Povrchová teplota oceánů je nejvyšší od začátku záznamů. Tento teplotní nárůst bude podle klimatických expertů nadále „živit“ bouře. Odborníci také varují, že se již projevuje konec tříletého cyklu La Niña, což povede k extrémnějším povětrnostním podmínkám a vyšším globálním teplotám. Informovala o tom stanice BBC a list The Guardian. Více ZDE

Otestovat v praxi uzavřený cyklus hospodaření se rozhodli vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Ve spolupráci s českým výrobcem biopotravin odborníci vyvíjí novou funkční potravinu. Odpad z její produkce plánují přeměnit na půdní substrát a část krmiva pro prasata nebo drůbež. Získané živiny tak mohou vracet zpátky do životního prostředí.

„Rádi bychom napomohli změnit myšlení lidí. Chceme farmářům nabídnout jednoduchý a finančně dostupný model hospodaření, kterým by se mohli inspirovat,“ řekla o projektu jeho vedoucí Sylvie Skaličková z Ústavu výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU.

Příštích pět let budou vědci spolupracovat se společností PRO-BIO, která je jedním z největších výrobců biopotravin v Česku. Ve Velkých Hostěrádkách na Břeclavsku firma ekologicky hospodaří na více než 350 hektarech půdy. V rámci společného projektu vznikne nová, takzvaně funkční potravina. Jaká přesně, ale zatím vědci neví. „Ve hře je pečivo, různé pochutiny, kaše nebo granola. Zkoušet budeme cereálie i luštěniny. Základem může být bio špalda, pohanka, ječmen, žito, hrách nebo čočka,“ vyjmenovala vědkyně.

Nutriční obohacení výsledného produktu má zajistit proces fermentace. „Je to pro nás stěžejní část výroby, kdy jsme schopní z běžné suroviny – například zmíněné špaldy nebo hrachu – která má určité chemické složení, vytvořit za pomoci mikroorganismů surovinu, která bude mít například větší zastoupení proteinů nebo minerálních látek. Tyto živiny přitom budou díky fermentaci pro tělo lépe vstřebatelné,“ vysvětlila Skaličková.

Veškerá produkce sortimentu firmy PRO-BIO pochází z certifikované ekologické produkce. Mlýnský odpad ze zpracování cereálií i luštěnin proto mohou vědci bez obav přetvořit v krmivo pro hospodářská zvířata nebo ho navrátit do půdy jako zdroj živin.

„Máme v podstatě tři cíle. Při mlýnském zpracování se až třetina z celkového množství suroviny dostává do odpadu a nám jde o to, jak ho využít. Ne každá surovina bude vhodná do krmiva, ne každá se bude hodit jako substrát pro návrat živin do půdy,“ řekla Skaličková. Ideální proto podle ní bude prozkoumat všechny cesty.

V případě krmiva pro prasata nebo drůbež je hlavním cílem to, jak zajistit, aby byly živiny z odpadu pro zvířata dobře stravitelné. „Mlýnský odpad se v současnosti zvířatům krmí, není to tak, že by se vyhazoval. Problém ale je, že je z většiny tvořen vlákninou, která je při průchodu trávicím traktem v závislosti na obsahu jednotlivých složek trávena jen omezeně,“ upozornila vědkyně. Odborníci se proto pokusí za pomoci mikroorganismů upravit vlákninu tak, aby se přeměnila na proteiny a z odpadu by se tím stala bílkovinná složka krmiva. „Farmář by potom nemusel tolik krmit například sójou, což je běžné bílkovinné krmivo, za kterým je ale poměrně výrazná uhlíková stopa,“ dodala Skaličková.

Producenti mlýnského odpadu by pak takto upravené krmivo mohli nabízet jiným farmářům nebo ho, jako v případě partnerské firmy, využít sami pro vlastní chovy.

Nevyužitý zbytek surovin by následně mohl zamířit na ekologicky obhospodařovaná pole. „I v případě kompostu nějakou dobu trvá, než se vláknina rozloží. Naše vize je dělat to trochu řízeně a proces rozkladu urychlit,“ řekla Skaličková. Výsledný substrát chtějí vědci zkombinovat s mikroorganismy, které zlepšují kořenový systém i celkový stav pěstovaných rostlin, a tímto způsobem navracet do půdy živiny a také zlepšovat výnosnost plodin.

Projekt TAČR je zatím na počátku. Před sebou mají odborníci práci v laboratořích na MENDELU, nádobové i polní pokusy a experimenty na prasatech. V závěru je pak čeká samotný transfer technologie do velkovýroby.

Bývalá střelnice u Kochánovických rybníků na Chrudimsku se změnila k nepoznání. Nově vyhloubené tůně a rybníčky se stanou rájem obojživelníků a částí vodního světa povede i návštěvnická stezka. Více ZDE

Na hladině španělské přehrady Sau mají rybáři v malých loďkách plné ruce práce s tím, aby sítěmi odlovili ryby, a tím je zachránili. V nádrži je totiž tak málo vody, že by ryby jinak čekal úhyn, a rozklad jejich těl by navíc kontaminoval vodu, kterou už by nebylo možné dál použít. Přehrada se pro místní stala symbolem nejhoršího sucha, jaké pamatují, a pro Katalánsko živou připomínkou, že globální změny klimatu mají zcela hmatatelné důsledky, napsal server BBC. Přehrada Sau leží asi 100 kilometrů od Barcelony a vodu tomuto městu i dalším obcím v Katalánsku dodává už půl století. V posledních měsících se ale stala viditelným symbolem nejhoršího sucha, jaké tento region pamatuje. Více ZDE
 

Pokud lidé nepřestanou plýtvat potravinami a nezlepší zemědělské postupy a technologie, čeká nás katastrofa. Jak bude vypadat svět v roce 2050? Renomovaný vědec předložil strohé výpočty. Jsou skutečně zdrcující. Pouze v případě, že lidé přestanou plýtvat potravinami, zlepší zemědělské postupy a technologie, mohou snížit riziko překročení globálních environmentálních limitů. Ty souvisí se změnou klimatu, využíváním zemědělské půdy, těžbou sladkovodních zdrojů a znečišťováním ekosystémů nadměrným používáním hnojiv. Více ZDE

Havaj zvažuje zavedení ročního poplatku pro turisty za návštěvu státních parků a stezek. Oblíbená destinace přivítá ročně více než devět milionů návštěvníků, příroda tak čelí velkému tlaku. Havaj je domovem asi 25 000 unikátních druhů a je jednou z nejvíce biologicky rozmanitých oblastí na Zemi. Právě tato přírodní krása přitahuje turisty k jejím břehům. Turismus si však vybírá vysokou daň na jedinečné přírodní krajině ostrovů. Více ZDE

Pražský magistrát vytvoří komisi, která vypracuje návrh aktualizace klimatického plánu, podle něhož chce město investovat do opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého. Komise vypracuje pro vedení města návrh případných úprav plánu. V rozhovoru s ČTK to řekla náměstkyně primátora Jana Komrsková (Piráti). Podle klimatického plánu chce Praha do roku 2030 investovat zhruba 230 miliard korun do opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého v metropoli. Více ZDE

Čtěte také:

Praha musela zrušit tendr na přestavbu bioplynové stanice, vypíše nový

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci k environmentální taxonomii EU. V rámci této iniciativy vzniká evropská taxonomie čili klasifikace environmentálně udržitelných ekonomických činností. Potenciální investoři si mohou být jisti, že tyto činnosti významně přispívají k environmentálním cílům EU, kterými jsou: udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů,  přechod na oběhové hospodářství („opětovné použití, oprava, recyklace“), prevence a omezování znečištění a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.

Dokument ke stažení:

EU 50_23 EK Návrh nařízení A – Ares(2023)2481554

EU 50_23 EK Příloha A1

EU 50_23 EK Příloha A2

EU 50_23 EK Příloha A3

EU 50_23 EK Příloha A4

EU 50_23 EK Příloha A5

EU 50_23 EK Návrh nařízení B – Ares(2023)2481775

EU 50_23 EK Příloha B1

EU 50_23 EK Příloha B2

Ve Sbírce předpisů vyšla Vyhláška č. 95/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 30/2021 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o obalech. Text ZDE

EU se svým cílem omezit obalový odpad postavila výrobce obalů před velké výzvy. Do roku 2030, podle nařízení Evropské komise o obalech a odpadech z obalů (PPWR), musí být všechny obaly uváděné na trh EU navrženy tak, aby byly recyklovatelné. Marzia Scopelliti, manažerka pro veřejné záležitosti EUROPEN, Evropské organizace pro obaly a životní prostředí, na bruselské konferenci mimo jiné uvedla: „A my jako výrobci obalů přebíráme plnou odpovědnost za tuto povinnost a opravdu si za tím stojíme,“  V současné době většina odpadu z EU končí na skládkách nebo ve spalovnách v zemích mimo EU. V roce 2020 dosáhl vývoz odpadu z EU 32,7 milionu tun, což je podle Eurostatu, statistického úřadu EU, od roku 2004 nárůst o 75 %. V tomto důsledku Komise plánuje vydat včasné varování 19 členským státům z důvodu nesplnění cíle recyklace. Klíčovým problémem pro EUROPEN jsou navrhované cíle pro opětovné použití obalů, které podle Scopellitiho mohou být kontraproduktivní tím, že podkopou stávající systémy recyklace. Podle nedávné studie Evropské investiční banky je třeba zaplnit mezeru v investicích ve výši 6,7 až 8,6 miliardy EUR, aby bylo dosaženo evropského cíle, kterým je do roku 2025 každoročně začlenit 10 milionů tun recyklovaných plastů do finálních výrobků.

Na využití odpadu z výroby bionafty se zaměřila nová technologie olomouckých a ostravských vědců. Podařilo se jim díky ní nejen proměnit odpad z výroby bionafty, tedy glycerol, na užitečný produkt, ale zároveň i zvýšit účinnost stávajících biopaliv. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vrátilo elektrárně Opatovice k dopracování dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (EIA) pro plánovanou výstavbu velké spalovny komunálního odpadu. Výhrady k podkladům měli okolní města a obce, hygienici a spolky. Zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO) by mělo zpracovávat 150.000 tun odpadu ročně, což představuje 480 tun za den. Vzniklé teplo by se distribuovalo systémem centrálního zásobování teplem elektrárny, která je dodává do Pardubic, Hradce Králové, Chrudimi a dalších měst a obcí. Více ZDE

Zastupitelé Čáslavi na Kutnohorsku včera souhlasili s rozšířením skládky, které připravuje společnost AVE CZ odpadové hospodářství. Proti záměru se bouří část obyvatel, obávají se nárůstu dopravy a dalších nepříznivých vlivů. Vedení města firmě stanovilo omezující podmínky, argumentuje mimo jiné ekonomickými aspekty. Jednání zastupitelstva provázela bouřlivá atmosféra, někteří lidé si přinesli transparenty s nápisy jako "Skládku tady nechceme" nebo "Skládce stop, smrdí non-stop". Po schválení návrhu pískali.

Podle opozice chce AVE CZ rozšířit skládku téměř o 12 hektarů, umožnit by to mělo ukládání dalších dvou milionů metrů krychlových odpadu. Zastupitelé včera schválili podmínky takového kroku, maximální kapacita má být 500 000 metrů krychlových s odkloněním dopravy na neveřejnou komunikaci. Navezení dalších 1 500 000 metrů krychlových odpadu bude možné až po vybudování jihozápadního okruhu, který by podle starosty Jaromíra Strnada (ČSSD a Nezávislí) podstatně zmírnil dopady dopravy, a to nejen na skládku.

Kromě toho má být například recyklace stavebních odpadů snížena na polovinu, tedy maximálně na 20 000 tun ročně, a AVE CZ se v prvních letech zaváže ke garanci ročních plateb minimálně 30 milionů Kč bez ohledu na výši vybraných poplatků. Přispívat má i na rozvoj nemocnice, sport a kulturu.

Strnad poukázal na to, že uzavření skládky by znamenalo výpadek 45 milionů korun v městském rozpočtu a radnice by byla nucena zvýšit poplatky za likvidaci komunálního odpadu. Opoziční zastupitel za Čáslav pro všechny Vlastislav Málek ale namítl, že s rozhodnutím nebylo nutné spěchat a mělo se počkat, až bude hotová přepracovaná dokumentace pro posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Připomněl také, že odpad na skládce lze ukládat do roku 2030. "My tady nehovoříme o tom, že se má zavírat skládka," zdůraznil Málek.

Jednání zastupitelů provázely emoce a vzájemná napadání. Do vzrušené debaty se zapojila i veřejnost. "Máte zodpovědnost za další generace," připomněla zastupitelům jedna z diskutujících, podle níž by město mělo hledat jiné možnosti. Další účastníci vyslovili obavy, že AVE CZ nesplní podmínky, k nimž se zaváže. "To, co se tady odehrává, je svazácký mítink ze 70. let," reagoval na diskusi radní za ČSSD a Nezávislé Josef Ruml.

AVE CZ poukazuje na to, že s posunutím termínu konce skládkování komunálního odpadu k roku 2030 vzniká potřeba prodloužit i životnost skládky v Čáslavi. Proto je v plánu její rozšíření o dva miliony metrů krychlových. Firma už dříve uvedla, že dopravní zátěž se po rozšíření skládky nezvýší.

Usnesení zastupitelstva města:

Zastupitelstvo města Čáslavi souhlasí s rozšířením kapacity skládky v Čáslavi provozovanou společností AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., IČ: 49356089, se sídlem: Hejdof 1666, 286 01 Čáslav, za podmínek:

• po roce 2030 bude ukládáno maximálně 37 % N-odpadů z celkového ročního návozu na skládku,
• v EIA navržená úprava odpadů na palivo (PEVO) ve výši 100 000 tun ročně bude z projektu zcela vyřazena,
• recyklace stavebních odpadů v EIA bude snížena na polovinu, to znamená max. 20 000 tun ročně,
• zahájení budování biokoridoru proběhne nejpozději v roce 2025
• maximální kapacita odstranění (ukládání) odpadu na ploše Z19 bez podmínky vybudování západního obchvatu je 500 000 m3 odpadu s podmínkou odklonění dopravy na neveřejnou komunikaci, návoz zbývajících 1 500 000 m3 bude umožněn až po vybudování obchvatu,
• povolování jednotlivých sekcí bude vždy po 500 000 m3 odpadu,
• bude uzavřena dohoda mezi městem Čáslav a spol. AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., která nahradí Dohodu o spolupráci z roku 2012, v níž se spol. AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. zaváže:

• ke garanci ročních plateb v letech 2024 - 2030 ve výši minimálně 30 000 000 Kč bez ohledu na výši vybraných poplatků,
• ke garanci ročních plateb po roce 2030 ve výši minimálně 16 000 000 Kč bez ohledu na výši vybraných poplatků,
• od roku 2024 ke garanci příspěvků na rozvoj Městské nemocnice Čáslav ve výši 5 000 000 Kč ročně,
• od roku 2024 ke garanci 400 000 Kč na podporu sportu a kultury ve městě Čáslav,
• k zajištění on-line monitoringu v režimu 24/7 na vstupu a poskytování pravidelných měsíčních reportů o vlivu na
• životní prostředí.

MŽP a SFŽP ČR dnes vyhlašují novou výzvu kotlíkových dotací a zveřejňují její finální podmínky. Některé kraje začnou žádosti přijímat už během léta. Výzva s alokací 1,7 miliardy korun pokryje zhruba 15 tisíc výměn pro ty nejzranitelnější domácnosti – zejména seniory a domácnosti pobírající příspěvek na bydlení. Zájemci mimo tuto skupinu mohou využít dotace na výměnu zdrojů z Nové zelené úsporám, která od září nově nabídne i příspěvek na výměnu starých plynových kotlů za tepelná čerpadla.

Výměnou jednoho kotle se ovzduší ušetří o ročně vypuštěných 40 kg prachu, v určitých případech to ale může být i více než 180 kg nebezpečných prachových částic. Data Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, že v době kotlíkových dotací, konkrétně mezi lety 2016 a 2021, došlo ke zmenšení území ČR zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzo[a]pyrenu, který produkuje především lokální vytápění, z 25,9 % na 6,1 %. Zároveň klesl i podíl populace zasažené nadlimitním znečištěním z 55,7 % na 20,0 %. Navzdory pozitivnímu posunu zůstává situace v řadě míst neuspokojivá, proto je pokračování kotlíkových dotací v dalších letech velmi žádoucí.

Od září 2024 začne ze zákona platit zákaz vytápění starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují alespoň 3. emisní třídy. Ministerstvo životního prostředí poskytuje na jejich výměnu dotace již od roku 2015 a díky velmi úspěšnému programu kotlíkových dotací už bylo vyměněno přes 103 tisíc kotlů a vyplaceno přes 11 miliard korun. V současné době je hrubým odhadem třeba vyměnit ještě 150 tisíc neekologických kotlů.

„Od začátku letošního roku nabízíme domácnostem nejvíce ohroženým energetickou chudobou dotace na zateplení z programu Nová zelená úsporám Light. Nyní jdeme dál a poskytneme jim prostřednictvím krajů také velmi výhodné dotace na výměnu starých neekologických kotlů. Tím si domácnosti zajistí úspornější vytápění, a zároveň se vyhnou pokutě, která by jim za provoz starých kotlů od září příštího roku hrozila,“ zdůrazňuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Z evropských fondů je na kotlíkové dotace vyhrazeno dalších 1,7 miliardy korun. „Peníze z evropských fondů chceme využít pro nízkopříjmové domácnosti, které mohou získat až 95% podporu na výměnu emisně nevyhovujících kotlů na tuhá paliva. Konkrétně se jedná o náhradu za tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu, o podporu mohou domácnosti zažádat i v případě, že si zastaralé zařízení vyměnily už dříve. Základní podmínkou je, že k výměně došlo po 1. lednu 2021, žádosti mohou podávat senioři čerpající starobní důchod, invalidé ve 3. stupni invalidity či domácnosti, které čerpají příspěvek na bydlení. a kromě toho bude poskytována zálohově, takže domácnostem bude stačit mít naspořenou jen malou část vlastních prostředků. Předpokládáme, že si o dotaci na výměnu kotle zažádá zhruba patnáct tisíc žadatelů," připomíná ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Administraci žádostí včetně vyplácení finanční podpory mají ve své gesci kraje, které mají i povinnost umožnit žadatelům poskytnutí zálohy ve výši minimálně 60 % z dotace. Záloha bude žadateli uvolněna na základě zálohové faktury vystavené dodavatelem, po dokončení a doložení realizace bude zbylá částka uvolněna na základě doložení všech potřebných dokladů.

Všechny kraje vyhlásí výzvy do konce června a žádosti začnou elektronicky přijímat postupně od letních prázdnin. „Některé kraje nám už avizovaly, že s příjmem žádostí nechtějí otálet a žádosti začnou přijímat během léta, aby domácnosti měly co nejvíce času na zrealizování výměny ještě před začátkem topné sezony,“ informuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

O finanční podporu na výměnu kotle nepřichází ani ostatní domácnosti, pro které je tu 50% podpora z programu Nová zelená úsporám. V něm si žádost může podat každý bez prokazování výše příjmů, a navíc má možnost výměnu kotle rovnou zkombinovat i s dalšími úspornými opatřeními, která výsledný úsporný efekt ještě zvýší. „Pokud jde o zdroje tepla na vytápění, aktuálně je v NZÚ největší zájem o dotace na tepelná čerpadla. Od října 2021 jsme podpořili přes dvacet tisíc nových tepelných čerpadel a každý měsíc přijímáme zhruba tisícovku dalších žádostí,“ doplňuje Petr Hladík a pokračuje: „V tomto směru připravujeme v programu NZÚ od září další rozšíření. Vedle starých kotlů na tuhá paliva bychom chtěli přispívat i na výměnu plynových kotlů za tepelná čerpadla, detaily této zcela nové podpory představíme v květnu.“

Podmínky kotlíkových dotací podrobně na www.kotlikydotace.cz

Prezentace k 2. vlně kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnos

Státní správa hledá odborníky, kteří pomohou se „zelenou“ transformací. Česko totiž bude muset zavádět unijní legislativu, jež má zajistit, že se Evropská unie stane do roku 2050 klimaticky neutrální. Dílčím cílem na této cestě je snížení emisní skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Na ministerstvu financí proto vznikne tým, který se má zaměřit na tato témata. Více ZDE

Životní prostředí v České republice zůstává jedno z nejhorších v Evropské unii. Česku patří v této oblasti v letošním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví 22. místo z 27 členských států, oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku. Zemi se sice podařilo mírně zvýšit podíl recyklovaného odpadu, čím dál víc ale zaostává v omezování emisí. Nejhoršího výsledku ze všech států unie dosáhlo Česko stejně jako minulý rok v podílu půdy postižené suchem, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků.

Index, který je společným projektem iniciativy Evropa v datech a České spořitelny, hodnotil stav životního prostředí podle 14 indikátorů. Česko se v konečném hodnocení umístilo šesté od konce. Hůře dopadlo pouze Nizozemsko, Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr. Naopak v čele žebříčku je stejně jako před rokem Švédsko, následované Portugalskem a Francií.

Česko podle indexu stále pokulhává v omezování emisí skleníkových plynů, kde nedosahuje ani na unijní průměr. Jen tuzemský průmysl jich ročně vyprodukuje 1932 kilogramů na obyvatele, což je meziroční nárůst zhruba o 11 procent. Loni Česku v tomto ohledu náleželo 17. místo, letos se zařadilo na 19. příčku. Jednou z příčin nadprůměrných emisí je podle analýzy skutečnost, že česká ekonomika patří mezi energeticky nejnáročnější ekonomiky v EU.

"Hlavní příčinou zvýšení emisí v průmyslu je návrat na úroveň průmyslové výroby před covidovou pandemií. K největšímu meziročnímu nárůstu došlo v odvětvích chemického průmyslu a zpracování kovů. Za přibližně 40 procent emisí skleníkových plynů v ČR ale stojí spalování uhlí," komentovala výsledky analýzy mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková. Rychlá dekarbonizace energetiky v souladu s cílem ukončení využívání uhlí do roku 2033 představuje největší příležitost pro snižování emisí, dodala.

Kvůli nadprůměrně vysokým emisím zemře v Česku podle mezinárodních studií ročně 3200 lidí. V přepočtu na obyvatele se jedná v rámci unijní sedmadvacítky o 21. nejvyšší hodnotu.

Oproti minulému roku se Česko zhoršilo v produkci odpadu, zlepšilo se v jeho recyklaci. Podíl odpadů, které se povede znovu využít, v ČR meziročně vzrostl o tři procentní body na 43 procent. Republika si tak v tomto indikátoru polepšila o šest příček na 13. místo. Za tímto posunem stojí podle analýzy zřejmě efektivnější vybírání bioodpadu.

Samotná recyklace nicméně podle odborníků není řešením, efektivnější je snižovat množství produkovaného odpadu. Z tohoto hlediska si ale Česko naopak pohoršilo. Na jednoho obyvatele nyní připadá 570 kilogramů odpadu ročně, což odpovídá meziročnímu růstu o 12 procent. Například v produkci elektroodpadu je na tom ale ČR lépe než mnohé evropské země, které se v celkovém pilíři stavu životního prostředí umístily lépe.

Podle indexu má Česko stejně jako loni nejvyšší podíl půdy postižené suchem v celé evropské sedmadvacítce, dosahuje 16 procent. Nedostatek vláhy spolu s vlnami extrémních veder se projevuje i ve stavu lesů a jejich klesající schopnosti snižovat množství oxidu uhličitého v ovzduší, konstatovali autoři analýzy.

Podrobnosti najdete ZDE