Statní fond životního prostředí (SFŽP) zveřejňil záznamy webinářů, na nichž odborníci Fondu představují aktuální dotační tituly v oblasti životního prostředí. Stáhnout si můžete také prezentace k jednotlivým tématům. Materiály budou postupně doplňovány. Aktuálně jsou dostupné materiály z webinářů: Vodohospodářské projekty, srážková voda, Energetické úspory budov, obnovitelné zdroje energie, ochrana ovzduší a Oběhové hospodářství, sanace. Více na webu SFŽP ZDE.

Cílem výzkumu je analyzovat aktuální stav a výhled pro cirkulární hospodaření s lesy a navazující odvětví v České republice, identifikovat současné bariéry zabraňující růstu dřevozpracujícího průmyslu, zjistit dostupnost a kvalitu dat o materiálových tocích a jiných klíčových indikátorech potřebných k efektivnímu využívání zdrojů, cirkulárnímu zpracování dřeva a hospodaření v lesích, a následně definovat hlavní výzvy a příležitosti pro další vývoj cirkulární bioekonomiky pro lesnictví a dřevozpracující sektor v ČR. Více ZDE

Zbavit se postupně všech akcií ve prospěch měst a obcí. Takový je cíl Olomouckého kraje, který snižuje svou majetkovou účast v krajské odpadové společnosti. Věří, že společnou kontrolou firmy dokážou držet přijatelné poplatky za odpad a také s ním obchodovat. V Olomouci už se chystá stavba moderní třídicí linky za zhruba půl miliardy korun. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí brání svůj návrh na ústavně zakotvenou ochranu vody a půdy. Chystanou změnu ústavy koncem loňského roku v rámci meziresortního připomínkového řízení tvrdě zkritizoval například Nejvyšší správní soud, ale i vlivná ministerstva financí, vnitra nebo spravedlnosti. Navrhované znění ústavní novely je podle nich zbytečné a špatné. Více ZDE

Skládka odpadu u Čáslavi opět bouří mezi obyvateli města emoce. Vyvolal je záměr odpadové společnosti AVE skládku rozšířit a současně navýšit její kapacitu. Na sociálních sítích se po zveřejnění článku o plánech firmy okamžitě rozpoutala diskuze na téma, zda tomu lze zabránit, případně jak. Více ZDE

Moderní čisté zemědělské budovy vybavené nejnovějšími technologiemi vypadají dobře na pohled a slouží svému účelu, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti živočišné výroby. Jenže modernizace venkova s sebou nese i negativní jevy. V jejím důsledku totiž dramaticky ubývá prostor pro hnízdění ptáků, například vlaštovek, jiřiček nebo sýčků. Upozorňují na to vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, kteří zároveň navrhují opatření, jak ptákům pomoct.

Nové zemědělské budovy tvoří polootevřené stáje a rolovací postranní stěny s konstrukcí z ocelových a dřevěných materiálů. V těchto typech staveb chybí půdní prostory, které na starých farmách poskytují spoustu příležitostí pro hnízdění ptáků. Nejsou tam žádné dutiny nebo štěrbiny, které by poskytovaly úkryt, a hladký materiál stěn neumožňuje efektivně přilepit hnízdo třeba vlaštovkám.

Modernizace technologií ustájení navíc vede i k úbytku hmyzu – tedy vhodné potravy pro ptáky. „V nových stájích je již standardem používání loží vystlaných pískem či plastickým stelivem, bezstelivových boxů, roštových podlah, ventilátorů sloužících k lepší cirkulaci vzduchu a mechanických systémů pro odstraňování kejdy a hnoje mimo budovy do uzavřených skladovacích jímek. To vše vede ke snížení vhodného substrátu pro vyvíjející se hmyz, který je pro většinu ptáků a jejich mláďat primárním zdrojem potravy během hnízdění,“ vysvětluje Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Mizí vlaštovky i vrabci
Vědci se zaměřili na 29 ptačích druhů na necelé stovce farem v České republice a zjistili, že v modernizovaných farmách byla početnost ptáků 3krát menší oproti starým či smíšeným farmám. Nižší byla i druhová rozmanitost. „Negativní efekt byl zřetelný zejména u druhů hnízdících na budovách nebo uvnitř stájí,“ říká Martin Šálek. Například u vrabce domácího zaznamenali 1,6krát, u jiřiček 8,7krát a u vlaštovek 9,8krát méně hnízd v modernizovaných budovách než v těch starých. Výsledky zkoumání vyšly nedávno v časopise Journal of Applied Ecology. 

Česká zemědělská krajina se zhruba od padesátých let 20. století významně změnila. V důsledku kolektivizace vzrostla velikost polí více než desetinásobně. Stávající průměrná velikost půdního bloku dosahuje až 14 ha. Podle údajů České společnosti ornitologické byla za posledních zhruba 60 let odvodněna zhruba čtvrtina zemědělského půdního fondu, rozoralo se až 800 000 km mezí, 120 000 km polních cest, 30 000 km liniové zeleně a 35 000 ha remízků.

Přesné údaje o změnách druhové pestrosti v naší krajině po roce 1950 nejsou k dispozici. První ucelená data o vývoji biodiverzity v České republice přináší až od roku 1982 Jednotný program sčítání běžných druhů ptáků. Od té doby k roku 2019 došlo u ptáků vázaných na zemědělskou krajinu k minimálně čtyřicetiprocentnímu poklesu početnosti.

Jak ptákům pomoct?
Pro podporu ptačích sousedů na farmách stačí drobné úpravy, které mohou výrazně zlepšit jejich hnízdní příležitosti. „Patří mezi ně třeba vyvěšování různých typů budek a polobudek pro dutinové hnízdiče, například budky pro rorýse, rehky, vrabce či speciální duté cihly. Pro koloniálně hnízdící vlaštovky či jiřičky je možné instalovat umělé hnízdní košíčky či vystavět hnízdní věže,“ vypočítává Martin Šálek.

Dále by mohlo pomoct používání stavebního materiálu skládajícího se z hrubých povrchů (např. beton, omítkový povrch, dřevo), který je vhodnější k připevnění hnízd než hladké materiály, jako jsou plast, hliník nebo ocel. Toho lze docílit instalováním panelů s drsnými povrchy na fasádách, podhledech a pod okapy budov. „Taková řešení jsou finančně nenáročná a mohou výrazně podpořit mnohé ubývající druhy hnízdící na farmách,“ dodává ornitolog.

Jedním z efektivních řešení pak může být dlouhodobější a výraznější podpora drobných rodinných farem, které chovají hospodářská zvířata v tradičních stájích a provozují zemědělskou výrobu v krajině s ohledem na její ekologické funkce a biologickou rozmanitost.

Obrázrk/zdroj: https://pixabay.com

Již po třinácté bude Chemická legislativa první konferencí svého typu v novém kalendářním roce. Jako každý rok se zde dozvíte ty nejčerstvější novinky z oblasti managementu chemických látek přímo od zástupců autorit (ECHA, MŽP, ČIŽP, SCHP) i kolegů z průmyslové praxe. Stejně jako loni bude konference organizována hybridně – můžete se tedy zúčastnit buď fyzicky v centru Rosmarin v pražských Holešovicích (v ceně vstupenky je celodenní občerstvení, teplý oběd a networking u sklenky piva či prosecca) nebo sledovat celý program online z pohodlí kanceláře či domova.

Kromě tradičních témat REACH a CLP se můžete těšit také na legislativu diisokyanátů, implementaci strategie pro udržitelnost, nebo registraci polymerů. A možná přijde i překvapení!

Pro aktuální program sledujte webové stránky REGARTIS

Na co (a koho) se můžete těšit (předběžný program):

• Ing. Ivan Souček, Ph.D. (SCHP ČR) – Úvodní slovo ředitele SCHP ČR
• Ing. Tatjana Kolesniková (správní rada ECHA) – Informace ze zasedání Správní Rady ECHA
• Ing. Jana Kozmíková (výbor čl. států ECHA) – Informace o činnosti Výboru členských států ECHA
• Ing. Alena Krejčová (SCHP) – Aktivity SCHP ČR 2022 a implementace Strategie pro udržitelnost
• Ing. Oldřich Jarolím (ČIŽP) – Kontroly v oblasti chemických látek
• Ing. Karel Bláha, CSc. (MŽP) – Navrhované změny v evropské chemické legislativě
• Ing. Hana Krejsová (REGARTIS) – Novinky v chemické legislativě
• Ing. Jana Eliášová (REGARTIS) – Legislativa diisokyanátů
• Ing. Tomáš Novotný (REGARTIS) – Registrace polymerů
• Ing. Zuzana Svobodová (BorsodChem MCHZ) – Hodnocení provozních podmínek v průmyslu
• Ing. Jan Mervart (DEZA) – Budoucnost procesu autorizace podle REACH
• a další

Moderuje: Ing. Jan Holomek (REGARTIS)

Záštitu převzal Svaz chemického průmyslu ČR. Mediálními partnery jsou online magazín Průmyslová ekologie, portál Třetí ruka a odborný časopis CHEMAGAZÍN

Kde leží hranice větrných turbín? Takovou otázku vyvolává gigantický větrník testovaný v Dánsku. Lopatkový motor o výkonu 15 MW stojí v Národním testovacím centru pro větrné turbíny Østerild v dánském západním Jutsku. Je to nejvýkonnější větrná turbína na světě, píše Vestas na svém webu. Může ročně dodat 80 GWh energie. To postačí k napájení 20 000 domácností a ročně by to zabránilo vypuštění 38 000 tun oxidu uhličitého do ovzduší. Více ZDE

Do hlávkového salátu, který je jinak považován za velmi zdravou součást stravy, se mohou dostávat jedovaté látky z pneumatik. Podle agentury APA na to přišli vídeňští vědci. Částice z pneumatik se na pole a poté do zeleniny dostávají ze silnic prostřednictvím větru nebo vody. Více ZDE

Klimatická změna se propisuje do krajiny i v podobě extrémních teplot, vysychající půdy a schnoucích lesů navíc mnohde oslabených kůrovcovou kalamitou a nebývalých rizik rozsáhlých požárů. Ministerstvo životního prostředí proto na podzim zadalo vědeckou analýzu požáru v Českém Švýcarsku, která má pomoci v předcházení rizik požárů v krajině.

„Časté požáry lesů a okolní krajiny jsou jedním z důsledků klimatické změny. Jen v roce 2022 vypukly v Evropě lesní požáry na zhruba 860 tisících hektarů. Jejich rozšíření nebylo pouze jako obvykle v jižní Evropě, ale i v severních zeměpisných šířkách. Ve Skandinávii nebo Velké Británii vypukly vloni až stovky lesních požárů. Z míst, které připomínají podmínky požáru v NP České Švýcarsko, to byl požár nedaleko německého Norimberku, kde shořelo na 1000 hektarů lesa, a to ve zcela přístupné oblasti. Rozhodně do budoucna neodkážeme předejít vzniku dalších požárů, ale musíme se ponaučit a mít jasně připravené postupy, které zajistí uhašení požáru v jeho zárodku,“ uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Studie dokládá, že příčinou rychlého a v prvních dnech nezvladatelného šíření požáru byla zejména vysoká rychlost větru v kombinaci s velmi nízkou vlhkostí půdy, vzduchu, vegetace a také vysokou teplotou. Rychlému šíření požáru napomohlo i místo, čas a nejspíše i způsob zapálení. Již v ranních hodinách 24.7.2022 proto požár postihl poměrně velkou plochu, ze které se mohl rychle šířit. Modelová analýza potvrdila, že šíření požáru nešlo v daných podmínkách snadno zabránit.

„Oheň prošel vším, co potkal. Největší sílu hoření jsme zaznamenali v dospělých smrkových lesích odumřelých v důsledku recentní gradace lýkožrouta smrkového, naopak nejnižší síla hoření byla v dospělých bukových lesích. Ale velmi intenzivně hořely i holiny. Model jsme využili i pro teoretický odhad charakteru šíření požáru, kdyby byly odstraněny souše, tedy v terénu pokrytým spíše travinou a křovinnou vegetací, byť takový zásah do charakteru území národního parku by byl v rozporu s platnou legislativou,“ vysvětluje Jakub Hruška z Czechglobe a České geologické služby.

V analytické části zprávy nechybí kapitola o klimaticko-meteorologických podmínkách v době před a při vzniku požáru. Zásadní částí expertízy je modelování pomocí americké technologie FlaMap, která vědeckému týmu umožnila vytvářet scénáře možného vývoje požáru v závislosti na změnách teplot, sucha, rychlosti větru či typu a hospodaření v lese.

“Příroda regeneruje s neuvěřitelnou silou. Do budoucna má Národní park České Švýcarsko nejvyšší šanci stát se přírodním unikátem co do vyšší pestrosti druhů, silných a odolných ekosystémů, které budou mnohem lépe odolávat klimatickým změnám. Jak vědci dokládají, přes sílu hoření zůstala ve spáleném lese významná část ohněm přímo nezasaženého nadložního humusu, a tak se velmi pravděpodobně zachovala část semenné banky pro následnou regeneraci lesa. Na území dochází k obnově bylin, trav i jednotlivých stromů a očekáváme i rychlou regeneraci lesa,” říká ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). A doplňuje: ”S výsledky studie se seznamuje Správa NP ČŠ a mezi prvními ji budeme prezentovat především starostům obcí.”

Požár v Českém Švýcarsku čeká i výsledky šetření Policie ČR, expertízu Hasičského záchranného sboru a další odborné hodnotící materiály. Studie expertní skupiny znamená pro Ministerstvo životního prostředí cenný podklad pro rozhodování o preventivních opatřeních v lesích národních parků, ale nejen pro ně. Změna klimatických podmínek v České republice nese velké riziko pro všechny lesní hospodáře a majitele lesů. Ministerstvo životního prostředí proto koordinuje správy národních parků při práci na aktualizaci předpisů protipožární prevence v lesích národních parků.

Studie shrnuje odborné poznatky k příčinám vzniku a šíření požáru, který v létě 2022 zasáhl území o rozloze více než tisíc hektarů v NP České Švýcarsko a přeshraničním NP Saské Švýcarsko. Za analýzou stojí expertní skupina složená především z expertů Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (Czechglobe) a Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER), České geologické služby a Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Botanického ústavu AV ČR. Konkrétně do ní patří prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., prof. Mgr. Ing. Miroslav Trnka, PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D., doc. Ing. Emil Cienciala, Ph.D., Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D. nebo Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. a Mgr. Přemysl Bobek, Ph.D. Díky expertní skupině tak vznikl během loňského podzimu cenný faktografický materiál s analýzou způsobu vzniku a průběhu požáru a popisem různých typů a způsobů shoření požářiště.

Dokument ke stažení:

Studie Jaké faktory ovlivnily vznik a šíření požáru v NP České Švýcarsko?

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k azbestu v budovách. Usnesení Evropského parlamentu vyzývá Komisi, aby předložila evropskou strategii pro odstranění veškerého azbestu, která bude zahrnovat povinné kontroly výskytu azbestu v budovách a existenci národních rejstříků azbestu. Evidence výsledků kontrol výskytu by měla být v digitálním formátu, aby byly tyto informace snadno dostupné. Konkrétní povinnosti budou upraveny na základě průřezového přístupu zohledňujícího životní cyklus budovy a rizika související s konkrétní budovou.

Dokument ke stažení:

EU 12_23 EK Azbest v budovách

Singapur – moderní městský stát s pětimilionovou populací a třetí největší hustotou zalidnění na světě – přichází se zeleným plánem na udržitelnost, menší znečištění i ekologičtější fungování města. Nyní singapurské ministerstvo pro udržitelnost a životní prostředí zřídilo pozici hlavního vládního úředníka pro udržitelnost. Ten má dohlížet na životní prostředí městského státu v rámci Singapore Green Plan 2030. Více ZDE

Podle vědců z Kalifornské univerzity v Irvine, kteří se zabývají klimatickým systémem Země, způsobuje ohřívání mořské vody způsobené klimatem zpomalení hluboké cirkulace v Atlantickém a Jižním oceánu. Pokud bude tento proces pokračovat, značně to omezí schopnost oceánu odstraňovat oxid uhličitý z atmosféry a to ještě víc zhorší globální oteplování. Více ZDE

Od 1. ledna tohoto roku platí ve Španělsku zákon, který řeší předcházení plýtvání potravinami. Každý rok se vyhodí 931 milionů tun potravin, což představuje 8 až 10 % celosvětových emisí uhlíku, odhaduje Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Podle zprávy Food Waste Index Report 2021 může přijít vniveč asi 17 % celosvětové produkce potravin, přičemž 61 % tohoto odpadu pochází z domácností, 26 % z potravinářských služeb a 13 % z maloobchodu. Španělsko je producentem velmi kvalitních potravin, ovoce a zeleniny a schválením tohoto průkopnického zákona dělá další krok ke splnění cílů udržitelného rozvoje. V roce 2020 španělské domácnosti vyhodily okolo 1,3 mil. tun potravin, v přepočtu na obyvatele je to 31 kg. Pro srovnání, každý Čech vyhodí zhruba 60 kg potravin ročně. Jaké konkrétní povinnosti Španělsko tedy čeká? Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Luxusní pečivo skončilo v kontejneru za pekárnou. Zákazníci nevěřili vlastním očím a fotili

Protože se v Česku klimatická změna neprojevuje jako jinde ve světě, občané jsou ve vnímání alarmující situace zpožděni. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl geolog a klimatolog Václav Cílek. Češi v přístupu ke změnám klimatu podle Cílka zaostávají z přirozených důvodů – nejsou pro ně tak viditelné. „Když jste v Kalifornii, zažíváte tři roky vedra a jindy zase nevylezete z baráku, protože venku jsou dva metry vody, vnímáte klima jinak, než když je v Praze jednou minus 8 a podruhé 12 stupňů Celsia,“ popsal odborník ve vysílání. Více ZDE

Německé firmy dovážejí do Česka nelegální odpad a vydělávají na tom miliony. Nahrává jim k tomu nedostatečná kontrola i mírné tresty v případě porušení českých zákonů. Výdaje za ekologickou likvidaci takového odpadu pak zaplatí buď čeští daňoví poplatníci, nebo lidé, kteří se domnívají, že kupují normální zeminu. Spolu s německými novináři jsme rozkrývali, jak tento špinavý byznys funguje. Více ZDE