Pomoci naplánovat, jak pro budoucnost řešit letitý problém „kam s ním“, má vedení obcí pomoci nově zakládaná pracovní skupina pro nakládání s odpady ve Středočeském kraji. Středočeská radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková (Piráti) slibuje, že kraj má v úmyslu poskytovat obcím pomoc jak metodickou a odbornou, tak případně i finanční podporu pro zajištění některých dílčích řešení. Více ZDE

 

Inflace, rostoucí ceny komodit, prázdné sklady kvůli nedostatku materiálů. To jsou nejen titulky článků, ale skutečná realita posledních měsíců. Aktuálně sledujeme strmý nárůst cen hliníku. Ten je přitom zásadní průmyslovou komoditou a zároveň jedním z nejlepších materiálů pro recyklaci.

Výroba sekundárního - tedy recyklovaného hliníku, je navíc násobně levnější než výroba „čerstvého” hliníku přímo z bauxitu a to nemluvíme o ekologických dopadech.  Udržení tohoto materiálu v oběhu na co nejdelší dobu je proto v zájmu nejen ekologů, ale hlavně firem, které hliník využívají ve výrobě. V praxi ale recyklace hliníku naráží na mnoho překážek.

„Hliník je jedním z nejdůležitějších průmyslových materiálů. Využívá se ve výrobě automobilů, letadel, ve stavebnictví, či elektronice. Růst jeho cen může dál posílit inflaci a proto bychom se měli začít na vysoké a strategické úrovni zajímat o recyklaci hliníku, navrácení již použité suroviny zpátky do výroby a jeho takzvanou cirkulaci v materiálových tocích. Růst cen za suroviny a hlavně jejich nedostatek je dlouhodobý problém, na který ekologické organizace upozorňují. Nevím co ještě se musí stát aby to byznys pochopil. Ekologie a cirkulární ekonomika není ideologie, ale realita. Kdo se na tuto realitu nepřipraví a nezačne měnit svůj byznys model nebude v budoucnu moct fungovat, růst,” říká Laura Mitroliosová, ředitelka poradenské společnosti CIRA Advisory.

Kde je problém s recyklací hliníku

Jedním z největších problémů dokonale cirkulárního využití hliníku jsou příměsi, které se používají na výrobu slitin. Ty mění chemické a mechanické vlastnosti čistého hliníku. Hliník, který se využívá pro výrobu plechovky od piva, je proto materiálem s jinými vlastnosti než hliník, který se využívá pro výrobu trupu letadla.

„I přesto, že hliník je jedním z nejlépe recyklovatelných materiálů - ve smyslu, že nedochází k degradaci materiálů a je tak recyklovatelný prakticky do nekonečna, v současné době neexistují technologie, které by byly efektivní pro separaci všech prvků ze slitin. Často náhodné směsi slitin z recyklátů jsou obvykle samostatně nevyužitelné,” vysvětluje Mitroliosová.

Recyklace ušetří roční energetickou spotřebu Francie
Recyklát se tak většinou přimíchává do čerstvého materiálu, kde se různé slitiny rozředí pod objem daný mezinárodními standardy ISO. Firmy přesto o recyklovaný hliník zájem mají.

„Výroba recyklovaného hliníku, nebo hliníku s příměsem recyklátu, spotřebuje o 95 % energie méně než výroba primárního, nového materiálu. Při aktuálních cenách energie tak jde o nezanedbatelnou částku, která znovu žene cenu primárního materiálu nahoru,” komentuje Mitroliosová.

Data dokonce ukazují, že rozdíl spotřeby energie pro výrobu primárního a sekundárního hliníku se rovná roční energetické spotřebě Francie. Recyklace materiálů by nás proto měla zajímat i z hlediska zaručení energetické bezpečnosti v Evropě.

Řešení je cirkulární cesta

Správně nastavená cirkulace materiálů je smysluplná jak ekonomicky, tak ekologicky. Aby materiál neskončil na skládce a mohl cirkulovat, musí výrobky respektovat prvky cirkulárního designu. Ten už přímo počítá s tím, že výrobky, které doslouží se rozeberou a buď opraví, nebo se materiál z nich využije do další výroby.

Sekundární zdroje jsou levnější, recyklace je míň náročná na zdroje než výroba primárního materiálu a navíc cirkularita materiálů přispívá ke snižování uhlíkové stopy a částečně řeší problém nakládání s odpady. I přesto je ale svět cirkulární pouze z 9 % (Circularity Gap Report). To značí, že pouze 9 % materiálu, který je v aktuální světové ekonomice v oběhu, pochází ze sekundárních zdrojů, neboli recyklátů. Změnit se to snaží různé vládní a nadnárodní strategie i individuální firmy.

Například automobilka BMW plánuje do roku 2040 vyrábět všechny své vozy ze sekundárních materiálů. Tedy využívat také recyklovaný hliník. Prodejce kávy Nespresso, který své kávové kapsle vyrábí z hliníku kvůli jeho specifickým vlastnostem a recyklovatelnosti, už několik let provozuje vlastní program zpětného odběru použitých kapslí a následně zabezpečuje jejich recyklaci.

„Příklady cirkulární praxe se začínají objevovat v každém odvětví kolem nás. Firmy ale musí své cirkulární strategie urychlit - ukazuje nám to tržní situace s cenami materiálů a také aktuální bezpečnostní situace na Ukrajině. Pokud chceme mít do budoucna fungující a prosperující ekonomiky, musíme se zaměřit na rozumnější nakládání se zdroji a hledat cesty, jak materiály využívat co nejdelší dobu,” uzavírá Mitroliosová.

O CIRA Advisory

CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnost zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií. Jejím cílem je pomoci firmám a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy, je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategii jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu

Systém záloh na PET lahve a plechovky podporuje v České republice 81 % populace. Češi nevnímají jako problém skladování vypitých nápojových obalů doma ani jejich vracení zpět do obchodu. Zároveň jim není jedno, co se s vyprodukovaným odpadem děje. Potvrzuje to průzkum Iniciativy pro zálohování u příležitosti Globálního dne recyklace, který svět slaví 18. března.

Alespoň některé druhy odpadu doma třídí 93 % Čechů, především plast, papír a sklo. Lidé ale zároveň vnímají limity současného systému třídění. 82 % potvrdilo opakující se problémy s přeplněnými kontejnery na tříděný odpad. Systém záloh je přitom pro Čechy zcela přirozenou součástí jejich každodenního života. Znají ho díky vratným skleněným lahvím – alespoň občas je nakupuje 9 z 10 Čechů. A z těch, kteří tyto lahve nakupují, 94 % uvedlo, že skleněné vratné lahve vracejí do sběrných míst obchodníků.

„Systém záloh na PET lahve a plechovky podporuje v České republice více než osmdesát procent obyvatel. Podpora je vysoká napříč různými věkovými kategoriemi i napříč pohlavím či kraji České republiky,“ komentuje výsledky průzkumu Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodává: „Nejvyšší podporu mají zálohy v Karlovarském (93 % pro) a Plzeňském kraji (90 % pro), ve všech dalších krajích osciluje podpora kolem 80 %.“

Lidé jsou ochotni doma uchovávat prázdné nezdeformované lahve či plechovky, aby je pak mohli vrátit do obchodu – potvrdilo to až 79 % respondentů. Pouze 6 % možnost schraňovat doma vypité nesešlápnuté nápojové obaly vysloveně odmítlo. 87 % Čechů je připravených odnášet zálohované petky a plechovky zpátky do obchodu.

Důležitou roli v zálohovém systému hraje finanční záloha. V průzkumu 84 % respondentů uvedlo, že zálohu vnímají jako dostatečnou motivaci pro to, aby lidé vypité zálohované petky a plechovky vraceli.

„Plošný systém zálohování zajišťuje až 90% návratnost PET lahví a plechovek. Vysbírané obaly je pak možné využít k opětovné výrobě nových PET lahví a plechovek. Opakované použití materiálu pro stejný účel v uzavřeném cyklu je nejlepší cestou, jak minimalizovat jeho dopad na životní prostředí. Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky přispívá k zásadnímu snížení uhlíkové stopy a energie při jejich výrobě,“ vysvětluje Havligerová. „Touto cestou se vydalo již 12 evropských zemí včetně sousedního Slovenska, dalších zhruba 15 zemí zavedení zálohového systému plánuje. Jde tedy o osvědčené řešení, které i Čechům pomůže posunout se od třídění ke skutečné recyklaci,“ dodává.

Průzkum byl proveden na vzorku 1078 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
 

Organizace Zachraň jídlo vydala brožuru určenou pro provozovatele jídelen, cateringů a charitativních organizací, která shrnuje podmínky pro darování vařeného jídla. Vůbec poprvé tak vznikl ucelený a praktický návod pro redistribuci v Česku. Ve větších provozech zbývá denně až 25 kg nevydaných pokrmů, které by se tak mohly zachránit. Organizace aktuálně zkouší manuál
v praxi, a to při převozu pokrmů do azylového domu a do zařízení, kde jsou ubytováni uprchlíci z Ukrajiny. Připravuje se i aplikace, která by celý proces měla ulehčit.

„Přijde nám nesmyslné vyhazovat kvalitní obědy, do nichž kuchaři vložili maximum energie, když mohou posloužit lidem, kteří na ně nemají peníze,” říká Anna Strejcová, ředitelka Zachraň jídlo, tedy organizace, která se v České republice snaží zavést systém na darování. „Z každé větší závodní jídelny by se tak mohlo zachránit 10-20 nevydaných obědů denně, které teď končí v gastroodpadu,” upřesňuje Strejcová. Podobný systém na záchranu pokrmů z jídelen, hotelů či konferencí už běží například v Itálii či Portugalsku.
V Česku má podle Strejcové bariéry prolomit nově vydaný manuál Jak darovat hotové pokrmy.

První takový dokument v České republice
Manuál vyjasňuje podmínky pro darování, aby dárci a příjemci pokrmů neměli obavy z možných sankcí. „Když jsme dávali dohromady podklady, jednalo se skoro o detektivní práci. Pátrali jsme ve vyhláškách a kontaktovali právníky i státní správu. To vše, abychom měli na stole ucelený přehled podmínek, který dosud nikdo nevytvořil,“ popisuje psaní dokumentu projektová manažerka Denisa Rybářová ze Zachraň jídlo. Konzultace probíhaly s právníky, na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu financí, s hlavní hygieničkou, na Státní zemědělské a potravinářské inspekci a dalších úřadech. 



Výsledkem je příručka o 24 stranách s názvem Jak darovat hotové pokrmy? V ní se zájemci dozví, kdo nese právní odpovědnost za nezávadnost pokrmů, jaké hygienické předpisy je nutné dodržovat, jak je to s odpočtem DPH při darování a jak se liší darování z komerčních subjektů a příspěvkových organizací. V příloze jsou pak k dispozici vzory předávacího protokolu a analýzy kritických bodů HACCP, která zajišťuje bezpečnost potravin.

Redistribuce v praxi: Azylový dům i zařízení s uprchlíky

Převoz hotových pokrmů má sloužit lidem v nouzi, jako jsou senioři, rodiče samoživitelé, lidé bez přístřeší i uprchlíci z Ukrajiny. „Teplé, plnohodnotné jídlo je pro naše klienty luxus. Mnoho z nich teď jí, co kde najdou. V důsledku nesprávné životosprávy a absence plnohodnotné stravy často trpí zažívacími problémy, které dále přecházejí v chronická onemocnění,” říká Hana Štěpánová z Azylového domu sv. Terezie v pražském Karlíně, podle které počet lidí v nouzi v posledních letech významně stoupá mimo jiné kvůli dopadům pandemie. Zachraň jídlo nyní tvoří databázi jídelen, charit, či uprchlických center v Praze, které by o redistribuci měli zájem, podmínky jsou na webu.

Darování nevydaných pokrmů může pomoci i ukrajinským uprchlíkům. V týdnu od 14. březná pilotuje Zachraň jídlo převozy k lidem v nouzi, včetně zařízení pro uprchlíky. Logistiku zajišťuje firma DoDo. „Iniciativu Zachraň jídlo dlouhodobě sledujeme a v její činnosti vidíme velký společenský přínos, protože kombinuje boj s plýtváním a pomoc potřebným. Jsme proto rádi, že můžeme také přiložit ruku k dílu a projektu pomoci tím, co nám jde nejlépe – zajištěním kvalitní městské logistiky. Logistiku humanitární pomoci se snažíme napříč zeměmi zajišťovat od počátku konfliktu a velmi nás těší, že intenzita pomoci ze strany firem ani jednotlivců stále nepolevuje,“ komentuje projekt Michal Menšík, CEO DoDo Group.

Příručkou to nekončí

Vydáním manuálu se podařilo odstranit první z bariér, kvůli kterým dosud k darování pokrmů nedochází.

 Zachraň jídlo nyní pracuje na vytvoření platformy, díky které se budou moci propojit velké gastroprovozy s charitami v okolí, celý proces by se tak zrychlil.

S vytvořením platformy pomáhají dobrovolníci z komunity expertních dobrovolníků Česko.Digital. Dále chce Zachraň jídlo řešit také specifické případy darování ze školních,  nemocničních jídelen. Pomoct v další práci mohou jednotlivci i firmy příspěvkem ve sbírce na portálu Darujme nebo expertním poradenstvím v oblasti legislativy, logistiky a dalších. 

Manuál Jak darovat hotové pokrmy? a podpůrné materiály: https://bit.ly/36iXYqC

Německo v roce 2021 vypustilo o 4,5 procenta více oxidu uhličitého (CO2) než v předloňském roce. Nepříznivá bilance znamená, že země ani loni nesplnila svůj závazek snížit do roku 2020 emise tohoto skleníkového plynu ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Na tiskové konferenci to oznámil Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA). Zatímco v roce 2020 Německo emisní plán díky výraznému hospodářskému útlumu vyvolaném pandemií nemoci covid-19 splnilo, postupné oživování ekonomiky v loňském roce situaci opět změnilo.

"Snížení emisí skleníkových plynů z roku 2020 je takřka z poloviny opět ztraceno," řekl šéf UBA Dirk Messner. Německo loni vypustilo 762 milionů tun oxidu uhličitého, což je o 33 milionů tun více ve srovnání s rokem 2020. Emise CO2 tak loni oproti roku 1990 klesly o 38,7 procenta. Oproti stavu z roku 2020 je to výrazné zhoršení, protože tehdejší poměr k roku 1990 ukazoval snížení o 41,3 procenta.

Zhoršení emisní bilance Německu komplikuje cestu za klimatickou neutralitou. Země chce dosáhnout rovnováhy mezi emisemi CO2 a opatřeními na jejich neutralizaci do roku 2045. Komplikace si vláda uvědomuje, protože německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck v lednu prohlásil, že Německo za klimatickými cíli značně zaostává a že do roku 2030 je nutné oproti současnému stavu ztrojnásobit roční tempo snižování škodlivých emisí. Habeck rovněž uvedl, že se možná nepodaří splnit klimatické plány ani pro nadcházející rok.

"Naše čísla jasně ukazují, že cíle spolkové vlády je nutné řešit co nejrychleji. Musíme rychle budovat více solárních a větrných zdrojů energie," řekl dnes Messner. Vytápění budov podle něj musí přejít na tepelná čerpadla, aby bylo možné vyhřívání plynem a topným olejem co nejrychleji odstavit. "I energetickými úsporami u našich domů můžeme mnohého dosáhnout," řekl. "Každý z nás může přispět k ochraně klimatu. O něco méně topit, občas nechat stát auto a když už budeme muset vyjet, tak řídit o něco pomaleji," dodal Messner.

Za loňský nárůst emisí CO2 je zodpovědný především energetický sektor, který vypustil meziročně o 27 milionů tun oxidu uhličitého více. Důvodem je mimo jiné větší spalování uhlí kvůli vysoké poptávce po elektrické energii, kterou nedokázala uspokojit omezená výroba z obnovitelných zdrojů a ani drahý plyn. Výroba energie z obnovitelných zdrojů loni dokonce klesla o sedm procent kvůli špatným povětrnostním podmínkám.

Německo se navíc potýká s pomalou výstavbou větrných elektráren. Loni vybudovalo 484 pevninských větrných elektráren s instalovaným výkonem 1925 megawattů, což je sice ve srovnání s předchozím rokem nárůst nově instalovaného výkonu o 35 procent, ale podle strojírenského svazu VDMA je tempo nedostatečné. Na moři loni Německo nevytvořilo žádné nové větrné elektrárny.

Habeck nyní slibuje co největší podporu obnovitelným zdrojům, aby z nich Německo do roku 2030 získávalo 80 procent energie. Podle něj je nezbytné odpoutat se od fosilních paliv nejen z klimatických důvodů, ale také bezpečnostních. Německo je totiž závislé na ruské ropě a především na ruském plynu, což chce Habeck rychle změnit.

Emise CO2 se loni zvýšily nejen v energetickém sektoru, ale také v dopravě, která vypustila o tři miliony tun oxidu uhličitého více než v roce 2020. V průmyslu se meziročně emise zvýšily o devět milionů tun, čímž se vrátily na úroveň roku 2019. Snížení naopak hlásí sektor vytápění a energetické úspornosti budov, kde emise poklesly o čtyři miliony tun, zemědělství s minus 1,2 milionem tun a odpadové hospodářství.

Účelem dokumentu je sjednotit formát ukládání emisních limitů a dalších souvisejících požadavků, které vycházejí z rozhodnutí Komise (EU) 2021/2326 ze dne 30. listopadu 2021, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro spalování odpadu v rámci revizí integrovaných povolení podle § 18 odst. 3 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

V dokumentu jsou také ošetřeny, pokud je to relevantní, podmínky vyplývající z rozhodnutí Komise (EU) 2021/2326 ze dne 30. listopadu 2021, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení v případě spoluspalování odpadu s pevnými palivy.

Primárním cílem je vyjasnění některých otázek vzájemných vztahů mezi národní legislativou v oblasti vod, ochrany ovzduší a dotčenými závěry o BAT. Uvedené hodnoty jsou minimálními požadavky na emisní limity podle závěrů o BAT a podle národních předpisů. V řádně odůvodněných případech je možné stanovovat i přísnější hodnoty či emisní limity pro další polutanty s odkazem na standardy kvality životního prostředí podle § 15 odst. 1 zákona o integrované prevenci, případně stanovit hodnoty méně přísné postupem podle § 14 odst. 5 uvedeného zákona.

Dokument ke stažení:

2022_03_11 Metodika WI_PUB.pdf (1.37 MB)

Evropský parlament schválil během svého plenárního zasedání pozici týkající se cílů v oblasti životního prostředí do roku 2030. Ty jsou stanoveny v rámci osmého akčního programu pro životní prostředí a úzce souvisí s plněním cílů Zelené dohody. Program obsahuje šest prioritních oblastí, kterými jsou klimatická neutralita, přizpůsobení se změně klimatu, oběhové hospodářství, nulové znečištění, ochrana a obnova biologické rozmanitosti a snížení zátěže životního prostředí a klimatu v souvislosti s výrobou a spotřebou. Kromě toho Parlament podporuje stanovení termínu pro ukončení dotací na fosilní paliva nebo vytvoření metodiky pro identifikaci dalších dotací škodlivých pro životní prostředí do roku 2023.

Olomoučtí žalobci budou prověřovat své kolegy z Ostravy kvůli kauze Bečva. Takzvanou dohledovou prověrku jim nařídil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, jak zjistil server iROZHLAS.cz. Jeho úřadu se nelíbí, jak naložili s trestním oznámením, které loni podal ministr školství Petr Gazdík (STAN) kvůli podezření na pochybný postup vyšetřovatelů. V Bečvě uhynulo v září 2020 po otravě kyanidy 40 tun ryb. Více ZDE

Elektrárna Opatovice na Pardubicku postupuje v přípravě výstavby velké spalovny komunálního odpadu. Zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) by sloužilo pro likvidaci odpadků z rozsáhlého území, využívat by ji měla hlavně blízká krajská města. Elektrárna už uzavřela memoranda o spolupráci s některými obcemi či sdruženími obcí, řekla ČTK mluvčí elektrárny Hana Počtová. Zásadním problémem ale může být postoj Opatovic a jejich obyvatel, kteří obdobný záměr už v minulosti odmítli v referendu.

„Pokračujeme v harmonogramu, který máme naplánovaný. Zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2028,“ uvedla Počtová.

Elektrárna plánuje, že v letošním roce podepíše memorandum s Pardubicemi a Chrudimí, později i s Hradcem Králové.

V cestě celému záměru však stojí referendum z roku 2006, na jehož základě byl změněn i územní plán Opatovic. Hlasování je platné trvale, ledaže by bylo vyhlášeno referendum nové, jehož výsledek by byl jiný. Obec by proto musela v územním řízení vydat nesouhlasné stanovisko. „V územním plánu je přímo věta, že v této průmyslové oblasti nesmí být umístěna spalovna nebo zařízení na energetické využití odpadů,“ řekl ČTK starosta Pavel Kohout.

Elektrárna počítá s tím, že by byla investorem i provozovatelem spalovny, poskytne pro ni pozemek i napojení na infrastrukturu. Podle Počtové by zařízení mělo mít kapacitu pro spálení 150.000 tun odpadu ročně. „Spíše se obáváme, že naplánovaná kapacita bude nedostačující,“ uvedla Počtová. Spalovna by byla pro elektrárnu doplňkovým zdrojem k zemnímu plynu a biomase, kterým chce postupně nahradit dosavadní hnědé uhlí. Její výkon by měl pokrýt dodávky tepla a elektrické energie domácností krajského města. Výše budoucí investice elektrárna se odhaduje na několik miliard korun.

Elektrárna už podepsala memorandum se Sdružením obcí Vysočiny, které zahrnuje kolem stovky obcí a měst Kraje Vysočina. Podobné memorandum podepsal Kraj Vysočina, řekla ČTK manažerka Integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina Martina Vrbová. „Podporujeme, aby zařízení vzniklo, pomůže nám splnit cíle odpadového hospodářství,“ uvedla Vrbová. Podle ní v regionu vznikne 90.000 až 120.000 tun směsného komunálního odpadu za rok, do Opatovic by se vozilo asi 20.000 až 40.000 tun ročně. Další by směřoval do spalovny v Brně nebo do zamýšlené spalovny Vráto u Českých Budějovic.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje výzvu na podporu fotovoltaických systémů z Národního plánu obnovy. Cílem je jejich rozvoj s možností akumulace a související náhrada fosilních zdrojů energie. Výzva má mimo jiné přispět ke zvýšení energetické soběstačnosti podnikatelských subjektů a úspoře provozních nákladů.

„Podpora obnovitelných zdrojů v čele s fotovoltaickými systémy je jedním z hlavních směrů, kterým se musíme vydat nejen v rámci snahy snižovat emise, ale také minimalizovat naši energetickou závislost na Rusku,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Plánovaná alokace této výzvy ve výši 4 miliard korun je rozdělena na dvě aktivity. Na aktivitu A, kde žadatel vlastní nemovitost nebo ji má celou v nájmu, jsou připraveny 3 milardy. Kč. Jedna miliarda korun pak podpoří aktivitu B, kde má žadatel v nájmu pouze část nemovitosti (např. střechy).

„V souladu s tím, co říkám od svého nástupu do funkce, je prioritou této výzvy co nejvíce podpořit zejména malé a střední podniky z aktivity A. V případě nevyčerpání alokace pro malé a střední podniky je ale možné finanční prostředky realokovat i pro větší podniky,“ dodává ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Jedná se o průběžnou (nesoutěžní) výzvu. Příjem žádostí spustí MPO 22. března a podávat je bude možné do 30. června 2022. Výzva je otevřena pro všechny podniky, MPO tak podpoří jak malé a střední podniky, tak i ty velké.

Míra podpory na fotovoltaickou elektrárnu (FVE) je 35 % a na akumulaci 50 % (v případě Prahy 45 %) pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost z celkových způsobilých výdajů (CZV) projektu. Maximální výše CZV je stanovena na základě max. měrných cen systémů FVE a akumulace. Reálná výše CZV bude v případě dosažení nižších, než max. CZV, stanovena dle dosažených CZV. Projekty jsou omezeny velikostí 1 MWp (včetně) instalovaného výkonu FVE a velikostí akumulace v kWh maximálně do výše instalovaného výkonu FVE v kWp.

Na základě diskuze s Evropskou komisi MPO upozorňuje na zásadní změny ve výzvě oproti avízu:

1. Při stanovení výsledných CZV budou v případě dosažení nižších CZV než maximálních CZV vypočtených na základě měrných jednotkových nákladů dle textu výzvy, vstupovat do výpočtu výše podpory nižší, skutečně dosažené CZV.
2. V případě výběru dodavatele, u kterého existuje riziko potenciálního střetu zájmů (bod 10 výzvy), je povinen o této skutečnosti písemně informovat poskytovatele dotace. Zároveň žadatel předloží další dvě cenové nabídky na shodné parametry instalace od subjektů, vůči kterým není ve střetu zájmů. Poskytovatel akceptuje způsobilé výdaje ve výši odpovídající nejnižší z předložených cenových nabídek.
3. Současně MPO upozorňuje na drobnou úpravu interpolačních křivek měrných způsobilých nákladů oproti draftu výzvy.

Společnost AVE CZ, která chce v Rybitví u Pardubic zmodernizovat a obnovit spalovnu nebezpečných odpadů, musí žádost o posouzení vlivu na životní prostředí přepracovat. Rozhodlo o tom ministerstvo životního prostředí.

Město Pardubice, které chce projektu zabránit, v tom vidí malé vítězství, uvedl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).

Vrácení žádosti ČTK potvrdila mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. V únoru se konalo on-line projednání, sešlo se mnoho ústních připomínek. V dokumentaci musí žadatel, firma AVE CZ odpadové hospodářství, připomínky zohlednit a vypořádat se s nimi.

„Vzhledem k množství námitek z řad laické i odborné veřejnosti to byl ze strany ministerstva logický krok. Je to sice jen malé vítězství, které nám však dává naději, že se podaří zprovoznění spalovny zastavit. Vrácení dokumentace by navíc mělo znamenat, že dojde k novému veřejnému projednání,“ řekl Nadrchal.

Město považuje únorové on-line setkání za nezákonné, kdyby se konalo prezenční formou, mohlo přijít víc lidí. Nadrchal doufá, že nové projednání se uskuteční třeba v multifunkční aréně. „Město Pardubice je připraveno poskytnout patřičnou součinnost a nabídnout adekvátní prostory tak, aby se mohl zúčastnit co největší počet obyvatel Pardubicka,“ řekl náměstek.

Firma AVE musí doplnit hodnocení zdravotních rizik, vlivu na veřejné zdraví, prověřit vhodnost dopravního napojení nebo doplnit studii o posouzení hluku z dopravy z příjezdové komunikace třetí třídy, včetně návrhu konkrétních protihlukových opatření.

Spalovna by měla likvidovat různé druhy nebezpečných odpadů, které mohou při mísení vzájemně reagovat. Zpracovatel posudku proto požaduje, aby firma specifikovala, jakým způsobem bude testovat slučitelnost odpadů, tedy jak eliminuje riziko nebezpečných reakcí při mísení odpadů.

AVE CZ by také měla upřesnit, odkud se budou odpady vozit. A měla by podrobněji popsat rozsah modernizace spalovny. „Co bude využito ze stávajících zařízení, konstrukcí a staveb, co bude pouze opraveno a co bude kompletně vyměněno za nové, případně nově doplněno,“ uvedlo ministerstvo ve vyjádření.

Ještě před veřejným projednáním město oslovilo zástupce firmy a neúspěšně nabídlo jednat o odkupu. V roce 2017 mělo možnost spalovnu koupit za 35 milionů korun, zastupitelé ale tenkrát schválili nákupu, ale už ne peníze v rozpočtu. Nadrchal věří, že se všichni znovu vrátí k jednacímu stolu.

Společnost AVE CZ odpadové hospodářství usiluje o obnovu spalovny od roku 2006, kdy odstavené zařízení koupila od chemičky Synthesia. Proti obnovení provozu spalovny nebezpečných odpadů vznikla po letech druhá petice. Stojí za ní občanské iniciativy a představitelé obcí. je on-line a také v listinné podobě, je k dispozici na podatelně pardubického magistrátu, na městských obvodech, v informačním centru a na radnicích v Rybitví, Lázních Bohdaneč a Srnojedy.

Z dobíhajícího Operačního programu Životní prostředí 2014-2020 je pro letošní rok naplánováno vyhlášení ještě několika výzev. Týkat se budou podpory v rámci prioritní osy 4 - Ochrana a péče o přírodu a krajinu.

Globální emise oxidu uhličitého související s energetikou loni stouply o šest procent na rekordních 36,3 miliardy tun, protože ekonomiky se zotavily z pandemie nemoci covid-19 a stoupla spotřeba uhlí. Uvedla to ve své zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

"Oživení energetické poptávky v roce 2021 bylo umocněno nepříznivým počasím a podmínkami na trhu s energií - zejména prudkým růstem cen zemního plynu - což vedlo k většímu spalování uhlí, přestože produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů zaznamenala rekordní nárůst," uvedla IEA.

Uhlí se loni na celkovém nárůstu globálních emisí oxidu uhličitého podílelo více než 40 procenty a emise stouply na rekordních 15,3 miliardy tun. Emise ze zemního plynu se dostaly na úroveň z roku 2019, činily 7,5 miliardy tun.

Největší podíl na růstu emisí měla Čína. IEA upozornila, že Čína jako jediná země zaznamenala hospodářský růst v letech 2020 i 2021.

"Jen v samotném roce 2021 emise oxidu uhličitého Číny byly více než 11,9 miliardy tun, což představuje 33 procenta celosvětového objemu," uveda IEA.

Prudký růst cen plynu v Evropě a Spojených státech také přispěl ke zvýšení globálních emisí. Kvůli růstu cen plynu je pro výrobce elektřiny výhodnější spalovat uhlí, které vypouští dvojnásobné množství oxidu uhličitého než plyn.

"Přechod z plynu na uhlí zvýšil celosvětové emise oxidu uhličitého z výroby elektřiny o více než 100 milionů tun, zejména ve Spojených státech a Evropě, kde je konkurence mezi paroplynovými elektrárnami a elektrárnami na uhlí nejsilnější," uvedla IEA.

Emise ve Spojených státech byly loni o čtyři procenta nižší než v roce 2019. V Evropské unii byly 2,4 procenta pod úrovní z roku 2019, napsala agentura Reuters.

Střední průmyslová škola chemická v Pardubicích (SPŠCH) hostila ve středu 9. března 2022 soutěž projektů. Dvanáct týmů základních škol se pokusilo zjistit, jaké chemické látky se vyskytují v živé přírodě a jaká je možnost jejich využití.

Projektový den je součástí 15. ročníku regionálního kola soutěže Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR, které pořádá SPŠCH Pardubice. Cílem projektového dne je představit chemii jako vysoce kreativní a tvůrčí vědu, založenou na týmové spolupráci a odvaze experimentovat. Slavnostního zahájení se ujal ředitel pořádající školy Jan Ptáček a člen Rady Pardubického kraje pro oblast školství Josef Kozel, pod jehož záštitou soutěž probíhá. Přítomné pozdravili také zástupci generálních partnerů a další významní hosté, kteří poděkovali žákům i učitelům za předvedené výkony a popřáli soutěžícím, aby je zápal a nadšení pro chemii neopustily ani při výběru jejich studijního zaměření.

Zadání letošních projektů znělo Chemické látky v živé přírodě a žákovské týmy devátých tříd na něm pracovaly od září loňského roku. „Svět přírody je jednou velkou laboratoří různých chemických, biochemických a fyzikálních reakcí, které vytvářejí vhodné podmínky pro fungování živých organismů. Pochopení těchto bioprocesů nám umožňuje nejen šetrnější chování k životnímu prostředí, ale také jejich přínosné využití v řadě průmyslových odvětví,“ přibližuje Alena Volejníková ze SPŠCH, autorka soutěžního zadání. „Každý tým si mohl zvolit libovolný příklad výskytu a fungování chemických látek v živé přírodě – od enzymů přes vitamíny až po alkaloidy nebo nukleové kyseliny. Žáci nejprve instalovali postery v tělocvičně, kde svoje práce zevrubně představili, a poté pokračovali v odborných učebnách. Tam nabídli porotě i divákům ukázky chemických pokusů, krátké tematické filmy, divadelní scénky nebo počítačové animace,“ doplňuje Volejníková.

Předvedené výkony hodnotila porota složená z pedagogů SPŠCH. Pořadí týmů ale mohli ovlivnit i hosté z řad partnerů soutěže, kteří svým favoritům udíleli preferenční hlasy. „Největší důraz při posuzování projektů klademe na kreativní přístup a schopnost myslet v souvislostech, což jsou předpoklady pro úspěch v jakémkoliv oboru,“ vysvětluje ředitel SPŠCH Jan Ptáček. A dodává, že nabídka letošních témat byla skutečně pestrá. Porota hodnotila projekty s názvy Tajemství biochemie, Zázračný inzulín, Vitamínová naděje nebo DNA – tajemná šroubovice.

Slavnostní vyhlášení výsledků všech kategorií regionálního kola soutěže se uskuteční 6. dubna 2022 v pardubickém ABC klubu a bude mít charakter zábavného odpoledne. „Slavnostní vyhlášení výsledků je poděkováním žákům i učitelům za jejich práci nad rámec školy. Akci se proto snažíme zpestřit nejen přitažlivým programem, ale i hodnotnými cenami, které předají významní hosté z řad partnerů soutěže. Setkání mladých adeptů chemie se zkušenými praktiky, pro něž se chemie stala profesní náplní, může být pro mnohé žáky velmi motivující,“ podotýká Gabriela Čebišová z agentury Czech marketing, která klání organizačně zajišťuje.

Vyvrcholením soutěže Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR bude celostátní finále jednotlivců, které 16. června 2022 pořádá Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice ve spolupráci se Svazem chemického průmyslu ČR a MŠMT. Národní finále rozhodne o tom, kdo se stane králem mladých chemiků pro rok 2022.

Více informací na

www.mladychemik.cz a www.mladychemikcr.cz