Kandidátský seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) nyní obsahuje 223 látek, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Nově zařazené látky na Kandidátský seznam (dále KS), jejich vlastnosti a příklady použití:

1. 6,6'-di-tert-butyl-2,2'-methylenedi-p-cresol (DBMC) (EC 204-327-1, CAS 119-47-1); látka toxická pro reprodukci; používá se jako antioxidant nebo stabilizátor při výrobě polymerů, aditivum v gumárenském průmyslu, v mazivech, tucích, lepidlech, tmelech, hydraulických kapalinách a v kapalinách při obrábění kovů;
2. tris(2-methoxyethoxy)vinylsilane (EC 213-934-0, CAS 1067-53-4); látka toxická pro reprodukci; používá se při výrobě polymerů a kaučuku, do roztoků nebo disperzí pro povrchovou úpravu a do tmelů;
3. (±)-1,7,7-trimethyl-3-[(4-methylphenyl)methylene]bicyclo[2.2.1]heptan-2-one covering any of the individual isomers and/or combinations thereof (4-MBC) (EC -, CAS -), endokrinní disruptor  pro lidské zdraví (čl. 57f); používá se jako UV filtr v kosmetice a ve výrobcích pro osobní péči;
4. S-(tricyclo[5.2.1.0'2,6]deca-3-en-8(or 9)-yl) O-(isopropyl or isobutyl or 2-ethylhexyl) O-(isopropyl or isobutyl or 2-ethylhexyl) phosphorodithioate (EC 401-850-9, CAS 255881-94-8); látka PBT (čl. 57d);  používá se k formulaci maziv a tuků v průmyslu.

Kandidátský seznam obsahuje nyní 223 SVHC látek, z nichž 54 látek je zařazeno do přílohy XIV nařízení REACH, tj. na seznam látek podléhajících povolení.

Po zařazení látek do KS vyplývají společnostem zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech.

Každý dodavatel předmětů obsahujících látku z KS v koncentraci vyšší než 0,1 % hm. musí poskytnout dostatek informací příjemcům předmětu a spotřebitelům.

Od 5. ledna 2021 musí společnosti uvádějící předměty na trh EU oznamovat výrobky do databáze SCIP, pokud předměty obsahují látky SVHC v koncentracích vyšších než 0,1 % hm.

Kromě toho, dodavatelé a výrobci předmětů obsahujících látku z KS musí do 6 měsíců od jejího zařazení podat oznámení agentuře ECHA. Dodavatelé látek zařazených na Kandidátský seznam, (samotných nebo ve směsích) mají povinnost dodat svým zákazníkům bezpečnostní list.

Informace o všech povinnostech a souvisejících nástrojích najdete na internetových stránkách ECHA.

Poznámka: Kandidátský seznam obsahuje 223 položek – některé z nich zahrnují skupiny chemických látek, takže celkový počet zařazených chemických látek je vyšší.

Další informace:

• Kandidátský seznam

• Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS

• Jak oznámit látky v předmětech

• Databáze SCIP

Krmné biopásy v zemědělské krajině významně zvyšují početnost i druhovou rozmanitost polních ptáků a malých savců. Vyplývá to ze studie česko-polského týmu vědců, o které informovala Akademie věd ČR (AV). Podle odborníků dosud chyběla data, která by ukázala skutečný vliv biopásů na různé skupiny živočichů během zimy. Nyní se prokázalo, že jsou přínosem pro řadu zvířat. Biopás je pruhové potravní políčko o šíři šest až 12 metrů, které je umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků.

"V naší studii zkoumáme přínos krmných, na semena bohatých biopásů na několik taxonů a druhů typických pro zemědělskou krajinu, jako jsou ptáci, zajíci, srnčí zvěř a drobní savci během zimy, která je kritická pro přežívání mnoha druhů z důvodu nedostatku potravních zdrojů. Právě špatné přežívání zimního období je často uváděno jako jeden z důvodů poklesu počtů některých druhů zemědělské krajiny," uvedl Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV.

Tým během tří let zmapoval 76 biopásů a stejný počet kontrolních oblastí napříč různými typy zemědělské krajiny v Česku. Výzkum ukázal, že druhová bohatost i početnost polních ptáků, včetně ubývajících druhů, zajíců a drobných savců byla výrazně vyšší v biopásech než v okolní zemědělské krajině. Jedinou výjimkou byla podle odborníků srnčí zvěř, u níž se efekt biopásů neprojevil.

Studie také ukázala, že nejvíce ptáků se vyskytovalo v biopásech kolem křovinatých koridorů. Největší rozdíly v početnosti a druhové rozmanitosti však vědci zaznamenali u biopásů uprostřed polních bloků - především v případě zajíců a drobných savců. Tým také zjistil, že v druhé polovině zimy v biopásech výrazně poklesla početnost i rozmanitost ptáků, což znamená, že kvůli vyčerpání zásob přestaly plnit svou funkci. Výzkumníci také zdůraznili, že ačkoliv početnost ptáků a savců je obecně vyšší ve větších biopásech, pro řadu druhů jsou důležité i ty malé.

"Naše studie přináší první rozsáhlé a ucelené ověření účinnosti různých typů biopásů na biodiverzitu polní krajiny. Výsledky dokládají, že mohou představovat relativně levné a jednoduché opatření pro podporu mnoha druhů ptáků, zajíců a drobných savců a jejich správné nastavení nám může ušetřit opravdu velké množství peněz, ale i efektivnější ochranu ubývajících druhů," uvedl Šálek.

Do budoucna je podle něj důležité se zaměřit na vhodný výběr semen k výsevu těchto biopásů, aby se zvýšila nabídka semen i v průběhu druhé poloviny zimy. "Rovněž doporučujeme zakládat biopásy v nížinných oblastech, kde se převážně nacházejí velké lány bez dalších krajinných prvků, jako jsou remízky, aleje, travnaté meze či křovinaté koridory," dodal vědec.

Podle AV zemědělci v současnosti zavádějí biopásy jen zřídka, byť je lze celkem snadno založit či odstranit orbou. V Česku jsou biopásy pouze na 0,09 procenta polních bloků a v každém pokrývají jen do několika procent orné plochy.

Společnost Bome plánuje v areálu firmy Galmet Trade ve Chvaleticích na Pardubicku vybudování zařízení na zneškodnění odpadní rtuti. Zpracovávat by ji chtěla z celé České republiky. Zatím ve Chvaleticích provozuje zkušební linku, zjistila ČTK ze zveřejněné dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (EIA). Zařízení má přeměnit rtuť na nerozpustný a stabilní sulfid rtuťnatý. Ten se bude převážet do zemí Evropské unie, kde bude zajištěno jeho uložení v solných dolech nebo v hlubokých podzemních skalních formacích. Podle firmy v současnosti není na evropské úrovni dostatek kapacit pro konverzi toxického prvku. Podle nařízení Evropského parlamentu o rtuti se v Evropské unii zakazuje vývoz, dovoz a výroba výrobků s přidanou rtutí nejpozději od počátku roku 2021. Více ZDE
 

Evropská komise spustila veřejnou konzultaci týkající se zvýšení udržitelnosti výrobků, která je součástí iniciativy zaměřené na zavedení práva na opravitelnost. Cílem konzultace je získat zpětnou vazbu ohledně toho, s jakými překážkami se nejčastěji spotřebitelé potýkají při snaze opravit rozbité výrobky. Iniciativa je součástí dlouhodobé snahy EU na podporu oběhového hospodářství a udržitelné spotřeby. Konzultace bude otevřená do 5. dubna a na jejím základě vznikne legislativní návrh ze strany Komise, který by měl být zveřejněn v třetím čtvrtletí tohoto roku.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení k revizi požadavků na ekodesign pro spotřebu elektrické energie v pohotovostním a vypnutém režimu. Cílem nařízení je snížit spotřebu elektrické energie v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu stanovením požadavků na minimální účinnost a dalších výkonnostních kritérií. To by mělo vést ke snížení emisí CO2 a finančním úsporám.

Dokument ke stažení:

EU 11_22 EK Návrh nařízení

EU 11_22 EK Příloha

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k zjednodušení a digitalizaci požadavků na označování chemických látek. Evropská unie chce usnadnit poskytování základních informací o chemických látkách, a tím snížit nepříznivé účinky nebezpečných chemických látek na zdraví a životní prostředí. Účelem této iniciativy je zjednodušit a zefektivnit požadavky na označování některých kategorií chemických látek a chemických výrobků a také používání digitálního označování. Cílem je rovněž zvýšit nákladovou efektivnost a celkovou konkurenceschopnost chemického průmyslu EU.

Dokument ke stažení:

EU 18_22 EK Označování chemických látek

Letošní Fórum se zaměří na otázku společenské rezistence vůči vládním strategiím v oblasti udržitelnosti a bude se ptát, jak lze tento stav změnit. Pozvání přijaly ministryně životního prostředí Anna Hubáčková a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Keynote přednášku prosloví francouzský kognitivní vědec Dr Hugo Mercier zaměřující se na výzkum rozumu a toho, proč něčemu věříme, spoluautor populární knihy Záhada rozumu (česky 2019). Podrobnosti ZDE

Francouzská nadnárodní společnost Veolia vybuduje ve Spojeném království první závod na recyklaci vysloužilých baterií pro elektromobily. Do roku 2024 by zařízení mělo být schopno zpracovat 1 000 tun baterií za rok, což odpovídá zhruba 20 % očekávané poptávky po této službě ve Spojeném království v daném roce. Více ZDE

Vědci z Centra polymerních systémů (CPS) zlínské univerzity hledají způsob, jak snížit množství technologického odpadu při výrobě netkaných textilií a odpad znovu zpracovat. Netkané textilie se využívají například při výrobě dětských plen, geotextilií, hojně využívané jsou v jednorázových zdravotnických výrobcích, jako jsou ochranné obleky či podložky, také v respirátorech a chirurgických rouškách. Zlínští vědci zpracovávají odpad z výroby vláken.

„Ale vlákna jsou často z více druhů materiálů a v této chvíli výrobní odpad jako takový nejde přímo znovu použít pro výrobu vláken,“ řekl dnes ČTK a Českému rozhlasu Tomáš Sedláček z CPS.

„Snažíme se přijít na to, jak modifikovat recepturu materiálu, aby to bylo znovu zvláknitelné. Hodně vláken v netkané textilii se skládá z více druhů materiálu, a pokud jsou dva různé materiály v jednom vláknu, tak už je od sebe nikdo neoddělí. Pokud to chci využít pro stejný způsob zpracování, zase pro výrobu vláken, musím najít cestu, jak to použít. Pracujeme na tom, jeví se to slibně,“ uvedl Sedláček.

Podle něj jde zejména o to, najít podmínky pro míchání, jak velké části jednotlivých materiálů budou ve směsi, jak se podaří promíchat, jak budou stabilní či jestli nebudou mít tendenci se zpět shlukovat.

Zlínští vědci spolupracují již několik let se znojemským výrobcem netkaných textilií. Projekt podpořila Technologická agentura České republiky, hotový by měl být do tří let, kdy by se výsledky měly již převést do praxe.

Vědci z CPS využívají laboratorní linku, kterou je možné používat jako modelové zařízení pro velké komerční linky vyrábějící několik tun produktu za hodinu. Z laboratorní linky může vycházet pás netkané textilie o šířce sedm centimetrů, v průmyslové výrobě může být široký až čtyři metry. Na laboratorní lince je možné dávkovat dva typy materiálu do jednoho vlákna, vlákna mohou mít různou konstrukci. Linku využívají odborníci a výzkumníci, kteří se zabývají výrobou vláken, z celé Evropy.

V ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen „novelizovaná vyhláška“) je uvedeno, že odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, jsou vymezeny v bodě A přílohy č. 4 k této vyhlášce. Požadavek na zákaz ukládání odpadů ze zdravotní a veterinární péče na skládku lze obecně považovat za zcela oprávněný, zejména s ohledem na složení těchto odpadů a jejich možné dopady na životní prostředí a zdraví lidí. Česká republika by proto měla směřovat k jeho realizaci. Po nabytí účinnosti měněné vyhlášky se nicméně ukázalo, že v některých regionech nejsou dostatečné kapacity pro spalování nebo energetické využití odpadů ze zdravotní a veterinární péče. Naplnění požadavků vyhlášky, pokud jde o zákaz skládkování odpadů v položce č. 11 je tedy pro dotčené subjekty velmi problematické. Navrhuje se proto, aby k položce č. 11 bylo nastaveno dodatečné přechodné období do konce roku 2028. Lze předpokládat, že v navrhované lhůtě bude posílena infrastruktura pro spalování a energetické využití odpadů ze zdravotní a veterinární péče a dále že stávající kapacity budou navýšeny - to ostatně předpokládá a podporuje i nově připravovaná aktulizace Plánu odpadového hospodářství ČR. Termín připomínek je stanoven a 5 pracovních dnů tj. do 20.1.2022.

Dokument ke stažení:

• zd_ALBSCAMEKPGC.docx

• ma_ALBSCAMEKPGC.docx

• pz_ALBSCAMEKPGC.docx

• pd_ALBSCAMEKPGC.docx

• mp_ALBSCAMEKPGC.doc

Jediná sušička prádla může mít na svědomí uvolnění 90 až 120 milionů mikroplastových vláken ročně, odhaluje studie, kterou zveřejnili vědci z Hongkongu. Takové množství dělá ze sušiček jeden z hlavních zdrojů znečištění ovzduší mikrovlákny na světě, tvrdí profesor Kenneth Leung ze Státní klíčové laboratoře pro znečištění moří a katedry chemie na Městské univerzitě v Hongkongu. Vědci zároveň navrhli filtrační systém, který dokáže mikrovlákna při praní zachytávat. Z ovzduší ale nezmizí, dokud výrobci oblečení nezačnou používat látky šetrnější k životnímu prostředí, upozorňují autoři studie. Více ZDE

Pro velký zájem SFŽP ČR zveřejňil záznamy webinářů, na nichž odborníci Státního fondu životního prostředí ČR představují aktuální a připravované dotační tituly na nejbližší období v oblasti životního prostředí. Stáhnout si můžete také prezentace a odpovědi na dotazy účastníků probírané v závěru každého setkání. Materiály budeme postupně doplňovat. Více ZDE

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš chce urychlit výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, ale také dalších bloků v Temelíně. Je zvýšené tempo jaderné výstavby organizačně zvládnutelné? Dokázali bychom zároveň vyhovět požadavkům, které Evropská komise pro jadernou energetiku vyžaduje? Tomáš Pancíř se ptal Dany Drábové, předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost. Více ZDE

Investiční fond Breakthrough Energy Catalyst, za kterým stojí zakladatel společnosti Microsoft a miliardář Bill Gates, plánuje investovat až 15 miliard USD (přes 323 miliard Kč) do projektů zaměřených na čistou technologii v USA, Británii a Evropské unii. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekl výkonný ředitel tohoto soukromo-veřejného fondu Jonah Goldman.

V počátcích se BEC chce zaměřit na přímé zachycování vzduchu, zelený vodík, dlouhodobé skladování energie a udržitelné pohonné hmoty pro letectví. Plánuje investovat do velkých projektů, které by jinak nebyly finančně životaschopné, a bude poskytovat podporu prostřednictvím dobročinných darů, dílčích kapitálových investic a dohod o odběru produktů.

Fond BEC spadá pod skupinu Breakthrough Energy Group, kterou Gates založil v roce 2015. Zatím získal od podniků a charitativních organizací více než 1,5 miliardy USD. Plánuje však investovat až desetinásobek této částky za pomoci inovativních finančních struktur a dohod o partnerství.

BEC se také zaměří na vytvoření trhů pro zelené produkty a technologie a snížení nákladů na výrobu surovin, jako je zelená ocel a zelený vodík. Jeho cílem je také snížit takzvanou zelenou přirážku k produktům jako udržitelný letecký benzin. Zelená přirážka jsou dodatečné náklady na zelený produkt ve srovnání s podobným produktem, který ale není udržitelný, jako například běžné letecké palivo. BEC očekává, že nebude mít běžnou návratnost svých investic.

Breakthrough Energy na svých internetových stránkách popisuje BEC jako program, který má ukázat, jak lze financovat, vyrábět a nakupovat nová řešení, která budou základem nízkouhlíkového hospodářství.

BEC loni v září oznámil, že si zajistil investice od firem Microsoft, BlackRock, General Motors, American Airlines, Boston Consulting Group, ArcelorMittal a Bank of America. Získal podporu také od amerického ministerstva energetiky a Evropské komise.