Komise dnes navrhuje nová celounijní pravidla pro obaly, které by díky tomu již neměly být rostoucím zdrojem odpadu ani frustrace spotřebitelů. Každý Evropan vyprodukuje v průměru téměř 180 kg obalového odpadu ročně. Obaly jsou jedním z hlavních způsobů použití primárních materiálů, neboť 40 % plastů a 50 % papíru používaného v EU je určeno k balení. Kdyby EU nepřijala žádná opatření, bylo by do roku 2030 takového odpadu ještě o 19 % více a odpadu z plastových obalů dokonce o 46 % více.

Nová pravidla mají tento trend zastavit. Zajistí, že se spotřebitelům budou nabízet opakovaně použitelné obaly, že se přestanou používat zbytečné obaly, omezí se nadměrné používání obalů a zavede se jasné označování, které usnadní správnou recyklaci. Pro odvětví zpracování odpadu budou pravidla přínosem v tom, že vytvoří nové obchodní příležitosti, a to zejména pro menší podniky, sníží potřebu primárních materiálů, zvýší recyklační kapacitu Evropy a sníží její závislost na primárních zdrojích a externích dodavatelích. Nasměrují obalový průmysl na cestu ke klimatické neutralitě do roku 2050.

Komise rovněž poskytne spotřebitelům a průmyslu jasné informace o plastech z biologického materiálu a kompostovatelných a biologicky rozložitelných plastech: stanoví, při jakém použití jsou tyto plasty skutečně přínosné pro životní prostředí a jak by měly být navrženy, odstraněny a recyklovány.

Předkládané návrhy jsou klíčovými stavebními kameny akčního plánu pro oběhové hospodářství Zelené dohody pro Evropu a jejich cílem je, aby udržitelné výrobky byly normou, ne výjimkou. Návrhy rovněž reagují na konkrétní požadavky, které zástupci Evropanů vznesli na Konferenci o budoucnosti Evropy. 

Předcházení vzniku odpadu z obalů, podpora opakovaného používání a opakovaného plnění a zajištění recyklovatelnosti všech obalů do roku 2030

Navrhovaná revize právních předpisů EU o obalech a odpadu z obalů má tři hlavní cíle. Zaprvé, předcházet vzniku odpadu z obalů: snižovat jeho množství, snížit zbytečné používání obalů a podporovat opakovaně použitelné a plnitelné obaly. Zadruhé podpořit vysoce kvalitní („uzavřenou“) recyklaci: do roku 2030 zajistit, aby všechny obaly na trhu EU byly ekonomicky životaschopným způsobem recyklovatelné. A konečně snížit potřebu primárních přírodních zdrojů a vytvořit dobře fungující trh s druhotnými surovinami a zvýšit využívání recyklovaných plastů v obalech prostřednictvím povinných cílů.

• Hlavním cílem je do roku 2040 snížit odpad z obalů počítáno na obyvatele na členský stát o 15 % oproti roku 2018. Množství odpadu v EU by se tak ve srovnání se scénářem bez změny právních předpisů celkově snížilo o přibližně 37 %. K tomu dojde jednak opětovným použitím, tak i recyklací.

• V zájmu podpory opětovného použití nebo opětovného plnění obalů, které během posledních 20 let prudce pokleslo, budou podniky muset spotřebitelům nabízet určité procento svých výrobků v opětovně použitelných nebo plnitelných obalech, například v případě nápojů a jídel, které si spotřebitelé odnášejí s sebou, nebo v případě dodání po objednávce na internetu. Dojde rovněž k určité standardizaci formátů obalů a jasnému označování opakovaně použitelných obalů.
• V zájmu řešení zjevně zbytečných obalů budou některé formy obalů zakázány, například obaly na jedno použití pro potraviny a nápoje při konzumaci v restauracích a kavárnách, jednorázové obaly pro ovoce a zeleninu, miniaturní šamponové lahve a další miniaturní obaly v hotelech.  

• Řada navrhovaných opatření je zaměřena na to, aby byly obaly do roku 2030 plně recyklovatelné. To zahrnuje stanovení kritérií navrhování obalů; vytvoření povinných systémů zpětného odběru plastových lahví a hliníkových plechovek a vyjasnění toho, které velmi omezené druhy obalů musí být kompostovatelné, aby je spotřebitelé mohli vyhazovat do biologického odpadu.
• Rovněž budou stanoveny povinné sazby recyklovaného obsahu, který musí výrobci do nových plastových obalů zahrnout. To pomůže přeměnit recyklovaný plast na cennou surovinu, jak již ukazuje příklad PET lahví v kontextu směrnice o plastech na jedno použití.

Návrh vysvětlí nejasnosti ohledně toho, které obaly patří do kontejnerů pro recyklaci. Každý jednotlivý obal bude opatřen štítkem, z něhož bude patrné, z čeho je obal vyroben a do jakého toku zpracování odpadu by se měl dostat. Kontejnery na sběr odpadu budou opatřeny stejnými štítky. Všude v EU se budou používat stejné symboly.

Do roku 2030 by navrhovaná opatření snížila emise skleníkových plynů z obalů na 43 milionů tun oproti 66 milionům tun, pokud by nedošlo ke změně právních předpisů – snížení je stejné jako roční emise Chorvatska. Spotřeba vody by klesla o 1,1 milionu m³. Hodnota škod na životním prostředí pro hospodářství a společnost by se oproti referenční hodnotě pro rok 2030 snížila o 6,4 miliardy eur.

Podniky, které vyrábějí obaly na jedno použití, bude muset do této transformace investovat, ale celkový dopad na hospodářství a tvorbu pracovních míst v EU je pozitivní. Očekává se, že samotná podpora opakovaného používání povede v tomto odvětví do roku 2030 k vytvoření více než 600 000 pracovních míst, z nichž mnohé v místních malých a středních podnicích. Očekáváme mnoho inovací v řešení obalů, díky nimž bude pohodlné je omezovat, opětovně používat a recyklovat. Očekává se rovněž, že opatření ušetří peníze: každý Evropan by mohl ušetřit téměř 100 EUR ročně, pokud by podniky přinesly spotřebitelům úspory. 

Vyjasnění týkající se plastů z biologického materiálu a biologicky rozložitelných a kompostovatelných plastů

Používání a výroba plastů z biologického materiálu i biologicky rozložitelných a kompostovatelných plastů se neustále zvyšuje. Používání těchto plastů musí splňovat řadu podmínek, aby mělo pozitivní dopad na životní prostředí a aby nenastala situace, kdy by používání těchto plastů znečištění plasty, změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti ještě zhoršilo.

Nový rámec Komise objasňuje, jakým způsobem mohou být tyto plasty součástí udržitelné budoucnosti.

Biomasa používaná k výrobě plastů z biologického materiálu musí pocházet z udržitelných zdrojů, aniž by poškozovala životní prostředí, a s ohledem na zásadu „kaskádového využívání biomasy“: výrobci by měli upřednostňovat využívání organického odpadu a vedlejších produktů jako vstupních surovin. Kromě toho se v zájmu boje proti „lakování nazeleno“ a zamezení klamání spotřebitelů musí výrobci vyvarovat obecných tvrzení o plastových výrobcích, např. že se jedná o „bioplasty“ a plasty „z biologického materiálu“. Při komunikaci o biologickém obsahu by výrobci měli odkazovat na přesný a měřitelný podíl obsahu plastů z biologického materiálu ve výrobku (například: „výrobek obsahuje 50 % plastů z biologického materiálu“.)

K biologicky rozložitelným plastům je třeba přistupovat obezřetně. Mají své místo v udržitelné budoucnosti, ale je třeba, aby byly určeny pro specifické použití, kde jsou prokázány jejich přínosy pro životní prostředí a hodnota pro oběhové hospodářství. Biologicky rozložitelné plasty by v žádném případě neměly být odhazovány jako odpad. Musí být rovněž označeny tak, aby bylo zřejmé, jak dlouho bude jejich biologický rozklad trvat, za jakých podmínek se rozloží a v jakém životním prostředí. Výrobky, u nichž je pravděpodobné, že budou vyhozeny do odpadu, včetně výrobků, na které se vztahuje směrnice o plastech na jedno použití, nemohou být prohlášeny nebo označeny za biologicky rozložitelné.

Průmyslově kompostovatelné plasty by se měly používat pouze tehdy, pokud mají přínos pro životní prostředí, nemají negativní vliv na kvalitu kompostu a pokud existuje řádný systém sběru a zpracování biologického odpadu. Průmyslově kompostovatelné obaly budou povoleny pouze pro čajové sáčky, kávové kapsle s filtrem a kávové polštářky, nálepky na ovoce a zeleninu a velmi lehké plastové sáčky. Výrobky musí vždy uvádět, že jsou certifikovány pro průmyslové kompostování v souladu s normami EU.

Další kroky

Návrh týkající se obalů a odpadu z obalů bude nyní projednán Evropským parlamentem a Radou v rámci řádného legislativního postupu.

Politickým rámcem pro plasty z biologických materiálů a biologicky rozložitelné a kompostovatelné plasty se bude řídit veškerá budoucí činnost EU v této oblasti, například pokud jde o požadavky na ekodesign udržitelných výrobků, programy financování nebo mezinárodní diskuse. Komise vybízí občany, veřejné orgány a podniky, aby tento rámec používali při rozhodování o svých politikách, investicích a nákupech.

Souvislosti

Zboží musí být chráněno a bezpečně přepravováno, ale obaly a odpad z nich mají významný dopad na životní prostředí a na používání primárních materiálů. Objem odpadu z obalů roste, často rychleji než HDP. Za posledních deset let v EU vzrostl o více než 20 % a předpokládá se, že bez přijetí opatření by se objem tohoto druhu odpadu do roku 2030 zvýšil o dalších 19 %.

Jako alternativy ke konvenčním plastům se v našem každodenním životě začínají objevovat plasty z biologického materiálu a biologicky rozložitelné a kompostovatelné plasty. Občané se s nimi mohou setkat například v obalech, spotřebním zboží a textilu, ale i v jiných odvětvích. Protože jsou tyto plasty označovány jako „bioplasty“, spotřebitelé se domnívají, že takové plasty neškodí životnímu prostředí. To však platí jen do určité míry.

Dnes předkládaný balíček opatření k řešení této problematiky navazuje na první balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství, který byl přijat v březnu 2022. Balíček obsahoval nové nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků a strategii EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky, jejichž prostřednictvím byla navržena nová opatření, která mají posílit postavení spotřebitelů a umožnit jim, aby hráli větší úlohu v ekologické transformaci.

Další informace

• Politický rámec EU pro biologicky rozložitelné, kompostovatelné plasty a plasty z biologického materiálu

• Návrh revize právních předpisů EU o obalech a obalových odpadech

• Otázky a odpovědi týkající se obalů a obalových odpadů

• Otázky a odpovědi týkající se plastů z biologického materiálu

• Informativní přehled o obalech a bioplastech

• Tisková zpráva o certifikaci pohlcování uhlíku

• Otázky a odpovědi týkající se certifikace pohlcování uhlíku

• Informativní přehled o certifikaci pohlcování uhlíku

Kvůli přicházející energetické krizi se letos může zhoršit kvalita ovzduší, záležet bude i na počasí, uvedl dnes na svém webu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Předpokládá, že lidé budou ve snaze ušetřit víc než dřív topit dřevem a uhlím. Určité zvýšení koncentrací rakovinotvorných látek v polétavém prachu ukazují už předběžná data z letošního února. Od roku 2017 do loňska se přitom kvalita vytápění zlepšovala, upozornil ČHMÚ. Více ZDE

Evropa a svět čelí bezprecedentním výzvám v oblasti životního prostředí a klimatu, které vyžadují ambiciózní politické reakce, jako je Zelená dohoda pro Evropu. V souvislosti s aktuálními událostmi a ruskou válečnou agresí na Ukrajině čelíme rovněž energetické krizi, která odhalila naší závislost na cizích energetických zdrojích. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) reaguje na výše uvedené skutečnosti letošními Signály, které se zaměřují na evropské závazky v oblasti udržitelnosti a energetického systému z perspektivy mnoha vzájemně propojených krizí. Signály EEA je každoroční, snadno čitelná webová publikace, která se zabývá klíčovými otázkami souvisejícími s životním prostředím a klimatem. Signály EEA 2022 najdete ZDE.

 

Český statistický úřad dnes vydal Statistickou ročenku České republiky 2022, přinášející údaje o stavu a vývoji nejdůležitějších oblastí hospodářského, sociálního a kulturního života země. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde již o 30. svazek této edice. Publikace vychází v uživatelsky přívětivějším, větším formátu, obsahuje i nové grafické prvky a zvýšila se její barevnost. Ročenka 2022 je k dispozici ZDE

Ministerstvo zemědělství (MZe) vyhlásilo prostřednictvím Odboru vodovodů a kanalizací II. Výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci programu 129 420 „Podpora odkupu a scelování infrastruktury vodovodů a kanalizací“. Žádosti o podporu v rámci programu 129 420 jsou přijímány od 2. ledna 2023 do 30. září 2025 nebo do vyčerpání alokace. Celková alokace výzvy je 297 mil. Kč, více ZDE

Zdroj: www.nasevoda.cz

 

Znamená to, že společnosti budou brzy povinny zveřejňovat podrobné informace týkající se otázek udržitelnosti. To zvýší odpovědnost společností, zabrání rozdílným standardům udržitelnosti a usnadní přechod k udržitelnému hospodářství. V praxi budou muset společnosti podávat zprávy o tom, jak jejich obchodní model ovlivňuje jejich udržitelnost a jaký dopad mají na jejich činnost vnější faktory udržitelnosti (jako je změna klimatu nebo otázky lidských práv). Investoři a další zainteresované strany tak budou lépe připraveni přijímat informovaná rozhodnutí o otázkách udržitelnosti. Více ZDE

 

Vyrábět energii z odpadu by dnes chtěl snad každý. Dlouhou řadu měst, ve kterých se v nedávné době objevil záměr postavit zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), rozšířil také severočeský Chomutov. Jedná se o záměr společnosti Actherm, která chce odpadem nahradit spalování uhlí v tamní teplárně. Více ZDE

Dokumentace (Informační systém EIA):

Ekologizace teplárny Chomutov - 2. etapa

Otázce nakládání s odpadní rtutí je legislativně i prakticky věnována velmi vysoká pozornost. Jedná se totiž o specifický nebezpečný odpad, který představuje závažnou celosvětovou hrozbu pro lidské zdraví. Své o tom ví i společnost Bome s.r.o., které za nelegální skladování odpadní rtuti na pozemku ve Chvaleticích na Přeloučsku Česká inspekce životního prostředí uložila pokutu ve výši 1,2 milionu korun. Kovová rtuť zde totiž nebyla skladována zcela v souladu s předpisy na ochranu životního prostředí.

Společnost Bome provozovala na základě výjimky Ministerstva životního prostředí „zařízení pro vědu a výzkum“, jehož náplní bylo kontinuální přeměňování vstupní odpadní rtuti na solidifikovaný sulfid rtuťnatý*. Pro účely vědy, výzkumu a vývoje lze bez povolení místně příslušného krajského úřadu převzít pouze nezbytné množství vzorku odpadu (například pro ověření technologie). V době kontroly inspektory však bylo v zařízení umístěno již více jak 70 tun odpadní rtuti. Firmě navíc také chyběl vypracovaný a příslušným vodoprávním úřadem schválený havarijní plán. „Kategoricky odmítáme, že by množství 70 tun odpadu, který navíc vykazuje vysokou toxicitu a pro jehož skladování jsou legislativně stanoveny jedny z nejpřísnějších kritérií, bylo množstvím nezbytným pro ověřování technologie,“ uvedl ředitel oblastního inspektorátu Hradec Králové Lukáš Trávníček.

Společnost přitom není v nakládání s odpadní rtutí žádným nováčkem. Na poli zpracování odpadu se pohybuje již třicet let a dle vlastních slov, uvedených na webových stránkách „v průběhu své historie převzala většinu odpadní rtuti, která se v České republice i na Slovensku stala odpadem při jejím nahrazení ekologičtějším způsobem. Jednalo se především o rtuť z průmyslových tlakoměrů v teplárenství, rtuť z výroby manometrů nebo teploměrů, rtuť získaná zpracováním světelných zdrojů (zářivky) nebo baterií, rtuť z chemických laboratoří apod. Z těchto malých zdrojů bylo již zpracováno přibližně 130 tun rtuti, která se tak dostala pod kontrolu a nadále neohrožuje životní prostředí.“ Ačkoli má firma za sebou poměrně dlouhou historii v oboru, podmínky a způsob skladování odpadní rtuti ve svém chvaletickém zařízení značně podcenila.

Odpadní rtuť je specifický nebezpečný odpad, jehož výskyt na území ČR je evidován v řádech desítek tun, navíc nakládání s ním je sledováno v evropském měřítku. Rtuť může při vdechování způsobit smrt, může poškodit plod v těle matky a také poškodit orgány při prodloužené nebo opakované expozici. Je navíc vysoce toxická pro vodní organismy, a to s dlouhodobými účinky. Nejen proto je bezpodmínečně nutné skladovat ji v souladu s právními předpisy, aby se zajistila maximální ochrana a předešlo vzniku ohrožení životního prostředí a zdraví lidí.

Proti rozhodnutí inspekce společnost podala odvolání. Ministerstvo životního prostředí přezkoumalo napadené rozhodnutí a následně názor inspekce potvrdilo v celém rozsahu. Rozhodnutí se tak stalo pravomocným 17. října 2022.


* Sulfid rtuťnatý je minerál, který se v přírodě běžně vyskytuje jako tzv. cinabarit - rumělka. Proces solidifikace v tomto konkrétním případě spočívá ve stabilizaci nebezpečných odpadů vhodnými přísadami, kdy dojde ke snížení vyluhovatelnosti i emisí nebezpečné rtuti. Výsledný stabilizát pak lze ukládat do trvalých úložišť, která se nachází v bývalých solných nebo původních rumělkových dolech například v Německu a Španělsku.

 

Ve většině afrických zemí odpadové hospodářství příliš nefunguje. Problémem však nejsou pouze plasty. Africké země trápí mimo jiné i textilní odpad, který se tam dostává i z Evropy. „Spousta lidí vyhazuje své oblečení do textilních kontejnerů a netuší, kde nakonec může skončit,“ upozorňuje Stanislava Tomková z neziskové organizace Na mysli, která se která se problematice životního prostředí věnuje a společně s novináři se vydala v rámci mezinárodního projektu Hra o klima vydala prozkoumat situaci v Keni. Na vyhozené oblečení lze podle ní v Keni narazit prakticky všude. „Je vidět na krajnicích cest, v potocích i řekách. Textilním odpadem jsou tam doslova zavaleni,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz. Více ZDE
  

Ve středu 23. listopadu 2022 se uskutečnil již 7. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii. Letos konečně bez roušek a opět s plným sálem. Akci pořádala redakce odborného portálu ENVIprofi.cz provozovaného nakladatelstvím Verlag Dashöfer.

Novela vyhlášky o PNO od ledna zmírní stávající předpis

Ráno patřilo žhavým novinkám v odpadové legislativě. Od ledna 2023 měla začít platit přísná pravidla pro skládkování spalitelných nebezpečných odpadů, využívání kalů z ČOV kategorie II a další. Velké změny měly nastat také ve vedení evidence a ohlašování. Podle Mgr. Jakla z MŽP ale do konce roku vyjde novela vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady (PNO), která například „zákaz skládkování spalitelných nebezpečných odpadů odkládá o další 3 roky bez ohledu na kapacitu spaloven a přechodné ustanovení pro vedení evidence podle staré vyhlášky prodlouží o další 2 roky až do konce roku 2024.“ Tuto přednášku poslouchali všichni s velkým napětím, neboť od novely se odvíjí všechny povinnosti, které musejí plnit původci odpadů. Pružně na nejnovější změny zareagovala RNDr. Horáková, která je vzápětí zakomponovala do své přednášky, ve které všechny povinnosti původců odpadů shrnula.

A zase ty palety…

Zlatým hřebem programu se stala panelová diskuse se zástupci MŽP, ČIŽP, SPDS a CYRKL, kterou brilantně vedla Ing. Lochovská z Inisoft Consulting s.r.o. Její hosté diskutovali na témata možností opakovaného využití jednorázových obalů (typickými příklady jsou dřevěné palety nebo IBC kontejnery), vedení zeminy v režimu vedlejšího produktu a předcházení SDO ve fázi přípravy projektu. Největší diskuse i ze strany publika se vedla opět okolo přenechávání palet zaměstnancům. A závěr? Pokud s obalem nakládáme tak, že neohrožujeme životní prostředí nebo lidské zdraví, mělo by to umožnit i opětovné využití jednorázového obalu. Vše ale musí mít určité mantinely. Využití palet jako celku například na nábytek nebo kompostér se toleruje, neboť takto využitá paleta nesplňuje definici odpadu. Pokud ji ale chceme použít jako topivo, to už přípustné být nemůže, protože to už jednoznačně odpad je.

Ekologové se ptají

Do panelové diskuse se zapojilo i publikum a dotazů přišlo velké množství i od on-line účastníků konference. Čas byl ale velký nepřítel, proto museli organizátoři nechat některé dotazy zodpovědět přednášejícím až po skončení konference písemně. Ani odpoledne, kdy se probraly chemické látky, povinnosti dle vodního zákona a IPPC, nebylo na dotazy chudší. O odpovědi na své dotazy ale nikdo nepřijde, všechny budou postupně zveřejněny v rubrice Dotazy a odpovědi na portále ENVIprofi.cz. Již nyní si mohou zájemci přečíst odpovědi na otázky z bloku Chemických látek ZDE.

Závěrem

O spokojenosti účastníků svědčí nejen čilá diskuse během konference, ale i reference od účastníků, z nichž několik vybíráme:

• Vždy jsou zajímavá témata a dotazy, všichni řešíme podobná témata v rámci svých firem.
  Alena Bulínová, MAGNA Seating
• Byla jsem nadšená blokem, který vedla paní Lochovská, tento styl otázek a odpovědí k daným příkladům je fantastický.
  Romana Bláhová, BONATRANS GROUP a.s.
• Kladně hodnotím velký záběr informací
  Hana Svobodová, KORDÁRNA Plus a.s.

VII. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii

Organizátor: Verlag Dashöfer, nakladatelství spol. s r.o. a jím provozovaný portál ENVIprofi.cz

Organizační garant a kontakt pro media: Kristýna Lanová:  lanova@dashofer.cz

Účast: 86 registrovaných účastníků prezenčně, 77 on-line

Moderátor konference: Ing. Tomáš Lank

Partneři konference: Casec s.r.o., Consulteco s.r.o., Inisoft consulting s.r.o, Recovera, a.s., Cyrkl zdrojová platforma, EKO Logistics, s.r.o.

 

Mediální partneři:

portály - www.tretiruka.cz, www.prumyslovaekologie.cz, www.enviweb.cz,

časopisy - Odpadové fórum, Průmyslová ekologie, Stavebnictví a Technický týdeník

Metan je plyn bez barvy a zápachu. Těžko detekovatelný. Je hlavní součástí zemního plynu, zároveň ho ale také najdeme na seznamu největších „nepřátel“ lidstva. Jako skleníkový plyn má totiž mnohem větší potenciál globálního oteplování než dnes tolik sledovaný oxid uhličitý. A to více než osmdesátkrát. Monitorovat úniky metanu lze pomocí infračervených detektorů. Těmi jsou vybavené i některé družice. Nad Českem sledování provádí satelity Evropské vesmírné agentury. Díky nim lze vytvářet aktuální metanové mapy, v nichž se dají dohledávat zdroje tohoto skleníkového plynu. A nejde jen o veřejně dobře známé skládky odpadů či chovy hospodářských zvířat. Více ZDE

Běžná mikroskopická houba dokáže odstraňovat toxickou formu rtuti z půdy v okolí kořenů zemědělských plodin. Rostliny, v tomto případě kukuřice, díky ní přežily. V pokusu vědců z Marylandu houba dokonce zvládla vytáhnout škodlivou formu rtuti i ze slané a sladké vody. Více ZDE

Komise dne 23.11. schválila financování ve výši 380 milionů eur pro 168 nových projektů v rámci programu LIFE, což je finanční nástroj EU pro životní prostředí a opatření v oblasti klimatu. Prostředky, které jsou vyčleněny, jsou o 27 % vyšší než v minulém roce. Projekty v rámci tohoto klimatického a environmentálního programu mohou pomoci EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a naplnit její cíle v oblasti životního prostředí, energetiky a klimatu. Finanční prostředky mohou čerpat projekty ze všech členských zemí, a to v následujících tématických okruzích. Jedná se o přírodu a biologickou rozmanitost, zmírňování změn klimatu, oběhové hospodářství a kvalita života a přechod na čistou energii. Program LIFE funguje již od roku 1992 a do dnešního dne spolufinancoval přes 5 500 projektů a jsou do něj zapojeny jak země EU, tak i přidružené země.

Na našem youtube kanále jsme zveřejnili záznam z konference Data a životní prostředí 3, která se konala 11.11.2022 na Západočeské univerzitě v Plzni. Na tomto odkaze si tak můžete připomenout celou akci nebo jen vybrané přednášky. Chcete-li si prohlédnout záznamy i z předchozích konferencí z této série, najdete je zde. Konference Data a životní prostředí pořádáme v rámci projektu Národní environmentální reportingová platforma (NERP, více o projektu zde). NERP má za cíl optimalizovat systém příjmu, validace, zpracování a reportingu dat z oblasti životního prostředí. Program jednotlivých konferencí, sborníky abstraktů a další podrobnosti o konferencích se dozvíte zde.

Byl schválen projekt zaměřený na společnosti dovážející výrobky a chemické látky ze zemí mimo EU a plnění povinností registrace, povolování a omezování. Realizace v letech 2023–2025 si vyžádá spolupráci inspektorů a celních orgánů členských států.

Fórum o prosazování agentury ECHA odpovědné za harmonizaci prosazování právních předpisů EU o chemických látkách se na svém listopadovém zasedání dohodlo, že příští projekt bude zaměřen na kontrolu dovozu látek, směsí a předmětů.

Toto téma vyvolala vysoká míra nesouladu u dováženého zboží zjištěná v předchozích projektech fóra, včetně nedávného pilotního projektu. Bylo zjištěno, že 23 % kontrolovaných výrobků nesplňovalo požadavky stanovené právními předpisy EU a jsou proto nezbytné další kontroly.

Kontrola dovozu na vstupních místech do EU je nejúčinnějším prostředkem kontroly proto, aby nevyhovující látky, směsi a předměty nevstupovaly na evropský trh. Projekt bude pracovat také na dalším rozvoji a posílení stávající spolupráce mezi orgány pro vymáhání podle nařízení REACH a celními orgány. Posílením kontroly dovozu projekt také přispěje k cílům strategie EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek.

Fórum rovněž souhlasilo se zveřejněním svých budoucích doporučení ohledně vymahatelnosti nových návrhů omezení podle nařízení REACH.

Na programu jednání veřejného zasedání, k němuž se připojilo 41 zástupců zúčastněných organizací a čtyř kandidátských zemí, byla možnost rozšíření budoucí úlohy fóra a posílení kontroly dovozu. Další sledovanou oblastí byla vymahatelnost omezení podle nařízení REACH, například u textilních výrobků a při používání olověných střel v mokřadech, ale také analytické metody relevantní pro kontrolu povinností podle nařízení REACH.

Fórum o prosazování se sešlo ve dnech 7. a 11. listopadu a jeho podskupina pro nařízení o biocidních přípravcích (BPRS) dne 16. listopadu. Příští setkání fóra a BPRS se uskuteční v březnu 2023.

DALŠÍ INFORMACE:

• Zpráva o pilotním projektu spolupráce s celními orgány při prosazování omezení podle nařízení REACH a označování podle nařízení CLP [PDF] [EN]
• Projekty fóra o prosazování
• Fórum o prosazování
• Legislativa
• Bezpečnější chemické látky - podcast

Letošního XXIII. ročníku Fóra se zúčastnili zástupci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, dále zástupci České inspekce životního prostředí, zástupci CENIA, zaměstnanci krajských úřadů, členové průmyslových svazů a členové technických pracovních skupin. V letošním roce mělo Fórum opět mezinárodní rozměr, setkání se zúčastnili zástupci Ministerstva životního prostředí SR.

Na úvod jsme byli seznámeni s novinkami v oblasti integrované prevence a s postupem revize směrnice IED v prezentaci od Ing. Jana Slavíka, Ph.D. z Ministerstva životního prostředí. V druhém bloku přednášek byly prezentovány informace o průběhu revizí BREF dokumentů pro významná odvětví a obory českého průmyslu. V různých fázích revize jsou BREF dokumenty pro kovárny a slévárny, keramiku, povrchové úpravy kovů a plastů nebo právě zahájené aktivity pro obor výroby velkoobjemových anorganických chemikálií. V roce 2022 byly ukončeny práce na revizích referenčních dokumentů pro odvětví zpracování železných kovů a pro textilní průmysl a byla ukončena tvorba nového BREF dokumentu pro čištění odpadních plynů z chemického průmyslu.

Za Ministerstvo zemědělství byly předneseny dvě přednášky. První z nich byla zaměřena na dopady významných změn revize směrnice IED na intenzivní chovy drůbeže, prasat a skotu, druhá přednáška se zabývala právě probíhající revizí BREF dokumentu o nejlepších dostupných technikách na jatkách a v průmyslu zpracovávajícím jejich vedlejší produkty a dále nám byly v rámci přednášky představeny nové receptury piva s využitím nespotřebovaného pečiva s cílem omezit plýtvání potravinami.

Fórum bylo uzavřeno blokem přednášek na téma „Inspekční činnost“. O své zkušenosti z praxe a plány do budoucna se s námi podělila Česká inspekce životního prostředí.

Celým Fórem nás provedla Ing. Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru průmyslové ekologie MPO a předsedkyně Fóra.

Všechny prezentace s aktualitami jsou k dispozici ke stažení níže.

Dokument ke stažení:

• 1_Jan Slavík - Revize směrnice IED a další aktuality z oblasti integrované prevence [pdf, 556 kB]
• 2_Pavel Sláma - BREF WGC Aktuální stav prací [pdf, 409 kB]
• 3_Filip Hájek - FMP BREF - Ponaučení z revize a vliv na budoucí BREFy [pdf, 1005 kB]
• 4_Josef Hlavinka - Revize BAT ve slévárenství v kontextu s energetickou krizí v Evropě [pdf, 524 kB]
• 5_Kateřina Kreislová - BREF pro povrchové úpravy kovů a plastů [pdf, 1669 kB]
• 6_Michal Kulhavý - Keramika BREF (CER) Aktuální stav prací [pdf, 394 kB]
• 7_Branislav Brežný - Výroba velkoobjemových anorganických chemikálií - aktuálný stav procesu revízie BREF [pdf, 488 kB]
• 8_Radim Kuneš - Dopady významných změn revize směrnice IED na intenzivní chovy drůbeže, prasat a skotu [pdf, 443 kB]
• 10_Pavel Mladonický - Informace z ČIŽP (Činnost Inspekce v rámci IPPC) [pdf, 567 kB]