Ropa na více než tři měsíce, plyn na více než měsíc. Česká republika je připravena na případné omezení ruských dodávek plynu a ropy do Evropy. Ministerstvo průmyslu a obchodu nemá v tuto chvíli informace, které by signalizovaly jakékoliv problémy v přepravě plynu či ropy z Ruska do EU, ale situaci nepodceňuje, a případné narušení dodávek je připraveno řešit.

„Tento týden na ministerstvu zasedl krizový štáb za účasti šéfů státní energetických firem a také předsedy Správy státních hmotných rezerv, s nimiž jsme v pravidelném kontaktu. Situaci neustále sledujeme a jsme připraveni i na to, že Rusové dodávky energetických surovin do Evropy omezí nebo zastaví. Chci zdůraznit jednu věc – v ČR je dostatek zásob ropy, plynu i paliva do jaderných elektráren,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že v tuto chvíli by neměly být v přepravě plynu žádné problémy ani na jedné ze čtyř tras. „Trasa přes Ukrajinu je již několik let pro dodávky na zdejší trh používána jen minimálně. 98–99 % plynu do naší soustavy za účelem zásobování tuzemského trhu i mezinárodního tranzitu vstupuje do tuzemské soustavy z Německa,“ popisuje ministr Síkela.

Zásoby ropy a ropných produktů překračují evropskou i národní úrovní stanovenou hranici 90 dnů průměrných dovozů předchozího roku. Česká republika má tedy zásoby ropy a ropných produktů na více než tři měsíce. Zastavení dodávek ropy navíc Česká republika zvládla již v roce 2019, kdy od dubna do června kompletně stál ropovod Družba.

Zásobníky plynu na území České republiky mají kapacitu kolem 4 mld. m3. V přepočtu na obyvatele jsou tedy kapacity zásobníků plynu v Česku jedny z největších v celé Evropě. Aktuálně je v těchto zásobnících na území České republiky uskladněno přibližně 800 mil. m3, které by při současných denních odběrech plynu vystačily více než na měsíc, ale vzhledem k očekávanému zvyšování průměrné denní teploty a snižování denní spotřeby plynu i na delší dobu.

Obchodníci při zásobování zákazníků nevyužívají pouze plyn ze zásobníků, ale kombinují jej s nákupy na krátkodobých a spotových trzích. Obecně uskladňovací sezona v zásobnících plynu končí 31. března a od dubna by se měly zásobníky opět postupně plnit tak, aby byly připraveny na novou topnou sezonu. Ve srovnání s předchozím rokem se nejen v České republice zásobníky vyprazdňují o něco rychleji, důvodem jsou aktuální ceny plynu.

„V ČR platí bezpečnostní standard dodávek pro obchodníky s plynem, kteří musí být předzásobeni tak, aby na situace popsané v přímo účinné legislativě EU zabezpečili dodávky do domácností, zdravotnických zařízení atd., část tohoto standardu, minimálně ve výši 30 % musí mít zajištěnu prostřednictvím zásobníků plynu,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla a dodává: „Tuzemská plynárenská soustava je kapacitně velmi dobře propojena s evropskou, a to jak na východě se Slovenskem, tak i na západě se SRN. Má tedy velmi dobré předpoklady krátkodobě čelit možným výpadkům, tedy částečnému či úplnému narušení dodávek plynu z některého z významných zdrojů plynu jako je například Rusko.“

V případě možné nouzové situace by se tuzemská spotřeba plynu musela řídit pokyny provozovatele přepravní soustavy, společnosti NET4GAS a bylo by postupováno v souladu s platnou legislativou.

MŽP reaguje na tvrzení, které se nyní objevuje v médiích: "Kvůli ruské invazi na Ukrajinu je Zelená dohoda pro Evropu mrtvá".

• Ruská invaze na Ukrajinu je hluboká tragédie, která by se ale neměla zneužívat pro odsuzování Zelené dohody. Podobné to bylo i po vypuknutí pandemie covidu.

• Tato válka způsobí mnoho vážných problémů po celém světě. Neznamená to ale, že bychom proto měli zavřít oči před klimatickou krizí. Tím to nevyřešíme. I v kontextu nových tragických událostí nemůžeme přestat usilovat o udržitelnou budoucnost.

• Válka pravděpodobně způsobí další růst cen elektřiny, pohonných hmot a zemního plynu. Zelená dohoda pro Evropu je právě součástí řešení, jak se zbavit závislosti na drahých fosilních palivech. Tato řešení musí být zároveň sociálně citlivá a nabízet podporu domácnostem, které by mohly být ohroženy i v důsledku ruské invaze a případně omezených energetických dodávek.

• Je pravda, že plnění dekarbonizačních cílů bude nyní ještě obtížnější, s tím je třeba se vyrovnat. Součástí Zelené dohody je posílení samostatnosti Evropské unie. Plyn je považován jen za přechodné řešení a je tomu tak i v tzv. taxonomii. Rusko silně bojuje dezinformacemi právě proti Zelené dohodě, protože ví, že se Zelenou dohodou se jeho vliv na EU zmenší.

• Cesta je v provedení strukturálních změn v hospodářství. Taxonomie byla a je stále dobrovolná. Není zde žádná povinnost investovat zeleně – je to rozhodnutí bank. Finančníci si umí spočítat, do čeho se vyplatí investovat, a taxonomie jim dává jen návod, které investice jsou skutečně udržitelné.

• Stát dlouhodobě podporuje investice do transformace energetiky a další zelené projekty svými dotačními tituly. Z rezortu Ministerstva životního prostředí jde zejména o Modernizační fond s alokací nejméně 150 miliard korun.

Doporučujeme:

 Protecting the environment and oceans with the Green Deal 

Evropská komise včera vydala druhou hloubkovou analýzu strategické závislosti Evropy, která sleduje pět klíčových oblastí a míru závislosti EU na dodávkách ze třetích zemí. Jedná se o vzácné zeminy a hořčík, chemické látky, solární panely, kybernetickou bezpečnost a IT software. Zpráva uvádí, že strategická závislost EU na vzácných zeminách, hořčíku a fotovoltaických panelech vychází především ze silné koncentrace globální výroby v Číně a omezených možnostech diverzifikace, přičemž podobná situace panuje i v oblasti chemických látek. Oproti globální konkurenci EU také ztrácí v oblasti kybernetické bezpečnosti a IT softwaru. Zpráva dále uvádí, že v řadě oblastí se podařilo postoupit zejména díky podpoře průmyslových aliancí, např. v oblasti surovin, baterií a vodíku, přičemž další aliance zaměřené na cloudové služby a polovodiče se momentálně rozjíždí.

Kotlíkové dotace pro nízkopříjmové domácnosti jsou připravené. Kraje spustí příjem žádostí na konci jara. MŽP a SFŽP ČR dnes pro ně spustily výzvu a také zveřejnily finální podmínky této poslední vlny. Výzva je vyhlášena na 5 mld. korun. Jsou ale připraveny i další finanční prostředky, které postačí k výměně dalších až padesáti tisíc starých kotlů na tuhá paliva. Právě provoz těchto kotlů v září 2022 skončí. Nastavení dotací vychází vstříc nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva, které budou moci získat na pořízení nového ekologického zdroje dotaci ve výši až 95 %, a to včetně poskytnutí zálohy na tuto investici. Žádost o dotaci je možné podat nejpozději do 31. srpna 2022 na příslušném krajském úřadu. Ostatní domácnosti mají možnost získat 50% podporu na výměnu kotle v programu Nová zelená úsporám.

Od letošního září začne ze zákona platit deset let dopředu ohlašovaný zákaz vytápění starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují alespoň 3. emisní třídy. Ministerstvo životního prostředí poskytuje na jejich výměnu od roku 2015 tzv. kotlíkové dotace. Velmi úspěšný program, během něhož bylo vyměněno již bezmála 100 tisíc kotlů a vyplaceno přes 10 miliard korun, měl loni skončit, ovšem díky úspěšnému vyjednávání s Evropskou komisí se ještě podařilo poslední vlnu kotlíkových dotací zařadit do Operačního programu Životní prostředí pro období 2021-2027.

„Kotlíkové dotace jsou naší pomocí občanům ohroženým energetickou chudobou. Na kotlíky pro nízkopříjmové domácnosti máme připraveno přes 5 miliard korun z Operačního programu Životní prostředí a pokud bude zájem, tak můžeme využít i další finanční prostředky z Národního plánu obnovy. Domácnosti díky kotlíkovým dotacím dostanou poslední nanejvýš výhodnou možnost k výměně starého kotle s dotací ještě před jejich zákazem. Jsem ráda, že se spuštění kotlíkových dotací podařilo s Evropskou komisí dohodnout ještě před tím, než dojde z její strany ke schválení operačního programu. Naší snahou je poskytnout finanční prostředky na výměny kotlů nízkopříjmovým domácnostem v co nejkratší době. Podmínky ještě nebyly nikdy tak výhodné, dotace činí až 95 procent a kromě toho bude poskytována zálohově, takže domácnostem bude stačit mít naspořenou jen malou část vlastních prostředků,“ zdůraznila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Administraci žádostí včetně vyplácení finanční podpory mají ve své gesci kraje. V tomto směru se na ně vztahuje právě i povinnost umožnit žadatelům poskytnutí zálohy ve výši minimálně 60 % z dotace. Záloha bude žadateli uvolněna na základě zálohové faktury vystavené dodavatelem, po dokončení a doložení realizace bude zbylá částka uvolněna na základě doložení všech potřebných dokladů.

Pravidla pro kotlíkové dotace 2022

Domácnosti s nižšími příjmy nadefinovalo Ministerstvo životního prostředí na základě modelu Agentury pro sociální začleňování. Domácnost, kde její členové vydělali v roce 2020 v průměru maximálně 170 900 korun čistého příjmu, bude mít tedy možnost si požádat o kotlíkovou dotaci s 95% podporou. Výdělky dětí se považují vždy za nulové, za každé dítě se však zvyšuje příjem celé domácnosti o stanovený maximální strop 170 900 korun. To znamená, že na dotaci dosáhne například čtyřčlenná domácnost složená ze dvou dětí a dvou dospělých, kde oba rodiče (nebo jen jeden z nich) vydělali v roce 2020 dohromady ne více než 683 600 Kč čistého příjmu za celý rok. Domácnosti složené čistě z důchodců pobírajících starobní nebo invalidní důchod 3. stupně mají na dotaci nárok automaticky.

Z evropských fondů je na kotlíkové dotace vyhrazeno přes 5 miliard korun. Tato suma by měla stačit na výměnu přibližně padesáti tisíc nevyhovujících kotlů. Konkrétně se jedná o náhradu kotle na pevná paliva s ručním přikládáním za tepelné čerpadlo, kotel na biomasu anebo plynový kondenzační kotel. O podporu lze přitom požádat i v případě již uskutečněné výměny zastaralého zařízení. Základní podmínkou je to, že k výměně došlo po 1. lednu 2021.

„Své žádosti o dotační prostředky pro poslední vlnu kotlíkových dotací mohou všechny kraje podat do 30. června 2022. První část alokace ve výši 1,5 mld. Kč mezi ně bude rozdělena poměrným způsobem, jako tomu bylo v předchozích výzvách. V případě větší absorpční kapacity mohou kraje obdržet i více finančních prostředků. Bude-li zájem domácností větší, než je přidělený objem peněžních prostředků, mohou si požádat o navýšení alokace,“ vysvětlil náměstek pro evropské fondy MŽP Jan Kříž.

Prostředky alokované pro jednotlivé kraje

Příjem žádostí se kraje chystají otevřít na konci jara. Probíhat bude elektronickou formou. Pro ty, kdo si s podáním žádosti nebudou vědět rady nebo nebudou disponovat potřebným vybavením pro podání žádosti, by v jednotlivých krajích měla být k dispozici asistenční pomoc. Žádosti bude možné předkládat na většině krajů nejpozději do 31. srpna 2022. Zaregistrování žádosti do uvedeného termínu znamená pro zájemce o dotaci mimo jiné to, že i když do této doby nestihnou kotel ve své domácnosti vyměnit, tak jim v případě pozdější kontroly z úřadů nemusí hrozit finanční sankce.

„Toto metodické doporučení jsme vydali pro obce s rozšířenou působností, které kontroly provádí, s ohledem na omezené kapacity topenářů a dodavatelů. Věřím, že se jím budou obce řídit. Naším cílem není pokutovat, ale do odloženého data neekologické kotle vyměnit, aby se nám všem lépe dýchalo,“ vysvětlila ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Od podzimu v Nové zelené úsporám již přes 5 tis. žádostí na výměnu kotle

O finanční podporu na výměnu kotle nepřijdou ani ostatní domácnosti. Od loňského října mohou totiž žádat o podporu na nový zdroj vytápění prostřednictvím programu Nová zelená úsporám (NZÚ). V něm si žádost může podat každý bez prokazování výše příjmů po splnění podmínek programu. V NZÚ si navíc může žadatel nakombinovat různá ekologická opatření (např. výměnu zdroje a zateplení objektu) a získat tak navíc finanční bonus za kombinaci více realizovaných opatření, tedy vyšší celkovou dotaci. Dotace z programu Nová zelená úsporám je vyplácena vždy až po realizaci opatření.

„Skrze program Nová zelená úsporám nabízíme dotaci na nový zdroj vytápění až do výše 50 %. O tuto podporu je mezi lidmi velký zájem. Aktuálně evidujeme bezmála pět tisíc žádostí týkajících se výměny neekologických zdrojů tepla, nejčastěji žadatelé přechází na tepelná čerpadla, které tvoří tři čtvrtiny všech žádostí,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. „Žádosti o podporu v programu Nová zelená úsporám je nutné – stejně jako v případě kotlíkových dotací – podat nejpozději do 31. srpna 2022, na všechna ostatní opatření poběží příjem žádostí i po tomto datu. Rozhodně domácnostem doporučujeme zvážit kombinaci výměny zdroje například se zateplením,“ připomněl Petr Valdman.

Podmínky kotlíkových dotací podrobně na www.kotlikydotace.cz

Informační leták „Dotace na výměnu kotlů“

Rusko je hlavní dovozce ropy, zemního plynu, ale také uhlí do Evropy. Napadení Ukrajiny a zahájení agrese ruského režimu směrem na západ potvrzuje, že dlouhodobá varování [1] ekologických organizací před rizikem závislosti na dovozu ropy, plynu a uhlí, byla zcela na místě. Nyní je poslední možnost začít opravdu jednat a urychleně přestavět energetiku na domácí a evropské obnovitelné zdroje spolu s posilováním regionálního, přeshraničního a celoevropského propojení energetických sítí.

Vrcholní čeští politici - jako třeba vicepremiér Marian Jurečka [2] - vyzývají k ukončení závislosti na fosilních palivech z Ruska. To Hnutí DUHA považuje za správné čtení situace. Naopak názory, které věští “smrt Evropské zelené dohodě” nedávají smysl. Omezení dodávek fosilních paliv (ze strany Ruska) nebo omezení odběru (ze strany států EU v rámci sankcí), ale i samotný růst cen fosilních paliv naopak vyžadují (a motivují k) jejich nahrazování obnovitelnými zdroji energie. Jedině v nich může být Evropa soběstačná.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
“Válka vyvolaná agresí ruského režimu proti Ukrajině je zásadní zlom pro fosilní energetiku a dopravu v Evropě. Nyní je závislost přímá hrozba, které je potřeba se zbavit. Je nejvyšší čas začít opravdu jednat a urychleně přestavět energetiku na domácí a evropské obnovitelné zdroje spolu s posilováním propojenosti sítí. Rodinám musíme zajistit bezpečnost tím, že umožníme domácí, komunitní a obecní výrobu čisté energie všude a podpoříme zateplení všech domů, kde to jen trochu jde. A při tom všem musíme myslet na to, aby šanci dostaly i nízkopříjmové rodiny, kterých se energetická krize týká nejvíce.”

Hnutí DUHA přibližuje, jak by měl takový “Program energetické nezávislosti” v Česku vypadat, aby opravdu fungoval:

Odstranit bariéry pro rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů. Současná vláda zdědila po té předchozí strategii s nízkým cílem pro rozvoj obnovitelných zdrojů [3]. To je potřeba změnit a cíl zvýšit a usilovat o pokrytí přibližně třetiny spotřeby energie z obnovitelných zdrojů už do roku 2030. Je také nutné do nařízení vlády o podporovaných zdrojích energie zařadit energii ze slunce mezi zdroje, s jejichž provozní podporou se počítá již v následujících třech letech a přidat také více větrných elektráren. Návrh Ministerstva průmyslu a obchodu, který počítá zejména s masivní podporu provozu zdrojů na dovážený plyn a nulovou pomocí pro nové domácí solární elektrárny [4], je očividně nutné přepracovat. Je potřeba odblokovat rozvoj větrných elektráren, které čelí ze všech obnovitelných zdrojů energie největším překážkám, přestože jde společně se solárními elektrárnami o klíčový bezemisní zdroj energie. Je nutné zahájit seriózní debatu ohledně vhodných území k výstavbě.

Posílit energetickou soběstačnost našich domovů. Výroba elektřiny pro vlastní spotřebu (včetně akumulace do baterií) a prodej přebytků do sítě pro ostatní, stejně jako tepelná čerpadla, kotle na peletky a zateplené či energeticky pasivní domy snižují nejen závislost na fosilních palivech, ale také účty za drahé dodávky od velkých firem. Solární panely by měly být na každé vhodně střeše či fasádě, všechny vhodné budovy je nutné tepelně zaizolovat a vyměňovat staré kotle na moderní. Proto je potřeba poslat na programy jako je Nová zelená úsporám více peněz z emisních povolenek (které se nyní z větší části bez užitku utápí ve státním rozpočtu).

… a nezapomínat na chudší rodiny. Je nutné nastavit varianty programů na podporu zateplování a solárních střech tak, aby byly přístupné i nízkopříjmovým rodinám. Tedy zvýšit podíl dotace a snížit potřebnou spoluúčast, poskytovat výhodné půjčky na přípravu předfinancování projektů a poskytovat odborné poradenství domácnostem. Je také nutné účinně motivovat majitele domů, kteří pronajímají byty, aby domy zateplovali a osazovali fotovoltaickými panely.

Umožnit rozvoj komunitní a obecní energetiky. Ne každý má vlastní střechu nebo peníze na solární panely. Ale pokud se lidé spojí, dokáží mnohem více. Ať už jako energetické společenství nebo na úrovni celé obce. Česko má skluz se zavedením pravidel pro komunitní energetiku (tedy možnost společně a bez administrativních překážek rozvíjet projekty obnovitelných zdrojů a sdílet elektřinu přes veřejnou síť). Proto je potřeba přijmout nový energetický zákon, který má mimo jiné komunitní energetiku zavést, ale také nastavit příhodné cenové tarify ze strany Energetického regulačního úřadu a vhodnou podporu pro energetická společenství občanů. Stát také musí podporovat obce v jejich projektech fotovoltaických či větrných elektráren, obecních výtopen nebo bioplynových stanic.

Třídit bioodpad a postavit u každého města bioplynovou stanici. Většinu směsného komunálního odpadu tvoří zbytky potravin či další bioodpad. Také jídelny a restaurace produkují podobný odpad. Jeho třídění a zpracování pokulhává. Přitom se jedná o vhodné palivo pro bioplynové stanice, které by mohlo mít každé okresní město a vyrábět si tak lokální čistou elektřinu a teplo. Proto je potřeba zavést povinnost obcí poskytovat lidem možnost snadného třídění biodpadů a podporovat vznik a provoz bioplynových stanic na odpady či kaly z čističek odpadních vod.

Investovat do tramvají, vlaků a ultraefektivních aut. Experti pro české ministerstvo životního prostředí spočetli, že do roku 2050 by mohlo na veřejnou dopravu přesednout z aut až 50 % dnešních řidičů [5]. Druhá polovina bude zasedat za volantem aut s čím dál nižší spotřebou a postupně především elektromobilů. Abychom toho dosáhli, je potřeba začít zavádět legislativu, která přiměje výrobce dodávat na trh auta s mnohem efektivnějšími motory, nezbytná je silná podpora pro rychlou a pohodlnou veřejnou dopravu a sítě cyklostezek ve městech. Již dnes vznikají v úspěšných městech, jako Londýn, Stockholm nebo Amsterodam nízkoemisní zóny. Platí se mýto za vjezd do středu města a zvyšují se poplatky za parkování v centrech. Opatření zlepšilo ovzduší v těchto městech a generuje peníze na cyklostezky či moderní vozidla městské dopravy. A řidičům jsou k dispozici odstavná parkoviště na okraji napojená na rychlé spoje veřejné dopravy do středu města [6].

Limitovat výstavbu plynových zdrojů. Česká vláda chce podporovat přechod tepláren na plyn [4]. Energetické firmy také plánují výstavbu plynových elektráren. Úplně bez nich se neobejdeme, ale jejich využití je nutné přísně limitovat. Lepší než rychlý přechod tepláren z uhlí na plyn je vysokoúčinné využívání uhlí až například do roku 2033 (kdy má být dle programového prohlášení vlády ČR pripravena na konec využívání uhlí) a získaný čas byl využit pro snižování spotřeby tepla v budovách a rozvoj obnovitelných zdrojů tepla (jako například využívání tepla z odpadních vod, bioplynové stanice na odpady atp.). Naopak velmi plýtvavé a zastaralé uhelné elektrárny nedodávající žádné teplo - jako jsou například Počerady - je potřeba rychle odstavit. Na principu útlumu elektráren a ušetření uhlí pro teplárny je postavena už Stávající energetická koncepce ČR [7]. Pokud budou vznikat plynové elektrárny, tak je nutné aby sloužily jen k zálohování sítě a vyráběly v době nedostatku elektřiny z obnovitelných zdrojů. Je také nutné začít rozvíjet akumulaci energie, například výrobu vodíku či syntetického metanu, která se uplatní v době, kdy bude přebytek výroby z obnovitelných zdrojů (například v létě).

Posílit evropskou spolupráci v energetice. Stejně jako v otázce obrany, i v energetice bude Česko potřebovat více spolupracovat s ostatními státy EU, protože nedokáže tak rychle zvýšit domácí výrobu elektřiny z obnovitelných zdroj nebo dosáhnout stoprocentního pokrytí své spotřeby domácí výrobou. Rizikový a nejistý dovoz zemního plynu a ropy z Ruska je bezpečnější nahradit dovozem čisté elektřiny či syntetických plynů vyrobených pomocí OZE ze států EU.


 

Je nutné významně nastartovat růst sektoru, pokud má být do roku 2030 dosaženo výroby alespoň 34 miliard m3 biometanu. Jasná politická podpora dodá investorům důvěru a podpoří rozvoj biometanu. Biometan vyráběný v Evropě je nyní o 30 % levnější než zemní plyn a může snížit energetickou závislost EU na externích dodavatelích.

Cena zemního plynu činí 80 eur, zatímco před rokem byla 18 eur. Podle současných odhadů i příští zimu zůstanou ceny na podobně vysoké úrovni. Vlády se snaží snížit dopad prudce rostoucích cen energií na domácnosti a na dosah mají řešení: zvýšení výroby udržitelného biometanu.

Cena biometanu může být o 30 % nižší než aktuální cena zemního plynu. Biometan je možné vyrábět již od 55 EUR/MWh, zatímco zemní plyn stojí přibližně 80 EUR/MWh, a to bez zohlednění hodnoty úspory CO2.[1]. Tento obnovitelný plyn bude pravděpodobně i nadále levnější než zemní plyn v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Zatímco jiné obnovitelné plyny, jako je zelený vodík, potřebují čas na rozšíření a zavedení v praxi a jsou stále 2 až 4krát dražší, biometan je dostupný a v praxi snadno využitelný během nadcházejících 8 let.[2].

Rychlé rozšíření biometanu v Evropě by mohlo do roku 2030 zajistit nejméně 34 miliard m3 obnovitelného plynu, pokud bude podpořeno vhodným legislativním rámcem. To představuje přibližně 10 % celkové poptávky po plynu v EU do roku 2030. Tento potenciál se odráží v mnoha nedávných zprávách z různých zdrojů, včetně Evropské komise[3]. Podle EBA by v případě pokračování růstového trendu mohl biometanový průmysl do roku 2050 pokrýt 30-40 % poptávky po plynu v EU.
Zavedení biometanu vyráběného v Evropě může pomoci stabilizovat současný nárůst cen plynu související s přerušením dodávek plynu od třetích stran. Je naléhavě nutné snížit závislost na externích dodavatelích plynu, neboť EU dnes produkuje méně než 15 % své poptávky po plynu. Současná válka mezi Ruskem, největším dodavatelem plynu do Evropy[4], a Ukrajinou, by mohl energetickou krizi v důsledku nedostatku dodávek plynu ještě zhoršit. Prudce rostoucí ceny plynu mají přímý dopad na výdaje milionů evropských domácností za energie. Tato situace nutí vlády jednotlivých států v Evropě investovat miliardy eur do opatření na ochranu spotřebitelů.[5].

Je zapotřebí jasná politická podpora, aby odvětví přilákalo více investic a plně se využil potenciál biometanu. Celý hodnotový řetězec biometanu je připraven zvýšit výrobu biometanu na evropském kontinentu. Evropská bioplynová asociace vyzývá k vytvoření nového partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem vyrobit 40 miliard m3 biometanu do roku 2030. Kromě 34 miliard m3 udržitelného biometanu do roku 2030 lze na Ukrajině vyrobit dalších 6 miliard m3. To by zajistilo další dodávky plynu z obnovitelných zdrojů a zároveň podpořilo hospodářský růst v této zemi. Biometan lze přepravovat prostřednictvím stávajících plynovodů, což snižuje event. dodatečné náklady na rozvoj infrastruktury.

„Bioplyn a biometan jsou obnovitelné zdroje, které můžeme použít a rozvíjet okamžitě. Jsou nezávislé na počasí a dovozu surovin, protože jsou vyráběny z lokálních zdrojů bioodpadů a biomasy. Inovace stávajích bioplynových stanic v ČR technologiemi na čištění biometanu mají potenciál výroby biometanu 8 TWh v roce 2030, což představuje 10 % spotřeby zemního plynu nebo pokrytí celé spotřeby BioCNG v dopravě. Tato čísla mohou být ještě vyšší, pokud bude podpořena výstavba i nových zařízení.“ Jan Habart, předseda CZ Biom.

„Silně narůstá potřeba zajištění investic a rozvoje výroby biometanu v celé Evropě. Partnerství, jako je nedávno zahájená Iniciativa pro udržitelný biometan, ukazují zájem zákazníků z průmyslu, výrobců a dalších významných společností v rámci hodnotového řetězce o tento obnovitelný plyn již dnes. Podpora rychlého rozšíření biometanu znamená podporu zmírňování klimatické změny, snížení závislosti na externích dodávkách plynu a řešení bezprecedentního nárůstu cen zemního plynu. Jasný legislativní rámec poskytne jistotu pro dlouhodobé investice do rozšiřování udržitelného biometanu." Harmen Dekker, generální ředitel EBA.

O Českém sdružení pro biomasu (CZ Biom)

CZ Biom – České sdružení pro biomasu je profesní spolek, jehož hlavní cíl spočívá v podpoře rozvoje a propagaci využívání biomasy, bioplynu a biometanu jako obnovitelných zdrojů bioenergie v České republice. Zájmem asociace je cirkularita materiálových toků, proto se zabývá také bioodpady, kompostováním a navracením živin z kompostů, digestátů a popelů do půdy. Sdružuje velké množství specialistů, podnikatelů a dalších subjektů činných v oblasti bioenergie. Je řádným členem mezinárodních asociací Bioenergy Europe, European Biogas Association, European Compost Network a World Bioenergy Association.

O Evropské bioplynové asociaci (EBA)

EBA je hlasem obnovitelného plynu v Evropě. Sdružení bylo založeno v únoru 2009 a usiluje o aktivní podporu zavádění udržitelné výroby a využívání bioplynu a biometanu na celém kontinentu. Sdružení se dnes opírá o dobře vybudovanou síť, která zastupuje celý hodnotový řetězec bioplynu a biometanu.

[1]  To znamená dodatečnou částku 18 EUR/MWh, neboť cena uhlíku dosáhla 90 EUR za tunu. Uživatelé fosilních paliv v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), jako jsou elektrárny, průmyslové závody a některé oblasti dopravy, musí platit za každou tunu CO2, kterou vypustí do atmosféry.

[2] Zelený vodík dnes stojí 180 EUR/MWh.

[3] https://climatecooperation.cn/wp-content/uploads/2019/06/com_2018_733_analysis_in_support_en_0.pdf

[4] https://www.bruegel.org/publications/datasets/european-natural-gas-imports/

Webinářem vás bude provázet Vojtěch Pilnáček, Head of Consulting v Cyrklu. Vystoupí Vlastislav Kotrč z odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, Michaela Pešková z Mida consulting a Ing. Pavel Zděnek, vedoucí oddělení cirkulární ekonomiky, úspory vody a alternativní dopravy, z Ministerstva průmyslu a obchodu. Webinář se uskuteční 3. března od 9:00. Stačí se registrovat a my vám všechny podstatné informace pošleme s předstihem. Webinář je zcela zdarma. Předpokládaná délka je 1 hodina. Registrace ZDE

Komise vyhlásila veřejnou konzultaci zaměřenou na způsoby, jak omezit užívání mikroplastů, které znečišťují životní prostředí, a to prostřednictvím zavedení regulačních opatření pro hlavní zdroje těchto plastů, vytvořením standardů a certifikací. Jednou z možností, jak tohoto cíle dosáhnout, je posílení významu vědy a výzkumu s ohledem na snížení výskytu nebezpečných mikroplastů v potravinách a pitné vodě. Druhou možností dosažení tohoto cíle je snížení znečištění životního prostředí a zdravotních rizik při respektování zásad jednotného trhu, podpory konkurenceschopnosti a inovací. Konzultace pro snížení znečištění životního prostředí mikroplasty potrvá do 17. května 2022.

 

Evropská investiční banka (EIB) vyčlenila 30 milionů EUR v rámci tzv. Solas Sustainable Energy Fund (SSEF) na podporu financování renovace stávající infrastruktury, zejména pak energeticky úsporných budov v rámci celé EU. Z těchto prostředků budou podporovány projekty ve veřejném i soukromém sektoru, zaměřené zejména na malé a střední podniky (MSP). Fond má také povzbudit soukromé institucionální investory, jako jsou pojišťovny a penzijní fondy k investicím uvedených oblastí, zejména energetických úspor. Investice EIB jsou podpořeny prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který je hlavním pilířem investičního plánu pro Evropu. Dosud EFSI zmobilizovalo investice ve výši 546,5 miliardy EUR, které pomohly více než 1,4 milionu malých a středních podniků.

Cílem právní úpravy je zavedení tří výjimek pro používání bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP), butylbenzylftalátu (BBP), dibutylftalátu (DBP) a diisobutylftalátu (DIBP) v produktové skupině elektrozařízení „zdravotnické prostředky“, a to na přesně stanovenou dobu. Dalším cílem je dále ukončení výjimek nebo dílem jejich prodloužení v případě dvanácti dosavadních výjimek používání rtuti v produktové skupině „osvětlovací zařízení“. V případech ukončení výjimek pro rtuť, jde o jejich používání ve výbojkách – většinou kompaktních a lineárních zářivkách. Ve věcné rovině je sledován cíl úpravy na evropské úrovni, tj. zkvalitnění regulace trhu s elektrozařízeními, tak, aby byla účinně zajištěna ochrana zdraví a bezpečnosti osob, ochrana životního prostředí a dalších oprávněných zájmů.

Dokument ke stažení:

Za loňský rok se v České republice ve sběrných místech posbíralo více než 2 026 tun odpadních baterií. Podle aktuálních dat společnosti ECOBAT, která v tuzemsku zajišťuje sběr odpadních baterií, byla touto organizací v roce 2021 poprvé překonána hranice 2 000 tun sebraných baterií. Uplynulý rok, během kterého bylo v ČR odevzdáno k recyklaci v přepočtu na 80 milionů tužkových baterek typu AA, je tak z pohledu sběru rekordním. Nejaktivněji se do sběru zapojují lidé z Vysočiny, Jihomoravského kraje a Hlavního města Prahy. Stejně jako v předchozích letech patřila i loni mezi nejvyužívanější sběrná místa ta, která jsou umístěna v obchodech a prodejních sítích, úřadech a ve firmách.

Po celé České republice je téměř 27 000 sběrných míst, do kterých je možné ukládat přenosné odpadní baterie. V absolutním čísle se v roce 2021 nejvíce baterií nasbíralo v Praze, kde lidé dohromady nasbírali 343 tun použitých baterií, o 31 tun více než v roce předchozím.

Nejčastěji odevzdali baterie do sběrného místa v obchodních sítích COOP, Kaufland, Billa ale i elektroprodejen DATART nebo Planeo. „Ačkoliv cíleně nová sběrná místa nevytváříme, jejich počet v meziročním srovnání vzrostl. Jsme rádi, že o spolupráci žádají přímo maloobchodníci, firmy, obce a města, kteří nás vnímají jako kvalitní řešení jejich legislativních povinností. V roce 2020 se do spolupráce zapojila například i Česká pošta, na jejíchž pobočkách bylo v loňském roce nasbíráno bezmála půl tuny baterií,“ komentuje výsledky Kateřina Vránková, ředitelka oddělení Obchodu a Marketingu z neziskové společnosti ECOBAT a dodává: „Současně vnímáme, že Češi přistupují ke sběru odpadních baterií čím dál zodpovědněji. Udržitelnost se dostává do popředí a stává se běžnou součástí našich životů. Stále oblíbenější je také repasování baterií, kdy se v bateriích vymění staré články za nové. Repase často zvyšuje výkon, a tedy i kapacitu, původní baterie. Můžeme si tak déle ponechat náš oblíbený aku šroubovák, vrtačku nebo dokonce i elektrokolo.“  Tento životní cyklus baterií je pozitivně vnímám i z důvodu snižování uhlíkové stopy.

Trh s bateriemi i v loňském roce vzrostl. Na český trh se do oběhu dostalo v přepočtu přes 170 miliónu kusů baterií. Normy EU přikládají členským zemím povinnost vytřídit minimálně 45 % přenosných baterií, za rok 2021 ČR dosáhla účinnosti sběru ve výši 48,9 % a bylo vráceno 80 milionů tužkových baterek typu AA. Sběr a recyklaci baterií v České republice zajišťují dvě společnosti. Nezisková společnost ECOBAT se ve sběru použitých baterií řadí k evropské špičce.

Na první příčce ve sběru se drží kraj Vysočina

V celorepublikovém srovnání v přepočtu na jednoho obyvatele nejvíce baterie třídí obyvatelé na Vysočině, v Jihomoravském kraji a v Hlavním městě Praze. V těchto krajích bylo za rok 2021 do sběrných míst nasbíráno přes 830 tun odpadních baterií, což představuje 15% nárůst oproti roku předchozímu. Do sběrných míst lidé odnesli v průměru 11 přenosných odpadních baterií typu AA. Naopak nejméně baterií se do sběrných míst dostalo v Moravskoslezském, Karlovarském a Pardubickém kraji (189 tun). Do sběrného místa donesli lidé z těchto krajů v průměru 4 vybité baterie typu AA. Za rok 2021 tak Češi v průměru do sběrný míst donesli 7 ks baterií typu AA.

Důležitá je i nadále osvěta

Nezisková společnost ECOBAT poskytuje městům a obcím, školám, firmám, úřadům i běžným spotřebitelům zdarma sběrné nádoby na použité baterie a následně zabezpečuje bezplatný svoz nashromážděných baterií k třídění a recyklaci. „Novinkou roku 2021 je sběr všech skupin baterií (tzn. autobaterie, přenosné, průmyslové) a prioritou je pomáhat sběrovým partnerům snižovat možná rizika spojená s nakládáním s odpadními bateriemi při třídění, skladování a bezpečné přepravě. Samozřejmě nepolevujeme ani s osvětou spotřebitelů. Ty nově informujeme o správném způsobu používání, prevenci a předcházení případnému zkratu baterií,“ dodává Vránková.
Významnými partnery pro sběr baterií jsou města a obce. Svým občanům nabízí možnost odevzdávat baterie přímo na úřadech, ve sběrných dvorech nebo do venkovních červených kontejnerů. Aktivně též přistupují k osvětě. I díky tomu třetina všech baterií, která byla v roce 2021 určena k recyklaci, pocházela z měst a obcí.

Krabička Ecocheese na domácí třídění baterek

S každou vybitou baterií není nutné okamžitě vyrážet do sběrného centra. Pro větší pohodlí je možné si baterie doma skladovat do originálního boxu Ecocheese. V rámci České republiky ji ECOBAT zájemcům na vyžádání posílá do jejich poštovních schránek. Za dobu existence projektu bylo takto distribuováno na stovky tisíc krabiček. V současné době si lidé mohou vybrat ze 4 barevných designů – zelené, modré, růžové nebo s rybičkou. Projekt má své webové stránky www.ecocheese.cz.

 

Řešit rizika vážných zásahů do lidských práv a životního prostředí ukládá největším evropským a tedy i českým podnikům návrh evropské směrnice o due diligence neboli náležité péči, kterou dnes představila Evropská komise. Náležitá péče je flexibilní nástroj, který podnikům dává návod jak identifikovat a přiměřeně jejich situaci řešit zásadní problémy, jako jsou dětská a nucená práce nebo systematické odlesňování v jejich dodavatelských řetězcích. Legislativa pomůže vyrovnat podmínky pro domácí výrobce a odpovědné firmy, které s negativními dopady nejsou spojeny nebo je už řeší.

Evropská komise dnes představila návrh směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence - CSDD), jejímž cílem je zajistit, aby firmy zjišťovaly a snažily se předcházet závažným dopadům na lidská práva a životní prostředí v jejich dodavatelských řetězcích. Návrh směrnice dává firmám vodítko, jak mají problémy identifikovat, hodnotit a řešit přiměřeně k jejich zapojení a možnostem. K tomu jim má sloužit nástroj zvaný due diligence (náležitá péče).

Nová legislativa se dotkne největších firem na jednotném evropském trhu s více než 500 zaměstnanci a příjmy vyššími než 150 milionů eur. Vztahovat se bude také na velké firmy s více než 250 zaměstnanci, které podnikají v rizikových sektorech, jako je například zemědělství, oděvní nebo těžební průmysl. Malých a středních podniků se netýká. Celkově se návrh Směrnice dotkne 1 % největších evropských podniků.

Ambicí směrnice je prostřednictvím due diligence řešit závažné lidskoprávní a environmentální problémy, jako je nucená práce, dětská práce v zemědělství, zejména při sklizni kakaa, destrukce amazonského a indonéského pralesa nebo nucené vysídlování lidí v rámci těžebních projektů.

Rovné podmínky pro domácí producenty a povinnosti podle míry rizika

Jedním z cílů směrnice je nastavit rovné podmínky pro domácí výrobce a odpovědné firmy s globálními dodavatelskými řetězci. „Firmy vyrábějící v EU mají vyšší náklady oproti jejich konkurentům využívajícím výrobu mimo Evropu, kde nejsou dodržovány stejné pracovněprávní a environmentální standardy. Zavedení povinnosti due diligence tuto nevýhodu zmírní,” vysvětlil Filip Gregor, vedoucí sekce Odpovědných firem ve Frank Bold. Směrnice by tak mohla narovnat podmínky pro evropskou výrobu oděvů a outdoorového vybavení nebo sektor výroby oceli. „Legislativa je založená na principu flexibility, požadavky se vždy odvíjejí od rizik, kterým firma čelí. Pro většinu českých firem bude zavedení due diligence znamenat jen počáteční analýzu podstatných rizik a minimální náklady,” upřesnil Gregor.

Zásadní je proces due diligence zejména pro firmy spoléhající se na výrobu mimo Evropskou unii, a to především v rizikových geografických oblastech a odvětvích, jako je například textilní výroba v jihovýchodní Asii. Pokud firma například obchoduje s rizikovými komoditami, jako je palmový olej nebo bavlna, je potřeba, aby prověřovala své dodavatele a aktivně s nimi spolupracovala. „Když bude firma získávat palmový olej od dodavatele, u kterého neprověří riziko, zda olej nepochází z nelegálních plantáží, a není tak spojený s odlesňováním, nesplní podmínky náležité péče,” popsal Gregor.

Dosavadní zkušenosti ukazují, že dodatečné náklady na zavedení due diligence jsou pro firmy zvládnutelné a dopady na spotřebitele zanedbatelné. Například, pokud by se mzda pěstitelů kakaa v Ghaně a Pobřeží slonoviny navýšila na úroveň pokrývající životní náklady, a tudíž by na plantážích nemusely pracovat děti, znamenalo by to, že čokoláda, která průměrně stojí 29 korun, zdraží o 1,7 koruny.

Zkušenosti firem, které due diligence již zavedly, ukazují, že jim přináší řadu výhod, jako jsou například spolehlivější vztahy s dodavateli a vyšší odolnost vůči krizím. „I v době pandemie jsme měli stabilní dodavatelské řetězce a dokázali jsme s našimi dodavateli hledat řešení, když se potýkali s dopady koronavirové krize. Můžeme jasně ukázat, že udržitelnost vede k ekonomickému úspěchu,” uvedla Bettina Roth, vedoucí oddělení řízení kvality a CSR dodavatelského řetězce oděvní společnosti Vaude.

Omezení greenwashingu, lepší přístup k financování a prostor ke zlepšení

Návrh směrnice má důležitou roli také pro Green Deal a zelenou transformaci evropské ekonomiky, na kterou půjde každoročně 500 miliard eur ze strany investorů a bank. Podniky, které chtějí na tyto zelené finance dosáhnout, potřebují mimo jiné splnit pravidla due diligence. „Není to jen o EU, kapitálové trhy v USA i ve většině vyspělých zemích stále intenzivněji pracují s nefinančními indikátory firem a podle toho zvažují svoje investice. Z naší byznys praxe víme, že investoři z USA či Velké Británie vyžadují při investicích a nákupech služeb od firem data nefinančního charakteru a záruky náležité péče. A dělají to bez legislativy Green deal,” uvedl ředitel Frank Bold Pavel Franc.

Díky tomu, že směrnice vymezí jasná pravidla, pomůže due diligence, zpřesnit podmínky pro zelené financování a omezit greenwashing. Nicméně návrh obsahuje i některé problematické body, které vytváří byrokracii, zbytečné náklady a neúměrně přenáší povinnosti na dodavatele. „Firmy by podle návrhu mohly splnit povinnost due diligence tím, že do smluv s dodavateli doplní určité doložky a pověří ověřováním náležité péče třetí strany. To by v praxi znamenalo, že velké firmy by přenesly povinnost na menší a z due diligence by se stala administrativní záležitost, podobně jako u nařízení o ochraně osobních údajů. Je klíčové, aby se Česká republika v rámci svého předsednictví EU aktivně zasadila o zlepšení návrhu Směrnice, aby se z něj nestala nová GDPR," uzavřel Filip Gregor.

Vyjednávání o legislativě se povedou za českého předsednictví Rady EU ve druhé polovině letošního roku. V platnost by mohla vstoupit v roce 2024. Klíčové je také přijetí vznikajících standardů EU o reportingu o udržitelnosti. Ty firmám dále upřesní, co mají v oblasti due diligence reportovat.

Doplňující informace

Směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence - CSDD) uvádí do praxe mezinárodní standardy, konkrétně obecné zásady pro byznys a lidská práva, které byly na půdě OSN státy jednomyslně schváleny v roce 2011, a navazující standardy OECD. Zároveň má tato směrnice zavést vymezit jednotná pravidla pro všechny evropské firmy, a vyřešit tak problém, kterým čelí firmy z toho důvodu, že Francie, Norsko a Německo už přijaly vlastní národní legislativu k due diligence, která však po firmách vyžaduje rozdílné věci.

Náklady a benefity due diligence v oblasti udržitelnosti ve vizuálním přehledu: https://bit.ly/3sYi9lf


 

Evropský parlament podporuje ambice Evropské komise intenzivněji rozvíjet obnovitelné zdroje energie na moři. Zároveň souhlasí, že jednou z hlavních překážek dalšího rozvoje jsou povolovací procesy, které se musí zjednodušit a zrychlit. Novým návrhem ve zprávě europarlamentu je zákaz skládkování lopatek větrných elektráren po roce 2025. Informoval o tom portál Euractiv. Evropský parlament hlasoval o své pozici ke Sdělení Evropské komise na téma Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost. Parlament souhlasí s rychlým rozmisťováním obnovitelných zdrojů energie na moři a také se zavedením časových limitů pro udělování potřebných povolení úředními orgány. Více ZDE

Kanadský startup bojuje s potravinovým odpadem netradičně. Nakupuje ovoce, zeleninu a jiné potravinové přebytky, které by se jinak musely vyhodit, a vdechuje těmto produktům nový život. Z potravinového odpadu umí vyrobit například i mýdla pivo nebo gin. „Díváme se na přebytky tak, abychom je mohli v jiné podobě vrátit do regálů,“ říká jeho zakladatel David Côté. Více ZDE