTR). Více informací lze nalézt v tiskové zprávě na webových stránkách Evropské komise komise zde.

ECHA vyzývá zainteresované subjekty k připomínkování nových poznatků ohledně harmonizované klasifikace glyfosátu s termínem do 12. dubna 2022. Glyfosát (EC 213-997-4, CAS 1071-83-6) má v současnosti harmonizovanou klasifikaci jako látka způsobující vážné poškození očí a toxická pro vodní organismy s dlouhodobými účinky. 22. listopadu 2021 byla ukončena konzultace k vědeckým hodnocením glyfosátu, které připravila skupina hodnotící glyfosát (AGG).

Mezitím byly zveřejněny nové informace, které by mohly být relevantní pro klasifikaci látky z hlediska:

• senzibilizace dýchacích cest
• toxicity pro specifické cílové orgány – jednorázové expozice (podráždění dýchacích cest)
• mutagenity v zárodečných buňkách
• karcinogenity
• reprodukční toxicity
• nebezpečnosti pro vodní prostředí.

Termín pro podání připomínek, které by se vztahovaly k těmto třídám nebezpečnosti je 12. dubna 2022.

Další informace:

Podání připomínek ke klasifikaci glyfosátu

V roce 2021 se do ČR dovezla ropa v celkovém množství 6 841,0 tis. tun, což představuje nárůst o 10,8 % v porovnání s rokem 2020. Z tohoto množství bylo 50 % ropy dovezeno z Ruska. Doprava ropy do ČR byla realizována ropovody Družba (48,8 %) a IKL (51,2 %). Kolísání podílu přepravy jednotlivými ropovody v porovnání s předchozím obdobím souvisí se sjednanými dodávkami v množství a způsobu přepravy ze strany zpracovatele ropy.

Dovozy ropy:

Poměr využití ropovodů:

Dovoz ropy do ČR (v kt) podle zemí původu v letech 2017 až 2021:

                                                                                              zdroj dat: šetření ČSÚ

Alessandro Pasquale je bytostně přesvědčen, že dříve či později bude v Česku zavedeno povinné zálohování PET lahví a plechovek. Výrobce nápojů Mattoni 1873 se o to snaží už dlouhodobě, od konce loňského roku v rámci nové Iniciativy pro zálohování. Model by měl být pokud možno stejný jako na Slovensku (kde platí zálohovací systém od letošního roku) a zálohy ve výši tří korun. I když kvůli inflaci to mohou být i čtyři koruny. Více ZDE

Nejdříve to vypadalo jako dobrý nápad. Pojďme skládkovat na březích moří, kde se odpad naředí a nikomu nebude vadit. Teď je ze skládek na březích celosvětový problém. Odhaduje se, že podobných skládek se v celé Evropě na pobřežích nebo v záplavových oblastech nachází 350 až 500 tisíc a až 90 % z nich nepodléhá současné legislativě o kontrole odpadu, která vyžaduje ohrazení a zakrytí skládek. Na území USA je takových skládek asi 800, své má i Bangladéš, Indie či Nový Zéland. Podle vědců by se ale dal problém řešit. Více ZDE

Potřebujeme okamžité a výrazné snížení emisí skleníkových plynů ve všech sektorech. S odkazem na modelované trajektorie vedoucí k dosažení cílů Pařížské dohody to říká klimatický panel IPCC. V pondělí zveřejněná zpráva o klimatu ukazuje prstem především na fosilní paliva. Jejich spotřebu je nutné okamžitě snížit. S cíli Pařížské dohody není slučitelný ani další rozvoj fosilní infrastruktury, který by vedl k “uzamčení” budoucího vývoje ve scénářích s vysokým množstvím emisí. Klimatická opatření jsou podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu stále významně podfinancovaná. Dosažení klimatických cílů bude vyžadovat několikanásobné zvýšení investic, a to napříč všemi sektory a regiony, které zpráva hodnotila.

Největší potenciál ke snížení emisí v krátkodobém horizontu (do roku 2030) mají podle zprávy tato opatření (v uvedeném pořadí): 1) solární energie, 2) zpomalení destrukce přírodních ekosystémů, 3) větrná energie, 4) sekvestrace uhlíku v zemědělství a 5) obnova ekosystémů a zalesňování.

Vůbec poprvé je součástí  zprávy IPCC o zmírňování změny klimatu kapitola věnovaná mitigačním opatřením vycházejícím ze strany poptávky. Sem patří mj. takové změny socio-kulturních vzorců jako stravovací návyky či přechod na práci bez nutnosti dojíždění. Některá mitigační opatření tohoto typu, např. preference veřejné dopravy či jízdy na kole, přitom ve zprávě figurují jako velmi levná.

„To, co věda v této zprávě předvídá, bude výsledkem naší současné energetické politiky. Jsme na cestě ke globálnímu oteplení o více než dvojnásobek limitu 1,5 stupně, na kterém se státy dohodly v Paříži. Někteří lídři vlád a soukromých společností říkají jednu věc, ale dělají druhou. Jednoduše řečeno, lžou. A dopady budou katastrofální,“ napsal v reakci na vydání nejnovější zprávy IPCC generální tajemník OSN António Guterres.

6. hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (The Sixth IPCC Assessment Report, AR6) vychází postupně ve čtyřech částech. Po první části věnované Fyzikálním základům (vyšla 9. srpna 2021) a druhé o Dopadech, adaptaci a zranitelnosti (28. února 2022) dnes panel IPCC zveřejnil výstup třetí pracovní skupiny na téma zmírňování změny klimatu. Závěrečná Souhrnná zpráva (Synthesis Report) bude zveřejněna v září 2022.

Zpráva pracovní skupiny III (WG III) IPCC byla dnes zveřejněna v Ženevě a souběžně představena i v Praze na tiskové konferenci, kterou společně připravili Centrum pro otázky životního prostředí UK, Informační centrum OSN v Praze, Klimatická koalice, Komise pro životní prostředí AV ČR a Učená společnost ČR. Hlavní závěry prezentoval zástupce Česka v IPCC Radim Tolasz z ČHMÚ. Další úhly pohledu představil expertní panel, v němž usedli analytička Centra pro dopravu a energetiku Kateřina Davidová, bývalý ministr životního prostředí a současný poradce ministryně životního prostředí Ladislav Miko, ekonom a europoslanec Luděk Niedermayer a analytik Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář. Moderátorkou tiskové konference byla meteoroložka a redaktorka České televize Taťána Míková.

Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ a zástupce České republiky v IPCC, uvádí: “Třetí část Šesté hodnotící zprávy IPCC je věnována mitigacím, které zahrnují nejen snižování emisí skleníkových plynů, ale věnují se i jejich propadům. Energetický mix, úspory energií, rozumné a udržitelné hospodaření se zdroji na straně jedné a starost o krajinu a prostředí obecně na straně druhé. V pozadí nezůstávají ani technologie, věda a rozvoj, bez kterých by naše reakce na změnu klimatu byla bezzubá.”

Taťána Míková z České televize uvádí: “Zatímco význam termínu adaptace na změnu klimatu je víceméně všem jasný (novým klimatickým podmínkám se musíme přizpůsobit), slovo mitigace je trochu složitější pochopit: ve slovníku najdete zmírnění, snížení a dokonce i utišení bolesti. U změny klimatu ale mitigace bolí ve skutečnosti spíš naši peněženku. Znamenají totiž všechno, co zmírní nebo zpomalí změnu klimatu: ať už si představíte, že nebudeme spalovat fosilní paliva, energii vyrobíme z obnovitelných zdrojů, zavedeme technologie, které se obejdou bez uhlí, ropy nebo plynu, stále mluvíte o mitigaci. A platí to třeba i o uložení CO₂ do biomasy nebo do úložišť, ze kterých nemůže utéci do atmosféry.”

Bedřich Moldan, Centrum pro otázky životního prostředí UK: “IPCC varuje ve svých zprávách o změně klimatu a jejích důsledcích již od r. 1990, postupně jsou poselství stále naléhavější. Nejinak je tomu i v této poslední zprávě, která s mimořádným důrazem vyzývá k radikálnímu snižování uhlíkové stopy, a to bezodkladně, zásadní změnu je třeba zahájit okamžitě a postupovat rychle.”

Kateřina Davidová, analytička z Centra pro dopravu a energetiku: "Zpráva IPCC o mitigacích potvrdila to, co ekologické organizace říkají už léta – že hlavním viníkem klimatické krize jsou fosilní paliva, jejich těžba a spalování. Doufám, že tato zpráva přispěje k tomu, že si to konečně uvědomí i politici, kteří rozhodují o tom, jakým směrem se bude naše energetika, doprava či zemědělství ubírat. Co nejrychlejší přechod z fosilních na obnovitelné zdroje a masivní kampaň na podporu energetických úspor by měly být nyní hlavní prioritou."

Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Česku: “Přes všechny závazky států a korporací se rozdíl mezi nutným snížením a reálným objemem emisí prohlubuje. Svět se může vyhnut katastrofickému scénáři oteplení jen bezodkladným přesměrováním všech dotací a investic z fosilního průmyslu do obnovitelných zdrojů. Podobně důležitou roli bude sehrávat ochrana lesů a ekosystémů i schopnost rozvinuté části světa dostatečně v těchto oblastech podpořit rozvíjející se ekonomiky.”

Zprávy IPCC: https://www.ipcc.ch/reports/

Šestá hodnotící zpráva (AR6): https://www.ipcc.ch/assessment-report/ar6/

AR6 Fact Sheet IPCC: https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2021/06/Fact_sheet_AR6.pdf

Celá zpráva WG II AR6 (Dopady, adaptace a zranitelnost):

https://www.ipcc.ch/report/sixth-assessment-report-working-group-ii

O IPCC

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je orgán OSN pro hodnocení vědeckého poznání o změně klimatu. V roce 1988 ho společně založila Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Cílem činnosti IPCC je poskytovat vládám vědecké informace, které mohou využívat při tvorbě klimatických politik. Výstupy IPCC jsou klíčovými dokumenty pro mezinárodní klimatická vyjednávání. IPCC má v současné době 195 členských států a desítky přidružených organizací. Do práce IPCC se zapojují tisíce vědců a expertů. Přispívají na dobrovolné bázi, vyhodnocují tisíce výzkumných prací, které jsou každoročně publikovány a zpracovávají na jejich základě obsáhlé souhrnné zprávy současného poznání o příčinách, dopadech a budoucích rizicích klimatické změny i jak adaptace a mitigace (zmírňování) mohou snížit tato rizika. Základem hodnotícího procesu IPCC je otevřené a transparentní hodnocení vědeckého poznání ze strany expertů a zástupců vlád z celého světa tak, aby byla zajištěna objektivita a diverzita pohledů a expertízy. Prostřednictvím hodnotících zpráv odhaluje IPCC kde existuje vědecká shoda a kde je potřeba dalšího výzkumu. Vlastní výzkum IPCC neprovádí. Hodnotící zprávy vydalo IPCC od první (FAR) v roce 1990 postupně v letech 1995 (SAR), 2001 (TAR), 2007 (AR4) a 2014 (AR5). Krátké shrnutí všech zpráv (SPM) je vždy na plénu schvalováno zástupci jednotlivých členských zemí. Více o IPCC: www.ipcc.ch/about/

K iniciativě Zálohujme.cz se přidal další z významných tuzemských výrobců nápojů. Národní pivovar Budějovický Budvar se tak postavil po bok více než 20 firem a neziskových organizací, které podporují povinné zálohování PET lahví a plechovek v Česku.

„Vítáme Budějovický Budvar a máme radost, že stále více výrobců nápojů si uvědomuje, že je pro udržitelné nápojové odvětví nutné uzavřít materiálovou smyčku a začít recyklovat z „lahve do lahve“, v tomto případě hlavně „z plechovky do plechovky“. A právě prvním krokem k této cirkulární recyklaci je plošný zálohový systém, který dokáže do oběhu vrátit materiál téměř ze všech prodaných obalů. Ostatně s výrobci se na tom shodují i environmetální neziskové organizace a vědci,“ říká Andrea Brožová, mluvčí iniciativy Zálohujme.cz.

Záměr veřejně podpořit zavedení zálohování v Česku vstupem do iniciativy Zálohujme.cz ohlásil generální ředitel Budvaru Petr Dvořák na tiskové konferenci konané u příležitosti představení nového výrobku. Ten pivovar vyvinul spolu s jedním ze zakladatelů iniciativy Zálohujme.cz, výrobcem nealkoholických nápojů Mattoni 1873. „S Mattoni jsme navázali spolupráci při vývoji nového beermixu (nealkoholického piva BIRGO) a ukázalo se, že sdílíme stejné hodnoty.  Udržitelnou cestu podnikání vnímáme jako důležitý pilíř našich řemesel a záleží nám na co nejšetrnějším nakládání s nápojovými obaly. Proto podporujeme zálohy i cirkulární recyklaci,“ komentuje přistoupení k iniciativě Petr Dvořák, generální ředitel Budějovického Budvaru.

Vstup do iniciativy Zálohujme.cz je jen logickým pokračováním úsilí o udržitelnost, která se projevila i v novém výrobku, nealkoholickém pivě BIRGO, uvařeném společně s Mattoni. To se vyrábí v Budějovickém Budvaru na nové moderní lince, jejíž vysoce vyspělé technologické vybavení přispívá k výrazně efektivnějšímu využití vody, tepla a elektrické energie. BIRGO je jako první nealko pivo v Česku baleno do papírových multipacků, jež navíc neobsahují lepidlo. Jedná se o technologii tzv. wrap-around s obsahem recyklovaného papíru, jejíž použití ušetří 16 % uhlíkové stopy oproti klasickým plastovým fóliím. Samotný materiál plechovek pak obsahuje 74 % recyklovaného hliníku.

Hliníkové plechovky jsou u spotřebitelů stále oblíbenější a za posledních 10 let vzrostly prodeje nápojů v plechovkách o 200 %. Budvar, stejně jako další členové iniciativy Zálohujme.cz, má zájem na co nejšetrnějším nakládání s nápojovými obaly a recyklaci „z lahve do lahve“, v tomto případě tedy „z plechovky do plechovky“. Bohužel prostřednictvím šedých kontejnerů se daří vysbírat jen každá třetí. „Ztráta“ materiálu z nevytříděných nápojových plechovek v ČR tak například v roce 2019 dosáhla 7 812 tun hliníku, z čehož by šlo vyrobit 312 milionů nových plechovek.

 

V letošním roce SFŽP ČR plánuje vyhlásit osmnáct výzev k podávání žádostí o dotaci z Operačního programu Životní prostředí 2021–2027. Půjde o první výzvy již v novém programovém období. Pro žadatele v nich bude připraveno více než 35 miliard korun.

Harmonogram obsahuje výzvy, které by se měly vyhlašovat po schválení nové etapy programu Evropskou komisí. K tomu by mělo dojít přibližně v polovině roku. „Výzvy jsme připraveni vyhlásit prakticky ihned po schválení programu Evropskou komisí, aby obce, města a další žadatelé mohli co nejdříve začít čerpat peníze na své ekologické projekty,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Výzvy se v první fázi zaměří na širokou škálu projektů od podpory obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor ve veřejném sektoru, přes velmi žádanou výstavbu čistíren odpadních vod, kanalizací a vodovodů až po opatření podporující sběr, svoz a materiálové využití odpadů. Prostředky půjdou i na snižování a monitoring znečištění ovzduší či rekultivace kontaminovaných ekosystémů a starých skládek.

Později se přidá podpora projektů, které přispějí k adaptaci krajiny na změnu klimatu a klimatické extrémy (sucho, povodně, sesuvy), pomohou s udržitelným hospodařením s vodou nebo s předcházením vzniku odpadů (kompostéry, re-use centra, potravinové banky).

Dokument ke stažení:

Harmonogram výzev OPŽP 2021–2027 na rok 2022